4. říjen 2023

Sv. Františka z Assisi
památka

Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství „třetího řádu“ (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o Vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nejvyšší a mocný, dobrý Pane,

tobě ať zní chvála, čest a dík.

Přísluší jen tobě, jehož jméno

člověk není hoden vyslovit.

Ať tě, Pane, chválí všechna díla,

zvláště bratr slunce ve výši,

on je dárce života i světla,

je tvůj obraz, Bože Nejvyšší.

Ať tě, Pane, chválí sestra luna,

všechny jasné hvězdy na nebi,

ať tě chválí svěží bratr vánek,

mraky, vzduch a každé podnebí.

Ať tě, Pane, chválí sestra voda,

čistá, sloužící a pokorná,

ať tě chválí jasný bratr oheň,

jehož moci obává se tma.

Ať tě chválí sestra matka země,

rodí pro nás trávu, plod i květ,

ať tě chválí trpící a tiší,

kteří s láskou umí odpouštět.

Ať tě chválí sestřička smrt těla,

které neunikne žádný tvor,

běda těm, kdo zemřou v těžkém hříchu,

šťastní, kdo v tvé vůli mají vzor.

Nejvyššímu, všemocnému Pánu

vzdejte čest a chválu veškerou,

dobrořečte s díky jeho jménu,

služte jemu s velkou pokorou.

ŽALMY

1. ant. Bože, svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?

Žalm 77 (76)
Vzpomínka na skutky Boží
Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se. (2 Kor 4,8)

Můj hlas se k Bohu vznáší a volám, *

můj hlas k Bohu stoupá, aby mě slyšel.

V den svého soužení hledám Pána, †

má ruka se v noci vzpíná bez únavy, *

nedá se utěšit má duše.

Když na Boha vzpomínám, vzdychám, *

když uvažuji, můj duch malátní.

Beze spánku držíš mé oči, *

jsem zmaten a neschopný slova.

Přemýšlím o dávných dnech, *

na zašlá léta si vzpomínám.

V noci uvažuji ve svém srdci, *

přemítám a můj duch hloubá:

„Může Pán zavrhnout navěky, *

už nám neukáže svou milost?

Navždy už ustane jeho přízeň, *

zrušen je slib pro všechna pokolení?

Zapomněl se Bůh smilovat, *

či v hněvu zadržel své slitování?“

Tu jsem si řekl: „V tom tkví má bolest: *

změnila se pravice Nejvyššího.“

Vzpomínám na Hospodinovy činy, *

ano, vzpomínám na dávné tvé divy.

Rozvažuji všechna tvá díla, *

přemítám o tvých skutcích.

Bože, svaté je tvé chování: *

který bůh je tak veliký jako Bůh náš?

Ty jsi Bůh, který činí divy, *

národům jsi dal poznat svou moc.

Svým ramenem jsi vykoupil svůj národ, *

Jakubovy a Josefovy syny.

Uzřely tě vody, Bože, †

uzřely tě vody, a zděsily se, *

i hlubiny se rozbouřily.

Mraky vylily vodu, †

oblaka zaduněla hromem *

a tvé šípy šlehaly kolem.

Tvůj hrom burácel v bouři, †

blesky ozařovaly obzor: *

zatřásla a zachvěla se země.

Mořem vedla tvá cesta, †

tvá stezka spoustami vod, *

tvé šlépěje však nebylo vidět.

Jak stádo jsi vedl svůj národ, *

Mojžíšovou a Árónovou rukou.

Ant. Bože, svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?

2. ant. Mé srdce jásá v Hospodinu: on ponižuje a povyšuje.

Kantikum
Hospodin povyšuje ponížené

1 Sam 2,1-10

Mocné sesadil z trůnu a ponížené povýšil, hladové nasytil dobrými věcmi. (Lk 1,52-53)

Srdce mé jásá v Hospodinu, *

moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.

Ústa se otvírají proti mým nepřátelům, *

neboť se raduji z tvé pomoci.

Nikdo není svatý jako Hospodin, †

neboť nikdo není kromě tebe, *

nikdo není skálou jako náš Bůh.

Nemnožte už chlubné řeči, *

zpupnost ať nevyjde z vašich úst,

vždyť Hospodin je Bůh, ví všechno, *

a jemu přísluší vážit skutky.

Luky siláků se lámou, *

ale slabí se opásávají silou.

Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb; *

kdo hladověli, mohou ustat od práce.

Neplodná dostává sedm dětí, *

matka mnoha synů vadne osamělá.

Hospodin usmrcuje i oživuje, *

uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.

Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout, *

ponižuje a povyšuje.

Pozvedá z prachu ubožáka, *

ze smetiště povyšuje chudáka,

aby ho posadil mezi knížaty *

a obdařil ho stolcem slávy.

Neboť Hospodinu náleží pilíře země, *

na nich založil svět.

Chrání nohy svých zbožných, †

bezbožní však zajdou ve tmách, *

neboť nikdo nezvítězí svou silou.

Hospodin zničí své protivníky, *

zahřmí nad nimi na nebesích.

Hospodin bude soudit i daleké končiny země, †

dá vládu svému králi *

a povznese moc svého pomazaného.

Ant. Mé srdce jásá v Hospodinu: on ponižuje a povyšuje.

3. ant. Hospodin kraluje, zajásej, země.

Žalm 97 (96)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

Hospodin kraluje, ať zajásá země, *

ať se radují četné ostrovy!

Mrak a temnota ho obklopují, *

spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.

Předchází jej oheň *

a kolem dokola spaluje protivníky.

Jeho blesky ozařují svět, *

země to vidí a chvěje se.

Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *

před vladařem celé země.

Nebesa hlásají jeho spravedlnost *

a všechny národy vidí jeho slávu.

Hanbí se všichni ctitelé model, †

kteří se chlubí bůžky, *

všichni bohové se mu koří.

Sión to slyší a raduje se †

a judská města jásají *

pro tvé rozsudky, Hospodine!

Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *

svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.

Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †

chrání život svých svatých, *

z ruky bezbožníků je vytrhuje.

Světlo vychází spravedlivému *

a lidem upřímného srdce radost.

Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *

a oslavujte jeho svaté jméno!

Ant. Hospodin kraluje, zajásej, země.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 8,35.37

Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. Ustavičně.

Vysvobodil mě ze všech obav, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. Sláva Otci. Ustavičně.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.

PROSBY

Chvalme Krista, našeho Spasitele, neboť on slíbil, že zůstane se svou církví po všechny dny až do skonání světa. Děkujme mu a volejme:

Pane, zůstaň s námi.

Pane, zůstaň s námi po celý den,

ať nám slunce tvé milosti nikdy nepřestane svítit.

Zasvěcujeme ti tento den

a slibujeme, že neučiníme ani neschválíme nic špatného.

Pane, učiň, ať z nás celý tento den vyzařuje tvé světlo,

abychom byli solí země a světlem světa.

Ať láska tvého Svatého Ducha vede naše srdce i ústa,

abychom vždy setrvali ve tvé spravedlnosti a chvále.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys povolal svatého Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky