Žalm 143 (144), 1-10
Prosba za vítězství a pokoj
Všechno mohu v_tom, který mi dává sílu. (Flp 4, 13)
Žalm 143 (144)
Prosba za vítězství a pokoj
Jeho ruce se naučili bojovat. Když zvítězil nad světem, řekl: „Já jsem přemohl svět.“ (Sv. Hilarius)
I

{v}1{/v}Blahořečen budiž Pán, má skála!{+}

On mé ruce učí bojovat,{x}

moje prsty zdatně si vést v_bitvě.

{v}2{/v}Je mi slitováním, je mi hradem,{x}

útočištěm mým a zachráncem,

štítem, na který je spolehnutí.{x}

Národy mé vládě podrobil.

{v}3{/v}Pane, co je člověk, že dbáš o_něj,{x}

co syn lidský, že ho v_mysli máš?

{v}4{/v}Vždyť je člověk jako pouhý vánek,{x}

jeho dny jak stín, jenž přeletí.

{v}5{/v}Pane, skloň svá nebesa a sestup,{x}

hor se dotkni, vystoupí z_nich kouř.

{v}6{/v}Metej blesky své a rozežeň je,{x}

šípy své, ať padnou ve zmatek!

{v}7{/v}Napřáhni svou ruku z_vysokosti,{+}

vytrhni mě ze záplavy vod,{x}

vysvoboď mě z_rukou cizáků,

{v}8{/v}kteří ústy lživě promlouvají,{x}

křivá je i_jejich pravice!{△}

II

{v}9{/v}Bože, chci ti novou píseň zpívat,{x}

na desítistrunnou harfu hrát.

{v}10{/v}Ty jsi ten, kdo ochraňuje krále,{x}

spasil svého sluhu Davida.{△}

{v}11{/v}Zachraň mě před zkázonosným mečem,{x}

vysvoboď mě z_rukou cizáků,

kteří ústy lživě promlouvají,{x}

křivá je i_jejich pravice.

{v}12{/v}Naši synové jak sazenice{x}

ať se na záhoně rozrostou,

naše dcery jako rožní sloupy{x}

vytesané jako pro palác!

{v}13{/v}Naše stodoly ať oplývají{x}

vším, co k_jídlu mohou poskytnout,

stáda ať nám v_tisících se množí,{x}

v_desetitisících na lukách!

{v}14{/v}Naše krávy ať jsou těžké tukem,{+}

nezmetají ani nehynou!{x}

V_našich ulicích ať nezní pláč!

{v}15{/v}Šťastný národ, jemuž se tak daří!{x}

Šťastný národ, jemuž Pán je Bůh!{△}

HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček