Modlitba odpoledne
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech!
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tmách hodiny třetí
který byl vyzdvižen,
táhne všechno k sobě.
Málem ho přehlédli jako ty
jej přehlížíš v bližním svém
ale dějiny se otřásají
Jeho hučící přítomností
a všechen útěk je útěk před Ním,
všechna vzpoura je proti kříži
tomu trůnu jediné
opravdové moci nad světem.
Nebo:
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď z hloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
1. ant. Lepší je pro mě zákon tvých úst, Hospodine, než tisíce ve zlatě a stříbře.
Dobro jsi prokázal svému služebníku, *
Hospodine, podle svého slova.
Nauč mě moudrosti a vědění, *
neboť důvěřuji tvým předpisům.
Bloudil jsem před svým pokořením, *
nyní však dbám na tvůj výrok.
Jsi dobrotivý a prokazuješ dobrodiní, *
nauč mě svým příkazům.
Pyšní mě lživě očerňují, *
já však celým srdcem zachovávám tvá nařízení.
Necitelností ztučnělo jejich srdce, *
já se však z tvého zákona těším.
Dobře mi, že jsem byl pokořen, *
abych se naučil tvým příkazům.
Lepší je pro mě zákon tvých úst *
než tisíce ve zlatě a stříbře.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Lepší je pro mě zákon tvých úst, Hospodine, než tisíce ve zlatě a stříbře.
2. ant. V Boha důvěřuji a nebudu se bát, co mi může udělat člověk.
Smiluj se nade mnou, Bože, neboť člověk po mně šlape, *
stále mě tísní bojem.
Stále po mně šlapou moji protivníci, *
je jich hodně, kdo proti mně brojí.
Svrchovaný, když se mě zmocní bázeň, *
v tebe budu doufat.
V Boha, jehož slib velebím, †
v Boha důvěřuji a nebudu se bát, *
co mi může udělat člověk?
Celý den na mě sočí, *
všechny jejich myšlenky směřují k mé zkáze.
Scházejí se, číhají, *
slídí po mých stopách, usilují o můj život.
Ty sám si zapiš mou bídu, †
vpiš mé slzy do svého záznamu, *
mé trampoty do svého svitku!
Pak ustoupí moji nepřátelé, †
kdykoli tě budu volat; *
vím velmi dobře, že Bůh je pro mě!
V Boha, jehož slib velebím, *
v Hospodina, jehož slib velebím,
v Boha důvěřuji a nebudu se bát, *
co mi může udělat člověk?
Bože, jsem ti zavázán sliby, *
přinesu ti děkovnou oběť,
že jsi vysvobodil můj život ze smrti, †
mé nohy z pádu, *
abych kráčel před Bohem ve světle živých.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. V Boha důvěřuji a nebudu se bát, co mi může udělat člověk.
3. ant. Tvá milost, Bože, je veliká.
Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *
neboť k tobě se utíká má duše,
uchyluji se do stínu tvých křídel, *
dokud se nepřežene zkáza.
Volám k svrchovanému Bohu, *
k Bohu, který mi prokazuje dobro.
Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †
ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *
ať Bůh sešle svou milost a věrnost.
Uléhám uprostřed lvů, *
kteří lačně požírají lidi.
Jejich zuby jsou kopí a šípy *
a jejich jazyk naostřený meč.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Léčku připravili mým nohám, *
zkrušili mou duši,
vykopali přede mnou jámu: *
ať do ní spadnou!
Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *
budu zpívat a hrát.
Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *
chci vzbudit jitřenku.
Budu tě chválit mezi národy, Pane, *
budu tě oslavovat mezi pohany,
protože tvá milost je veliká až k nebi, *
tvá věrnost až do oblak.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Tvá milost, Bože, je veliká.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Sk 5,41-42
(Apoštolové) odcházeli z velerady s radostí, že směli pro to jméno trpět příkoří. Každý den učili dále v chrámě i po domech a hlásali radostnou zvěst, že Ježíš je Mesiáš.
Radujte se a plesejte,
vaše jména jsou zapsána v nebi.
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Ondřeje za apoštola, aby hlásal evangelium a byl pastýřem tvé církve; na jeho přímluvu stále ochraňuj a veď všechen svůj lid. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky