2. červen 2023

Sv. Marcelina a Petra, mučedníků
nezávazná památka

Oba zemřeli v Římě mučednickou smrtí kolem roku 304 a byli pohřbeni na Via Labicana. Císař Konstantin dal nad jejich hrobem postavit baziliku. Papež Damas uvádí v náhrobním nápisu, že jako chlapec mluvil s katem, který je popravil a později se sám stal křesťanem. Byli brzy zařazeni mezi světce jmenované v mešním římském kánonu.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Veliký jsi, Pane můj,

bez hranic je sláva tvá,

nevýstižná je tvá moc,

moudrost tvá je bezedná.

Kdo jsem já, že chválit chci

tebe, jenž jsi vševládný?

Jsem jen člověk, křehké nic

v díle tvého stvoření.

Člověk, který naříká

pod břemenem časnosti,

pod jhem hříchu pýchy své.

Ty však zveš mě k radosti.

Pro sebe jsi stvořil mě,

láskou všechno táhneš k sobě.

Nepokojné srdce je,

pokud nespočine v tobě.

ŽALMY

1. ant. Můj Bože, neodvracej se od mé úpěnlivé prosby a zachraň mne před úklady bezbožníka.

Žalm 55 (54), 2-15.17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14,33)
I (1-9)

Naslouchej, Bože, mé modlitbě, †

neskrývej se před mou úpěnlivou prosbou, *

věnuj mi pozornost a vyslyš mě!

Zmítám se v neklidu, †

děsím se při křiku nepřítele, *

při povyku bezbožníka,

protože mě zavalují neštěstím *

a v hněvu proti mně brojí.

Srdce se ve mně chvěje *

a padla na mě smrtelná úzkost.

Strach a hrůza se na mě řítí *

a děs mě halí.

Říkám si: Kéž bych měl křídla jak holub, *

odletěl bych a dopřál si klidu.

Hle, daleko bych utekl, *

zůstal bych na poušti.

Rychle bych spěchal do útočiště *

před vichrem a bouří.

Ant. Můj Bože, neodvracej se od mé úpěnlivé prosby a zachraň mne před úklady bezbožníka.

2. ant. Pán mě vysvobodí od těch, kteří na mě dorážejí.

II (10-15)

Pane, zmať a rozděl jim jazyky, *

vždyť vidím násilí a svár v městě.

Ve dne v noci obcházejí po jeho hradbách, *

vládne v něm útisk a bezpráví.

Uvnitř jsou úklady, *

z jeho náměstí nemizí násilí a podvod.

Kdyby mě potupil nepřítel, *

dovedl bych to snést,

kdyby se nade mě vypínal, kdo mě nenávidí, *

skryl bych se před ním.

Ale byls to ty, můj druh, *

můj přítel a důvěrník!

Vždyť jsme spolu byli v důvěrném styku, *

ve slavném průvodu jsme kráčeli v Božím domě.

Ant. Pán mě vysvobodí od těch, kteří na mě dorážejí.

3. ant. Svou starost hoď na Hospodina, a on tě zachová.

III (17-24)

Já však budu volat k Bohu, *

a Hospodin mě zachrání.

Večer, ráno i v poledne budu naříkat a sténat, *

a uslyší můj hlas.

Vykoupí mou duši a dá mi pokoj od těch, kteří na mě dorážejí, *

neboť je jich na mě mnoho.

Bůh to uslyší a zkruší je †

– on vládne od věčnosti – *

nechtějí se změnit a nebojí se Boha.

Kdekdo napřahuje ruku na přátele, *

znesvěcuje svoji smlouvu.

Úlisnější nad máslo jsou jeho ústa, *

ale srdce má nepřátelské,

nad olej lahodnější jsou jeho slova, *

jsou to však tasené meče.

Svou starost hoď na Hospodina, †

a on tě zachová, *

nikdy nedopustí, aby se viklal spravedlivý.

A ty, Bože, svrhneš je *

do jámy zkázy;

zákeřní vrazi nedosáhnou ani poloviny svých dnů. *

Já však důvěřuji v tebe, Hospodine!

Ant. Svou starost hoď na Hospodina, a on tě zachová.

Slyš mě, můj synu,

neodchyluj se od slov mých úst.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Job

12,1-25

Job odpovídá, že Boží prozřetelnost přesahuje všechnu lidskou moudrost

Job se ujal slova a řekl:

„Opravdu, vy jste dokonalí lidé,

s vámi vymře moudrost!

Ale já mám rozum jako vy,

v ničem za vámi nejsem.

Kdo by nebyl podobně nadán?

Svému bližnímu mám být pro posměch

já, který vzýval Boha, aby mě slyšel,

pro posměch já – spravedlivý, bezúhonný?

Nešťastný zaslouží potupu – myslí si šťastný

– úder patří ubožákům.

V klidu jsou stany kořistníků,

v bezpečí jsou ti, kdo dráždí Boha,

kdo proti Bohu zdvíhají ruku.

Jen se ptej na to zvířat, a ta tě poučí,

nebeského ptactva, a to ti oznámí,

nebo mluv k zemi, a ta ti odpoví,

budou ti to vypravovat mořské ryby.

Kdo by v tom všem nepoznal,

že to způsobila Hospodinova ruka?

V jeho ruce je všechno živé;

dech každého smrtelníka.

Copak ucho nezkoumá slova

a neochutnává patro pokrm?

Je moudrost jen u starců,

znamená dlouhý věk rozumnost?

Jen u Boha je moudrost a síla,

on má radu a důmysl.

Když on boří, už se to nevystaví,

když někoho zavře, nikdo už neotevře.

Když zadrží vodu, nastává sucho,

když ji vypustí, země je zpustošena.

U něho je moc a úspěch,

na něm závisí ten, kdo bloudí i svádí.

Hlupáky dělá z rádců,

rozumu zbavuje vládce.

Ozdoby strhuje králům,

zástěru (ponížení) jim přivazuje kolem beder.

Do bídy přivádí kněze,

siláky sráží k pádu.

Výmluvným odnímá výřečnost,

úsudek bere starcům.

Vylévá potupu na urozené,

rozvazuje pás velmožům.

Tajnosti zjevuje z temnot,

co je ve stínu, vyvádí k světlu.

Povyšuje národy a zas je hubí,

dává jim vyrůst a pak je opouští.

Odnímá rozum vůdcům lidu,

nechá je bloudit v pustině bez cest,

takže tápají v temnotách,

jak opilci vrávorají.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Job 12,13.14; 23,13

Jen u Boha je moudrost a síla, on má radu a důmysl. * Když on boří, už se to nevystaví, když někoho zavře, nikdo už neotevře.

On rozhodl – kdo ho zadrží? Co si přeje, to uskuteční. * Když on.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Povzbuzení k mučednictví“ od kněze Origena

(Nn. 41-42: PG 11,618-619)

Ti, kdo spolu s Kristem trpí, dojdou spolu s ním také útěchy

Jestliže jsme přešli ze smrti do života, když jsme z nevěry přešli k víře, nedivme se, že nás svět nenávidí. Nikdo totiž, nepřejde-li ze smrti do života, ale zůstane ve smrti, nemůže milovat ty, kteří přešli takříkajíc z temného obydlí smrti do příbytků světla života, zbudovaných z živých kamenů.

Ježíš za nás položil svůj život. Nuže, i my jej položme, neříkám za něho, ale za sebe, to je za ty, kteří se mají naším mučednickým svědectvím stát živými kameny.

Křesťane, nadešel čas našeho chlubení. Jak se praví: Nejen to, chlubíme se i souženími. Víme přece, že soužení plodí vytrvalost. Vytrvalost plodí osvědčenost, osvědčenost naději. Naděje však neklame, protože Boží láska je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého.

Jestliže platí, že stejně jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy, přijímejme Kristova utrpení s největší ochotou; a toužíme-li po hojné útěše, které se má dostat všem, kteří trpí, mělo by jich na nás přijít hojně. Útěchy nemá zřejmě být stejně; kdyby se jí totiž mělo dostat všem stejně, nebylo by psáno: Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také dostává všestranné útěchy.

Ti, kdo spolu s Kristem trpí, dojdou spolu s ním také útěchy, úměrně trápení, které s Kristem sdílejí. To přece víte od toho, jenž spolehlivě prohlásil: Jsme si jisti, že stejně jako jste účastni utrpení, budete účastni i útěchy.

Ústy proroka praví Bůh: V době příhodné jsem tě vyslyšel, v den spásy jsem ti pomohl. Ale je snad nějaká doba příhodnější než tato, když nás proto, že v Kristu vyznáváme svou víru v Boha, nyní ve světě odvádějí v triumfálním průvodu do vězení, ale my kráčíme spíš jako vítězové než poražení?

Vždyť Kristovi mučedníci přece s Kristem připravují knížata a mocnosti o kořist a s Kristem nad nimi triumfují. Měli podíl na jeho utrpení, mají účast také na tom, čeho tak mocně svým utrpením dosáhl. Nuže, který jiný den by měl být dnem spásy než ten, v němž takto odcházíte z tohoto světa?

Ale kladu vám přitom na srdce: Nikomu nedávejte žádné pohoršení, aby naše služba nedošla pohany, ale ve všem se projevujte jako služebníci Boží, s velikou trpělivostí, a říkejte si: Nač mohu teď spoléhat, Hospodine? Jen v tobě je má naděje.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Ef 6,12.14a.13

Vedeme zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti těm, kteří mají svou říši tmy v tomto světě. * Stůjte tedy pevně, opásáni kolem beder životem podle pravdy.

Vezměte na sebe plnou Boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle, všecko překonat a obstát. * Stůjte.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty vedeš svou církev, aby ze slavného svědectví mučedníků čerpala sílu a odvahu; pomáhej nám, ať vedeni příkladem svatého Marcelina a Petra také my žijeme z víry a v jejich přímluvě ať máme oporu. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky