O_ŘEHOLNÍCÍCH
Ze společných textů o_svatých mužích nebo ženách mimo:
PRVNÍ VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS z_druhých večerních chval.
Ant. ke kantiku Panny Marie:Žádný, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem, praví Pán, aleluja.
Nebo o_řeholníkovi:Dostane od Pána požehnání, u_Boha Zachránce nalezne pomoc. To je rod těch, kdo hledají Pána, aleluja.
O_řeholnici:Pán se s_ní zasnoubil navěky, věrností a milosrdenstvím, aleluja.
POZVÁNÍ K_MODLITBĚ
Ant. Pojďte, klaňme se Bohu, podivuhodnému ve svých svatých, aleluja.
Nebo: Ve svátek svatého (svaté )N. slavme našeho Boha, aleluja.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Spasitelova lásko chvály hodná,
jež toužíš lidstvo zasvětiti Otci,
tak různě vede tvůj Duch nitra zbožná
zázračnou mocí.
V_těch, kdo se vodou narodili z_Boha,
ty usiluješ probudit vždy znova
poupata vzácná Boží lásky čisté,
milost svou, Kriste.
Voláš, a ihned běží ti, jež zval jsi,
odhazují vše, aby s_tebou, Vůdce,
královskou cestou kříže došli spásy
u_tvého Otce.
O_světci:
I_tento světec, podnícený z_nebe,
celým svým srdcem přidržel se tebe
v_úsilí dobýt záruk blaženosti,
nejvyšších ctností.
O_světici:
Nadějí pevná z_živé víry žila,
lnouc láskou k_Bohu; z_které mocně proudí
láska k_všem bližním a jež svatá díla
samoděk plodí.
Sláva buď Otci a též tobě, Kriste,
buď chvála stejná Ohni přesvatému:
za malou oběť dáváš stonásobně
větší odměnu. Amen.
Ant. k_Zachariášovu kantiku: Každý, kdo plní vůli mého nebeského Otce, to je můj bratr i_sestra i_matka, praví Pán, aleluja.
Nebo: Můj úděl je Pán, jak dobrý je Pán k_duši, která ho hledá, aleluja.
MODLITBA
Pokud není vlastní, říká se:
Bože, tys povolal svatého (svatá) N. (a) aby následoval tvého Syna v_jeho chudobě a pokoře; pomáhej i_nám, abychom věrní tvému volání šlí cestou, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o_to
Nebo když to byl opat:
Bože tys vedl svatého opata N, aby nám svým příkladem ukázal, jak žít podle evangelia; vyslyš naše prosby a dej, abychom uprostřed proměn tohoto světa toužili celým srdcem po tom, cos nám připravil v_nebi. Prosíme o_to
DRUHÉ VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Když všichni šťastni sluhu ctí,
jenž byl tvým věrným ctitelem,
my tobě, Pane, z_vděčnosti
chvalozpěv lásky zpívat chcem.
Vždyť on, vždy tobě věrný žák,
se vzdal všech klamných rozkoší,
které svět staví před náš zrak,
opustil statky vezdejší.
Poddán ti v_každé myšlence,
vždy pokorně tě poslouchal,
pro Krista, panen snoubence,
v_cudnosti tělo uchoval.
Tobě se toužil zalíbit
a přilnul k_tobě v_srdci svém,
svou mysl, slova, činy, cit
hřál jen tvé lásky plamenem.
Na zemi tobě oddán vždy,
okovy lásky připoután,
svobodným duchem nad hvězdy
mířil k_tvým věčným oslavám.
Dej, ať my jeho příkladem
strženi, k_tobě spěcháme,
ať tobě s_Duchem, se Synem
nebeské hymny zpíváme. Amen.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Vy, kteří jste opustili všechno a následovali jste mě, stokrát víc dostanete a za podíl budete mít život věčný, aleluja.
Nebo: Bůh žehná těm, kdo ho oslavují v_bratrském společenství, aleluja.
Z_listu svatého apoštola Pavla Efesanům
{r:Ef}4,1-24{/r}
Každému byly uděleny duchovní dary, aby Kristovo tělo dělalo pokroky
{v}1{/v}Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: {v}2{/v}buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v_lásce a {v}3{/v}horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje. {v}4{/v}Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. {v}5{/v}Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. {v}6{/v}Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
{v}7{/v}Ale každému z_nás byly uděleny duchovní dary v_takové míře, v_jaké je chtěl Kristus dát. {v}8{/v}Proto se praví: „Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary.“
{v}9{/v}Když však ‚vystoupil‘, znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, na zem. {v}10{/v}Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i_ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všechno naplnil.
{v}11{/v}Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, {v}12{/v}aby připravili křesťany k_úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, {v}13{/v}dokud nedojdeme všichni k_jednotě ve víře a v_poznání Božího Syna, k_mužné zralosti, k_onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost. {v}14{/v}Pak už nebudeme jako malé děti, nenecháme se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení, v_kterém lidská chytrost a prohnanost podvádí a klame. {v}15{/v}Ale spíše žijme podle pravdy a v_lásce, a tak porosteme po všech stránkách v_něho, v_Krista, který je naše hlava. {v}16{/v}Z_něho celé tělo, tvořící pevnou jednotu, dostává přes jednotlivé klouby výživu, odměřenou každé části zvlášť podle práce, kterou koná. Tak tedy ono tělo roste a dělá pokroky v_lásce.
{v}17{/v}Říkám vám a zapřísahám vás ve jménu Páně: Nežijte už tak, jak žijí pohané! Jejich smýšlení je neplodné. {v}18{/v}Mají rozum zatemnělý a jsou vyloučeni z_Božího života, protože je v_nich nevědomost a protože mají zatvrzelé srdce. {v}19{/v}Jsou totiž otupělí, a tak se oddávají prostopášnosti a hovějí vší možné nečistotě a chamtivosti.
{v}20{/v}Takhle jste se tomu přece o_Kristu neučili! {v}21{/v}Vy jste přece o_něm slyšeli a jako křesťané jste byli poučeni podle pravdy, která je v_Ježíšovi, {v}22{/v}že máte odložit starého člověka s_dřívějšími způsoby života, který je chtivý rozkoší a žene se do zkázy. {v}23{/v}Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce {v}24{/v}a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý.
RESPONSORIUM
Srov, Mt 19, 29.27
Všichni, kdo opustili domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku nebo děti nebo pole kvůli mně, {*} dostanou stokrát víc a za podíl budou mít život věčný, aleluja.
Opustili všechno a šli za Kristem. {*} Dostanou stokrát víc a za podíl budou mít život věčný, aleluja.
O_řeholnici:
RESPONSORIUM
Srov. Lk 10, 42.39
Jen jedno je třeba. {*} Vybrala si nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme, aleluja.
Posadila se Pánu k_nohám a naslouchala jeho slovům. {*} Vybrala si nejlepší úděl a ten jí nikdo nevezme, aleluja.
Z_listu svatého apoštola Pavla Filipanům
{r:Flp}3,7 – 4,1.4-9{/r}
Radujte se stále v_Pánu!
{v}3,7{/v}V_čem jsem dříve viděl pro sebe prospěch, to považuji nyní kvůli Kristu za škodu. {v}8{/v}Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s_oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista {v}9{/v}a byl s_ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá zachováváním Zákona, ale tu, která se dává tomu, kdo věří v_Krista, totiž tu, která přichází od Boha a spočívá na víře. {v}10{/v}Tak na sobě poznám Krista i_moc jeho zmrtvýchvstání a účast v_jeho utrpení; a protože umřel on, i_já mu chci být v_tom podobný. {v}11{/v}Potom, jak doufám, dosáhnu i_vzkříšení z_mrtvých.
{v}12{/v}Tím neříkám, že už bych toho dosáhl nebo že už jsem dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i_mne samého uchvátil Kristus Ježíš. {v}13{/v}Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o_jedno mi jde: nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k_tomu, co je přede mnou. {v}14{/v}Běžím k_cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.
{v}15{/v}Tak tedy máme smýšlet my všichni, kdo jsme dokonalí. A smýšlíte-li v_té věci jinak, i_to vám Bůh ukáže v_pravém světle. {v}16{/v}Jenom je třeba, abychom v_tom, k_čemu jsme už dospěli, šli přímým směrem stejně dále.
{v}17{/v}Bratři, jednejte všichni tak, jak jednám já, a dívejte se na ty, kdo žijí podle mého příkladu. {v}18{/v}Často jsem vás na to upozorňoval, a teď to říkám se slzami v_očích, že se jich mnoho chová jako nepřátelé Kristova kříže. {v}19{/v}Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o_věci pozemské.
{v}20{/v}My však máme svou vlast v_nebi, odkud také s_touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista. {v}21{/v}On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko.
{v}4,1{/v}Proto, moji bratři milovaní a vytoužení, moje radosti a koruno, tak stůjte v_Pánu pevně, milovaní! {v}4{/v}Radujte se stále v_Pánu, opakuji: Radujte se! {v}5{/v}Vaše ušlechtilost ať je známá všem lidem. Pán je blízko. {v}6{/v}O_nic nemějte starost! Ale ve všem předkládejte Bohu své potřeby v_modlitbě a prosbě s_děkováním. {v}7{/v}Pak Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v_Kristu Ježíši.
{v}8{/v}Konečně, bratři, mějte zájem o_všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o_každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály.
{v}9{/v}Dělejte i_nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s_vámi.
RESPONSORIUM
Lk 12, 35-36; Mt 24, 42
Mějte bedra přepásaná a vaše lampy ať hoří, {*} abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého Pána, až se vrátí ze svatby.
Bděte tedy, protože nevíte, v_kterou hodinu váš Pán přijde. {*} Abyste se podobali lidem, kteří čekají na svého Pána, až se vrátí ze svatby.
Z_homilií svatého Řehoře Velikého, papeže, na evangelia
(Lib. 2, hom. 36,11-13: PL 76,1272-1274)
Ve světě, ale ne ze světa
Měl bych vás napomenout, abyste se zřekli všech věcí, ale netroufám si. Nemůžete-li opravdu zanechat všeho pozemského, držte se věcí tohoto světa jen do té míry, aby si vás skrze ně svět nepodmanil; abyste vy vládli pozemskými věcmi, a ne ony vámi. Váš duch ať je pánem všeho, co máte; když už máte něco pozemského rádi, ať se nestanete otroky svých vlastních věcí.
Ano, užívejme časných věcí, ale dychtěme po věčných: všechno časné ať nám je prostředkem a cestou, to věčné však cílem a dovršením. Jenom jakoby úkosem hleďme na všecko světské dění a svůj duchovní zrak upírejme vpřed, všechnu pozornost věnujme tomu, kam směřujeme.
Zlo musíme vyrvat i_s_kořeny, a to nejen ze svého jednání, ale i_z_těch nejskrytějších myšlenek. Žádná tělesná rozkoš, žádná snaha o_ukojení zvědavosti ani sebesžíravější ctižádost nás nesmí připravovat o_hostinu Beránkovu. Dokonce i_k_tomu, co zde na světě konáme se vší počestností, bychom měli přistupovat jen tak mimochodem, aby pozemské věci, jež nám lahodí, sloužily tělu a vůbec nepřekážely duši.
Nuže, bratři, neodvažujeme se vám říci, abyste se všeho zřekli. Můžete ovšem, chcete-li. Ale i_když si všecko podržíte, přece se všeho zřeknete, jestliže si v_časných záležitostech povedete tak, abyste přitom celou duší směřovali k_tomu, co je věčné. Světa opravdu užívá, jako by ho neužíval{fnr}1{/fnr} ten, kdo si navenek sice opatří veškeré nezbytnosti, které potřebuje k_životu, ale nedovolí, aby všechny tyto věci opanovaly jeho mysl, takže mu zůstávají podrobeny a zvenčí mu slouží, aniž kdy mohou zlomit odhodlání duše směřující vzhůru k_výšinám.
Tomu, kdo je takový, nejsou pozemské věci cílem vlastní touhy, ale pouze užitečnou pomůckou. Nic by tedy nemělo zdržovat touhu vašeho ducha a radost z_žádné věci světa by vás neměla uvádět ve zmatek.
Milujeme-li dobro, ať náš duch nachází zalíbení v_tom, co je dobrem lepším, to znamená v_dobru nebeském. A bojíme-li se zla, mějme před duševním zrakem zlo věčné. Když totiž uvidíme, že právě na věčnosti jsou jak věci hodnější naší lásky, tak věci hodnější bázně, nebudeme zde na ničem lpět.
K_takovémuto počínání máme pomocníka. Je jím Prostředník mezi Bohem a lidmi, a jestliže v_nás hoří plamen pravé lásky k_němu, pomůže nám, abychom všeho dosáhli rychleji. Neboť on žije a kraluje s_Otcem a svatým Duchem, Bůh na věky věků. Amen.
{fn:1}Srov. {r}1 Kor 7,31{/r}.{/fn}
RESPONSORIUM
1 Kor 7, 29. 30. 31; 2, 12
Čas je krátký. Proto ti, kdo se radují, ať žijí, jako by se neradovali, a ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho neužívali. {*} Tento viditelný svět pomíjí, aleluja.
My jsme nepřijali ducha světa. {*} Tento viditelný svět pomíjí, aleluja.