6. květen 2023

Sv. Jana Sarkandra, kněze a mučedníka
nezávazná památka
(na Moravě památka)

Narodil se 20. XII. 1576 ve Skočově v těšínském Slezsku. Studoval filozofii v Olomouci a v Praze (1597-1603), teologii ve štýrském Grazu (1604-1606). Potom uzavřel manželskou smlouvu (3. IX. 1606) ve Velkém Meziříčí, ale už po roce (22. XII. 1607) zřejmě jako vdovec přijal nižší svěcení a v roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě na různých místech, naposled jako farář v Holešově. Za stavovského povstání byl obviněn z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem, přičemž ho soudci nutili k prozrazení zpovědního tajemství. Zemřel na následky trojího mučení 17. III. 1620 v Olomouci, kde je i pochován. Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného (3. XI. 1859); oslavy blahořečení se konaly 6. května 1860. Jan Pavel II. ho kanonizoval při své návštěvě v Olomouci 21. května 1995.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

(Kancionál č. 892. Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)

Vzývej, církvi, svého kněze Jana,

čerpej sílu z jeho svědectví,

vždyť on věrně následoval Pána

cestou kříže k slávě vítězství.

(Zazpívejme s církví píseň díků

Janu Sarkandrovi, mučedníku.)

Přes propasti dávno zašlých věků

příběh mučedníka svědomí

svědčí o Bohu i o člověku,

jehož žádná zkouška nezlomí.

(Zazpívejme s církví píseň díků

Janu Sarkandrovi, mučedníku.)

Nesnížil ses ke lži ani zradě,

odoláváš trýzni mučení,

duch je silnější než tělo slabé,

výmluvné je tvoje mlčení.

(Zazpívejme s církví píseň díků

Janu Sarkandrovi, mučedníku.)

Kéž z tvých ran a krve drahocenné

dary milostí se rozmnoží,

uč nás statečnosti, svatý Jene,

lásce, která všechno vydrží.

(Zazpívejme s církví píseň díků

Janu Sarkandrovi, mučedníku.)

Kriste, dobrý pastýři svých ovcí,

krví mučedníků probuď nás,

jako ty jsi jedno ve svém Otci,

ať jsme jedno v tobě a ty v nás.

(Zazpívejme s církví píseň díků

Janu Sarkandrovi, mučedníku.)

Odpusť, Pane, viny dávných časů,

odpusť nelásku a rozbroje,

dej, ať církev, věrná tvému hlasu,

šíří požehnání pokoje.

(Zazpívejme s církví píseň díků

Janu Sarkandrovi, mučedníku.)

Kéž tvůj pohled vlídně na nás patří

a kéž z modliteb a obětí

tvého lidu, sester tvých a bratří,

tvoří zázrak příští jednoty.

(Zazpívejme s církví píseň díků

Janu Sarkandrovi, mučedníku.)

ŽALMY

1. ant. Bůh je vykoupil od protivníka. Aleluja.

Žalm 78 (77),40-72
Dobrota Boží a nevěrnost národa v dějinách spásy
Tyto věci se staly nám pro výstrahu. (1 Kor 10,6)
IV (40-51)

Kolikrát ho popouzeli na poušti, *

urazili na stepi!

A znovu pokoušeli Boha *

a Izraelova Svatého rozhořčili.

Neměli na paměti jeho pomoc, *

den, kdy je vykoupil od protivníka,

když v Egyptě ukazoval své divy, *

své zázraky na taniské pláni:

V krev změnil jejich řeky *

a jejich potoky, že neměli co pít.

Poslal na ně ovády, kteří je štípali, *

a žáby, které je soužily.

Sarančím dal jejich úrodu *

a kobylkám výtěžek jejich námahy.

Vinice jim potloukl krupobitím *

a jejich smokvoně zničil mrazem.

Jejich dobytek vydal napospas moru *

a bleskům jejich stáda.

Rozpoutal proti nim žár svého hněvu, †

rozhořčení, nevoli a soužení, *

smečku poslů zhouby.

Dal průchod svému hněvu: †

neochránil je před smrtí, *

i jejich dobytek vydal moru.

Pobil všechny prvorozence v Egyptě, *

prvotiny mužné síly v Chámových stanech.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bůh je vykoupil od protivníka. Aleluja.

2. ant. Bůh je přivedl do své svaté země. Aleluja.

V (52-64)

Pak vyvedl svůj lid jak ovce, *

jak stádo je vedl na poušti.

Vodil je bezpečně, že neměli strachu, *

jejich nepřátele však přikrylo moře.

Přivedl je do své svaté země, *

k horám, které získala jeho pravice.

Před nimi vyhnal pohany †

a losem jim určil dědictví, *

v jejich stanech usídlil izraelské kmeny.

Pokoušeli však a dráždili Boha, Nejvyššího, *

a nedbali na jeho přikázání.

Odpadli a byli nevěrní jako jejich otcové, *

zklamali jak zrádný luk.

Do hněvu ho přiváděli svými oběťmi na výšinách, *

svými modlami vzbudili jeho žárlivost.

Bůh to slyšel a rozhněval se, *

ostře odmítl Izraele.

Opustil příbytek v Silo, *

stan, kde přebýval mezi lidmi.

Vydal do zajetí svou sílu, *

svou slávu v moc protivníka.

Odevzdal svůj národ meči, *

proti svému dědictví vzplanul hněvem.

Jeho jinochy zhltal oheň, *

jeho panny se neprovdaly.

Jeho kněží padli mečem, *

jejich vdovy nemohly plakat.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bůh je přivedl do své svaté země. Aleluja.

3. ant. Bůh si vyvolil Judu za své vlastnictví, Davida za pastýře svého lidu. Aleluja.

VI (65-72)

Tu se však probudil Pán jako ze sna, *

jako rek rozjařený vínem.

Zezadu bil své nepřátele, *

stihl je věčnou potupou.

Zavrhl však Josefův stánek *

a Efraimův kmen si nevyvolil,

ale vyvolil si Judovo plémě, *

horu Sión, kterou si zamiloval.

Zbudoval si svatyni jak nebe, *

jak zemi, kterou založil navěky.

Vyvolil si Davida, svého služebníka, *

povolal ho z ovčích ohrad.

Když chodil za ovcemi s jehňaty, přivedl ho, †

aby pásl Jakuba, jeho národ, *

Izraele, jeho dědictví.

Pásl je svým bezúhonným srdcem, *

vodil je svou rozvážnou rukou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bůh si vyvolil Judu za své vlastnictví, Davida za pastýře svého lidu. Aleluja.

Vzkříšením Ježíše Krista nám Bůh daroval nový život, aleluja,

máme proto živou naději na dědictví, které nepomine, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

18,1-20

Pád Babylónu

(Já, Jan,) jsem viděl jiného anděla sestupovat z nebe; měl velikou moc a země byla ozářena jeho jasem. Z plné síly zavolal: „Padl, padl ten veliký Babylón! Změnil se v obydlí démonů, v brloh kdejakého nečistého ducha, v brloh kdejakého nečistého a odporného ptáka. To proto, že se vášnivým vínem jeho smilstva opíjely všechny národy, králové země s ním smilnili a velkoobchodníci světa zbohatli z jeho marnotratného hýření.“

Pak jsem uslyšel (ještě) jiný hlas z nebe: „Vyjděte z něho, můj lide, abyste neměli účast v jeho hříších a nebyli zároveň s ním postiženi ranami. Neboť jeho hříchy se navršily až k nebi a Bůh si připomenul jeho zločiny. Odplaťte mu, jak on odplácel, navraťte mu dvojnásob podle jeho skutků, do číše, kterou míchal, nalejte mu dvakrát. Kolik se vynášel a hýřil, tolik mu dejte trýzně a zármutku. Říkal si totiž v srdci: ‚Trůním tu jako královna, nejsem vdova, zármutek nikdy nezakusím!‘ Proto v jediném dni na něj přijdou rány: smrt, zármutek a hlad a bude spálen ohněm. Vždyť mocný je Pán Bůh, který nad ním vykonal soud!“

Králové země, společníci jeho smilstva a hýření, budou pro něj plakat a naříkat, až uvidí kouř z jeho požáru. Přestrašeni z jeho muk budou stát opodál a říkat: „Běda, běda, ty veliké město Babylóne, město mocné! V jediné hodině přišel tvůj soud!“

Velkoobchodníci země budou nad ním plakat a naříkat, že nikdo už nekoupí náklad jejich (lodí): náklad zlata a stříbra, drahých kamenů a perel, kmentu a nachu, hedvábí a šarlatu, všeliké dřevo tújové, rozmanité předměty ze slonoviny, všeliké předměty ze vzácného dřeva, z mědi, železa i mramoru; skořici, amon a voňavky, masti a kadidlo, víno a olej, nejlepší mouku a pšenici, dobytek i skot, koně i vozy, otroky i lidské duše. Také ovoce, jehož jsi byl žádostiv, jsi pozbyl, všechno nádherné a skvělé je pro tebe ztraceno a nikdy se už nenajde.

Velkoobchodníci, kteří s tím obchodovali a z města zbohatli, přestrašeni z jeho muk budou stát opodál, plakat a naříkat: „Běda! Ty veliké město, oděné kdysi kmentem, nachem a šarlatem, vyšperkované zlatem, drahým kamením a perlami! V jediné hodině je zničeno tak veliké bohatství!“

A každý kormidelník i pobřežní plavec, lodníci i všichni, kdo pracují na moři, zastavovali se zdaleka, když se dívali na kouř z jeho požáru a křičeli: „Které město bylo tak veliké jako tohle?“ Sypali si prach na hlavu a s pláčem a nářkem křičeli: „Běda, běda! Veliké město, v kterém z jeho blahobytu zbohatli všichni, kdo měli lodě na moři: v jediné hodině je úplně zničeno! Nebesa, radujte se nad tím, i vy, svatí apoštolové a proroci, že se vás Bůh proti němu zastal.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Jer 51,45; Zj 18,8.4

Vyjděte z Babylónu, abyste neměli účast v jeho hříších a nebyli zároveň s ním postiženi ranami. * Vždyť mocný je Pán Bůh, který nad ním vykonal soud, aleluja.

Vyjděte z Babylónu, můj lide, ať každý zachrání svůj život před rozjitřeným Hospodinovým hněvem. * Vždyť mocný je Pán Bůh, který nad ním vykonal soud, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu římských vyznavačů svatému Cypriánovi, biskupu a mučedníkovi

(Ep. 31,3-4: CSEL 3,559-560)

Kdo vytrvá až do konce, bude spasen

Opravdu, co by se z Boží vůle mohlo stát člověku slavnějšího a šťastnějšího, než přímo při popravě a v samém středu katů smět velebit Pána Boha? Než uprostřed různých vybraných ukrutných muk přichystaných světskou mocí, bez ohledu na vykloubené údy, bez ohledu na zmučené a k smrti ztrýzněné tělo, hlasem sice skomírajícím, přesto však svobodným vyznávat Krista, Božího Syna? Než zanechat světa a jít do nebe, opustit lidi a přebývat mezi anděly? Než překonat veškeré pozemské překážky a zcela svobodný stanout před Boží tváří a bez prodlení zaujmout místo v nebeském království? Než se v Kristově jménu stát spoluúčastníkem Kristova utrpení a z božské dobroty svého Soudce sám se stát soudcem? Než vyznáním Kristova jména získat neposkvrněné svědomí a neuposlechnout svatokrádežných lidských zákonů proti víře a veřejně dosvědčit pravdu? Než vlastní smrtí si podrobit smrt, které se všichni bojí, a touto smrtí dojít nesmrtelnosti? Než být veškerými nástroji krutosti ztýrán a zmučen a těmito mukami muka překonat, silou ducha se vzepřít proti všem bolestem rozdrásaného těla a nezaleknout se proudů vlastní krve? Než svou smrt za víru začít milovat a být přesvědčen, že náš život neutrpěl žádnou újmu?

Přímo jako hlaholem polnice nás sám Pán vybízí k tomuto boji slovy svého evangelia: Blahoslavení, kdo budou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení budete, budou-li vás pronásledovat a nenávidět. Radujte se a plesejte. Vždyť stejně také jejich otcové pronásledovali proroky, kteří byli před vámi. A jinde: Budete také stát před králi a vládci a bratr vydá bratra na smrt a otec syna. Kdo však vytrvá až do konce, bude spasen. A také: Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jak 1,12; Sir 14,1; Mdr 10,14

Blaze muži, který ve zkouškách vydrží; když se osvědčí, dostane za odměnu život, jak to Pán slíbil těm, kdo ho milují. * Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.

Boží moudrost sestoupila s ním do žaláře, neopustila ho v okovech. * Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.

Nebo:

Zpráva Jana Scintilly, sudího v Olomouci, kardinálu Dietrichsteinovi o umučení Jana Sarkandra, z roku 1621

Věci ze zpovědi ani na mučení by nevyjevil

Dne 18. února v danou hodinu se, podroušeni, sešli ve vězení k třetímu vyšetřování útrpným právem Stibor Žernovský, Beneš Pražma, Hartman z Buchheimů, Vilém Ullersdefer a Bítovského hofmistr. Z luterské rady přišli Vít Oesterreicher, Albrecht Muttal a Jiřík Richter. Stibor Žernovský nejprve dobrotivě napomínal zmíněného pana Sarkandra a domlouval mu, jestli si ohledně štolby na něco vzpomněl, aby se přiznal, vždyť ví, co už má při výslechu za sebou. Aby vypověděl, co měl zařizovat, kam zavezli peníze. Jinak že s ním budou muset zacházet tak, jak mají přikázáno.

Nato Žernovskému vpadl do řeči Beneš Pražma a na pana Sarkandra křičel, co proti nim chystají, že mu to jistě pan Lobkovic ve zpovědi řekl.

Slavné paměti pan Sarkander vše popřel, že nic neví, že mu ve zpovědi nic svěřeno nebylo. A kdyby snad bylo, že to už dávno zapomněl, i kdyby však věděl, že by to neprozradil, i kdyby ho na kusy trhali. Kam jel štolba, že neví, že v Krakově jen přenocoval. Také o penězích že neví, jen dvě vědra vína jak veze, viděl.

Po těchto slovech zostřili podnapilí vyšetřování útrpným právem. V Pánu zesnulého pana Sarkandra znovu přivázali a ten z Buchheimů ho nařídil pálit pochodněmi. Kat když z přinucení pana Sarkandra pálit začal, pochodně mu zhasly, a kat je mrzutě hodil na zem.

Pak k němu přistoupili Stibor Žernovský a Beneš Pražma a ptali se ho, zda nezná nic chytřejšího, jak by z něho ty věci vypáčili. Kat odpověděl, že pro takové osoby žádný jiný způsob nezná. Na to řekli Stibor Žernovský a Beneš Pražma, že kdysi v Uhrách viděli namáčet v oleji a síře peří, že z toho udělali jakoby náplast a s ní pak prováděli torturu a ta péra na lidi házeli. Načež kat rozsvítil svíce, dal je panu Sarkandrovi k bokům a také šest v síře a smole namočených per v plameni položil na prsa, ramena a rozličná místa. Když na jeho těle shořely a svíce dohořely, musil na rozkaz výše řečených rozsvítit další svíce a postavit je k bokům pana Sarkandra ...

Když okolo něho stáli, opakoval jen to, co řekl na začátku, že je nevinen, a jen se bez přestání odporoučel všemohoucímu Bohu, jeho milé Matce Panně Marii a svaté Anně. Vroucně se modlil a vzdychal. A tato tortura a mučení trvaly téměř tři hodiny.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jak 1,12; Sir 14,1; Mdr 10,14

Blaze muži, který ve zkouškách vydrží; když se osvědčí, dostane za odměnu život, jak to Pán slíbil těm, kdo ho milují. * Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.

Boží moudrost sestoupila s ním do žaláře, neopustila ho v okovech. * Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys dal svatému mučedníku Janovi statečnost a sílu, aby žil podle své víry a věrně zachoval zpovědní tajemství; na jeho přímluvu posiluj i nás v každém nebezpečí, abychom ti jako on vždycky zůstali věrní. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky