Jer 14, 17-21
{v}17{/v}Kéž by mé oči ronily slzy bez přestání,{x}
ve dne v_noci:
neboť velikou pohromou je stižena panna, dcera mého lidu,{x}
ranou přebolestnou.
{v}18{/v}Vyjdu-li na pole, hle, pobití mečem,{x}
vejdu-li do města, hle, zmoření hladem.
Prorok i_kněz odcházejí{x}
do neznámé země.
{v}19{/v}Což jsi nadobro zavrhl Judu{x}
a Sión se zhnusil tvé duši?
Proč jen jsi nás tak bil,{x}
že už není vyléčení!
Čekáme záchranu, a záchrana nikde,{x}
zhojení ran, a hle, zděšení!
{v}20{/v}Pane, poznáváme svoje nepravosti{+}
i_bezbožnost našich otců,{x}
že jsme zhřešili proti tobě.
{v}21{/v}Pro své jméno nás nevydávej v_potupu,{+}
nenech zhanobit trůn své slávy,{x}
rozpomeň se, a neruš svou smlouvu s_námi.{△}
HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček