Modlitba v poledne
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád:
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tichosti vánku poledního
je u nás, abychom také ztichli
před tváří Ženicha, který přichází
a jestliže k národům a k světu
hovoří jako oheň a jako kladivo
rozrážející skálu
u tebe jen klepe s prosbou za
prominutí, že vyrušuje
stojí za dveřmi a klepe neodbytně
a hned se omlouvá …
Z jeho kostelů rostou domy
Z jeho tajemství roste věda
Z jeho poslušnosti svoboda
Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících
z jeho žehnajících rukou probodených
jediná opravdová,
jediná skutečná vláda nad světem.
Nebo:
Teď Pánu chvály vzdávejme,
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbě volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní,
tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
Ant. Když se Šavel blížil k Damašku, bylo kolem poledne; a tu ho náhle z nebe zalilo oslnivé světlo.
Svítilnou mým nohám je tvé slovo *
a světlem mé stezce.
Přísahám a pevně si umiňuji, *
že budu dbát na tvá spravedlivá rozhodnutí.
Jsem velmi soužen, Hospodine, *
dej mi život podle svého slova.
Sliby mých úst přijmi, Hospodine, *
a nauč mě svým rozhodnutím!
Můj život je stále v nebezpečí, *
ale nezapomínám na tvůj zákon.
Bezbožníci pro mě nastrojili léčku, *
ale nezbloudil jsem od tvých nařízení.
Mým dědictvím navěky jsou tvá přikázání, *
neboť jsou radostí mého srdce.
Přiměl jsem své srdce plnit tvé příkazy, *
trvale a přesně.
Bože, prosím, vysvoboď mě, *
Hospodine, na pomoc mi pospěš!
Nechť se zardí hanbou, *
kdo mě touží zničit;
nechť ustoupí s pohanou, *
kdo se těší z mého neštěstí.
Ať couvnou k vlastní potupě, *
kdo se mi posmívají!
Nechť jásají, v tobě se radují *
všichni, kdo tě hledají,
ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“ *
kdo touží po tvé pomoci.
Já jsem jen chudák a ubožák, *
Bože, na pomoc mi pospěš!
Tys můj pomocník, můj zachránce: *
Hospodine, neprodlévej!
Velebíme tě, Bože, velebíme *
a vzýváme tvé jméno, vypravujeme o tvých divech.
„Až stanovím vhodnou dobu, *
já sám budu soudit spravedlivě.
I kdyby se země třásla, i všichni, kdo ji obývají, *
já pevně držím její sloupy.
Říkám vzdorným: ‚Zanechte vzdoru‘, *
říkám bezbožným: ‚Nezdvihejte pyšně hlavu‘.
Nezdvihejte pyšně hlavu proti Nejvyššímu, *
nemluvte drze proti Bohu!
Spravedlnost nepřijde od východu ani od západu, *
z pustiny ani z hor,
ale Bůh je soudce, *
jednoho ponižuje, druhého povyšuje.
Neboť Hospodin má v ruce číši, *
v ní šumí víno silně kořeněné.
Dává z ní napít: vylokají je až po kvasnice, *
pít musí všichni bezbožníci země!“
Já však budu navždy jásat, *
zpívat Jakubovu Bohu.
Rozdrtím úplně pýchu bezbožníků, *
vynikne moc spravedlivých.
Ant. Když se Šavel blížil k Damašku, bylo kolem poledne; a tu ho náhle z nebe zalilo oslnivé světlo.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Tim 1,14-15
Projevila se na mně v hojnosti milost našeho Pána s vírou a láskou v Kristu Ježíši. Na tuto nauku je spolehnutí a zaslouží si, aby se jí naprosto věřilo: Ježíš Kristus přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já mezi ně patřím na prvním místě.
Ty, Hospodine, zažehuješ mou svítilnu,
mou temnotu ozařuješ, můj Bože.
Modleme se.
Bože, ty sis vyvolil svatého Pavla, aby se stal učitelem národů; připomínáme si dnes jeho obrácení a prosíme tě: dej, ať jsme i my připraveni plnit tvou vůli a vydávat světu svědectví o tvé pravdě. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky