27. prosinec 2023

Sv. Jana, apoštola a evangelisty
svátek

Učedník, „kterého Ježíš miloval“ (Jan 13,23). Spolu s Petrem a se svým bratrem Jakubem byl svědkem vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění i úzkosti v Getsemanské zahradě (Mk 5,37; 9,2; 14,23). Jediný z apoštolů stál pod křížem na Kalvárii a umírající Kristus mu svěřil svou matku (Jan 19,26-27). Za císaře Domiciána byl poslán do vyhnanství na ostrov Patmos. Konec života strávil pravděpodobně v Efesu. Zemřel ve vysokém věku kolem roku 100.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Vzdej apoštolu Janovi

dnes, církvi, chválu, čest a dík!

Jak blízko stál zde Pánovi,

oč bližší je mu v nebesích!

Že Slovo tělem stalo se,

že Bůh je láska. Život sám,

nám sdělil z Ducha Svatého

vlastními slovy svatý Jan.

Tebe si, Jene, vybírá

za svědka prozíravý Pán,

bys viděl slávu Tábora

i úzkost smutných Getseman.

Pak uchvácen v jas nebeský

zříš nevýslovnou jeho zář

a v Beránkova tajemství

i jeho církve pronikáš.

Z kříže jsi slova uslyšel:

„Tvůj syn! Hle, Jene, matka tvá!“

I nás za děti Matce svěř,

ať v srdci svém nás ukrývá.

Buď sláva Slovu věčnému,

věříme v jeho vtělení,

i Otci, Duchu Svatému,

na věky bez omezení. Amen.

ŽALMY

1. ant. Jan vydal svědectví o Božím Slovu, Ježíši Kristu.

Žalm 19 (18) A, 2-7
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti ... (aby) uvedl naše kroky na cestu pokoje.(Lk 1,78.79)

Nebesa vypravují o Boží slávě *

a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.

Den dni o tom podává zprávu, *

noc noci sděluje poučení.

Není to slovo a nejsou to řeči, *

jejichž hlas by nebylo slyšet.

Do celé země vychází jejich hlahol, *

až na konec světa jejich slova.

Tam rozestřel stan pro slunce, †

které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *

jásá jako rek, když se do běhu dává.

Na jednom okraji nebe vychází †

a obíhá až na jeho druhý okraj, *

nic se nemůže skrýt před jeho žárem.

Ant. Jan vydal svědectví o Božím Slovu, Ježíši Kristu.

2. ant. Jan je ten učedník, kterého Ježíš miloval.

Žalm 64 (63)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, *

chraň můj život před strachem z nepřítele.

Ukryj mě před smečkou zločinců, *

před tlupou pachatelů nepravosti.

Ostří si jazyk jako meč, *

vrhají jedovatá slova jako šípy,

aby z úkrytu zasáhli nevinného, *

aby ho náhle zasáhli, bez ohledu.

Rozhodli se pro hanebný plán, †

smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, *

říkají si: „Kdo nás uzří?“

Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány, *

nitro i srdce každého je nepřístupné.

Ale Bůh je zasáhne šípy, *

náhle budou ranami probodáni.

Vlastní jazyk je přivede k pádu, *

smějí se jim všichni, kteří je vidí.

Kdekdo cítí bázeň, rozhlašuje, co Bůh činí, *

a uvažuje o jeho skutcích.

Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, *

jásají všichni lidé upřímného srdce.

Ant. Jan je ten učedník, kterého Ježíš miloval.

3. ant. Jan ležel při večeři na Pánových prsou: šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

Žalm 99 (98)
Svatý je Pán, náš Bůh
Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)

Hospodin kraluje: třesou se národy; *

trůní nad cheruby: chvěje se země.

Hospodin na Siónu je veliký *

a nade všemi národy vyvýšený.

Ať chválí tvé veliké a hrozné jméno, *

neboť je svaté.

Pevně vládne ten, kdo miluje právo: †

tys určil, co je správné, *

právo a spravedlnost vykonáváš v Jakubovi.

Oslavujte Hospodina, našeho Boha, †

klaňte se u podnože jeho nohou, *

neboť je svatá.

Mojžíš a Árón jsou mezi jeho kněžími †

a Samuel mezi těmi, kdo vzývali jeho jméno: *

vzývali Hospodina, a on je vyslýchal.

Mluvíval k nim v oblačném sloupu, †

slýchali jeho příkazy, *

zákon, který jim dal.

Hospodine, náš Bože, tys je vyslyšel, †

Bože, byls k nim milostivý, *

ale také jsi trestal jejich přestupky.

Oslavujte Hospodina, našeho Boha, †

klaňte se na jeho svaté hoře, *

neboť svatý je Hospodin, náš Bůh!

Ant. Jan ležel při večeři na Pánových prsou: šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

Chválili Boha a vypravovali o jeho moci,

o podivuhodných skutcích, které vykonal.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

1,1 – 2,3

Slovo života a Boží světlo

O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. Život se zjevil, a my jsme (ho) viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. Co jsme (tedy) viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto píšeme, aby naše radost byla úplná.

To je poselství, které jsme od něho slyšeli a vám zvěstujeme: Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není. Když tvrdíme, že máme s ním společenství, ale (přitom) žijeme ve tmě, lžeme a naše jednání není ve shodě s pravdou. Když však žijeme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev jeho Syna Ježíše nás očišťuje od každého hříchu.

Řekneme-li, že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když však uznáme, (že se dopouštíme) hříchů, on nám hříchy odpustí a očistí nás ode všeho špatného, protože věrně (plní, co slíbil), a protože je spravedlivý. Řekneme-li však, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.

Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za (hříchy) celého světa.

Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. 1 Jan 1,2.4; Jan 20,31

Zvěstujeme vám Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. Toto vám píšeme, abyste se radovali, * a vaše radost aby byla úplná.

Toto jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu. * A vaše.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Augustina, biskupa, na první list Janův

(Tract. 1,1.3: PL 35,1978.1980)

Sám Život se zjevil v lidském těle

Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli a čeho jsme se vlastníma rukama dotýkali, to vám zvěstujeme: Slovo života. Kdo by se ovšem mohl dotýkat Slova, kdyby se nestalo tělem a nepřebývalo mezi námi?

A toto Slovo, které se stalo tělem, takže se ho bylo možné dotýkat rukama, začalo být člověkem početím v Panně Marii. Samo Slovo však tehdy nezačalo existovat; vždyť jak řekl Jan, co bylo od počátku, to vám zvěstujeme. Nezdá se vám, že Jan slova své epištoly potvrzuje i vlastním evangeliem? Tam jste přece nedávno slyšeli: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha.

Někdo by snad mohl chápat výraz Slovo života tak, že jde o nějaký slovní projev o Kristu, nikoli o samo Kristovo živé tělo, kterého se lidé dotýkali. Hleď, co následuje: A ten život se zjevil. Sám Kristus je tedy Slovem života.

A proč se ten život zjevil? Byl sice od počátku, ale lidem se nezjevoval. Zjevoval se andělům a ti jej poznávali a živili se jím jako chlebem. Ale co říká Písmo? Člověk jedl chléb andělský.

Sám Život se tedy zjevil v lidském těle. Jestliže se něco, co lze vidět pouze srdcem, stane předmětem zjevení, je to viditelné také očima. A Život se dal vidět očima, aby uzdravil srdce. Neboť slovo je vidět jen srdcem, zatímco tělo je viditelné i tělesnému zraku. Vyvstala nám možnost Slovo spatřit: Abychom je mohli vidět, stalo se Slovo tělem. A nejen abychom Slovo viděli, ale byli jím také vnitřně uzdraveni.

A svědčíme o tom a zvěstujeme vám život věčný, jenž byl u Otce a zjevil se u nás, říká Jan. To znamená, že se zjevil mezi námi, nebo ještě jasněji, zjevil se nám.

Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám. Dejme pozor, moji milovaní: Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám. Oni viděli Pána stát v lidském těle přímo před sebou, oni slyšeli z úst Páně jeho slova a zvěstovali nám je. Tak jsme tedy i my slyšeli, ale neviděli.

Jsme proto snad méně šťastni než ti, kteří viděli a slyšeli? A jak to, že Jan dodává: Abyste i vy měli s námi společenství? Oni viděli, my nikoli, a přece patříme k nim, protože máme společnou víru.

Naše společenství je totiž s Bohem Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto vám píšeme, aby vaše radost byla úplná, říká Jan. Míní plnost radosti v tomto společenství, v této lásce, v této jednotě.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jan ležel při večeři na Pánových prsou: * šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

Pil přímo z pramene Pánova srdce proud živé vody evangelia. * Šťastný.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys dal svatému apoštolu Janovi nahlédnout do tajemství svého věčného Slova: ukaž i nám bohatství své lásky, osvěť naši mysl a otevři naše srdce, abychom správně poznávali a ochotně přijímali, co nám o tobě zvěstoval. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky