26. květen 2023

Sv. Filipa Neriho, kněze
památka

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Teď skví se hodina ta již,

co vyprostila z temnot kříž,

celý svět ze tmy vyvedla

a nové světlo zažehla.

Toť chvíle, kdy se rozhodl

Pán vzbudit těla ze hrobů

a jim vstát z mrtvých nařídil,

nový dech žití když jim vlil.

V obnovu světa věříme,

v němž zákon smrti pomine

a života dar blažený

potrvá bez omezení. Amen.

Nebo:

Denně v tom pozdviženém čase

Pán přicházel a mizel zase

jak vlny vůní z jarních lích,

jak stíny oblaků, jež plynou,

jak deště v máji nad krajinou,

jak příboj nocí měsíčních.

Vedl je, učil po šest neděl.

Když se jim všecek vypověděl

v odpečetěných tajemstvích,

za město vyvedl své stádce.

Dal požehnání jim i matce

a potom – k nebi ruce zdvih.

A pak – ó, blesk, ó, oslnění!

To hudba hřmí, to zpívá hřmění,

to zem se bortí v základech?

Nelze vám, syna mého děti,

na jeho krásu pohleděti,

před níž i nebe tají dech!

ŽALMY

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

Žalm 126 (125)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v soužení, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1,7)

Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, *

byli jsme jako ve snách.

Tehdy byla naše ústa plná smíchu *

a náš jazyk plný jásotu.

Tehdy se říkalo mezi pohany: *

„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“

Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, *

naplnila nás radost.

Hospodine, změň náš osud, *

jako se mění údolí na jihu země.

Kdo sejí v slzách, *

žnout budou s jásotem.

Vycházejí s pláčem, *

když nesou semeno k setí:

přijdou však s jásotem *

a přinesou své snopy.

Žalm 127 (126)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (1 Kor 3,9)

Když nestaví dům Hospodin, *

marně se lopotí, kdo ho stavějí;

když nestřeží město Hospodin, *

marně bdí strážce.

Marné je časně vstávat, †

dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy; *

neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.

Hle, Hospodinovým darem jsou synové, *

odměnou je plod lůna.

Čím jsou bojovníku šípy v ruce, *

tím jsou synové z mladých let.

Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; *

nepřijdou do hanby, když se budou v branách soudit s protivníky.

Žalm 128 (127)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Požehnej tě Bůh ze Siónu“, to jest ze své církve. (Arnobius)

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, *

kdo kráčí po jeho cestách.

Budeš jísti z výtěžku svých rukou, *

bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva *

uvnitř tvého domu.

Tvoji synové jako výhonky oliv *

kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, *

který se bojí Hospodina.

Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, *

abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života,

abys viděl syny svých synů: *

Pokoj v Izraeli!

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 5,7-8

Odstraňte starý kvas, aby se z vás stalo nové těsto. Jste totiž jako nekvašený chléb. Vždyť náš velikonoční beránek – Kristus – je už obětován. Proto slavme svátky ne se starým kvasem, ani s kvasem, který znamená špatnost a nešlechetnost, ale s nekvašenými chleby, to je: s upřímností a životem podle pravdy.

Pane, zůstaň s námi, aleluja,

neboť se připozdívá, aleluja.

Modleme se.

Všemohoucí Bože, tys nám oslavením svého Syna a světlem Ducha Svatého otevřel přístup do věčné slávy; prosíme tě, dej, ať z toho, cos nám prokázal, roste naše víra a upevňuje se naše oddanost k tobě. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky