12. říjen 2023

Sv. Radima, biskupa
nezávazná památka

Narodil se v 2. polovině 10. století. Doprovázel svého staršího bratra Vojtěcha na jeho cestách, spolu s ním vstoupil pod řádovým jménem Gaudentius do římského benediktinského kláštera sv. Bonifáce a Alexia na Aventinu (990); byl též svědkem jeho mučednické smrti (997). Stal se prvním arcibiskupem v polském Hnězdně (1000) a tam také kolem roku 1006 zemřel. Jeho ostatky byly přeneseny do Prahy (1039) a v románské bazilice sv. Víta (postavené v letech 1060-1096) byly uloženy v kryptě sv. Kosmy a Damiána. Nejstarší pražská nekrologia (od 2. poloviny 12. století) uvádějí jako den jeho smrti 12. říjen. Až do poslední úpravy českého národního kalendáře (1973) se u nás jeho památka slavila ve výroční den přenesení (25. VIII.).

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsem bratr Vojtěchův podle krve

mluví svatý Radim

Život však pominul rychleji než stín

a všechno předivo světa

přetíná věčnost

Proto říkám-li mu bratře

je to v Duchu

a naše bratrství

je štípeno na kříž

Je to jediné bratrství jež nepomíjí

To on má v srdci oštěp

který ho spojil pevně se dřevem života

a který v něm otevřel pramen krve

jak Mojžíšova hůl

jež žíznivé napájí a hladové nasycuje

A já jsem jen setrval

kam mne postavil on

zůstal jsem tam věrně

zůstal jsem tam v životě i smrti

Vojtěch byl veliký světec

a já jen jeho průvodce jeho věrný stín

On oral on sil

on zaléval půdu svou krví

On orá on seje on zalévá

duše Ježíšovou krví

Když vzešla setba

zůstal jsem jako hlídač

jak strážce křtu jak bdělý pes

který zná Hospodáře a štěká

když obchází zloděj duší i dechu

Třeste se kteří vcházíte

a vztahujete nehodné ruce

do štěpnice živené z Krve a z Těla

Na vaši duši číhá

krádežnou ruku stíhá

ve světa trní i hloží

Radim

věrný a hrozivý

hafan Boží

ŽALMY

1. ant. Tvoji svatí, Bože, ať radostně jásají v branách tvého příbytku.

Žalm 132 (131)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1,32)
I (1-10)

Pamatuj, Hospodine, na Davida, *

na veškerou jeho starostlivost,

jak přísahal Hospodinu, *

sliboval Mocnému Jakubovu:

„Nevkročím do svého obytného domu, *

nevstoupím na své připravené lůžko,

nepopřeji spánku svým očím, *

svým víčkům odpočinku,

dokud nenaleznu místo pro Hospodina, *

příbytek Mocnému Jakubovu.“

Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, *

nalezli jsme ji na polích Jaaru.

Vejděme do jeho příbytku, *

klaňme se u podnože jeho nohou.

Vstaň, Hospodine, vejdi na místo svého odpočinku *

ty i tvá vznešená archa!

Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost *

a tvoji zbožní ať se jásotem rozjásají!

Pro Davida, svého služebníka, *

neodmítej tvář svého pomazaného!

Ant. Tvoji svatí, Bože, ať radostně jásají v branách tvého příbytku.

2. ant. Hospodin si vyvolil Sión za své sídlo.

II (11-18)

Přísahal Hospodin Davidovi *

s věrností, kterou neporuší:

„Potomka z tvého rodu *

dosadím na tvůj trůn.

Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu, *

na mé příkazy, kterým je naučím,

též jejich synové navěky *

budou sedět na tvém trůně!“

Neboť Hospodin si vyvolil Sión, *

přál si ho mít za své sídlo:

„To je můj příbytek navěky, *

zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.

Jeho pokrmy štědře požehnám, *

jeho chudé nasytím chlebem.

Jeho kněze obléknu v spásu, *

jeho zbožní se jásotem rozjásají.

Zde dám vyrašit rohu Davidovu, *

rozžehnu svítilnu svému pomazanému.

Jeho nepřátele obléknu v hanbu, *

ale na něm zazáří má koruna.“

Ant. Hospodin si vyvolil Sión za své sídlo.

3. ant. Bůh mu dal moc a čest i královskou vládu; budou mu sloužit všechny národy.

Kantikum
Boží soud

Zj 11,17-18; 12,10b-12a

Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *

který jsi a který jsi byl,

žes převzal svou velikou moc *

a ujal ses vlády.

Pohané se rozzuřili, *

ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:

dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *

a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;

a zahubit ty, *

kdo hubili zemi.

Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *

a panování jeho Pomazanému,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

protože nemilovali svůj život natolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se veselte, nebesa *

a vy, kteří v nich přebýváte!

Ant. Bůh mu dal moc a čest i královskou vládu; budou mu sloužit všechny národy.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 3,8-9

Buďte všichni jednomyslní, plní zájmu o druhého, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní. Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hospodin pomáhá svému lidu, * živí nás jadrnou pšenicí. Hospodin.

Medem ze skály nás sytí, * živí nás jadrnou pšenicí. Sláva Otci. Hospodin.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Bůh určil jedny za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit.

PROSBY

Se zbožnou myslí prosme Krista, pastýře, pomocníka a těšitele svého lidu, a volejme:

Pane, naše útočiště, vyslyš nás.

Požehnaný jsi, Pane, že jsi nás povolal do své svaté církve,

nedopusť, abychom se od ní odloučili.

Tys svěřil našemu papeži N starost o všechny církevní obce,

uděl mu pevnou víru, živou naději a horlivou lásku.

Dej hříšníkům milost obrácení, těm, kdo klesli, sílu k polepšení,

a všem ducha pokání a spásu.

Tys žil ve vyhnanství,

pamatuj na ty, kdo žijí daleko od rodiny a vlasti.

Všem zemřelým, kteří v tebe doufali,

uděl věčný mír.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tvá prozřetelnost vedla svatého biskupa Radima, aby se stal svědkem mučednické smrti svého bratra Vojtěcha a pokračovatelem v jeho díle; prosíme tě, veď i nás, abychom chápali a uskutečňovali odkaz bratrské spolupráce na tvém díle. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky