25. říjen 2023

Středa, mezidobí, 29. týden
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Ať, Pane všeho vědění,

ti patří naše nadšení.

Ty znáš všech srdcí tajemství

a sílíš nás svou milostí.

Pastýři, ovce chránící,

ztracené nalézající,

na pastviny své svěží vždy

nás k dobrým ovcím shromáždi.

Kéž soudcův hněv nás nesvrhne

v ponuré stádo pekelné,

kéž jsme tvým soudem určeni

tvých pastvin stát se ovcemi.

Buď tobě, Spasiteli náš,

čest, vítězství, moc, slávy jas,

vždyť nad vesmírem vládu máš

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Miluji tě, Hospodine, má sílo. 

Žalm 18 (17), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11,13)
I (2-7)

Miluji tě, Hospodine, má sílo, *

 Hospodine, má skálo, mé útočiště; zachránce můj!

Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, *

můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má!

Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, *

a od svých nepřátel budu vysvobozen.

Obklopil mě smrtící příboj, *

přepadly mě záhubné přívaly,

ovinula mě osidla podsvětí, *

ohrozily mě léčky smrti.

Ve své tísni jsem vzýval Hospodina, *

k svému Bohu jsem volal o pomoc:

Ze své svatyně slyšel můj hlas, *

mé volání proniklo k jeho sluchu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Miluji tě, Hospodine, má sílo.

2. ant. Hospodin mě vysvobodil, protože mě má rád.

II (8-20)

Zachvěla se a zatřásla země, †

zakolísaly základy hor *

a zachvěly se, neboť vzplál hněvem.

Vystoupil kouř z jeho chřípí, †

sžírající oheň z jeho úst, *

žhavé uhlí od něho vzplálo.

Nebesa sklonil a sestoupil, *

černý mrak byl pod jeho nohama.

Jel na cherubu a letěl, *

nesl se na křídlech větru.

Jako rouchem se temnotou oděl, *

zahalil se do tmavých vod, do hustých mračen.

Bleskem v jeho dohledu *

vzplálo žhavé uhlí.

Z nebe Hospodin zahřměl, *

Nejvyšší zaburácel svým hlasem.

Vyslal své šípy a rozptýlil je, *

vyslal přemnohé blesky a rozdrtil je.

Tu se ukázala dna oceánů, *

základy země byly obnaženy,

když Hospodin pohrozil, *

když zavanul dech jeho hněvu.

Napřáhl svou ruku z výšin a uchopil mě, *

vyprostil mě ze spousty vod,

vyrval mě mému mocnému nepříteli, *

těm, kdo mě nenáviděli, kdo mě předčili silou.

Přepadli mě v den pro mě osudný, *

ale Hospodin se mě zastal.

Vyvedl mě na volné prostranství, *

vysvobodil mě, protože mě má rád.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodin mě vysvobodil, protože mě má rád.

3. ant. Hospodin je mé světlo a má spása.

III (21-30)

Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, *

odměnil mě podle čistoty mých rukou.

Vždyť jsem zachovával Hospodinovy cesty, *

nevzdálil jsem se hříchem od svého Boha.

Neboť jsem míval na zřeteli všechny jeho příkazy, *

jeho nařízením jsem se nevyhýbal,

ale byl jsem před ním bez úhony, *

uchoval jsem se bez viny.

Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, *

podle čistoty mých rukou, kterou vidí svýma očima.

K dobrému člověku se chováš dobrotivě, *

s bezúhonným zacházíš láskyplně,

s upřímným jednáš upřímně, *

s vychytralým však obezřetně.

Neboť pokorný lid ty zachraňuješ, *

ale ponižuješ oči zpupných.

Ano, ty Hospodine, zažehuješ mou svítilnu, *

mou temnotu ozařuješ, můj Bože!

S tebou se vrhám na šiky nepřátel *

a hradby ztékám se svým Bohem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodin je mé světlo a má spása.

Všichni Ježíšovi přisvědčovali

a divili se milým slovům z jeho úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Ester

4,17m-17kk

Modlitba královny Ester

Celý Izrael ze všech sil volal k Hospodinu, protože jim nastávala jistá smrt.

Královna Ester se utekla k Pánu, neboť se bála smrtelného nebezpečí, které hrozilo. Odložila slavnostní roucho a oblékla šat sklíčenosti a žalu, místo vzácných voňavek si nasypala na hlavu popel a své tělo velmi zkrušila postem. Se svými služebnicemi ležela od rána do večera na zemi, a tak se modlila:

„Bože Abrahámův, Bože Izákův a Bože Jakubův,

jsi požehnaný!

Pomoz mně opuštěné,

nemám mimo tebe jiného pomocníka, Pane,

neboť mi hrozí nebezpečí.

Z knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,

že jsi zachránil Noema ve vodách potopy.

Z knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,

že jsi Abrahámovi a jeho třem stům osmnácti mužům

dal zvítězit nad devíti králi.

Z knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,

že jsi vysvobodil Jonáše z útrob veliké ryby.

Z knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,

že jsi vysvobodil Ananiáše, Azariáše a Misaela

z ohnivé pece.

Z knih svých předků jsem

slyšela číst, Pane,

že jsi zachránil Daniela

ze lví jámy.

Z knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,

že ses slitoval nad králem Ezechiášem,

když měl zemřít a prosil o život,

a přidal jsi mu patnáct let života.

Z knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,

že jsi vyslyšel toužebnou modlitbu Anny,

když prosila o narození syna.

Z knih svých předků jsem slyšela číst, Pane,

že až do konce vysvobozuješ

všechny, kdo se ti líbí.

Pomoz nyní mně opuštěné,

nemám nikoho jen tebe,

Pane, můj Bože!

Ty víš,

že si tvá služebnice oškliví lože neobřezaných.

Bože, ty víš,

že jsem nejedla z prokletého stolu

ani nepila víno z jejich obětí.

Ty víš,

že ode dne, kdy jsem byla přenesena sem,

neradovala jsem se, Pane,

z ničeho než z tebe.

Bože, ty víš,

že od chvíle, kdy je na mé hlavě tento úbor,

štítím se ho jako hadru při měsíčním krvácení

a nenosím ho v den, kdy nemusím.

Pomoz nyní mně osiřelé

a vlož do mých úst vhodnou řeč před tváří lva (krále)

a učiň, abych se mu zalíbila!

Proměň jeho srdce, aby nenávidělo našeho nepřítele,

ať zahyne i s těmi, kteří stejně smýšlejí!

Nás však vysvoboď z rukou našich nepřátel,

proměň náš zármutek v radost

a naše bolesti v záchranu!

Ty pak, kdo se pozvedají nad tvůj vyvolený lid, Bože,

potrestej pro výstrahu!

Ukaž se, Pane, projev se, Pane!“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Est 4,17c.gg.b

Pane, všemohoucí králi, v tvých rukou je všechno, vlož do mých úst správná a vhodná slova. * Nedej umlknout ústům těch, kdo tě opěvují!

Vyslyš mou prosbu a buď milostiv svému dědičnému údělu. * Nedej umlknout ústům těch, kdo tě opěvují!

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Augustina, biskupa, Probě

(Ep. 130,12,22 – 13,24: CSEL 44,65-68)

Nenajdeš nic, co by nebylo obsaženo v modlitbě Páně

Někdo kupříkladu říká: Proslav se ve všech národech, jako ses proslavil mezi námi. Nebo: Tvoji proroci ať se ukáží jako spolehliví. Co jiného tím říká než: Posvěť se jméno tvé?

Někdo říká: Mocný Bože, proměň nás, ukaž svou tvář a budeme spaseni. Co jiného tím říká než: Přijď království tvé?

Někdo říká: Řiď mé cesty podle svého slova a ať mi nevládne žádná nepravost. Co jiného tím říká než: Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi?

Někdo říká: Ani bídu, ani bohatství mi nedávej. Co jiného tím říká než: Chléb náš vezdejší dej nám dnes?

Někdo říká: Pamatuj, Hospodine, na Davida a všechnu jeho laskavost. Nebo: Hospodine, jestliže jsem spáchal tyto věci: jestliže lpí na mých rukou nepravost, jestliže jsem vrátil zlo těm, kteří mi oplácejí zlem. Co jiného tím říká než: Odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům?

Někdo říká: Vyrvi mě z rukou mých nepřátel, Bože, osvoboď mě od těch, kteří se nade mě vypínají. Co jiného tím říká než: Zbav nás od zlého?

I když probereš všechna slova svatých proseb, myslím, že nenajdeš nic, co by nebylo obsaženo a zahrnuto v modlitbě Páně. Je tedy možné se modlit novými a novými slovy, a přesto říkáme stále totéž, nelze si vymyslet něco jiného.

Těmito slovy se máme bez jakýchkoli pochyb modlit za sebe, za své blízké, ale i za cizí, ba i za nepřátele, i když na jednoho myslí naše srdce v modlitbě tak, na druhého jinak, podle toho, jak blízký či vzdálený vztah k němu máme, podle stupně vřelosti našeho citu.

Myslím tedy, že víš, nejen jak se máš modlit, ale také oč máš prosit. Nepoučuji tě však o tom já, nýbrž ten, který to ve své dobrotě naučil nás všechny.

Máme hledat blažený život, o něj máme Boha prosit. Co znamená být blažený? Mnoho lidí už o tom dlouze hovořilo. Ale proč bychom hledali mnoho odpovědí u mnoha lidí? Boží Písmo to říká stručně a pravdivě: Šťastný národ, jehož Bohem je Hospodin. Abychom náleželi k tomuto lidu a mohli dospět k tomu, že budeme patřit na Boha a žít s ním bez konce, máme přikázání, jehož cílem je láska z čistého srdce, z dobrého svědomí a z opravdové víry.

V téže trojici stojí místo dobrého svědomí také naděje. Potom jsou to tedy víra, naděje a láska, které vedou k Bohu toho, kdo se modlí, to znamená toho, kdo věří, doufá a touží, a také uvažuje, oč vlastně v modlitbě Páně prosí.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Žl 102 (101),2.srov.18; 130 (129),2

Hospodine, slyš modlitbu mou a volání mé ať pronikne k tobě! * Ty se skláníš k modlitbě opuštěných a nepohrdáš jejich prosbou.

Tvůj sluch ať je nakloněn k mé snažně prosbě. * Ty se skláníš k modlitbě opuštěných a nepohrdáš jejich prosbou.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, od tebe máme všechno dobré a v tvých rukou je celý náš život, dej, ať chceme vždycky to, co chceš ty, a ať ti sloužíme s upřímným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky