10. listopad 2023

Sv. Lva Velikého, papeže a učitele církve
památka

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád:

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

Je to On

v tichosti vánku poledního

je u nás, abychom také ztichli

před tváří Ženicha, který přichází

a jestliže k národům a k světu

hovoří jako oheň a jako kladivo

rozrážející skálu

u tebe jen klepe s prosbou za

prominutí, že vyrušuje

stojí za dveřmi a klepe neodbytně

a hned se omlouvá …

Z jeho kostelů rostou domy

Z jeho tajemství roste věda

Z jeho poslušnosti svoboda

Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících

z jeho žehnajících rukou probodených

jediná opravdová,

jediná skutečná vláda nad světem.

Nebo:

Teď Pánu chvály vzdávejme,

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbě volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní,

tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Muž bolesti byl opovržený, opuštěný od lidí, znalý utrpení.

Žalm 22 (21)
Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen
Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Mt 27,46)
I (2-12)

Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? *

Daleko jsi od mých proseb, od mého hlasitého nářku.

Bože můj, volám ve dne – a neslyšíš, *

v noci – a nevšímáš si mě.

Ty však trůníš ve svatyni, *

chloubo Izraele!

V tebe doufali naši otcové, *

doufali a zachránils je.

K tobě volali a byli vysvobozeni, *

v tebe doufali a nebyli zklamáni.

Já však jsem červ, a ne člověk, *

na pohanu lidem, na potupu chátře.

Posmívají se mi všichni, kdo mě vidí, *

šklebí rty, pokyvují hlavou:

„Spoléhal na Hospodina, ať ho vysvobodí, *

ať ho zachrání, má-li ho rád!“

Ano, tys mě vyvedl z matčina lůna *

a dávals mi bezpečně spočinout na jejích ňadrech.

Na tebe jsem byl odkázán od narození, *

od klína mé matky jsi ty mým Bohem.

Nevzdaluj se ode mě, neboť jsem v tísni, *

buď blízko, vždyť nemám pomocníka.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Muž bolesti byl opovržený, opuštěný od lidí, znalý utrpení.

2. ant. Dělí se o můj oděv, losují o můj šat.

II (13-22)

Obklopuje mě množství býků, *

bašanští tuři mě obkličují.

Své tlamy na mě otvírají *

jak dravý lev řvoucí.

Roztékám se jako voda, *

všechny kosti se mi rozpojily,

mé srdce je jako vosk, *

roztavuje se mi v útrobách.

Hrdlo mám vyschlé jako střepina †

a jazyk se mi přilepil k patru, *

přivedls mě do prachu smrti.

Neboť mě obkličuje smečka psů, *

tlupa zlosynů mě svírá.

Probodli mi ruce i nohy, *

spočítat mohu všechny své kosti.

Zevlují, pasou se pohledem na mě; †

dělí se o můj oděv, *

losují o můj šat.

Ty však, Hospodine, nestůj daleko, *

má sílo, pospěš mi na pomoc!

Mou duši od meče vysvoboď *

z drápů psa můj život,

zachraň mě ze lví tlamy, *

mě ubohého z buvolích rohů!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Dělí se o můj oděv, losují o můj šat.

3. ant. Před Hospodinem se skloní všechna lidská pokolení.

III (23-32)

Budu vyprávět svým bratřím o tvém jménu, *

uprostřed shromáždění budu tě chválit.

„Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho, †

slavte ho, všichni z Jakubova potomstva, *

boj se ho, celé Izraelovo plémě!

Nezošklivil si ubožákovu bídu, nepohrdl jí, †

neskryl před ním svou tvář, *

vyslyšel ho, když k němu křičel.“

Pro něj ho budu chválit ve velkém shromáždění, *

své sliby splním před těmi, kdo ho ctí.

Chudí se najedí do sytosti, †

kdo hledají Hospodina, budou ho chválit: *

„Navěky ať žije vaše srdce!“

Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí *

všechny končiny země,

před ním se skloní *

všechna lidská pokolení,

protože Hospodinu náleží vláda, *

on sám panuje nad národy.

Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi, *

před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach.

I má duše bude pro něho žít, *

mé potomstvo bude mu sloužit.

Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení, †

lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost: *

„To udělal Hospodin!“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Před Hospodinem se skloní všechna lidská pokolení.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 3,21-22a

V nynější době se stalo zřejmým, že Bůh dává spravedlnost nezávisle na Zákonu. Svědčí o tom už Zákon a Proroci. Je to ospravedlnění, které dává Bůh na základě víry v Ježíše Krista, a to všem, kdo věří.

Hospodinovy předpisy jsou správné, působí radost srdci,

Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.

Modleme se.

Pane Ježíši Kriste, když ses nechal přibít na kříž, abys nás vykoupil, nastala v poledne tma po celém kraji; prosíme tě: buď ty sám naším světlem na cestě do věčného života. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky