Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech!
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tmách hodiny třetí
který byl vyzdvižen,
táhne všechno k sobě.
Málem ho přehlédli jako ty
jej přehlížíš v bližním svém
ale dějiny se otřásají
Jeho hučící přítomností
a všechen útěk je útěk před Ním,
všechna vzpoura je proti kříži
tomu trůnu jediné
opravdové moci nad světem.
ŽALMY
Ant. Hle, dám tě národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.
Má duše umdlévá touhou po tvé pomoci, *
doufám v tvé slovo.
Mé oči umdlévají touhou po tvém výroku, *
kdy mě potěšíš?
I když jsem jako měch v kouři, *
nezapomínám na tvé příkazy.
Kolik je dnů tvého služebníka? *
Kdy budeš soudit ty, kdo mě pronásledují?
Pyšní vykopali pro mě jámy, *
ti, kdo nejednají podle tvého zákona.
Všechny tvé předpisy jsou spolehlivé; *
stíhají mě bez důvodu, pomoz mi!
Bezmála mě zahubili na zemi, *
já však jsem neopustil tvá nařízení.
Podle svého milosrdenství mi zachovej život, *
a budu dbát na přikázání tvých úst.
Slyš, Bože, můj nářek, *
všimni si mé prosby!
Od končin země volám k tobě, *
když chřadne mé srdce.
Pozvedneš mě na skálu, dopřeješ mi klidu, †
vždyť jsi mé útočiště, *
pevná věž proti nepříteli.
Kéž bych směl ustavičně přebývat v tvém stánku, *
skrýt se pod ochranu tvých křídel!
Ty jsi přece, Bože, slyšel mé sliby, *
dal jsi mi dědictví těch, kdo ctí tvé jméno.
Přidej králi k jeho dnům dny další, *
ať jeho léta trvají přes mnohá pokolení.
Před Bohem nechť trůní navěky, *
uděl milost a věrnost, ať ho opatrují.
Tak na věky budu opěvovat tvé jméno, *
den ze dne plnit své sliby.
Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, *
chraň můj život před strachem z nepřítele.
Ukryj mě před smečkou zločinců, *
před tlupou pachatelů nepravosti.
Ostří si jazyk jako meč, *
vrhají jedovatá slova jako šípy,
aby z úkrytu zasáhli nevinného, *
aby ho náhle zasáhli, bez ohledu.
Rozhodli se pro hanebný plán, †
smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, *
říkají si: „Kdo nás uzří?“
Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány, *
nitro i srdce každého je nepřístupné.
Ale Bůh je zasáhne šípy, *
náhle budou ranami probodáni.
Vlastní jazyk je přivede k pádu, *
smějí se jim všichni, kteří je vidí.
Kdekdo cítí bázeň, rozhlašuje, co Bůh činí, *
a uvažuje o jeho skutcích.
Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, *
jásají všichni lidé upřímného srdce.
Ant. Hle, dám tě národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Srov. Tob 14,6-7a
Pohané opustí své modly, shromáždí se a přijdou do Jeruzaléma. Budou se radovat všichni, kdo se klanějí Bohu v pravdě.
Velebte, národy, našeho Boha
a rozhlašujte jeho chválu.
Modleme se.
Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky