13. listopad 2023

Sv. Anežky České, panny
památka

Narodila se kolem roku 1211 jako dcera krále Přemysla Otakara I. Odmítla nabídku k sňatku s císařem Fridrichem II. (1231). S pomocí svého bratra Václava I. založila v Praze první klášter františkánů a klášter klarisek, do něhož sama vstoupila (1234) a stala se jeho představenou. Založila též špitální bratrstvo, z něhož se později stal řád křižovníků s červenou hvězdou. Zprostředkovala usmíření krále Václava I. s jeho synem Přemyslem Otakarem II. (1249). Svědectví o jejím příkladném životě a vroucí zbožnosti podávají listy sv. Kláry a papeže Řehoře IX. Zemřela 2. III. 1282 ve svém klášteře „Na Františku“. Za blahoslavenou byla prohlášena v roce 1874 a za svatou 12. XI. 1989.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Českých zemí vzácný květe,

hvězdo naše, zdravíme tě,

Anežko ty panenská.

Dcero z rodu královského,

miláčku národa svého,

skvoucí perlo nebeská.

Sloužíš trpícímu lidu,

hojíš rány, mírníš bídu,

uklidňuješ srdcí žal.

Pohneš krále k smířlivosti,

jeho syna, aby otci

s upřímnou se úctou vzdal.

Stavíš kláštery a chrámy,

podporuješ štědrou dlaní

vše, co k slávě Boží jest.

Chceš být služkou mezi svými,

jejich sestrou, ochránkyní,

chceš břemena jejich nést.

Veď nás, ať jsme skromní, mírní,

ať smýšlením, slovy, činy

plni lásky k bližním jsme.

Nauč nás, jak správně žíti,

ke všem pozornými býti,

ať v nich Krista vidíme.

Ty Snoubenče panen slavný,

Ježíši, měj soucit s námi,

dej nám k prosbám Anežky,

ať nás, tvoje sluhy věrné,

ve tvé říši nadehvězdné

naplní mír nebeský. Amen.

ŽALMY

1. ant. Jak dobrý je Bůh k těm, kdo mají čisté srdce!

Žalm 73 (72)
Mé štěstí je být nablízku Bohu
Blahoslavený, kdo se nepohorší nade mnou. (Mt 11,6)
I (1-12)

Jak dobrý je Bůh k upřímným lidem, *

jak dobrý je Pán k těm, kdo mají čisté srdce!

Téměř již zakolísaly mé nohy, *

málem již uklouzly mé kroky,

neboť jsem záviděl bezbožným, *

když jsem pozoroval blahobyt hříšných.

Opravdu, nemají nesnáze, *

jejich tělo je zdravé a dobře živené.

Netrápí je lidské strasti, *

nemají soužení jak ostatní lidé.

Proto je obepíná pýcha jako náhrdelník, *

násilnictví je přikrývá jakoby šatem.

Z dobrého bydla vychází jejich nepravost, *

prýští výmysly srdce.

Posmívají se, vedou zlé řeči, *

z povýšenosti hrozí útlakem.

Svými ústy míří do nebe, *

jejich jazyk rejdí po zemi.

Proto se k nim obrací můj lid, *

jako by se chtěl hodně nalokat vody,

a praví: „Jak by to mohl Bůh vědět, *

má o tom Nejvyšší znalost?“

Hle, takoví jsou hříšníci, *

klidně si žijí, hromadí bohatství.

Ant. Jak dobrý je Bůh k těm, kdo mají čisté srdce!

2. ant. Smích hříšníků se obrátí v nářek a jejich radost ve smutek.

II (13-22)

Marně jsem tedy zachoval své srdce bez úhony *

a v nevinnosti myl své ruce?

Stále jsem v soužení *

a den co den v trestu.

Kdybych řekl: „Budu mluvit jako oni,“ *

zradil bych rod tvých synů.

Hloubal jsem, jak bych to poznal, *

ale zdálo se mi to obtížné,

až jsem vnikl do Božích tajemství *

a přihlédl k jejich konci.

Věru, stavíš je na kluzkou cestu, *

do zhouby je vrháš.

Jak se zhroutili v mžiku, *

zhynuli, pominuli se hrůzou!

Jako člověk pohrdá snem, když se probudí, *

tak, Pane, až povstaneš, pohrdneš jejich výmysly.

Když se mé srdce jitřilo *

a bolest bodala v ledví,

byl jsem nerozumný a nechápal jsem, *

byl jsem před tebou podobný němé tváři.

Ant. Smích hříšníků se obrátí v nářek a jejich radost ve smutek.

3. ant. Mé štěstí je být nablízku Bohu; kdo se od něho vzdaluje, zahyne.

III (23-28)

Já však chci stále být u tebe: *

uchopils mě za pravici,

povedeš mě svou radou *

a potom mě vezmeš do slávy.

Koho mám na nebi kromě tebe? *

Když jsem u tebe, nevábí mě země.

Touhou hyne mé tělo i duše, *

Bůh je navždy skála mého srdce a můj podíl.

Vždyť hle, kdo se od tebe vzdaluje, zahyne, *

zahubíš všechny, kdo jsou ti nevěrní.

Mé štěstí však je být nablízku Bohu, *

mít útočiště v Pánu, Hospodinu.

O všech tvých skutcích budu vypravovat *

v branách siónské dcery.

Ant. Mé štěstí je být nablízku Bohu; kdo se od něho vzdaluje, zahyne.

Hospodine, miluji tvůj zákon,

rozjímám o tvých přikázáních.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

2,26-47

Sen o soše rozdrcené kamenem; věčné království Boží

Král Nabuchodonosor se zeptal Daniela, nazvaného Baltazar: „Můžeš mi skutečně oznámit sen, který jsem viděl, i jeho výklad?“ Daniel králi odvětil: „Tajemství, které hledáš, nemohou králi oznámit mudrci, zaklínači, hadači a věštci. Je však na nebi Bůh, který odhaluje tajemství; a ten dal poznat králi Nabuchodonosorovi to, co bude na konci dob. Tvůj sen a vidění tvé mysli, které jsi měl na svém lůžku, jsou tyto:

Ty, králi, jsi začal na svém lůžku myslet o tom, co se stane v budoucnosti, a ten, který odkrývá tajemství, ti dal poznat to, co přijde. Mně pak bylo toto tajemství zjeveno ne pro moudrost, které bych snad měl víc než ostatní lidé, ale kvůli tomu, aby byl králi podán výklad a abys poznal to, co sis myslel.

Ty, králi, jsi měl vidění, a hle – socha. Byla to velmi mohutná socha, skvěla se září, když stála proti tobě, a její vzhled byl strašný. Tato socha měla hlavu z ryzího zlata, prsa a ramena ze stříbra, břicho a bedra z mědi. Stehna byla ze železa, nohy částečně ze železa, částečně z hlíny.

Díval ses, když se tu náhle bez lidského přičinění uvolnil kámen, udeřil do železných a hliněných nohou sochy a rozdrtil je. Tu se ihned zhroutilo železo, hlína, měď, stříbro a zlato a byly jako plevy na mlatu v létě, vítr je odnesl, ani stopa po nich nezůstala; kámen pak, který udeřil do sochy, stal se velikou horou a naplnil celou zemi. To je sen; podáme králi jeho výklad.

Ty, králi, jsi králem králů; Bůh nebes ti dal království, moc, sílu a slávu. Do tvé moci dal všechna místa, kde bydlí lidé, divokou zvěř i ptactvo nebes, nad tím vším tě učinil vladařem – ty jsi hlava zlatá. Po tobě povstane jiné království, menší než tvoje, a ještě třetí království, měděné, které ovládne celou zemi. Čtvrté království bude tvrdé jako železo; jako železo všechno drtí a láme, tak i ono (království) toto všechno rozdrtí a zláme.

Že jsi však viděl nohy a prsty částečně z hrnčířské hlíny a částečně ze železa, to znamená, že království bude rozděleno; bude v něm však něco z tvrdostí železa. Protože jsi však viděl železo smíšené s blátivou hlínou a prsty nohou částečně ze železa a částečně z hlíny, část království bude silná a část křehká. Protože jsi však viděl železo smíšené s blátivou hlínou, stmeleny budou sňatky, nepřilnou však navzájem k sobě, tak jako se železo nespojí s hlínou.

Za dob těch králů zřídí Bůh nebes království, které nebude zničeno navěky, a toto království nepřijde k jinému národu; rozdrtí všechny ony říše a udělá jim konec, samo však bude trvat navěky, protože jsi viděl, jak se bez lidského přičinění z hory uvolnil kámen a rozdrtil hlínu, železo, měď, stříbro a zlato. Veliký Bůh ukázal králi, co bude v budoucnosti. Pravdivý je sen a spolehlivý jeho výklad!“

Tu král Nabuchodonosor padl na svou tvář a klaněl se Danielovi. Rozkázal, aby mu obětovali obětní dary a vonné látky. Král řekl Danielovi: „Jistě váš Bůh je Bohem bohů a Pánem králů; zjevuje tajemství, protože jsi mohl toto tajemství odhalit.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Dan 2,44; srov. Lk 20,17.18

Bůh nebes zřídí království, které nebude zničeno navěky; * rozdrtí všechny ony říše a udělá jim konec.

Kámen, který stavitelé zavrhli, stal se kvádrem nárožním; na koho ten kámen padne, toho rozdrtí. * Rozdrtí.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svaté Kláry svaté Anežce České

(Edit. I. Omæchevarria, Escritos de S. Clara, Madrid 1970, pp. 324-327)

Za pomíjivé věci dostaneš slávu nebeského království

Tomu, který dává milost a o kterém věříme, že od něho pochází každý dobrý úděl a každý dokonalý dar, vzdávám díky za to, že tě ozdobil tak vynikajícími ctnostmi a znameními takové dokonalosti, že sis horlivým napodobováním dokonalého Otce zasloužila stát se sama dokonalou, takže jeho oči na tobě nevidí nic nedokonalého. To je ta dokonalost, pro kterou si tě sám Král vezme do nebeského příbytku, kde ve své slávě sedí na hvězdném trůnu. Vždyť jsi pohrdla důstojností pozemského království, nestála jsi o nabídku sňatku s císařem, vyvolila sis cestu svaté chudoby a s velkou pokorou a vroucí láskou jsi šla za tím, který si tě vybral za nevěstu.

Protože však vím, jak vynikáš ctnostmi, ušetřím tě další chvály a nebudu tě obtěžovat zbytečnými slovy, i když by nemuselo být zbytečné, co by tě mohlo potěšit. Avšak protože jen jedno je třeba, o to jedno tě snažně prosím a k tomu tě vybízím pro lásku toho, kterému ses dala jako oběť svatá a milá. Dodržuj dále, co dodržuješ, dělej dále, co děláš, nevzdávej se, ale kráčej rychle a lehce, bez klopýtnutí, bezpečně, radostně a vesele po cestě zaručující blaženost. Ničemu nevěř a nepopřávej sluchu ničemu, co by tě chtělo zviklat v tvém předsevzetí nebo svést z cesty, abys neplnila své sliby Nejvyššímu s takovou dokonalostí, k jaké tě Duch Páně povolal.

Kdyby ti však někdo říkal nebo namlouval něco jiného, co by bylo na překážku tvé dokonalosti nebo v rozporu s Božím povoláním, při vší povinné úctě neposlouchej jeho rady, ale přimkni se jako chudá panna k chudému Kristu.

Vystavena pro něj v tomto světě pohrdání, sleduj, jak byl pro tebe pohrdán. V touze po jeho následování se dívej, vznešená královno, uvažuj a rozjímej, jak se tvůj Ženich, nejkrásnější ze všech lidských synů, pro tvou spásu stal ze všech nejubožejším, pohrdaným, zbitým, po celém těle pokrytým nesčetnými ranami a v úzkostech umírajícím na kříži. Budeš-li s ním trpět, budeš s ním kralovat, budeš-li s ním snášet bolest, budeš se s ním i radovat, budeš-li s ním umírat přibita na kříž svých trápení, dostaneš příbytek ve slávě svatých v nebi; tvé jméno bude slavné mezi lidmi a bude zapsáno v knize života. A tak místo toho, co je pozemské a dočasné, budeš mít po všechny věky věků podíl na slávě nebeského království a místo věcí pomíjejících dostaneš statky věčné a budeš žít na věky věků.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Pís 3,4; srov. Flp 3,8.9

Nalezla jsem toho, kterého miluji. * Všeho jsem se zřekla, abych mohla získat Krista a byla s ním spojena.

Pohrdla jsem rozkošemi světa a pozemskou slávou. * Všeho.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tvá služebnice Anežka šla za tvým voláním, zřekla se bohatství a zamilovala si chudobu, následovala tvého ukřižovaného Syna a došla do nebeské radosti; na její přímluvu veď i nás, abychom nelpěli na věcech pomíjejících a dosáhli slávy věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky