Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Ty mocný, silný, veliký
Vladaři věčnosti!
Ty, který svítíš do temnot
na cestu ke ctnosti,
buď veleben, buď veleben,
buď veleben!
Ty, jehož moudrost vesmíru
dala své zákony,
a chce, aby člověk postupně
zvedal jim záclony,
buď veleben, buď veleben,
buď veleben!
Ty, který krásou odíváš
korunku květovou
a v rovnováze držíš svou
soustavu světovou,
buď veleben, buď veleben,
buď veleben.
Nebo:
Jsi rozednění
ohňového deště:
Jak úsvit dne
jsi nocí orosen.
A ti, kdo byli,
navrátí se ještě.
Už otvírá
své oko sen
a na tobě lpí
jeho krůpěje.
Jsi přítomnost
či s tebou věky nevolaly,
jak Pán, jenž
do propasti úpěje
pil samotu,
když Otec ztichl v dáli?
Být usebraný
to znamená
číst v sobě Boží plány
a stálým „staň se!“
odpovídat na ně
a ochudit se o svět,
který ruší
a dnem i nocí,
tělem duší
bdít v ranách Páně.
ŽALMY
1. ant. Hospodin učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá na věky.
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
Oslavujte Boha bohů, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
Oslavujte Pána pánů, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On sám učinil velké divy, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On moudře učinil nebe, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On rozprostřel na vodách zemi, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On učinil veliká světla, *
jeho milosrdenství trvá navěky:
slunce, aby vládlo ve dne, *
jeho milosrdenství trvá navěky,
měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
Ant. Hospodin učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá na věky.
2. ant. Vyvedl Izraele z Egypta, jeho milosrdenství trvá na věky.
On pobil Egypťany v jejich prvorozencích, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On vyvedl Izraele z jejich středu, *
jeho milosrdenství trvá navěky,
mocnou rukou a napřaženým ramenem, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On rozdělil Rudé moře, *
jeho milosrdenství trvá navěky,
a převedl Izraele jeho středem, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On svrhl faraona s jeho vojskem do Rudého moře, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
Ant. Vyvedl Izraele z Egypta, jeho milosrdenství trvá na věky.
3. ant. On nás vysvobodil od našich protivníků, jeho milosrdenství trvá na věky.
On vedl svůj národ na poušti, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On potřel veliké krále, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On zabil mocné krále, *
jeho milosrdenství trvá navěky:
Sichona, krále amoritského, *
jeho milosrdenství trvá navěky,
a Oga, krále bašanského, *
jeho milosrdenství trvá navěky,
a dal jejich zem do majetku, *
jeho milosrdenství trvá navěky,
do majetku Izraeli, svému služebníku, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On si vzpomněl na nás v našem ponížení, *
jeho milosrdenství trvá navěky,
a vysvobodil nás od našich protivníků, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
On dává pokrm každému tvoru, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
Oslavujte Boha nebes, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
Ant. On nás vysvobodil od našich protivníků, jeho milosrdenství trvá na věky.
Ukaž mi své cesty, Hospodine,
pouč mě o svých stezkách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
4,10-23
Poděkování za poslanou pomoc
Velmi jsem se v Pánu zaradoval, že jste zase jednou mohli rozvinout starost o mě. Mysleli jste na to (ovšem vždycky), scházela vám příležitost. Ne že bych si snad stěžoval na nedostatek. Já jsem se naučil být spokojen s tím, co právě mám. Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. Sami dobře víte, Filipané, že na začátku práce pro evangelium, když jsem odcházel z Makedonie, žádná církevní obec si se mnou nevyrovnávala vzájemně příjmy a vydání. Jen vy jste to dělali. Také do Soluně jste mi vícekrát poslali (pomoc), když jsem potřeboval. Ne že bych vyhledával dary, ale hledám hodně kladných položek ve prospěch vašeho účtu. Dostal jsem všecko, co potřebuji, ano ještě více, (než potřebuji). Mám teď všeho dost, když jsem dostal od Epafrodita vaši zásilku. (Je to jako) libá vůně, oběť Bohu příjemná a milá. A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potřebovat. Bohu, našemu Otci, buď sláva na věčné věky! Amen.
Každému z věřících posílám pozdrav v Kristu Ježíši. Pozdravují vás bratři, kteří jsou se mnou. Pozdravují vás všichni (zdejší) křesťané, zvláště ti, co jsou v císařských službách.
Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi! Amen.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Flp 4,12-13; 2 Kor 12,10
Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i s hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. * Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
S radostí přijímám slabosti a úzkosti a snáším to pro Krista. * Všechno.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernarda, opata
(Sermo de Aquæductu: Opera omnia, Edit. Cisterc. 5 [1968], 282-283)
Je dobré rozjímat o tajemstvích spásy
Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. Pramen moudrosti, Slovo Otce na výsostech! Toto Slovo se tvým prostřednictvím, svatá Panno, stane člověkem, a ten, který říká: Já jsem v Otci a Otec je ve mně, říká také: Od Boha jsem vyšel a od něho přicházím.
Je řečeno: Na počátku bylo Slovo. Už vyvěrá pramen, ale zatím jenom sám v sobě. Potom se praví: A to Slovo bylo u Boha, přebývalo tedy v nepřístupném světle. Bůh sice říkal už od počátku: Co zamýšlím, je pro vaši spásu, a ne pro utrpení. Ale tvé myšlenky jsou v tobě skryté, a my nevíme, co zamýšlíš. Neboť kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem?
Sestoupila tedy na svět myšlenka spásy a uskutečnila se v díle spásy: Slovo se stalo tělem a už přebývá mezi námi. Přebývá skutečně vírou v našich srdcích, přebývá v naší paměti, přebývá v myšlení a sestupuje až do naší představivosti. Neboť co by si byl dříve mohl představovat člověk o Bohu, leda že by si v svém srdci vytvořil modlu? Bůh byl nepochopitelný a nepřístupný, neviditelný a zcela nepředstavitelný. Ale nyní chtěl, abychom ho chápali a viděli a mohli si ho představit.
Ale ptáš se, jak? Takto: jak leží v jeslích, odpočívá na klíně Panny Marie, káže na hoře, bdí v noci na modlitbách; nebo jak visí na kříži, je smrtelně bledý a umírá, sestupuje mezi mrtvé jako jejich svrchovaný Pán; nebo jak třetí den vstává z mrtvých a ukazuje apoštolům místa po hřebech jako známky vítězství, a nakonec vystupuje před jejich zraky do nebe.
Na které z těch tajemství by se nemělo s opravdovou láskou a zbožností myslet? Myslím-li na kterékoli z nich, myslím na Boha a je v tom ve všem ten, který je můj Bůh. Je tedy moudré rozjímat o těchto tajemstvích, jak jsem řekl, a soudím, že jedná prozíravě, kdo si připomíná jejich sladkost; podobá se té, kterou v jádrech svých plodů hojně vydal prut Árónův. Maria ji čerpala z nebeských zřídel a hojně ji přelévá na nás.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Panno Maria, tobě se nevyrovná žádná z jeruzalémských dcer: ty jsi matka Krále králů, paní andělů a královna nebe. * Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! * Požehnaná.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom ve spojení s Pannou Marií stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení, a dej, ať nás všechny, kdo jsme z andělova zvěstování poznali, že se tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede k slávě vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky