26. červenec 2023

Sv. Jáchyma a Anny, rodičů Panny Marie
památka

Písmo svaté jejich jména neuvádí, známe je pouze ze starobylé tradice, sahající do 2. století. Úcta k sv. Anně se začíná šířit na Východě od 6. století a v 10. století i na Západě. Památka sv. Jáchyma se slaví od 16. století.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Král Hospodin, jenž dozajista

plní své sliby, už se chystá

vyslyšet přání odvěká.

A – jakož věděl od počátku –

Syn Boží bude mít i matku.

Bůh narodí se z člověka!

Kdo bude však ta vyvolená,

ta vznešená a slavná žena,

jež lidský život Králi dá?

Pán o ní ví, Pán obezřelý.

A ukrývá ji před anděly

jak poklad, který nevydá.

Už dávno, před stvořením ráje,

hvězdy a květy předvídaje,

měl oči zahleděny k ní.

Jak píseň na mysli mu tkvěla,

jak píseň, která nemá těla

a jenom zní, jen srdcem zní.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s modlitbou důvěrnou pospíchám k nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v modlitbě ruka má pne

k Ježíši, Marii, svaté Anně;

v zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v příhodný čas.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z níž se zrodí Král.

Důvěřovat v Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z vůle Otcovy,

veď nás k Bohu, matko Matky Kristovy.

Nebo (Kancionál č. 824):

Já jsem si vyvolil za ochranu

Ježíše, Marii, svatou Annu;

s modlitbou důvěrnou pospíchám k nim,

od nich vždy pomoci doufati smím.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Často se v modlitbě ruka má pne

k Ježíši, Marii, svaté Anně;

v zármutku, neštěstí slyší můj hlas;

vím, že mi přispějí v příhodný čas.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Tísní-li chudoba, nemoc a žal,

ztratím-li radosti, co svět mi dal,

s důvěrou nesu svůj seslaný kříž,

Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Až pak mi nastane odchodu den,

budu se držeti těch svatých jmen,

aby mně provedli nebes branou

Pán Ježíš s Marií, svatou Annou.

Vlídností svou k sobě mne zvou,

nebeskou ochranou duši mé jsou.

Nebo (Kancionál č. 825):

Jak červánky ohlašují ráno,

než ozáří slunce boží svět,

zrozená jsi lidu, svatá Anno,

aby směl den spásy uvidět.

Nad námi se nakloň, strome palmový,

požehnaná matko Matky Kristovy.

Po řadu let vzývala jsi Pána,

by život tvůj plodem požehnal.

V pravý čas ti jeho milost dána:

zrodit Růži, z níž se zrodí Král.

Důvěřovat v Pána kéž jsme hotovi,

to nám vypros, matko Matky Kristovy.

Jak Maria, slunce tvého stáří,

se moudrou tvou rukou dala vést,

i nám pokoj tvého srdce září

do bludiště našich lidských cest.

Ochraň naše děti, naše domovy,

oslavená matko Matky Kristovy.

Ty laskavá služebnice Boží,

jež ve strastech nám jsi posilou,

v tobě staří, opuštění, choří

mají mocnou přítelkyni svou.

Až den smrti přijde z vůle Otcovy,

veď nás k Bohu, matko Matky Kristovy.

ŽALMY

1. ant. Podivuhodná je pro mě tvá znalost, Hospodine.

Žalm 139 (138), 1-18.23-24
Boží vševědoucnost
Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11,34)
I (1-12)

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, *

ty víš, když sedám i když vstávám.

Poznáváš mé myšlenky již zdálky; †

ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, *

všímáš si všech mých cest.

Slovo ještě nemám na jazyku: *

hle, už je znáš, Hospodine, celé.

Obklopuješ mě zezadu i zpředu *

a kladeš na mě svou dlaň.

Podivuhodná je pro mě tvá znalost, *

vznešená a nepochopitelná.

Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, *

kam až utéci před tvou tváří?

I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, *

i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!

I kdybych si připjal křídla jitřenky *

a spočinul na nejzazším moři,

i tam mě povede tvá ruka *

a uchopí mě tvá pravice.

I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje *

a noc mě obklopí místo světla“,

ani tma ti nebude tmavá, †

noc jako den se rozjasní, *

temno je pro tebe tak jako světlo.

Ant. Podivuhodná je pro mě tvá znalost, Hospodine.

2. ant. Hospodin zkoumá lidské srdce, aby odplatil každému podle jeho skutků.

II (13-18.23-24)

Tys přece stvořil mé ledví, *

utkal jsi mě v lůně mé matky.

Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, *

úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši, *

má podstata ti nezůstala utajena,

když jsem byl tvořen v skrytu, *

spřádán v hlubinách země.

Tvé oči viděly mé skutky †

a v tvé knize jsou zapsány všechny; *

dny byly stanoveny dříve, než jediný z nich nastal.

Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože, *

jak nesmírné je jejich množství!

Kdybych je měl sečíst – je jich více než písku, *

dojdu-li na konec, pořád jsem u tebe.

Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, *

zkoušej mě a poznej mé smýšlení!

Pohleď, zda jdu cestou špatnou, *

a veď mě cestou odvěkou!

Ant. Hospodin zkoumá lidské srdce, aby odplatil každému podle jeho skutků.

3. ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno v něm trvá.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1,12-20

Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.

Ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno v něm trvá.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 9,4-5

Izraelité byli přijati za syny, Bůh s nimi bydlel, uzavřel s nimi smlouvu, dal jim zákonodárství, bohoslužbu i zaslíbení. Jejich předkové jsou praotci izraelského národa a od nich podle lidské přirozenosti pochází i Kristus – Bůh, který je nade všecko, buď velebený navěky! Amen.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh se ujal svého služebníka Izraele, * pamatoval na své milosrdenství. Bůh.

Jak slíbil našim předkům, * pamatoval na své milosrdenství. Sláva Otci. Bůh.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Slavný rod Jesse vydal ušlechtilý výhonek a na něm rozkvetl květ plný podivuhodné vůně.

PROSBY

Dobrota věčného Otce k jeho lidu sahá až do oblak. Proto k němu volejme s radostí v srdci:

Bože, ať se veselí všichni, kdo v tebe doufají.

Bože, tys neposlal svého Syna svět soudit, ale aby byl svět skrze něj spasen,

dej, ať nám jeho smrt na kříži přinese hojný užitek.

Podle tvé vůle jsou kněží služebníky Kristovými a rozdavateli tvých tajemství,

dej jim věrnost, moudrost a lásku.

Dej těm, kteří se ti zcela zasvětili pro nebeské království,

aby zůstali věrní tvému volání a následovali tvého Syna.

Tys na počátku stvořil člověka jako muže a ženu, a tak jsi položil základ rodinného života,

uchovej všechny rodiny v upřímné lásce.

Kristova oběť zničila všechen hřích,

odpusť proto všem zemřelým jejich viny.

Otče náš.

MODLITBA

Bože našich otců, tys vyvolil svatého Jáchyma a Annu za rodiče Matky tvého Syna; na jejich přímluvu splň i na nás svá zaslíbení, ať dosáhneme věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky