Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád:
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tichosti vánku poledního
je u nás, abychom také ztichli
před tváří Ženicha, který přichází
a jestliže k národům a k světu
hovoří jako oheň a jako kladivo
rozrážející skálu
u tebe jen klepe s prosbou za
prominutí, že vyrušuje
stojí za dveřmi a klepe neodbytně
a hned se omlouvá …
Z jeho kostelů rostou domy
Z jeho tajemství roste věda
Z jeho poslušnosti svoboda
Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících
z jeho žehnajících rukou probodených
jediná opravdová,
jediná skutečná vláda nad světem.
ŽALMY
Ant. Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná jsi mezi ženami.
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? *
Daleko jsi od mých proseb, od mého hlasitého nářku.
Bože můj, volám ve dne – a neslyšíš, *
v noci – a nevšímáš si mě.
Ty však trůníš ve svatyni, *
chloubo Izraele!
V tebe doufali naši otcové, *
doufali a zachránils je.
K tobě volali a byli vysvobozeni, *
v tebe doufali a nebyli zklamáni.
Já však jsem červ, a ne člověk, *
na pohanu lidem, na potupu chátře.
Posmívají se mi všichni, kdo mě vidí, *
šklebí rty, pokyvují hlavou:
„Spoléhal na Hospodina, ať ho vysvobodí, *
ať ho zachrání, má-li ho rád!“
Ano, tys mě vyvedl z matčina lůna *
a dávals mi bezpečně spočinout na jejích ňadrech.
Na tebe jsem byl odkázán od narození, *
od klína mé matky jsi ty mým Bohem.
Nevzdaluj se ode mě, neboť jsem v tísni, *
buď blízko, vždyť nemám pomocníka.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Obklopuje mě množství býků, *
bašanští tuři mě obkličují.
Své tlamy na mě otvírají *
jak dravý lev řvoucí.
Roztékám se jako voda, *
všechny kosti se mi rozpojily,
mé srdce je jako vosk, *
roztavuje se mi v útrobách.
Hrdlo mám vyschlé jako střepina †
a jazyk se mi přilepil k patru, *
přivedls mě do prachu smrti.
Neboť mě obkličuje smečka psů, *
tlupa zlosynů mě svírá.
Probodli mi ruce i nohy, *
spočítat mohu všechny své kosti.
Zevlují, pasou se pohledem na mě; †
dělí se o můj oděv, *
losují o můj šat.
Ty však, Hospodine, nestůj daleko, *
má sílo, pospěš mi na pomoc!
Mou duši od meče vysvoboď *
z drápů psa můj život,
zachraň mě ze lví tlamy, *
mě ubohého z buvolích rohů!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Budu vyprávět svým bratřím o tvém jménu, *
uprostřed shromáždění budu tě chválit.
„Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho, †
slavte ho, všichni z Jakubova potomstva, *
boj se ho, celé Izraelovo plémě!
Nezošklivil si ubožákovu bídu, nepohrdl jí, †
neskryl před ním svou tvář, *
vyslyšel ho, když k němu křičel.“
Pro něj ho budu chválit ve velkém shromáždění, *
své sliby splním před těmi, kdo ho ctí.
Chudí se najedí do sytosti, †
kdo hledají Hospodina, budou ho chválit: *
„Navěky ať žije vaše srdce!“
Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí *
všechny končiny země,
před ním se skloní *
všechna lidská pokolení,
protože Hospodinu náleží vláda, *
on sám panuje nad národy.
Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi, *
před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach.
I má duše bude pro něho žít, *
mé potomstvo bude mu sloužit.
Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení, †
lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost: *
„To udělal Hospodin!“
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná jsi mezi ženami.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 6,16b
Vy jste chrám živého Boha! Bůh totiž řekl: Budu přebývat a chodit mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.
Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, Hospodine,
stále tě budou chválit.
Modleme se.
V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:
Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze Krista, našeho Pána.
Mimo kostel, který slaví výročí svého posvěcení:
Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.
Nebo:
Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky