2. únor 2023

Uvedení Páně do chrámu
svátek

V Jeruzalémě se dnešní svátek slavil už v 5. století, v Římě od 7. století pod názvem Setkání. Od 10. století se objevuje v liturgických knihách na Západě název Očišťování Panny Marie. Nynější název znovu připomíná, že je to především svátek Páně.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Ať věrná církev zaplesá,

ať chválou zahřmí chrám!

Bůh otevřel svá nebesa,

Syn Boží přišel k nám.

Je brána nebe dokořán,

Bůh každého zve dál,

bys nalezl svůj domov tam,

Pán člověkem se stal.

Již Marií a Josefem

je nesen v Boží chrám,

hle, v lidském těle smrtelném

je s námi Tvůrce sám.

Dík vyzpívej a vzdej mu čest,

vše živé na zemi,

ať s anděly je chválen dnes

Pán mocný, nádherný.

ŽALMY

1. ant. Tento je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Tento je ustanoven k pádu a k povstání mnohých v Izraeli.

2. ant. Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou.

Žalm 19 (18) A, 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti ... (aby) uvedl naše kroky na cestu pokoje.(Lk 1,78.79)

Nebesa vypravují o Boží slávě *

a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.

Den dni o tom podává zprávu, *

noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči, *

jejichž hlas by nebylo slyšet.

Do celé země vychází jejich hlahol, *

až na konec světa jejich slova.

Tam rozestřel stan pro slunce, †

které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *

jásá jako rek, když se do běhu dává.

Na jednom okraji nebe vychází †

a obíhá až na jeho druhý okraj, *

nic se nemůže skrýt před jeho žárem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vstaň, rozsviť se, Jeruzaléme, neboť vzešlo tvé světlo a Hospodinova velebnost září nad tebou.

3. ant. Raduj se a plesej, nový Sióne: přichází tvůj Král, je pokorný a tichý, a přináší spásu.

Žalm 45 (44)
Svatební píseň krále Mesiáše
Ženich je tady! Jděte mu naproti! (Mt 25,6)

Srdce mi překypuje radostnými slovy, †

přednáším králi svou báseň, *

rydlem zručného písaře je můj jazyk.

Krásou vynikáš nad lidské syny, †

půvab se rozlévá po tvých rtech, *

proto ti Bůh požehnal navěky.

Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, *

svou nádherou a vznešeností!

Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, *

ať tě proslaví tvá pravice!

Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, *

odvaha králových nepřátel klesá.

Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, *

žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!

Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost, †

proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal *

olejem radosti před tvými druhy.

Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, †

blaží tě zvuk strunných nástrojů *

v paláci ze slonové kosti.

Vstříc ti vycházejí dcery králů, *

po své pravici máš královnu, ozdobenou ofirským zlatem.

Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, *

zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!

Sám král touží po tvé kráse: *

vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!

Tyrský lid přichází s dary, *

velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.

V plné kráse vstupuje královská dcera, *

její šat je protkán zlatem.

V barevném rouchu ji vedou ke králi, *

za ní ti přivádějí panny, její družky.

Provázeny radostným jásotem *

vstupují v královský palác.

Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, *

ustanovíš je za knížata po celé zemi.

Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením, *

proto tě národy oslaví na věčné věky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Raduj se a plesej, nový Sióne: přichází tvůj Král, je pokorný a tichý, a přináší spásu.

Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství,

které prokazuješ ve svém chrámě.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

13,1-3a.11-16

Zasvěcení prvorozenců

Hospodin mluvil k Mojžíšovi a řekl mu:

„Zasvěť mi každého prvorozence, který otvírá lůno u synů Izraele, ať je (to) z člověka, nebo z dobytka. Patří mně!“

Mojžíš řekl lidu: „Až tě Hospodin přivede do kananejské země, jak přísahal tobě i tvým otcům, až ti ji dá, odevzdáš Hospodinu všechno, co otvírá lůno, každého prvorozeného samce při vrhu tvého dobytka (zasvětíš) Hospodinu. Za každého prvorozeného osla dáš beránka; jestliže nevykoupíš, musíš ho zabít (zlomením šíje). Všechno prvorozené z člověka u svých synů musíš vykoupit!

Když se tě v budoucnu zeptá tvůj syn: ‚Co to (znamená)?‘, řekneš mu: ‚Hospodin nás vyvedl silnou rukou z Egypta, z domu otroctví. Když se totiž farao zatvrdil a (nechtěl) nás propustit, Hospodin pobil všechno prvorozené v egyptské zemi, od prvorozence člověka až po prvorozence dobytka. Proto obětuji Hospodinu všechny samce, kteří otvírají lůno, a vykupuji každého prvorozence ze svých synů.‘ Bude to jako znamení na tvé ruce a jako stuha mezi tvýma očima na připomínku, že nás Hospodin silnou rukou vyvedl z Egypta.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Připrav svou komnatu, Sióne, a přijmi Krista, svého Krále. * Panna počala, panna porodila, pannou zůstala, klaněla se tomu, jehož zrodila.

Simeon vzal dítě do náručí a velebil Pána * Panna počala, panna porodila, pannou zůstala, klaněla se tomu, jehož zrodila.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluvy svatého Sofronia, biskupa jeruzalémského

(Orat. 3, de Hypapante, 6.7: PG 87,3,3291-3293)

Uvítejme jasné a věčné světlo

Pospěšme vstříc Kristu, my všichni, kteří s takovou zbožností slavíme a uctíváme jeho tajemství, pojďme všichni s ochotným srdcem. Nikdo ať při tomto setkání nechybí, ať není nikoho, kdo by nenesl světlo.

Jestliže zažíháme plamen svíce, chceme ukázat na Boží světlo toho, jenž přichází, od něhož pochází světlo všeho, co svítí, neboť on zahání temnoty nejtemnější a hojností věčného světla všechno osvěcuje. A chceme také co nejjasněji dát najevo, jak má zářit naše duše, chceme-li mu jít v ústrety.

A jako nesla Boží Matka a nejčistší Panna v náručí pravé světlo a přišla na pomoc těm, kdo byli pohrouženi v temnotách, tak i my, jsouce osvíceni jeho světlem a držíce v rukou všem viditelné světlo svíce, spěšně vyjděme naproti tomu, který je světlo pravé.

Vždyť opravdu světlo přišlo na svět a svět zahalený tmou osvítilo, opravdu nás navštívil ten, který vychází z výsosti a osvítil ty, kdo seděli v temnotách. To je naše dnešní tajemství, a proto jsme vyšli se svícemi v rukou, proto přicházíme se světlem, abychom tak naznačili, že nám zazářilo světlo, a abychom se otevřeli jasu, který na nás od něho přechází. Pospěšme proto všichni společně a vyjděme Bohu vstříc.

Přišlo to pravé světlo, osvěcující každého člověka přicházejícího na tento svět. Nuže bratři, všichni ať jsme osvíceni, všichni ať jsme plni jasu.

Nikdo z nás ať nezůstane neposvěcený tímto světlem, nikdo, koho zcela naplnilo, ať nesetrvává v noční temnotě, nýbrž vyjděme všichni plni jasu. Byli jsme osvíceni, všichni společně vyjděme naproti a se starcem Simeonem uvítejme ono světlo, jasné a věčné. Se Simeonem se z duše radujme a Původci a Otci světla společně zazpívejme chvalozpěv díků, neboť on nám poslal pravé světlo, zaplašil temnotu a všem nám dal zazářit svým světlem.

Skrze něho jsme také my uviděli Boží spásu, kterou připravil před očima všech národů a kterou nám zjevil ke slávě nového Izraele. A stejně jako byl Simeon pohledem na Krista zbaven pout pozemského života, i my jsme rázem byli osvobozeni od onoho starého a temného hříchu.

Také my jsme ve víře objali Krista, když k nám přišel z Betléma, a z pohanů jsme se stali Božím lidem, neboť Kristus je naše spasení od Boha Otce. Spatřili jsme Boha, když se stal člověkem; a protože jsme viděli, že Bůh přišel, a v duchu ho vzali do náruče, nazýváme se novým Izraelem. A proto každoročně slavíme tento Boží příchod a nikdy na něj nezapomeneme.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Ez 43,4.5; srov. Lk 2,22

Hospodinova velebnost vešla do chrámu branou, která směřuje k východu. * A hle – chrám byl plný Hospodinovy velebnosti.

Rodiče přinesli dítě Ježíše do chrámu. * A hle – chrám byl plný Hospodinovy velebnosti.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme, *

tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

oslavuje celá země.

Všichni andělé, *

cherubové i serafové,

všechny mocné nebeské zástupy *

bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý, *

Pán, Bůh zástupů.

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě *

sbor tvých apoštolů,

chválí tě *

velký počet proroků,

vydává o tobě svědectví *

zástup mučedníků;

a po celém světě *

vyznává tě tvá církev:

neskonale velebný, *

všemohoucí Otče,

úctyhodný Synu Boží, *

pravý a jediný,

božský Utěšiteli, *

Duchu Svatý.

Kriste, Králi slávy, *

tys od věků Syn Boha Otce;

abys člověka vykoupil, *

stal ses člověkem a narodil ses z Panny;

zlomil jsi osten smrti *

a otevřel věřícím nebe;

sedíš po Otcově pravici *

a máš účast na jeho slávě.

Věříme, že přijdeš soudit, *

a proto tě prosíme:

přispěj na pomoc svým služebníkům, *

vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;

dej, ať se radují s tvými svatými *

ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *

veď ho a stále pozvedej.

Každý den tě budeme velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Pomáhej nám i dnes, *

ať se nedostaneme do područí hříchu.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Pane, k tobě se utíkáme, *

ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, když se tvůj jednorozený Syn stal člověkem, byl ti představen v chrámě; my si to dnes připomínáme a pokorně prosíme: očisti naše nitro, abychom mohli předstoupit před tebe. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky