2. květen 2023

Sv. Atanáše, biskupa a učitele církve
památka

Narodil se kolem roku 295 v Alexandrii v Egyptě. Doprovázel jako jáhen svého biskupa na nicejském koncilu (325). Když se sám stal alexandrijským patriarchou (328), statečně a vytrvale hájil víru v Kristovo božství, jak bylo definováno v Niceji, proti stoupencům alexandrijského kněze, bludaře Aria. Ani šikanování ze strany císaře, ani ustrašenost ostatních biskupů, ani několikrát opakované vyhnanství nezlomilo jeho odhodlání. Využíval nuceného pobytu mimo diecézi (celkem asi 20 let) k písemnému vysvětlování a šíření pravé víry. Podporoval rozvoj mnišství a sepsal „Život sv. opata Antonína“. Zemřel 2. V. 373 v Alexandrii.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

U Beránkovy hostiny

oděni rouchy bílými,

když Rudým mořem přešli jsme,

vladaři Kristu zpívejme.

Když jeho tělem posvátným,

na kříži obětovaným,

se sytíme a pijeme

jeho krev, v Bohu žijeme.

Chráněni tímto pokrmem

před smrtonosným andělem,

svrhli jsme z beder kruté jho

tyrana bezohledného.

Kristus je naší paschou teď,

on sám se vydal za oběť

a místo přesnic našim rtům

své tělo dává za pokrm.

Tys, nejčistější Oběti,

zlomila vládu podsvětí.

Z otroctví lid je vykoupen,

odměna žití kyne všem.

Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,

jde z pekel v slavném průvodu,

a brány nebes otevřev,

vládce tmy vleče v okovech.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

Náš Pane, tys ten věčný král

a Syn, jenž trůní s Otcem svým,

Adama stvořils, by se stal

obrazu tvému podobným.

Když podvedl ho zrádnou lstí

ďábel, sok rodu lidského,

ty z čisté Panny přijal jsi

tvar i jho těla našeho.

Abys nás s Bohem usmířil,

jsi, Spasiteli, v těle žil,

abys nám mohl vodou křtu

smýt hřích a vrátit čistotu.

Ty z lásky k nám jsi vystoupil

na dřevo kříže potupné

a krví svou jsi zaplatil

za naši spásu výkupné.

Tys byl po zmrtvýchvstání svém

Otcovou slávou odměněn,

teď i my vírou žijeme,

že s tebou z mrtvých vstaneme.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

JEDEN z nás mnoha

prošel napříč všemi proudy pomíjení

a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.

Ojedinělá velikost

v osnově celého stvoření,

neopakovatelná.

Ten Přechod se jmenuje PASCHA –

mystérium:

běželi napřed do jeskyně,

kde chovali zvířata

jako v chlévě – a zdaleka

se sbíhali za hvězdou,

potom zas běželi k hrobu,

který se ukázal být prázdný

a naplněný světlem,

a nakonec kráčeli strmě vzhůru

z údolí od potoka Cedron

na kopec nad městem, kde Ho zabili.

– Všechny články řetězu vlastní smrti

(údolí, potok, úbočí, kopec

a konečně to místo) rozdělil –

a neodsouvá jen náhrobní kámen,

nýbrž celou tu zemi,

tím, že znemožňuje pole pomíjení,

ač se proud vody v potoce Cedron

nadále řítí dolů,

ač proud krve v lidském těle nadále míří

k smrti.

Dal v nich počátek místu narození

a místo života odhalil v každém člověku,

života, který přerůstá proud pomíjení,

života, který přerůstá smrt.

Nebo:

Ó šťastná noc a šťastný den

a hojné rozkoše pramen!

Ach, jak obveselujete

a k plesání vzbuzujete!

Aleluja!

Vidím, vidím, co se děje,

vykoupený svět se směje,

po temnotě slunce vyšlo,

všechno dobré s ním k nám přišlo.

Aleluja!

Krátká bolest, dlouhá radost,

krátký půst a dlouhá slavnost,

právě tak je Veliká noc,

šťastná, slavná, radostná noc.

Aleluja!

ŽALMY

1. ant. Zpívejte nám ze siónských písní, aleluja.

Žalm 137 (136), 1-6
U babylónských řek
Babylónské zajetí izraelského národa je obrazem duchovního zajetí. (Sv. Hilarius)

U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali, *

když jsme vzpomínali na Sión.

Na vrby toho kraje *

jsme zavěsili své citery.

Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli, †

kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali: *

„Zpívejte nám ze siónských písní!“

Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň *

v cizí zemi?

Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme, *

ať mi zchromne pravice!

Ať se mi jazyk přilepí k patru, †

když na tebe nevzpomenu, *

když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.

Ant. Zpívejte nám ze siónských písní, aleluja.

2. ant. Když procházím soužením, zachováváš mi život, aleluja.

Žalm 138 (137)
Poděkování
Pozemští králové přinesou do svatého města svoji slávu a bohatství. (Srov. Zj 21,24)

Chci tě chválit, Hospodine, celým svým srdcem, *

žes vyslyšel slova mých úst.

Budu ti hrát před anděly, *

vrhnu se na tvář směrem k tvému svatému chrámu

a slavit budu tvé jméno *

pro tvou dobrotu a tvou věrnost,

neboť nade vše jsi zvelebil *

své jméno a své zaslíbení.

Když jsem volal, vyslyšels mě, *

v mé duši jsi rozhojnil sílu.

Budou tě oslavovat, Hospodine, všichni králové země, *

až uslyší slova tvých úst.

Budou opěvovat Hospodinovy cesty: *

„Věru, veliká je Hospodinova sláva!“

Jistě, vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, *

pyšného však zdaleka pozná.

Když procházím soužením, zachováváš mi život, †

proti hněvu mých nepřátel napřahuješ ruku, *

zachraňuje mě tvá pravice.

Hospodin pro mě dokončí, co začal. †

Hospodine, tvá dobrota trvá navěky, *

dílo svých rukou neopouštěj!

Ant. Když procházím soužením, zachováváš mi život, aleluja.

3. ant. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, aleluja.

Kantikum
Chvalozpěv vykoupených

Zj 4,11; 5,9.10.12

Pane, náš Bože, jsi hoden, *

abys přijal slávu, čest, i moc,

protože jsi stvořil všechno, *

z tvé vůle to povstalo a bylo stvořeno.

(Pane), jsi hoden vzít svitek *

a rozlomit jeho pečeti,

protožes byl zabit a svou krví jsi vykoupil Bohu (lidi) *

z každého kmene, jazyka, lidu i národa

a vytvořil jsi z nich našemu Bohu království a kněze *

vládnoucí nad zemí.

Beránek, který byl zabit, †

si zaslouží, aby přijal moc, bohatství a moudrost, *

sílu, čest, slávu i chválu!

Ant. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 2,4-5

Přistupujte k (Pánu), k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který v Božích očích je vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné pro Ježíše Krista.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja. Pán.

Viděli ho a radovali se. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Já znám své ovce a ony jdou za mnou; já jim dávám věčný život, aleluja.

PROSBY

Kristus svým zmrtvýchvstáním upevnil naději svého lidu. Proto ho prosme:

Kriste, náš živote a naše vzkříšení, vyslyš nás.

Pane Ježíši, z tvého otevřeného boku vytryskla krev a voda,

dej, ať se tvá církev křtem a eucharistií stále oživuje a obnovuje.

Nejvyšší Pastýři, po svém zmrtvýchvstání jsi svěřil své stádce Petrovi, když vyznal, že tě miluje,

rozmnožuj lásku a horlivost našeho papeže N.

Při velikém úlovku ryb jsi naznačil apoštolům jejich poslání,

pošli své služebníky, aby pokračovali v jejich díle.

Na břehu moře jsi připravil svým učedníkům chléb a rybu,

nedopusť, aby naší vinou hynuli bratři hladem.

Ježíši, ty dáváš život hříšníkům, kteří si zasloužili smrt,

přetvoř zemřelé k svému obrazu, aby v sobě zakoušeli tvou dokonalou radost.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys posiloval svatého biskupa Atanáše, aby neohroženě hlásal a hájil božství tvého Syna; prosíme tě, pomáhej i nám, abychom tě hlouběji poznávali a opravdověji milovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky