Iz 38, 10-14.17-20
{v}10{/v}Řekl jsem si: „Uprostřed života{x}
mám sestoupit k_branám podsvětí!“
Bylo mi líto zbytku mých let{x}
{v}11{/v}a tak jsem si řekl:
„Už neuvidím Pána Boha v_zemi živých,{x}
ani člověka mezi pozemšťany.“
{v}12{/v}Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí{x}
jako stan kočovníků;
můj život je jako když tkadlec svinuje plátno,{+}
je jako tkanina od stavu odřezaná;{x}
{v}13{/v}ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.
Už od rána o_pomoc volám,{+}
je mi, jako by lev mi drtil kosti,{x}
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.
{v}14{/v}Jako když holátko ve strachu pípá,{+}
jako když holub mláďata volá,{x}
tak je můj nářek;
zemdlený zrak upínám k_nebi,{x}
mně úzko je, pomoz mi, Pane!
{v}17{/v}A ty jsi můj život vytrhl z_jisté zkázy,{x}
všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil.
{v}18{/v}Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit{x}
a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost.
{v}19{/v}Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes,{x}
o_tvé věrnosti otec vypráví synům.
{v}20{/v}Zachovej mě, Pane, a po celý život{x}
zpívat ti budem své žalmy v_tvém domě.{△}
HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček