Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Vstávají ze sna pastýři
a diví se a žasnou.
A bez váhání zamíří,
kde vidí hvězdu jasnou.
Nad holým chlévem z kamení,
co hledí dolů k městu,
hoří to Boží znamení
a osvěcuje cestu.
Svolává k chlévu ze všech stran
i anděle i lidi.
A kdo má srdce dokořán,
každý to světlo vidí.
A kdo má srdce dokořán,
ten slyší z nebe zvony.
Sbíhá se, sbíhá ze všech stran
těch srdcí miliony.
A pokud časem bude čas
a srdce otevřená,
budou se sbíhat zas a zas
a padat na kolena
před Králem věků na jeslích
a zpívat s celým světem:
Buď sláva Bohu v nebesích
a pokoj Božím dětem!
Nebo:
Děťátko z věčnosti,
chci nyní zpívat tvé matce:
kéž je má píseň krásná
jako jitřní sníh!
Raduj se, Panno Maria, dcero země,
sestro duše mé, raduj se,
radosti mé radosti!
Jsem putování nocemi,
ty však jsi dům pod hvězdami!
Jsem žíznivá miska,
ty však jsi širé moře Páně!
Raduj se, Panno Maria,
peruti mé země, koruno mé duše.
Raduj se, radosti mé radosti:
Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.
Nebo:
Co se stalo, nedá se odestat,
a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,
tolik se mění a odestává, že na všem je to znát
a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.
Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,
a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků
vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,
Ty nejštědřejší ze všech almužníků!
Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,
zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,
že na této zemi jako Ty jsme byli
proudem milosti Tvé v život strženi.
Nebo:
Povězte, co jste viděli,
pastýři v Betlémě?
Boha z Boha jsme viděli,
spícího na seně.
Povězte, všichni věřící,
co se to stalo dnes
v úžasném pozdvihování,
když kánon četl kněz?
Boha z Boha jsme viděli,
jenž stvořil celý svět;
ležel tichý a bezmocný
na oltáři jak květ.
Co do jeslí a na oltář
ho stáhlo z neznáma?
A ticho odpovídá nám:
To láska – láska má.
Nebo (Kancionál č. 219):
(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)
Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,
my též do Betléma pospíchejme.
Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni
k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.
Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra
všem nám září v úsměvu Dítěte.
Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,
jej chválami vroucími vítejme.
Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Nebo:
Ježíšek Panně v náručí
má vlásky plné světla.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však je tolik tepla!)
Ježíšek Panně u prsou
má vlásky plné hvězd.
(Ach, krutí, zlí jsou králové,
zde láska chrání dnes.)
Ježíšek Panně na srdci
má vlásky plné ohně.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však má spásy hojně.)
Ježíšek Panně na klíně
má z vlásků aureolu
a všechny kvítky hledí výš
a všechny hvězdy dolů.
ŽALMY
1. ant. S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
Bůh je naše útočiště a síla, *
osvědčil se jako nejlepší pomocník v nouzi.
Proto se nebojíme, i kdyby se kácela země, *
i kdyby se hory řítily do hlubin moře.
Ať se bouří moře, pění jeho vody, *
ať se třesou hory, když se moře vzdouvá,
s námi je Hospodin zástupů, *
Bůh Jakubův je naší tvrzí.
Proudy bystřin jsou k radosti Božímu městu, *
přesvatému stánku Nejvyššího,
Bůh je v jeho středu, nepohne se, *
od časného jitra ho Bůh bude chránit.
Národy se bouřily, říše se bortily; *
tu zahřměl svým hlasem, země se rozplynula.
S námi je Hospodin zástupů, *
Bůh Jakubův je naší tvrzí.
Pojďte, pozorujte Boží skutky, *
které učinil k úžasu země.
Zamezuje války až po samé hranice světa, *
láme luky, přeráží oštěpy a štíty pálí ohněm.
Přestaňte a uznejte, že já jsem Bůh, *
převyšuji národy, převyšuji svět.
S námi je Hospodin zástupů, *
Bůh Jakubův je naší tvrzí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. S námi je Hospodin zástupů, Bůh Jakubův je naší tvrzí.
2. ant. Pán bude vládnout od moře k moři a v jeho dnech rozkvete hojnost pokoje.
Bože, svěř králi svou pravomoc, *
svou spravedlnost královskému synu.
Ať vládne tvému lidu spravedlivě, *
nestranně tvým ubohým.
Hory přinesou lidu pokoj, *
pahorky spravedlnost.
Zjedná právo ubohým z lidu, †
pomůže chudákům, *
rozdrtí utlačovatele.
Žít bude dlouho jak slunce, *
jak luna po všechna pokolení.
Sestoupí jako déšť na trávu, *
jako vláha, která napájí zemi.
V jeho dnech rozkvete spravedlnost a hojnost pokoje, *
dokud nezanikne luna.
Bude vládnout od moře k moři, *
od Řeky až do končin země.
Jemu se budou klanět nepřátelé, *
jeho protivníci prach budou lízat.
Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, *
králové Arábie a Sáby zaplatí daně.
Všichni králové se mu budou klanět, *
všechny národy mu budou sloužit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán bude vládnout od moře k moři a v jeho dnech rozkvete hojnost pokoje.
3. ant. Pán vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci.
On vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci, *
ubožáka, jehož se nikdo neujímá.
Smiluje se nad nuzným a chudým, *
zachrání ubožákům život.
Vymaní je z křivdy a násilí, *
neboť jejich krev je drahá v jeho očích.
Proto bude žít a dostane se mu z arabského zlata, †
stále se budou za něho modlit, *
ustavičně mu budou žehnat.
Země bude oplývat obilím, †
jeho úroda bude šumět až ve vrcholcích hor jak Libanon, *
obyvatelé měst rozkvetou jak polní tráva.
Jeho jménu se bude žehnat navěky, *
pokud bude slunce svítit, potrvá jeho jméno.
A v něm budou požehnána všechna plemena země, *
blahoslavit ho budou všechny národy.
Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele, *
on sám koná divy.
A požehnané jeho slavné jméno navěky, *
jeho slávou ať je naplněna celá země! Staň se! Staň se!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán vysvobodí chudáka, který se dovolává pomoci.
Pastýři nalezli dítě položené v jeslích
a vyprávěli, co jim bylo o něm řečeno.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek listu svatého apoštola Pavla Kolosanům
1,1-14
Děkování a prosba
Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, a bratr Timotej křesťanům v Kolosách, věřícím bratřím v Kristu. Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce.
Když se za vás modlíme, nepřestáváme děkovat Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista. Slyšeli jsme totiž o vaší víře ve spojení s Kristem Ježíšem a o vaší lásce ke všem věřícím, a to pro naději (na odměnu), která je vám připravena v nebi. (O té naději) jste slyšeli už dříve při (hlásání) slova pravdy, radostné zvěsti, která k vám pronikla. A jako už přináší ovoce a šíří se na celém světě, tak je tomu také u vás od toho dne, kdy jste ji uslyšeli a správně poznali tuto Boží milost. Tak vás v tom vyučil Epafras, náš milý spoluslužebník. On nás spolehlivě zastoupil v této službě konané pro Krista a od něho také jsme se dověděli o vaší lásce, (kterou ve vás působí) Duch.
Proto od toho dne, kdy jsme (o tom) uslyšeli, nepřestáváme se za vás modlit a prosit (Boha), abyste dobře poznali jeho vůli (a aby se vám dostalo) všestranné moudrosti a duchovního pochopení. Tak povedete život hodný Pána a budete se mu ve všem líbit: ponesete plody všech možných dobrých skutků a porostete v poznávání Boha. Jeho božská moc vám dá všestrannou sílu, abyste (všecky zkoušky) trpělivě vydrželi. Pak budete radostně
děkovat Otci,
že vás uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.
On nás totiž vytrhl z moci temnosti
a převedl do království svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení
a odpuštění hříchů.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Kol 1,12.13; Jak 1,17
Děkujme Bohu Otci; * on nás vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.
Každý dobrý úděl, každý dokonalý dar přichází shora, sestupuje od Otce světel. * On nás vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernarda, opata
(Sermo 1 in Epiphania Domini, 1-2: PL 133,141-143)
V plnosti času přišla i plnost božství
Projevila se dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem. Děkujme Bohu, jehož působením tak oplýváme útěchou v tomto pozemském putování, v tomto vyhnanství, v této bídě.
Dokud se nezjevila jeho láska k lidem, dobrota byla skryta. Byla ovšem i předtím, vždyť i milosrdenství Páně je přece od věčnosti. Podle čeho se však dalo poznat, že je tak veliká? Byla slibována, ale nebyla pociťována. Proto v ni mnozí ani nevěřili. Vždyť mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán skrze proroky, říkaje: To, co zamýšlím, je pro vaše blaho, a ne pro utrpení. Co však odpovídal člověk, když na něj doléhalo utrpení a neznal pokoje? Jak dlouho budete říkat: Pokoj, pokoj, a přece není pokoje? Pro tohle poslové pokoje hořce naříkali, říkajíce: Kdo uvěřil, co jsme slyšeli? Avšak nyní ať lidé uvěří alespoň tomu, co viděli vlastníma očima, protože výroky Boží jsou nejvýš spolehlivé. Vždyť přece aby nezůstal skryt ani zakalenému oku, rozestřel svůj stan na slunci.
Hle, pokoj nikoli slibovaný, nýbrž seslaný, nikoli odkládaný na později, nýbrž daný, nikoli prorokovaný, nýbrž poskytnutý. Hle, Bůh Otec seslal na zem jakoby plný vak svého milosrdenství. Říkám vak, který se má protrhnout při umučení, aby se z něj vysypalo naše výkupné, jež je v něm ukryto. Zajisté vak, třeba malý, ale plný. Pravda, bylo nám dáno malé dítě, ale přebývá v něm celá plnost božství. Když totiž přišla plnost času, přišla i plnost božství. Přišlo v těle, aby se alespoň tak ukázalo tělesným tvorům, a až se zjeví jeho láska k lidem, aby byla rozpoznána jeho dobrota. Jakmile totiž vejde ve známost Boží láska k lidem, jeho dobrota nemůže nadále zůstat skryta. Vždyť čím mohl více doporučit svou dobrotu než tím, že vzal na sebe moje tělo? Moje, pravím, nikoli Adamovo tělo, to jest nikoli takové, jaké měl on před hříchem.
Co by mohlo takovou měrou objasnit jeho milosrdenství jako to, že vzal na sebe dokonce bídu? Co je tak plno slitovnosti jako to, že se kvůli nám Boží Slovo stalo uschlou trávou? Pane, co je člověk, že na něho myslíš? Nebo proč se k němu skláníš svým srdcem? Z toho ať člověk pozná, jak veliká je Boží péče o něj. Z toho ať pochopí, jak o něm Bůh smýšlí nebo co k němu cítí. Neptej se, člověče, na to, co trpíš ty, nýbrž co vytrpěl on. Z toho, co pro tebe učinil, poznej, jak si tě cenil; tak se ti ukáže jeho dobrota, jež pramení z lásky k člověku. Vždyť oč menším se učinil z lásky k lidem, o to větším se projevil ve své dobrotě. A čím více byl pro mne znevážen, tím je mi dražší. Projevila se, říká apoštol, dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem. Vskutku velkolepá a zjevná je Boží dobrota a láska k člověku! Velkolepý důkaz dobroty podal ten, jehož zásluhou byla lidská přirozenost spojena s Božím jménem.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Ef 1,5; Řím 8,29
Bůh nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista; * učinil to ze svého svobodného rozhodnutí, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti.
Ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna. * Učinil to ze svého svobodného rozhodnutí, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
chválí tě *
velký počet proroků,
vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
božský Utěšiteli, *
Duchu Svatý.
Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Neviditelný Bože, příchodem tvého Syna zazářilo v temnotách světa tvé světlo; obrať k nám svou jasnou tvář a dej nám poznat velikost své lásky, abychom tě celým srdcem chválili za jeho narození. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky