23. srpen 2023

Sv. Růženy z Limy, panny
nezávazná památka

Narodila se roku 1586 v peruánském hlavním městě Limě. Její rodiče byli španělského původu; při křtu jí dali jméno Isabela, ale pro její krásu jí už od malička říkali Rosa (růže). Už od dětství viděla svůj vzor a ideál ve sv. Kateřině Sienské. Vstoupila do třetího řádu sv. Dominika (1606), vedla kajícný život za obrácení svých krajanů a na usmíření za krvavé činy španělských dobyvatelů. Dosáhla vysokého stupně mystických milostí. Zemřela 24. VIII. 1617 v Limě, v roce 1671 byla prohlášena za svatou a je uctívána jako patronka celé Latinské Ameriky.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

S touhou mé myšlenky k nebesům vzhůru

letí, by zpívaly v nebeském kůru,

by našly ochranu v náruči Boží

před světem plným jen trní a hloží.

Ten klamný země lesk tak rychle chladne,

jak růže ve věnci bez vody zvadne.

Rajské tam v nebesích nevadne kvítí,

tam spěje duše má k věčnému žití.

Chci věrně konat, co Bohu se líbí,

věřím, že Nejvyšší plní své sliby.

Nač míti poklady, slávu a jmění,

když náš Pán chudobu nejvýše cení.

Vše, co kdo na zemi drahého ztratí,

Pán náš mu v nebesích stonásob vrátí.

I když mi bolest zlá tělo mé zkruší,

zachovám v modlitbách zdraví své duši.

Čistá a chudičká duše má pílí

do Boží náruče k sladkému cíli.

ŽALMY

1. ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.

Žalm 103 (102)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Lk 1,78)
I (1-7)

Veleb, duše má, Hospodina, *

vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!

Veleb, duše má, Hospodina, *

a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

On odpouští všechny tvé viny, *

on léčí všechny tvé neduhy.

On vykupuje tvůj život ze záhuby, *

on tě věnčí láskou a slitováním.

On štěstím sytí tvůj život, *

jak orlu se obnovuje tvé mládí.

Hospodin koná spravedlivé skutky, *

zjednává právo všem utlačeným,

Oznámil své plány Mojžíšovi, *

izraelským synům své skutky.

Ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.

2. ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

II (8-16)

Hospodin je milosrdný a milostivý, *

shovívavý a nadmíru dobrotivý.

Nechce se přít ustavičně *

ani se hněvat navěky.

Nejedná s námi podle našich hříchů *

ani podle našich vin nám neodplácí.

Jak vysoko je nebe nad zemí, *

tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí.

Jak vzdálen je východ od západu, *

tak vzdaluje od nás naše nepravosti.

Jako se smilovává otec nad syny, *

tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

Neboť on ví, z čeho jsme utvořeni, *

má v paměti, že jsme jen prach.

Dni člověka jsou jako tráva, *

kvete jak polní květ.

Sotva jej vítr ovane – již ho není, *

nezbude po něm ani stopa.

Ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

3. ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.

III (17-22)

Hospodinova láska však od věků na věky †

pro všechny, kdo se ho bojí, *

a jeho spravedlnost jde z dětí na děti

pro ty, kteří zachovávají jeho smlouvu, *

kteří pamatují na jeho přikázání tím, že je plní.

Hospodin si zřídil na nebi trůn *

a všechno řídí jeho vláda.

Velebte Hospodina, všichni jeho andělé, †

mocní silou, dbalí jeho rozkazů, *

poslušní na jeho slovo.

Velebte Hospodina, všechny jeho zástupy, *

jeho služebníci, kteří plníte jeho vůli!

Velebte Hospodina, všechna jeho díla, †

na všech místech jeho moci: *

veleb, duše má, Hospodina!

Ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.

Pouč mě, Hospodine, o smyslu svých nařízení

a budu rozjímat o tvých divech.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

9,7 – 10,4

Boží hněv proti království Izraele

Pán poslal rozsudek proti Jakubovi,

dopadl na Izraele.

Pozná (to) všechen lid,

Efraim i obyvatelé Samaří.

V pýše a nadutosti srdce (však říkají):

„Cihly se zřítily, ale budeme stavět z kvádrů,

sykomory jsou podťaty, nahradíme je cedry!“

Tu proti němu podnítil Hospodin nepřátele

a popudil jeho protivníky:

Aramejce od východu a Filišťany od západu

– požírali Izraele plnými ústy.

Tím vším jeho hněv nepřestal

a jeho ruka dál zůstává napřažena.

Lid se však nevrátil k tomu, kdo ho bil,

a Hospodina zástupů nehledali.

Tehdy usekl Hospodin od Izraele hlavu i ocas,

palmovou ratolest i rákos v jediném dni.

Stařec a vážený muž je hlava,

prorok, který učí klamu, je ocas.

Vůdci tohoto lidu jsou svůdci;

ti, kdo jsou vedeni, se dostali do zkázy.

Proto se Pán nezaraduje nad jeho jinochy,

nesmiluje se nad jeho sirotky a vdovami,

neboť všichni jsou bezbožní zločinci

a podle mluví každá ústa.

Tím vším jeho hněv nepřestal

a jeho ruka dál zůstává napřažena.

Ano, bezbožnost hoří jak oheň,

požírá trní a hloží,

zapaluje lesní houštinu,

že se do výšky valí kotouče kouře.

Hněvem Hospodina zástupů se vznítila země

a lid se stal potravou ohně,

druh nešetří druha.

Hltá napravo, přesto však má hlad,

požírá nalevo, ale není sytý,

každý požírá maso svého bližního.

Manasse Efraima a Efraim Manasse

a proti Judovi (se spolčují) oba.

Tím vším jeho hněv nepřestal

a jeho ruka dál zůstává napřažena.

Běda těm, kdo vydávají zločinné zákony,

a když (je) píšou, píšou nespravedlnost,

aby chudáky utiskovali na soudu

a zbavili práva ubožáky mého lidu,

takže vdovy jsou jejich kořistí;

i sirotky olupují!

Co učiníte v den trestu

a pohromy, která přijde z daleka?

Ke komu se utečete o pomoc

a kde zanecháte svou slávu?

Se zajatci se zhroutíte

a padnete mezi zabité.

Tím vším jeho hněv nepřestal

a jeho ruka dál zůstává napřažena.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Pláč 2,1

Hospodin si ve svém hněvu zošklivil siónskou dceru. * Z nebe svrhl na zem Izraelovu slávu.

Nevzpomněl si na podnož svých nohou v den svého hněvu. * Z nebe.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svaté Růženy

(Ad medicum Castillo: edit. L. Getino, La Patrona de América, Madrid 1928, pp. 54-55)

Poznejme Kristovu lásku přesahující všechno poznání

Pán a Spasitel pozdvihl svůj hlas a s nesrovnatelnou vznešeností řekl: „Ať všichni vědí, že po soužení následuje milost; ať poznají, že bez břemena trápení nelze dojít na vrchol milosti; ať pochopí, že míra darů milosti roste úměrně se vzrůstem námah. Ať lidé nepodlehnou bludu a klamu. Toto je jediný pravý žebřík do ráje, a bez kříže nikdo nenajde cestu, po které lze vystoupit do nebe.“

Když jsem uslyšela tato slova, náhle se mě zmocnila taková síla, jako by mě chtěla postavit doprostřed ulice, abych hlasitě volala na všechny lidi bez rozdílu věku, pohlaví a stavu: „Slyšte, lidé, slyšte, národy! Z pověření Kristova a jeho vlastními slovy vám připomínám: Nemůžeme jinak získat milost, než snášením utrpení. Musí se hromadit námahy na námahy, máme-li dosáhnout důvěrné účasti na Božím životě, slávy Božích dětí a dokonalého štěstí duše.“

Tentýž popud mě mocně poháněl k tomu, abych hlásala krásu Boží milosti. Působilo mi to velkou úzkost, potila jsem se a nemohla popadnout dech. Zdálo se mi, že se má duše už nemůže udržet ve vězení těla a že zlomí svá pouta, a volně, sama a bez překážek rychle projde celý svět a bude volat: „Kéž by smrtelníci poznali, co znamená Boží milost, jak je krásná, vznešená a drahocenná; kolik bohatství v sobě skrývá, kolik pokladů, radostí a slastí! Vynaložili by pak nepochybně všechnu píli a péči, aby si získali trápení a soužení. Místo štěstí by všichni na světě vyhledávali obtíže, nemoci a muka, jen aby dosáhli neocenitelného pokladu milosti. To je ovoce a konečný zisk ochoty trpět. Nikdo by si nenaříkal na kříž a námahy, které by na něj dolehly, kdyby znal váhy, na nichž jsou váženy, než se přidělují lidem.“

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

1 Kor 1,27; Žl 138 (137),6

Ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudré, * ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné.

Jistě vznešený je Hospodin, a přece shlíží na pokorného, pyšného však zdaleka pozná. * Ty, kteří.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys k sobě volal svatou Růženu s takovou láskou, že se zřekla všeho, co by ji od tebe mohlo vzdalovat, a rozhodla se žít v přísné kajícnosti; na její přímluvu ukazuj i nám cestu, která vede k tobě, abychom došli k nevyčerpatelnému prameni radosti v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky