26. červenec 2023

Sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie
památka

Písmo svaté jejich jména neuvádí, známe je pouze ze starobylé tradice, sahající do 2. století. Úcta k sv. Anně se začíná šířit na Východě od 6. století a v 10. století i na Západě. Památka sv. Jáchyma se slaví od 16. století.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Žili pak v poslušenství Pána

manželé Joáchym a Anna

v městečku zvaném Nazaret.

Nermoutili se nad chudobou.

Duch pokojný v nich vládl v obou,

i dožili se mnoha let …

Duch jeden vládl tělem dvojím.

Avšak to hlavní chybělo jim,

to, co je dražší než sám chléb:

že Pán jim nedaroval děti.

Na vzdechy, prosby, na oběti

jako by býval hluch a slep …

Tak v pokoře a odříkání

do vůle Boží odevzdáni,

dozráli jako dobrý kvas.

Vše, co je jitřilo a hnětlo,

ustálilo se v tiché světlo,

v němž není stín a není kaz.

A tehdy řekl Král, Pán bytí:

„Čisté v těch lampách světlo svítí,

dobře můj kvas je zamísen.“

I oživil ty schnoucí kmeny

a k srdci Jáchymovy ženy

vdechl svůj dávný drahý sen,

tu píseň, jež mu v mysli tkvěla

a které nyní dopřál těla,

by konečně již mohla znít,

bezednou studánku všech zpěvů;

neposkvrněnou novou Evu,

jež do ráje zas vrátí lid.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s modlitbou důvěrnou pospíchám k nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v modlitbě ruka má pne

k Ježíši, Marii, svaté Anně;

v zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v příhodný čas.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z níž se zrodí Král.

Důvěřovat v Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z vůle Otcovy,

veď nás k Bohu, matko Matky Kristovy.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s modlitbou důvěrnou pospíchám k nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v modlitbě ruka má pne

k Ježíši, Marii, svaté Anně;

v zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v příhodný čas.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z níž se zrodí Král.

Důvěřovat v Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z vůle Otcovy,

veď nás k Bohu, matko Matky Kristovy.

ŽALMY

1. ant. Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce. 

Žalm 108 (107)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

Plné důvěry je mé srdce, Bože, †

plné důvěry je mé srdce, *

 budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Hospodine, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Aby se zachránili tvoji miláčkové, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Bůh pravil ve své svatyni: †

„S radostí rozdělím Sichem *

a rozměřím údolí Sukkot.

Mně patří území Gilead a Manasse, *

a Efraim je přilba mé hlavy, Juda mé žezlo.

Moab je má nádoba k umývání, †

na Edom hodím svůj střevíc, *

vítězně zajásám nad Filištínskem.“

Kdo mě přivede k opevněnému městu, *

kdo mě dovede do Edomska?

Zda ne ty, Bože, který jsi nás opustil; *

a již netáhneš, Bože, s našimi vojsky?

Přispěj nám na pomoc proti nepříteli, *

vždyť marná je lidská podpora.

S Bohem si povedeme udatně, *

on pošlape naše nepřátele.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce.

2. ant. Bůh mě oblékl v roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti.

Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem

Iz 61,10 – 62,5

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém... bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Zj 21,2)

Radostí budu jásat v Hospodinu, *

má duše zaplesá v mém Bohu,

neboť mi oblékl roucho spásy, *

oděl mě šatem spravedlnosti

jako ženicha okrášleného věncem, *

jako nevěstu ozdobenou šperky.

Jako země rodí rostlinstvo, *

jako zahrada dává vzejít setbě,

tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti *

a slávě před všemi národy.

Kvůli Siónu neumlknu, *

kvůli Jeruzalému neutichnu,

dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo, *

dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.

Tu národy uvidí tvou spravedlnost *

a všichni králové tvou slávu.

Obdaří tě novým jménem, *

které určí Hospodinova ústa.

Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, *

královskou čelenkou v dlani svého Boha.

Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“ *

a tvá zem „Osamělá“.

Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“ *

a jméno tvé země „V manželství daná“,

neboť si v tobě zalíbil Hospodin *

a tvá země dostane muže.

Jako se jinoch snoubí s pannou, *

tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.

Jako se raduje z nevěsty ženich, *

tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bůh mě oblékl v roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti.

3. ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.

Žalm 146 (145)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

Duše má, chval Hospodina! †

Pokud žiji, chci chválit Hospodina, *

pokud budu, chci opěvovat svého Boha.

Nespoléhejte na knížata, *

na člověka, u něho není spásy.

Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, *

tehdy se zhatí všechny jeho plány.

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, *

kdo doufá v Hospodina, svého Boha.

On učinil nebe i zemi, *

moře i vše, co je v nich.

On zachovává věrnost navěky, †

zjednává právo utlačeným, *

dává chléb lačným.

Hospodin vysvobozuje vězně, *

Hospodin otvírá oči slepým,

Hospodin napřimuje sklíčené, *

Hospodin miluje spravedlivé.

Hospodin chrání přistěhovalce, †

podporuje sirotka a vdovu, *

ale mate cestu bezbožníků.

Hospodin bude vládnout na věky, *

tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 55,3

Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech daných Davidovi.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh nás ve své milosrdné lásce navštívil * a vykoupil svůj lid.

Bůh nás ve své milosrdné lásce navštívil * a vykoupil svůj lid.

Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida

a vykoupil svůj lid.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Bůh nás ve své milosrdné lásce navštívil * a vykoupil svůj lid.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele! Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele! Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida.

PROSBY

Oslavujeme Krista, Božího Syna, neboť on nás povolal, abychom mu zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života:

Pane, ty jediný jsi svatý.

Tys byl vyzkoušen ve všem, abys nám byl podoben, ale nezhřešil jsi,

Pane Ježíši, smiluj se nad námi.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty nás všechny voláš k dokonalé lásce,

Pane Ježíši, posvěť nás.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty chceš, abychom byli solí země a světlem světa,

Pane Ježíši, osviť nás.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Tys nepřišel, aby sis nechal sloužit, ale abys sloužil,

Pane Ježíši, nauč nás sloužit ti v našich bratřích.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Ty jsi odlesk Otcovy slávy a výrazná podoba jeho podstaty,

Pane Ježíši, dej, ať jednou spolu s tvými svatými patříme na tvou tvář.

Pane, ty jediný jsi svatý.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Bože našich otců, tys vyvolil svatého Jáchyma a Annu za rodiče Matky tvého Syna; na jejich přímluvu splň i na nás svá zaslíbení, ať dosáhneme věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky