17. červenec 2023

Panny Marie Karmelské
nezávazná památka
(v ostravsko-opavské diecézi)

Biblické texty oslavují krásu Karmelu. Na této hoře, zdvihající se na břehu Středozemního moře poblíž dnešní Haify, bránil prorok Eliáš čistotu víry vyvoleného národa. Ve 12. století se tam usadila skupina poustevníků. V obláčku vystupujícím na prosbu Eliáše z moře a přinášejícím spásný déšť (1 Král 18,44) spatřovali předobraz Matky Boží a své řeholní společenství svěřili pod její ochranu. Ve 13. století museli utéci před Saracény do Evropy a dosáhli schválení karmelitánských řeholních stanov. Podle tradice, která se v tomto řádu uchovává, svěřila Panna Maria generálnímu představenému Simonu Stockovi škapulíř (1251) s příslibem zvláštní ochrany pro ty, kdo ho budou nosit. Památka Panny Marie Karmelské se v karmelitánském řádu slaví od 14. století a v roce 1726 byla její oslava rozšířena na celou církev.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Ty slavná panno panen všech,

my zpíváme ti chvalozpěv.

Božího Syna matkou jsi,

čistá a plná milostí.

Co Eva hříchem ztratila,

tvá věrnost nám zas vrátila

a lidé z ráje vyhnaní

jsou v domov lásky pozváni.

Jsi brána Krále slavného,

dvůr plný světla rajského,

za podíl na své záchraně

Marii Panně děkujme.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z Panny nejčistší,

Otci i Duchu v říši hvězd

na věčné věky budiž čest. Amen.

Nebo:

Do srdce tvého

jak do přehrady milosrdenství

svůj žal a úzkost vhazujeme

na ruce tvé jak na kotvy

naděje zavěšujeme poslední

ve chvílích nejtěžších

Panno věrná

Z tvých očí

Potěšení zarmoucených

sílu svou v žízni popíjíme

a radujeme se z nalezených cest

jež bolestný tvůj meč

klestil nám v houští bezradnosti

Před vpádem nepřátel

ať už jsou v nás či ve světě

do tebe se zavíráme

Věži Davidova

a před potopu nenávisti

hladiny oceánů zvedající

svět celý v sobě skryj

Archo úmluvy

Vůni, jež vábí nás ze všech stran

podivným magnetem milosti

usměrni

Růže tajemná

a podobu svou nám zjev

a podobu naši nám ukaž

v tobě

Zrcadlo spravedlnosti

Až půjdem okolo

a kladivem neodbytnosti své

prosbami na tebe zaklepem

Dome zlatý

nakloň se k nám

a polibkem pokoje

Uzdravení nemocných

malomocenství naše uzdrav

K tobě až přijdem naposled

poděkovat

jak do chrámu Šalomounova

a darem tělo s duší přinesem

ujmi se nás

a klíčem lásky mateřské

nebe nám otevři

Bráno nebeská

Nebo:

Bože v Trojici jediný,

z tebe vyšlo Slovo odvěké,

jež skrze Ducha Svatého

v Marii se stalo člověkem.

Dík za dar Matky Kristovy,

která i naší matkou je,

je radost rodu lidského,

církev ji zná a miluje.

Velebí naše duše Pána

i tebe, Maria, panenská Matko,

ty jsi po Kristu nejkrásnější

a vzácnější nad všechno zlato.

Andělský pozdrav „Milostiplná“

šeptáme v úžasu vždy znova,

zatímco ty nemluvíš slovy,

leč mateřstvím: Jsi Matkou Slova.

Ty jsi největší ženou Ducha

a lidství nejzralejší květ,

i náš duch raduje se s tebou,

dcero církve a sestro všech.

Jsi v Nazaretě s andělem,

v Betlémě se svým dítětem,

při prvním divu v Káni jsi,

pod křížem dovršuješ mateřství.

V tobě Bůh zjevil nové rysy

své lásky lidem darované,

lásky mateřské, sesterské

i dosud nepojmenované.

Chceme ji hledat, objevit,

nalézat v nové podobě,

Matko a Panno, dcero, sestro,

v svém rozjímání o tobě.

V poslušnosti a pokoře,

v čistotě, sebezapření,

chcem vtisknout světu rozměr tvůj,

daný v počátku stvoření.

Trojjedinému Bohu kéž

říkáme zas a zase

s tebou, Maria, v každý čas

své Fiat, Amen, staň se!

Nebo:

Stále jsi s námi, Ty, sluncem oděná

Na naší cestě hřbitovní

Jsi začátkem i koncem. Jsi světlem, kde je tma

Slza na ruce vraždění

Jsi výš nad krásu květu o Tvé podobě

Jsi níž než vězeň v cele

Jsi v křídlech písně o Tobě

Jsi dítětem v modlitbě neumělé

Jsi pevnou tvrzí válečného zděšení

Sama, a dravec odešel

V kamenech valených na nás Jsi ztišení

Jsi lípa za bzukotu včel

Pastýřka ovcí jsi, znáš práci hospodáře

a v duších dětí budíš dobro, ničíš zlo

Rodičko mlčení, Jsi stále tichá záře

V naše sedmibolestno

Sodomou vedeš ven

Od plének Domku až po Golgotu

Ty neopouštíš nás

V kapličkách polních cest Jsi růžencem

Když v našem vydechnutí posledním

své Ave ukládáš.

Nebo:

Maria bez poskvrny počatá,

Žena, jen žena, ale ta,

která svou mocí i přítomností

je větší než z bohyň minulosti

Kterákoli se zdála či snila, – jež

Tu jedinou práci má na práci, než

Veškerou slávu Boží propustit,

Tu slávu, která rozhodla se jít

Jen skrze ni a z ní se rozlévat

Ven a jiné cesty nehledat.

Že spjati a svázáni jsme, dím,

Kolem a kolem milosrdenstvím

Jakoby vzduchem; a tím spíš

je totéž Maria, po jménu výš.

Předivo předivné a šat divoucí

A přes náš hříšný globus se hrnoucí

Je ona, neboť Bůh vydal sám

Svou prozřetelnost jejím modlitbám.

Je víc než pouhá almužnice, ba

Je sama nejvýš sladká almužna

A lidstvu úradkem podílet se sluší

Na jejím životě jak životu na ovzduší…

… Ó buď jen, ty drahá, dím,

Matko, zcela mým ovzduším,

šťastnějším světem, v kterém bych

putoval a nepotkával hřích.

Kolem mne a nade mnou dli ty

Mým mrzkým očím v ústrety,

Ó sladké a širé nebe nad světy,

Mluv ke mně, sluchu se tkni,

O Boží lásce, ó vzduchu skutečný,

O prosbách, pokoře a pokání.

Světa mateční vzduchu divoucí,

Obejmi ach co ostrov plovoucí

mne, dítě své po tobě prahnoucí.

Nebo:

Buď pozdravena,

svatá Paní,

přesvatá Královno,

Matko Boží, Maria.

Buď pozdravena ty,

která jsi jeho palácem,

buď pozdravena,

která jsi jeho stanem.

Buď pozdravena,

která jsi jeho příbytkem,

buď pozdravena,

která jsi jeho rouchem.

Buď pozdravena,

která jsi jeho služebnicí.

Buď pozdravena,

která jsi jeho Matkou,

v níž všechna plnost milosti

a všechno dobro

bylo a stále je.

ŽALMY

1. ant. Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, Hospodine.

Žalm 84 (83)
Touha po Boží svatyni
Tady nemáme město k trvalému pobytu: to budoucí (město) hledáme. (Žid 13,14)

Jak milý je tvůj příbytek, Hospodine zástupů! *

Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních,

mé srdce i mé tělo *

s jásotem tíhnou k živému Bohu.

I vrabec si nalézá příbytek *

a vlaštovka své hnízdo, kde ukládá svá mláďata:

Tvé oltáře, Hospodine zástupů, *

můj králi a můj Bože!

Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, *

stále tě mohou chválit.

Blaze člověku, jenž u tebe nalézá pomoc, *

když se chystá na svatou pouť.

Až půjdou vyschlým údolím, v pramen je změní, *

a časný déšť je zahalí požehnáním.

Půjdou se silou stále větší: *

uzří Boha bohů na Siónu.

Hospodine, Bože zástupů, slyš mou modlitbu, *

popřej sluchu, Jakubův Bože!

Štíte náš, Bože, pohleď, *

popatř na tvář svého pomazaného!

Věru, lepší je den v tvých nádvořích *

než jinde tisíc:

raději budu stát na prahu domu svého Boha *

než přebývat ve stanech bezbožníka.

Neboť Hospodin, Bůh, je slunce a štít: †

Hospodin popřává milost a slávu, *

neodepře štěstí těm, kteří žijí v nevinnosti.

Hospodine zástupů, *

blaze tomu, kdo v tebe doufá.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, Hospodine.

2. ant. Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu.

Kantikum
Hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor

Iz 2,2-5

Všechny národy přijdou a budou se před tebou klanět. (Zj 15,4)

Stane se v posledních dnech: †

Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem na vrcholu hor, *

vyvýšena nad pahorky,

budou k ní proudit všechny národy. *

Budou k ní putovat četné kmeny a řeknou:

„Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, *

do domu Jakubova Boha!

Ať nás naučí svým cestám, *

choďme po jeho stezkách!“

Ze Siónu vyjde nauka, *

z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.

Soudit bude národy, *

rozsuzovat četné kmeny,

že zkují své meče v radlice *

a svá kopí ve vinařské nože.

Nezdvihne již meč národ proti národu, *

válce se již nebudou učit.

Jakubův dome, vzhůru, *

choďme v Hospodinově světle!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu.

3. ant. Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno.

Žalm 96 (95)
Bůh je králem a soudcem celého světa
Zpívali před trůnem a před Beránkem píseň novou. (Srov. Zj 14,3)

Zpívejte Hospodinu píseň novou, *

zpívejte Hospodinu, všechny země!

Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno, *

rozhlašujte den po dni jeho spásu!

Vypravujte mezi pohany o jeho slávě, *

mezi všemi národy o jeho divech.

Neboť Hospodin je veliký a velmi hodný chvály, *

je třeba se ho bát více nežli všech bohů.

Neboť všichni bohové pohanů jsou jen výmysly, *

Hospodin však stvořil nebe.

Velebnost a vznešenost ho předcházejí, *

moc a nádhera jsou v jeho svatyni.

Vzdejte Hospodinu, rodiny národů, †

vzdejte Hospodinu slávu a moc, *

vzdejte Hospodinu slávu, hodnou jeho jména.

Přineste oběť a vstupte do jeho nádvoří, *

v posvátném rouchu klaňte se Hospodinu!

Třeste se před ním, všechny země! *

Hlásejte mezi pohany: Hospodin kraluje.

Upevnil svět, aby nekolísal: *

národy řídí podle práva.

Radujte se, nebesa, zajásej, země, †

zahuč, moře a vše, co je naplňuje; *

zaplesej, pole a vše, co je na něm.

Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy †

před Hospodinem, že přichází, *

že přichází řídit zemi.

Bude řídit svět spravedlivě, *

národy bude spravovat věrně.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. Iz 61,10

Radostí jásám v Hospodinu, má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy, oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

Učinil si v ní svůj příbytek;

od věků měl s ní své plány.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.

Bůh si ji vyvolil od pradávna, * od věků měl s ní své plány.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: V modlitbě jsem hledala moudrost a obdržela jsem její první plody.

Mesiáš a jeho předchůdce

Lk 1,68-79

Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele, *

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele *

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna *

ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel, *

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci, †

rozpomenul se na svou svatou smlouvu, *

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, †

abychom mu beze strachu a vysvobozeni z rukou nepřátel *

zbožně a spravedlivě sloužili po všechny dny svého života.

A ty, dítě, budeš prorokem Nejvyššího, *

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy *

v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha, *

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti, *

a uvedl naše kroky na cestu pokoje.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. V modlitbě jsem hledala moudrost a obdržela jsem její první plody.

PROSBY

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, slunce spravedlnosti, tvá Matka přišla na svět jako zářící jitřenka, ohlašující den spásy,

veď nás svou milostí, ať stále chodíme ve tvém světle.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, věčné slovo Otcovo, ty sis vyvolil za Matku neporušenou pannu,

vysvoboď nás z porušení hříchu.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Ježíši, Spasiteli světa, pod tvým křížem stála a s tebou trpěla tvá Matka,

na její přímluvu dej i nám statečnost a vytrvalost, abychom obstáli ve všech zkouškách s vědomím, že tím máme účast na tvém utrpení.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Nejdobrotivější Ježíši, když jsi umíral na kříži, svěřil jsi lidstvo do ochrany své Matky,

dej, ať chráněni její mocnou záštitou zůstáváme stále spojeni s tebou.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Nebo:

Oslavujme našeho Spasitele, narozeného z Panny Marie, a prosme ho:

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Spasiteli světa, tvá Matka byla pro tvé zásluhy už předem uchráněna od veškeré poskvrny hříchu,

dávej také nám svou milost, aby nás hřích nikdy neovládl.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Náš vykupiteli, tvá Matka byla naplněna Duchem Svatým a stala se tvým nejčistším příbytkem,

učiň i nás navěky živým chrámem svého Ducha.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Pane Ježíši, tvá Matka uchovávala všechna tvá slova ve svém srdci a uvažovala o nich,

veď nás, abychom ji následovali a sytili se slovem vycházejícím z tvých úst.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Králi králů, tys vzal svou Matku s tělem i s duší k sobě do nebe,

pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k tobě.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Pane nebe i země, tys postavil svou Matku po své pravici jako královnu,

postav v den soudu po své pravici i nás.

Ježíši, Synu Panny Marie, vyslyš nás.

Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé.
Přijď království tvé.
Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům.
A neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.

MODLITBA

Prosíme tě, Bože, veď nás k dokonalejší modlitbě, abychom na přímluvu a pod ochranou blahoslavené Panny Marie stále stoupali cestou, která vede ke Kristu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Není-li přítomen kněz nebo jáhen anebo modlí-li se někdo sám, končí se slovy:

Dej nám, Bože, své požehnání,
chraň nás všeho zlého
a doveď nás do věčného života.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky