Dt 32, 1-12
{v}1{/v}Poslyšte, nebesa, co chci říci,{x}
země, naslouchej slovům mých úst.
{v}2{/v}Ať má nauka padá jak déšť,{x}
má slova ať kanou jak rosa,
jak lijavec na zeleň,{x}
jak vláha na trávu;
{v}3{/v}jméno Páně chci vzývat,{x}
vzdejte čest našemu Bohu!
{v}4{/v}Boží díla jsou dokonalá,{x}
a všechny jeho cesty spravedlivé.
Bůh je věrný, není v_něm klamu,{x}
je spravedlivý a přímý.
{v}5{/v}Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny,{x}
je to pokolení zlé a zvrácené.
{v}6{/v}Takhle se Pánu odvděčuješ,{x}
lide pošetilý a nerozumný?
Což on není tvůj Otec,{x}
který tě učinil, stvořil a vyvolil?
{v}7{/v}Jen vzpomeň na dávné dny,{x}
jen pomysli na jednotlivá pokolení!
Ptej se svého otce, a on ti poví,{x}
ptej se svých starců, a oni ti řeknou:
{v}8{/v}Když Nejvyšší rozděloval národy,{x}
když odděloval syny Adamovy,
stanovil hranice národů{x}
podle počtu synů praotce Izraele;
{v}9{/v}údělem Páně je jeho lid,{x}
Jákob je jeho dědičným podílem.
{v}10{/v}Nalezl ho na poušti,{x}
na místě hrůzy a v_stepní pustině,
zahrnul ho přízní a odchoval,{x}
opatroval jak zřítelnici svého oka.
{v}11{/v}Jak orel volá k_letu svá mláďata{x}
a nad nimi poletuje,
tak nad ním široce rozepjal křídla{x}
a nosil ho na svých perutích.
{v}12{/v}Pán sám ho vedl{x}
a nebyl s_ním žádný cizí bůh.{△}
HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček