ŘÍJEN
1. října
Sv. Terezie od Dítěte Ježíše, panny
Památka
Narodila se 2. 1. 1873 v_Alençonu v_severozápadní Francii. Jmenovala se Marie Františka Terezie Martinová. Když jí bylo čtyři a půl roku, zemřela jí matka a otec se přestěhoval s_dětmi do Lisieux. Tam začala chodit do školy v_penzionátu benediktinek (1881); vstoupila ke karmelitkám (1888), přijala jméno Terezie od Dítěte Ježíše a od Svaté tváře a složila řádové sliby (1890). Vynikala pokorou, evangelní prostotou a důvěrou v_Boha. Na svou cestu »duchovního dětství« uváděla také novicky, když jí představená svěřila jejich přípravu (1893). Zasvětila svůj život modlitbě a sebeobětování za spásu duší, za kněze a za misie. Od roku 1895 začala na příkaz představené psát své vzpomínky „Dějiny duše“. Zemřela na tuberkulózu 30.IX.1897 v_Lisieux. V_roce 1925 byla prohlášena za svatou a roku 1927 za patronku misií.
Ze společných textů o_pannách, mimo:
RANNÍ CHVÁLY
Ant. k_Zach. kant. Amen, amen, pravím vám: Jestliže znovu nebudete jako děti, jistě nevejdete do nebeského království.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Všemohoucí Bože, ty se k_nám skláníš jako Otec, když nespoléháme na sebe, ale všechnu svou naději skládáme v_tebe; veď nás, ať s_důvěrou kráčíme po cestě, kterou jsi ukázal svaté Terezii, a doveď nás k_blaženému patření na svou tvář. Prosíme o_to
VEČERNÍ CHVÁLY
Ant. ke kantiku Panny Marie: Radujte se a jásejte, že vaše jména jsou zapsána v_nebi.
2. října
Svatých andělů strážných
Památka
Úcta k_andělům strážným vyplývá z_obecné nauky církve opírající se o_mnohé biblické texty (z_novozákonních především Mt 18,10 a Sk 12,15), že každý věřící má svého anděla strážného. Mnozí z_církevních Otců jsou toho názoru, že svého anděla strážného má každý člověk, i_nevěřící; podobně i_jednotlivé národy, obce a společenství. Úcta jim prokazovaná od křesťanů je starší než úcta k_svatým. Svátek archandělů (29. IX.) byl zpočátku zároveň společným svátkem všech andělů. Samostatná liturgická oslava andělů strážných začíná v_15. a 16. století. V_rakouských zemích se dnešní památka slavila až do roku 1913 na první zářijovou neděli.
POZVÁNÍ K_MODLITBĚ
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, kterému slouží andělé.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Původce světa nejlepší,
svou všemocí svět kolem nás
jsi stvořil a teď nemenší
moudrostí řídíš v_každý čas.
Přispívej nám svou pomocí
i_všem těm, kteří prosí tě,
a nové světlo do srdcí
jim vlej na samém úsvitě.
Ať stojí při nás anděl tvůj
za strážce daný věřícím
a skrze něj nás ochraňuj
před nákazou všech těžkých vin.
Ať zmaří léčky satana
štvaného bledou závistí,
by srdce neopatrná
nestrhl v_sítě zrádných lstí.
Strach z_nepřátel ať oddálí
co nejdál od nás ze země,
jí vyprosí mír trvalý
a mor zla ať z_ní zažene.
Buď Bohu Otci za to dík,
že andělům svým přikázal
od Syna vykoupený lid
chránit, když Duch jej pomazal. Amen.
1. ant. Pán ti posílá svého anděla, aby tě vedl a chránil.
Žalmy a kantikum z_neděle prvního týdne.
2. ant. Požehnaný Bůh, jenž poslal svého anděla a vysvobodil své služebníky, kteří v_něj důvěřovali.
3. ant. Chvalte Pána všichni jeho andělé, chvalte ho všechny jeho sbory.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ex 23, 20-21
Hle, já posílám před tebou anděla, aby tě chránil na cestě a přivedl tě na místo, které jsem určil. Cti ho a poslouchej jeho hlas.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Před tváří andělů {*} budu ti hrát, můj Bože.
Před tváří andělů {*} budu ti hrát, můj Bože.
Slavit budu tvé jméno, {*}
budu ti hrát, můj Bože.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Před tváří andělů {*} budu ti hrát, můj Bože.
Ant. k_Zachariášově kantiku: Všichni andělé jsou duchové určení k_tomu, aby sloužili, posláni, aby byli po ruce těm, kterým se má dostat spásy jako dědictví.
PROSBY
Oslavujme Boha spolu se zástupy andělů, kteří hledí na jeho tvář a ustavičně mu slouží. Radostně volejme:
Dobrořečte Bohu, všichni jeho andělé.
Bože, tys přikázal svým andělům, aby nás chránili na všech našich cestách,
veď nás, ať bezpečně kráčíme cestou tvých přikázání.
Dobrořečte Bohu, všichni jeho andělé.
Bože, ty zjevuješ andělům svou slávu,
dej, ať i_my žijeme ve světle tvé přítomnosti.
Dobrořečte Bohu, všichni jeho andělé.
Bože, tebe velebí všichni tvoji andělé, dbalí tvých rozkazů,
pomáhej nám svou milostí, abychom poslušni tvého slova věrně plnili tvou vůli.
Dobrořečte Bohu, všichni jeho andělé.
Bože, pošli archanděla Michaela na pomoc svému lidu,
aby nás bránil v_boji proti satanovi a jeho spojencům.
Dobrořečte Bohu, všichni jeho andělé.
Otče náš.ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, ty ve své nevýslovné prozřetelnosti posíláš své anděly, aby nás střežili na všech našich cestách; vyslyš naše prosby a dej, ať nás jejich pomoc vždycky chrání, abychom pod jejich vedením šťastně došli do věčné radosti.
MODLITBA BĚHEM DNE DOPOLEDNÍKRÁTKÉ ČTENÍ
Sk 5, 17-20
Velekněz a všichni jeho stoupeni, totiž saducejská strana, byli plni žárlivosti a proto dali apoštoly zatknout a zavřít do veřejného žaláře. Ale anděl Páně v_noci dveře žaláře otevřel, vyvedl je ven a řekl: „Jděte, postavte se v_chrámě a hlásejte lidu všechna slova toho života.“
Před tváří andělů budu ti hrát, můj Bože.
Před tvou svatyní na tvář padám, děkuji tvému svatému jménu.
POLEDNÍKRÁTKÉ ČTENÍ
Sk 12, 7
Najednou se objevil anděl Páně a v_kobce zazářilo světlo. Strčil Petra do boku, vzbudil ho a řekl: „Rychle vstaň!“ Tu spadly Petrovi řetězy z_rukou.
Pán poslal svého anděla.
A vytrhl mě z_Herodových rukou.
ODPOLEDNÍKRÁTKÉ ČTENÍ
Sk 10, 3-5
Kornélius spatřil kolem tří hodin odpoledne jasně ve vidění, že k_němu vstoupil Boží anděl a řekl mu: „Kornélie!“ On na něj pohleděl a pln bázně se zeptal: „Co je, Pane?“ Odpověděl mu: „Tvoje modlitby a tvoje almužny vystoupily k_Bohu a on si na ně vzpomněl. Nue, pošli nějaké muže do Joppe a povolej si jistého Šimona, kterému říkají Petr.“
Z_kadidelnice vystoupil kadidlový kouř s_modlitbami věřících.
Z_andělovy ruky před Boha.
VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Teď strážným andělům zpívejme píseň chval,
je Otec nebeský nám, křehkým lidem dal
za věrné průvodce, by nepřátelé zlí
nás do záhuby nestrhli.
Když totiž proradný anděl se zřítil z_hvězd
a mu propůjčených všech výsad zbaven jest,
chce strhnout do zkázy, závistí stále štván,
ty, které do nebe zve Pán.
Proto sem přispěchej, bedlivý strážce náš,
a odvrať od vlasti, kterou vždy chránit máš,
jak mravní zkaženost, tak vše, co může klid
jejích občanů ohrozit.
Ať svatou Trojici vše velebí a ctí,
protože řídí svou hlubokou moudrostí
trojího světa říš. Jí ať zpěv líbezný
na věčné věky všude zní. Amen.
ŽALMY
1. ant. Buduje pevnou hradbu anděl Páně kol jeho věrných, od zlého je chrání. Žalm 33 (34), I_(2-11)
2. ant. Pán žije, neboť jeho anděl mě ochránil. II
3. ant. Velebte Boha na nebi a chvalte ho přede všemi lidmi, že vám prokázal milosrdenství. Kantikum
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12aKRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 8, 3-4
Přišel anděl a postavil se k_oltáři; v_ruce měl zlatou kadidelnici a bylo mu dáno mnoho kadidla, aby je položil s_modlitbami všech věřících na zlatý oltář před trůnem. Z_kadidelnice v_andělově ruce vystoupil před Boha kadidlový kouř z_modliteb věřících.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Svým andělům {*} Bůh o_tobě přikázal.
Svým andělům {*} Bůh o_tobě přikázal.
Na svých rukou tě ponesou, {*}
Bůh o_tobě přikázal.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Svým andělům {*} Bůh o_tobě přikázal.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Jejich andělé stále hledí na tvář mého nebeského Otce.
PROSBY
Bůh se ujímá svého lidu a svěřuje nás svým svatým andělům. Proto s_vděčností volejme:
S_anděly zpíváme píseň o_tvé slávě.
Bože, ty posíláš své anděly, aby zjevovali tvou moc a velikost,
dej nám sílu, abychom i_my s_jejich pomocí zvěstovali lidem tvé veliké skutky.
S_anděly zpíváme píseň o_tvé slávě.
Tvoji andělé tě v_nebi bez přestání chválí,
dej, ať i_na zemi zaznívá v_církvi radostná ozvěna jejich chvalozpěvu.
S_anděly zpíváme píseň o_tvé slávě.
Tys přikázal svým andělům, aby chránili tvé služebníky na jejich cestách,
dej všem šťastný návrat do jejich domovů.
S_anděly zpíváme píseň o_tvé slávě.
Prostřednictvím svých andělů mluvíš svému lidu o_pokoji,
dej, ať všechny národy i_ti, kteří jim vládnou, poznávají tvou vůli, a veď jejich myšlenky i_činy k_spravedlnosti a míru.
S_anděly zpíváme píseň o_tvé slávě.
Až pošleš anděly, aby shromáždili tvé vyvolené ze všech končin světa,
přijmi do společnosti svatých i_naše zemřelé.
S_anděly zpíváme píseň o_tvé slávě.
3. října
Bl. Dominika Spadafory, kněze
Narodil se v_roce 1450 v_Randazzu u_Palerma ve šlechtické rodině Spadaforů. Základní vzdělání získal v_palermském dominikánském klášteře sv. Zity, kam později vstoupil jako řeholník. Studoval v_Perugii, Padově a Benátkách. Po návratu na Sicílii působil v_Messině jako strhující kazatel. Magistr řádu Jáchym Torriani jej povolal do Říma za svého socia, avšak na žádost věřících ze Sicílie, kterou důrazně podpořil biskup z_Montefeltra, se Dominik vrátil zpět na Sicílii. V_roce 1491 založil v_Monte Cerignone [Čeriňone] klášter. Všechny funkce, které v_řádu zastával, vykonával s_velkou svědomitostí. Neúnavně pracoval pro spásu duší, svým spolubratřím byl vzorným příkladem. Často rozjímal o_umučení Páně. Zemřel 21. prosince 1521 v_klášterním kostele v_Monte Cerignone. V_roce 1545 byl úředně otevřen jeho hrob a tělo bylo nalezeno neporušené. Několikrát bylo přeneseno, naposledy do kostela S. Maria in Reclauso, kde je uloženo v_mramorovém náhrobku. Jeho kult potvrdil 12. ledna 1921 Benedikt XV.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, ty jsi podivuhodně obohatil apoštolskou službu blahoslaveného Dominika vytrvalou modlitbou a řeholní kázní. Milostivě nám dopřej, ať jdeme v_jeho šlépějích a získáme bohaté plody spásy.
4. října
Sv. Františka z_Assisi
Památka
Narodil se v_roce 1182 v_Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V_roce 1206 se rozhodl žít v_úplné evangelní chudobě, odešel z_domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v_Assisi, přidalo se k_němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství „třetího řádu“ (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v_roce 1223. V_roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V_Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o_vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v_ústraní. Stigmata, která se v_samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v_roce 1228.
Společné texty o_svatých mužích (o_řeholnících).
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
František v_rajských zástupech
skvěje se slávou obzvláštní,
protože nese na údech
Kristova vyznamenání.
Vzat k_apoštolům vznešeným,
byl k_jejich sboru připojen,
vždyť kříž, znak smlouvy s_Pánem svým,
nese na těle zraněném.
Mučedník touhou, jejich vzor
šel s_křížem Kristu v_šlépějích,
až v_jasný mučednický sbor
jej přijal Vládce v_nebesích.
Kříž odříkání, mrtvení
František z_beder nesložil,
tím s_vyznavači odměny,
jež nevadne, si zasloužil.
Skvěl se svým čistým životem,
pro Krista snášel osten zlý,
čistoty věncem ozdoben
v_zástupech panen šťasten dlí.
Ať Otec, Svatý Oheň, Syn
pro Františkovy rány nás
naplní světlem nebeským
a množstvím darů věčných krás. Amen.
Ant. k_Zachariášově kantiku: František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i_my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s_tebou.
VEČERNÍ CHVÁLY
Ant. ke kantiku Panny Marie: Mou jedinou chloubou je kříž našeho Pána; vždyť já na svém těle nosím znamení, že náležím Ježíšovi.
4. října
Svatého otce Františka z_Assisi
Svátek OP
Žil v_letech 1181 až 1226. Po bouřlivém mládí se obrátil, vzdal se všeho majetku a v_naprosté chudobě žil při kostele sv. Damiána v_Assisi. Připojilo se k_němu několik mladých mužů, z_nichž se postupně vytvořilo první společenství Menších bratří. Spolu se svatou Klárou založil také ženskou větev. Sestry se podle své zakladatelky nazývají klariskami. František byl kanonizován už v_roce 1228 papežem Řehořem IX. Podle starobylé tradice se František a Dominik setkali v_Římě u_kardinála Hugolina Contiho (pozdějšího papeže Řehoře IX.) a mezi oběma zakladateli se vytvořilo silné duchovní přátelství. Ať už k_setkání došlo nebo ne, skutečností zůstává, že mezi Menšími bratry a bratry kazateli existuje velká příbuznost. Oba řády vznikly ve stejné době, oba zakladatelé založením svých řádů reagovali na potřeby své doby. Prostí lidé znali křesťanské učení velmi povrchně, a díky tomu se mezi nimi rozmáhalo sektářství. František i_Dominik si uvědomovali, že je bezpodmínečně nutné, aby se mezi prosté obyvatele vydali zkušení kazatelé a že dostatek vzdělaných kazatelů mohou dát církvi pouze speciální řády. Proto vznikly oba řády, způsobem života odlišné, ale svým posláním si velmi blízké.
Vlastní texty jsou převzaty z_propria OFM, doplněné o_dvě druhá čtení s_responsorii k_modlitbě se čtením.
POZVÁNÍ K_MODLITBĚ
Ant. Pojďte, klaňme se Kristu Králi, který povyšuje pokorné.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Ty, Menších bratří Otče, rád
Františku, dej nám, sluhům svým,
tvých zlatých příkazů i_rad
dbát se srdcem vždy poslušným.
Od tebe chcem se naučit,
jak v_chudobě a střídmě žít,
a od těch, kteří k_světu lnou,
snést třeba výsměch s_potupou.
Ať láska k_Pánu plamenná,
kterou jsi hořel v_srdci svém,
též naše srdce studená
roznítí mocným plamenem.
Ty rány Vykupitele,
které jsi nosil na těle,
učiň, ať v_hloubi mysli své
s_vděčnými city nosíme.
Snahou o_bližních spasení,
dej, ať jsme stále vedeni.
Ať neodradí od těch snah
nás nebezpečí ani strach.
Pomoz nám, svatá Trojice,
ať příkazy, jež od Otce
našeho máme, plníme
vždy horlivě a upřímně. Amen.
1. ant. Byl shledán dokonalým a spravedlivým a v_čase hněvu se stal usmířením.
Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.
2. ant. Vždy měl v_ústech Hospodinovu chválu, zval všechno stvoření ke chvále Stvořitele.
3. ant. Pán povýšil pokorného a oslavil ho ve všech končinách země.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 1, 15-16.24
Bůh si mě už v_lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, že mi zjeví svého Syna, abych o_něm kázal radostnou zvěst pohanům. A ti chválili kvůli mně Boha.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Mé srdce i_mé tělo {*} s_jásotem tíhne k_živému Bohu.
Mé srdce i_mé tělo {*} s_jásotem tíhne k_živému Bohu.
Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních. {*}
S_jásotem tíhne k_živému Bohu.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Mé srdce i_mé tělo {*} s_jásotem tíhne k_živému Bohu.
Ant. k_Zachariášově kantiku: Radoval se, že má účast na utrpení Kristově, a nyní radostně jásá, že se mu slavně ukázal.
Nebo: František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.
PROSBY
Kristus Pán dal skrze svou krev život církvi a nás povolal k_následování svatého Františka. Pokorně ho prosme a volejme:
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Tys přišel hlásat chudým radostnou zvěst, uč nás, abychom šířili tvé království slovem i_skutkem
a účinně obnovovali tvou církev.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Ty jsi světlo národů a učitel svatosti, dej, ať se pevně držíme pravé víry
a zvěstujeme tvé jméno po celé zemi.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Tys dal svým učedníkům přikázání lásky a přikazuješ jim horlivě ho zachovávat,
pomoz nám, abychom prokazovali dobro všem lidem.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Moudrosti věčného Otce, osvěť náš rozum,
abychom zůstávali v_tvé lásce a vždy smýšleli správně a svatě.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Kriste Spasiteli, ty jsi se nestyděl pracovat svýma rukama, řiď proto práci našich rukou,
aby všichni viděli naše dobré skutky a velebili našeho Otce v_nebesích.
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Otče náš.ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys povolal našeho svatého otce Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i_my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s_tebou.
MODLITBA BĚHEM DNE DOPOLEDNÍAnt. Udělal jsem ze sebe služebníka všech, abych tak získal tím větší počet lidí Kristu.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Flp 3, 7-8
V_čem jsem dříve viděl pro sebe prospěch, to považuji nyní kvůli Kristu za škodu. Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s_oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista.
Nic stvořeného nemohlo mě odloučit od Boží lásky.
Která se zjevila v_Kristu Ježíši.
POLEDNÍAnt. Blahoslavení chudí v_duchu, neboť jejich je království nebeské.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Mt 6, 19-21
Neshromažďujte si poklady na zemi, kde je kazí mol a rez a kam se zloději prokopávají a kradou. Shromažďujte si však poklady v_nebi, kde je mol ani rez nekazí a kam se zloději nemohou prokopat a krást. Vždyť kde je tvůj poklad, tam bude i_tvé srdce.
Já jsem jen ubohý nuzák.
Ale můj Pán se o_mne stará.
ODPOLEDNÍAnt. Uchvátil mě Kristus Ježíš; tak na sobě poznám jeho a účast v_jeho utrpení, a chci mu být podobný ve smrti.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 2, 19-20
Skrze Zákon jsem Zákonu umřel, abych žil pro Boha. Spolu s_Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v_těle žiji ve víře v_Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval.
Srostli jsme s_Kristem tak, že jsme mu podobní v_jeho smrti.
Budeme mu tak podobní i_v_jeho zmrtvýchvstání.
VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS
František, perla milosti,
vzor všech, kdo poníženi jsou,
dosáhl věčných radostí
a skví se slávou nebeskou.
Pokorný, prostý, přímý byl,
mír miloval a nad vše ctil,
v_nádobě křehké byl to žár,
jenž světu zářil a jej hřál.
Spokojen s_hrubým oděvem
hřál všechny Ducha plamenem,
v_něm roztál krunýř ledový,
když nosil rány Kristovy.
Nahý a chudý přišel v_svět,
bohat se vrátil k_Bohu zpět,
rozséval dary ctností svých
a hojil rány nemocných.
Všem známý Otče chudoby,
dej, ať jsme chudí smýšlením,
vyrvi nás z_jícnu záhuby
a uveď k_sborům nebeským.
Ať Otce, Ducha svatého
i_Syna chválí vše a ctí.
Pro ctnosti Otce našeho
kéž dojdem věčných radostí. Amen.
PSALMODIE
1. ant. Rozhodl jsem se, že u_vás nechci znát nic jiného než Ježíše Krista, a to ukřižovaného.
Žalm 112 (113)
class="strong">2. ant. Chci být podobný Kristu ve smrti, a tak na sobě poznám jeho i_moc jeho zmrtvýchvstání.
Žalm 145 (146)
3. ant. Pán ti bude světlem na věky, Bůh bude tvou slávou.
Kantikum Ef 1, 3-10
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 6, 14.17b-18
Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. Vždyť já na svém těle nosím znamení, že náležím Ježíšovi. Milost našeho Pána Ježíše Krista ať je s_vámi, bratři! Amen.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Hospodin je spravedlivý, {*} rád má spravedlivé skutky.
Hospodin je spravedlivý, {*} rád má spravedlivé skutky.
Spravedlivým zjevuje svou tvář. {*}
Rád má spravedlivé skutky.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Hospodin je spravedlivý, {*} rád má spravedlivé skutky.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Hospodin na něho shlédl dobrotivě; povýšil ho z_jeho ponížení a pozdvihl jeho hlavu; i_podivili se nad ním mnozí a chválili Pána.
Nebo: Mou jedinou chloubou je kříž našeho Pána; vždyť já na svém těle nosím znamení, že náležím Ježíšovi.
PROSBY
Prosme Boha Otce, zdroj vší svatosti, aby nás příkladem a přímluvou svatého otce Františka vedl k_svatému životu a volejme:
Prosíme tě, vyslyš nás.
Otče svatý, tys učinil ze svého služebníka Františka dokonalého následovníka svého Syna,
dej, ať i_my jdeme v_jeho stopách a věrně zachováváme Kristovo evangelium.
Prosíme tě, vyslyš nás.
Otče svatý, uveď naše kroky na cestu pokoje, kterou nám ukázal náš otec František,
abychom upřímně žili v_poslušnosti, bez majetku a v_čistotě.
Prosíme tě, vyslyš nás.
Otče svatý, který rozptyluješ pyšné a ponížené povyšuješ,
dej, ať serafínského otce následujeme v_pokoře.
Prosíme tě, vyslyš nás.
Otče svatý, tys svého služebníka Františka vyznamenal svatými ranami utrpení svého Syna,
nauč nás, abychom vždy s_radostí kladli svou chloubu do kříže našeho Pána Ježíše Krista.
Prosíme tě, vyslyš nás.
Otče svatý, tys na prosby svatého otce Františka udělil milost hříšníkům,
ukaž milostivě zemřelým bratřím a sestrám světlo své tváře.
Prosíme tě, vyslyš nás.
Otče náš.5. října
Bl. Rajmunda z_Kapuy, kněze
Nezávazná památka
Narodil se kolem roku 1330 v_Kapue ve starobylé šlechtické rodině delle Vigne (de Vineis). Studoval církevní právo v_Boloni a kolem roku 1345 vstoupil do řádu. Bylo to období po velkém moru, řeholní kázeň a studium byly zanedbávány a bratři nežili podle původních přísných pravidel. Po skončení studií zastával Rajmund odpovědná místa v_Římě a Boloni. V_roce 1374 prozkoumala generální kapitula pravověrnost svaté Kateřiny Sienské a pověřila Rajmunda, aby byl jejím zpovědníkem a duchovním vůdcem. Doprovázel ji pak také na jejích cestách. Ve zmatcích papežského schismatu zůstali Rajmund s_Kateřinou věrní římskému papeži. Rozdělení nastalo i_v_řádu sv. Dominika. Provincie věrné římskému papeži zvolily 12. května 1380 magistrem Rajmunda. Jako magistr se zaměřil na reformu řádu a na jeho sjednocení. Zemřel v_Norimberku 5. října 1399 a byl pohřben v_tamní katedrále. V_16. století byly jeho ostatky přeneseny do Neapole. Jeho kult potvrdil 15. května 1899 Lev XIII.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
RANNÍ CHVÁLY
Ant. k_Zachariášově kantiku: Vzbudím si věrného kněze, který bude jednat podle mého srdce a podle mého smýšlení, praví Pán.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, povolal jsi blahoslaveného Rajmunda, aby úsilím o_dokonalou lásku připravoval příchod tvého království; dej, ať i_my posilněni jeho přímluvou uskutečňujeme stále plněji tvůj příkaz lásky a s_duchovní radostí směřujeme k_tobě.
VEČERNÍ CHVÁLY
Ant. ke kantiku Panny Marie: Pokojně a bezelstně chodil se mnou a mnohé odvrátil od zvrácenosti.
6. října
Sv. Bruna, kněze
Narodil se kolem roku 1035 v_Kolíně nad Rýnem (Köln). Své studium začal v_rodném městě a dokončil v_Remeši (Reims) ve Francii, kde potom začal učit na katedrální škole. Po návratu do Kolína studoval teologii a kolem roku 1055 byl vysvěcen na kněze. Později jako kanovník znovu vyučoval na remešské katedrální škole a od roku 1057 převzal její vedení. Toužil však po životě v_ústraní, a proto odešel se šesti přáteli do alpského horského údolí Chartreuse, asi 24 km severně od Grenoblu, a žil tam s_nimi (od roku 1084) po vzoru poustevníků velmi přísným životem: trvalé mlčení přerušovali jen v_neděli, o_svátcích a při společné chórové modlitbě; zachovávali přísné posty; denní dobu dělili mezi modlitbu a práci. Když se stal papežem jeho bývalý žák, Urban II., povolal ho do Říma jako svého poradce (1090). Po čtyřech letech dostal dovolení založit v_kalábrijských horách v_La Torre (v_diecézi Sequillace) další poustevnické středisko. Tam také 6. X. 1101 zemřel. Od roku 1623 se jeho památka slaví v celé církvi. Jeho následovníci žili podle zpřísněné benediktinské řehole a po vypracování a přijetí společných stanov (1128) vznikl kartuziánský řád.
Společné texty o_duchovních pastýřích nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Bruna, aby ti sloužil v_mlčení a samotě; dej nám na jeho přímluvu, ať v_tomto nestálém světě dokážeme žít v_trvalém spojení s_tebou.
téhož dne 6. října
Bl. Bartoloměje Longa, terciáře
Narodil se 11. února 1841 v_Latianu [Lacianu] u_Brindisi v_Itálii. Doma i_v_koleji Školských bratří se mu dostalo skvělé výchovy. Během studia práv v_Neapoli postupně ztratil víru, později se však působením svých přátel prof. Vincence Pepeho a dominikána Alberta Radenteho k_víře vrátil. Jeho návrat k_Bohu byl radikální a naprostý. Stal se katolickým laickým aktivistou a vstoupil do třetího řádu sv. Dominika. Aby se mohl věnovat dílu milosrdenství, vzdal se své advokátní praxe. Oženil se s_komtesou Annou Marií Fornarari de Fusco a ta se mu stala cennou pomocnicí v_jeho apoštolské práci. Jeho největším dílem byly Pompeje. Do tamější upadající farnosti vnesl nového ducha a život. Vybudoval tam světoznámou svatyni Panny Marie Růžencové a kolem ní sirotčince, školy a útulky pro chudé děti. Pro tuto práci založil Kongregaci sester dominikánek. Zemřel 5. října 1926 a byl pohřben v_kryptě pompejské svatyně. 26. října 1980 jej Jan Pavel II. blahořečil.
Společné texty o_svatých mužích (kteří vynikali milosrdnými skutky).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Všemohoucí milosrdný Bože, ty jsi nám v_blahoslaveném Bartoloměji, který neúnavně rozšiřoval modlitbu posvátného růžence a stal se otcem chudých dětí a sirotků, dal podivuhodný příklad dobroty a lásky; nauč nás, abychom na jeho přímluvu ve svých bližních viděli a milovali tvého Syna, našeho Pána Ježíše Krista.
7. října
Panny Marie Růžencové
Památka
Modlitba růžence se ve své dnešní podobě šířila od 15. století především zásluhou dominikánů. Spočívá v_opakování andělského pozdravení a v_rozjímání o_událostech z_Ježíšova života a o_spoluúčasti, kterou na jeho narození, utrpení a oslavení má jeho matka Panna Maria. Definitivní podobu růžence stanovil (1569) papež Pius V. Slavení dnešní liturgické památky bylo zavedeno (1572) na paměť vítězství nad Turky v_námořní bitvě u_Lepanta (7. X. 1571); od roku 1573 přeloženo na první říjnovou neděli; po vítězství nad Turky u_Petrovaradina (v_dnešní Jugoslávii) rozšířeno pro celou církev (1716); v_dnešní den se slaví od roku 1913.
Společné texty o_Panně Marii.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Velebme Pannu vznešenou,
jak radost v_srdci mající,
tak mečem bolu zraněnou,
tak věčnou slávou zářící.
Buď zdráva, ty, jež radost máš,
když počneš, když navštívit jdeš,
když Syna zrodíš, v_oběť dáš
a když jej, Matko, nalezneš.
Buď zdráva, když se bolem chvíš
se Synem v_jeho úzkostech,
když vidíš biče, trní, kříž,
Královno mučedníků všech.
Buď zdráva, Kněžno, ve slávě,
při slavném Syna vítězství,
v_ohnivé Ducha záplavě
i_v_jasném nebes království.
Z_tajemství těchto trhejte
si, lidé, růže líbezné
a pak z_nich věnce splétejte
pro Matku lásky bezmezné.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z_Panny nejčistší,
i_Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
1. ant. Z_Marie se narodil Ježíš, nazývaný Kristus.
Žalmy a kantikum z_neděle prvního týdne.
2. ant. S_tebou, Matko, chválíme Pána; když umíral, svěřil nás do tvé ochrany.
3. ant.Vyvýšena je Panna Maria nad sbory andělů a na její hlavě září koruna z_dvanácti hvězd.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Iz 61, 10
Radostí jásám v_Hospodinu, má duše plesá v_mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Zdrávas, Maria, milostiplná! {*} Pán s_tebou!
Zdrávas, Maria, milostiplná! {*} Pán s_tebou.
Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého! {*}
Pán s_tebou!
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Zdrávas, Maria, milostiplná! {*} Pán s_tebou.
Ant. k_Zachariášově kantiku: Svatá Matko a neporušená Panno, slavná Královno světa, ať všichni, kdo slaví tvou svatou památku, pociťují, že jim pomáháš.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom ve spojení s_Pannou Marií stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení, a dej, ať nás všechny, kdo jsme z_andělova zvěstování poznali, že se tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede k_slávě vzkříšení.
VEČERNÍ CHVÁLY
1. ant. Anděl Páně zvěstoval Marii a ona počala z_Ducha svatého.
Žalmy a kantikum ze společných textů o_Panně Marii.
2. ant. U_Ježíšova kříže stála jeho matka.
3. ant. Raduj se a plesej, Panno Maria, tvůj Syn slavně vstal z_hrobu, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 4, 4-5
Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, podrobeného Zákonu, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Maria to všechno uchovávala v_srdci a rozvažovala o_tom.
7. října
Panny Marie Růžencové
Svátek OP
Počátky modlitby růžence můžeme najít již ve středověku v_mnišském prostředí. Po vzoru mnišských modliteb sestávajících ze sto padesáti žalmů se laici začali modlit sto padesát otčenášů, později zdrávasů. Dnešní formu dal růženci v_15. století lidový misionář dominikán Alan de La Roche [Roš], který mu vtiskl výrazně mariánský charakter. Růženec si tehdy získal ohromnou popularitu. Podporu našel také u_mnoha papežů. Růžencovým papežem byl svatý Pius V. V_roce 1569 doporučil růženec všem věřícím bullou Inter desiderabilia. Magistra dominikánského řádu pověřil zakládáním a vedením růžencových bratrstev. V_druhé bulle Consueverunt Romani Pontifices téhož roku stručně popsal původ růžence, jeho prvky, účinky i_způsob šíření růžencové zbožnosti. Sv. Pius V. se velmi zasloužil o_obranu Evropy proti Turkům. Turci v_roce 1571 dobyli Kypr, ale 7. října 1571 v_Korintské zátoce u_Lepanta prohráli v_námořní bitvě. Jako projev vděčnosti za vítězství vyhlásil papež na tento den svátek Panny Marie Růžencové. V_bulle Salvatoris Domini ze dne 5. března 1572 vyjádřil přesvědčení, že vítězství v_bitvě bylo dosaženo na přímluvu Panny Marie. Kromě toho vložil do Loretánských litanií invokaci „Pomocnice křesťanů“.
PRVNÍ VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Nebeský posel přichází,
zjevuje tajemství Ducha,
milostiplnou pozdraví
Pannu a rodičku Boha.
Příbuznou panna navštíví,
Alžbětu, matku předchůdce;
on v_lůně ještě ukrytý
přítomnost Krista zvěstuje.
Slovo, které již před věky
z_myšlenky Otce povstalo,
teď z_lůna panenské Matky
se jako dítě zrodilo.
Chlapec je v_chrámu představen,
zákonu Zákon podřízen;
sám Vykupitel z_oběti
za malou cenu vykoupen.
Plačící Matka hledala
Syna, jehož pak nalezla,
jak v_chrámě moudrým učencům
otvírá slova Zákona.
Buď sláva věčná Trojici
a kéž pro svatá tajemství
dá milost zde se modlícím,
aby též slávy dosáhli. Amen.
1. ant. Anděl Gabriel zvěstoval Marii, a ona počala z_Ducha svatého.
Žalmy a kantikum ze společných textů o_Panně Marii.
2. ant. Maria vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu.
3. ant. Porodila svého prvorozeného Syna a položila ho do jeslí.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 4, 4-5
Když se naplnil čas, poslal Bůh svého Syna, narozeného ze ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil lidi, kteří podléhali Zákonu. Tak jsme byli přijati za syny.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Slovo se stalo tělem {*} a přebývalo mezi námi.
Slovo se stalo tělem {*} a přebývalo mezi námi.
To bylo na počátku u_Boha. {*}
A přebývalo mezi námi.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Slovo se stalo tělem {*} a přebývalo mezi námi.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Mé srdce plesá v_Bohu, mém Spasiteli, že mi učinil veliké věci ten, který je mocný.
PROSBY
Modleme se s_důvěrou k_Bohu prostřednictvím milostiplné Panny a Matky Spasitele:
Pane, vyslyš hlas té, která se ti přede všemi zalíbila.
Milosrdný Bože, tys vyvolil svou služebnici Marii, aby se stala Matkou Spasitele Krista,
dej, ať ustavičně chceme i_konáme to, co je podle tvého slova.
Pane, vyslyš hlas té, která se ti přede všemi zalíbila.
Její duše tě radostně velebila,
nauč nás, ať ti stejně děkujeme za udělené dary.
Pane, vyslyš hlas té, která se ti přede všemi zalíbila.
Když byla naplněna Duchem svatým, porodila tvého Syna, oděného naším tělem,
učiň, ať se v_jednání řídíme tvým Duchem a neseme jeho bohaté plody.
Pane, vyslyš hlas té, která se ti přede všemi zalíbila.
Matka přivedla Vykupitele světa do chrámu,
učiň, ať se vykoupení ze všech národů sejdou do chrámu tvé slávy.
Pane, vyslyš hlas té, která se ti přede všemi zalíbila.
Ztraceného Syna nalezla po třech dnech v_domě Otcově,
dobrotivě učiň, ať se shledáme se všemi svými drahými, které jsme ztratili, ve věčném příbytku, připraveném v_nebi.
Pane, vyslyš hlas té, která se ti přede všemi zalíbila.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tvůj jednorozený Syn nám svým životem, smrtí a zmrtvýchvstáním získal věčnou spásu. Dej nám, prosíme, když v_posvátném růženci blahoslavené Panny Marie o_těchto tajemstvích rozjímáme, ať také podle nich žijeme a dosáhneme toho, co slibují.
POZVÁNÍ K_MODLITBĚ
Ant. Když rozjímáme o_tajemstvích spásy v_růženci blahoslavené Panny Marie, oslavujme Pána.
Nebo: Oslavujme svátek blahoslavené Panny Marie: klaňme se jejímu Synu, Kristu Pánu.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Nad smrtí Kristus zvítězil
a z_podsvětí se navrací;
pouta viny když rozlomil,
nebeské brány otvírá.
Mnozí pak na to hleděli,
když slavně v_nebe vystoupil,
teď po Otcově pravici
sedí a slávu sdílí s_ním.
Ducha, kterého přislíbil
poslat smutným učedníkům,
v_ohnivých lásky jazycích
sesílá jim pro útěchu.
Zbavena tíže tělesné,
k_hvězdám Panna vyzdvižená
do nebe slavně vstupuje
anděly doprovázená.
Kol hlavy září dvanáct hvězd,
koruna Matky panenské,
Synovu trůnu nablízku
teď všemu tvorstvu kraluje.
Buď věčná sláva Trojici
a kéž pro svatá tajemství
dá milost zde se modlícím,
aby též slávy dosáhli. Amen.
1. ant. Raduj se, panenská Matko, aleluja. Kristus vstal z_hrobu, aleluja.
Žalmy a kantikum z_neděle prvního týdne.
2. ant. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit, aleluja.
3. ant. Maria byla vzata do nebe, andělé se radují a chválí a velebí Pána, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Flp 2, 8-11
Ponížil se a byl poslušný až k_smrti, a to k_smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i_v_podsvětí a každý jazyk musí ke slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Zdrávas, Maria, milostiplná! {*} Pán s_tebou!
Zdrávas, Maria, milostiplná! {*} Pán s_tebou.
Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého! {*}
Pán s_tebou!
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Zdrávas, Maria, milostiplná! {*} Pán s_tebou.
Ant. k_Zachariášově kantiku: Blažená Matko a nedotčená Panno, slavná Královno světa, kéž pocítí tvou pomoc všichni, kdo slaví tvůj svátek posvátného růžence!
PROSBY
Zpívejme radostně s_Královnou nebe:
Kriste, ty jsi Král slávy!
Kriste, s_radostí vyznáváme, že jsi prvorozený ze zmrtvýchvstalých,
děkujeme ti, že jsi nás vysvobodil z_moci tmy.
Kriste, ty jsi Král slávy!
Králi slávy, spojil ses s_naší křehkou přirozeností a umístil jsi ji po Otcově pravici,
sláva tobě, že nám dáváš spoluúčast na svém božství a na budoucí slávě.
Kriste, ty jsi Král slávy!
Tys seslal slíbeného Ducha na své učedníky, když dleli na modlitbách s_tvou Matkou Marií,
ustavičně obnovuj církev, když se působením téhož Ducha rozšířila.
Kriste, ty jsi Král slávy!
Tys vzal svou Matku s_tělem i_duší s_sebou do nebe,
učiň, ať stále usilujeme o_to, co pochází shůry, a na to ať také myslíme.
Kriste, ty jsi Král slávy!
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Pane, z_andělova zvěstování jsme poznali, že tvůj Syn se stal člověkem. Prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, ať nás na přímluvu blahoslavené Panny Marie přivede jeho umučení a kříž ke slávě vzkříšení.
MODLITBA BĚHEM DNE DOPOLEDNÍAnt. Všichni jednomyslně setrvávali na modlitbách spolu s_Ježíšovou Matkou Marií.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Přísl 8, 34-35
Blaze člověku, který mě poslouchá, který u_mých dveří každý den bdí, pozor dává u_veřejí mých bran. Neboť kdo mne najde, nalezne život a dojde spásy od Pána.
Blahoslavení, kdo slyší Boží slovo.
A zachovávají je.
POLEDNÍAnt. Řekl Pán své matce: „Hle, ženo, tvůj syn!“ A tomu učedníkovi řekl: „Hle, tvá matka!“
KRÁTKÉ ČTENÍ
Kol 1, 24-25
Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z_toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z_toho prospěch jeho Tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s_Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo.
Stála svatá Matka Maria.
U_Ježíšova kříže.
ODPOLEDNÍAnt. S_tebou, Matko, velebíme Pána; když umíral, svěřil nás tobě jako tvé děti.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 4, 14-16
Máme vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s_námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, kromě hříchu. Přistupujme proto s_důvěrou k_trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.
Panno Maria, kéž skrze tebe najdeme uzdravení.
V_Kristových ranách!
DRUHÉ VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Panenská Matko, zpíváme,
o_srdci plném radosti,
o_zraňující bolesti,
o_slávě tvé ve věčnosti.
Buď zdráva, jež se raduješ,
když počneš, když navštívit jdeš,
když porodíš a v_oběť dáš
Syna, jejž v_chrámě nalézáš.
Buď zdráva, jež bol prožíváš
se Synem, když ho bičují,
zraňují trním, křižují;
Královnou mučedníků jsi.
Buď zdráva, která kraluješ
se Synem v_slávě, s_Duchem též,
který se jasným ohněm skví;
v_nebeském záříš království.
Přistupte, lidé, trhejte
růže své z_těchto tajemství,
z_nich věnce lásky splétejte
pro Matku v_nebes království.
Buď věčná sláva Trojici
a kéž pro svatá tajemství
dá milost zde se modlícím,
aby též slávy dosáhli. Amen.
1. ant. Panna Maria byla povýšena nad kůry andělů a na hlavě má korunu z_dvanácti hvězd, aleluja.
Žalmy a kantikum ze společných textů o_Panně Marii.
2. ant. Požehnaná jsi, dcero, od Pána! Vždyť skrze tebe jsme dostali podíl na ovoci života!
3. ant. Blažená Matko a nedotčená Panno, slavná Královno světa, přimlouvej se za nás u_Pána.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Sk 1, 12-14
Vrátili se do Jeruzaléma z_hory, která se nazývá Olivová. Je blízko Jeruzaléma, vzdálená jenom délku sobotní cesty. A když přišli zase do města, vystoupili do hořejší místnosti, kde bydleli. Všichni jednomyslně setrvávali v_modlitbách spolu se ženami, s_Ježíšovou Matkou Marií a s_jeho příbuznými.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Svatá Boží Rodičko, {*} vždy panenská Maria.
Svatá Boží Rodičko, {*} vždy panenská Maria.
Přimlouvej se za nás u_Pána, našeho Boha. {*}
Vždy panenská Maria.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Svatá Boží Rodičko, {*} vždy panenská Maria.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Maria však to všechno uchovávala ve svém srdci a rozvažovala o_tom.
PROSBY
Pamatujme na počátek svého vykoupení a se svou Matkou Marií prosme při těchto večerních chválách Boha Otce:
Věčný Otče, slyš hlas té, kterou sis předem vyvolil!
Tys učinil, že Panna Maria byla dokonale učenlivá k_tvému slovu,
udělej také z_nás dokonalé učedníky jejího Syna.
Věčný Otče, slyš hlas té, kterou sis předem vyvolil!
Seslal jsi na ni Ducha svatého a ona počala a porodila světu tvého Syna,
na její přímluvy dej, ať přinášíme výborné plody téhož Ducha.
Věčný Otče, slyš hlas té, kterou sis předem vyvolil!
Učinil jsi, že stála pevně u_kříže a při zmrtvýchvstání Syna ji naplnila radost,
na její přímluvy nám ulehči v_protivenstvích a posiluj v_nás naději.
Věčný Otče, slyš hlas té, kterou sis předem vyvolil!
Na její přímluvy konečně dej nám, kteří jsme poznali vtělení tvého Syna,
ať nás jeho umučení a smrt na kříži přivede k_slávě vzkříšení.
Věčný Otče, slyš hlas té, kterou sis předem vyvolil!
Korunoval jsi ji slavně v_nebi jako královnu;
dej, ať se ti, kdo odešli z_tohoto světa spolu s_ní, připojí k_nebeským zástupům.
Věčný Otče, slyš hlas té, kterou sis předem vyvolil!
8. října
Bl. Ambrože Sansedoniho, kněze
Narodil se 16. dubna 1220 v_Sieně. V_roce 1237 zde vstoupil do řádu, později studoval v_Paříži. Byl žákem Alberta Velikého a spolužákem Tomáše Akvinského a Petra z_Tarentasie [Tarantéz], pozdějšího papeže Inocence V. Spolu s_nimi se vydal založit generální studium do Kolína nad Rýnem, kde získal titul Mistra teologie. Od roku 1247 působil s_ohromným úspěchem jako kazatel v_Německu a Itálii, stále byl na cestách. V_době, kdy se Německo pod vládou Friedricha II. stavělo nepřátelsky k_papeži, vedl své posluchače k_úctě a poslušnosti k_církvi. Usiloval o_odstraňování konfliktů, podporoval uzavírání dohod a zastavení zbrojení. Poslední roky svého života prožil v_rodném městě jako oblíbený kazatel, profesor, zpovědník a krátce i_jako převor tamějšího kláštera. Založil několik laických bratrstev. Zemřel 20. března 1287 v_Sieně a byl pohřben v_klášterním kostele. Jeho životopisci zdůrazňují zvláště jeho velkou lásku k_lidem a velkého ducha modlitby. Beatifikoval jej 8. října 1622 Řehoř XV.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Milosrdný Bože, dej, ať se tvá církev raduje, když si připomíná blahoslaveného Ambrože; stále ji provázej duchovní pomocí a doveď ji do věčné radosti.
téhož dne 8. října
Bl. Matěje Carreriho, kněze
Narodil se v_Mantově v_roce 1420 a ve dvaceti letech zde vstoupil do řádu. Po kněžském svěcení zůstal krátkou dobu v_Mantově jako novicmistr a pak jako putující kazatel prošel celou severní Itálii. Je nazýván apoštolem Lombardie. Mnoho lidí přivedl ke Kristu, mezi jinými i_blahoslavenou Štěpánku Quinzaniovou. Rád rozjímal o_utrpení Páně. Vůči sobě byl vždy velmi přísný, ale k_ostatním přistupoval s_ohromnou vlídností. Mnoho sil věnoval reformě řeholního života. V_roce 1460 reformoval klášter v_Soncinu. Zemřel ve Vigevanu 5. října 1470 a byl pohřben v_kostele sv. Petra Mučedníka. Jeho kult potvrdil 23. září 1742 Benedikt XIV.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, probuď v_našem srdci lásku ke kříži a k_utrpení, abychom na přímluvu blahoslaveného Matěje a povzbuzeni jeho příkladem přijali účast na Kristových bolestech, a dosáhli tak i_jeho slávy.
9. října
Sv. Dionýsia, biskupa, a druhů, mučedníků
V_polovině 3. století působil jako misijní biskup, poslaný s_několika dalšími z_Říma do Galie. Jeho sídlem byla Lutetia (dnešní Paříž), kde byl v_době pronásledování křesťanů sťat mečem. Nad hrobem tohoto prvního pařížského biskupa byla v_5. století postavena bazilika a koncem 6. století opatství nesoucí jeho jméno (Saint Denis). Podle pozdějších zpráv byli spolu s_ním umučeni na pahorku Montmartre (tj. Hora mučedníků) také Eleutherius a Rustikus – jeden z_nich byl knězem a druhý jáhnem.
Společné texty o_více mučednících.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys poslal svatého Dionýsia a jeho druhy, aby hlásali tvou slávu těm, kdo tě dosud neznali, a dávals jim sílu, aby svému poslání zůstali věrní až k_prolití krve; na jejich přímluvu pomáhej i_nám, abychom při plnění svých povinností nedbali na přízeň světa a nenechali se zastrašit překážkami. Prosíme o_to
Téhož dne 9. října
Sv. Jana Leonardiho, kněze
Narodil se v_roce 1541 v_obci Diecimo poblíž toskánského města Lucca (v_severní Itálii). Pracoval nejprve v_lékárně. Když se stal knězem (1571), soustředil se především na vyučování křesťanské nauky podle směrnic tridentského sněmu; sestavil příručku vyučování náboženství a založil laickou Společnost křesťanské nauky (1574). Zároveň založil řeholní společnost kleriků Matky Boží; vedle vyučování chudých se věnovali šíření úcty k_eucharistii. Papež Klement VIII. mu svěřoval vizitace a duchovní obnovu mnoha řeholních kongregací. V_Římě podporoval zřizování nemocnic a škol. Položil také základy misionářské studijní koleje (1603), z_níž se později vyvinul římský papežský institut „de propaganda fide“. Zemřel 9. X. 1609 v_Římě. Za svatého byl prohlášen v_roce 1938.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (kteří vynikali milosrdnými skutky).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, dárce všeho dobra, tys probudil ve svatém Janovi živou touhu zanést tvé evangelium všem národům, na jeho přímluvu dej, ať všude ve světě roste život z_víry.
Téhož 9. října
9. října
Sv. Ludvíka Bertrana, kněze
Památka
Narodil se ve Valencii 1. ledna 1526 jako nejstarší z_osmi dětí. V_osmnácti letech si na své rodině vybojoval vstup do řádu. Studoval a pak působil jako novicmistr ve Valencii. Jeho životopisec píše, že jako novicmistr i_jako převor nevyžadoval od svých podřízených nic, co by sám nezachovával. Celým srdcem se snažil realizovat ve svém životě ideál bratra kazatele. V_roce 1562 přicestovali do Valencie dva misionáři z_Ameriky, kteří měli získávat nové bratry pro misijní práci v_Americe. Ludvík se nechal nadchnout a spolu s_několika spolubratry se vydal na misie do Ameriky. V_letech 1562-1569 působil velmi požehnaně nejprve v_Panamě a potom v_Nové Granadě (dnešní Kolumbii). Mnoho indiánů přivedl k_víře a zároveň je bránil před útiskem konkvistadorů. Po sedmi letech namáhavé služby jej představení odvolali zpět do Španělska, kde byl v_říjnu 1570 zvolen převorem v_klášteře sv. Onufria. Pak se vrátil zpět do Valencie a stal se opět novicmistrem. Zemřel 9. října 1581 po těžké nemoci. Byl pohřben v_kostele sv. Štěpána, ale jeho ostatky byly v_roce 1936 za španělské revoluce zničeny. 12. dubna 1671 jej kanonizoval Klement X.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
POZVÁNÍ K_MODLITBĚ
Ant. Jásejme vstříc velkému Králi, Stvořiteli věků. V_něm žije Ludvík, přidružen k_slávě svatých.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Když Ludvíkovou slávou dnes
nadhvězdná říš se zjasnila,
nechť Valencii plní ples
nad světci, které zrodila.
On již od věku útlého
Kristovo jho na sebe bral
a ohněm Ducha svatého
v_nejhlubším nitru vroucně plál.
Ten oheň ho bez ustání
k_věčnému žití provází,
až prostřednictvím pokání
vítězné slávy dochází.
Též jeho ctnosti hrdinské
staly se vzorem pro bratry;
než duši na věčnost vydal,
výmluvností vždy vynikal.
Ať věčná sláva, chvála, čest
vzdávána Otci, Synu jest,
ať Duchu obou zní týž zpěv
na věčné věky v_dobách všech. Amen.
1. ant. Svatý Ludvík se často modlil: „Pane, dej mi, ať zemřu pro tebe, jako ty jsi neváhal zemřít pro mne.“
Žalmy a kantikum z_běžného dne.
2. ant. Stal jsem se služebníkem všech, abych tak získal pro Krista větší počet lidí.
3. ant. Byla mi dána tato milost: zvěstovat pohanům nevystihnutelné Kristovo bohatství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 9, 22b-23
Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. A to všechno dělám proto, abych zároveň s_nimi získal podíl v_dobrech evangelia.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pán dal poznat {*} dílo své spásy.
Pán dal poznat {*} dílo své spásy.
Před všemi národy zjevil svou spravedlnost. {*}
Dílo své spásy.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Pán dal poznat {*} dílo své spásy.
Ant. k_Zachariášově kantiku: Pán, Bůh Izraele, navštívil svůj lid v_indiánské zemi. Poslal k_němu napřed svého služebníka, aby mu připravil cestu.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Všemohoucí milosrdný Bože, tys naplnil srdce svatého Ludvíka úctou k_svému jménu; zapal i_naše srdce takovým ohněm, abychom ti s_láskou a bázní věrně sloužili.
VEČERNÍ CHVÁLY
1. ant. Stal jsem se služebníkem evangelia z_daru Boží milosti.
Žalmy a kantikum z_příslušného dne v_týdnu.
2. ant. Bůh už dávno mezi vámi rozhodl, aby pohané uslyšeli slovo evangelia z_mých úst, a tak přišli k_víře.
3. ant. My jsme uvěřili v_pravdu. Bůh nás k_tomu povolal hlásáním evangelia, abychom dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ef 3, 2-7
Slyšeli jste, že Bůh mě pověřil pracovat pro vás na díle milosti. Ve zjevení mi totiž bylo oznámeno to tajemství, jak jsem o_něm psal už krátce shora. Podle toho můžete při čtení poznat, že jsem obeznámen s_oním tajemstvím o_Kristu. V_dřívějších dobách to lidé tak nevěděli, ale nyní to bylo odhaleno z_osvícení Ducha jeho svatým apoštolům a prorokům: že totiž také pohané mají stejná dědická práva, že jsou údy téhož těla a že stejně i_jim platí ona zaslíbení; dostává se jim toho skrze Ježíše Krista, když uvěří kázání evangelia, jehož já jsem se stal služebníkem z_daru Boží milosti, když se v_tom jeho moc na mně tak účinně projevila.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Povězte pohanům {*} o_slávě Páně.
Povězte pohanům {*} o_slávě Páně.
A všem národům o_jeho divech. {*}
O_slávě Páně.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Povězte pohanům {*} o_slávě Páně.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Pán shlédl na svého nepatrného služebníka, skrze kterého nasytil dobrými věcmi hladové Indiány. Hle, od této chvíle ho budou blahoslavit všechna pokolení.
Nebo: Pán, jeho Bůh, byl s_ním a velmi ho povýšil. Měl pevné místo v_jeho království.
11. října
SV. JANA XXIII., PAPEŽE
MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, tvým působením ve_svatém papeži Janovi zazářil celému světu příklad Kristova dobrého pastýře; dej nám, prosíme, na jeho přímluvu, ať jsme i_my schopni s_radostí šířit bohatství křesťanské lásky.
Téhož dne 11. října
Bl. Jakuba Griesingera neboli z_Ulmu, řeholníka
Narodil se v_Ulmu roku 1407 v_rodině bohatého mlynáře. Rodina byla velmi zbožná, jeho matka vynikala velkým milosrdenstvím vůči chudým a strádajícím. S_největší pravděpodobností se v_Ulmu vyučil malířem skla. V_roce 1432 vykonal s_dovolením svého otce pouť do Říma. Došly mu však finanční prostředky, a proto se dal najmout do armády. Po čase se dostal do Boloně a seznámil se s_tamějšími dominikány. Zde uzrálo jeho rozhodnutí vstoupit do řádu sv. Dominika. V_roce 1441 byl přijat jako bratr spolupracovník. Vykonával různé služby v_kostele i_klášteře. Vynikl v_modlitbě, umrtvování a ochotné práci a službě bratřím. Často rozjímal o_utrpení Páně. V_řádu také uplatnil své malířské nadání. První dokument, který svědčí o_jeho malířské práci, pochází z_roku 1463. Maloval okna pro klášter i_pro katedrálu. Zemřel v_Boloni 11. října 1491 a byl pohřben v_klášterním kostele sv. Dominika. Jeho kult potvrdil 3. srpna 1825 Lev XII.
Společné texty o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, z_tvé milosti blahoslavený Jakub ve všem odhaloval tvou dobrotu a dokázal ji svým uměním vyjádřit; dej, aby nám jeho díla a příklad pomáhaly hlouběji pochopit tvou velikost a krásu.
12. října
Sv. Radima, biskupa
Narodil se v_2. polovině 10. století. Doprovázel svého staršího bratra Vojtěcha na jeho cestách, spolu s_ním vstoupil pod řádovým jménem Gaudentius do římského benediktinského kláštera sv. Bonifáce a Alexia na Aventinu (990); byl též svědkem jeho mučednické smrti (997). Stal se prvním arcibiskupem v_polském Hnězdně (1000) a tam také kolem roku 1006 zemřel. Jeho ostatky byly přeneseny do Prahy (1039) a v_románské bazilice sv. Víta (postavené v_letech 1060-1096) byly uloženy v_kryptě sv. Kosmy a Damiána. Nejstarší pražská nekrologia (od 2. poloviny 12. století) uvádějí jako den jeho smrti 12. říjen. Až do poslední úpravy českého národního kalendáře (1973) se u_nás jeho památka slavila ve výroční den přenesení (25. VIII.).
RANNÍ CHVÁLY
Ant. k_Zachariášově kantiku: Bratr, kterému pomáhá bratr, je jak opevněné město.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tvá prozřetelnost vedla svatého biskupa Radima, aby se stal svědkem mučednické smrti svého bratra Vojtěcha a pokračovatelem v_jeho díle; prosíme tě, veď i_nás, abychom chápali a uskutečňovali odkaz bratrské spolupráce na tvém díle.
VEČERNÍ CHVÁLY
Ant. ke kantiku Panny Marie: Bůh určil jedny za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, aby připravili křesťany k_úkolům, které mají plnit.
13. října
Bl. Magdalény Panatieriové, panny, terciářky
Narodila se v_roce 1443 v_Trinu u_Vercelli. Od dětství vroucně uctívala svatou Kateřinu Sienskou. Po jejím vzoru vstoupila ve svých dvaceti letech do třetího řádu sv. Dominika. Bůh ji obdaroval četnými charismaty. Vedla přísný život, hodně se věnovala modlitbě. Mnoho lidí povzbudila k_větší lásce ke Kristu. Vynikala službou druhým, jak svým příbuzným, tak i_všem chudým ve městě. Zvláště krásný vztah měla k_dětem, ve kterých viděla nevinnost a také budoucnost světa. Učila je katechismu a modlitbě. Byla skutečnou kazatelkou. V_malé kapli při kostele dominikánů katechizovala skupinku žen. Postupně se k_nim připojili i_muži. Všem byla matkou a všichni ji milovali. Každý rok ve Svatém týdnu prožívala na svém těle Kristovo utrpení. Zemřela 13. října 1503 ve Vercelli a byla pohřbena v_kostele bratří dominikánů. Její kult potvrdil 26. září 1827 Lev XII.
Společné texty o_pannách, nebo o_svatých ženách (které vynikaly milosrdnými skutky).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, ty neopouštíš nikoho, kdo v_tebe doufá, a milosrdně vyslyšíš každého, kdo tě zbožně prosí. Na přímluvu blahoslavené panny Magdalény tě prosíme, abys laskavě doplnil to, čeho nejsme schopni dosáhnout vlastním úsilím.
14. října
Sv. Kalista I., papeže a mučedníka
Narodil se v_2. polovině 2. století v_římském Zátibeří. Pocházel z křesťanské rodiny a byl původně otrokem. Papež Zefyrin, původně také otrok, ho vysvětil na jáhna (kolem roku 199) a svěřil mu správu křesťanského hřbitova na Via Appia – dnešních Kalistových katakomb. Když pak byl sám zvolen za papeže (217), postavil se proti němu římský kněz Hippolyt se svými stoupenci. Kalist vystoupil proti sabeliánům a odsoudil jejich bludné učení o_nejsvětější Trojici. Dovolil přijímat kající hříšníky zpět do církve. Uznával platnost manželství uzavřených mezi svobodnými ženami a otroky. V_Zátibeří zřídil správní a dobročinný ústav, v jehož sousedství byla v_době papeže Julia I. (337-352) postavena bazilika S. Maria in Trastevere; tam byl také 14. X. 222 ubit protikřesťanskými výtržníky. Pohřben byl nejprve v_Kalepodiových katakombách a později přenesen do této baziliky.
Společné texty o_jednom mučedníkovi, nebo o_duchovních pastýřích.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Vyslyš, Bože, prosby svého lidu a pro zásluhy svatého papeže Kalista, jehož mučednickou smrt si dnes připomínáme, chraň svou církev a pomáhej nám překonávat životní obtíže. Prosíme o_to
Téhož dne 14. října
Bl. Marie Poussepinové, panny, terciářky
Narodila se v_Dourdanu [Durdanu] u_Paříže 14. října 1653. Její rodina měla manufakturu na výrobu punčoch. Když otec zbankrotoval, Marie se odvážně ujala podnikání a díky ní začala manufaktura opět prosperovat. V_roce 1696 odešla do Sainville [Senvil], vstoupila do třetího řádu sv. Dominika a spolu s_dalšími sestrami se začala věnovat nejchudším. Ženy pod jejím vedením vyučovaly a vychovávaly chudé dívky a pečovaly o_nemocné. Z_této skupinky se postupem času vytvořila kongregace dominikánek Obětování Panny Marie, která má dnes na čtyři tisíce členek v_třiatřiceti zemích. Zemřela 24. ledna 1744. Blahořečil ji 20. listopadu 1994 sv. Jan Pavel II.
Společné texty o_pannách, nebo o_svatých ženách (které vynikaly milosrdnými skutky).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, Otče milosrdenství, ty jsi ve své prozřetelnosti ozdobil blahoslavenou Marii žárem lásky a vytrvalou pracovitostí; dej nám na její přímluvu, abychom byli svědky tvé pravdy a ve svých bližních sloužili Kristu.
15. října
Sv. Terezie od Ježíše, panny a učitelky církve
Památka
Narodila se 28. III. 1515 v_Avile ve středním Španělsku. Když jí bylo 14 let, zemřela jí matka a otec ji dal na vychování k_sestrám augustiniánkám. Po vstupu ke karmelitkám (1536) prožívala nejprve období vážného onemocnění a neklidu. V_roce 1557 se rozhodla vyloučit ze svého života všechno, co by ji odvádělo od Boha. Začala žít životem hluboké vnitřní modlitby a toužila po návratu k_původní řeholi s_přísnou klauzurou. Po založení prvního kláštera reformovaných karmelitek (1562) zakládala další a po setkání se sv. Janem od Kříže (1568) dávala podnět k_zakládání i_mužských reformovaných klášterů. Její spisy se staly školou modlitby. Zemřela v_Albě de Tormes 4. X. 1582; v_důsledku právě začínající gregoriánské reformy kalendáře byl následující den 15. X. V_roce 1622 byla prohlášena za svatou a v_roce 1970 za učitelku církve. Tereziánská mystika, vyznačující se smyslem pro realitu duchovního života a intimním osobním vztahem ke Kristu, silně ovlivnila duchovní vývoj své doby a měla velký vliv i_na myšlení a tvorbu našich barokních náboženských autorů v_17. století.
Společné texty o_pannách nebo o_učitelích církve.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Chtíc hlásat Vládce věčného
ty, Terezie, rodný dům
opouštíš a jdeš Krista dát
anebo svou krev pohanům.
Než čeká tebe lehčí smrt,
ve sladších mukách úděl máš,
když šípem lásky nebeské
v_hruď zasažena umíráš.
Oběti lásky nejčistší,
zapal svou láskou srdce nám
a svěřené ti národy
před pekelnými ohni chraň.
Ježíši, panen snoubenče,
nebešťané ti vzdávají
chvály a písně svatební
zpívat ti neustávají. Amen.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala církvi cestu k_dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak jako ona toužili po opravdové svatosti.
VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Toť den, kdy se z_niv pozemských
vznesl až k_hvězdným výšinám
jak holubice bělostná
duch Tereziin v_nebes chrám.
Tam Snoubencův hlas uslyší:
Pojď, sestro, z_hory Karmelské
ke sňatku s_Božím Beránkem
pro věnec slávy nebeské.
Ježíši, panen snoubence,
nebešťané ti vzdávají
chvály a písně svatební
zpívat ti neustávají. Amen.
16. října
Sv. Hedviky, řeholnice
Narodila se kolem roku 1174 na hradě Andechsu v_Bavorsku jako dcera vévody Bertholda IV. Když jí bylo pět let, svěřili rodiče její výchovu sestrám benediktinkám v_Kitzingen. Provdala se (1186) za slezského vévodu Jindřicha I. a měla s_ním čtyři syny a tři dcery. Vynikala láskou a dobročinností k_chudým a nemocným. Vštěpovala základy víry sv. Anežce České (1208-1211) a byla tetou sv. Alžběty Uherské. Po smrti svého manžela (1238) vstoupila do kláštera cisterciaček v_Trzebnici (severně od Wroclawi); sama ho založila (1202) a její nejmladší dcera Gertruda tam byla abatyší. Všechny ostatní její děti zemřely ještě za jejího života. Zemřela 15. X. 1243 v_Trzebnici. V_roce 1267 byla prohlášena za svatou a její tělo bylo uloženo v_třebnickém klášterním kostele.
Společné texty o_svatých ženách (které vynikaly milosrdnými skutky, nebo o_řeholnicích).
HYMNUS
Hedvika, perla nádherná,
záštita Slezska vznešená,
z_milosti Boží zrozená,
i_naše vlast ji v_lásce má.
Životem plným hrdinství
a dobrých skutků nesčetných
se před vším světem jasně skví
leskem svých zásluh nevšedních.
Od svého dětství k_Bohu lne
s_nejoddanější vroucností,
své srdce chrání čistotné
modlitbami a zbožností.
Už v_útlém věku ovládá
ducha té pravé svatosti,
poklady v_nitro ukládá
z_nových i_starých moudrostí.
Zásluhy její ať i_nám
odpuštění vin vymohou,
ať trest za hříchy, trpkou daň,
smyje z_nás Kristus láskou svou.
Ježíši, vládce vznešený,
buď sláva tobě s_Otcem tvým,
i_Duchu, lásky Plameni,
ať věčně zní dík světem vším. Amen.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby a veď nás, ať následujeme příklad pokory a milosrdné lásky, který nám dala svatá Hedvika, a na její mocnou přímluvu nám pomáhej, abychom ve svém každodenním životě poznávali a plnili tvou vůli. Prosíme o_to
Téhož dne 16. října
Sv. Markéty Marie Alacoque, panny
Narodila se 22. VII. 1647 v_burgundské vesnici Lauthecouru v_diecézi Autun (ve východní Francii). Její otec byl královským notářem. Vstoupila do kongregace sester Navštívení Panny Marie v_Paray-le-Monial (1671) v_době, kdy byla Francie zaplavena přemrštěnou strohostí jansenismu. V_letech 1673 – 1675 jí bylo v_několika zjeveních dáno poznat lásku Ježíšova Srdce a byla vyzvána, aby se přičinila o_rozšíření přípravné hodinové pobožnosti v_předvečer prvních pátků v_měsíci, svatého přijímání na první pátky a zavedení svátku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Když se stala asistentkou představené (1684) a vychovatelkou novicek (1685-87), zavedla ve své řeholní komunitě společné uctívání Božského Srdce. Zemřela 17. X. 1690 v_Paray-le-Monial a za svatou byla prohlášena v_roce 1920. Úcta k_Božskému Srdci se šířila nejprve prostřednictvím bratrstev a lidových pobožností; jeho svátek byl zaveden nejprve v_Polsku (1765) a od roku 1856 pro celou církev.
Společné texty o_pannách nebo o_svatých ženách (o_řeholnicích).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys zahrnul svatou Markétu Marii bohatstvím své milosti; prosíme tě: dej, ať i_my poznáme Kristovu lásku přesahující všechno poznání a dosáhneme plné míry tvých darů.
17. října
Sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka
Památka
Narodil se v_polovině 1. století v_Sýrii. Byl po sv. apoštolu Petrovi a sv. Evodiovi třetím biskupem v_syrské Antiochii, po Římě a egyptské Alexandrii, tehdy třetím největším městě. Za vlády císaře Trajána (98-117) byl zatčen a odsouzen, aby byl v_Římě předhozen v_amfiteatru šelmám. Cestou poslal sedm dopisů: Efesanům, Magnesijským, Tralským, Římanům, Filadelfanům, Smyrňanům a Polykarpovi. Zrcadlí se v_nich jeho touha po mučednictví a život církve na počátku 2. století. Varuje před gnostickými bludy, vybízí k_zachování jednoty pod vedením biskupů, o_církvi jako první používá označení „katolická“ a římskou církevní obec označuje jako „předsedkyni sboru lásky“. V_Sýrii se jeho památka slaví už od 4. století 17. října. Zbytky jeho kostí poslali římští křesťané do Antiochie a odtud byly před nájezdy Peršanů a Saracénů znovu převezeny do Říma a uloženy v_bazilice sv. Klementa.
Společné texty o_jednom mučedníkovi nebo o_duchovních pastýřích.
RANNÍ CHVÁLY
Ant. k_Zachariášově kantiku: Hledám toho, který pro nás zemřel, toužím po tom, který pro nás vstal z_mrtvých.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Všemohoucí, věčný Bože, ty posiluješ mučedníky, aby ti statečně vydávali svědectví, a stali se ozdobou tvé církve; dej, ať slavné mučednictví svatého Ignáce dodává i_nám odvahu a sílu. Prosíme o_to
VEČERNÍ CHVÁLY
Ant. ke kantiku Panny Marie: Chci jíst Boží chléb, tělo Ježíše Krista; chci pít jeho krev, to jest lásku nepomíjející.
18. října
Sv. Lukáše, evangelisty
Svátek
Byl pravděpodobně syrského původu a podrobnější zmínky o_Antiochii (Sk 6, 1-6; 11, 20-30; 13, 1 a násl.) vzbuzují dojem, že odtud pocházel. Nepatřil k_židovskému národu (srov. Kol 4, 11 a násl.) a byl lékařem (Kol 4, 14). Doprovázel sv. Pavla na jeho druhé apoštolské cestě od Troady až do Filip (Sk 16, 10-17). Tam patrně asi 6 let upevňoval křesťanské učení (asi 51 – 57), potom se znovu přidal k_sv. Pavlovi při návratu z_třetí apoštolské cesty a šel s_ním do Jeruzaléma (Sk 20,5-21,18); tam se setkal s_apoštolem Jakubem a s_jeruzalémskými staršími (21, 18). Byl s_apoštolem Pavlem na cestě do římského vězení (Sk 27, 1-28, 16; Kol 4, 14; Flm 24), při následujícím dvouletém pobytu v_Římě měl možnost poznat se s_evangelistou Markem (Kol 4, 10-14; Flm 24) a jako jediný zůstal v_Pavlově blízkosti i_při druhém věznění před smrtí v_Římě (2 Tim 4, 11). Jeho další osudy nejsou bezpečně známé, protože zprávy o_místech jeho působení se velmi liší (Galie, Itálie, Dalmácie, Řecko). Zemřel pravděpodobně v_Achai. Východní i_západní křesťané slaví jeho svátek 18. X. Jeho evangelium a Skutky apoštolů zdůrazňují Boží milosrdenství a otevřenost poselství spásy pro všechny národy i_společenské vrstvy.
POZVÁNÍ K_MODLITBĚ
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v_evangeliu.
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Chválíme s_plesem, Lukáši, tvou slávu,
jíž se skvíš, když svou ruměnou krev prolils,
ctíme i_věnec, zdobící tvou hlavu,
ctnostmi ho dobyls.
Ty veden Duchem v_péči o_svět bědný
divy, jež pastýř svrchovaný, Pán náš, konal
a hlásal, aby spasil všechny,
zaznamenáváš.
V_prozíravosti píšeš vzácné svitky,
kde zvěčnils skutky učedníků Krista
i_jeho věrných s_vším, co světlé zítřky
pro lidstvo chystá.
Průvodce Pavlův, jeho srdce hlubin
výtečný znalče, v_jeho stopách jdoucí,
dej, ať nám láska k_Pánu ohněm novým
stále plá v_srdci.
Lékaři duší, vyhoj naše rány,
radostí víry potěš nás vždy v_tísni,
až dojdem k_Bohu po svém putování
s_děkovnou písní. Amen.
1. ant. Svatí evangelisté zkoumali moudrost dávných dob a dokládali své vyprávění výroky proroků.
Žalmy a kantikum z_neděle prvního týdne.
2. ant. Bůh nás hlásáním evangelia povolal k_tomu, abychom uvěřili v_pravdu a abychom dosáhli slávy našeho Pána Ježíše Krista.
3. ant. Všichni budou chválit jejich moudrost, takže navěky nebude vyhlazena.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 15, 1-2a.3-4
Chci vám, bratři, vyložit tu radostnou zvěst, kterou jsem vám už hlásal. Vy jste ji přijali a jste v_tom pevní. Ona vás vede ke spáse, když se jí držíte přesně tak, jak jsem vám to kázal. Vyučil jsem vás především v_tom, co jsem sám přijal, že Kristus umřel ve shodě s_Písmem za naše hříchy; že byl pohřben a že vstal z_mrtvých třetího dne ve shodě s_Písmem.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Chválili Pána a mluvili {*} o_jeho síle.
Chválili Pána a mluvili {*} o_jeho síle.
A o_jeho podivuhodných skutcích. {*}
O_jeho síle.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Chválili Pána a mluvili {*} o_jeho síle.
Ant. k_Zachariášově kantiku: Svatý Lukáš v_Kristově evangeliu ohlásil Slunce vycházející z_výsosti.
PROSBY
Náš Spasitel přemohl smrt a svým evangeliem nám ukázal cestu k_životu. Vzdejme mu chválu a pokorně ho prosme:
Pane, posiluj naši víru v_tvé slovo.
Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své církvi svaté a moudré učitele,
dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Pane, posiluj naši víru v_tvé slovo.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o_to prosili jako kdysi Mojžíš,
na jejich přímluvu očišťuj a posvěcuj stále svou církev.
Pane, posiluj naši víru v_tvé slovo.
Ty dáváš sílu Ducha svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou církev,
naplň svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Pane, posiluj naši víru v_tvé slovo.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
nedopusť, aby někdo z_nich přišel o_to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Pane, posiluj naši víru v_tvé slovo.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Lukáše, aby svým kázáním i_tím, co napsal, hlásal nezměrné bohatství tvé milosrdné lásky; prosíme tě, dej, aby ti, kdo přijali víru, vytvářeli jednotu srdce i_ducha, a aby všichni lidé uviděli tvou spásu.
MODLITBA BĚHEM DNE DOPOLEDNÍKRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 1, 16-17
Za evangelium se nestydím. Jím se přece projevuje Boží moc a přináší záchranu každému, kdo věří, nejdříve ovšem židům, ale pak i_pohanům. Neboť v_něm se odhaluje Boží spravedlnost, která je z_víry a vede k_víře. Tak je psáno: „Spravedlivý bude žít z_víry.“
Jejich hlas prostupuje celou zemi.
Zní mluva nebes na sám konec světa.
POLEDNÍKRÁTKÉ ČTENÍ
1 Sol 2, 2b-4
Odvážili jsme se s_důvěrou v_našeho Boha kázat vám radostnou Boží zvěst i_přes mnohý těžký zápas. Když vás totiž povzbuzujeme, nepramení to z_nějakého falešného přesvědčení, z_nějakých nepoctivých úmyslů ani vás nechceme klamat. Ale Bůh nám svěřil evangelium, když nás napřed vyzkoušel, a proto se nechceme svým kázáním dělat pěknými v_očích lidí, ale chceme se líbit Bohu, který zkoumá naše srdce.
Zachovávali Boží ustanovení.
I_jeho přikázání.
ODPOLEDNÍKRÁTKÉ ČTENÍ
2 Tim 1, 8b-9
Bůh ti dej sílu, abys nesl jako já obtíže spojené s_hlásáním evangelia. On nás spasil a povolal svým svatým povoláním, a to ne pro naše skutky, ale z_vlastního rozhodnutí a pro milost, kterou nám dal v_Kristu Ježíši před dávnými věky.
Radujte se a jásejte, praví Pán.
Že vaše jména jsou zapsána v_nebi.
VEČERNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Chválíme s_plesem, Lukáši, tvou slávu,
jíž se skvíš, když svou ruměnou krev prolils,
ctíme i_věnec, zdobící tvou hlavu,
ctnostmi ho dobyls.
Ty veden Duchem v_péči o_svět bědný
divy, jež pastýř svrchovaný, Pán náš, konal
a hlásal, aby spasil všechny,
zaznamenáváš.
V_prozíravosti píšeš vzácné svitky,
kde zvěčnils skutky učedníků Krista
i_jeho věrných s_vším, co světlé zítřky
pro lidstvo chystá.
Průvodce Pavlův, jeho srdce hlubin
výtečný znalče, v_jeho stopách jdoucí,
dej, ať nám láska k_Pánu ohněm novým
stále plá v_srdci.
Lékaři duší, vyhoj naše rány,
radostí víry potěš nás vždy v_tísni,
až dojdem k_Bohu po svém putování
s_děkovnou písní. Amen.
1. ant. Stal jsem se služebníkem evangelia, jak to bylo ve shodě s_darem Boží milosti.
Žalmy a kantikum ze společných textů o_apoštolech.
2. ant. Všechno dělám pro hlásání evangelia, abych získal podíl na jeho zaslíbeních.
3. ant. Byla mi dána milost: zvěstovat pohanům nevystižitelné Kristovo bohatství.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Kol 1, 3-6a
Když se za vás modlíme, nepřestáváme děkovat Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista. Slyšeli jsme totiž o_vaší víře ve spojení s_Kristem Ježíšem a o_vaší lásce ke všem věřícím, a to pro naději na odměnu, která je vám připravena v_nebi. O_té naději jste slyšeli už dříve při hlásání slova pravdy, radostné zvěsti, která k_vám pronikla. A jako už přináší ovoce a šíří se na celém světě, tak je tomu také u_vás.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Povězte pohanům {*} o_slávě Páně.
Povězte pohanům {*} o_slávě Páně.
A všem národům o_jeho divech. {*}
O_slávě Páně.
Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.
Povězte pohanům {*} o_slávě Páně.
Ant. ke kantiku Panny Marie: Svatý evangelista Lukáš, vypravěč o_Kristově lásce, si zasloužil být církví oslaven.
PROSBY
Bůh nás povolal k_pravé víře skrze evangelium svého Syna. Prosme za jeho svatý lid:
Bože, rozpomeň se na svou církev.
Otče, tys vzkřísil svého Syna, velikého pastýře ovcí,
posiluj nás, ať o_něm vydáváme svědectví po celém světě.
Bože, rozpomeň se na svou církev.
Tys poslal svého Syna na svět, aby hlásal chudým radostnou zvěst,
pomáhej nám, když máme hlásat evangelium všemu tvorstvu.
Bože, rozpomeň se na svou církev.
Tys poslal svého Syna rozsévat semeno slova,
dej, ať se všichni, kdo rozsévají tvé slovo s_námahou, mohou radovat z_bohaté sklizně.
Bože, rozpomeň se na svou církev.
Tys poslal svého Syna, aby svou krví usmířil s_tebou celý svět,
dej, ať všichni spolupracujeme na tvém díle spásy.
Bože, rozpomeň se na svou církev.
Tys uvedl svého Syna do nebeské slávy,
uveď do svého nebeského království i_naše zemřelé.
Bože, rozpomeň se na svou církev.
19. října
Sv. Jana de Brébeuf a Izáka Joguese, kněží, a druhů, mučedníků
V_letech 1642-1649 zemřelo v_Severní Americe po krutém mučení osm misionářů z_Tovaryšstva Ježíšova. V_roce 1625 převzali v_pohraniční oblasti mezi Kanadou a Spojenými státy misie u_domorodých indiánských kmenů Hurónů a Irokézů, u_nichž předtím (1615 a 1622) františkáni neměli úspěch. Tito jezuité byli všichni francouzského původu. Za svaté byli prohlášeni v_roce 1930.
Jean de Brébeuf se narodil v_roce 1593 v_Normandii; pracoval mezi Huróny nejdéle; osvojil si hurónskou řeč a sestavil slovník, gramatiku a katechismus; byl umučen od Irokézů (16. III. 1649) v_osadě sv. Ignáce u_Hurónského jezera na kanadském území.
Isaac Jogues se narodil 1607 v_Orléansu a byl umučen (18. X. 1646) v_irokézské osadě na místě dnešního Auriesville ve státě New York. Dva pomocníci umučení na území Spojených států: René Goupil, první mučedník v_Americe († 29. IX. 1642) a Jean de La Lande († 19. X. 1646). Čtyři kněží umučení v_Kanadě: Antoine Daniel († 4. VII. 1648), Gabriel Lalement († 17. III. 1649), Charles Garnier († 7. XII. 1649) a Noël Cha-banel († 8. XII. 1649).
Společné texty o_více mučednících nebo o_duchovních pastýřích.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys vyvolil svatého Jana, Izáka a jejich druhy, aby přinesli křesťanství krajinám Severní Ameriky, a dals jim sílu, aby setbu tvého slova zavlažili svou krví; na jejich přímluvu žehnej práci své církve, aby se evangelium šířilo do všech končin světa.
Téhož dne 19. října
Sv. Pavla od Kříže, kněze
Narodil se 3. I. 1694 v_obci Ovadě poblíž Alessandrie (v_severozápadní Itálii) jako druhý ze 16 dětí. V_mládí pomáhal otci v_obchodě a svému faráři (od roku 1713) při vyučování náboženství. Rozjímání o_Ježíšově utrpení a touha po přísném asketickém životě ho přivedly k_rozhodnutí založit řád pasionistů. Kromě tří obvyklých slibů skládali ještě čtvrtý: šířit úctu k_utrpení Páně. Pro příliš tvrdou přísnost byly jejich stanovy schváleny nejprve ústně (1724) a teprve po úpravách (1741) písemně. Po vysvěcení na kněze (1727) se usadil se svými druhy na vrchu Monte Argentariu severně od Říma a odtud konali lidové misie; do roku 1773 už měli ve střední Itálii 12 klášterů. Založil také ženskou větev řádu pasionistů (1771). Jako odkaz zanechal kromě řeholních pravidel svůj duchovní deník a více než 2000 dopisů. Zemřel 18. X. 1775 v_klášteře při bazilice sv. Jana a Pavla v_Římě. Za svatého byl prohlášen v_roce 1867.
Společné texty o_duchovních pastýřích nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, dej nám svou milost, ať jako svatý Pavel od Kříže přilneme vroucí láskou k_tvému ukřižovanému Synu a statečně na sebe bereme svůj kříž. Prosíme o_to
Téhož dne 19. října
Bl. Anežky od Ježíše Galandové, panny, mnišky
Narodila se v_Le Puy-en-Velay [Le Pü an Vele] 17. listopadu 1602 jako třetí ze sedmi dětí Petra Galanda, nožíře, a Vilemíny Massiote [Masiot]. Po vzoru svých rodičů už od dětství projevovala velkou oddanost Nejsvětější svátosti a Panně Marii, cvičila se v_modlitbách a prokazovala milosrdenství chudým. Stále v_ní rostlo rozhodnutí cele se zasvětit Bohu. V_roce 1621 vstoupila do třetího řádu sv. Dominika. O_dva roky později opustila Puy a vstoupila do nově založeného kláštera mnišek u_sv. Kateřiny Sienské v_Langeacu [Lanžaku]. Brzy po složení slibů ji sestry pověřily výchovou novicek a v_roce 1627 ji zvolily převorkou. Její pověst svatosti vyvolávala nejen chvály, ale i_pomluvy, kvůli nimž byla jednou dokonce sesazena z_úřadu převorky. Velkou láskou milovala zvláště ukřižovaného Krista a církev. Zemřela 19. října 1634 a svým sestrám zanechala zvláštní poslání modlit se za kněze. Blahořečil ji 20. listopadu 1994 sv. Jan Pavel II.
Společné texty o_pannách, nebo o_svatých ženách (o_řeholnicích).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Všemohoucí a laskavý Bože, blahoslavená Anežka od Ježíše vynikala láskou k_potřebným a účinně spolupracovala na výchově kněží; dej nám na její přímluvu, abychom s_živou vírou přijímali Krista ukřižovaného a pro spásu celého světa ho hlásali.
21. října
Bl. Karla Rakouského
Karel Rakouský se narodil 17. srpna 1887 v_Persenbeugu v_diecézi St. Pölten. Dne 21. října 1911 uzavřel manželství se Zitou z rodu Boubon-Parma. Se svou manželkou a dětmi vedl příkladný rodinný život. Byla to opravdová domácí církev, vedená láskou k nejsvětější svátosti a k blahoslavené Panně Marii. V_době 1. světové války se v_roce 1916 stal císařem Rakouska, kam až do října 1918 patřily i_země nynější České republiky, a byl korunován jako král Maďarska. Usiloval o_spravedlivý a trvalý mír a prosazoval právo a spravedlnost. Po změně státního uspořádání byl v_roce 1919 donucen opustit vlast, žil v_chudobě a svou nemoc snášel s_hlubokou důvěrou v_Boha. Když 1. dubna 1922 umíral ve Funchalu na ostrově Madeiře, vzýval jméno Ježíšovo. Papež Jan Pavel II. ho 3. října 2004 prohlásil za blahoslaveného.
Společné texty o_svatých mužích.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, ty jsi vedl blahoslaveného Karla obtížemi tohoto světa od vlády pozemské ke koruně nebeské; na jeho přímluvu nám pomáhej, ať tvému Synu a našim bratřím a sestrám sloužíme tak, abychom dosáhli věčného života.
Téhož dne 21. října
Bl. Petra Capucciho neboli z_Citta di Castello, kněze
Narodil se v_roce 1390 v_šlechtické rodině Capocciů v_Citta di Castello (latinsky Tifernum). V_patnácti letech vstoupil v_Cortoně do řádu. Klášter krátce předtím přijal reformu. Byl žákem blahoslaveného Vavřince z_Ripafratty a přítelem svatého Antonína Florentského a blahoslaveného fra Angelica. Působil jako kazatel, především ve střední Itálii, a horlivý reformátor klášterů. Ve svých kázáních doporučoval posluchačům rozjímat o_časné smrti, aby byli uchráněni od smrti věčné. Zemřel v_Cortoně 21. října 1445 a byl pohřben v_kostele sv. Dominika. Jeho kult schválil 11. května 1816 Pius VII.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, ty chráníš od hříchu každého, kdo pamatuje na poslední věci člověka. Dej, ať nás kázání a příklad blahoslaveného Petra vedou k_tomu, abychom nezapomínali na pozemskou smrt a lítostí nad svými hříchy unikli smrti věčné.
22. října
Sv. Jana Pavla II., papeže
Karel Josef Wojtyla se narodil v_roce 1920 ve Wadovicích v_Polsku. Po vysvěcení na kněze a doplnění teologických studií v_Římě se vrátil do vlasti a plnil různé pastorační a akademické úkoly. Pracoval jako pomocný biskup v_Krakově. V_roce 1964 se stal krakovským arcibiskupem a účastnil se 2. vatikánského koncilu. Dne 16. října 1978 byl zvolen papežem a přijal jméno Jan Pavel II. Den 22. října je výročním dnem, kdy se slavnostně veřejně ujal úřadu. Vynikal zvláště apoštolskou péčí o_rodiny, mládež a nemocné, která ho vedla k nesčetným návštěvám Božího lidu po celém světě. Bohatým dědictvím jeho učitelského úřadu, které církvi zanechal, je zejména vyhlášení Katechismu katolické církve a Kodexu kanonického práva, jak latinské církve, tak i_církví východních. Dne 2. dubna 2005 v_Římě zesnul v_Pánu, v_den před 2. velikonoční nedělí zvanou Božího milosrdenství.
Společné texty o_duchovních pastýřích: o_papežích.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, bohatý ve svém milosrdenství, tys povolal svatého papeže Jana Pavla Druhého, aby vedl celou tvou církev; dej, ať podle jeho učení s_důvěrou otevíráme svá srdce spásonosné milosti Krista, jediného Vykupitele člověka. Prosíme o_to
23. října
Sv. Jana Kapistránského, kněze
Narodil se 3. VI. 1386 v_horském městečku Capestranu ve střední Itálii. Po vystudování práv se stal v_Perugii soudcem (1413). Vstoupil k_františkánům (1416) a po vysvěcení na kněze (kolem roku 1420) byl pověřen zakládáním přísnějších františkánských klášterů. Po roce 1425 vykonal mnoho cest po Itálii, do Francie, Holandska a Svaté země; svými kázáními strhoval davy v_celé střední Evropě, též v_mnoha městech v_Čechách a na Moravě. Jako spoluorganizátor obrany křesťanské Evropy se velmi zasloužil o_vítězství nad Turky u_Bělehradu (1456). Brzy nato zemřel 23. X. 1456 v_Iloku u_Dunaje (v_dnešní Jugoslávii). Za svatého byl prohlášen v_roce 1690.
Společné texty o_duchovních pastýřích.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Jana Kapistránského, aby v_dobách soužení posiloval tvůj křesťanský lid; pomáhej své církvi i_dnes, aby žila v_bezpečí a v_trvalém míru. Prosíme o_to
24. října
Sv. Antonína Marie Klareta, biskupa
Narodil se 23. XII. 1807 v_Sallentu nedaleko Barcelony ve Španělsku jako pátý z_deseti dětí. Po vysvěcení na kněze (1835) působil jako farář a jako apoštolský misionář v_rodné Katalánii a krátký čas také na Kanárských ostrovech. Založil společnost pro vydávání náboženských knih (1847); sám jich také mnoho napsal. V_roce 1849 založil misionářskou kongregaci klaretinů. Od roku 1850 byl arcibiskupem v_Santiagu na Kubě, kde předtím 14 let neměli biskupa. Začal pořádat exercicie pro kněze, pastorační vizitace a lidové misie. Založil ženský vzdělávací institut klaretinek (1855). Organizoval charitativní a sociální činnost; ve všech farnostech zřídil lidové spořitelny (1854) a učil zemědělce hospodařit tak, aby byli soběstační. Vzbudil tím nenávist majitelů černých otroků; viděli v_něm revolucionáře, několikrát na něj spáchali atentát a nakonec dosáhli toho, že se musel vrátit do Španělska (1857). Stal se zpovědníkem královny a doprovázel ji do vyhnanství ve Francii (1868). Účastnil se I. vatikánského koncilu (1869-1870), tam onemocněl a po návratu zemřel 24. X. 1870 v_cisterciáckém opatství ve Fontfroide v_jižní Francii. Za svatého byl prohlášen v_roce 1950.
Společné texty o_duchovních pastýřích.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys poslal svatého biskupa Antonína, aby s_velikou láskou a trpělivostí hlásal evangelium; veď i_nás, abychom vždy a ve všem jednali podle tvé vůle a ve spojení s_Kristem se usilovně snažili získat své bratry. Prosíme o_to
25. října
Bl. Petra Geremii, kněze
Petr Geremia [Žeremia] se narodil v_Palermu 10. srpna 1399 v_šlechtické rodině. Na přání rodičů odešel do Boloně studovat práva, studia však nedokončil a v_roce 1422 vstoupil do řádu. Noviciát konal ve Fiesole, kde byl jeho převorem svatý Antonín Florentský. Po přijetí kněžského svěcení kázal a učil v_mnoha italských městech. Magistr řádu Texier jej pak poslal do Sicilské provincie, aby ve zdejších klášterech vedl bratry k_reformě. V_roce 1439 se účastnil koncilu ve Florencii a pracoval v_komisi, která se věnovala otázce schismatu mezi řeckou a latinskou církví. Vynikl hloubkou své víry i_přesností argumentů. Po ukončení koncilu se stal generálním vikářem klášterů na Sicílii. Byl vyhlášeným kazatelem v_celé střední a jižní Itálii. Tajemství jeho úspěchů tkvělo v_ustavičném spojení s_Bohem. Poslední období svého života prožil v_klášteře sv. Zity v_Palermu. Zemřel 3. března 1452 a byl pohřben v_kostele sv. Dominika v_Palermu. Jeho kult potvrdil 12. května 1784 Pius VI.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys ve své nevýslovné milosti povolal blahoslaveného Petra, aby přiváděl bloudící zpět na cestu spravedlnosti a usiloval o_obnovu křesťanského a řeholního života; na jeho přímluvu naplň naše srdce vroucí láskou, abychom vždy kráčeli po cestě tvých přikázání.
26. října
Bl. Damiána Furcheriho neboli z_Finalborga, kněze
Narodil se počátkem 15. století ve Finalborgu u_Milána, pocházel ze šlechtického rodu Fulcheri [Fulkeri]. Přes odpor své rodiny vstoupil do řádu. Byl členem observantní Lombardské kongregace. Po přijetí kněžského svěcení vynikl jako skvělý kazatel v_Ligurii, Lombardii a Emilii. Jako kazatel vyzýval k_pokání a obnově křesťanského života. Byl si vědom toho, že pokud má Boží slovo úspěšně hlásat, musí je nejprve sám žít. Proslul věrností nauce církve i_zachováváním všech řádových zvyklostí. Pracoval rovněž na reformě řádu. Působil v_klášteře sv. Marka ve Florencii, 1458 byl převorem v_klášteře sv. Dominika v_Castello a 1470 ve svém rodišti ve Finalborgu. Všechny své síly vydal do služeb církve a řádu. Poslední období svého života prožil v_klášteře v_Reggio Emilia, kde roku 1484 zemřel. Byl pohřben v_klášterním kostele sv. Dominika. Jeho kult potvrdil 4. srpna 1848 bl. Pius IX.
Společné texty o_duchovních pastýřích, nebo o_svatých mužích (o_řeholnících).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys pro spásu věřících obdařil blahoslaveného kněze Damiána ctnostmi a podivuhodnou výmluvností; dej nám, prosíme, na jeho přímluvu, ať otevřeným srdcem přijímáme tvé slovo a stále rosteme v_trpělivosti.
27. října
Bl. Bartoloměje z_Vicenzy, biskupa
Narodil se ve Vicenze kolem roku 1200, pocházel ze starobylého rodu de Braganza. Studoval v_Padově a v_Boloni vstoupil do řádu. Stal se putujícím kazatelem v_Lombardsku a Romagni. Usmiřoval znepřátelené strany a obnovoval pokoj mezi lidmi. Později si jej papež zvolil za svého teologa a kazatele. Doprovázel Inocence IV. na Lyonský koncil. V_roce 1246 jej Inocenc IV. jmenoval biskupem v_Limassolu na Kypru, kde působil dva roky. Doprovázel svatého Ludvíka IX. na křížové výpravě do Svaté země. 18. ledna 1256 jej papež jmenoval biskupem ve Vicenze. Pro svou věrnost papeži byl císařem Friedrichem poslán do vyhnanství. Po návratu do Vicenzy dal vybudovat klášter dominikánů s_kostelem Trnové koruny. Horlivě evangelizoval jak slovem kázaným, tak i_psaným. Zemřel po 20. říjnu 1270 ve Vicenze a byl pohřben v_klášterním kostele sv. Koruny. Jeho kult potvrdil 11. září 1793 Pius VI.
Společné texty o_duchovních pastýřích (o_biskupech).
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys poslal blahoslaveného Bartoloměje, aby přiváděl bloudící ke světlu pravdy a národy k_pokoji a svornosti; na jeho přímluvu nám dopřej, ať tvůj pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, chrání naše srdce i_naše myšlenky v_Ježíši Kristu, našem Pánu.
28. října
Sv. Šimona a Judy, apoštolů
Svátek
Šimon, zvaný Horlivec (Lk 6, 13; Sk 1, 13) nebo Kananejský (Mt 10, 4; Mk 3, 18) je jedním z_dvanácti apoštolů; první označení je z_řeckého „zelotes“ a druhé z_aramejského „quan’an“, obě mají stejný význam a bývali tak označováni příslušníci bojovné nacionalistické skupiny zelótů, kteří chtěli uspíšit Boží vládu na zemi odbojem proti římské nadvládě. Je proto pravděpodobné, že patřil mezi ně, dříve než se stal Ježíšovým učedníkem. Další biblické zprávy o_něm nemáme; o_jiném Šimonovi (Mt 13, 55; Mk 6, 3) se předpokládá, že to byl pozdější jeruzalémský biskup (po smrti apoštola Jakuba Mladšího).
Juda, který se v_seznamech apoštolů objevuje jako Juda Jakubův (Lk 6, 16; Sk 1,13) nebo Tadeáš (Mt 10, 3; Mk 3,18), byl podle starobylé tradice považován za bratra apoštola Jakuba Mladšího a za autora jednoho z_listů zařazených mezi knihy Nového zákona; někteří současní badatelé však jsou toho názoru, že je to málo pravděpodobné, a poukazují na to, že autor tohoto listu budí dojem, jako by se sám nepočítal mezi apoštoly (Jud 17). Janovo evangelium se o_něm zmiňuje jen při líčení Ježíšova rozhovoru s_apoštoly při poslední večeři (Jan 14,22). Oba položili život pravděpodobně v_Persii. Jejich ostatky jsou dnes uloženy ve svatopetrské bazilice ve Vatikáně (pod dnešním oltářem sv. Josefa). Východní křesťané slaví jejich svátek odděleně (10. V. a 19. VI.).
Společné texty o_apoštolech, kromě:
RANNÍ CHVÁLY
HYMNUS
Vám, apoštolé, ať teď zní
chvalozpěv tento společný;
vás oba volá milost táž
a zdobí stejné slávy zář.
Nebeským ohněm roznícen,
Šimone, spěcháš za Kristem,
kterého nadšen hlásáš nám,
svou horlivosti pobádán.
Ty, jeho bratře, duchem svým
jsi žákem, bratrem Kristovým.
O_Mistru kážeš, Judo náš,
své listy bratřím posíláš.
Nikdo z_vás obou nebál se
prolít svou krev nám ke spáse,
aby se svědkem Pravdy stal
a sám se v_oběť lásky dal.
Na nebi krásné souhvězdí,
dejte, ať přes obtíže, vždy
pevni ve víře zděděné,
v_nebeské blaho dojdeme.
Buď sláva Otci se Synem
i_s_Duchem Utěšitelem,
kéž věčně smíme s_vděčností
okoušet jejich radostí. Amen.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys poslal své svaté apoštoly, aby přiváděli lidi k_poznání spásy; vyslyš prosby své církve a na přímluvu svatého Šimona a Judy shromažďuj svůj vyvolený lid ze všech národů světa. Prosíme o_to
29. října
Bl. Marie Restituty Kafkové, panny a mučednice
V brněnské diecézi: PamátkaMODLITBA
Bože, tys dal blahoslavené Marii Restitutě sílu, aby až do smrti bojovala za víru a lidskou důstojnost; na její přímluvu dej, abychom i_my nacházeli svou chloubu v_kříži našeho Pána a stali se věrnými a neohroženými svědky tvé spásy. Prosíme o_to
30. října
Bl. Benvenuty Boianiové, panny, terciářky
Narodila se v_zámožné rodině 4. května 1255 v_Cividale [Čividale] del Friuli v_severní Itálii. „Sia anch’ella benvenuta!“ (dobře, že přicházíš) zvolal její otec, když se místo očekávaného chlapce narodila dcera. Toto jméno jí už zůstalo. V_mládí složila slib čistoty a ve dvanácti letech vstoupila do třetího řádu sv. Dominika. O_vstupu do kláštera nikdy neuvažovala, žila skrytým životem doma u_své rodiny. Měla dar zvláštních vidění. Snášela mnoho utrpení a všechna přijímala a obětovala za obrácení hříšníků. Ukládala si tvrdé kající skutky, avšak tajila to nejen před svou rodinou, ale dokonce i_před svým zpovědníkem. Když se mu s_tím pak svěřila, přísně jí to zakázal. Zemřela 30. října 1292 v_Cividale del Friuli a byla pohřbena v_tamějším klášterním kostele sv. Dominika. Její kult potvrdil 6. února 1765 Klement XIII.
Společné texty o_pannách.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, vlej nám milost kajícnosti, modlitby a pokory, abychom po příkladu blahoslavené panny Benvenuty umrtvovali své tělo a žili duchem, ustavičně mysleli na nebeské věci a v_tobě, jediném Bohu, nalezli pokoj a věčnou slávu.
téhož dne 30. října
Bl. Terence Alberta O’Briena, biskupa, a Petra Higginse, kněze, irských mučedníků
Na 30. října ustanovila církev památku všech mučedníků, kteří zahynuli v_Anglii a Irsku od roku 1537. Pronásledování katolíků v_Irsku začalo už za krále Jindřicha VIII. Dne 1. listopadu 1537 totiž irský parlament přijal ustanovení, které zrušilo papežovu pravomoc nad církví v_Anglii a Irsku a za hlavu církve prohlásilo krále. Od toho okamžiku nastalo pronásledování všech, kdo se odmítli tomuto rozhodnutí podřídit. Několik let poté píše biskup z_Derry papeži Pavlu III. do Říma o_ničení církve a zabíjení kněží, kteří se modlí za papeže a odmítají z_kánonu mše vypustit jeho jméno. Pronásledování pokračovalo také za vlády Eduarda VI. a královny Alžběty. Z_dominikánského řádu vydali svědectví krve v_letech 1540 až 1713 devadesát čtyři bratři. Všechny irské mučedníky, kteří zahynuli v_letech 1579-1654, beatifikoval 27. září 1992 sv. Jan Pavel II.
Společné texty o_více mučednících.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, ty jsi nám životem a smrtí blahoslavených mučedníků Terence a Petra dal příklad hrdinné lásky a odvahy; dej, prosíme, ať na jejich přímluvu neustále roste naše láska k_tobě i_bližním a ochotně ať přijmeme způsob smrti podle tvé vůle.
31. října
Sv. Wolfganga, biskupa
Narodil se kolem roku 924 ve Švábsku. Vzdělával se v_klášterní škole v_Reichenau a ve Würzburgu, byl učitelem na dómské škole a děkanem kapituly v_Trevíru (956), vstoupil jako mnich do benediktinského kláštera v_Einsiedeln ve Švýcarsku (965) a byl tam vysvěcen na kněze (kolem roku 970). Po krátkém misijním působení v_Maďarsku (971) byl o_vánocích v_roce 972 jmenován biskupem v_Řezně (Regensburg). Byl velmi obětavý a vysoce vzdělaný, podporoval školy a kláštery, značně pozdvihl duchovní úroveň kněží. Tím, že souhlasil s_odloučením Čech od své diecéze, umožnil v_roce 973 založení biskupství v_Praze. Zemřel 31. X. 994 v_Puppingu u_Lince; jeho tělo bylo z_Rakouska převezeno po Dunaji do Řezna a tam pohřbeno v_kostele sv. Emmerama. Jeho uctívání jako svatého bylo potvrzeno v_roce 1052.
Společné texty o_duchovních pastýřích.
RANNÍ CHVÁLY
Ant. k_Zachariášově kantiku: Žádný nesmí dbát jenom o_to, co prospívá jemu, ale o_to, co prospívá všem, aby mohli dojít spásy.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Bože, tys dal svatému biskupu Wolfgangovi moudrost a velkodušnost, takže měl na zřeteli vždycky jen prospěch tvého království; nauč i_nás vidět potřeby tvé církve a spolupracovat na díle spásy. Prosíme o_to