Žalm 77 (78), 1-39
Dobrota Boží a nevěrnost národa v_dějinách spásy
Tyto věci se staly nám pro výstrahu. (1 Kor 10, 6)
I

{v}1{/v}Poslyš, můj lide, mé naučení,{x}

slovům mých úst nyní nastav uši!

{v}2{/v}K_moudrému výroku otevřu rty,{x}

vyložím tajemství z_dávného času.

{v}3{/v}To, co jsme slyšeli, poznali my,{x}

co nám už otcové vyprávěli,

{v}4{/v}nemáme před dětmi zamlčet,{x}

nýbrž dát vědět i_příštímu rodu:

Pánovu slávu a jeho moc,{x}

podivuhodné skutky, jež konal.

{v}5{/v}S_Jákobem příkaz ujednal,{x}

stanovil zákon v_Izraeli,

našim otcům pak poručil,{x}

aby tak hlásali dál svým dětem,

{v}6{/v}ať o_tom všechno potomstvo zví,{+}

všechny děti, co teprv se zrodí;{x}

ty pak svým dětem zas povědí dále:

{v}7{/v}vždy aby v_Pána doufali{+}

na divy Boží nezapomněli{x}

a jeho příkazy zachovávali,

{v}8{/v}ať nejsou jak jejich otcové,{x}

vzpurné a zaryté pokolení,

rod, který nestálé srdce měl{x}

a který duchem se nedržel Boha.

{v}9{/v}Efraímovci, ač třímali luk,{x}

na útěk dali se, když došlo k_bitvě.

{v}10{/v}Úmluva s_Bohem jim nebyla nic,{x}

odmítli žít podle zákona Páně.

{v}11{/v}Zapomněli, co činil Bůh,{x}

jaké jim dopřál zázraky spatřit.

{v}12{/v}Před jejich otci způsobil div{x}

v_egyptské zemi, v_tanejských pláních.

{v}13{/v}Rozdělil moře a vedl je jím,{x}

vody postavil jako hráze.

{v}14{/v}Ve dne je provázel oblakem,{x}

po celou noc pak ohnivým světlem.

{v}15{/v}Na poušti skálu rozrazil,{x}

z_ní je napojil pramenem hojným.

{v}16{/v}Potoky vyvedl ze skály,{x}

voda se hrnula v_celých řekách.{△}

II

{v}17{/v}Proti Bohu však hřešili dál,{x}

v_poušti se vzepřeli Nejvyššímu.

{v}18{/v}Zachtělo se jim po chuti jíst,{x}

Boha tak v_srdci pokoušeli.

{v}19{/v}Hněvali Boha a ptali se tak:{x}

„Dokáže Bůh i_v_poušti nám prostřít?

{v}20{/v}Udeřil sice do skály,{x}

že tryskla voda a potoky tekly;

umí však opatřit pro nás i_chléb,{x}

dá svému lidu najíst se masa?“

{v}21{/v}To když Bůh slyšel, pojal ho hněv;{+}

na Jákobovce zasršel ohněm,{x}

zaplanul nevolí k_Izraeli,

{v}22{/v}že víry k_Bohu nemají dost,{x}

že v_jeho pomoc nedoufají.

{v}23{/v}Nicméně přikázal oblakům,{x}

otevřel nad nimi nebeské brány,

{v}24{/v}jedlé maně dal na ně dštít{x}

a tak jim poskytl obilí z_nebe.

{v}25{/v}Chlebem silných živil se lid;{x}

seslal jim pokrmu v_plné míře.

{v}26{/v}Pak vzbudil nad nimi východní van,{x}

mohutně zadul i_větrem jižním,

{v}27{/v}a maso pršelo jako prach,{x}

ptáků bylo jak mořského písku.

{v}28{/v}Padali doprostřed ležení,{x}

kolkolem stanů Izraele.

{v}29{/v}Po čem tak bažili, to jim dal;{x}

a oni jedli až do sytosti.

{v}30{/v}Jenže v_své chtivosti neměli dost.{x}

ještě jim sousta vězela v_ústech,

{v}31{/v}když na ně udeřil Boží hněv:{+}

smrt nechal mezi předáky řádit,{x}

mládež národa porazil k_zemi.{△}

III

{v}32{/v}Přesto však hřešili ještě i_pak,{x}

neměli důvěru k_divům Páně.

{v}33{/v}Ukrátil tedy jejich dny{x}

a jejich léta záhubou náhlou.

{v}34{/v}Až když je hubil, hledali jej,{x}

navraceli se a ptali se po něm.

{v}35{/v}Vzpomněli, že jejich skálou je Pán,{x}

zachráncem že je Bůh svrchovaný.

{v}36{/v}Ale to byl jen klam jejich úst,{x}

jazykem pouze jej obelhávali,

{v}37{/v}srdcem však nebyli upřímní,{x}

v_úmluvě dávné mu nebyli věrní.

{v}38{/v}Přes to všechno byl slitovný dál,{x}

odpouštěl vinu a nezahubil.

Častokrát upustil od hněvu,{x}

potlačil svoje rozhorlení,

{v}39{/v}pamětliv, že jsou z_masa jen,{x}

vánek, jenž odvane do nenávratna.{△}

Žalm 77 (78), 40-72
Dobrota Boží a nevěrnost národa v_dějinách spásy
Tyto věci se staly nám pro výstrahu. (1 Kor 10, 6)
IV

{v}40{/v}Kolikrát v_poušti dráždili jej,{x}

kolikrát ve stepi uráželi!

{v}41{/v}Zkoušeli Boha zas a zas,{x}

rmoutili Svatého Izraele.

{v}42{/v}Neměli v_paměti jeho moc,{x}

den, kdy je zachránil před nepřítelem,

{v}43{/v}když činil znamení v_Egyptě,{x}

svoje divy v_tanejských pláních.

{v}44{/v}Vodu v_řekách tam proměnil v_krev,{x}

z_potoků ani se nedalo napít.

{v}45{/v}Hmyz poslal na Egypt, aby je žral,{x}

spousty žab, aby je sužovaly.

{v}46{/v}Úrodu jejich dal sarančím{x}

kobylkám to, čeho dobyli prací.

{v}47{/v}vinice potloukl krupobitím,{x}

morušovníky sežehl jíním.

{v}48{/v}Na jejich dobytek dopustil mor,{x}

nákazou porážel jejich stáda.

{v}49{/v}Seslal na ně svůj plamenný hněv,{+}

rozhorlení, hrozby a rány,{x}

celé zástupy neblahých poslů.

{v}50{/v}Naplno hněvu průchod dal,{+}

ani smrti je neuchránil,{x}

životy jejich dal na pospas moru.

{v}51{/v}Prvorozence pobil jim,{x}

vše prvně zplozené v_Chámových stanech.{△}

V

{v}52{/v}Svůj lid jak ovce vyvedl pak,{x}

jako své stádo je provázel pouští.

{v}53{/v}Vodil je bezpečně, neměli strach,{x}

nepřátele však zhltilo moře.

{v}54{/v}Do svaté země své přivedl je,{x}

k_horám, jež pro ně svou pravicí dobyl.

{v}55{/v}Před jejich tváří pohany hnal,{+}

dědictví jejich jim rozdělil losem{x}

v_jejich stanech pak lid jeho bydlil.

{v}56{/v}Oni však pokoušeli ho dál,{+}

dráždili Pána, Nejvyššího,{x}

nedbali na jeho přikázání.

{v}57{/v}Odpadli, byli mu nevěrní{+}

tak jako jejich otcové kdysi,{x}

selhali, podobni zrádnému luku.

{v}58{/v}Pohoršovali jej na výšinách,{x}

rozhořčovali ctěním svých model.

{v}59{/v}Slyšel je Pán a pojal ho hněv,{x}

tvrdě se odřekl Izraele.

{v}60{/v}Opustil v_Silo svatyni svou,{x}

stánek, v_němž přebýval mezi lidmi.

{v}61{/v}Síle své padnout dal v_zajetí,{x}

slávě své do rukou nepřítele.

{v}62{/v}Cizímu meči vydal svůj lid,{x}

na své dědictví zanevřel zcela.

{v}63{/v}Jinochy jejich pohltil žár,{x}

pannám nezněly svatební písně.

{v}64{/v}Jejich kněze povraždil meč,{x}

nebylo při pohřbech vdovského nářku.{△}

VI

{v}65{/v}Až jako ze spánku vzbudil se Pán,{x}

jak silák procitlý z_opojení.

{v}66{/v}Nepřátele pak po zádech bil,{x}

zahrnul je navěky hanbou.

{v}67{/v}Povrhl stanem Josefovým,{x}

nevyvolil si Efraímovce,

{v}68{/v}nýbrž si vyvolil Judův kmen,{x}

zamiloval si horu Sión.

{v}69{/v}Stánek jak nebe si zbudoval,{x}

pevný jak zem, co pro věky stvořil.

{v}70{/v}Davida zvolil svým služebníkem,{x}

z_ovčí ohrady přivedl si jej,

{v}71{/v}od ovčích matek jej povolal,{+}

ať pase Jákobův lid, svůj národ,{x}

Izraele, dědictví svoje.

{v}72{/v}Ten s_čistým srdcem pásl je rád,{x}

pevnýma rukama moudře je vodil.{△}

HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček