7. leden 2023

Sobota, doba vánoční, 2. týden
2. týden žaltáře

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Od bran, z nichž slunce vychází,

až tam, kde konec zemský je,

ať zní zpěv Kristu vladaři,

synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený

svých sluhů tělo obléká,

by zachránil své stvoření

a tělem spasil člověka.

Zrodil se z lidské matky Pán,

jejž Gabriel jí zvěstoval.

V lůně své matky skrytý Jan

radostí nad ním zaplesal.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,

zpívají Bohu andělé,

když pastýřům se Pastýř všech

a Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z Panny nejčistší,

i Otci, Duchu milosti,

po všechny věky věčnosti. Amen.

Nebo:

Děťátko z věčnosti,

chci nyní zpívat tvé matce:

kéž je má píseň krásná

jako jitřní sníh!

Raduj se, Panno Maria, dcero země,

sestro duše mé, raduj se,

radosti mé radosti!

Jsem putování nocemi,

ty však jsi dům pod hvězdami!

Jsem žíznivá miska,

ty však jsi širé moře Páně!

Raduj se, Panno Maria,

peruti mé země, koruno mé duše.

Raduj se, radosti mé radosti:

Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.

Nebo:

Co se stalo, nedá se odestat,

a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,

tolik se mění a odestává, že na všem je to znát

a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.

Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,

a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků

vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,

Ty nejštědřejší ze všech almužníků!

Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,

zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,

že na této zemi jako Ty jsme byli

proudem milosti Tvé v život strženi.

Nebo:

Povězte, co jste viděli,

pastýři v Betlémě?

Boha z Boha jsme viděli,

spícího na seně.

Povězte, všichni věřící,

co se to stalo dnes

v úžasném pozdvihování,

když kánon četl kněz?

Boha z Boha jsme viděli,

jenž stvořil celý svět;

ležel tichý a bezmocný

na oltáři jak květ.

Co do jeslí a na oltář

ho stáhlo z neznáma?

A ticho odpovídá nám:

To láska – láska má.

Nebo (Kancionál č. 219):

(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)

Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,

my též do Betléma pospíchejme.

Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni

k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.

Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra

všem nám září v úsměvu Dítěte.

Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,

jej chválami vroucími vítejme.

Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Nebo:

Ježíšek Panně v náručí

má vlásky plné světla.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však je tolik tepla!)

Ježíšek Panně u prsou

má vlásky plné hvězd.

(Ach, krutí, zlí jsou králové,

zde láska chrání dnes.)

Ježíšek Panně na srdci

má vlásky plné ohně.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však má spásy hojně.)

Ježíšek Panně na klíně

má z vlásků aureolu

a všechny kvítky hledí výš

a všechny hvězdy dolů.

Nebo:

Kdokoli Krista hledáte,

do výšin oči obraťte.

Tam uvidíte jedenkrát

znamení věčně slávy plát.

Ta hvězda, jež se krásou skví

víc nežli slunce planoucí,

roznáší zprávu po zemi,

že přišel k nám Bůh vtělený.

Až z lůna světa, Persie,

z jejíchž bran slunce putuje,

mágové, znalci zkušení,

v tom královské zří znamení.

Praví si: Kdo tak mocný jest,

ten mocný vládce jasných hvězd,

před nímž se musí nebe chvět,

mu slouží světlo, ba i svět?

Zříme tu světlo přejasné,

jehož zář nikdy nehasne,

nesmírné, slavné, vznešené,

před nebem a vším zrozené.

Toť všeho lidstva Vládce sám,

král Izraelův, jeho Pán,

Abrahámovi slíbený

i všemu jeho plemeni.

Ježíši, tebe každý chval,

pohanům že ses ukázal,

i Otce, Ducha milosti

po všechny věky věčnosti. Amen.

Nebo:

A dál za svitem hvězdy zase

královský průvod ubírá se,

až dojdou do skal za Betlém.

A tu jak prst jim ukazuje

ta hvězda do chudičké sluje.

A oni vkročí za světlem.

Vkročí – a kolena svá skloní.

Kdo jednou spatřil to, co oni,

už neodvrátí oči zpět.

„Ó, stokrát požehnaná matko,

ukaž nám, ukaž Jezulátko,

na něž tak dlouho čekal svět!

Hle, naše dary, stříbro, zlato,

tmí se nám v dlaních jako bláto

před tváří tvou. A tak i my,

králové, věštci, mudrcové,

před tím, jenž Synem Božím slove,

jsme jenom dětmi malými.“

Dary, jež z daleka sem nesli,

pokorně složí vedle jeslí.

A zas v průvodu pomalém

chtějí se vracet. Anděl Páně

sen prorocký však sešle na ně:

Nechoďte přes Jeruzalém!

ŽALMY

1. ant. Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Hospodine, a za noci tvou věrnost.

Žalm 92 (91)
Chvála Boha stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

Dobré je chválit Hospodina, *

opěvovat tvé jméno, Svrchovaný!

Zrána hlásat tvé milosrdenství *

a za noci tvou věrnost

na desetistrunné harfě a lyře, *

písní s doprovodem citery.

Neboť mi působíš radost, Hospodine, svými činy, *

z díla tvých rukou se veselím.

Jak velkolepá jsou tvá díla, Hospodine, *

jak hluboké tvé myšlenky!

Pošetilý člověk to nechápe, *

nerozumný nemá pro to smyslu.

I když bezbožníci raší jako tráva, *

i když kvetou všichni zlosynové,

jsou určeni pro věčnou zkázu, *

ty však jsi vznešený navěky, Hospodine!

Neboť hle, tvoji nepřátelé, Hospodine, †

hle, tvoji nepřátelé zahynou, *

rozprášeni budou všichni zlosynové.

Mně však jsi dal buvolí sílu, *

pomazals mě nejčistším olejem.

Mé oko s pohrdáním hledí na mé nepřátele, *

mé uši s radostí slyší o osudu mých protivníků.

Spravedlivý pokvete jak palma, *

poroste jak cedr na Libanonu.

Kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, *

pokvetou v nádvořích našeho Boha.

Ještě ve stáří budou přinášet užitek, *

zůstanou šťavnatí a svěží,

aby hlásali, jak spravedlivý je Hospodin, má skála, *

v němž není nepravosti.

Ant. Zrána hlásáme tvé milosrdenství, Hospodine, a za noci tvou věrnost.

2. ant. Vzdejte čest našemu Bohu!

Kantikum
Boží dobrodiní

Dt 32,1-12

Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23,37)

Slyšte, nebesa, chci mluvit, *

země, nakloň sluch k slovu mých úst!

Ať jako déšť skane mé poučení, *

ať jako rosa stéká můj výrok,

jako kapky na rostliny, *

jako krůpěj na trávu.

Hospodinovo jméno budu vzývat, *

vzdejte čest našemu Bohu!

Je Skála, dokonalá jsou jeho díla, *

neboť všechny jeho cesty jsou spravedlivé.

Bůh je věrný a bez nepravosti, *

spravedlivý a přímý.

Hřešili proti němu, nejsou už jeho, jsou to synové zvrhlí, *

pokolení zkažené a zvrácené.

Tím odplácíte Hospodinu, *

lide pošetilý a nemoudrý?

Není on tvým otcem, který tě zplodil, *

který tě stvořil a dal ti sílu?

Pamatuj na dávné dny, *

uvažuj o létech mnohých pokolení!

Ptej se svého otce, a oznámí ti, *

ptej se svých starců, a řeknou ti:

Když Nejvyšší vykazoval národům jejich sídla, *

když rozděloval syny Adamovy,

stanovil hranice národů *

podle počtu synů Izraele;

neboť Hospodinovým podílem je lid jeho, *

Jakub je dědičný jeho úděl.

Našel ho v pusté zemi, *

v místě hrůzy, kde vyjí divoká zvířata,

obklopil ho péčí a staral se o něj, *

střežil ho jako zřítelnici oka.

Jako orel bdí nad svým hnízdem, *

vznáší se nad svými mláďaty a rozprostírá své perutě,

tak ho vzal *

a nesl na svých křídlech.

Hospodin sám ho vedl, *

nebyl u něho cizí bůh.

Ant. Vzdejte čest našemu Bohu!

3. ant. Hospodine, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy; a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi. (Ef 1,22)

Hospodine, náš Pane, †

jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi, *

svou velebností převýšils nebesa!

Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům, *

abys umlčel pomstychtivého nepřítele.

Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *

na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:

Co je člověk, že na něho myslíš, *

co je smrtelník, že se o něho staráš?

Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, *

ověnčils ho ctí a slávou,

dals mu vládnout nad dílem svých rukou, *

položils mu k nohám všechno:

ovce i veškerý dobytek, *

k tomu i polní zvířata,

ptáky na nebi a ryby v moři, *

vše, co se hemží na stezkách moří.

Hospodine, náš Pane, *

jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!

Ant. Hospodine, jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 9,5

Dítě se nám narodilo, syn je nám dán, vládu má na svém rameni a dostane jméno podivuhodný rádce, mocný Bůh, věčný otec, kníže pokoje.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Všichni králové se mu budou klanět. * Aleluja, aleluja. Všichni králové.

Všechny národy mu budou sloužit. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Všichni králové.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Od východu přišli do Betléma mudrci, aby se poklonili Pánu; otevřeli své pokladnice a obětovali mu vzácné dary: zlato velikému Králi, kadidlo pravému Bohu a myrhu k jeho pohřbu, aleluja.

PROSBY

Chvalme Krista, neboť on přinesl spásu celému světu, a radostně volejme:

Sláva tobě; Pane.

Vykupiteli všech, po tvém příchodu už není rozdíl mezi židy a pohany,

učiň, ať ze světa vymizí diskriminace, ponižující lidskou důstojnost.

Tvé vtělení a narození je počátkem tvé nové přítomnosti mezi námi,

nauč nás poznávat rozmanité podoby své přítomnosti v církvi a v lidech.

Tys lidem nejdokonaleji zjevil Boha,

nauč nás přijímat tvé slovo s živou vírou a uskutečňovat ho životem.

Tys Bůh mezi námi a všechno jsi podivuhodně obnovil,

stvoř v nás všechno nové: smýšlení, slova i skutky.

Otče náš.

MODLITBA

Milosrdný Bože, tvá láska z nás učinila nové stvoření v Kristu: v něm se tvé božství spojilo s naším lidstvím; dej, ať se mu stále více podobáme, aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky