Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
U Beránkovy hostiny
oděni rouchy bílými,
když Rudým mořem přešli jsme,
vladaři Kristu zpívejme.
Když jeho tělem posvátným,
na kříži obětovaným,
se sytíme a pijeme
jeho krev, v Bohu žijeme.
Chráněni tímto pokrmem
před smrtonosným andělem,
svrhli jsme z beder kruté jho
tyrana bezohledného.
Kristus je naší paschou teď,
on sám se vydal za oběť
a místo přesnic našim rtům
své tělo dává za pokrm.
Tys, nejčistější Oběti,
zlomila vládu podsvětí.
Z otroctví lid je vykoupen,
odměna žití kyne všem.
Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,
jde z pekel v slavném průvodu,
a brány nebes otevřev,
vládce tmy vleče v okovech.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo:
Náš Pane, tys ten věčný král
a Syn, jenž trůní s Otcem svým,
Adama stvořils, by se stal
obrazu tvému podobným.
Když podvedl ho zrádnou lstí
ďábel, sok rodu lidského,
ty z čisté Panny přijal jsi
tvar i jho těla našeho.
Abys nás s Bohem usmířil,
jsi, Spasiteli, v těle žil,
abys nám mohl vodou křtu
smýt hřích a vrátit čistotu.
Ty z lásky k nám jsi vystoupil
na dřevo kříže potupné
a krví svou jsi zaplatil
za naši spásu výkupné.
Tys byl po zmrtvýchvstání svém
Otcovou slávou odměněn,
teď i my vírou žijeme,
že s tebou z mrtvých vstaneme.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
že vítězně jsi z hrobu vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo:
JEDEN z nás mnoha
prošel napříč všemi proudy pomíjení
a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.
Ojedinělá velikost
v osnově celého stvoření,
neopakovatelná.
Ten Přechod se jmenuje PASCHA –
mystérium:
běželi napřed do jeskyně,
kde chovali zvířata
jako v chlévě – a zdaleka
se sbíhali za hvězdou,
potom zas běželi k hrobu,
který se ukázal být prázdný
a naplněný světlem,
a nakonec kráčeli strmě vzhůru
z údolí od potoka Cedron
na kopec nad městem, kde Ho zabili.
– Všechny články řetězu vlastní smrti
(údolí, potok, úbočí, kopec
a konečně to místo) rozdělil –
a neodsouvá jen náhrobní kámen,
nýbrž celou tu zemi,
tím, že znemožňuje pole pomíjení,
ač se proud vody v potoce Cedron
nadále řítí dolů,
ač proud krve v lidském těle nadále míří
k smrti.
Dal v nich počátek místu narození
a místo života odhalil v každém člověku,
života, který přerůstá proud pomíjení,
života, který přerůstá smrt.
Nebo:
Ó šťastná noc a šťastný den
a hojné rozkoše pramen!
Ach, jak obveselujete
a k plesání vzbuzujete!
Aleluja!
Vidím, vidím, co se děje,
vykoupený svět se směje,
po temnotě slunce vyšlo,
všechno dobré s ním k nám přišlo.
Aleluja!
Krátká bolest, dlouhá radost,
krátký půst a dlouhá slavnost,
právě tak je Veliká noc,
šťastná, slavná, radostná noc.
Aleluja!
ŽALMY
1. ant. Váš zármutek se změní v radost, aleluja.
Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, *
byli jsme jako ve snách.
Tehdy byla naše ústa plná smíchu *
a náš jazyk plný jásotu.
Tehdy se říkalo mezi pohany: *
„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“
Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, *
naplnila nás radost.
Hospodine, změň náš osud, *
jako se mění údolí na jihu země.
Kdo sejí v slzách, *
žnout budou s jásotem.
Vycházejí s pláčem, *
když nesou semeno k setí:
přijdou však s jásotem *
a přinesou své snopy.
Ant. Váš zármutek se změní v radost, aleluja.
2. ant. Ať žijeme nebo umíráme, patříme Pánu, aleluja.
Když nestaví dům Hospodin, *
marně se lopotí, kdo ho stavějí;
když nestřeží město Hospodin, *
marně bdí strážce.
Marné je časně vstávat, †
dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy; *
neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.
Hle, Hospodinovým darem jsou synové, *
odměnou je plod lůna.
Čím jsou bojovníku šípy v ruce, *
tím jsou synové z mladých let.
Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; *
nepřijdou do hanby, když se budou v branách soudit s protivníky.
Ant. Ať žijeme nebo umíráme, patříme Pánu, aleluja.
3. ant. Všechno pochází od tebe, Bože: v tobě a skrze tebe všechno žije, tobě buď sláva navěky, aleluja.
Srov. Kol 1,12-20
Radostně (děkujme) Bohu Otci, *
že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.
On nás totiž vytrhl z moci temnosti *
a převedl do království svého milovaného Syna.
V něm máme vykoupení *
a odpuštění hříchů.
On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *
dříve zrozený než celé tvorstvo.
V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *
(svět) viditelný i neviditelný:
ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †
ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *
Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.
(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *
a všechno trvá v něm.
A on je hlava těla, *
to je církve:
on je počátek, †
prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *
Tak má ve všem prvenství.
(Bůh totiž) rozhodl, *
aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),
a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †
jak na nebi, tak na zemi *
tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.
Ant. Všechno pochází od tebe, Bože: v tobě a skrze tebe všechno žije, tobě buď sláva navěky, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 7,24-27
Ježíš je navěky, a proto jeho kněžství nepřechází na nikoho jiného. Proto také je schopen přinést navždy spásu těm, kdo skrze něho přicházejí k Bohu, neboť je stále živ, aby se za ně přimlouval. Ano, právě takového velekněze jsme potřebovali: aby byl svatý, nevinný, neposkvrněný, oddělený od hříšníků, vyvýšený nad nebesa, který nemá zapotřebí, jako jiní velekněží, stále a stále podávat oběti nejprve za hříchy vlastní a teprve potom za hříchy lidu. Ježíš to učinil jednou provždy, když sám sebe přinesl v oběť.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja. Pán.
Viděli ho a radovali se. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.
KANTIKUM PANNY MARIE
Antifona ke kantiku Panny Marie: Každý, koho mi Otec dává, přijde ke mně, a kdo ke mně přijde, toho jistě neodmítnu, aleluja.
PROSBY
Kristus vstal z mrtvých a sedí po pravici Otcově. Prosme ho pokorně:
Kriste, vyslyš nás.
Pane, pamatuj na všechny, kdo se zcela věnují tvé službě,
aby svým životem dávali tvému lidu dobrý příklad.
Dej těm, kdo vládnou národům, smysl pro spravedlnost a ducha pokoje,
aby všichni lidé žili ve svornosti a míru.
Požehnej zemskou úrodu,
aby nikdo netrpěl nouzí.
Kriste Spasiteli, tys přinesl světu světlo a všechno tvorstvo jsi zachránil z poroby porušení,
dej, ať tvé světlo svítí také našim zemřelým.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, stůj při svém lidu, a když jsi nám udělil milost víry, veď nás, abychom dosáhli trvalé účasti na vzkříšení tvého jednorozeného Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky