Kantikum
Nářek lidu v_době hladu a války

Jer 14, 17-21

Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1, 15)

{v}17{/v}Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání,{x}

ve dne v_noci:

neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu,{x}

ranou přebolestnou.

{v}18{/v}Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem,{x}

vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.

Prorok i_kněz odcházejí{x}

do neznámé země.

{v}19{/v}Což jsi nadobro zavrhl Judu{x}

a Sión se zhnusil tvé duši?

Proč jen jsi nás tak bil,{x}

že už není vyléčení!

Čekáme záchranu, a záchrana nikde,{x}

zhojení ran, a hle, zděšení!

{v}20{/v}Pane, poznáváme svoje nepravosti{+}

i_bezbožnost našich otců,{x}

že jsme zhřešili proti tobě.

{v}21{/v}Pro své jméno nás nevydávej v_potupu,{+}

nenech zhanobit trůn své slávy,{x}

rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s_námi.{△}

HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček