{v}1{/v}Jak je Bůh dobrotivý k_poctivým,{x}
jak dobrý k_těm, kdo čisté srdce mají!
{v}2{/v}Přesto mé nohy málem klopýtly,{x}
mé kroky jen tak tak že neuklouzly:
{v}3{/v}neboť jsem vychloubačům záviděl,{x}
když jsem tak viděl, jak se hříšným daří.
{v}4{/v}Vždyť oni žádnou strastí netrpí{x}
a jejich tělo zdravé je a tučné.
{v}5{/v}Jsou vzdáleni všem lidským trampotám{x}
a nesouží se jako druzí lidé.
{v}6{/v}Pýchou se skví jak zlatým řetězem,{x}
jak rouchem oděni jsou násilnictvím.
{v}7{/v}Z_tučnosti prýští jejich nepravost{x}
a zlými úmysly jim srdce kypí.
{v}8{/v}Pošklebují se, mluví darebně,{x}
z_povýšenosti ubližují slovem.
{v}9{/v}Ústy si troufají až do nebe{x}
a jejich jazyk zrejdí celou zemi.
{v}10{/v}A proto se k_nim obrací můj lid{x}
a loká jejich slova jako vodu.
{v}11{/v}Říkají: „Jak by o_tom věděl Bůh?{x}
Je Nejvyššímu vůbec něco známo?“
{v}12{/v}Vidíte, tak si vedou hříšníci,{x}
jsou stále mocnější a žijí šťastně.{△}
{v}13{/v}Marně jsem tedy bezúhonně žil{x}
a omýval si ruce v_nevinnosti?
{v}14{/v}Abych byl jenom týrán den co den{x}
a každé ráno dostával jen bití?
{v}15{/v}Když jsem si pomyslel: „Mluv jako oni,“{x}
byl bych tím jenom zradil rod tvých synů.
{v}16{/v}Hloubal jsem tedy, jak to pochopit,{x}
a připadalo mi to velmi těžké,
{v}17{/v}až pronikl jsem v_Boží tajemství{x}
a prohlédl jsem konce těchto lidí.
{v}18{/v}Na kluzkou cestu jsi je uvedl{x}
a popravdě je vrháš do záhuby.
{v}19{/v}Jak najednou se propadají v_nic,{x}
jak hroutí se a v_náhlé hrůze hynou,
{v}20{/v}jak sen, jenž s_procitnutím odplyne,{x}
ten obraz člověk zapudí, jen vstane.{△}
{v}21{/v}Když se mé srdce rozhořčovalo{x}
a bolest mi až k_ledví pronikala,
{v}22{/v}byl jsem to hloupý, nic jsem nechápal,{x}
stál před tebou, jak nerozumné zvíře.
{v}23{/v}Já však chci trvale být u_tebe,{x}
neboť ty sáms mě chopil za pravici.
{v}24{/v}Ty vždycky mě svou radou povedeš{x}
a nakonec pak do slávy mě přijmeš.
{v}25{/v}Koho mám kromě tebe na nebi?{x}
A na zemi nic nežádám než tebe.
{v}26{/v}Ať tělo mé i_srdce pominou_–{x}
Pán je má skála a můj úděl navždy!
{v}27{/v}Hle, hynou, kdo se tobě vzdalují,{x}
zatratíš všechny, kdo tě opouštějí.
{v}28{/v}Mým blahem je být v_Boží blízkosti{+}
já všechnu důvěru jen v_Pána skládám{x}
a budu hlásat všechny jeho skutky.{△}
HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček