10. prosinec 2023

Druhá Neděle adventní
2. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Hlásej, písni veselá:

Chvála budiž vzdána

Marii, že přijala

vůli svého Pána.

Hlásej, dávné proroctví,

hlásej lidu všemu,

zvěst o Boží pomoci

lidstvu zbloudilému.

Hlásej, zvěsti Janova,

z krajů od Jordánu:

Přímé cesty v srdce svá

připravujte Pánu.

Hlásej, dobo adventní,

Boží výzvu k smíru,

ať v nás lásku rozhojní,

naději a víru.

ŽALMY

1. ant. Hle, přijde vznešený Král s velkou mocí a spasí lidi všech národů, aleluja.

Žalm 104 (103)
Chvála Boha, stvořitele
Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. (2 Kor 5,17)
I (1-12)

Veleb, duše má, Hospodina! *

Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!

Velebností a vznešeností ses oděl, *

světlem se halíš jako pláštěm.

Napjals nebesa jak stanovou plachtu, *

nad vodami jsi zbudoval své síně.

Z mraků si děláš svůj vůz, *

kráčíš na perutích větru.

Větry si volíš za své posly, *

za své služebníky plameny ohně.

Zemi jsi založil na jejích základech, *

nezakolísá na věčné věky.

Oceánem jsi ji přikryl jako šatem, *

nad horami stanuly vody.

Utekly před tvou hrozbou, *

zděsily se před rachotem tvého hromu.

Hory se zvedly, údolí klesla *

na místo, kterés jim určil.

Vymezil jsi hranici, kterou nesmějí přejít, *

aby znovu nepřikryly zemi.

Pramenům dáváš stékat v potoky, *

které plynou mezi horami.

Napájejí všechnu polní zvěř, *

divocí osli hasí svou žízeň.

Podél nich hnízdí nebeské ptactvo, *

ve větvích švitoří svou píseň.

Ant. Hle, přijde vznešený Král s velkou mocí a spasí lidi všech národů, aleluja.

2. ant. Raduj se a jásej, svaté město Boží: přichází k tobě tvůj Král, neboj se, tvá spása je blízko.

II (13-23)

Ze svých komor zavlažuješ hory, *

země se sytí plody tvého díla.

Dáváš růst trávě pro dobytek, *

bylinám užitečným člověku,

aby dobýval ze země chléb *

i víno k radosti lidského srdce,

aby olejem rozjasnil tvář *

a chléb aby posílil srdce člověka.

Sytí se Hospodinovo stromoví, *

libanonské cedry, které zasadil.

Tam si ptáci stavějí hnízda, *

jedle jsou domovem čápům.

Vysoké hory kozorožcům, *

jezevcům jsou útulkem skály.

Měsíc jsi udělal, aby určoval čas, *

i slunce ví, kdy má zapadnout.

Když přivádíš tmu a nastává noc, *

potuluje se v ní kdejaké lesní zvíře.

Lvíčata řvou po kořisti *

a žádají od Boha svůj pokrm.

Když vychází slunce, stahují se *

a uléhají do svých doupat.

Tu vychází člověk ke svému dílu, *

ke své práci až do večera.

Ant. Raduj se a jásej, svaté město Boží: přichází k tobě tvůj Král, neboj se, tvá spása je blízko.

3. ant. Očisťme své srdce a spěchejme vstříc našemu Králi: přijde a nic mu nezabrání.

III (24-35)

Jak četná jsou tvá díla, Hospodine! †

Všechno jsi moudře učinil, *

země je plná tvého tvorstva.

Zde moře mohutné a široširé, †

v něm nespočetné hemžení *

živočichů drobných i velkých.

Po něm plují lodi *

i leviatan, jehož jsi stvořil, aby si v něm hrál.

Všichni čekají od tebe, *

že jim dáš obživu v pravý čas.

Ty jim dáváš, a oni sbírají, *

otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.

Děsí se, když skryješ svou tvář, †

hynou, když vezmeš jim život, *

a vracejí se do svého prachu.

Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni, *

a obnovuješ tvář země.

Nechť věčně trvá Hospodinova sláva, *

ať se Hospodin těší ze svého díla!

Když pohlédne na zemi, chvěje se, *

když se dotkne hor, dýmají.

Chci zpívat Hospodinu, pokud žiji, *

opěvovat chci svého Boha, dokud budu.

Kéž se mu líbí má píseň; *

má radost bude v Hospodinu.

Kéž na zemi vyhynou hříšníci, †

bezbožní ať už nejsou! *

Veleb, duše má, Hospodina!

Ant. Očisťme své srdce a spěchejme vstříc našemu Králi: přijde a nic mu nezabrání.

Vzpřimte se a zdvihněte hlavu,

protože se blíží vaše vykoupení.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

22,8-23

Pýcha Jeruzaléma a správce Šebny

Odňal (Bůh) ochranu Judovi.

V ten den ses díval na zbrojnici v „domě lesa“;

viděli jste, že se rozmnožily

průlomy do Davidova města;

shromáždili jste vodu dolního rybníka,

spočítali jste jeruzalémské domy

a (některé) jste zbořili,

abyste opevnili hradby.

Mezi oběma hradbami jste vybudovali nádrž

pro vodu starého rybníka,

ale nehleděli jste na toho, kdo to způsobil,

neviděli jste toho, kdo to dávno připravil.

Pán, Hospodin zástupů, volal toho dne

k pláči a nářku,

k oholení hlavy, k opásání žínicí.

A (zatím) hle – jásot a radost! –

zabíjí se skot a poráží se brav,

jí se maso a pije se víno:

„Jezme a pijme,

vždyť zítra zemřem!“

Hospodin zástupů

však zjevil mému sluchu:

„Tato vina vám jistě nebude odpuštěna, musíte zemřít!

– praví Pán, Hospodin zástupů.

Tak říká Pán, Hospodin zástupů:

„Jdi jen k tomu ministrovi,

k Šebnovi, správci (královského) paláce:

‚Co tu máš a koho zde máš,

žes tu vytesal hrob?‘

Na vysokém (místě) sis vytesal hrob,

ve skále sis vysekal příbytek!

Hle, Hospodin tě odhodí

mocným rozmachem, člověče,

zabaleného a svinutého v klubko,

jako míč tě hodí do široširé země.

Tam zemřeš

a tam budou tvé nádherné vozy,

(ty) hanbo domu svého pána!

Vyženu tě z tvého místa,

z tvého úřadu tě svrhnu.

Pak povolám svého služebníka

Eljakima, syna Chilkijáhova,

obléknu mu tvou řízu,

přepášu ho tvým pásem;

tvou moc mu předám do ruky.

Bude otcem obyvatelstvu Jeruzaléma

a Judovu domu.

Na jeho rameno

položím klíč od Davidova domu;

když otevře, nikdo nezavře,

když zavře, nikdo neotevře.

Zarazím ho jako hřeb na pevné místo,

pro svůj rod zaslouží čestné křeslo.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Zj 3,7.8

Toto praví Svatý, Věrný, ten, který má Davidův klíč: * Otevřel jsem před tebou dveře, a nikdo je nemůže zavřít.

Zachoval jsi moje slova a nezapřel jsi mě. * Otevřel.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře Eusebia z Césareje, biskupa, ke knize proroka Izaiáše

(Cap. 40,3.9: PG 24,366-367)

Hlas volajícího na poušti

Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Pánu, vyrovnejte stezky našemu Bohu. Zřetelně se tu prohlašuje, že to, co je obsahem proroctví, se nemá stát v Jeruzalémě, nýbrž na poušti; totiž co se má stát, aby se zjevila Boží sláva a všem lidem přišla ve známost Boží spása.

A to se přece skutečně a doslova splnilo v době, kdy Jan Křtitel kázal na poušti u Jordánu spasitelný příchod Boha a lidé tam spatřili Boží spásu. Neboť tehdy všichni poznali Krista a jeho slávu, když se po jeho pokřtění otevřela nebesa, Duch Svatý sestoupil v podobě holubice a spočinul na něm a když se snesl Otcův hlas, vydávající Synovi svědectví: To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!

To bylo řečeno proto, že Bůh hodlal přijít na poušť, která byla od věků neschůdná a nepřístupná. Vždyť všechny národy postrádaly znalost Boha, poněvadž všichni spravedliví Boží a proroci měli přístup k nim zavřený.

Proto onen hlas přikazuje připravovat cestu Božímu Slovu a urovnávat neschůdnosti a hrboly, aby náš Bůh při svém příchodu mohl po ní kráčet. Připravte cestu Pánu: smysl šíření radostné zvěsti a nové útěchy je právě v tom, že ji provází vroucí přání seznámit všechny lidi s Boží spásou.

Vystup na vysokou horu, ty, který hlásáš pro Sión radostnou zvěst, pozdvihni mocně svůj hlas, ty, který hlásáš pro Jeruzalém radostnou zvěst. Tato slova se obzvláště shodují s předešlou myšlenkou a poté, co se mluvilo o hlasu volajícím na poušti, příhodně připomínají hlasatele evangelia a zvěstují příchod Boha k lidem. Takže zmínka o šiřitelích radostné zvěsti plynule navázala na proroctví o Janu Křtiteli.

Co je tedy oním Siónem, ne-li to, co se dříve nazývalo Jeruzalémem? Vždyť i ten byl horou, jak vysvětluje Písmo na onom místě, kde se praví: Hora Sión, kde ses usídlil, a apoštol praví: Přistoupili jste k hoře Siónu. Není tu snad tímto způsobem označován sbor apoštolů, vyvolený ze starobylého národa pocházejícího z obřízky?

Toto je ovšem Sión a Jeruzalém, který přijal Boží spásu a který sám povýšen spočinul na Boží hoře, totiž na jeho jednorozeném Slově. Tomuto Jeruzalému je přikázáno vystoupit na vysokou horu a zvěstovat slovo spásy. A kdo je šiřitelem radostné zvěsti, ne-li sbor zvěstovatelů evangelia? Co znamená šířit radostnou zvěst? Všem lidem, především však judským městům, oznamovat Kristův příchod na zem.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Mt 11,11.9

Přišel Předchůdce Páně a Pán sám o něm vydává svědectví: * Mezi těmi, kdo se narodili ze ženy, nepovstal nikdo větší než Jan Křtitel.

Jan je prorok, víc než prorok. Spasitel o něm řekl: * Mezi těmi.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí a milosrdný Bože, spěcháme vstříc tvému Synu a prosíme tě: nedopusť, aby nám stály v cestě pozemské zájmy, ale ať nebeská moudrost zúrodní naše nitro, abychom došli k věčnému životu s Kristem. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky