Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Kdo z víry v Boha žijeme,
s nadějí k věčnu spějeme,
z milosti lásky nejčistší
vzdávejme chválu Ježíši.
Když v devět hodin vedli ho
na smrt, Beránka tichého,
tu s křížem na svých ramenou
nalezl ovci ztracenou.
Vzývejme Krista, Otce s ním
i s jejich Duchem společným:
jediný Bože v Trojici,
svou mocí chraň nás, prosící. Amen.
ŽALMY
Ant. Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina. A protože miloval svoje, projevil jim lásku až do krajnosti.
Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, *
tvé pomoci podle tvého slibu,
abych odpověděl těm, kteří mě tupí, *
vždyť důvěřuji v tvá slova.
Neodnímej z mých úst slovo pravdy, *
neboť doufám v tvá rozhodnutí.
Tvůj zákon chci stále střežit, *
navěky a navždy.
Pak si budu volně kráčet, *
protože hledám tvá nařízení.
O tvých přikázáních budu mluvit před králi *
a nebudu se stydět.
Budu se těšit tvými předpisy, *
které miluji.
Pozvednu své ruce k tvým předpisům *
a budu rozjímat o tvých příkazech.
Pevně jsem doufal v Hospodina, *
on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.
Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, *
na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.
Novou píseň vložil mi do úst, *
chvalozpěv našemu Bohu.
Mnozí to uvidí a nabudou úcty, *
budou doufat v Hospodina.
Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina, *
kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.
Mnoho divů jsi učinil, Hospodine, můj Bože, *
nikdo se ti nevyrovná v úmyslech, které máš s námi,
kdybych je chtěl hlásat, vypovědět, *
je jich více, než by se dalo sečíst.
V obětních darech si nelibuješ, *
zato jsi mi otevřel uši.
Celopaly a smírné oběti nežádáš, †
tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím; *
ve svitku knihy je o mně psáno:
Rád splním tvou vůli, můj Bože, *
tvůj zákon je v mém nitru.“
Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, *
svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!
Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost, *
o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil,
nezatajil jsem tvou lásku *
a tvou věrnost před velkým shromážděním.
Neodpírej mi, Hospodine, své slitování, *
tvá láska a věrnost ať mě neustále chrání,
neboť mě svírají útrapy bez počtu, *
dostihly mě mé viny, že ani nemohu vidět.
Je jich víc než vlasů na mé hlavě *
a odvaha mi chybí.
Hospodine, prosím, vysvoboď mě! *
Hospodine, na pomoc mi pospěš!
Nechť jásají a v tobě se radují *
všichni, kteří tě hledají,
ti, kteří touží po tvé pomoci, *
ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“
Já jsem jen chudák a ubožák, *
ale Pán se o mě stará.
Tys můj pomocník, můj zachránce: *
neprodlévej, můj Bože!
Ant. Bylo před velikonočními svátky. Ježíš věděl, že přišla jeho hodina. A protože miloval svoje, projevil jim lásku až do krajnosti.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ez 33,10b.11a
Lpí na nás naše zločiny a hříchy, pro ně my hyneme, jak bychom mohli zůstat na živu! Jako že jsem živ – praví Pán, Hospodin – nemám zalíbení v hříšníkově smrti, ale aby hříšník své chování změnil a byl živ.
Byl týrán, ale podrobil se
a neotevřel svá ústa.
Modleme se.
Všemohoucí Bože, jsme slabí a hyneme pod tíhou hříchů; ujmi se nás a dej, ať se na nás ukáže životodárná síla umučení tvého Syna. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky