Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád:
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tichosti vánku poledního
je u nás, abychom také ztichli
před tváří Ženicha, který přichází
a jestliže k národům a k světu
hovoří jako oheň a jako kladivo
rozrážející skálu
u tebe jen klepe s prosbou za
prominutí, že vyrušuje
stojí za dveřmi a klepe neodbytně
a hned se omlouvá …
Z jeho kostelů rostou domy
Z jeho tajemství roste věda
Z jeho poslušnosti svoboda
Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících
z jeho žehnajících rukou probodených
jediná opravdová,
jediná skutečná vláda nad světem.
Nebo:
Teď Pánu chvály vzdávejme,
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbě volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní,
tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
1. ant. Naplněním zákona je láska.
Jak miluji tvůj zákon, Hospodine! *
Po celý den o něm rozjímám.
Moudřejším nad mé nepřátele mě učinil tvůj předpis, *
neboť navěky je se mnou.
Rozumnější jsem nad všechny své učitele, *
neboť rozjímám o tvých přikázáních.
Rozvážnější jsem nad starce, *
neboť zachovávám tvá nařízení.
Zadržuji své nohy od každé zlé cesty, *
abych dbal na tvá slova.
Neuchyluji se od tvých rozhodnutí, *
protože tys mě poučil.
Jak sladké jsou na mém patru tvé výroky, *
nad med jsou sladší pro má ústa.
Tvými nařízeními jsem zmoudřel, *
proto nenávidím kdejakou neřestnou cestu.
Ant. Naplněním zákona je láska.
2. ant. Pamatuj, Bože, na svůj lid, který sis vyvolil.
Proč jsi nás, Bože, nadobro zavrhl, *
proč dýmá tvůj hněv proti ovcím, které paseš?
Pamatuj na svou obec, kterou sis kdysi získal, †
na svůj kmen, který sis vykoupil do vlastnictví, *
na horu Sión, kde ses usídlil.
Zaměř své kroky k dávným troskám: *
nepřítel ve svatyni všechno zničil.
Tvoji protivníci hlučeli uvnitř svatého místa, *
své korouhve tam vztyčili na vítězství.
Jsou podobni těm, kdo v houštině mávají sekyrou, *
hned širočinou a kladivem rozbíjejí všechny její brány.
Tvou svatyni vydali ohni, *
až do základů znesvětili příbytek tvého jména.
Řekli si v srdci: „Vyhubme je naráz, *
spalte všechny Boží svatyně v zemi!“
Už nevidíme svá znamení, nemáme proroka *
a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě.
Jak dlouho se bude, Bože, protivník rouhat, *
jak dlouho bude nepřítel neustále tupit tvé jméno?
Proč odtahuješ svou ruku *
a svou pravici necháváš ležet v klíně?
Bůh však je mým králem od pradávna, *
tolikrát popřál vítězství v zemi.
Ant. Pamatuj, Bože, na svůj lid, který sis vyvolil.
3. ant. Bože, ujmi se své věci, nepřítel se ti rouhal.
Ty jsi svou mocí rozdělil moře, *
ve vodách jsi zdrtil hlavy oblud.
Tys roztříštil leviatanovy hlavy, *
hodils ho za pokrm netvorům moře.
Tys dal vytrysknout pramenům a potokům, *
tys vysušil mohutné řeky.
Tvůj je den a tvá je noc, *
tys učinil měsíc i slunce.
Tys vymezil všechny hranice země, *
ustanovil jsi léto a zimu.
Pamatuj na to: nepřítel se ti rouhal, Hospodine, *
pošetilý národ tupil tvé jméno.
Nevydávej supovi život své hrdličky, *
nezapomínej natrvalo na život svých chudých!
Shlédni na svou smlouvu, *
vždyť zákoutí země i pole plná jsou násilí.
Ať se ponížený nevrací zklamán, *
ubohý a nuzný nechť chválí tvé jméno!
Povstaň, Bože, ujmi se své věci, *
mysli na potupu, kterou tě den co den stíhá blázen.
Nezapomínej na křik svých protivníků, *
povyk tvých odpůrců stále se vzmáhá.
Ant. Bože, ujmi se své věci, nepřítel se ti rouhal.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 15,7-8
Bude-li mezi vámi chudák, někdo z tvých bratrů v některém městě v tvé zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, nezatvrzuj své srdce a nezavírej svou ruku před svým chudým bratrem, ale ochotně mu otevři svou ruku a velkodušně mu půjč, jak vyžaduje jeho nedostatek, kterým trpí.
Hospodine, ty slyšíš toužebné volání ubohých,
vyslyš nás a posilni naše srdce.
Modleme se.
Bože, tys promluvil k Petrovi, když se v poledne modlil, a dals mu poznat, že chceš, aby všichni lidé dosáhli spásy; žehnej naší každodenní práci, ať pomáhá uskutečňovat toto tvé láskyplné rozhodnutí. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky