23. srpen 2023

Sv. Růženy z Limy, panny
nezávazná památka

Narodila se roku 1586 v peruánském hlavním městě Limě. Její rodiče byli španělského původu; při křtu jí dali jméno Isabela, ale pro její krásu jí už od malička říkali Rosa (růže). Už od dětství viděla svůj vzor a ideál ve sv. Kateřině Sienské. Vstoupila do třetího řádu sv. Dominika (1606), vedla kajícný život za obrácení svých krajanů a na usmíření za krvavé činy španělských dobyvatelů. Dosáhla vysokého stupně mystických milostí. Zemřela 24. VIII. 1617 v Limě, v roce 1671 byla prohlášena za svatou a je uctívána jako patronka celé Latinské Ameriky.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jdi, čekej na rozbřesk,

až jitro nastane,

pak vpravdě zjistíš,

co je krásné a co ne.

Slunce je pouhý blesk,

řád světel pouhý kmit,

jak oslňující

Bůh jasu musí být!

Kdo k Bohu pohlíží,

má prosluněnou líci,

je k ránu jitřenkou

a večer večernicí.

Zář perel vychází

z bran tvého města měst;

což teprve z ducha, jenž

tvým svatým chrámem jest!

Nebo:

Ó Nejvyšší,

dej, aby mé kroky vzbudily z umdlení

radostné čekání bratří

a na můj pozdrav aby vlídně

odpověděli pospíchající!

Dej, ať v hněvivých pohledech nepřátel

dovedu uctíti záření tajemství tvého

a chvílím, které proti mně vyšlou,

ať řeknu s úsměvem: Dělníci moji!

A nezasloužím-li, aby má křídla

se vznášela silou mého zraku,

ať lítost má vznáší se silou,

po níž teskní má slabost!

Dej mé duši odvahu mlčení,

když jsi promluvil znameními,

a zahradám mým dost růží,

když nastane doba navíti věnců.

Učiň, ať pravda má podobna jest

knize modlitební,

aby každý v ní našel modlitbu svou,

i zavržený a umírající!…

Dej, ať v paprscích úsměvu mého

pel z mých polí padá na sousední líchy

a dech bolesti mé ať sráží se v krystaly léků

těm, kteří hledáním onemocněli!

Ticho mé samoty naplň šuměním křídel

sbratřených duší

a okamžiky radosti mé ať vonným deštěm

se na loži beze snů třesou

jako zpívání harfy k útěše zarmouceného.

Dej, aby myšlenky mé byly jak větry jarní,

jež přinášejí rytmus budoucím písním,

a jako vichřice, které nutí k návratu

chodce před cestami smrti…

ŽALMY

1. ant. Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce. 

Žalm 108 (107)
Důvěra v Boha a prosba o pomoc
Protože Syn Boží je vyvýšen nad nebesa, hlásá se jeho sláva po celé zemi. (Arnobius)

Plné důvěry je mé srdce, Bože, †

plné důvěry je mé srdce, *

 budu zpívat a hrát.

Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *

chci vzbudit jitřenku.

Budu tě chválit mezi národy, Hospodine, *

budu tě oslavovat mezi pohany,

protože tvá milost je veliká až k nebi, *

tvá věrnost až do oblak.

Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *

nad celou zemí nechť je tvá sláva!

Aby se zachránili tvoji miláčkové, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Bůh pravil ve své svatyni: †

„S radostí rozdělím Sichem *

a rozměřím údolí Sukkot.

Mně patří území Gilead a Manasse, *

a Efraim je přilba mé hlavy, Juda mé žezlo.

Moab je má nádoba k umývání, †

na Edom hodím svůj střevíc, *

vítězně zajásám nad Filištínskem.“

Kdo mě přivede k opevněnému městu, *

kdo mě dovede do Edomska?

Zda ne ty, Bože, který jsi nás opustil; *

a již netáhneš, Bože, s našimi vojsky?

Přispěj nám na pomoc proti nepříteli, *

vždyť marná je lidská podpora.

S Bohem si povedeme udatně, *

on pošlape naše nepřátele.

Ant. Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce.

2. ant. Bůh mě oblékl v roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti.

Kantikum
Radost nad novým Jeruzalémem

Iz 61,10 – 62,5

Uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém... bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. (Zj 21,2)

Radostí budu jásat v Hospodinu, *

má duše zaplesá v mém Bohu,

neboť mi oblékl roucho spásy, *

oděl mě šatem spravedlnosti

jako ženicha okrášleného věncem, *

jako nevěstu ozdobenou šperky.

Jako země rodí rostlinstvo, *

jako zahrada dává vzejít setbě,

tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti *

a slávě před všemi národy.

Kvůli Siónu neumlknu, *

kvůli Jeruzalému neutichnu,

dokud jeho spravedlnost nevzejde jak světlo, *

dokud se jeho spása nerozhoří jak pochodeň.

Tu národy uvidí tvou spravedlnost *

a všichni králové tvou slávu.

Obdaří tě novým jménem, *

které určí Hospodinova ústa.

Budeš nádhernou korunou v Hospodinově ruce, *

královskou čelenkou v dlani svého Boha.

Nebudeš se již nazývat „Opuštěná“ *

a tvá zem „Osamělá“.

Tvým jménem bude „Mé zalíbení je v ní“ *

a jméno tvé země „V manželství daná“,

neboť si v tobě zalíbil Hospodin *

a tvá země dostane muže.

Jako se jinoch snoubí s pannou, *

tak se s tebou zasnoubí tvoji synové.

Jako se raduje z nevěsty ženich, *

tak se tvůj Bůh zaraduje z tebe.

Ant. Bůh mě oblékl v roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti.

3. ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.

Žalm 146 (145)
Blaženost těch, kdo doufají v Boha
Chválíme Boha svým životem, to znamená svým jednáním. (Arnobius)

Duše má, chval Hospodina! †

Pokud žiji, chci chválit Hospodina, *

pokud budu, chci opěvovat svého Boha.

Nespoléhejte na knížata, *

na člověka, u něho není spásy.

Vrací se do své půdy, když vyjde jeho dech, *

tehdy se zhatí všechny jeho plány.

Šťastný, komu pomáhá Bůh Jakubův, *

kdo doufá v Hospodina, svého Boha.

On učinil nebe i zemi, *

moře i vše, co je v nich.

On zachovává věrnost navěky, †

zjednává právo utlačeným, *

dává chléb lačným.

Hospodin vysvobozuje vězně, *

Hospodin otvírá oči slepým,

Hospodin napřimuje sklíčené, *

Hospodin miluje spravedlivé.

Hospodin chrání přistěhovalce, †

podporuje sirotka a vdovu, *

ale mate cestu bezbožníků.

Hospodin bude vládnout na věky, *

tvůj Bůh, Sióne, po všechna pokolení.

Ant. Pokud žiji, chci chválit Hospodina.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dt 4,39-40a

Uznej to dnes a uvaž v srdci: je to Hospodin, Bůh nahoře na nebi jako dole na zemi, není jiného boha. Zachovávej jeho nařízení a jeho příkazy, které ti dnes přikazuji.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. Ustavičně.

Vysvobodil mě ze všech obav, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. Sláva Otci. Ustavičně.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Služme Hospodinu zbožně a spravedlivě po všechny dny svého života!

PROSBY

Kristus, dokonalá podoba slávy Otcovy, všechno udržuje svým mocným slovem. S láskou ho vzývejme:

Vyslyš nás, Králi věčné slávy.

Pane, od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k dokonalosti,

děkujeme ti, že jsi nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla.

Tys otvíral oči slepým a hluchým vracel sluch,

pomáhej i naší malé víře.

Pane, dej nám milost, ať stále zůstáváme ve tvé lásce,

aby nás nic nerozdělovalo.

Dej nám obstát v pokušení, vytrvat v soužení

a děkovat ti ve štěstí.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys k sobě volal svatou Růženu s takovou láskou, že se zřekla všeho, co by ji od tebe mohlo vzdalovat, a rozhodla se žít v přísné kajícnosti; na její přímluvu ukazuj i nám cestu, která vede k tobě, abychom došli k nevyčerpatelnému prameni radosti v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky