Žalm 40 (41)
Prosba v_nemoci
Jeden z_vás mě zradí, ten, který se mnou jí. (Mk 14, 18)

{v}2{/v}Šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných:{x}

ve zlých dnech za to ho zachrání Pán.

{v}3{/v}Dá mu svou ochranu, zachová život,{+}

šťastným ho učiní na této zemi,{x}

nepřátelům ho nevydá všanc.

{v}4{/v}Pán ho posílí na lůžku strasti,{x}

ty sám mu v_nemoci ulehčíš.

{v}5{/v}Volám: „Smiluj se nade mnou, Pane,{x}

zhřešil jsem před tebou, uzdrav mě zas!“

{v}6{/v}Šuškají nepřátelé: „Kdy umře,{x}

kdy jeho jméno zanikne již?“

{v}7{/v}Přijde-li návštěva, naplano tlachá,{x}

venku pak zle mě pomlouvá.

{v}8{/v}Všichni mí odpůrci v_skrytu mě haní,{x}

smýšlejí o_mně co nejhůře.

{v}9{/v}„Dolehla na něj morová zkáza,{x}

kdo takhle lehne, ten nevstane víc.“

{v}10{/v}Ba i_můj přítel, jemuž jsem věřil,{x}

jenž jídal můj chléb, mnou pohrdá.

{v}11{/v}Ty však se, Pane, nade mnou smiluj,{x}

z_lože mě zdvihni a splatím to všem.

{v}12{/v}Z_toho poznám tvou náklonnost ke mně,{x}

když nade mnou nebude jásat můj sok.

{v}13{/v}Mně pro mou nevinu však dáš sílu,{x}

před tváří svou mi dáš na věky žít.

{v}14{/v}Buď pochválen Pán, Bůh Izraele,{x}

na věky věků! Staň se, staň!{△}

HTML © Juraj Vidéky, Karel Mráček