Ranní chvály
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Žili pak v poslušenství Pána
manželé Joáchym a Anna
v městečku zvaném Nazaret.
Nermoutili se nad chudobou.
Duch pokojný v nich vládl v obou,
i dožili se mnoha let …
Duch jeden vládl tělem dvojím.
Avšak to hlavní chybělo jim,
to, co je dražší než sám chléb:
že Pán jim nedaroval děti.
Na vzdechy, prosby, na oběti
jako by býval hluch a slep …
Tak v pokoře a odříkání
do vůle Boží odevzdáni,
dozráli jako dobrý kvas.
Vše, co je jitřilo a hnětlo,
ustálilo se v tiché světlo,
v němž není stín a není kaz.
A tehdy řekl Král, Pán bytí:
„Čisté v těch lampách světlo svítí,
dobře můj kvas je zamísen.“
I oživil ty schnoucí kmeny
a k srdci Jáchymovy ženy
vdechl svůj dávný drahý sen,
tu píseň, jež mu v mysli tkvěla
a které nyní dopřál těla,
by konečně již mohla znít,
bezednou studánku všech zpěvů;
neposkvrněnou novou Evu,
jež do ráje zas vrátí lid.
Nebo (Kancionál č. 824):
Já jsem si vyvolil za ochranu
Ježíše, Marii, svatou Annu;
s modlitbou důvěrnou pospíchám k nim,
od nich vždy pomoci doufati smím.
Vlídností svou k sobě mne zvou,
nebeskou ochranou duši mé jsou.
Často se v modlitbě ruka má pne
k Ježíši, Marii, svaté Anně;
v zármutku, neštěstí slyší můj hlas;
vím, že mi přispějí v příhodný čas.
Vlídností svou k sobě mne zvou,
nebeskou ochranou duši mé jsou.
Tísní-li chudoba, nemoc a žal,
ztratím-li radosti, co svět mi dal,
s důvěrou nesu svůj seslaný kříž,
Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.
Vlídností svou k sobě mne zvou,
nebeskou ochranou duši mé jsou.
Až pak mi nastane odchodu den,
budu se držeti těch svatých jmen,
aby mně provedli nebes branou
Pán Ježíš s Marií, svatou Annou.
Vlídností svou k sobě mne zvou,
nebeskou ochranou duši mé jsou.
Nebo (Kancionál č. 825):
Jak červánky ohlašují ráno,
než ozáří slunce boží svět,
zrozená jsi lidu, svatá Anno,
aby směl den spásy uvidět.
Nad námi se nakloň, strome palmový,
požehnaná matko Matky Kristovy.
Po řadu let vzývala jsi Pána,
by život tvůj plodem požehnal.
V pravý čas ti jeho milost dána:
zrodit Růži, z níž se zrodí Král.
Důvěřovat v Pána kéž jsme hotovi,
to nám vypros, matko Matky Kristovy.
Jak Maria, slunce tvého stáří,
se moudrou tvou rukou dala vést,
i nám pokoj tvého srdce září
do bludiště našich lidských cest.
Ochraň naše děti, naše domovy,
oslavená matko Matky Kristovy.
Ty laskavá služebnice Boží,
jež ve strastech nám jsi posilou,
v tobě staří, opuštění, choří
mají mocnou přítelkyni svou.
Až den smrti přijde z vůle Otcovy,
veď nás k Bohu, matko Matky Kristovy.
Nebo (Kancionál č. 824):
Já jsem si vyvolil za ochranu
Ježíše, Marii, svatou Annu;
s modlitbou důvěrnou pospíchám k nim,
od nich vždy pomoci doufati smím.
Vlídností svou k sobě mne zvou,
nebeskou ochranou duši mé jsou.
Často se v modlitbě ruka má pne
k Ježíši, Marii, svaté Anně;
v zármutku, neštěstí slyší můj hlas;
vím, že mi přispějí v příhodný čas.
Vlídností svou k sobě mne zvou,
nebeskou ochranou duši mé jsou.
Tísní-li chudoba, nemoc a žal,
ztratím-li radosti, co svět mi dal,
s důvěrou nesu svůj seslaný kříž,
Ježíši, Marii, Anně jsem blíž.
Vlídností svou k sobě mne zvou,
nebeskou ochranou duši mé jsou.
Až pak mi nastane odchodu den,
budu se držeti těch svatých jmen,
aby mně provedli nebes branou
Pán Ježíš s Marií, svatou Annou.
Vlídností svou k sobě mne zvou,
nebeskou ochranou duši mé jsou.
Nebo (Kancionál č. 825):
Jak červánky ohlašují ráno,
než ozáří slunce boží svět,
zrozená jsi lidu, svatá Anno,
aby směl den spásy uvidět.
Nad námi se nakloň, strome palmový,
požehnaná matko Matky Kristovy.
Po řadu let vzývala jsi Pána,
by život tvůj plodem požehnal.
V pravý čas ti jeho milost dána:
zrodit Růži, z níž se zrodí Král.
Důvěřovat v Pána kéž jsme hotovi,
to nám vypros, matko Matky Kristovy.
Jak Maria, slunce tvého stáří,
se moudrou tvou rukou dala vést,
i nám pokoj tvého srdce září
do bludiště našich lidských cest.
Ochraň naše děti, naše domovy,
oslavená matko Matky Kristovy.
Ty laskavá služebnice Boží,
jež ve strastech nám jsi posilou,
v tobě staří, opuštění, choří
mají mocnou přítelkyni svou.
Až den smrti přijde z vůle Otcovy,
veď nás k Bohu, matko Matky Kristovy.
ŽALMY
1. ant. Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce. †
Plné důvěry je mé srdce, Bože, †
plné důvěry je mé srdce, *
† budu zpívat a hrát.
Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *
chci vzbudit jitřenku.
Budu tě chválit mezi národy, Hospodine, *
budu tě oslavovat mezi pohany,
protože tvá milost je veliká až k nebi, *
tvá věrnost až do oblak.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Aby se zachránili tvoji miláčkové, *
pomoz svou pravicí a vyslyš nás!
Bůh pravil ve své svatyni: †
„S radostí rozdělím Sichem *
a rozměřím údolí Sukkot.
Mně patří území Gilead a Manasse, *
a Efraim je přilba mé hlavy, Juda mé žezlo.
Moab je má nádoba k umývání, †
na Edom hodím svůj střevíc, *
vítězně zajásám nad Filištínskem.“
Kdo mě přivede k opevněnému městu, *
kdo mě dovede do Edomska?
Zda ne ty, Bože, který jsi nás opustil; *
a již netáhneš, Bože, s našimi vojsky?
Přispěj nám na pomoc proti nepříteli, *
vždyť marná je lidská podpora.
S Bohem si povedeme udatně, *
on pošlape naše nepřátele.
Ant. Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce.
2. ant. Bůh mě oblékl v roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti.
Iz 61,10 – 62,5
Radostí budu jásat v Hospodinu, *
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy, *
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem, *
jako nevěstu ozdobenou šperky.
Jako země rodí rostlinstvo, *
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti *
a slávě před všemi národy.
Kvůli Siónu neumlknu, *
kvůli Jeruzalému neutichnu,
dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo, *
dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.
Tu národy uvidí tvou spravedlnost *
a všichni králové tvou slávu.
Obdaří tě novým jménem, *
které určí Hospodinova ústa.
Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, *
královskou čelenkou v dlani svého Boha.
Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“ *
a tvá zem „Osamělá“.
Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“ *
a jméno tvé země „V manželství daná“,
neboť si v tobě zalíbil Hospodin *
a tvá země dostane muže.
Jako se jinoch snoubí s pannou, *
tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.
Jako se raduje z nevěsty ženich, *
tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.
Ant. Bůh mě oblékl v roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti.
3. ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.
Duše má, chval Hospodina! †
Pokud žiji, chci chválit Hospodina, *
pokud budu, chci opěvovat svého Boha.
Nespoléhejte na knížata, *
na člověka, u něho není spásy.
Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, *
tehdy se zhatí všechny jeho plány.
Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, *
kdo doufá v Hospodina, svého Boha.
On učinil nebe i zemi, *
moře i vše, co je v nich.
On zachovává věrnost navěky, †
zjednává právo utlačeným, *
dává chléb lačným.
Hospodin vysvobozuje vězně, *
Hospodin otvírá oči slepým,
Hospodin napřimuje sklíčené, *
Hospodin miluje spravedlivé.
Hospodin chrání přistěhovalce, †
podporuje sirotka a vdovu, *
ale mate cestu bezbožníků.
Hospodin bude vládnout na věky, *
tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.
Ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 55,3
Nakloňte ucho své a pojďte ke mně! Poslouchejte, a naplní vás nový život! Uzavřu s vámi věčnou smlouvu na věrných slibech daných Davidovi.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Bůh nás ve své milosrdné lásce navštívil * a vykoupil svůj lid. Bůh.
Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida * a vykoupil svůj lid. Sláva Otci. Bůh.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Pochválen buď Hospodin, Bůh Izraele! Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida.
PROSBY
Kristus, dokonalá podoba slávy Otcovy, všechno udržuje svým mocným slovem. S láskou ho vzývejme:
Vyslyš nás, Králi věčné slávy.
Pane, od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k dokonalosti,
děkujeme ti, že jsi nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla.
Tys otvíral oči slepým a hluchým vracel sluch,
pomáhej i naší malé víře.
Pane, dej nám milost, ať stále zůstáváme ve tvé lásce,
aby nás nic nerozdělovalo.
Dej nám obstát v pokušení, vytrvat v soužení
a děkovat ti ve štěstí.
Otče náš.
MODLITBA
Bože našich otců, tys vyvolil svatého Jáchyma a Annu za rodiče Matky tvého Syna; na jejich přímluvu splň i na nás svá zaslíbení, ať dosáhneme věčné spásy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky