Ranní chvály
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jdi, čekej na rozbřesk,
až jitro nastane,
pak vpravdě zjistíš,
co je krásné a co ne.
Slunce je pouhý blesk,
řád světel pouhý kmit,
jak oslňující
Bůh jasu musí být!
Kdo k Bohu pohlíží,
má prosluněnou líci,
je k ránu jitřenkou
a večer večernicí.
Zář perel vychází
z bran tvého města měst;
což teprve z ducha, jenž
tvým svatým chrámem jest!
Nebo:
Ó Nejvyšší,
dej, aby mé kroky vzbudily z umdlení
radostné čekání bratří
a na můj pozdrav aby vlídně
odpověděli pospíchající!
Dej, ať v hněvivých pohledech nepřátel
dovedu uctíti záření tajemství tvého
a chvílím, které proti mně vyšlou,
ať řeknu s úsměvem: Dělníci moji!
A nezasloužím-li, aby má křídla
se vznášela silou mého zraku,
ať lítost má vznáší se silou,
po níž teskní má slabost!
Dej mé duši odvahu mlčení,
když jsi promluvil znameními,
a zahradám mým dost růží,
když nastane doba navíti věnců.
Učiň, ať pravda má podobna jest
knize modlitební,
aby každý v ní našel modlitbu svou,
i zavržený a umírající!…
Dej, ať v paprscích úsměvu mého
pel z mých polí padá na sousední líchy
a dech bolesti mé ať sráží se v krystaly léků
těm, kteří hledáním onemocněli!
Ticho mé samoty naplň šuměním křídel
sbratřených duší
a okamžiky radosti mé ať vonným deštěm
se na loži beze snů třesou
jako zpívání harfy k útěše zarmouceného.
Dej, aby myšlenky mé byly jak větry jarní,
jež přinášejí rytmus budoucím písním,
a jako vichřice, které nutí k návratu
chodce před cestami smrti…
ŽALMY
1. ant. Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce. †
Plné důvěry je mé srdce, Bože, †
plné důvěry je mé srdce, *
† budu zpívat a hrát.
Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *
chci vzbudit jitřenku.
Budu tě chválit mezi národy, Hospodine, *
budu tě oslavovat mezi pohany,
protože tvá milost je veliká až k nebi, *
tvá věrnost až do oblak.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Aby se zachránili tvoji miláčkové, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás!
Bůh pravil ve své svatyni: †
„S radostí rozdělím Sichem *
a rozměřím údolí Sukkot.
Mně patří území Gilead a Manasse, *
a Efraim je přilba mé hlavy, Juda mé žezlo.
Moab je má nádoba k umývání, †
na Edom hodím svůj střevíc, *
vítězně zajásám nad Filištínskem.“
Kdo mě přivede k opevněnému městu, *
kdo mě dovede do Edomska?
Zda ne ty, Bože, který jsi nás opustil; *
a již netáhneš, Bože, s našimi vojsky?
Přispěj nám na pomoc proti nepříteli, *
vždyť marná je lidská podpora.
S Bohem si povedeme udatně, *
on pošlape naše nepřátele.
Ant. Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce.
2. ant. Bůh mě oblékl v roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti.
Iz 61,10 – 62,5
Radostí budu jásat v Hospodinu, *
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy, *
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem, *
jako nevěstu ozdobenou šperky.
Jako země rodí rostlinstvo, *
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti *
a slávě před všemi národy.
Kvůli Siónu neumlknu, *
kvůli Jeruzalému neutichnu,
dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo, *
dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.
Tu národy uvidí tvou spravedlnost *
a všichni králové tvou slávu.
Obdaří tě novým jménem, *
které určí Hospodinova ústa.
Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, *
královskou čelenkou v dlani svého Boha.
Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“ *
a tvá zem „Osamělá“.
Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“ *
a jméno tvé země „V manželství daná“,
neboť si v tobě zalíbil Hospodin *
a tvá země dostane muže.
Jako se jinoch snoubí s pannou, *
tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.
Jako se raduje z nevěsty ženich, *
tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.
Ant. Bůh mě oblékl v roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti.
3. ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.
Duše má, chval Hospodina! †
Pokud žiji, chci chválit Hospodina, *
pokud budu, chci opěvovat svého Boha.
Nespoléhejte na knížata, *
na člověka, u něho není spásy.
Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, *
tehdy se zhatí všechny jeho plány.
Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, *
kdo doufá v Hospodina, svého Boha.
On učinil nebe i zemi, *
moře i vše, co je v nich.
On zachovává věrnost navěky, †
zjednává právo utlačeným, *
dává chléb lačným.
Hospodin vysvobozuje vězně, *
Hospodin otvírá oči slepým,
Hospodin napřimuje sklíčené, *
Hospodin miluje spravedlivé.
Hospodin chrání přistěhovalce, †
podporuje sirotka a vdovu, *
ale mate cestu bezbožníků.
Hospodin bude vládnout na věky, *
tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
Ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Dt 4,39-40a
Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na zemi, není jiného boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes přikazuji.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. Ustavičně.
Vysvobodil mě ze všech obav, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. Sláva Otci. Ustavičně.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Služme Hospodinu zbožně a spravedlivě po všechny dny svého života!
PROSBY
Kristus, dokonalá podoba slávy Otcovy, všechno udržuje svým mocným slovem. S láskou ho vzývejme:
Vyslyš nás, Králi věčné slávy.
Pane, od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k dokonalosti,
děkujeme ti, že jsi nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla.
Tys otvíral oči slepým a hluchým vracel sluch,
pomáhej i naší malé víře.
Pane, dej nám milost, ať stále zůstáváme ve tvé lásce,
aby nás nic nerozdělovalo.
Dej nám obstát v pokušení, vytrvat v soužení
a děkovat ti ve štěstí.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys naučil svatého biskupa Alberta uvádět v soulad lidskou moudrost a zjevenou pravdu; veď nás, ať tak jako on rozvojem vědeckého poznání hlouběji poznáváme tebe a více tě milujeme. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky