Ranní chvály
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Už nadešel čas milosti
a svatopostní střídmosti,
ta uzdravit má jako lék
náš nemocný a smutný svět.
Den naší spásy přichází
s jasem, jenž z Krista vychází,
kdy srdce hříchem zraněné
postem se k Bohu pozvedne.
Dej, Bože, ať půst držíme
a myslí, tělem střídmí jsme,
než projdem žitím pozemským
k Velikonocům nebeským.
Nebo (Kancionál č.320):
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Králi nejvyšší, Spasiteli všeho,
oči slzící k tobě pozvedáme,
vyslyš, Kriste náš, ponížené prosby.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Pravice Boží, úhelný jsi kámen,
cesta spasení, jistá nebes brána,
omyj ze všech nás skvrny našich hříchů.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bože, prosíme před tvou vznešeností:
Svatým sluchem svým uslyš naše lkání,
všechny proviny odpusť s laskavostí.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Viny spáchané tobě vyznáváme,
srdcem zkroušeným také skryté hříchy,
ty, náš Zachránce, odpustíš je vlídně.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Bez viny jatý, zlobě nevzpíráš se,
křivým svědectvím vydán za bezbožné,
co jsi vykoupil, zachovej, ó Kriste.
Ó slyš a shlédni k nám, smiluj se, Pane,
neboť jsme zhřešili tobě.
Nebo:
Dvě břevna
a nic víc
to stačí však
pro celý život
setřásti jeho tíž
marně, ach marně,
rostlý jsi tak,
jen rozpažíš
a kříž se tvoří
Tak Bohem stvořen
v svém člověčenství
aby se přiznával
k své podstatě
je tíže lehká,
může být,
neneseš sám,
jdeš s Kristem,
nadnáší
život i smrt
svou rukou lásky
a můžeš jít
svou cestou
Bohem posílen.
Nebo:
Ježíš Kristus, Pán a Král,
svaté čelo trnům dal,
nebránil se z lásky k nám
věnci nespočetných ran.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
ruce, nohy hřebům dal
a krev ze čtyř pramenů
odplavila strach a tmu.
Kýrie eléison.
Ježíš Kristus, Pán a Král,
hrotu kopí bok svůj dal,
a když vyšla s vodou krev,
usmířen byl Boží hněv.
Kýrie eléison.
ŽALMY
1. ant. Bože, svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?
Můj hlas se k Bohu vznáší a volám, *
můj hlas k Bohu stoupá, aby mě slyšel.
V den svého soužení hledám Pána, †
má ruka se v noci vzpíná bez únavy, *
nedá se utěšit má duše.
Když na Boha vzpomínám, vzdychám, *
když uvažuji, můj duch malátní.
Beze spánku držíš mé oči, *
jsem zmaten a neschopný slova.
Přemýšlím o dávných dnech, *
na zašlá léta si vzpomínám.
V noci uvažuji ve svém srdci, *
přemítám a můj duch hloubá:
„Může Pán zavrhnout navěky, *
už nám neukáže svou milost?
Navždy už ustane jeho přízeň, *
zrušen je slib pro všechna pokolení?
Zapomněl se Bůh smilovat, *
či v hněvu zadržel své slitování?“
Tu jsem si řekl: „V tom tkví má bolest: *
změnila se pravice Nejvyššího.“
Vzpomínám na Hospodinovy činy, *
ano, vzpomínám na dávné tvé divy.
Rozvažuji všechna tvá díla, *
přemítám o tvých skutcích.
Bože, svaté je tvé chování: *
který bůh je tak veliký jako Bůh náš?
Ty jsi Bůh, který činí divy, *
národům jsi dal poznat svou moc.
Svým ramenem jsi vykoupil svůj národ, *
Jakubovy a Josefovy syny.
Uzřely tě vody, Bože, †
uzřely tě vody, a zděsily se, *
i hlubiny se rozbouřily.
Mraky vylily vodu, †
oblaka zaduněla hromem *
a tvé šípy šlehaly kolem.
Tvůj hrom burácel v bouři, †
blesky ozařovaly obzor: *
zatřásla a zachvěla se země.
Mořem vedla tvá cesta, †
tvá stezka spoustami vod, *
tvé šlépěje však nebylo vidět.
Jak stádo jsi vedl svůj národ, *
Mojžíšovou a Árónovou rukou.
Ant. Bože, svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?
2. ant. Mé srdce jásá v Hospodinu: on ponižuje a povyšuje.
1 Sam 2,1-10
Srdce mé jásá v Hospodinu, *
moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.
Ústa se otvírají proti mým nepřátelům, *
neboť se raduji z tvé pomoci.
Nikdo není svatý jako Hospodin, †
neboť nikdo není kromě tebe, *
nikdo není skálou jako náš Bůh.
Nemnožte už chlubné řeči, *
zpupnost ať nevyjde z vašich úst,
vždyť Hospodin je Bůh, ví všechno, *
a jemu přísluší vážit skutky.
Luky siláků se lámou, *
ale slabí se opásávají silou.
Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb; *
kdo hladověli, mohou ustat od práce.
Neplodná dostává sedm dětí, *
matka mnoha synů vadne osamělá.
Hospodin usmrcuje i oživuje, *
uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.
Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout, *
ponižuje a povyšuje.
Pozvedá z prachu ubožáka, *
ze smetiště povyšuje chudáka,
aby ho posadil mezi knížaty *
a obdařil ho stolcem slávy.
Neboť Hospodinu náleží pilíře země, *
na nich založil svět.
Chrání nohy svých zbožných, †
bezbožní však zajdou ve tmách, *
neboť nikdo nezvítězí svou silou.
Hospodin zničí své protivníky, *
zahřmí nad nimi na nebesích.
Hospodin bude soudit i daleké končiny země, †
dá vládu svému králi *
a povznese moc svého pomazaného.
Ant. Mé srdce jásá v Hospodinu: on ponižuje a povyšuje.
3. ant. Hospodin kraluje, zajásej, země.
Hospodin kraluje, ať zajásá země, *
ať se radují četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují, *
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Předchází jej oheň *
a kolem dokola spaluje protivníky.
Jeho blesky ozařují svět, *
země to vidí a chvěje se.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost *
a všechny národy vidí jeho slávu.
Hanbí se všichni ctitelé model, †
kteří se chlubí bůžky, *
všichni bohové se mu koří.
Sión to slyší a raduje se †
a judská města jásají *
pro tvé rozsudky, Hospodine!
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *
svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †
chrání život svých svatých, *
z ruky bezbožníků je vytrhuje.
Světlo vychází spravedlivému *
a lidem upřímného srdce radost.
Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *
a oslavujte jeho svaté jméno!
Ant. Hospodin kraluje, zajásej, země.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 7,6.8-9
Tebe si vyvolil Hospodin, tvůj Bůh, abys mu byl zvláštním lidem mezi všemi národy na povrchu země. Jen z lásky k vám, a proto, že Hospodin zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás mocnou rukou a vykoupil z domu otroctví, z ruky faraona, egyptského krále. Pochop tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je pravý Bůh, věrný Bůh, který zachovává smlouvu a lásku až do tisícího pokolení k těm, kdo ho milují, kdo dbají na jeho příkazy.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Stvoř mi čisté srdce, Bože, * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Stvoř.
Vysvoboď mě z otroctví hříchu * obnov ve mně ducha vytrvalosti. Sláva Otci. Stvoř.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.
PROSBY
Děkujme Bohu Otci za to, že nám vždy znovu dává milost vnitřní obnovy a volá nás k následování svého Syna. Prosme ho pokorně, aby očistil naše srdce Duchem Svatým a upevnil nás v lásce:
Bože, dej nám svého Svatého Ducha.
Nauč nás konat pravé pokání,
abychom se celým svým srdcem obrátili k tobě.
Veď nás, abychom se řídili láskou nejen ve velkých věcech,
ale abychom ji uskutečňovali i v každodenním životě.
Nauč nás zříkat se nadbytečných věcí,
abychom mohli přispět bratřím, kteří trpí nedostatkem.
Dej, abychom dovedli mít účast na utrpení tvého Syna,
neboť jeho smrt nám otevřela cestu k životu.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, uchovej své církvi horlivost v konání dobra, pomáhej jí ve věcech časných, a dej, ať v tom vidí záruku, že ji dovedeš k hodnotám věčným.
Ant. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k sobě navzájem.
Bože, tys naplnil svatého Jana soucitem a láskou k nemocným; pomáhej i nám, abychom ochotně prokazovali milosrdenství a dostali se mezi ty, pro které je připraveno tvé království. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky