DOBA VÁNOČNÍ II.
OD SLAVNOSTI ZJEVENÍ PÁNĚ
Od slavnosti Zjevení Páně a následujících všedních dnech až do svátku Křtu Páně.
MODLITBA SE ČTENÍM
HYMNUS
Když uzří dítě králové,
padají v_prach a dary své,
zlato i_myrhu s_kadidlem
mu nesou s_láskou v_srdci svém.
Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaku říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.
Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.
Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v_tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.
Jak proroci to hlásali
a v_Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce – přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.
Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k_západu,
od nebe k_pekel základu.
Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i_Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.
6.LEDNA
nebo v_neděli mezi 2. až 8. lednem
ZJEVENÍ PÁNĚ
Slavnost
ŽALMY
Ant. 1Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary Králi a Pánu.
Ant. 2Klaňte se Pánu v_jeho svatyni, aleluja.
Ant. 3Všichni bohové se před ním koří, aleluja.
Nebe hlásá jeho spravedlnost.
Jeho slávu vidí národy.
Z_knihy proroka Izaiáše
{r:Iz}60,1-22{/r}
Zjevení Hospodinovy slávy nad Jeruzalémem
{v}60,1{/v}Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo
a Hospodinova velebnost září nad tebou!
{v}2{/v}Hle, tma zahalí zemi
a temnota národy,
nad tebou však zazáří Hospodin,
jeho velebnost se zjeví nad tebou.
{v}3{/v}Národy budou kráčet v_tvém světle
a králové v_tvé vycházející záři.
{v}4{/v}Rozhlédni se kolem a podívej se:
ti všichni se shromáždili, přišli k_tobě.
Zdaleka přicházejí tvoji synové,
na zádech jsou přinášeny tvoje dcery.
{v}5{/v}Spatříš to a zazáříš,
radostí se zachvěje a rozšíří tvé srdce,
neboť tě zaleje bohatství moře,
poklady národů přijdou k_tobě.
{v}6{/v}Záplava velbloudů tě přikryje,
dromedáři z_Midjanu a Efy,
přijdou všichni ze Sáby,
přinesou zlato a kadidlo,
rozhlásí Hospodinovu chválu.
{v}7{/v}Všechna stáda z_Kedaru se k_tobě shromáždí,
berani z_Nebajotu ti budou k_službě;
budou obětováni na mém oltáři k_usmíření,
a tak oslavím svůj slavný dům.
{v}8{/v}Kdo jsou ti, kteří letí jak oblak,
jak holubi ke svým holubníkům?
{v}9{/v}Neboť mne budou očekávat ostrovy,
v_jejich čele taršíšské lodi,
aby přivezly tvé syny z_daleka,
s_nimi jejich stříbro a zlato
pro jméno Hospodina, tvého Boha, a pro Svatého Izraele,
který tě oslavil.
{v}10{/v}Cizinci vystaví tvé hradby
a jejich králové ti budou sloužit.
Bil jsem tě sice ve svém hněvu,
ale ve své blahovůli jsem se slitoval nad tebou.
{v}11{/v}Stále budou otevřeny tvé brány,
nezavřou se ve dne ani v_noci,
aby k_tobě bylo přineseno bohatství od národů,
a jejich králové budou přivedeni.
{v}12{/v}Ano, zahyne národ a říše, která by ti nesloužila,
pohané budou do kořene vyhlazeni.
{v}13{/v}Nádhera Libanonu k_tobě přijde,
cypřiše, jilmy, s_nimi i_jedle
k_ozdobě mého chrámu;
tak oslavím podnož svých nohou.
{v}14{/v}V_pokoře k_tobě přijdou synové tvých utlačovatelů;
skloní se k_chodidlům tvých nohou všichni, kdo tebou pohrdali.
Nazvou tě „Hospodinovo město,
Sión Svatého Izraele“.
{v}15{/v}Za to, že jsi byla opuštěná a v_nenávisti,
že tebou nikdo neprocházel,
učiním tě chloubou na věky,
radostí po všechna pokolení.
{v}16{/v}Budeš sát mléko národů,
královským prsem budeš kojena.
Poznáš, že já jsem Hospodin, tvůj spasitel,
že tvým vykupitelem je mocný Jakubův ochránce.
{v}17{/v}Místo bronzu přinesu zlato,
místo železa přinesu stříbro,
místo dříví bronz
a místo kamenů železo.
Tvou vrchností ustanovím pokoj
a tvými vladaři spravedlnost.
{v}18{/v}V_tvé zemi se už neuslyší o_násilí
ani o_zpustošení a zkáze ve tvých končinách.
Své hradby nazveš spásou
a své brány chválou.
{v}19{/v}Už nebudeš potřebovat slunce, aby svítilo ve dne,
ani měsíční zář ti nebude svítit.
Hospodin ti bude světlem věčným,
tvůj Bůh bude tvou slávou.
{v}20{/v}Už nezapadne tvé slunce,
nebude ubývat tvého měsíce,
neboť Hospodin ti bude světlem věčným
a dny tvého smutku se skončí.
{v}21{/v}Všechen tvůj lid bude spravedlivý,
navěky dostanou do dědictví zemi,
bude to výhonek, který jsem zasadil,
dílo mých rukou k_mé oslavě.
{v}22{/v}Z_nejmenších vyroste tisíc,
nejnepatrnější v_mocný národ:
já, Hospodin, to rychle způsobím v_pravé době.
RESPONSORIUM
{r}Iz 60,1.3{/r}
Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo {*} a Hospodinova velebnost září nad tebou.
Národy budou kráčet v_tvém světle a králové v_tvé vycházející záři. {*} A Hospodinova velebnost září nad tebou.
Z_kázání svatého Lva Velikého, papeže
(Sermo 3 in Epiphania Domini, 1-3.5: PL 54,240-244)
Bůh dal v_celém světě poznat svou spásu
Milosrdná Boží prozřetelnost, rozhodnuta přispět v_posledním čase hynoucímu světu, předurčila, aby byly v_Kristu spaseny všechny národy.
Z_těchto národů bylo kdysi svatému patriarchovi Abrahámovi slíbeno četné potomstvo, které se nemá narodit ze semene těla, ale z_plodnosti víry. A bylo přirovnáno k_množství hvězd proto, aby se od Otce všech národů očekávalo potomstvo nebeské a nikoli pozemské.
Ať vstoupí, ať vstoupí do rodiny patriarchů všichni pohané a požehnání potomstva Abrahámova, jehož se zříkají synové podle těla, ať přijmou synové zaslíbení. Ať se ve třech mudrcích klanějí svému Původci všechny národy světa. Ať poznají Boha nejen v_Judsku, ale ať je poznán v_celém světě, aby všude v_Izraeli bylo veliké jeho jméno.{fnr}1{/fnr}
Proto tedy poučeni tímto tajemstvím Boží milosti, nejmilejší, oslavujme s_opravdovou radostí den svých prvotin a počátek povolání pohanů. Děkujme milosrdnému Bohu, že, jak praví apoštol, nás uschopnil k_účasti na dědictví věřících ve světle. On nás totiž vytrhl z_moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.{fnr}2{/fnr} Protože, jak předpověděl Izaiáš, pohanský lid, který chodil ve tmě, vidí veliké světlo, obyvatelům temné země vzchází světlo.{fnr}3{/fnr} A týž Izaiáš o_nich říká Pánu: Národy, které tě neznaly, budou tě vzývat; národy, které tě neznaly, přiběhnou k_tobě.{fnr}4{/fnr}
Tento den uviděl Abrahám a zaradoval se,{fnr}5{/fnr} když ve svém potomstvu, kterým je Kristus, poznal syny své víry, kteří mají být požehnáni, a když spatřil, že se pro svou víru stal otcem všech národů.{fnr}6{/fnr} A tehdy vzdal čest Bohu a byl pevně přesvědčen, že Bůh má dost moci, aby splnil, když něco slíbí.{fnr}7{/fnr}
Tento den opěvoval v_žalmech David slovy: Všechny národy, které jsi učinil, přijdou a budou se ti klanět, Pane, a velebit tvé jméno.{fnr}8{/fnr} A dále: Hospodin uvedl ve známost svou spásu, před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.{fnr}9{/fnr}
Víme, že toto se děje od té doby, kdy hvězda přiměla tři mudrce odejít z_jejich vzdálených krajů a přivedla je, aby poznali Krále nebe i_země a poklonili se mu. Její služba zajisté vybízí také nás k_následování, abychom se, nakolik jen můžeme, dali do služeb této milosti, která všechny zve ke Kristu.
A v_této snaze, nejmilejší, si máte navzájem všichni pomáhat, abyste v_Božím království, do něhož se dospívá pravou vírou a dobrými skutky, zazářili jako synové světla. Skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť on žije a kraluje s_Bohem Otcem a s_Duchem svatým po všechny věky věků. Amen.
{fn:1}Srov. {r}Žl 75 (76),2{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Kol 1,12-13{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Iz 9,1{/r}.{/fn} {fn:4}{r}Iz 55,5{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Jan 8,56{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}Řím 4,13-18{/r}.{/fn} {fn:7}{r}Řím 4,20-21{/r}.{/fn} {fn:8}{r}Žl 85 (86),9{/r}.{/fn} {fn:9}{r}Žl 97 (98),2{/r}.{/fn}
RESPONSORIUM
Tento den je plný slávy, zjevil se Spasitel světa, jeho předpovídali proroci a klaněli se mu andělé: {*} Mudrci viděli jeho hvězdu, zaradovali se a přinesli mu dary.
Zazářil nám posvěcený den, pojďte, národy, a klaňte se Pánu. {*} Mudrci viděli jeho hvězdu, zaradovali se a přinesli mu dary.
7.LEDNAZ_knihy proroka Izaiáše
{r:Iz}61,1-11{/r}
Hospodinův duch bude nad jeho služebníkem
{v}61,1{/v}Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
{v}2{/v}hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
{v}3{/v}zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.
{v}4{/v}Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.
{v}5{/v}Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
{v}6{/v}Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.
{v}7{/v}Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.
{v}8{/v}Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s_nimi věčnou smlouvu.
{v}9{/v}Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“
{v}10{/v}Radostí budu jásat v_Hospodinu,
má duše zaplesá v_mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
{v}11{/v}Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.
RESPONSORIUM
{r}Iz 61,1{/r}; {r}Jan 8,42{/r}
Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, {*} obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal {*} obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
Z_kázání svatého Petra Chryzologa, biskupa
(Sermo 160: PL 52,620-622)
Ten, který se chtěl pro nás narodit, nechtěl nám zůstat neznámým
Ačkoliv samo tajemství vtělení Páně obsahovalo v_sobě vždy jasné známky božství, přece to, že Bůh přijal lidské tělo, dnešní slavnost zjevuje a odhaluje mnoha způsoby, aby smrtelný člověk, zahalený stále temnotami, z_neznalosti neztratil to, co mohl přijmout a vlastnit výhradně prostřednictvím milosti.
Neboť ten, který se chtěl pro nás narodit, nechtěl nám zůstat neznámým. Objasňuje to proto takovým způsobem, aby se veliké tajemství dobroty nestalo příležitostí k_velkému omylu.
Toho, kterého mudrc hledal zářícího mezi hvězdami, nalézá dnes plačícího v_kolébce; toho, nad jehož skrytostí na nebesích se dlouho trápil, obdivuje dnes mudrc objeveného v_plénkách.
Dnes přemýšlí mudrc v_hlubokém úžasu o_tom, co tu vidí: na zemi nebe a zemi povznesenou k_nebi, člověka v_Bohu a Boha v_člověku. Vidí, že ten, jehož nemůže pojmout celý svět,{fnr}1{/fnr} je tu teď uzavřen v_maličkém těle. A když to vidí, tajemnými dary vyznává, že věří a dál už nehloubá. Kadidlem vyznává Boha, zlatem krále a myrhou jeho budoucí smrt.
Proto se pohan, který byl posledním, stal prvním.{fnr}2{/fnr} Protože vírou mudrců byl tehdy zasvěcen počátek víry pohanů.
Dnes vstoupil Kristus do řečiště Jordánu, aby smyl hřích světa. Sám Jan dosvědčuje, že kvůli tomu přišel: Hle, beránek Boží, který snímá hříchy světa.{fnr}3{/fnr} Dnes drží otrok Pána, člověk Boha, Jan Krista. Drží ho proto, aby sám přijal odpuštění, ne, aby je udělil.
Dnes zaznívá, jak říká prorok, Hospodinův hlas nad vodami.{fnr}4{/fnr} A jaký je to hlas? To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení.{fnr}5{/fnr}
Dnes se vznáší nad vodami Duch svatý v_podobě holubice. To proto, aby se z_tohoto znamení poznávalo – tak jako kdysi Noemova holubice zvěstovala, že ustoupila potopa světa – že nyní skončilo trvající ztroskotání světa. Tato holubice však nenese ratolest staré olivy jako ta Noemova, ale vylévá na hlavu původce naší spásy plnost nového pomazání, aby se tak naplnilo, co prorok předpověděl: Proto tě Bůh, tvůj Bůh, pomazal olejem radosti před tvými druhy.{fnr}6{/fnr}
Dnes činí Kristus začátek nebeských znamení tím, že proměňuje vodu ve víno.{fnr}7{/fnr} Voda však měla být proměněna v_tajemství krve, aby mohl Kristus podávat pijícím čistý nápoj z_nádoby svého těla. A tak se měla naplnit slova prorokova: Jak je vzácný můj překypující kalich!{fnr}8{/fnr}
{fn:1}Srov. {r}1 Král 8,27{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Mt 19,30{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Jan 1,29{/r}.{/fn} {fn:4}{r}Žl 28 (29),3{/r}.{/fn} {fn:5}{r}Mt 3,17{/r}.{/fn} {fn:6}{r}Žl 44 (45),8{/r}.{/fn} {fn:7}Srov. {r}Jan 2,1{/r} a násl.{/fn} {fn:8}Srov. {r}Žl 22 (23),5{/r} (Vulg.).{/fn}
RESPONSORIUM
Tři dary, které mudrci přinesli Pánu, naznačují tajemství jeho života a poslání: {*} Zlato ukazuje na jeho královskou moc; kadidlo na jeho kněžství a myrha na jeho pohřeb.
Mudrci se přišli poklonit původci naší spásy, ležícímu v_jeslích, a přinesli mu ze svých pokladů symbolické dary. {*} Zlato ukazuje na jeho královskou moc; kadidlo na jeho kněžství a myrha na jeho pohřeb.
8.LEDNAOslavuj Pána, Jeruzaléme.
On své slovo sesílá na zem.
Z_knihy proroka Izaiáše
{r:Iz}62,1-12{/r}
Blízkost vykoupení
{v}62,1{/v}Kvůli Siónu neumlknu,
kvůli Jeruzalému neutichnu,
dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo,
dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.
{v}2{/v}Tu národy uvidí tvou spravedlnost
a všichni králové tvou slávu.
Obdaří tě novým jménem,
které určí Hospodinova ústa.
{v}3{/v}Budeš nádhernou korunou v_Hospodinově ruce,
královskou čelenkou v_dlani svého Boha.
{v}4{/v}Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“
a tvá zem „Osamělá“.
Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v_ní“
a jméno tvé země „V_manželství daná“,
neboť si v_tobě zalíbil Hospodin
a tvá země dostane muže.
{v}5{/v}Jako se jinoch snoubí s_pannou,
tak se s_tebou zasnoubí tvoji synové.
Jako se raduje z_nevěsty ženich,
tak se tvůj Bůh zaraduje z_tebe.
{v}6{/v}Na tvých hradbách, Jeruzaléme, jsem ustanovil strážné;
ani ve dne, ani v_noci nikdy nesmějí mlčet.
Vy, kdo máte Hospodina upomínat, nedejte si pokoj,
{v}7{/v}nedejte pokoj jemu,
dokud nezaloží Jeruzalém,
dokud ho neučiní slavným na zemi!
{v}8{/v}Hospodin přísahal svou pravicí,
svým mocným ramenem:
„Už nedám tvé obilí
za pokrm tvým nepřátelům,
cizinci nebudou pít tvé víno,
{v}9{/v}které jsi s_námahou získal.
Ano, jen ti, kdo žali obilí, budou z_něho jíst
a chválit Hospodina,
jen ti, kdo sbírali hrozny,
budou pít víno v_nádvořích mé svatyně.
{v}10{/v}Projděte branami, projděte,
připravte lidu cestu.
Upravte silnici, upravte, vyberte kamení,
zdvihněte znamení národům!“
{v}11{/v}Hospodin ohlašuje až do končin země:
„Řekněte siónské dceři:
Hle, přichází tvá spása,
u_sebe má svou mzdu,
před sebou má svůj zisk.
{v}12{/v}Nazvou je: ‚Svatý lid,
vykoupení od Hospodina.‘
Ty pak dostaneš jméno ‚Vytoužené,
neopuštěné město‘.“
RESPONSORIUM
{r}Iz 62,2.11.3{/r}
Národy uvidí tvou spravedlnost a všichni králové tvou slávu. {*} Hospodin ohlašuje až do končin země: „Hle, přichází tvá spása.“
Budeš nádhernou korunou v_Hospodinově ruce, královskou čelenkou v_dlani svého Boha. {*} Hospodin ohlašuje až do končin země: „Hle, přichází tvá spása.“
Z_kázání připisovaného svatému Hippolytovi, knězi
(Sermo in sancta Theophania, nn. 2.6-8.10: PG 10,854.858-859.862)
Voda a Duch
K_Janovi přišel Ježíš a byl od něj pokřtěn. Jaká neuvěřitelná událost! Nekonečný proud, který oblažuje Boží obec,{fnr}1{/fnr} je omýván trochou vody. Nepochopitelný pramen, jenž dává vzejít životu všech lidí a nemá konce, se ukryl ve skrovných a pomíjejících vodách.
Ten, jenž je všude přítomen a nikde není nepřítomen, nepochopitelný andělům a neviditelný lidem, přichází podle vlastního rozhodnutí ke křtu. A hle, otevřelo se mu nebe a ozval se hlas: To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení.{fnr}2{/fnr}
Milován rodí lásku a nehmotné světlo rodí světlo nedostupné. To je ten, jenž byl nazván Josefovým synem a je mým Jednorozeným podle Boží podstaty.
To je můj milovaný Syn: onen hladový, jenž živí tisícové zástupy; zemdlený, jenž zemdlené občerstvuje; nemá, kam by hlavu položil,{fnr}3{/fnr} a všechno řídí svou rukou; trpí a léčí utrpení; na jeho hlavu dopadají políčky a jeho darem světu je svoboda; jeho bok je proboden a on napravuje bok Adamův.
Leč prosím, věnujte mi bedlivou pozornost: chci se totiž vrátit k_prameni života a rozjímat o_překypujícím prameni spásy.
Otec nesmrtelnosti seslal na svět nesmrtelného Syna, své Slovo; ten přišel k_lidem, aby je omyl vodou a Duchem.{fnr}4{/fnr} Když nás obnovil k_neporušitelnosti duše i_těla, vdechl do nás ducha života a obklopil nás ze všech stran neporušitelnou výzbrojí.
Jestliže se tedy člověk stal nesmrtelným, bude i_bohem. A jestliže se obnoven koupelí vody a Ducha svatého stává bohem, seznáváme, že po zmrtvýchvstání bude také Kristovým spoludědicem.{fnr}5{/fnr}
Proto jako hlasatel dávám na vědomí a volám: Přistupte všechna pokolení národů k_nesmrtelnosti, kterou dává křest. Toto je voda spojená s_Duchem, jež zavlažuje ráj, zúrodňuje zemi, dává rostlinám vzrůst a živočichům plodnost. Mám-li všechno shrnout: znovuzrozením skrze tuto vodu člověk vstupuje do života, v_ní byl pokřtěn i Kristus, do ní sestoupil Duch svatý v_podobě holubice.
Kdo tedy s_vírou sestupuje do této koupele znovuzrození,{fnr}6{/fnr} odříká se ďábla a spojuje se s_Kristem; odmítá nepřítele a vyznává, že Kristus je Bůh, svléká otroctví a odívá se darovaným synovstvím; od křtu se navrací jasný jako slunce a vyzařuje paprsky spravedlnosti;{fnr}7{/fnr} a co je nejdůležitější, stává se synem Božím a spoludědicem Kristovým.
Jemuž buď sláva a moc spolu s_jeho nejsvětějším, dobrým a životodárným Duchem nyní i_vždycky i_po všechny věky věků. Amen.
{fn:1}Srov. {r}Žl 45 (46),5{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Mt 3,16.17{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Mt 8,20{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Jan 1,33{/r}; {r:Jan}3,5{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Řím 8,17{/r}.{/fn} {fn:6}{r}Tit 3,5{/r}.{/fn} {fn:7}Srov. {r}Mt 13,43{/r}.{/fn}
RESPONSORIUM
{r}Jan 1,32.34.33{/r}
Viděl jsem, jak Duch sestoupil jako holubice z_nebe a zůstal na něm. {*} Já jsem to viděl a dosvědčuji: „To je Syn Boží.“
Ten, který mě poslal křtít vodou, mi řekl: „Na koho uvidíš sestupovat Ducha a zůstávat na něm, to je ten, který křtí Duchem svatým.“ {*} Já jsem to viděl a dosvědčuji: „To je Syn Boží.“
9.LEDNAPán nás naučí svým cestám.
A budeme chodit po jeho stezkách.
Z_knihy proroka Izaiáše
{r:Iz}63,7-19{/r}
Připomenutí Boží lásky k_opuštěnému lidu
{v}63,7{/v}Hospodinovu lásku chci hlásat,
Hospodinovy slavné činy,
za všechno, co nám Hospodin udělil,
za velkou štědrost pro dům Izraele,
kterou ukázal podle svého smilování,
podle množství své lásky.
{v}8{/v}Řekl: „Je to můj vlastní lid,
synové, kteří nikdy nezklamou.“
Proto se jim stal spasitelem.
{v}9{/v}Ve všelikém jejich soužení nebyl to posel, nebyl to anděl,
ale on sám je vysvobodil;
ve své lásce, v_útrpnosti on sám je vykoupil;
zvedl je a nosil
ve všech dávných dobách.
{v}10{/v}Oni se však vzpírali
a uráželi jeho svatého ducha;
proto se jim změnil v_nepřítele
a sám s_nimi válčil.
{v}11{/v}Vzpomenul na dávné časy,
na Mojžíše a jeho národ:
Kde je ten, který je vyvedl z_moře
s_pastýřem svého stáda?
Kde je ten, který mu dal do nitra
svého svatého ducha?
{v}12{/v}Ten, který přivedl na Mojžíšovu pravici
své slavné rámě,
ten, který před nimi rozdělil vody,
aby si zjednal jméno věčné,
{v}13{/v}ten, který je vedl hlubinami
bez úrazu jako koně na poušti.
{v}14{/v}Jako stádo, které sestupuje údolím,
vedl je Hospodinův duch na místo odpočinku;
tak jsi vedl svůj lid,
abys oslavil svoje jméno.
{v}15{/v}Pohlédni z_nebe a dívej se
ze svého svatého a slavného sídla:
Kde je tvá horlivost a tvá síla?
Přestala tvá horoucí láska
a tvé slitování se mnou.
{v}16{/v}Vždyť tys přece náš otec!
Abrahám nás nezná,
Izrael o_nás neví,
ty, Hospodine, jsi náš otec;
„náš vykupitel“
je tvoje dávné jméno.
{v}17{/v}Proč jsi dopustil, Hospodine,
že jsme zbloudili z_tvých cest,
že nám ztvrdlo srdce,
abychom před tebou neměli bázeň?
Usmiř se kvůli svým služebníkům
pro kmeny, které jsou ti vlastní!
{v}18{/v}Nakrátko ovládli bezbožní tvůj svatý lid,
naši nepřátelé pošlapali tvoji svatyni.
{v}19{/v}Stali jsme se lidem jako v_dávné době,
kdy jsi nám nevládl
a kdy jsme neměli tvé jméno.
Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!
Před tvou tváří by se rozplynuly hory.
RESPONSORIUM
Srov. {r}Iz 63,19{/r}; {r:Iz}59,11{/r}
Jsme na tom tak, jako bys nám byl nikdy nevládl a my nebyli tvým lidem. {*} Kéž bys protrhl nebe a sestoupil.
Čekáme na právo, ale nepřichází; na spásu, ale vzdálila se od nás. {*} Kéž bys protrhl nebe a sestoupil.
Z_promluvy svatého Prokla Konstantinopolského, biskupa
(Oratio 7 in sancta Theophania, 1-3: PG 65,758-759)
Posvěcení vod
Kristus se zjevil světu. Vnesl do jeho chaosu řád, a tak učinil svět jasným a radostným. Hřích světa vzal na sebe a nepřítele světa srazil. Posvětil prameny vod a osvítil lidské duše. K_divům připojil divy ještě větší.
Dnes se totiž země a voda podělily o_Spasitelovu milost a celý svět je plný radosti; vždyť dnešní svátek připomíná světu ještě více divů než předcházející slavnost.
O_slavnosti Spasitelova narození se radovala země, protože nesla v_jeslích Pána veškerenstva; dnes o_Zjevení Páně se nadmíru raduje voda. Raduje se proto, že v_Jordánu se jí dostalo milosti posvěcení.
Při předchozí slavnosti jsme hleděli na křehké novorozeně, obraz naší křehkostí. Avšak o_dnešním svátku vidíme dospělého, dokonalého muže v_náznaku toho, jenž dokonalý vychází z_dokonalého. Tehdy se Král oblékal do purpurového pláště těla; dnes se Pramen všeho halí do vod řeky Jordánu.
Nuže tedy, hleďte na nové neuvěřitelné divy: Slunce spravedlnosti se omývá v_Jordánu, Oheň se noří do vody a Bůh je posvěcován člověkem.
Dnes se všechno stvoření ozývá chvalozpěvem a volá: Požehnaný, kdo přichází v_Hospodinově jménu.{fnr}1{/fnr} Požehnaný, jenž přichází v_každý čas: nepřichází přece nyní poprvé.
Kdo je to? Promluv jasně, blahoslavený Davide: Bůh je Hospodin a zjevil se nám.{fnr}2{/fnr} A neříká to jenom prorok David, ale také apoštol Pavel se připojuje k_jeho svědectví a praví: Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem; a vede nás.{fnr}3{/fnr} Ne některým, ale všem: neboť všem, Židům stejně jako Řekům, dává ochotně spásu prostřednictvím křtu, nabízejíc křest jako všem společné dobrodiní.
Nuže, pohleďte na podivuhodnou novou potopu, zjevně daleko významnější a mocnější, než byla ta za časů Noemových. Tehdy totiž voda potopy lidský rod zahubila; nyní však mocí toho, jenž byl pokřtěn, byli ti, které zaplavila voda křtu, povoláni ze smrti k_novému životu. Tehdy holubice nesoucí olivovou ratolest jen ohlašovala libou vůni nejvyššího vládce, Krista;{fnr}4{/fnr} nyní však Duch svatý sestupující v_podobě holubice nám přímo ukazuje milosrdného Pána.
{fn:1}{r}Žl 117 (118),26{/r}; {r}Mt 21,9{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Žl 117 (118),27{/r} (LXX).{/fn} {fn:3}{r}Tit 2,11-12{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Gn 8,11{/r}; srov. {r}2 Kor 2,15{/r}.{/fn}
RESPONSORIUM
Dnes se nám zjevil Kristus, světlo ze světla, a Jan ho pokřtil v_řece Jordánu. {*} Projevila se Boží dobrota, přinášející spásu všem lidem.
Otevřelo se nebe a bylo slyšet Otcův hlas. {*} Projevila se Boží dobrota, přinášející spásu všem lidem.
10.LEDNABoží Syn přišel a dal nám rozum.
Abychom poznávali pravého Boha.
Z_knihy proroka Izaiáše
{r:Iz}63,19b – 64,11{/r}
Prosebné volání po Božím příchodu
{v}63,19{/v}Kéž bys protrhl nebe a sestoupil!
{v}64,1{/v}Před tvou tváří by se rozplynuly hory.
Jako oheň zapaluje chrastí,
jako oheň přivádí do varu vodu,
tak dej poznat své jméno svým nepřátelům,
ať se před tebou třesou národy,
{v}2{/v}když budeš působit divy,
které jsme nečekali.
Sestoupil jsi a před tvou tváří se rozplynuly hory
{v}3{/v}Od věků nikdo neslyšel,
k_sluchu nikomu neproniklo,
oko nespatřilo, že by bůh, mimo tebe,
tak jednal s_těmi, kdo v_něho doufají.
{v}4{/v}Jdeš vstříc tomu, kdo s_radostí jedná spravedlivě,
těm, kdo na tvých cestách pamatují na tebe.
Hle, ty ses rozhněval, protože jsme zhřešili,
byli jsme v_hříších stále. Budeme zachráněni?
{v}5{/v}Byli jsme všichni jak poskvrnění,
jak špinavý šat byl každý náš dobrý skutek.
Zvadli jsme všichni jak listí,
nepravosti nás unášely jak vítr.
{v}6{/v}Nikdo nevzýval tvé jméno,
nikdo se nevzchopil, aby se k_tobě přivinul,
neboť jsi před námi skryl svoji tvář,
nepravosti jsi nás vydal napospas.
{v}7{/v}A přece, Hospodine, ty jsi náš otec!
My hlína jsme – ty jsi nás hnětl,
dílo tvé ruky jsme všichni!
{v}8{/v}Hospodine, nehněvej se příliš,
nevzpomínej stále na nepravost,
pohlédni přece: všichni jsme tvůj lid!
{v}9{/v}Tvá svatá města se stala pouští,
Sión je opuštěn,
Jeruzalém zpustošen.
{v}10{/v}Náš dům, svatý a slavný,
kde tě chválili naši otcové,
stal se potravou ohně
a všechno nám milé se změnilo v_trosky.
{v}11{/v}Hospodine, můžeš si toho nevšímat,
mlčet a tak nás ponížit?
RESPONSORIUM
Srov. {r}Iz 56,1{/r}; srov. {r}Mich 4,9{/r}; {r}Iz 43,3{/r}
Jeruzaléme, brzy přijde tvá spása; proč hyneš zármutkem? Nemáš utěšitele, že se svíjíš bolestí? {*} Já tě zachráním a vysvobodím, přestaň se bát.
Vždyť já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Svatý Izraele; tvůj vykupitel. {*} Já tě zachráním a vysvobodím, přestaň se bát.
Z_komentáře svatého Cyrila Alexandrijského, biskupa, k_Janovu evangeliu
(Lib. 5, cap. 2: PG 73,751-754)
Duch svatý seslán na všechny lidi
Tvůrce všehomíra pojal zajisté ten nejlepší úmysl, když se rozhodl sjednotit všechno v_Kristu;{fnr}1{/fnr} chtěl znovu vrátit přirozenost člověka do původního stavu. Proto vedle jiných věcí slibuje, že ji znovu obdaří Duchem svatým. Jinak totiž nebylo možné dospět k_trvalému stavu dobra.
A tak vymezuje čas, kdy na nás sestoupí Duch svatý, totiž čas Kristova příchodu, a slibuje to slovy: V_oněch dnech, rozumí se ve dnech našeho Spasitele, vyleji svého Ducha na všechny lidi.{fnr}2{/fnr}
Když čas velkomyslné štědrosti přivedl Jednorozeného v_těle na zem, to znamená jako člověka v_souladu s_Písmem svatým narozeného ze ženy,{fnr}3{/fnr} Bůh Otec znovu dal svého Ducha; první přijal Ducha Kristus jako prvotina obnovené přirozenosti. To přece dosvědčuje Jan, když říká: Viděl jsem, jak Duch sestoupil z_nebe a zůstal na něm.{fnr}4{/fnr}
O_Kristu ovšem říkáme, že přijal Ducha jakožto člověk a jak náleželo člověku Ducha přijmout. Vždyť přestože je Synem Boha otce, zrozeným z_jeho podstaty, a to už před tím, než přijal lidskou přirozenost, spíše vlastně přede všemi věky, přece poté, co se stal člověkem, nebylo mu zatěžko slyšet, jak k_němu Bůh Otec promlouvá: Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil.{fnr}5{/fnr}
O_Kristu, jenž je Bohem z_něho zrozeným před věky, tvrdí, že byl zrozen onoho dne, aby v_něm nás přijal za syny; neboť v_Kristu jako člověku byla celá lidská přirozenost. Stejně tak se praví o_Otci, jemuž patří Duch jako vlastní, že znovu dal svého Ducha Synovi, abychom v_něm získali Ducha my. Právě z_té příčiny se ujal Abrahámových potomků, jak bylo napsáno, a ve všem se připodobnil svým bratřím.{fnr}6{/fnr}
Jednorozený tedy nepřijímá Ducha svatého pro sebe; jak jsme již řekli, Duch je přece jeho a je dáván v_něm a skrze něho. Stal se však člověkem a vzal na sebe celou přirozenost, aby ji celou napravil tím, že ji uvede do původního stavu. Je tedy možno vidět, postupujeme-li rozumovou úvahou a dáváme-li se ujistit slovy Písma svatého, že Kristus nepřijal Ducha pro sebe, ale spíše v_sobě pro nás. Vždyť k_nám veškeré dobro přichází jeho prostřednictvím.
{fn:1}Srov. {r}Ef 1,10{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Jl 3,1{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Gal 4,4{/r}.{/fn} {fn:4}{r}Jan 1,32{/r}.{/fn} {fn:5}{r}Žl 2,7{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}Žid 2,16-17{/r}.{/fn}
RESPONSORIUM
{r}Ez 37,27-28{/r}; {r:Ez}36,27{/r}; {r}Žid 8,8{/r}
Já budu jejich Bohem a oni budou mým lidem. Tak poznají národy, že já jsem Hospodin, který posvěcuje Izraele. {*} Vložím do vás nového Ducha.
S_Izraelovým domem a s_Judovým domem uzavřu smlouvu novou. {*} Vložím do vás nového Ducha.
11.LEDNAV_něm byl život.
A ten život byl světlem lidí.
Z_knihy proroka Izaiáše
{r:Iz}65,13-25{/r}
Nové nebe a nová země
{v}65,13{/v}Tak praví Pán, Hospodin:
„Hle, moji služebníci budou jíst,
vy však budete hladovět;
{v}14{/v}hle, moji služebníci budou pít,
vy však budete žíznit;
hle, moji služebníci se budou radovat,
vy se však budete stydět;
hle, moji služebníci budou jásat s_radostí v_srdci,
vy však budete křičet s_bolestí v_srdci
a naříkat se sklíčenou duší.
{v}15{/v}Svá jména zanecháte
mým vyvoleným k_proklínání:
‚Ať tě zabije Pán, Hospodin!‘
Své služebníky však nazve jiným jménem.
{v}16{/v}Kdo se bude na zemi žehnat,
bude se žehnat při věrném Bohu;
kdo bude na zemi přísahat,
bude přísahat při věrném Bohu.
Neboť se zapomene na dřívější soužení,
zůstanou skrytá před mýma očima.
{v}17{/v}Hle, utvořím
nová nebesa a novou zemi,
nebude se vzpomínat na to, co minulo,
nikomu to nevstoupí na mysl.
{v}18{/v}Plesat a jásat budou navěky
nad tím, co stvořím:
neboť – hle – v_jásot přetvořím Jeruzalém
a lid jeho v_radost!
{v}19{/v}Plesat budu nad Jeruzalémem,
radovat se budu ze svého lidu.
Neuslyší se v_něm
hlas pláče nebo křiku.
{v}20{/v}Nebude v_něm dítě, které by žilo jen několik dní,
ani stařec, který nenaplní svá léta;
teprve ve stáří sta let
jinoch zemře,
za prokletého bude považován,
kdo se nedožije sta let.
{v}21{/v}Vystavějí si domy a budou v_nich bydlet,
vysadí vinice a budou jíst jejich plody.
{v}22{/v}Nebudou stavět, aby jiný bydlel,
nebudou sázet, aby jiný jedl;
jako věk stromu bude věk mého lidu,
a co moji vyvolení svýma rukama vytvoří,
to budou dlouho užívat.
{v}23{/v}Nebudou se namáhat nadarmo,
nebudou rodit pro náhlou smrt,
neboť budou pokolením požehnaným od Hospodina
a jejich potomci s_nimi.
{v}24{/v}Dříve než budou volat,
já odpovím;
ještě budou mluvit,
a já je už vyslyším.
{v}25{/v}Vlk a beránek se budou pást spolu,
lev jako býk bude žrát plevy,
ale hadovi bude chlebem prach.
Nikdo nebude škodit ani pustošit
na celé mé svaté hoře“
–_praví Hospodin.
RESPONSORIUM
{r}Zj 21,1.3.4{/r}
Viděl jsem nová nebesa a novou zemi; a uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: {*} Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s_nimi přebývat.
On jim setře každou slzu z_očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. {*} Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s_nimi přebývat.
Z_kázání svatého Maxima Turínského, biskupa
(Sermo 100, de sancta Epiphania 1,3: CCL 23,398-400)
Tajemství křtu Páně
Evangelium podává zprávu, že si Pán přišel k_Jordánu pro křest a že se chtěl dát v_této řece zasvětit nebeským tajemstvím.
A je zákonité, že po narození Páně následovala tato slavná událost – třebaže k_ní došlo s_odstupem let, přesto patří k_téže době – a mám za to, že i_dnešní slavnost je třeba nazvat svátkem Kristova narození.
Neboť tehdy se narodil pro lidi, a dnes se tajemně znovuzrodil. Tehdy ho vydala světu Panna, dnes ho zplodilo Boží tajemství spásy. Když se rodí jako člověk, chová ho na klíně matka Maria. Když se rodí podle řádu Božího tajemství, objímá ho Bůh Otec svým hlasem a říká: Toto je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení; toho poslouchejte.{fnr}1{/fnr} Matka tedy hýčká dítě v_měkkém klíně, Otec slouží Synu láskyplným svědectvím. Matka umožňuje klanění mudrcům, Otec ho zjevuje k_uctívání národům.
Pán Ježíš přišel ke křtu a chtěl, aby bylo jeho svaté tělo obmyto vodou.
Někdo by mohl říci: Proč se ten, který je svatý, chtěl dát pokřtít? Poslyš tedy: Kristus nevstupuje do vody ke křtu proto, aby byl posvěcen vodou, ale proto, aby on sám vodu posvětil a svým očištěním aby očistil proud vody, jíž se dotýká. Kristovo posvěcení zajisté znamená zásadní posvěcení vodního živlu.
Když byl totiž omýván Spasitel, byla tím už tehdy všechna voda očištěna k_našemu křtu. Byl očištěn sám pramen, aby se budoucím pokolením mohlo dostávat milosti očistné koupele. Kristus tedy křtem předchází a křesťanský lid jej má s_důvěrou následovat.
Takto já chápu toto tajemství. Vždyť přece i_ohnivý sloup šel napřed přes Rudé moře a synové Izraele jej bezpečnou cestou následovali. Sloup kráčel přes vodu první, aby připravil cestu těm, kdo putovali za ním. V_této události bylo naznačeno tajemství křtu, jak říká apoštol.{fnr}2{/fnr} Když oblak zakrýval lidi a voda je nesla, byl to vlastně jakoby křest.
Ale toto všechno vykonal týž Kristus Pán jako teď. Jako tehdy předcházel Izraelovy syny v_ohnivém sloupu přes moře, tak nyní v_sloupu svého těla předchází křesťanský lid křtem. Je to skutečně ten sloup, který tehdy osvěcoval oči těch, kdo šli za ním; nyní osvěcuje srdce věřících. Tehdy vytyčil bezpečnou stezku v_příboji vln, nyní ve křtu posiluje kroky víry.
{fn:1}{r}Mt 3,17{/r}; {r:Mt}17,5{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}1 Kor 10,1-2{/r}.{/fn}
RESPONSORIUM
{r}Jan 1,29{/r}; {r}Iz 53,11{/r}
Jan viděl Ježíše, jak jde k_němu, a řekl: Hle, beránek Boží, {*} ten, který snímá hříchy světa.
On ospravedlní mnohé, neboť sám ponese jejich viny. {*} Ten, který snímá hříchy světa.
12.LEDNABylo světlo pravé,
které osvěcuje každého člověka.
Z_knihy proroka Izaiáše
{r:Iz}66,10-14.18-23{/r}
Všeobecná spása
{v}66,10{/v}Plesejte s_Jeruzalémem, jásejte nad ním,
všichni, kdo ho milujete,
radujte se s_ním, radujte se,
všichni, kdo jste nad ním naříkali,
{v}11{/v}abyste sáli do sytosti
z_prsu, který utěšuje,
abyste pili s_rozkoší
ze zdroje jeho slávy.
{v}12{/v}Neboť tak praví Hospodin:
„Hle, přivalím na něj blaho jako řeku,
jako rozvodněný potok slávu národů.
Budete sát, ponesou vás na zádech
a na klíně vás budou laskat.
{v}13{/v}Jako matka utěšuje svého syna,
tak já vás potěším,
v_Jeruzalémě naleznete útěchu.
{v}14{/v}Uvidíte to a vaše srdce se zaraduje,
jak tráva vypučí vaše kosti.
Hospodinova ruka se ukáže na jeho služebnících
a hněv na jeho nepřátelích.
{v}18{/v}Znám jejich skutky a jejich myšlenky. Přijdu, abych shromáždil všechny národy a jazyky. Přijdou a uzří mou slávu. {v}19{/v}Udělám na nich znamení a pošlu některé z_těch, kdo se zachrání, k_národům Taršíše, Putu, Ludu, Mešechu, Rošu, Tubalu, Javanu, k_dálným ostrovům, k_těm, kteří o_mně neslyšeli mluvit a neviděli mou slávu. Budou hlásat národům mou slávu. {v}20{/v}Přivedou všechny vaše bratry ze všech národů jako dar Hospodinu na koních, na vozech, na nosítkách, na mezcích a na dromedárech na mou svatou horu do Jeruzaléma – praví Hospodin – jako když synové Izraele přinášejí v_čistých nádobách dary do Hospodinova domu. {v}21{/v}A také z_nich vezmu kněze a levity – praví Hospodin.
{v}22{/v}Neboť jako nová nebesa
a nová země, které udělám,
budou pevně trvat přede mnou
–_praví Hospodin_–
tak potrvá vaše potomstvo i_vaše jméno.
{v}23{/v}O_každém novoluní
a každou sobotu
přijdou všichni lidé, aby se klaněli před mou tváří“
–_praví Hospodin.
RESPONSORIUM
Srov. {r}Iz 66,18.19{/r}; {r}Jan 17,6.18{/r}
Přijdu, abych shromáždil všechny národy a jazyky: {*} Uzří mou slávu a budou ji hlásat národům.
Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa. Jako ty jsi mě poslal, i_já jsem je poslal. {*} Uzří mou slávu a budou ji hlásat národům.
Z_kázání biskupa Fausta z_Riez
(Sermo 5, de Epiphania 2: PLS 3,560-562)
Svatba Krista a církve
Třetího dne byla svatba.{fnr}1{/fnr} Co je tato svatba, ne-li zaslíbení spásy člověka a z_toho vyplývající radost; spásy, kterou v_tajemné symbolice čísla tři slavíme, když vyznáváme víru v_Trojici nebo ve vzkříšení třetího dne?
Vždyť proto je i_v_jiném čtení z_evangelia vítán tancem, hudbou a svatebním šatem návrat mladšího syna,{fnr}2{/fnr} a znamená to obrácení a přijetí pohanského lidu.
Proto sestupuje Kristus na zem tak, jako vychází ženich ze své komnaty,{fnr}3{/fnr} aby se po vtělení spojil s_církví, až ji shromáždí z_národů, a dal jí záruku i_věno: záruku, když se Bůh spojil s_člověkem; věno, když byl pro spásu člověka obětován. Zárukou rozumíme přítomné vykoupení, věnem život věčný. Pro ty, kdo to viděli, to byl zázrak; těm, kdo to pochopili, je to tajemství spásy. Díváme-li se totiž dobře, nabízí se nám v_této vodě přímo podobnost s_křtem a znovuzrozením. Když se totiž vzájemně jedno mění v_druhé, když se tajemnou proměnou převádí stvoření nižšího řádu v_něco lepšího, tehdy se uskutečňuje tajemství druhého zrození. Voda se náhle mění a sama později bude proměňovat lidi.
Kristovým zásahem tedy vzniká v_Galileji víno; to znamená, že ustupuje zákon a nastupuje milost; mizí stín, vystupuje pravda; věci tělesné nabývají duchovního smyslu; zachovávání starozákonních předpisů přechází v_Nový zákon. Jak praví svatý apoštol: To staré pominulo, nové nastoupilo.{fnr}4{/fnr} A jako voda v_oněch nádobách{fnr}5{/fnr} neztratila nic z_toho, co byla, i_když začala být něčím, co nebyla, tak ani Zákon potvrzený Kristovým příchodem nezaniká, ale zdokonaluje se.
Když se tedy nedostávalo vína, bylo poskytnuto víno jiné: víno Starého zákona je sice dobré, avšak víno Zákona nového je lepší.{fnr}6{/fnr} Starý zákon, který zachovávají Židé, zplaněl v_literu; nový, k_němuž náležíme, proměňuje dobrý život v_milost.
Dobré je víno Zákona, to znamená dobré přikázání, jestliže slyšíš: Miluj svého bližního a měj v_nenávisti svého nepřítele.{fnr}7{/fnr} Ovšem lepší a silnější je víno evangelia, jestliže slyšíš: Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí.{fnr}8{/fnr}
{fn:1}{r}Jan 2,1{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Lk 15,22-30{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Žl 18 (19),6{/r}.{/fn} {fn:4}{r}2 Kor 5,17{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Jan 2,6-7{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}Jan 2,3.10{/r}.{/fn} {fn:7}{r}Mt 5,43{/r}.{/fn} {fn:8}{r}Lk 6,27{/r}; srov. {r}Mt 5,44{/r}.{/fn}
RESPONSORIUM
{r}Tob 13,9.11{/r}; {r}Lk 13,29{/r}
Jeruzaléme, svaté město, skvělé světlo bude zářit ve všech končinách země, mnoho národů k_tobě přijde zdaleka. {*} Přinesou dary nebeskému králi.
Přijdou od východu a od západu, od severu a od jihu. {*} Přinesou dary nebeskému králi.