Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Zůstaň nám v srdci, Ježíši,
spasených lásko nejčistší,
rozezvuč k prosbě upřímné
teď naše hlasy, prosíme.
Vznášíme k tobě prosby své,
Ježíši dobrý, s důvěrou,
odpusť nám, Pane, prosíme,
poklesky s vinou veškerou.
Znamením kříže svatého
a nejsvětějším tělem svým
chraň nás, své syny, od zlého,
prosíme s nitrem pokorným.
Laskavý vládce Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALMY
1. ant. Unaven jsem již voláním, oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.
Zachraň mě, Bože, *
neboť vody mi sahají až k hrdlu.
Zapadl jsem do hlubokého bahna *
a nemám, oč bych se opřel nohou;
dostal jsem se do hluboké vody *
a proud mě zaplavuje
Unaven jsem již voláním, *
hrdlo mi ochraptělo;
oči mi zeslábly, *
když vyhlížím svého Boha.
Více než mám vlasů na hlavě, *
je těch, kteří mě bez důvodu nenávidí,
silnější než mé kosti jsou ti, kteří mě stíhají bez příčiny. *
Co jsem neuloupil, to mám vrátit?
Bože, ty znáš mou pošetilost, *
mé poklesky nejsou před tebou skryty.
Nechť nejsou kvůli mně zklamáni, kdo doufají v tebe, *
Pane, Hospodine zástupů,
nechť kvůli mně nejsou zbaveni naděje, kdo hledají tebe, *
Bože Izraele!
Vždyť pro tebe jsem snášel potupu, *
pohana pokryla mou tvář.
Svým bratrům stal jsem se cizincem, *
synům své matky neznámým.
Neboť mě stravuje horlivost pro tvůj dům, *
padají na mě urážky těch, kdo tě urážejí.
Postem jsem zkrušil svou duši, *
i to mi bylo na potupu.
Místo šatů jsem si oblékl žínici *
a byl jsem jim k smíchu.
Tlachají o mně ti, kteří sedí u brány, *
posměšně o mně zpívají opilci.
Ant. Unaven jsem již voláním, oči mi zeslábly, když vyhlížím svého Boha.
2. ant. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.
Já se však, Hospodine, obracím modlitbou k tobě *
v čas milosti, Bože!
Vyslyš mě ve své veliké lásce, *
věrně mi pomoz!
Vyprosť mě z bahna, abych neutonul, †
vysvoboď mě od těch, kteří mě nenávidí, *
vytáhni mě z hluboké vody!
Ať mě nezaplaví vodní příboj, †
ať mě nepohltí hlubina, *
ať propast nade mnou nezavře jícen!
Vyslyš mě, Hospodine, tvá láska je dobrotivá, *
obrať se ke mně se svým nesmírným slitováním.
Neskrývej svou tvář před svým služebníkem; *
vždyť jsem v úzkostech, rychle mě vyslyš!
Přibliž se ke mně, vysvoboď mě, *
kvůli mým nepřátelům mě zachraň!
Ty znáš mou potupu, hanbu a zneuctění, *
před tebou jsou všichni moji protivníci.
Potupa zlomila mé srdce, a proto chřadnu, †
čekal jsem, že někdo bude mít soucit, ale nikdo tu nebyl, *
čekal jsem, kdo by mě potěšil, ale nikoho jsem nenašel.
Do pokrmu mi dali žluč *
a v žízni mě napojili octem.
Ant. Do pokrmu mi dali žluč a v žízni mě napojili octem.
3. ant. Hledejte Boha, a budete se radovat.
Já jsem ubohý a plný bolesti, *
ať mě ochrání, Bože, tvá pomoc.
Písní budu slavit Boží jméno, *
velebit je budu zpěvem chvály.
To bude Hospodinu milejší než obětovat býka, *
než obětovat dobytče s kopyty a rohy.
Uvědomte si to, ubožáci, a radujte se; *
pookřejte v srdci vy, kdo hledáte Boha!
Neboť Hospodin slyší chudáky, *
nepohrdá svými vězni.
Nechť ho chválí nebe a země, *
moře a vše, co se v nich hýbe.
Neboť Bůh pomůže Siónu †
a vystaví judská města: *
budou tam bydlit a obsadí je.
Zdědí je potomci jeho služebníků, *
budou tam sídlit, kdo milují jeho jméno.
Ant. Hledejte Boha, a budete se radovat.
Ukaž mi své cesty, Hospodine,
pouč nás o svých stezkách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z páté knihy Mojžíšovy
31,1-15.23
Poslední slova Mojžíšova
Za Jordánem v moabské zemi řekl Mojžíš všemu Izraeli tato slova: Pravil jim:
„Je mi dnes sto dvacet let a nemohu už vycházet a přicházet, a Hospodin mi řekl: ‚Tento Jordán nepřekročíš!‘ Hospodin, tvůj Bůh, sám půjde před tebou a vyhubí před tebou všecky tyto národy a zmocníš se jich. Jozue půjde před tebou, jak Hospodin poručil. Hospodin s nimi udělá to, co udělal se Sichonem a Ogem, králi amoritskými, i s jejich zemí: zničil je. Hospodin vám je vydá a vy s nimi naložíte zcela podle příkazu, který jsem vám dal. Buďte silní a stateční, nebojte se a neděste se před nimi, neboť Hospodin, tvůj Bůh, sám půjde s tebou, nenechá tě a neopustí!“
Potom Mojžíš zavolal Jozua a řekl mu před celým Izraelem: „Buď silný a statečný, neboť ty půjdeš s tímto lidem do země, o níž Hospodin přísahal jejich otcům, že jim tu zemi dá, a ty ji dáš jim jako majetek. Hospodin sám půjde před tebou, nenechá tě a neopustí. Neboj se a nechvěj se!“
I napsal Mojžíš tento Zákon a předal jej kněžím, levitům, kteří nosili archu Hospodinovy úmluvy, i všem izraelským starším. Mojžíš jim přikázal: „Každého sedmého roku, v roce určeném k promíjení dluhu, o slavnosti stánků, až přijde celý Izrael, aby se ukázal před tváří Hospodina, tvého Boha, na místě, které vyvolí, budeš předčítat tento Zákon před celým Izraelem, aby jej slyšeli. Shromáždi lid, muže i ženy i děti i cizince, který žije v tvých branách, aby slyšeli a učili se bát Hospodina, vašeho Boha, a bedlivě dodržovali všechna slova tohoto Zákona. Též jejich synové, kteří ho ještě neznají, ať poslouchají a učí se bát Hospodina, vašeho Boha, po všechny dny, co budete žít v zemi, do níž přejdete přes Jordán, abyste ji obsadili.“
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Hle, přiblížily se dny tvé smrti. Povolej Jozua a postavte se do stánku schůzky a já mu dám příkaz.“ Šel tedy Mojžíš s Jozuem a postavili se do stánku schůzky. I ukázal se Hospodin ve stánku v oblakovém sloupu. Oblakový sloup stál nad vchodem do stánku.
Hospodin pak přikázal Jozuovi, synu Nunovu a řekl: „Buď rozhodný a udatný, neboť ty uvedeš syny Izraele do země, kterou jsem jim přísežně slíbil, a já budu s tebou.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Dt 31,7.8; Př 3,26
Buď silný a statečný, Hospodin sám půjde před tebou, nenechá tě a neopustí. * Neboj se a nechvěj se!
Hospodin bude tvou oporou a uchrání tvou nohu před léčkou. * Neboj se.
DRUHÉ ČTENÍ
Z „Komentáře k žalmům“ od svatého Jana Fishera, biskupa a mučedníka
(Ps 101: Opera omnia, ed. 1597, pp. 1588-1589)
Podivuhodné skutky Boží
Nejprve Bůh osvobodil izraelský národ z egyptského otroctví. Už při tom vykonal mnoho divů a znamení: dal jim přejít suchou nohou Rudé moře, na poušti je nasytil pokrmem z nebe, manou a křepelkami; když trpěli žízní, dal z nejtvrdší skály vytrysknout nevysychajícímu prameni vody; dopřál jim vítězství nad všemi nepřáteli, kteří je sužovali válkou; způsobil, že Jordán na nějaký čas ustoupil zpět proti mocnému proudu svých vod; daroval jim zaslíbenou zemi a rozdělil ji podle počtu kmenů a rodů. Ale přestože jim toto všechno poskytl s takovou láskou a štědrostí, byli mu lidé nevděční. Jako by na to všechno zapomněli, zanedbávali bohoslužbu, odmítli uctívat svého Boha a nejednou se provinili zločinem modloslužby.
A potom osvobodil i nás. Když jsme byli ještě pohané a byli jsme nezadržitelně přitahováni k němým modlám, vyťal nás z kmene divoké olivy pohanství, očistil nás od všech divokých výhonků, narouboval nás na pravou olivu národa židovského, a tak nás připojil ke kořeni své milosti a štědré hojnosti. A nakonec ani vlastního Syna neušetřil, ale vydal ho za nás za všecky, jako vonnou, bohulibou oběť, aby nás vykoupil z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem.
To všechno nejsou sice důkazy, ale jistě naprosto bezpečná svědectví o jeho převeliké lásce a dobrotě vůči nám. Ale my jsme přesto lidé velmi nevděční, dokonce jsme překročili všechny hranice nevděku. Nedbáme na jeho lásku, neuvědomujeme si velikost jeho dobrodiní, ale původce a štědrého dárce tak velikých darů málem zahrnujeme pohrdáním a máme v opovržení. Ba ani nesmírné milosrdenství, kterým bez ustání zahrnuje hříšníky, nás nepohne k tomu, abychom uspořádali svůj život a mravy podle jeho nejsvětějších přikázání.
Toto si opravdu zaslouží, aby to bylo zapsáno na věčnou památku pro příští generace. Ať si všichni, kdo v budoucnu ponesou jméno křesťanů, uvědomí, jak veliká je Boží dobrota vůči nám, a ať mu nikdy nepřestanou přinášet s celou církví oběť chvály.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Žl 96 (95),1-3
Zpívejte Hospodinu píseň novou, zpívejte Hospodinu, všechny země. * Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno.
Vypravujte mezi pohany o jeho slávě, mezi všemi národy o jeho divech. * Zpívejte.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, veď nás, ať žijeme podle tvé vůle, abychom zůstávali stále spojeni s tvým milovaným Synem a přinášeli hojný užitek. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky