30. říjen 2023

Pondělí, mezidobí, 30. týden
2. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Buď můj život čest a chvála Boží,

jiným růže, sobě trní, hloží.

Být jak zrno, skryté v Boží zemi,

hrstka kvasu, o níž lidé neví…

Šířit radost, bolest nechat sobě,

hledat slabé, sílit, těšit v mdlobě.

Nehledat práv, plnit povinnosti,

chudý ve všem, bohatý jen v ctnosti,

opravdový až do morku kosti.

Sebe zapřít, stavět na milosti,

obejmout kříž, drtit změkčilosti.

Jiným sloužit, sám si sloužit nedat,

v oběť lásky sebe na kříž zvedat,

pobloudilé v náruč Boží volat,

zlobu láskou přemáhat a zdolat.

Nic nechtít a všechno dát,

Boha v bližních milovat!

S Matkou Boží pevně stát,

v dobrém růst a vytrvat!

Nebo:

Nebylo nic

svět nestvořen

jen Bože Ty.

A řekl jsi a svět se zvedl z nicoty.

Dny světa šly a já jsem nebyl v jeho dnech.

Bůh stvořil duši, člověk do plic nabral dech.

Svět byl tak veliký a tak prázdný stranou stál.

To já stál stranou. Tys mě k sobě povolal.

Svět by se zhroutil nebýt k Tobě pozvedán.

Na kříž je přibíjen a vzhůru zvedán Pán.

I teď je tu i nyní uvidět se dá

kněz zvedá Chléb, srdce se ve mně pozvedá.

Až klesnu na zemi a v prach se navrátím,

Ty sám mě pozvedneš a já Tě uchvátím.

Až svět se v oheň promění a bude soud,

pokyň mně k pravici a nedej zahynout.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, popřej mi sluchu a zachraň mě.

Žalm 31 (30), 2-17.20-25
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23,46)
I (2-9)

K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben navěky, *

vysvoboď mě, jsi spravedlivý!

Popřej mi sluchu, *

rychle mě zachraň!

Buď mi ochrannou skálou, *

opevněnou tvrzí k mé záchraně,

vždyť ty jsi má skála a má tvrz, *

pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.

Vyprostíš mě z léčky pro mě nastražené, *

neboť ty jsi mé útočiště.

Do tvých rukou svěřuji svého ducha, *

Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.

Ctitele nicotných model nenávidíš, *

já však důvěřuji v Hospodina.

Budu se veselit a jásat nad tvým slitováním †

že jsi shlédl na moji bídu, *

že jsi mé duši pomohl v tísni,

žes mě nevydal do moci nepříteli, *

ale postavils mé nohy na volné prostranství.

Ant. Hospodine, popřej mi sluchu a zachraň mě.

2. ant. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine.

II (10-17)

Smiluj se nade mnou, Hospodine, je mi úzko, *

hořem chřadne mé oko, duše i tělo,

Neboť můj život hyne ve strastech, *

má léta v hořekování

Strast mě zbavuje síly, *

moje kosti chřadnou.

Všichni nepřátelé mnou opovrhují, †

sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, *

kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou.

Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, *

podoben jsem rozbitému hrnci.

Vždyť se tolik o mně šeptá – slyšel jsem to – hrůza odevšad! *

Spolu se proti mně radí, usilují zničit mi život.

Já však, Hospodine, v tebe doufám, *

říkám: Ty jsi můj Bůh!

Můj osud je ve tvé ruce, *

vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel!

Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, *

zachraň mě svou slitovností.

Ant. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine.

3. ant. Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal podivuhodné milosrdenství.

III (20-25)

Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine, †

uchovals ji těm, kdo se tě bojí, *

popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi.

Tvoje tvář je jim bezpečnou ochranou *

před spiknutím lidí,

ukrýváš je ve stanu *

před svárlivými řečmi.

Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal *

podivuhodné milosrdenství v opevněném městě

Už jsem si říkal sklíčeně: *

„Jsem zapuzen od tvých očí!“

Tys však uslyšel můj hlasitý nářek, *

když jsem volal k tobě o pomoc.

Milujte Hospodina, všichni jeho svatí, *

Hospodin zachovává věrné,

ale plnou měrou odplácí těm, *

kdo si počínají drze.

Vzmužte se a buďte srdnatí, *

všichni, kdo spoléháte na Hospodina.

Ant. Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal podivuhodné milosrdenství.

Veď mě ve své pravdě a uč mě,

neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

1,16 – 2,1a.10-24

Bezbožní smýšlejí nemoudře o spravedlivém

Bezbožní svolávají smrt skutky i slovy,

za přítele ji považují, touží po ní,

smlouvu s ní umlouvají,

zasluhují stát se její kořistí.

Ti, kteří smýšlejí zvráceně, praví toto:

„Utlačujme spravedlivého chudáka,

nešetřme vdovy,

nemějme ohled na šediny letitého starce.

Moc ať je nám zákonem spravedlnosti,

vždyť slabost se ukazuje bez užitku!

Číhejme na spravedlivého, je nám k ničemu

a staví se proti našim skutkům,

vytýká nám přestoupení zákona,

předhazuje nám provinění proti mravům.

Chlubí se, že zná Boha,

nazývá se dítětem Páně.

Je výčitkou našemu smýšlení,

i dívat se na něho je k nesnesení.

Vždyť jeho život se nepodobá jiným,

jeho chování je přemrštěné!

Za zpotvořené nás považuje,

styku s námi se vyhýbá jak nečistotě,

blahoslaví konec spravedlivých

a chlubí se, že má za otce Boha.

Podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova,

zkusme, jak to s ním skončí.

Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme

a vysvobodí ho z ruky protivníků.

Zkoušejme ho soužením a trápením,

abychom poznali jeho mírnost

a přesvědčili se o jeho trpělivosti.

Odsuďme ho k hanebné smrti,

zda najde ochranu, jak říká.“

Tak smýšlejí, ale klamou se,

protože je oslepila jejich zloba,

neznají Boží tajemství,

nedoufají v odměnu zbožnosti

a nevěří v odplatu čistých duší.

Vždyť Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti,

udělal ho jak obraz vlastní přirozenosti,

ale ďáblovou závistí přišla smrt na svět,

zakusí ji ti, kdo jsou v jeho moci.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Mdr 2,1.12.13.17.18; Mt 27,43

Ti, kdo smýšlejí zvráceně, praví toto: Číhejme na spravedlivého, staví se proti našim skutkům, nazývá se dítětem Páně. Podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova. * Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků.

Spoléhal na Boha, ať ho teď vysvobodí, má-li v něm zalíbení. Přece řekl: Jsem Boží syn! * Je-li spravedlivý.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Klementa I., papeže, Korinťanům

(Cap. 21,1 – 22,5; 23,1-2: Funk 1,89-93)

Nezběhněme od Boží vůle

Hleďte, milovaní, aby se mnohá Boží dobrodiní neobrátila v naše odsouzení, nebudeme-li totiž v důstojném životě svorně konat to, co je v jeho očích dobré a co se mu líbí. Praví totiž kdesi: Duch Páně je světlo, které zkoumá skrýše nitra.

Mějme na paměti, jak je blízko a že mu není skryto nic z toho, o čem přemýšlíme a uvažujeme. Sluší se tedy, abychom nezběhli od jeho vůle. Raději ať se nad námi pohoršují lidé pošetilí a nerozumní, kteří se povyšují a vychloubají v pýše nad svou výmluvností, nežli Bůh.

Pána Ježíše, jehož krev byla za nás dána, mějme v zbožné úctě; své představené chovejme v uctivosti; starších si važme; mládež učme bázni Boží a své manželky veďme k dobrému: ať prokazují chvalitebnou čistotu mravů; v bezúhonnosti ať ukazují své laskavé smýšlení, a mírnost svého jazyka ať osvědčují mlčením; svou lásku ať věnují ne podle náklonnosti, nýbrž v počestnosti rovným dílem všem, kdo se bojí Boha.

Našim dětem ať se dostane křesťanské výchovy: ať se naučí, jakou moc má u Boha pokora, co u něho zmůže svatá láska, jak dobrá a vznešená je bohabojnost a že je záchranou pro všechny, kteří v ní svatě žijí s čistou myslí. Neboť on zkoumá myšlenky a úmysly; jeho dech je v nás, a odejme jej, kdy chce.

To vše upevňuje víra v Krista. On sám nás totiž k sobě volá skrze Ducha Svatého: Pojďte, synové, a slyšte mě, naučím vás bát se Hospodina. Miluje kdo život? Přeje si dny štěstí? Zdržuj svůj jazyk od zlého, své rty od falešných slov. Chraň se zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj!

Ve všem milosrdný a dobrotivý Otec má rád ty, kdo se ho bojí. Vlídně a laskavě dává své milosti těm, kdo k němu přicházejí s čistým srdcem. Proto nepochybujme a naše duše ať nepovažuje jeho nesmírné a vzácné dary za zdání.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Žl 119 (118),101.95.102

Zadržuji své nohy od každé zlé cesty, abych dbal na tvá slova. * Dávám pozor na tvá přikázání.

Neodchyluji se od tvých rozhodnutí, protože tys mě poučil. * Dávám.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, rozmnož naši víru, naději a lásku, ať s radostí plníme, co přikazuješ, aby se na nás splnilo, co slibuješ. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky