{v}1{/v}Poslyš, můj lide, mé naučení,{x}
slovům mých úst nyní nastav uši!
{v}2{/v}K_moudrému výroku otevřu rty,{x}
vyložím tajemství z_dávného času.
{v}3{/v}To, co jsme slyšeli, poznali my,{x}
co nám už otcové vyprávěli,
{v}4{/v}nemáme před dětmi zamlčet,{x}
nýbrž dát vědět i_příštímu rodu:
Pánovu slávu a jeho moc,{x}
podivuhodné skutky, jež konal.
{v}5{/v}S_Jákobem příkaz ujednal,{x}
stanovil zákon v_Izraeli,
našim otcům pak poručil,{x}
aby tak hlásali dál svým dětem,
{v}6{/v}ať o_tom všechno potomstvo zví,{+}
všechny děti, co teprv se zrodí;{x}
ty pak svým dětem zas povědí dále:
{v}7{/v}vždy aby v_Pána doufali{+}
na divy Boží nezapomněli{x}
a jeho příkazy zachovávali,
{v}8{/v}ať nejsou jak jejich otcové,{x}
vzpurné a zaryté pokolení,
rod, který nestálé srdce měl{x}
a který duchem se nedržel Boha.
{v}9{/v}Efraímovci, ač třímali luk,{x}
na útěk dali se, když došlo k_bitvě.
{v}10{/v}Úmluva s_Bohem jim nebyla nic,{x}
odmítli žít podle zákona Páně.
{v}11{/v}Zapomněli, co činil Bůh,{x}
jaké jim dopřál zázraky spatřit.
{v}12{/v}Před jejich otci způsobil div{x}
v_egyptské zemi, v_tanejských pláních.
{v}13{/v}Rozdělil moře a vedl je jím,{x}
vody postavil jako hráze.
{v}14{/v}Ve dne je provázel oblakem,{x}
po celou noc pak ohnivým světlem.
{v}15{/v}Na poušti skálu rozrazil,{x}
z_ní je napojil pramenem hojným.
{v}16{/v}Potoky vyvedl ze skály,{x}
voda se hrnula v_celých řekách.{△}
{v}17{/v}Proti Bohu však hřešili dál,{x}
v_poušti se vzepřeli Nejvyššímu.
{v}18{/v}Zachtělo se jim po chuti jíst,{x}
Boha tak v_srdci pokoušeli.
{v}19{/v}Hněvali Boha a ptali se tak:{x}
„Dokáže Bůh i_v_poušti nám prostřít?
{v}20{/v}Udeřil sice do skály,{x}
že tryskla voda a potoky tekly;
umí však opatřit pro nás i_chléb,{x}
dá svému lidu najíst se masa?“
{v}21{/v}To když Bůh slyšel, pojal ho hněv;{+}
na Jákobovce zasršel ohněm,{x}
zaplanul nevolí k_Izraeli,
{v}22{/v}že víry k_Bohu nemají dost,{x}
že v_jeho pomoc nedoufají.
{v}23{/v}Nicméně přikázal oblakům,{x}
otevřel nad nimi nebeské brány,
{v}24{/v}jedlé maně dal na ně dštít{x}
a tak jim poskytl obilí z_nebe.
{v}25{/v}Chlebem silných živil se lid;{x}
seslal jim pokrmu v_plné míře.
{v}26{/v}Pak vzbudil nad nimi východní van,{x}
mohutně zadul i_větrem jižním,
{v}27{/v}a maso pršelo jako prach,{x}
ptáků bylo jak mořského písku.
{v}28{/v}Padali doprostřed ležení,{x}
kolkolem stanů Izraele.
{v}29{/v}Po čem tak bažili, to jim dal;{x}
a oni jedli až do sytosti.
{v}30{/v}Jenže v_své chtivosti neměli dost.{x}
ještě jim sousta vězela v_ústech,
{v}31{/v}když na ně udeřil Boží hněv:{+}
smrt nechal mezi předáky řádit,{x}
mládež národa porazil k_zemi.{△}
{v}32{/v}Přesto však hřešili ještě i_pak,{x}
neměli důvěru k_divům Páně.
{v}33{/v}Ukrátil tedy jejich dny{x}
a jejich léta záhubou náhlou.
{v}34{/v}Až když je hubil, hledali jej,{x}
navraceli se a ptali se po něm.
{v}35{/v}Vzpomněli, že jejich skálou je Pán,{x}
zachráncem že je Bůh svrchovaný.
{v}36{/v}Ale to byl jen klam jejich úst,{x}
jazykem pouze jej obelhávali,
{v}37{/v}srdcem však nebyli upřímní,{x}
v_úmluvě dávné mu nebyli věrní.
{v}38{/v}Přes to všechno byl slitovný dál,{x}
odpouštěl vinu a nezahubil.
Častokrát upustil od hněvu,{x}
potlačil svoje rozhorlení,
{v}39{/v}pamětliv, že jsou z_masa jen,{x}
vánek, jenž odvane do nenávratna.{△}
{v}40{/v}Kolikrát v_poušti dráždili jej,{x}
kolikrát ve stepi uráželi!
{v}41{/v}Zkoušeli Boha zas a zas,{x}
rmoutili Svatého Izraele.
{v}42{/v}Neměli v_paměti jeho moc,{x}
den, kdy je zachránil před nepřítelem,
{v}43{/v}když činil znamení v_Egyptě,{x}
svoje divy v_tanejských pláních.
{v}44{/v}Vodu v_řekách tam proměnil v_krev,{x}
z_potoků ani se nedalo napít.
{v}45{/v}Hmyz poslal na Egypt, aby je žral,{x}
spousty žab, aby je sužovaly.
{v}46{/v}Úrodu jejich dal sarančím{x}
kobylkám to, čeho dobyli prací.
{v}47{/v}vinice potloukl krupobitím,{x}
morušovníky sežehl jíním.
{v}48{/v}Na jejich dobytek dopustil mor,{x}
nákazou porážel jejich stáda.
{v}49{/v}Seslal na ně svůj plamenný hněv,{+}
rozhorlení, hrozby a rány,{x}
celé zástupy neblahých poslů.
{v}50{/v}Naplno hněvu průchod dal,{+}
ani smrti je neuchránil,{x}
životy jejich dal na pospas moru.
{v}51{/v}Prvorozence pobil jim,{x}
vše prvně zplozené v_Chámových stanech.{△}
{v}52{/v}Svůj lid jak ovce vyvedl pak,{x}
jako své stádo je provázel pouští.
{v}53{/v}Vodil je bezpečně, neměli strach,{x}
nepřátele však zhltilo moře.
{v}54{/v}Do svaté země své přivedl je,{x}
k_horám, jež pro ně svou pravicí dobyl.
{v}55{/v}Před jejich tváří pohany hnal,{+}
dědictví jejich jim rozdělil losem{x}
v_jejich stanech pak lid jeho bydlil.
{v}56{/v}Oni však pokoušeli ho dál,{+}
dráždili Pána, Nejvyššího,{x}
nedbali na jeho přikázání.
{v}57{/v}Odpadli, byli mu nevěrní{+}
tak jako jejich otcové kdysi,{x}
selhali, podobni zrádnému luku.
{v}58{/v}Pohoršovali jej na výšinách,{x}
rozhořčovali ctěním svých model.
{v}59{/v}Slyšel je Pán a pojal ho hněv,{x}
tvrdě se odřekl Izraele.
{v}60{/v}Opustil v_Silo svatyni svou,{x}
stánek, v_němž přebýval mezi lidmi.
{v}61{/v}Síle své padnout dal v_zajetí,{x}
slávě své do rukou nepřítele.
{v}62{/v}Cizímu meči vydal svůj lid,{x}
na své dědictví zanevřel zcela.
{v}63{/v}Jinochy jejich pohltil žár,{x}
pannám nezněly svatební písně.
{v}64{/v}Jejich kněze povraždil meč,{x}
nebylo při pohřbech vdovského nářku.{△}
{v}65{/v}Až jako ze spánku vzbudil se Pán,{x}
jak silák procitlý z_opojení.
{v}66{/v}Nepřátele pak po zádech bil,{x}
zahrnul je navěky hanbou.
{v}67{/v}Povrhl stanem Josefovým,{x}
nevyvolil si Efraímovce,
{v}68{/v}nýbrž si vyvolil Judův kmen,{x}
zamiloval si horu Sión.
{v}69{/v}Stánek jak nebe si zbudoval,{x}
pevný jak zem, co pro věky stvořil.
{v}70{/v}Davida zvolil svým služebníkem,{x}
z_ovčí ohrady přivedl si jej,
{v}71{/v}od ovčích matek jej povolal,{+}
ať pase Jákobův lid, svůj národ,{x}
Izraele, dědictví svoje.
{v}72{/v}Ten s_čistým srdcem pásl je rád,{x}
pevnýma rukama moudře je vodil.{△}
HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček