Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Hle, z pouště zní hlas jasný dost,
jenž deptá každou nepravost:
Vyhosťte z nitra plané sny,
už svítá Ježíš z výšiny.
Prober se, duše, z mrákoty,
než tě kal hříchu zatopí.
Už nová hvězda vysvitla,
jež vyvede svět z moci zla.
Beránek je nám Bohem dán,
za naše hříchy splatí daň.
Naléhavými prosbami
jej prosme o slitování.
Až jako blesk se vrátí zpět
a v pouta hrůzy sevře svět,
ať netrestá nás podle vin,
je však nám Otcem laskavým.
Ať slávou se Bůh Otec skví,
buď jeho Synu vítězství,
nechť chvála Duchu, Plameni,
po všechny věky všude zní. Amen.
Nebo:
Tvůj hlas mluví:
Zpívejte to při očekávání rána,
zpívejte to tiše,
tiše do tmavého ucha světa!
Zpívejte to na kolenou,
zpívejte to jako pod závojem,
zpívejte to jako zpívají
ženy v požehnaném stavu:
Stal se slabým, kdo je Silný,
Nekonečný stal se malým,
spanilým stal se Mocný,
pokorným stal se Vznešený,
má dost místa v komůrce Panny:
na jejím klíně bude jeho trůn –
ukolébavka mu postačí k chvále!
Hle, dny nechtějí vstávat ze zbožnosti
a noci země ztemněly hlubokou úctou:
Chci rozžehnout světla duše,
chci rozžehnout radost
ve všech končinách tvého lidstva:
Buď požehnaná, která neseš Pána!
ŽALMY
1. ant. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?
Jako laň prahne po vodách bystřin, *
tak prahne má duše po tobě, Bože!
Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: *
kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?
Mé slzy jsou mi pokrmem ve dne i v noci, *
když den co den slyším: „Kde je tvůj Bůh?“
Na to si vzpomínám, má duše tím přetéká: †
jak jsem putovával v zástupu, *
jak jsem je vodíval k Božímu domu
s hlasitým jásotem a chvalozpěvem *
ve svátečním průvodu.
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha.
Rmoutím se uvnitř v duši, *
proto vzpomínám na tebe v končinách Jordánu a Hermonu, na hoře Misar.
Přívaly na sebe volají hukotem tvých vodopádů, *
celé tvé příboje a vlny se přese mě převalily.
Za dne ať Hospodin dává svou milost, *
za noci mu budu zpívat a chválit ho, neboť mi dává život.
Říkám Bohu: „Má Skálo, proč na mě zapomínáš? *
Proč se musím smutně vláčet, tísněn nepřítelem?
Drtí mi to kosti, když mě tupí protivníci, *
když den co den mi říkají: „Kde je tvůj Bůh?“
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha.
Ant. Kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?
2. ant. Pane, ukaž všem lidem své milosrdenství.
Sir 36,1-7.13-16 (řec. 1-5.10-13)
Smiluj se nad námi, Pane, Bože všehomíra, *
shlédni a sešli svou bázeň na všechny pohany.
Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
aby viděli tvou moc.
Jako jsi jim ukázal na nás, že jsi svatý, *
tak ukaž nám svou moc na nich,
aby tě poznali, jako víme my, *
že není boha kromě tebe, Pane.
Obnov divy a opakuj zázraky, *
posilni ruku a pravé rámě.
Shromáždi všechny Jakubovy kmeny *
a vezmi si je v dědictví jako kdysi.
Pane, smiluj se nad lidem, jenž má tvé jméno, *
nad Izraelem, kterého jsi nazval svým prvorozeným.
Slituj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, místem, kde sídlíš.
Naplň Sión svou velebností *
a svatý chrám svou slávou.
Ant. Pane, ukaž všem lidem své milosrdenství.
3. ant. Požehnaný jsi, Bože, na nebeské klenbě.
Nebesa vypravují o Boží slávě *
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu, *
noc noci sděluje poučení.
Není to slovo a nejsou to řeči, *
jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol, *
až na konec světa jejich slova.
Tam rozestřel stan pro slunce, †
které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *
jásá jako rek, když se do běhu dává.
Na jednom okraji nebe vychází †
a obíhá až na jeho druhý okraj, *
nic se nemůže skrýt před jeho žárem.
Ant. Požehnaný jsi, Bože, na nebeské klenbě.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 2,3
Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! Ať nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách! Ze Siónu vyjde nauka, z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Jeruzaléme, vzešlo tvé světlo; * Hospodinova velebnost zazáří nad tebou. Jeruzaléme.
Uvidíš radost, která k tobě přichází od tvého Boha; * Hospodinova velebnost zazáří nad tebou. Sláva Otci. Jeruzaléme.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Pán říká: Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království, aleluja.
PROSBY
Pokorně vzývejme Krista, našeho Vykupitele, neboť on přijde vysvobodit z moci smrti ty, kdo se k němu utíkají, a volejme:
Přijď, Pane Ježíši.
Pane, když očekáváme tvůj příchod,
očisti naše srdce ode vší marnosti.
Tvá církev, Pane, kterou jsi založil,
ať tě oslavuje mezi všemi národy.
Tvůj zákon, Pane, je naším světlem na cestě k tobě,
ať chrání lid, který se k tobě hlásí.
Církev nám podle tvé vůle hlásá radostnou zvěst o tvém příchodu,
dej, ať tě uvítáme s velkou láskou.
Otče náš.
MODLITBA
Vyslyš, Bože, naše pokorné modlitby a naše úsilí o vnitřní opravdovost a čistotu provázej svým požehnáním, abychom se dobře připravili na slavnost narození tvého Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky