Žalm 104 (105)
Bůh je ve svých slibech věrný
Apoštolové národům zvěstují podivuhodné skutky, jež vykonal Bůh. (Sv. Atanáš)
I

{v}1{/v}Slavte Pána, ctěte jeho jméno,{x}

zjevte jeho díla národům.

{v}2{/v}Zpívejte mu, na strunách mu hrejte,{x}

všechny jeho divy hlásejte!

{v}3{/v}Honoste se jeho svatým jménem!{x}

Ať se radují, kdo Pána ctí!

{v}4{/v}Dbejte o_Pána a jeho sílu,{x}

stále hledejte jen jeho tvář!

{v}5{/v}Vzpomeňte si na divy, jež konal,{x}

znamení a soudy z_jeho úst,

{v}6{/v}rode jeho sluhy Abraháma,{x}

děti vyvolence Jákoba!

{v}7{/v}Jenom on, jen Pán je naším Bohem,{x}

jeho soudy přes veškerou zem.

{v}8{/v}On je provždy pamětliv své smlouvy,{x}

pro sta pokolení dal svůj slib,

{v}9{/v}smlouvy uzavřené s_Abrahámem,{x}

přísahy, co Izákovi dal.

{v}10{/v}Zákonem ji určil pro Jákoba,{x}

věčnou smlouvou pro Izraele.

{v}11{/v}Řekl: „Dám ti kananejskou zemi{x}

za určený úděl dědičný.“

{v}12{/v}Že jich počtem bylo dosud málo,{x}

maloučko, a hosty byli tam,

{v}13{/v}od národa k_národu se táhli,{x}

z_jedné říše mezi jiný lid,

{v}14{/v}nedovolil nikomu je tisknout,{x}

mnohé krále ztrestal kvůli nim:

{v}15{/v}„Nedotknete se mých pomazaných,{x}

neublížíte mým prorokům!“{△}

II

{v}16{/v}Když na zem svolal hladomor,{x}

odňal jí všechen živý chléb,

{v}17{/v}jednoho poslal před nimi:{x}

Josef byl prodán v_otroctví.

{v}18{/v}Nohy mu pouty svázali,{x}

sevřeli hrdlo do želez,

{v}19{/v}až jeho slovo splněno{x}

a výrok Páně potvrzen.

{v}20{/v}Tu králi vnukl pustit jej:{x}

pán národů mu volnost dal.

{v}21{/v}K_řízení svěřil mu svůj dům{x}

a do správy svůj majetek.

{v}22{/v}Dle svého měl vést knížata{x}

a rádce učit moudrosti.{△}

III

{v}23{/v}I_přišel do Egypta Izrael,{x}

byl Jákob hostem v_zemi Chámově.

{v}24{/v}A v_ní Pán mocně rozmnožil svůj lid,{x}

až ten byl silnější než domácí.

{v}25{/v}V_těch vzbudil proti svému lidu zášť,{x}

zákeřnost proti služebníkům svým.

{v}26{/v}Pak poslal svého sluhu Mojžíše{x}

a Árona, jejž sám si vyvolil.

{v}27{/v}Činili jeho divy v_Egyptě,{x}

znamení mocná v_zemi Chámově!

{v}28{/v}Sám seslal temnoty, a byla tma,{x}

oni však jeho slov dbát nechtěli.

{v}29{/v}Proměnil tedy jejich vody v_krev{x}

a ryby v_nich jim nechal pohynout.

{v}30{/v}Celá zem hemžila se žábami,{x}

až do královských komnat nalezly.

{v}31{/v}Přikázal – přiletěly roje much,{x}

přeplněn komáry byl každý kout.

{v}32{/v}Namísto deště seslal příval krup,{x}

po celé zemi blesky planuly.

{v}33{/v}Vinice, fíkovníky potloukl,{x}

zporážel stromy v_jejich krajinách.

{v}34{/v}Přikázal – vpadly mraky kobylek{x}

a nespočetné spousty sarančí.

{v}35{/v}Zničily v_zemi všechno zelené,{x}

zničily vše, co pole zrodila.

{v}36{/v}Zahubil jim vše prvorozené,{x}

prvotiny všech jejich plodných sil.

{v}37{/v}Se zlatem, stříbrem svůj lid vyvedl,{x}

a v_jejich kmenech nikdo nestonal.

{v}38{/v}Egypt byl jejich odchodu jen rád,{x}

neboť mu byli leda pro postrach.

{v}39{/v}I_zaclonil je hustým oblakem{x}

a plamenem jim svítil za noci.

{v}40{/v}Žebrali na něm – dal jim křepelky,{x}

nebeským chlebem sytil lačnící.

{v}41{/v}Rozrazil skálu – voda vytryskla{x}

a proudem rozlila se do pouště.

{v}42{/v}Neboť měl v_paměti svůj svatý slib,{x}

jak ho dal kdysi Abrahámovi.

{v}43{/v}Vyvedl národ, jenž se radoval,{x}

své vyvolené, kteří jásali.

{v}44{/v}A daroval jim kraje pohanů,{x}

majetku národů se zmocnili,

{v}45{/v}aby pak žili v_jeho zákoně,{x}

zachovávali jeho příkazy.{△}

HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček