Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď:
Ty pojíš Otce se Synem –
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
V čas, kdy jen strasti k srdci lnou
a vzrůstá smutku změť,
modlitbu jednu kouzelnou
čtu v hloubi nazpaměť.
Já cítím blaho, sílu, jas
slov živých, souzvučných,
ta nesrozumitelná z krás
mi svatě dýchá v nich.
Je balvan z duše svržený,
pochyby prchly z cest,
já věřím, pláču v ony dny,
mně lehko, lehko jest.
Nebo:
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
1. ant. Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a žije podle ní.
Jsi spravedlivý, Hospodine, *
a správné je tvé rozhodnutí.
Se spravedlností jsi uložil svá přikázání, *
s pevností svrchovanou.
Má horlivost mě stravuje, *
neboť moji protivníci zapomněli na tvá slova.
Dokonale se osvědčil tvůj výrok *
a tvůj služebník ho miluje.
Jsem maličký a v nevážnosti, *
nezapomínám však na tvá nařízení.
Tvá spravedlnost je spravedlnost věčná, *
pevný je tvůj zákon.
Dostihly mě úzkost a útisk, *
tvé předpisy jsou mým potěšením.
Spravedlnost tvých přikázání trvá navěky, *
pouč mě, abych mohl žíti.
Ant. Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a žije podle ní.
2. ant. Kéž pronikne k tobě má modlitba, Hospodine.
Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *
hořekuji před tebou v noci.
Kéž pronikne k tobě má modlitba, *
nakloň svůj sluch k mému volání!
Neboť bědami je nasycena má duše *
a můj život se blíží podsvětí.
Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *
jsem jako člověk bez pomoci.
Mezi mrtvými je moje lože, *
mezi zabitými, kteří leží v hrobě;
na ty už nevzpomínáš, *
jsou vyloučeni z tvé péče.
Položils mě do hluboké jámy, *
do temnot a do propastí.
Doléhá na mě tvůj hněv, *
všechny své přívaly jsi na mě vylil.
Odpudils ode mě známé, †
zošklivil jsi mě před nimi, *
jsem v žaláři, nevyváznu!
Ant. Kéž pronikne k tobě má modlitba, Hospodine.
3. ant. Volám k tobě, Hospodine, neskrývej přede mnou svou tvář.
Mé oko hasne utrpením, †
denně k tobě, Hospodine, volám, *
k tobě vztahuji své ruce.
Děláš snad zázraky pro mrtvé, *
či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?
Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *
o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?
Lze poznat tvé divy v temnotách, *
tvou milost v kraji zapomnění?
Já však volám k tobě, Hospodine, *
má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.
Proč mě odmítáš, Hospodine, *
a přede mnou skrýváš svou tvář?
Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *
vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.
Převalil se přese mě tvůj hněv, *
zahubily mě tvé hrůzy.
Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *
koldokola mě obkličují.
Odcizils mi přítele i druha, *
temnota je mou důvěrnicí.
Ant. Volám k tobě, Hospodine, neskrývej přede mnou svou tvář.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 6,8
Kdo seje do svého těla, z těla sklidí záhubu. Kdo však seje do ducha, z ducha sklidí věčný život.
Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná,
kteří kráčejí v zákoně Hospodinově.
Modleme se.
Bože, tys naučil svatou Zdislavu osvědčovat lásku k tobě v každodenní péči o vlastní rodinu i trpící bližní; dej, ať podle jejího příkladu i my využíváme času věrným plněním tvé vůle. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky