Modlitba dopoledne
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď:
Ty pojíš Otce se Synem –
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
V čas, kdy jen strasti k srdci lnou
a vzrůstá smutku změť,
modlitbu jednu kouzelnou
čtu v hloubi nazpaměť.
Já cítím blaho, sílu, jas
slov živých, souzvučných,
ta nesrozumitelná z krás
mi svatě dýchá v nich.
Je balvan z duše svržený,
pochyby prchly z cest,
já věřím, pláču v ony dny,
mně lehko, lehko jest.
Nebo:
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
1. ant. Volám k tobě, Hospodine, spoléhám na tvá slova.
Volám z celého srdce: vyslyš mě, Hospodine, *
tvé příkazy chci zachovávat.
Volám k tobě: zachraň mě, *
a budu plnit tvá přikázání.
Přicházím na úsvitě a o pomoc volám, *
spoléhám na tvá slova.
Horlivější jsou mé oči než oči noční hlídky, *
abych rozjímal o tvém výroku.
Slyš můj hlas podle svého milosrdenství, Hospodine, *
a dej mi život podle svého rozhodnutí!
Blíží se ti, kdo mě lstivě pronásledují, *
daleko jsou od tvého zákona.
Blízko jsi, Hospodine, *
a všechny tvé předpisy jsou věrné.
Již dlouho vím z tvých přikázání, *
žes je ustanovil na věčné časy.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Volám k tobě, Hospodine, spoléhám na tvá slova.
2. ant. Hospodin zná myšlenky lidí: jsou věru marné.
Bože, mstiteli, Hospodine, *
Bože, mstiteli, objev se!
Povstaň, ty, který soudíš zemi, *
dej odplatu zpupným!
Jak dlouho budou bezbožníci, Hospodine, *
jak dlouho budou bezbožníci jásat?
Tlachají, drze mluví, *
vychloubají se všichni zlosynové.
Hospodine, šlapou po tvém lidu *
a tvé dědictví trýzní.
Vdovy a přistěhovalce vraždí, *
sirotky zabíjejí.
Říkají: „Hospodin nevidí, *
nevšímá si toho Bůh Jakubův.“
Dejte pozor, pošetilci z lidu, *
nerozumní, kdy dostanete rozum?
Že by neslyšel, kdo vsadil ucho? *
Že by neviděl, kdo utvořil oko?
Že by nepotrestal, kdo vychovává národy, *
kdo učí lid moudrosti?
Hospodin zná myšlenky lidí: *
jsou věru marné.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin zná myšlenky lidí: jsou věru marné.
3. ant. Hospodin mi bude útočištěm a posilou mé naděje.
Šťastný člověk, jehož vychováváš, Hospodine, *
a ve svém zákoně vyučuješ,
abys mu popřál klidu od zlých časů, *
dokud se nevykope jáma pro bezbožného.
Neboť nezavrhne Hospodin svůj národ *
a své dědictví neopustí.
Ale právo se vrátí ke spravedlnosti, *
následovat ji budou všichni upřímného srdce.
Kdo se mě zastane proti zločincům, *
kdo pro mě povstane na zlosyny?
Kdyby mně Hospodin nepomáhal, *
brzo by odpočívala duše má v tichu smrti.
Jen si pomyslím: „Má noha je vratká“, *
už mě podpírá, Hospodine, tvá milost.
Když se mi v nitru rozmnoží starosti, *
tvá útěcha vzpruží mou duši.
Spojí se s tebou stolec zkázy, *
který týrá pod zdáním práva?
Vrhají se na život spravedlivého *
a nevinnou krev odsuzují.
Hospodin mi bude jistě útočištěm, *
můj Bůh bude má záchranná skála.
Odplatí jim jejich nepravost †
a zahubí je vlastní jejich zlobou, *
zahubí je Hospodin, náš Bůh.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodin mi bude útočištěm a posilou mé naděje.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 1,16-17
Za evangelium se nestydím. Jím se přece projevuje Boží moc a přináší záchranu každému, kdo věří, nejdříve ovšem židům, ale pak i pohanům. Neboť v něm se odhaluje Boží spravedlnost, která je z víry a vede k víře. Tak je psáno: „Spravedlivý bude žít z víry.“
Všude na zemi pronikl jejich hlas,
až na konec světa jejich slovo.
Modleme se.
Bože, tys povolal svatého Lukáše, aby svým kázáním i tím, co napsal, hlásal nezměrné bohatství tvé milosrdné lásky; prosíme tě, dej, aby ti, kdo přijali víru, vytvářeli jednotu srdce i ducha, a aby všichni lidé uviděli tvou spásu. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky