31. květen 2023

Navštívení Panny Marie
svátek

Dnešní svátek věnuje pozornost setkání matky Mesiáše s matkou jeho Předchůdce (Lk 1,39-56). Tuto událost připomíná liturgie v době adventní přípravy na slavnost Narození Páně. Sv. Bonaventura složil rýmované oficium (1236), které se pak slavilo ve františkánském řádu 2. července. V Čechách se tento svátek slavil poprvé 28. IV. 1387. Zavedl ho arcibiskup Jan z Jenštejna (1386) a složil pro něj vlastní latinské texty. Na jeho naléhání rozšířil papež Urban VI. slavení tohoto svátku pro celou církev (1389) a stanovil pro něj den 2. července. Při úpravě kalendáře podle ustanovení 2. vatikánského sněmu (1969) bylo přihlédnuto k přání Jana z Jenštejna, aby se tento svátek slavil v době mezi Zvěstováním Páně a Narozením sv. Jana Křtitele. Zároveň jím vrcholí měsíc květen, věnovaný v lidové zbožnosti úctě Panny Marie.

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech!

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

Je to On

v tmách hodiny třetí

který byl vyzdvižen,

táhne všechno k sobě.

Málem ho přehlédli jako ty

jej přehlížíš v bližním svém

ale dějiny se otřásají

Jeho hučící přítomností

a všechen útěk je útěk před Ním,

všechna vzpoura je proti kříži

tomu trůnu jediné

opravdové moci nad světem.

Nebo:

Hodina třetí z poledne,

jak dá Pán, v mžiku uběhne,

teď z hloubi srdce zbožného

velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví

přesvatá Boží tajemství.

Řiďme se vzorem Petrovým,

jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,

kéž apoštolé ochránci

nám slabé kroky pomohou

podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Volám k tobě, Hospodine, spoléhám na tvá slova.

Žalm 119 (118), 145-152
XIX (Kof)

Volám z celého srdce: vyslyš mě, Hospodine, *

tvé příkazy chci zachovávat.

Volám k tobě: zachraň mě, *

a budu plnit tvá přikázání.

Přicházím na úsvitě a o pomoc volám, *

spoléhám na tvá slova.

Horlivější jsou mé oči než oči noční hlídky, *

abych rozjímal o tvém výroku.

Slyš můj hlas podle svého milosrdenství, Hospodine, *

a dej mi život podle svého rozhodnutí!

Blíží se ti, kdo mě lstivě pronásledují, *

daleko jsou od tvého zákona.

Blízko jsi, Hospodine, *

a všechny tvé předpisy jsou věrné.

Již dlouho vím z tvých přikázání, *

žes je ustanovil na věčné časy.

Ant. Volám k tobě, Hospodine, spoléhám na tvá slova.

2. ant. Hospodin zná myšlenky lidí: jsou věru marné.

Žalm 94 (93)
Bůh zakročí ve prospěch spravedlivých
Pán to všechno přísně trestá: Bůh nás přece nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. (1 Sol 4,6.7)
I (1-11)

Bože, mstiteli, Hospodine, *

Bože, mstiteli, objev se!

Povstaň, ty, který soudíš zemi, *

dej odplatu zpupným!

Jak dlouho budou bezbožníci, Hospodine, *

jak dlouho budou bezbožníci jásat?

Tlachají, drze mluví, *

vychloubají se všichni zlosynové.

Hospodine, šlapou po tvém lidu *

a tvé dědictví trýzní.

Vdovy a přistěhovalce vraždí, *

sirotky zabíjejí.

Říkají: „Hospodin nevidí, *

nevšímá si toho Bůh Jakubův.“

Dejte pozor, pošetilci z lidu, *

nerozumní, kdy dostanete rozum?

Že by neslyšel, kdo vsadil ucho? *

Že by neviděl, kdo utvořil oko?

Že by nepotrestal, kdo vychovává národy, *

kdo učí lid moudrosti?

Hospodin zná myšlenky lidí: *

jsou věru marné.

Ant. Hospodin zná myšlenky lidí: jsou věru marné.

3. ant. Hospodin mi bude útočištěm a posilou mé naděje.

II (12-23)

Šťastný člověk, jehož vychováváš, Hospodine, *

a ve svém zákoně vyučuješ,

abys mu popřál klidu od zlých časů, *

dokud se nevykope jáma pro bezbožného.

Neboť nezavrhne Hospodin svůj národ *

a své dědictví neopustí.

Ale právo se vrátí ke spravedlnosti, *

následovat ji budou všichni upřímného srdce.

Kdo se mě zastane proti zločincům, *

kdo pro mě povstane na zlosyny?

Kdyby mně Hospodin nepomáhal, *

brzo by odpočívala duše má v tichu smrti.

Jen si pomyslím: „Má noha je vratká“, *

už mě podpírá, Hospodine, tvá milost.

Když se mi v nitru rozmnoží starosti, *

tvá útěcha vzpruží mou duši.

Spojí se s tebou stolec zkázy, *

který týrá pod zdáním práva?

Vrhají se na život spravedlivého *

a nevinnou krev odsuzují.

Hospodin mi bude jistě útočištěm, *

můj Bůh bude má záchranná skála.

Odplatí jim jejich nepravost †

a zahubí je vlastní jejich zlobou, *

zahubí je Hospodin, náš Bůh.

Ant. Hospodin mi bude útočištěm a posilou mé naděje.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 7,27b-28

Moudrost v sobě zůstává, všechno obnovuje, v průběhu věků vchází do svatých duší a tvoří z nich Boží přátele a proroky. Nic není Bohu tak drahé jako ten, kdo přebývá s moudrostí.

Maria uchovávala v srdci všechno,

a rozvažovala o tom.

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, tys vedl blahoslavenou Pannu Marii vnuknutím Ducha Svatého, aby navštívila Alžbětu; prosíme tě, dej, ať jsme i my vždy poslušni jeho hlasu a můžeme tě spolu s Marií velebit. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky