28. prosinec 2023

Svatých Mláďátek, mučedníků
svátek

Svátek těchto nevinných dětí zavražděných v Betlémě a jeho okolí se připomíná už v nejstarších martyrologiích. Sv. Caesarius z Arles, sv. Augustin a jiní církevní Otcové vidí jejich slávu v tom, že na rozdíl od ostatních mučedníků, kteří svou smrtí vydali Kristu svědectví, tito malí chlapci zemřeli místo něho.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Děti, jež tyran zavraždil,

Bůh, dobrý Tvůrce, shromáždil

a vzal je k sobě, blažené,

do jasné říše nadhvězdné.

Smrt těchto věrných nevinná

i Krista mocně dojímá.

Andělé, chlapce dvouleté

i mladší k nebi vedete.

Teď skví se v bílém rouchu svém

v nebesích přímo před trůnem,

když purpurová roucha všech

obmyla Beránkova krev.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z Panny nejčistší,

i Otci, Duchu milosti

po všechny věky věčnosti. Amen.

ŽALMY

1. ant. Vladaři se spolu umlouvají proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vladaři se spolu umlouvají proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

2. ant. Betlémské děti jsou bez poskvrny před trůnem Božím, byly vykoupeny z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka.

Žalm 33 (32)
Chvála Boží prozřetelnosti
Všechno povstalo skrze Slovo. (Jan 1,3)
I (1-11)

Radujte se, spravedliví, z Hospodina, *

sluší se, aby ho dobří chválili.

Citerou oslavujte Hospodina, *

hrejte mu na desetistrunné harfě.

Zpívejte mu píseň novou, *

dovedně sáhněte do strun, slavnostně je rozezvučte!

Neboť Hospodinovo slovo je správné, *

spolehlivé je celé jeho dílo.

Miluje spravedlnost a právo, *

země je plná Hospodinovy milosti.

Jeho slovem vznikla nebesa, *

dechem jeho úst všechen jejich zástup.

Vodstva moří shrnuje jako do měchu, *

do nádrží slévá oceány.

Nechť se bojí Hospodina celá země, *

všichni obyvatelé světa ať se před ním děsí.

On totiž řekl – a stalo se, *

on poručil – a vše povstalo.

Plány pohanů Hospodin maří, *

v nic uvádí myšlení národů.

Hospodinův úmysl trvá na věky, *

myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Betlémské děti jsou bez poskvrny před trůnem Božím, byly vykoupeny z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka.

3. ant. Jejich bolest a nářek se změnily ve věčnou radost.

II (12-22)

Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin, *

blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.

Z nebe shlíží Hospodin, *

vidí všechny smrtelníky.

Z místa, kde sídlí, dívá se *

na všechny obyvatele země.

Každému z nich uhnětl srdce, *

uvažuje o všech jejich skutcích.

Nezvítězí král početným vojskem, *

ani silák se nezachrání velkou udatností.

Zklame kůň, když jde o vítězství, *

nezachrání svou velikou silou.

Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, *

nad těmi, kdo doufají v jeho milost,

aby jejich duše vyrval ze smrti, *

aby jim život zachoval za hladu.

Naše duše vyhlíží Hospodina, *

on sám je naše pomoc a štít.

V něm se raduje naše srdce, *

důvěřujeme v jeho svaté jméno.

Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jejich bolest a nářek se změnily ve věčnou radost.

Svatí zpívali píseň novou před trůnem Božím a Beránkovým

a spolu s nimi se zpěvem ozývala země.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

1,8-16.22

Zabíjení hebrejských dětí v Egyptě

V Egyptě se dostal k vládě nový král, který nevěděl nic o Josefovi. Řekl svému národu: „Hle, národ synů Izraele je příliš četný a silný na nás. Jednejme vůči němu obezřetně, aby se nerozmnožil a v případě války se nepřidal k našim nepřátelům, s námi nebojoval a neodešel ze země.“

Ustanovili tedy nad nimi dozorce (pro roboty), aby je týrali robotou. Stavěli faraonovi zásobovací města Pithom a Rameses. Čím víc však je týrali, tím víc se množili a rostli, takže si Egypťané zprotivili syny Izraele. Tyranií si je podrobili, ztrpčovali jim život tvrdou prací s přípravou hlíny, cihel a všelijakou prací na poli, vůbec je dřeli tyransky.

Egyptský král poručil hebrejským porodním pomocnicím, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Pua: „Když budete Hebrejkám pomáhat při porodu a zjistíte, že je to chlapec, usmrťte ho, když to bude děvče, ať je naživu.“

Farao (nadto) poručil všemu svému lidu: „Každého syna narozeného (Hebreům) hoďte do Nilu, každou dceru však nechte naživu!“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Zj 14,5; srov. Iz 50,11; Zj 21,4

Betlémské děti jsou bez poskvrny před trůnem Božím. * Jejich bolest a nářek se změnily ve věčnou radost.

Nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude. * Jejich bolest a nářek se změnily ve věčnou radost.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Quodvultdea, biskupa

(Sermo 2 de Symbolo: PL 40,655)

Nemluví ještě, a už vyznávají Krista

Narodil se malý chlapec i velký Král. Zdaleka vede Bůh mudrce, aby se přišli poklonit tomu, kdo sice leží v jeslích, ale kraluje nebi i zemi. A když mudrcové zvěstují, že se narodil král, Herodes se děsí a chce ho zabít, aby neztratil své království. A přitom kdyby v něho uvěřil, klidně by si kraloval zde na tomto světě i jednou bez konce v životě věčném.

Proč se bojíš, Herode, když slyšíš, že se narodil Král? Nepřišel přece, aby tebe svrhl a vyhnal, ale aby přemohl ďábla. Ale ty to nechápeš, děsíš se a běsníš, a pro zničení toho jediného, po kterém se pídíš, se stáváš ukrutníkem vraždícím tolik dětí.

Neodvrátí tě ani láska hořekujících matek, ani truchlení otců nad zavražděnými syny, ani křik a nářek dětí. Vraždíš tyto drobečky jen proto, že tvé srdce vraždí strach a ty se domníváš, že když se ti podaří, oč usiluješ, budeš moci být dlouho živ. Ale vždyť ty chceš zabít sám Život!

Nuže, onen zdroj milosti, maličký i veliký, ten, který leží v jeslích, otřásá tvým trůnem. Aniž to víš, uskutečňuje skrze tebe své dílo a vysvobozuje duše ze zajetí ďáblova. Děti svých nepřátel přijal totiž za vlastní.

Děťátka umírají za Krista a nevědí o tom, rodiče oplakávají ty, kteří se ve smrti stávají mučedníky; a ty, kteří ještě ani nemluví, činí Kristus svými spolehlivými svědky. Hle, jak kraluje ten, jenž právě přišel vládnout! Hle, osvoboditel už osvobozuje, spasitel přináší spásu!

Jenže ty, Herode, o tom nic nevíš, děsíš se a běsníš. A zatímco proti tomuto dítěti běsníš, už mu prokazuješ službu, i když o tom nevíš.

Jak veliký je to dar milosti! Pro jaké zásluhy bylo těmto dětem dopřáno takovéto vítězství? Nemluví ještě, a už vyznávají Krista. Nejsou s to se pustit do boje, protože nevládnou ještě rukama, a už si odnášejí palmu vítězství!

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Zj 5,14; 4,10; 7,11; Žl 8,3; Zj 14,5

Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům. * Byly vykoupeny z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka.

Betlémské děti oslavují Pána: za života nemohly mluvit, chválí ho teď po smrti. * Byly vykoupeny z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme, *

tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

oslavuje celá země.

Všichni andělé, *

cherubové i serafové,

všechny mocné nebeské zástupy *

bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý, *

Pán, Bůh zástupů.

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě *

sbor tvých apoštolů,

chválí tě *

velký počet proroků,

vydává o tobě svědectví *

zástup mučedníků;

a po celém světě *

vyznává tě tvá církev:

neskonale velebný, *

všemohoucí Otče,

úctyhodný Synu Boží, *

pravý a jediný,

božský Utěšiteli, *

Duchu Svatý.

Kriste, Králi slávy, *

tys od věků Syn Boha Otce;

abys člověka vykoupil, *

stal ses člověkem a narodil ses z Panny;

zlomil jsi osten smrti *

a otevřel věřícím nebe;

sedíš po Otcově pravici *

a máš účast na jeho slávě.

Věříme, že přijdeš soudit, *

a proto tě prosíme:

přispěj na pomoc svým služebníkům, *

vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;

dej, ať se radují s tvými svatými *

ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *

veď ho a stále pozvedej.

Každý den tě budeme velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Pomáhej nám i dnes, *

ať se nedostaneme do područí hříchu.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Pane, k tobě se utíkáme, *

ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys poslal na svět svého Syna, a svaté děti betlémské, i když ještě neuměly mluvit, přece svědčily o jeho příchodu svou mučednickou smrtí; dej, ať my, kteří svou víru ústy vyznáváme, podle ní také žijeme. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky