Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu
Dva slepí... začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Mt 20, 30)

{v}1{/v}Pozdvihuji oči k_tobě,{x}

který trůníš na nebi.

{v}2{/v}Jako oči služebníků{+}

tkvějí na pánových rukou,{x}

oči služky na své paní,

{v}3{/v}tak i_naše oči hledí{+}

k_Pánu, jenž je naším Bohem,{x}

ať nám smilování dá.

{v}4{/v}Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj,{x}

neboť jsme přesyceni pohanou.

{v}5{/v}Dávno je naše duše přesycena{x}

posměchem boháčů a hanou pyšných.{△}

HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček