Žalm 34 (35), 1-2. 3c. 9-19. 22-23. 27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o_život. (Mt 26, 3. 4)
I

{v}1{/v}Boj vyhlas, Pane, těm, kdo mě bijí,{x}

napadni ty, kdo mě napadli!

{v}2{/v}Uchop svůj štít, svou pavézu zdvihni,{+}

povstaň a pospěš mi na pomoc,{x}

{v}3{/v}řekni mi: „Pomoc tvá jsem já!“{△}

{full-text}

[{v}3{/v}Nastav kopí těm, kdo mě honí{+}

{v}4{/v}ať padne hanba a ostuda na ty,{x}

kdo se mě snaží zahubit,

ať musí couvnout se zahanbením,{x}

ti, kdo mou zkázu osnují!

{v}5{/v}Ať je jim jako ve větru plevám,{x}

až anděl Páně je požene,

{v}6{/v}ať jejich cesta je temná a kluzká,{x}

až anděl Páně je bude štvát!

{v}7{/v}Vždyť pro nic za nic mi chystali léčku,{x}

pro nic a za nic mi strojili past.

{v}8{/v}Z_ničeho nic ať je přepadne zkáza:{+}

ať do svých léček sami se chytí,{x}

sami ať padnou do svých jam!]

{/full-text}

{v}9{/v}Zato má duše zajásá v_Pánu{x}

z_radosti nad jeho pomocí.

{v}10{/v}Tělem i_duší pak budu volat:{x}

„Pane, kdo tobě se vyrovná!

{v}11{/v}Ty chráníš slabého před silnějším,{x}

chudáka před oloupením!“

{v}12{/v}Oni však předvedli falešné svědky{x}

k_výslechu o_tom, co nemohou znát.

{v}13{/v}Zlem se mi za dobro odvděčili:{x}

usilují mi o_život.{△}

II

{v}13{/v}Když oni stonali, já chodil v_žíních,{+}

za ně sám sebe mořil jsem posty_–{x}

kéž bych svou modlitbu mohl vzít zpět!

{v}14{/v}Tak jako pro svého přítele, bratra,{+}

chodil jsem, jako bych za matkou truchlil,{x}

shrben a posypán popelem.

{v}15{/v}Nad pádem mým však se s_radostí shlukli,{x}

shlukli se proti mně do jednoho,

tlačí se na mne i_ti, které neznám,{x}

potupným křikem mě bez dechu štvou.

{v}16{/v}hanebně se mi posmívají,{x}

skřípají zuby proti mně.{△}

III

{v}17{/v}Pane, jak dlouho se budeš jen dívat?{+}

Zachraň mě před jejich zběsilostí,{x}

můj život vyrvi ze spárů lvích!

{v}18{/v}Vzdám ti pak díky před velkou obcí,{x}

chvály před četným shromážděním.

{v}19{/v}Aby se nade mnou neradovali{x}

všichni ti úskoční nepřátelé,

aby se pohledem nedomlouvali,{x}

kdo na mne bez příčin mají zášť.

{full-text}

[{v}20{/v}Vždyť oni neřeknou pokojné slovo,{x}

proti tichým jen smýšlejí lest.

{v}21{/v}Na plná ústa se chechtají, křičí:{x}

„Teď to vidíme, dobře ti tak!“]

{/full-text}

{v}22{/v}Ty, Pane též to vidíš: už nemlč,{x}

nevzdal se, Pane, ode mne!

{v}23{/v}Procitni, povstaň mi na ochranu,{x}

zastaň se, Pane a Bože můj!

{full-text}

[{v}24{/v}Suď mě, Pane, svou spravedlností,{x}

Bože, ať ze mne si netropí smích.

{v}25{/v}Ať v_duchu nemyslí: „Tak nás to těší!“{x}

Ať neříkají: „Zhltli jsme jej!“

{v}26{/v}Ať se naopak propadnou studem{x}

ti, které těší mé neštěstí,

ať mají z_hanby a ostudy šaty,{x}

kdo se tak pyšní nade mnou!]

{/full-text}

{v}27{/v}Ať se však radují ti, kdo jsou při mně,{+}

ať mohou říkat: „Pán je velký!{x}

Je svému věrnému zachráncem!“

{v}28{/v}Jazyk můj vyzná tvou spravedlnost,{x}

bez konce bude tě velebit!{△}

HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček