{v}2{/v}Pomoz, Pane! Málo, stále míň je zbožných,{x}
věrnost mezi lidmi už se ztratila.
{v}3{/v}Jeden druhého tu slovem obelhává,{x}
mluví klamným rtem a srdcem dvojakým.
{v}4{/v}Kéž Pán zahubí ta všechna lživá ústa,{x}
jazyky, co mluví opovážlivě,
{v}5{/v}ty, co říkají: „Svým jazykem jsme mocní!{x}
V_našich ústech síla, kdo je nad námi?“
{v}6{/v}Utištěni slabí, naříkají chudí,{+}
proto praví Pán: „A nyní povstanu,{x}
opovrženému spásu přinesu!“
{v}7{/v}Každé slovo Páně, to je slovo ryzí,{x}
čisté stříbro prošlé žárem sedmerým.
{v}8{/v}Ty jsi, Pane, při nás, ty nás ochraňuješ,{x}
před tím plemenem nás vždycky zachráníš,
{v}9{/v}i_když bezbožníci pyšně vykračují{x}
a když mají vrch vždy jen ti nejhorší.{△}
HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček