17. červen 2023

Neposkvrněného Srdce Panny Marie
památka

Hlasatelem úcty k neposkvrněnému Srdci Panny Marie byl už sv. Jan Eudes (+ 1680). Liturgickou oslavu dovolil Pius VII. (1800-1823) a Pius XII. po zasvěcení celého lidstva tomuto neposkvrněnému Srdci (31. X. 1942) rozhodl, aby se od roku 1944 tento svátek slavil v celé církvi 22. srpna. Dnešní den byl vybrán proto, že bezprostředně následuje po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Pod symbolem Srdce prokazuje církev úctu lásce Ježíšovy Matky k Bohu a k jejímu Synu a zároveň její mateřské lásce k celému lidstvu.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Ty mocný, silný, veliký

Vladaři věčnosti!

Ty, který svítíš do temnot

na cestu ke ctnosti,

buď veleben, buď veleben,

buď veleben!

Ty, jehož moudrost vesmíru

dala své zákony,

a chce, aby člověk postupně

zvedal jim záclony,

buď veleben, buď veleben,

buď veleben!

Ty, který krásou odíváš

korunku květovou

a v rovnováze držíš svou

soustavu světovou,

buď veleben, buď veleben,

buď veleben.

Nebo:

Jsi rozednění

ohňového deště:

Jak úsvit dne

jsi nocí orosen.

A ti, kdo byli,

navrátí se ještě.

Už otvírá

své oko sen

a na tobě lpí

jeho krůpěje.

Jsi přítomnost

či s tebou věky nevolaly,

jak Pán, jenž

do propasti úpěje

pil samotu,

když Otec ztichl v dáli?

Být usebraný

to znamená

číst v sobě Boží plány

a stálým „staň se!“

odpovídat na ně

a ochudit se o svět,

který ruší

a dnem i nocí,

tělem duší

bdít v ranách Páně.

ŽALMY

1. ant. Hospodin učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá na věky.

Žalm 136 (135)
Velikonoční chvalozpěv
Děkujeme ti, svatý Otče, a vyznáváme, že jsi veliký a žes všechna svá díla učinil v moudrosti a lásce. (IV. anafora)
I (1-9)

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Oslavujte Boha bohů, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Oslavujte Pána pánů, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On sám učinil velké divy, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On moudře učinil nebe, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On rozprostřel na vodách zemi, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On učinil veliká světla, *

jeho milosrdenství trvá navěky:

slunce, aby vládlo ve dne, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

měsíc a hvězdy, aby vládly v noci, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Ant. Hospodin učinil velké divy, jeho milosrdenství trvá na věky.

2. ant. Vyvedl Izraele z Egypta, jeho milosrdenství trvá na věky.

II (10-15)

On pobil Egypťany v jejich prvorozencích, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On vyvedl Izraele z jejich středu, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

mocnou rukou a napřaženým ramenem, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On rozdělil Rudé moře, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

a převedl Izraele jeho středem, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On svrhl faraona s jeho vojskem do Rudého moře, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Ant. Vyvedl Izraele z Egypta, jeho milosrdenství trvá na věky.

3. ant. On nás vysvobodil od našich protivníků, jeho milosrdenství trvá na věky.

III (16-26)

On vedl svůj národ na poušti, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On potřel veliké krále, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On zabil mocné krále, *

jeho milosrdenství trvá navěky:

Sichona, krále amoritského, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

a Oga, krále bašanského, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

a dal jejich zem do majetku, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

do majetku Izraeli, svému služebníku, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On si vzpomněl na nás v našem ponížení, *

jeho milosrdenství trvá navěky,

a vysvobodil nás od našich protivníků, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

On dává pokrm každému tvoru, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Oslavujte Boha nebes, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Ant. On nás vysvobodil od našich protivníků, jeho milosrdenství trvá na věky.

Ukaž mi své cesty, Hospodine,

pouč mě o svých stezkách.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Jozue

24,1-7.13-28

Obnova smlouvy v zaslíbené zemi

Jozue shromáždil všechny kmeny Izraele do Sichemu a svolal přední muže Izraele, jeho náčelníky, soudce a písaře. Když předstoupili před Boha, řekl Jozue všemu lidu: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Vaši předkové jako Terach, otec Abrahámův a Náchorův, přebývali kdysi za řekou (Eufratem) a sloužili jiným bohům. Vzal jsem Abraháma, vašeho otce, (ze země) za řekou (Eufratem) a vodil jsem ho po celé zemi kananejské, rozmnožil jsem jeho potomstvo a dal jsem mu Izáka. Izákovi jsem dal Jakuba a Ezaua, a Ezauovi do vlastnictví jsem dal hory Seir, zatímco Jakub a jeho synové sestoupili do Egypta. Potom jsem poslal Mojžíše a Áróna a potrestal jsem Egypťany divy, které jsem u nich způsobil, a pak jsem vás vyvedl. Vaše otce jsem vyvedl z Egypta a přišli jste k moři. Egypťané však pronásledovali vaše otce a vozy a jezdce k Rákosovému moři. Křičeli k Hospodinu, a on položil temnotu mezi vás a Egypťany; dal je zaplavit mořem, a to je přikrylo. Na vlastní oči jste viděli, co jsem Egypťanům způsobil! Pak jste přebývali dlouhý čas na poušti.

Dal jsem vám zemi, na níž jste se nelopotili, města, která jste nevystavěli, a přece v nich bydlíte a jíte z vinic a oliv, které jste nevysadili.“

„Nuže, bojte se Hospodina a služte mu dokonale a upřímně. Odstraňte bohy, kterým sloužili vaši předkové za řekou (Eufratem) a v Egyptě, a služte Hospodinu! Jestliže se vám nelíbí sloužit Hospodinu, vyvolte si dnes, komu chcete sloužit: zda bohům, kterým sloužili vaši předkové za řekou (Eufratem), či bohům Amoritů, v jejichž zemi přebýváte. Já však a má rodina budeme sloužit Hospodinu!“

Lid odpověděl: „Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili bohům cizím. Vždyť Hospodin je náš Bůh. On vyvedl nás a naše otce z egyptské země, z domu otroctví, a udělal před našima očima tyto veliké divy a chránil nás po celé cestě, kterou jsme šli, a mezi všemi národy, jejichž středem jsme procházeli. Hospodin vyhnal před námi všecky národy a Amority, kteří přebývali v zemi. I my chceme sloužit Hospodinu, neboť je náš Bůh!“

Tu řekl Jozue lidu: „Nebudete moci sloužit Hospodinu, neboť on je Bůh svatý, on je Bůh žárlivý, nebude snášet vaše přestupky a vaše hříchy. Jestliže opustíte Hospodina a budete sloužit bohům cizím, tu on se od vás odvrátí, zle s vámi naloží a zahubí vás, i když vám předtím prokázal dobrodiní.“

Ale lid Jozuovi odpověděl: „Nestane se tak, neboť chceme sloužit Hospodinu!“ Nato Jozue řekl lidu: „Sami jste si svědky, že jste si vyvolili Hospodina a chcete mu sloužit!“ – a oni odpověděli: „Ano, jsme svědky!“ Jozue pokračoval: „Nuže, odstraňte cizí bohy, kteří jsou u vás, a přikloňte své srdce k Hospodinu, Bohu Izraele!“ Lid odpověděl Jozuovi: „Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat!“

Tak v onen den Jozue sjednal s lidem smlouvu a dal mu v Sichemu zákony a právní ustanovení. Jozue napsal tato slova do knihy Božího zákona. Pak vzal velký kámen a postavil ho tam pod terebint, který byl na místě zasvěceném Hospodinu. Jozue řekl všemu lidu: „Hle, tento kámen bude mezi námi jako svědek, neboť slyšel všechna Hospodinova slova, která k nám mluvil, a bude vám jako svědek, abyste svého Boha nezapírali.“ A Jozue lid propustil, každého do jeho dědičného podílu.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Joz 24,16.24; 1 Kor 8,5-6

Daleko ať je od nás myšlenka, že bychom opustili Hospodina a sloužili cizím bohům. * Hospodinu, našemu Bohu, chceme sloužit a jeho hlas poslouchat.

Pro nás je pouze jeden Bůh. * Hospodinu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Vavřince Justinianiho, biskupa

(Sermo 8, in festo Purificationis B.M.V.: Opera, 2, Venetiis 1751,38-39)

Maria uchovávala všechno v srdci

Když Maria promýšlela v sobě všechno, co poznala četbou nebo co slyšela a viděla, jak rostla její víra, jaká moudrost ji osvěcovala a jaký žár lásky ji stále více pronikal! A prožívala-li znovu nebeská tajemství, na nichž měla účast, vedlo ji to dále kupředu, naplňovalo stále větší radostí, Duch Svatý ji zahrnoval hojností svých darů, celou bytostí tíhla k Bohu a přitom zase v sobě zůstávala pokorná. Tak totiž působí Boží milost: z hlubin pozdvihuje do výše a přetváří člověka k podobě stále zářivější.

Jistě blažená byla duše Panny Marie: Duch Svatý v ní přebýval a poučoval ji, a ona byla vždycky a ve všem poslušná Božího Slova. Nenechala se vést vlastním míněním a rozhodováním, ale k čemu moudrost vnitřně vybízela její víru, to vykonávala s pomocí těla navenek. A bylo vhodné, aby božská Moudrost, když si budovala dům církve jako svůj příbytek, použila nejsvětější Pannu Marii jako vzor věrného plnění zákona, čistoty srdce, pravé pokory a duchovní oběti.

Napodobuj Marii, křesťane! Abys byl duchovně očištěn a omyt od nákazy hříchů, vstup do chrámu svého srdce. Tam hledí Bůh při všem, co konáme, více na vnitřní smýšlení než na skutek. Proto ať třeba naše mysl dojde při snaze o rozjímavou modlitbu až do vytržení a věnujeme se jen Bohu, či ať se zcela střízlivě snažíme prospívat ve ctnostech a sloužíme užitečnou prací svým bližním, jednejme vždycky tak, aby nás poháněla jen Kristova láska. Neboť taková oběť duchovního očištění se líbí Bohu. Nedovršuje se v chrámě zbudovaném lidskýma rukama, ale uvnitř v srdci, do něhož Kristus Pán rád vstupuje.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Svatá a neposkvrněná Matko Boží, nedovedu dost velebit tvé panenství, * neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.

Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého, * neboť.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys připravil v srdci blahoslavené Panny Marie důstojný příbytek Ducha Svatého; na její přímluvu přebývej i v nás, abychom se stali chrámem tvé slávy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky