10. červenec 2023

Pondělí, mezidobí, 14. týden
2. týden žaltáře

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád:

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

Je to On

v tichosti vánku poledního

je u nás, abychom také ztichli

před tváří Ženicha, který přichází

a jestliže k národům a k světu

hovoří jako oheň a jako kladivo

rozrážející skálu

u tebe jen klepe s prosbou za

prominutí, že vyrušuje

stojí za dveřmi a klepe neodbytně

a hned se omlouvá …

Z jeho kostelů rostou domy

Z jeho tajemství roste věda

Z jeho poslušnosti svoboda

Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících

z jeho žehnajících rukou probodených

jediná opravdová,

jediná skutečná vláda nad světem.

Nebo:

Teď Pánu chvály vzdávejme,

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbě volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní,

tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Blahoslavení jsou ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.

Žalm 119 (118), 41-48
VI (Vau)

Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, *

tvé pomoci podle tvého slibu,

abych odpověděl těm, kteří mě tupí, *

vždyť důvěřuji v tvá slova.

Neodnímej z mých úst slovo pravdy, *

neboť doufám v tvá rozhodnutí.

Tvůj zákon chci stále střežit, *

navěky a navždy.

Pak si budu volně kráčet, *

protože hledám tvá nařízení.

O tvých přikázáních budu mluvit před králi *

a nebudu se stydět.

Budu se těšit tvými předpisy, *

které miluji.

Pozvednu své ruce k tvým předpisům *

a budu rozjímat o tvých příkazech.

Ant. Blahoslavení jsou ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.

2. ant. Mým pokrmem je konat vůli Otcovu.

Žalm 40 (39), 2-14.17-18
Poděkování a prosba o pomoc
Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10,5)
I (2-9)

Pevně jsem doufal v Hospodina, *

on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.

Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, *

na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.

Novou píseň vložil mi do úst, *

chvalozpěv našemu Bohu.

Mnozí to uvidí a nabudou úcty, *

budou doufat v Hospodina.

Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina, *

kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.

Mnoho divů jsi učinil, Hospodine, můj Bože, *

nikdo se ti nevyrovná v úmyslech, které máš s námi,

kdybych je chtěl hlásat, vypovědět, *

je jich více, než by se dalo sečíst.

V obětních darech si nelibuješ, *

zato jsi mi otevřel uši.

Celopaly a smírné oběti nežádáš, †

tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím; *

ve svitku knihy je o mně psáno:

Rád splním tvou vůli, můj Bože, *

tvůj zákon je v mém nitru.“

Ant. Mým pokrmem je konat vůli Otcovu.

3. ant. Já jsem ubožák, ale Pán se o mě stará.

II (10-14.17-18)

Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, *

svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!

Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost, *

o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil,

nezatajil jsem tvou lásku *

a tvou věrnost před velkým shromážděním.

Neodpírej mi, Hospodine, své slitování, *

tvá láska a věrnost ať mě neustále chrání,

neboť mě svírají útrapy bez počtu, *

dostihly mě mé viny, že ani nemohu vidět.

Je jich víc než vlasů na mé hlavě *

a odvaha mi chybí.

Hospodine, prosím, vysvoboď mě! *

Hospodine, na pomoc mi pospěš!

Nechť jásají a v tobě se radují *

všichni, kteří tě hledají,

ti, kteří touží po tvé pomoci, *

ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“

Já jsem jen chudák a ubožák, *

ale Pán se o mě stará.

Tys můj pomocník, můj zachránce: *

neprodlévej, můj Bože!

Ant. Já jsem ubožák, ale Pán se o mě stará.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jer 32,40

Sjednám s nimi věčnou smlouvu, že jim nepřestanu prokazovat dobro; vložím jim do srdce svou bázeň, aby ode mě neodstoupili.

U Boha je má spása a sláva,

v něm je mé útočiště.

Modleme se.

Bože, ty posíláš dělníky na svou žeň, rozděluješ práci a dáváš spravedlivou mzdu; nauč nás nést břímě dne ochotně a bez reptání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky