3. listopad 2023

Pátek, mezidobí, 30. týden
2. týden žaltáře

Kompletář

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

Doporučuje se vykonat zpytování svědomí. Při společné modlitbě se může na toto místo vložit úkon kajícnosti jako v úvodních mešních obřadech.

HYMNUS

Na sklonku dne tě upřímně,

Tvůrce všech věcí prosíme,

s tou laskavostí, jíž jsi znám,

stůj při nás v noci a nás chraň.

Jen o tobě ať srdce sní,

ať ve snu cítí, že s ním jsi,

aby hned, jak se rozední,

znělo tvou chválou nejčistší.

V žití nám pevné zdraví dej,

v nás oheň lásky rozehřej,

ať temnou noc a také nás

rozjasní tvého světla jas.

To, Otče mocný nejvýše,

dej skrze Krista Ježíše,

s nímž a se Svatým Duchem též

po všechny věky kraluješ. Amen.

Nebo:

Ty Kriste, světlo, jasný dni,

rozbíjíš mříže noční tmy.

Víme, že zář jsi ze světla,

jež nebešťanům věčně plá.

Prosíme tebe, Pane náš,

buď této noci naše stráž.

Chcem odpočívat v lásce tvé,

uděl nám chvíle pokojné.

I když nám oči zklíží sen,

chcem s tebou dál bdít v srdci svém.

Nad sluhy, kteří k tobě lnou,

drž stále ruku ochrannou.

Ochránce náš, už pohleď k nám,

před číhajícím škůdcem chraň.

Veď sluhy rukou citlivou,

vždyť vykoupils je krví svou.

Laskavý vládce Ježíši,

buď s Otcem ti čest nejvyšší,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

Nebo:

Přichází noc, aby nás přijala,

ticho je plné tebe,

můžeme usnout v pokoji a radosti.

Za tento den, plný světla,

je dobré tě chválit,

a jestli nás chceš odvolat,

zde jsme připraveni vyjít.

Ty, kdo trpí bez naděje,

ty, kdo hledají bez víry,

ty, kdo tě milují, aniž tě znají,

doveď skrze nás k tobě.

Nebo:

Velebíme tě, Otče náš,

za dar soumraku nad zemí,

jenž předjímá nám tajemství

smrti, jež ústí v nekonečný den.

V tvých dlaních dlíme bezpečně,

ve spánku obnovíme síly,

stvoř nám srdce bdělá láskou k tobě,

Pane, jenž nikdy nespíš.

Ať hledáme vždy slávu tvou

v odpočinku i činnosti,

než její plnost zjeví se

v tobě, Trojice, zdroji života!

Nebo:

Boží Slovo, tvoje síla

svět i vesmír vytvořila,

počátek a konec jsi.

Nebe, země, dny a noci,

čas i prostor jsou v tvé moci,

vše na tobě závisí.

Věčná moudrost s námi sídlí,

Bůh má zemi za obydlí,

zve nás jeho vlídný hlas.

Pustou zemi zúrodňuje,

tíhu břemen nadlehčuje,

domů k Otci vede nás.

Nebo:

Já o studnici vím, jež vody rozlévá

i v temné noci.

Tu věčnou studnici může ukrývat stín,

kde vždycky najdu ji, já spolehlivě vím

i v temné noci.

Snad bez počátku je, snad ani nemá dna,

však dobře vím, že vše v ní počátek svůj má

i v temné noci.

Vím, že nic nemůže být v světě krásnější,

že zem i nebesa tam žízeň konejší

i v temné noci.

Vím, že je bez konce té studny hlubina

a její podstatu že člověk nepozná

i v temné noci.

Jas této studnice se nikdy nemění

a světlo veškeré vychází pouze z ní

i v temné noci.

Ta věčná studnice je chlebem života

a život dává nám jsouc uvnitř ukryta

i v temné noci.

Je zde a svolává všechno, co živé je,

ať blíže přistoupí a z ní se napije

i v temné noci.

Ta živá studnice, po které toužil jsem,

zde v chlebě života mi bude pokrmem

i v temné noci.

ŽALTÁŘ

Ant. Bože, volám k tobě ve dne i v noci.

Žalm 88 (87)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Tohle je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22,53)

Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *

hořekuji před tebou v noci.

Kéž pronikne k tobě má modlitba, *

nakloň svůj sluch k mému volání!

Neboť bědami je nasycena má duše *

a můj život se blíží podsvětí.

Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *

jsem jako člověk bez pomoci.

Mezi mrtvými je moje lože, *

mezi zabitými, kteří leží v hrobě;

na ty už nevzpomínáš, *

jsou vyloučeni z tvé péče.

Položils mě do hluboké jámy, *

do temnot a do propastí.

Doléhá na mě tvůj hněv, *

všechny své přívaly jsi na mě vylil.

Odpudils ode mě známé, †

zošklivil jsi mě před nimi, *

jsem v žaláři, nevyváznu!

Mé oko hasne utrpením, †

denně k tobě, Hospodine, volám, *

k tobě vztahuji své ruce.

Děláš snad zázraky pro mrtvé, *

či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?

Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *

o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?

Lze poznat tvé divy v temnotách, *

tvou milost v kraji zapomnění?

Já však volám k tobě, Hospodine, *

má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.

Proč mě odmítáš, Hospodine, *

a přede mnou skrýváš svou tvář?

Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *

vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.

Převalil se přese mě tvůj hněv, *

zahubily mě tvé hrůzy.

Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *

koldokola mě obkličují.

Odcizils mi přítele i druha, *

temnota je mou důvěrnicí.

Ant. Bože, volám k tobě ve dne i v noci.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jer 14,7a.9b

Svědčí-li naše nepravosti proti nám, jednej, Hospodine, ke cti svého jména! Tys přece mezi námi, Hospodine, jsme nazváni tvým jménem, neopouštěj nás!

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bože, v tebe důvěřuji, * do tvých rukou svěřuji svůj život. Bože.

Ty mě vedeš a chráníš, věrný Bože, * do tvých rukou svěřuji svůj život. Sláva Otci. Bože.

SIMEONOVO KANTIKUM

Ant. Opatruj nás, Bože, když bdíme, abychom bděli s Kristem, a ochraňuj nás, když spíme, abychom odpočívali v pokoji.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, vyslyš naše prosby na začátku té noci, kdy tvůj Syn ležel v hrobě, a upevni naše spojení s ním; a když jsme se mu stali podobnými křestním ponořením do jeho smrti, dej, ať s ním také vstaneme k novému životu. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Připojí se některá ze závěrečných mariánských antifon.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky