9. listopad 2023

Posvěcení lateránské baziliky
svátek

Lateránská bazilika, zasvěcená přesvatému Spasiteli a od roku 904 (po přestavbě) také sv. Janu Křtiteli a sv. Janu Evangelistovi, je nejstarší papežský kostel a nese titul „Matka a hlava všech kostelů Města (Říma) i celého světa“. V přilehlém lateránském paláci sídlili papežové od 4. do 14. století. Baziliku dal postavit císař Konstantin a posvětil ji (324) papež Silvestr I. Po požáru, zemětřesení a drancování byla během staletí několikrát restaurována; naposledy v roce 1726. Konalo se v ní pět všeobecných církevních sněmů. Vlastní den posvěcení není známý, ale už od 12. století se výročí slavilo 9. listopadu.

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád:

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

Je to On

v tichosti vánku poledního

je u nás, abychom také ztichli

před tváří Ženicha, který přichází

a jestliže k národům a k světu

hovoří jako oheň a jako kladivo

rozrážející skálu

u tebe jen klepe s prosbou za

prominutí, že vyrušuje

stojí za dveřmi a klepe neodbytně

a hned se omlouvá …

Z jeho kostelů rostou domy

Z jeho tajemství roste věda

Z jeho poslušnosti svoboda

Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících

z jeho žehnajících rukou probodených

jediná opravdová,

jediná skutečná vláda nad světem.

Nebo:

Teď Pánu chvály vzdávejme,

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbě volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní,

tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Pomoz mi, Hospodine, a budu zachráněn.

Žalm 119 (118), 113-120
XV (Samech)

Nenávidím nestálé lidi, *

miluji však tvůj zákon.

Jsi má ochrana a můj štít, *

důvěřuji tvému slovu.

Odstupte ode mě, zločinci, *

zachovám předpisy svého Boha.

Podporuj mě podle svého slibu, abych byl živ, *

mou naději nezklam!

Pomoz mi, a budu zachráněn, *

tvé příkazy budu mít stále na očích.

Pohrdáš všemi, kdo odstupují od tvých příkazů, *

neboť jejich myšlení je lživé.

Za strusku pokládáš všechny bezbožníky země, *

proto miluji tvá přikázání.

Strachem před tebou se děsí mé tělo *

a bojím se tvých rozhodnutí.

Ant. Pomoz mi, Hospodine, a budu zachráněn.

2. ant. Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, a odpusť nám hříchy.

Žalm 79 (78), 1-5.8-11.13
Nářek nad Jeruzalémem
Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19,42)

Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví, †

poskvrnili tvůj svatý chrám, *

Jeruzalém proměnili v trosky.

Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu, *

těla tvých zbožných divoké zvěři.

Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma, *

nebylo, kdo by je pohřbil.

Jsme vydáni pohaně svých sousedů, *

na potupu a výsměch svému okolí.

Jak dlouho, Hospodine? †

Budeš se stále hněvat? *

Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?

Nepřipomínej nám viny předků, †

tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc, *

vždyť jsme tak zbědovaní!

Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména, *

vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.

Proč mají říkat pohané: *

„Kdepak je ten jejich Bůh?“

Ať se ukáže na pohanech – před našima očima – *

pomsta za vylitou krev tvých služebníků.

Ať k tobě přijde vzdychání zajatých, *

mocí svého ramene nech naživu odsouzené na smrt.

My však, tvůj lid a ovce tvé pastvy, †

budem tě chválit navěky, *

po všechna pokolení budem vypravovat o tvé slávě.

Ant. Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, a odpusť nám hříchy.

3. ant. Bože zástupů, shlédni z nebe a pečuj o tuto révu.

Žalm 80 (79)
Obnova Boží vinice
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22,20)

Slyš, Izraelův pastýři, *

který vodíš Josefa jak ovce.

Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, *

před Efraimem, Benjamínem a Manassem,

probuď svou sílu *

a přijď nás zachránit!

Bože, obnov nás, *

rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, *

když se modlí tvůj lid?

Nasytils jej chlebem slz *

a slzami jsi ho napojil vrchovatě.

Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří *

a naši nepřátelé se nám posmívají.

Bože zástupů, obnov nás, *

rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Révu z Egypta jsi přenesl, *

vyhnals pohany a zasadils ji.

Připravils pro ni půdu, *

zapustila kořeny a naplnila zemi.

Přikryly se hory jejím stínem *

a jejím větvovím Boží cedry.

Vyhnala své ratolesti až k moři *

a své úponky až k Řece.

Proč jsi dal strhnout její ohradu? *

Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.

Pustoší ji kanec z lesa *

a polní zvěř ji spásá.

Bože zástupů, vrať se, *

shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!

Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, *

výhonek, který sis vypěstoval!

Kdo ji sežehli ohněm a posekali, *

ať zhynou hrozbou tvé tváře!

Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, *

nad člověkem, kterého sis vychoval.

Už od tebe neustoupíme, *

zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.

Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, *

rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Ant. Bože zástupů, shlédni z nebe a pečuj o tuto révu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 6,16b

Vy jste chrám živého Boha! Bůh totiž řekl: Budu přebývat a chodit mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.

Blaze těm, kdo přebývají v tvém domě, Hospodine,

stále tě budou chválit.

Modleme se.

V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze Krista, našeho Pána.

Mimo kostel, který slaví výročí svého posvěcení:

Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.

Nebo:

Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky