Kantikum
Boží dobrodiní

Dt 32, 1-12

Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23, 37)

{v}1{/v}Poslyšte, nebesa, co chci říci,{x}

země, naslouchej slovům mých úst.

{v}2{/v}Ať má nauka padá jak déšť,{x}

má slova ať kanou jak rosa,

jak lijavec na zeleň,{x}

jak vláha na trávu;

{v}3{/v}jméno Páně chci vzývat,{x}

vzdejte čest našemu Bohu!

{v}4{/v}Boží díla jsou dokonalá,{x}

a všechny jeho cesty spravedlivé.

Bůh je věrný, není v_něm klamu,{x}

je spravedlivý a přímý.

{v}5{/v}Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny,{x}

je to pokolení zlé a zvrácené.

{v}6{/v}Takhle se Pánu odvděčuješ,{x}

lide pošetilý a nerozumný?

Což on není tvůj Otec,{x}

který tě učinil, stvořil a vyvolil?

{v}7{/v}Jen vzpomeň na dávné dny,{x}

jen pomysli na jednotlivá pokolení!

Ptej se svého otce, a on ti poví,{x}

ptej se svých starců, a oni ti řeknou:

{v}8{/v}Když Nejvyšší rozděloval národy,{x}

když odděloval syny Adamovy,

stanovil hranice národů{x}

podle počtu synů praotce Izraele;

{v}9{/v}údělem Páně je jeho lid,{x}

Jákob je jeho dědičným podílem.

{v}10{/v}Nalezl ho na poušti,{x}

na místě hrůzy a v_stepní pustině,

zahrnul ho přízní a odchoval,{x}

opatroval jak zřítelnici svého oka.

{v}11{/v}Jak orel volá k_letu svá mláďata{x}

a nad nimi poletuje,

tak nad ním široce rozepjal křídla{x}

a nosil ho na svých perutích.

{v}12{/v}Pán sám ho vedl{x}

a nebyl s_ním žádný cizí bůh.{△}

HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček