ZA ZEMŘELÉ

O_Velikonocích je možné podle okolností přidat Alelujana konci antifon, veršů a v_responsoriu.

Je třeba zvolit ty modlitby, které odpovídají rodu a počtu.

POZVÁNÍ K_MODLITBĚ

Ant. Pojďte, klaňme se Králi, jemuž všechno žije.

MODLITBA SE ČTENÍM

HYMNUS

Ty, který žiješ od věků,

jediný žití prameni,

k_nám, pro své viny propadlým

v_klín smrti, Bože, pohlédni.

Tys, Otče, tvora hříšného

postihl trestem zániku,

aby, až prach se vrátí v_prach,

zaplatil daň všech viníků.

Přesto však ten dech života,

jejž jsi nám vdechl v_moudrosti,

zůstává v_nás i_nadále

jakoby poupě věčnosti.

V_tom naděje, v_tom útěcha,

že, Pane, ožijeme zas,

až první ze všech vzkříšených

sám Kristus k_sobě vezme nás.

Za zemřelého:

Dej, zesnulý tvůj služebník

ať vejde v_říši života:

ta duše v_Krista věřila

a Duchem byla prodchnuta.

Za zemřelou:

Dej služebnici zesnulé,

ať vejde v_říši života:

ta duše v_Krista věřila

a Duchem byla prodchnuta.

Za více zemřelých:

Dej služebníkům zesnulým,

ať vejdou v_říši života:

jichž duše v_Krista věřila

a Duchem byla prodchnuta.

———

Uveď nás ve své království,

ze světa až nám sejít dáš,

ať slavíme tě chválami,

Ty, Počátku i_konci náš. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Stvořil jsi mě z_hmoty země a dal jsi mi tělo, Pane, můj Vykupiteli, vzkřísíš mě v_poslední den.

Žalm 39 (40), 2-14. 17-18 – I

Ant. 2 Kéž se ti, Pane, zlíbí, mě vysvobodit! Pospěš mi, Pane, na pomoc!

Žalm 39 (40), II

Ant. 3 Po Bohu žízním v_duši, po svém živém Bohu, kdy konečně zas přijdu před tvou tvář?

Žalm 41 (42)

Ty, Pane, jsi milosrdný.

Dle svého slova mě k_životu navrať.

PRVNÍ ČTENÍ

Z_prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

{r:1 Kor}15,12-34{/r}

Kristus vstal z_mrtvých jako první z_těch, kteří zesnuli

Bratři, {v}12{/v}káže se o_Kristu, že vstal z_mrtvých. Ale jak potom mohou říkat někteří z_vás, že vzkříšení mrtvých není? {v}13{/v}Není-li však žádné vzkříšení mrtvých, nevstal ani Kristus! {v}14{/v}A jestliže Kristus nevstal, marné je naše kázání, marná je naše víra. {v}15{/v}Pak ovšem my vypadáme jako lživí svědci o_Bohu: je-li totiž pravda, že mrtví vůbec nevstávají, proti Bohu jsme svědčili, že Krista vzkřísil, ale on ho nevzkřísil. {v}16{/v}Jestliže tedy mrtví nevstávají, ani Kristus nevstal. {v}17{/v}A nevstal-li Kristus, vaše víra nemá cenu, protože pak jste ještě ve svých hříších, {v}18{/v}a jsou ztraceni i_ti křesťané, kteří už zesnuli. {v}19{/v}Máme-li naději v_Krista jen v_tomto životě, pak jsme nejubožejší ze všech lidí.

{v}20{/v}Ale Kristus z_mrtvých vstal, a to jako první z_těch, kteří zesnuli. {v}21{/v}Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. {v}22{/v}Jako totiž pro spojení s_Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s_Kristem všichni budou povoláni k_životu. {v}23{/v}Ale každý v_tom pořadí, jaké mu patří: na prvním místě je Kristus, pak ti, kteří jsou Kristovi, až přijde. {v}24{/v}Potom nastane konec, až odevzdá své království Bohu a Otci a až zlomí vládu všech mocných knížat, mocností a sil. {v}25{/v}On totiž musí kralovat, ‚dokud mu Bůh nepoloží všechny jeho nepřátele k_nohám‘. {v}26{/v}Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt. {v}27{/v}‚Všechno‘ totiž Bůh ‚podřídil pod jeho nohy‘. Když však říká, že všechno je podřízeno, je samozřejmě z_toho vyňat ten, který mu všechno podřídil. {v}28{/v}A až mu bude všechno podřízeno, tehdy se i_sám Syn podřídí tomu, který mu všechno podřídil, aby byl Bůh všechno ve všem.

{v}29{/v}Jaký má potom smysl, co dělají ti, kdo přijímají křest místo těch, kdo už zemřeli? Jestliže mrtví vůbec nevstávají, proč tedy přijímat za ně křest? {v}30{/v}Proč také my se vydáváme v_nebezpečí každou hodinu? {v}31{/v}Den co den umírám – jakože jste moje chlouba, bratři, kterou mám před Kristem Ježíšem, naším Pánem! {v}32{/v}Když jsem v_Efesu musel zápasit – jak se říká – se šelmami, co z_toho mám? Jestliže mrtví nevstávají, pak platí: ‚Jezme a pijme, vždyť zítra zemřeme!‘ {v}33{/v}Nedávejte se už svádět k_mylným názorům: „Špatné rozhovory kazí dobré mravy.“ {v}34{/v}Vystřízlivějte, jak se sluší, a nehřešte! Někteří z_vás nevědí nic o_Bohu. Styďte se, že k_vám musím takto mluvit!

RESPONSORIUM

{r}1 Kor 15,25.26{/r}; srov. {r}Zj 20,13.14{/r}

Kristus musí kralovat, dokud mu Bůh nepoloží všechny jeho nepřátele k_nohám. {*} Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt.

Tehdy podsvětí a smrt vydají svoje mrtvé a smrt i_podsvětí budou vhozeny do ohnivého močálu. {*} Jako poslední nepřítel pak bude zničena smrt.

Nebo:

Z_prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

{r:1 Kor}15,35-37{/r}

Vzkříšení mrtvých a příchod Páně

{v}35{/v}Někdo snad řekne: „Jak mohou mrtví vstát? A jaké to budou mít tělo, až přijdou?“ {v}36{/v}Ty bláhový člověče! Když zaséváš semeno, nezačne projevovat známky života, jestliže napřed neodumře. {v}37{/v}A zaséváš přece ne už tu budoucí rostlinu, ale jen pouhé semeno, například zrnko pšeničné nebo nějaké jiné. {v}38{/v}A Bůh mu dává tělo, jak sám chtěl, a každému semenu vlastní tělo. {v}39{/v}A nejsou všecka těla stejná, ale jiné je tělo lidí, jiné zase tělo dobytka, jiné je tělo ptáků, jiné tělo ryb. {v}40{/v}A jsou tělesa nebeská a jsou tělesa pozemská. Jiný je lesk těles nebeských, jiný těles pozemských. {v}41{/v}Jinak září slunce, jinak září měsíc, jinak září hvězdy. Dokonce i_hvězda od hvězdy se liší leskem. {v}42{/v}Tak je tomu i_se vzkříšením mrtvých. Do země se klade tělo, které podléhá zkáze, vstane však tělo, které zkáze nepodléhá. {v}43{/v}Do země se klade tělo, které budí ošklivost, vstane však tělo, které budí úctu. Do země se klade tělo slabé, vstane však silné. {v}44{/v}Do země se klade tělo živočišné, vstane však tělo zduchovnělé.

Jako je tělo živočišné, tak je i_tělo zduchovnělé. {v}45{/v}Stojí přece v_Písmu: První ‚člověk‘, Adam, ‚se stal živou bytostí‘, poslední Adam však bude oživujícím duchem. {v}46{/v}Ale není napřed to, co je zduchovnělé, nýbrž to, co je živočišné, a potom teprve přijde to, co je zduchovnělé.

{v}47{/v}První člověk byl utvořen ze země, je pozemský, druhý člověk je z_nebe. {v}48{/v}Když někdo pochází ze země, ze země jsou i_jeho děti. Když někdo pochází z_nebe, z_nebe jsou i_jeho děti.

{v}49{/v}My jsme na sobě nesli podobnost s_tím člověkem, který pocházel ze země. Stejně tak poneseme i_podobnost s_tím, který je z_nebe. {v}50{/v}Říkám vám, bratři, toto: člověk jak je, nemůže mít účast v_Božím království, ani člověk s_tělem porušitelným nemůže mít účast v_neporušitelnosti.

{v}51{/v}Povím vám teď tajemnou pravdu: všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni. {v}52{/v}Stane se to rázem, v_jediném okamžiku, na konečné zatroubení polnice. Polnice zazní, a mrtví vstanou s_tělem neporušitelným, a my budeme proměněni. {v}53{/v}Toto tělo porušitelné musí totiž na sebe vzít neporušitelnost a toto tělo smrtelné musí na sebe vzít nesmrtelnost. {v}54{/v}A až toto tělo porušitelné vezme na sebe neporušitelnost a toto tělo smrtelné vezme na sebe nesmrtelnost, potom se vyplní to, co stojí v_Písmu:

„Vítězně je smrt navždy zničena!

{v}55{/v}Smrti, kdepak je tvoje vítězství?

Smrti, kdepak je tvůj bodec?“

{v}56{/v}Ten bodec smrti je hřích, a hřích zase čerpal svou moc ze zákona. {v}57{/v}Ale Bohu díky! On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista.

RESPONSORIUM

Srov. {r}Job 19,25.26.27{/r}

Vím, že můj Obhájce žije a že v_poslední den z_prachu vstanu. {*} A ve svém těle spatřím Boha, svého Spasitele.

Já sám ho spatřím, mé oči ho uvidí. {*} A ve svém těle spatřím Boha, svého Spasitele.

Nebo:

Z_druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

{r:2 Kor}4,16 – 5,10{/r}

Když se rozpadne naše pozemské obydlí, dostaneme v_nebi domov věčný

{v}4,16{/v}Tělo nám sice chátrá, ale duše se den ze dne zmlazuje, {v}17{/v}neboť nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy, {v}18{/v}protože nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.

{v}5,1{/v}Víme totiž, až bude stržen stan, v_kterém tady na zemi bydlíme, že nám Bůh dá obydlí jiné. Ne dům udělaný lidskýma rukama, ale věčný v_nebi. {v}2{/v}Proto vzdycháme plni touhy po tom, abychom si mohli vzít na sebe ještě jako šat i_svůj příbytek z_nebe, {v}3{/v}a to i_v_tom případě, když budeme shledáni oblečeni, ne svlečeni ze své pozemské schránky. {v}4{/v}Ano, pokud jsme v_této pozemské schránce, vzdycháme a tíží nás to; nechtěli bychom být svlečeni, ale toužíme, abychom byli nadto ještě přioděni, aby tak byla smrtelná schránka pohlcena životem. {v}5{/v}Bůh sám nás tak k_tomu určil a dal nám Ducha jako záruku.

{v}6{/v}Jsme tedy ustavičně plni důvěry. Víme, že dokud jsme doma v_tomto těle, jsme jako vyhnanci v_cizině, daleko od Pána. {v}7{/v}To proto, že v_nynějším stavu v_Boha jen věříme, ale dosud ho nevidíme. {v}8{/v}Jsme však plni důvěry a chtěli bychom raději opustit domov tělesný a odebrat se do domova k_Pánu. {v}9{/v}A proto stůj co stůj usilujeme o_to, abychom se mu líbili, ať už v_domě těla zůstáváme, nebo se z_něho odebíráme. {v}10{/v}My všichni se přece musíme objevit před Kristovým soudem, aby každý dostal odplatu za to, co za života udělal dobrého nebo špatného.

RESPONSORIUM

Srov. {r}Žl 50 (51),5{/r}

Nesuď mě, Pane, podle mých skutků, neobstál bych před tebou. {*} Bože, všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.

Smyj ze mne všechnu mou vinu a z_mého hříchu mě očisť. {*} Bože, všechny mé špatnosti nadobro zahlaď.

DRUHÉ ČTENÍ

Z_promluv svatého Anastázia Antiochijského, biskupa

(Oratio 5, de Resurrectione Christi, 6-7.9: PG 89,1358-1359.1361-1362)

Kristus promění naše ubohé tělo

Proto Kristus umřel a vstal k_životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i_nad živými.{fnr}1{/fnr} Bůh však není Bohem mrtvých, ale živých,{fnr}2{/fnr} takže mrtví, nad kterými panuje ten, který vstal k_životu, nejsou už vlastně mrtví, ale žijí; a život v_nich vládne proto, aby žili bez strachu ze smrti, jako Kristus vzkříšený z_mrtvých už neumírá.{fnr}3{/fnr}

A tak nikdo ze vzkříšených a vysvobozených z_porušitelnosti už nebude hledět tváří v_tvář smrti a všichni budou mít účast na Kristově vzkříšení, stejně jako on sám měl účast na jejich smrti.

Na svět zavřený navěky na závoru Kristus nepřišel z_jiného důvodu, než aby vylomil bronzové brány a rozbil železné závory,{fnr}4{/fnr} aby nám místo otroctví daroval svobodu, zachránil náš život z_porušitelnosti a přivedl nás k_sobě.

Jestliže se nám dílo této spásy jeví jako dosud plně neuskutečněné – lidé přece pořád ještě umírají a jejich těla podléhají rozpadu a zániku – neměla by to být záminka k_nevěrnosti. Již předem jsme totiž dostali závdavek všeho výše řečeného dobra, a to ve svých prvotinách, v_nichž jsme vystoupili až na nebesa a usedli po pravici toho, jenž nás povznesl ke slávě, jak o_tom na jednom místě mluví Pavel: V_Kristu nás spolu s_ním vzkřísil a spolu s_ním nám vykázal místo v_nebi.{fnr}5{/fnr}

Dosáhneme však i_dovršení onoho díla, jen až nadejde čas od Otce předem určený, kdy odložíme všechno dětské a vyspějeme k_mužné zralosti.{fnr}6{/fnr} Tak se totiž zalíbilo Otci všech věků: aby dar nám daný byl zajištěn a aby náš duch opět neupadl do někdejší dětskosti a znovu tímto darem nepohrdl.

Tělo Páně vstalo ovšem z_mrtvých zduchovnělé, proto je třeba říci, že dosvědčuje-li Pavel o_těle, že do země se klade živočišné, vstane však zduchovnělé,{fnr}7{/fnr} bude naše pozemské tělo proměněno, jako se slavně proměnil Kristus, jdoucí před námi jako náš vůdce.

A také apoštol Pavel si byl jist, že skrze Krista se toho má dostat celému lidskému pokolení, neboť říká, že Kristus přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené.{fnr}8{/fnr}

Jestliže tedy přeměnění znamená změnu v_tělo zduchovnělé, a to je podobné oslavenému tělu Kristovu, pak zajisté vstal Kristus z_mrtvých s_tělem zduchovnělým, a to není žádné jiné než ono, které bylo uloženo do země ubohé,{fnr}9{/fnr} ale také to, které se proměnilo ve slávě.

Když Kristus přivedl k_Otci prvotiny naší přirozenosti, přivede také celý ostatní svět. Slíbil to ostatně, neboť řekl: Až budu vyvýšen, potáhnu všechny k_sobě.{fnr}10{/fnr}

{fn:1}{r}Řím 14,9{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Mt 22,32{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Řím 6,9{/r}.{/fn} {fn:4}{r}Žl 106 (107),16{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Ef 2,6{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}Ef 2,13{/r}.{/fn} {fn:7}{r}1 Kor 15,44{/r}.{/fn} {fn:8}{r}Flp 3,21{/r}.{/fn} {fn:9}Srov. {r}1 Kor 15,43{/r}.{/fn} {fn:10}{r}Jan 12,32{/r}.{/fn}

RESPONSORIUM

{r}Jan 5,28-29{/r}; {r}1 Kor 15,52{/r}

Všichni v_hrobech uslyší hlas Syna Božího a vyjdou: {*} Ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k_životu, kdo páchali zlo, budou vzkříšeni k_odsouzení.

Rázem, v_jediném okamžiku, na konenčé zatroubení polnice mrtví vstanou. {*} Ti, kdo konali dobro, budou vzkříšeni k_životu, kdo páchali zlo, budou vzkříšeni k_odsouzení.

Nebo:

Z_listu svatého Brauliona, biskupa v_Zaragoze

(Epist. 19: PL 80,665-666)

Nadějí všech věřících je Kristus vstávající z_mrtvých

Kristus, naděje všech věřících, nenazývá ty, kteří opouštějí svět, mrtvými, ale spícími. Říká přece: Náš přítel Lazar spí.{fnr}1{/fnr}

Ani svatý apoštol Pavel nechce, abychom se rmoutili pro zesnulé,{fnr}2{/fnr} a to proto, že věříme-li podle slov evangelia, že všichni, kdo věří v_Krista, nezemřou navěky,{fnr}3{/fnr} skrze víru také víme, že stejně, jako není mrtvý Kristus, nezemřeme ani my.

Až totiž bude dán příkaz a zazní archandělův hlas, za hlaholu Boží polnice sestoupí z_nebe sám Pán a všichni mrtví, kteří zemřeli v_Kristu, opět vstanou.{fnr}4{/fnr}

Naděje na vzkříšení by nás měla povzbudit, protože s_těmi, které zde nyní ztrácíme, se tam jednou opět shledáme. Stojí opravdu za to, abychom poslušností vůči přikázáním osvědčovali pevnou víru v_toho, který má svrchovanou moc a vzkřísit mrtvé je pro něho snažší než pro nás probudit někoho ze spánku. A podívejte se: Ačkoli to víme a říkáme, přesto nás jakési hnutí mysli znovu a znovu nutí propukat v_pláč a síla stesku zmáhá i_duši věřící. Ach, jak ubohý je člověk ve svém člověčenství! Bez Krista je všechno, čím žijeme, jen marnost.

Ó smrti, tvrdá a nelítostná, rozdělující manžele a rozlučující ty, které spojuje přátelství! Zlomena je už tvoje moc a zlovolné tvoje jho zničil ten, jenž ti hrozil už skrze prorocké volání Ozeášovo: Ó_smrti, já budu tvou smrtí!{fnr}5{/fnr} A tak s_apoštolem Pavlem jásáme: Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec?{fnr}6{/fnr}

Ten, který tě přemohl, nás vykoupil: vydal svůj drahý život do rukou bezbožných nepřátel,{fnr}7{/fnr} aby si z_bezbožníků učinil své přátele. Je toho samozřejmě velice mnoho, co bychom si měli z_Písma svatého připomenout k_útěše nás všech. Spokojme se však nadějí na vzkříšení a upřeme svůj zrak na slávu našeho Vykupitele: vždyť v_něm, jak věříme, jsme z_mrtvých již vstali, jak říká apoštol Pavel: Jestliže jsme s_Kristem umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s_ním budeme také žít.{fnr}8{/fnr}?

Nepatříme zajisté sami sobě, ale tomu, který nás vykoupil; naše vůle musí být tedy vždycky závislá na jeho vůli. Proto se také modlíme: Buď vůle tvá.{fnr}9{/fnr} A proto je třeba, abychom při pohřbu říkali s_Jobem: Hospodin dal, Hospodin vzal, Hospodinovo jméno buď pochváleno.{fnr}10{/fnr} Říkejme to s_Jobem zde na tomto světě, aby jednou na onom světě o_nás nebylo shledáno, že jsme si počínali jinak než on.

{fn:1}{r}Jan 11,11{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}1 Sol 4,13{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Jan 11,26{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}1 Sol 4,16{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Oz 13,14{/r}.{/fn} {fn:6}{r}1 Kor 15,55{/r}.{/fn} {fn:7}Srov. {r}Jer 12,7{/r}.{/fn} {fn:8}{r}Řím 6,8{/r}.{/fn} {fn:9}{r}Mt 6,10{/r}.{/fn} {fn:10}{r}Job 1,21{/r}.{/fn}

RESPONSORIUM

{r}1 Sol 4,13-14{/r}; {r}Jer 22,10{/r}

Pro zemřelé nesmíte truchlit tak jako ostatní, kdo nemají naději. {*} Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i_vstal z_mrtvých, věříme také, že s_Ježíšem přivede Bůh k_životu i_ty, kdo zesnuli ve spojení s_ním.

Neoplakávejte mrtvého, nenaříkejte nad ním. {*} Poněvadž věříme, že Ježíš umřel i_vstal z_mrtvých, věříme také, že s_Ježíšem přivede Bůh k_životu i_ty, kdo zesnuli ve spojení s_ním.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Kriste, tys naše naděje,

jsi život náš i_vzkříšení,

srdcem i_zrakem k_tobě lnem

blízkostí smrti stísněni.

I_ty jsi poznal její hrot,

ponurost její dobře znal,

než Otci, s_hlavou skloněnou,

jsi v_míru ducha odevzdal.

Tím, žes vzal, pastýř slitovný,

na sebe náš bol nejkrutší,

teď můžem s_tebou trpět my

a skonat Otci v_náručí.

Na kříži rozpjat pozvedáš

k_probodenému srdci ty,

kdo umírají stísněni

nemocí nebo úzkostí.

Když brány pekel rozrazils,

Vítězi, nebe otvíráš.

Nás nyní v_žalu potěš zas

a po skonání oživ nás.

Za zemřelého:

I_bratr, tělem zesnulý,

jenž spánkem pokoje teď spí,

ať ve tvé blaho procitne

a navěky tě velebí. Amen.

Za zemřelou:

Ať sestra, tělem zesnulá,

jež spánkem pokoje teď spí,

do tvého blaha procitne

a navěky tě velebí. Amen.

Za více zemřelých:

Ti všichni tělem zesnulí,

co spánkem pokoje teď spí,

ať ve tvé blaho procitnou

a navěky tě velebí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Ať jásají kosti, které jsi zdrtil. Žalm 51

Ant. 2 Od bran podsvětí vysvoboď, Pane, mou duši. Kantikum

Iz 38, 10-14d.17b-20

Ant. 3 Slavit chci Pána po celý život. Žalm 146

Nebo:

Ant. 3 Vše, co má dech, ať Pána velebí! Žalm 150

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Sol 4, 14

Protože věříme, že Ježíš umřel i_vstal z_mrtvých, věříme také, že s_Kristem přivede Bůh k_životu i_ty, kdo zesnuli ve spojení s_ním.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Chválím tě, Pane, {*} ty jsi mě přijal.

Chválím tě, Pane, {*} ty jsi mě přijal.

Ty jsi můj nářek obrátil v_radost. {*}

Ty jsi mě přijal.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.

Chválím tě, Pane, {*} ty jsi mě přijal.

Ant. k_Zachariášovu kantiku: Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i_kdyby umřel, bude žít; a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře na věky.

Nebo o_Velikonocích:

Ant. Kristus vstal z_mrtvých a zazářil svému lidu, který vykoupil svou krví, aleluja.

PROSBY

Všemohoucí Bůh vzkřísil z_mrtvých svého Syna Ježíše Krista a probudí k_životu i_naše smrtelné tělo. A proto můžeme volat:

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Otče svatý, tys nás křtem povolal ze smrti k_životu,

dej, ať žijeme novým životem ve spojení s_Kristem.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Ty nás sytíš pravým chlebem života,

dej všem, kdo jedí tento chléb, ať mají život věčný a ať jsou vzkříšeni v_poslední den.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Tys poslal anděla, aby posiloval tvého Syna v_jeho smrtelném zápasu,

stůj při umírajících v_hodině jejich smrti, aby se s_důvěrou odevzdali do tvých rukou.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Ty jsi útočiště těch, kdo v_tebe doufají,

vysvoboď duše zemřelých z_trestů, které trpí pro své hříchy.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

Tobě patříme, ať žijeme nebo umíráme, a ty nás voláš k_účasti na slávě vzkříšeného Krista,

otevři zemřelým bránu věčného domova a dej, ať se jednou u_tebe všichni shledáme.

Otče, dej nám účast na Kristově vzkříšení.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby za našeho bratra N. (naši sestru N.) a posilni naši naději, že jako tvůj Syn vstal z_mrtvých, vstaneme k_novému životu i_my a že se u_tebe znovu shledáme. Prosíme o_to

Nebo:

Bože, ty jsi původce našeho života a tvůj Syn nás svou smrtí a vzkříšením vykoupil, abychom celým svým životem směřovali do tvé slávy; smiluj se nad svým služebníkem N. (svou služebnicí N.), a pro jeho (její) víru a naději ve vzkříšení ho (ji) přijmi k_sobě do věčné blaženosti. Prosíme o_to

Nebo:

Bože, dovoláváme se tvého slitování a prosíme tě za našeho bratra N., (naši sestru N., ) kterého (kterou) zde na světě pravá víra spojovala se zástupy věřících: uveď ho (ji) do společnosti svých svatých. Prosíme o_to

Za více zemřelých:

Bože, tys vzal svého Syna, vítěze nad smrtí, do své slávy; vysvoboď z_područí smrti také (všechny) naše zemřelé, aby viděli tvou slávu a byli navěky spojeni s_tebou, svým Stvořitelem a obnovitelem.

Za zemřelé příbuzné, přátele a dobrodince:

Bože, ty chceš, aby všichni lidé byli spaseni; otevři náruč svého milosrdenství našim zemřelým příbuzným, přátelům a dobrodincům a dej jim na přímluvu Panny Marie a všech svatých účast na věčné blaženosti. Prosíme o_to

Nebo jiná modlitba z_misálu.

MODLITBA BĚHEM DNE

HYMNUS

Tys nad Lazarem zaslzel

a plakals s_jeho sestrami,

než jsi ho opět živého

jim vrátil, pohnut prosbami.

Tys uděloval slitovně

hříšníkům odpuštění vin,

odpustils lotru na kříži,

přemožen milosrdenstvím.

Ty svému učedníkovi

za matku Pannu svěřil jsi,

ona teď v_boji posledním

neopouští tvé věřící.

Nám vykoupeným krví tvou

to, Kriste, dej tvá dobrota,

ať se žal smrti ponuré

obrátí v_radost života.

Za zemřelého:

A svého sluhu k_sobě vem,

když ubírá se ze světa,

ať tam, kde smrti není již,

tě chválí, Vládce života. Amen.

Za zemřelou:

Svou služebnici k_sobě vem,

když ubírá se ze světa,

ať tam, kde smrti není již,

tě chválí, Vládce života. Amen.

Za více zemřelých:

Své služebníky k_sobě vem,

když odcházejí ze světa,

ať tam, kde smrti není již,

tě chválí, Vládce života. Amen.

ŽALMY

Ant. 1 Shlédni, Pane, a vysvoboď mou duši.

Ž 69 (70)

Ant. 2 Pane, zhřešil jsem před tebou, uzdrav mě zas.

Ž 84 (85)

Ant. 3 Bože, pro své jméno mě zachraň a svou mocí mě vysvoboď.

Ž 85 (86) DOPOLEDNÍ

KRÁTKÉ ČTENÍ

Job 19, 25-26

Vím, že můj Obhájce žije a jako poslední vstane na zemi, u_sebe mě postaví po mém probuzení a ve svém těle spatřím Boha.

Nebo:

2 Mak 7, 9b

Král všehomíra vzkřísí nás k_věčnému životu, protože umíráme za jeho zákony.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Proč se, má duše, rmoutíš, proč tak ve mně teskníš?

Jen doufej v_Boha, zas ho budu slavit.

POLEDNÍ

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 1, 13-14a.15

Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí, ale všechno stvořil, aby to bylo. Spravedlnost smrti nepodléhá.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

I_kdybych vešel do rokliny temnot, zlého se neděsím.

Vždyť ty jsi se mnou, Pane.

ODPOLEDNÍ

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 25, 8

Bůh zničí smrt navždy, Pán, Hospodin, setře slzy z_každé tváře. Odejme na celé zemi hanbu svého lidu.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Pane, slyš mou snažnou modlitbu.

Kdekdo se utíká k_tobě.

VEČERNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Vladaři moci nesmírné,

který jsi slávou Otcovou,

tys osten smrti ulomil,

tys, Kriste, lidstva ozdobou.

Vzals naši bídu na sebe

a když ses v_těžký zápas dal,

svou smrtí zdolals vítězně

smrt, kterou nás had překonal.

Z_hrobu jsi povstal silný zas

a velkonočním tajemstvím

k_životu brány otvíráš

nám, hříchem smrti propadlým.

Uděl nám život v_milosti,

až se jak Ženich navrátíš,

nás najdi s_lampou rozžatou

pro nebe připravené již.

Přijmi nás ve svůj mír a jas,

ty, Soudce jasem zářící,

když víra s_láskou získala

nás navždy svaté Trojici.

(I) svého sluhu (svou služebnici, své služebníky) povolej,

když tíhy těla zbavený (-á, -í),

už touží po tvém království,

kde navěky tě chválit smí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pán tě od zlého střeží, on střeží celý tvůj život.

Žalm 121

Ant. 2 Kdybys, Pane, dbal na viny, kdopak, Pane, obstojí?

Žalm 130

Ant. 3 Jako Otec křísí mrtvé a je oživuje, tak i_Syn oživuje, koho chce.

Kantikum Flp 2, 6-11

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 15, 55-57

Smrti, kdepak je tvoje vítězství? Smrti, kdepak je tvůj bodec? Ten bodec smrti je hřích a hřích zase čerpal svou moc ze Zákona. Ale Bohu díky! On nám popřává vítězství skrze našeho Pána Ježíše Krista.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

V_tebe, Pane, doufám, {*} nebudu zahanben navěky.

V_tebe, Pane, doufám, {*} nebudu zahanben navěky.

Zajásám, zaplesám nad tvou láskou. {*}

Nebudu zahanben navěky.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu svatému.

V_tebe, Pane, doufám, {*} nebudu zahanben navěky.

Ant. ke kantiku Panny Marie: Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a kdo ke mně přijde, toho jistě neodmítnu.

PROSBY

S_touhou očekáváme, že Kristus dá našemu smrtelnému tělu podobu svého těla oslaveného. A proto s_důvěrou voláme:

Pane, ty jsi náš život a naše vzkříšení.

Kriste, Synu Boží, ty jsi vzkřísil svého přítele Lazara,

ukaž svou lásku také našim zemřelým a probuď je k_věčnému životu.

Pane, ty jsi náš život a naše vzkříšení.

Těšiteli zarmoucených,

potěš všechny, kdo oplakávají své zemřelé.

Pane, ty jsi náš život a naše vzkříšení.

Spasiteli světa, ty jsi vstal z_mrtvých a smrt už nad tebou nemá vládu,

vysvoboď nás z_područí hříchu, abychom měli s_tebou účast na věčném životě.

Pane, ty jsi náš život a naše vzkříšení.

Náš Vykupiteli, tys prolil svou krev i_za ty, kdo nemají naději, protože tě neznají,

přiveď je k_víře ve vzkříšení a v_život budoucího věku.

Pane, ty jsi náš život a naše vzkříšení.

Ty jsi světlo světa, tys otevřel oči slepého, aby tě mohl vidět,

uveď do světla věčné slávy také ty zemřelé, kteří dosud nemohou hledět na tvou tvář.

Pane, ty jsi náš život a naše vzkříšení.

V_tobě nám zazářila naděje, že vstaneme z_mrtvých,

až se rozpadne naše pozemské obydlí, dej, ať u_tebe najdeme domov věčný.

Pane, ty jsi náš život a naše vzkříšení.

Kompletář z_neděle.