Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V Jeruzalémě nadhvězdném,
tam, kde Beránek sluncem jest,
jste, apoštolé, základem,
jste perly zářivější hvězd.
Všude jste oslavováni
církví, Snoubenkou Kristovou,
tu vzkřísili jste kázáním
a posvětili krví svou.
Až přejdou věky staleté
a Kristus k soudu zasedne,
vy po boku mu budete
v senátu slávy velebné.
Kéž naší mocnou oporou
přímluvy vaše stále jsou,
ať zrno vámi zaseté
k úrodě věčné rozkvete.
Buď Kristu dík, že učinil
z vás hlasatele Otcovy
a vaše srdce proměnil
svým Svatým Duchem obnovy. Amen.
ŽALMY
1. ant. Všude na zemi pronikl jejich hlas. Aleluja.
Nebesa vypravují o Boží slávě *
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu, *
noc noci sděluje poučení.
Není to slovo a nejsou to řeči, *
jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol, *
až na konec světa jejich slova.
Tam rozestřel stan pro slunce, †
které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *
jásá jako rek, když se do běhu dává.
Na jednom okraji nebe vychází †
a obíhá až na jeho druhý okraj, *
nic se nemůže skrýt před jeho žárem.
Ant. Všude na zemi pronikl jejich hlas. Aleluja.
2. ant. Rozhlašovali Boží skutky a vydávali svědectví Kristu. Aleluja.
Slyš, Bože, můj hlasitý nářek, *
chraň můj život před strachem z nepřítele.
Ukryj mě před smečkou zločinců, *
před tlupou pachatelů nepravosti.
Ostří si jazyk jako meč, *
vrhají jedovatá slova jako šípy,
aby z úkrytu zasáhli nevinného, *
aby ho náhle zasáhli, bez ohledu.
Rozhodli se pro hanebný plán, †
smlouvají se, jak by skryli své nástrahy, *
říkají si: „Kdo nás uzří?“
Osnují zločiny, skrývají své promyšlené plány, *
nitro i srdce každého je nepřístupné.
Ale Bůh je zasáhne šípy, *
náhle budou ranami probodáni.
Vlastní jazyk je přivede k pádu, *
smějí se jim všichni, kteří je vidí.
Kdekdo cítí bázeň, rozhlašuje, co Bůh činí, *
a uvažuje o jeho skutcích.
Spravedlivý se raduje v Hospodinu a utíká se k němu, *
jásají všichni lidé upřímného srdce.
Ant. Rozhlašovali Boží skutky a vydávali svědectví Kristu. Aleluja.
3. ant. Hlásali Boží spravedlnost a všem národům zvěstovali Boží slávu. Aleluja.
Hospodin kraluje, ať zajásá země, *
ať se radují četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují, *
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Předchází jej oheň *
a kolem dokola spaluje protivníky.
Jeho blesky ozařují svět, *
země to vidí a chvěje se.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost *
a všechny národy vidí jeho slávu.
Hanbí se všichni ctitelé model, †
kteří se chlubí bůžky, *
všichni bohové se mu koří.
Sión to slyší a raduje se †
a judská města jásají *
pro tvé rozsudky, Hospodine!
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *
svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †
chrání život svých svatých, *
z ruky bezbožníků je vytrhuje.
Světlo vychází spravedlivému *
a lidem upřímného srdce radost.
Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *
a oslavujte jeho svaté jméno!
Ant. Hlásali Boží spravedlnost a všem národům zvěstovali Boží slávu. Aleluja.
Pán zjevuje své slovo, aleluja,
mnoho poslů šíří evangelium, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Efesanům
4,1-16
Aby Kristovo tělo dělalo pokroky
Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali: buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení, spojeni poutem pokoje. Jen jedno je (ono tajemné) tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a Otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.
Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. Proto se praví: „Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary“.
Když však „vystoupil“, znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, na zem. Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všecko naplnil.
Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, aby připravil křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, k onomu věku, (kdy se na nás uskuteční) Kristova plnost. Pak už nebudeme jako malé děti, nenecháme se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení, v kterém lidská chytrost a prohnanost podvádí a klame. Ale spíše žijme podle pravdy a v lásce, a tak porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, který je naše hlava. Z něho celé tělo, tvořící pevnou jednotu, dostává přes jednotlivé klouby výživu, odměřenou každé části zvlášť podle práce, kterou koná. Tak tedy ono tělo roste a dělá pokroky v lásce.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
2 Petr 1,21; Př 2,6
Proroctví nebylo nikdy proneseno z lidské vůle; * lidé oznamovali Boží výroky proto, že je k tomu přiměl Duch Svatý, aleluja.
Hospodin dává moudrost, z jeho úst vychází poznání a pravda. * Lidé.
DRUHÉ ČTENÍ
Z traktátu „Proti bludným naukám“ od svatého Ireneje, biskupa
(Lib. 1, 10, 1-3: PG 7,550-554)
Zvěstování pravdy
Církev, která zapustila kořeny po celém světě až do končin země, přijala od apoštolů a jejich učedníků tuto víru: Víru v jednoho Boha, všemohoucího Otce, který stvořil nebe a zemi, moře i všechno, co je v nich, a v jednoho Ježíše Krista, Božího Syna, který se pro naši spásu stal člověkem, a ve Svatého Ducha, který ústy proroků hlásal Boží záměry a rozhodnutí. Víru v příchod našeho milovaného Pána Ježíše Krista, jeho narození z Panny, umučení, vzkříšení z mrtvých i nanebevstoupení v těle, i v jeho příchod z nebe v slávě Otcově, aby bylo všechno sjednoceno pod jednu hlavu a všechno lidské pokolení vzkříšeno, aby se tak podle vůle neviditelného Otce před Ježíšem Kristem, naším Pánem a Bohem, Spasitelem a Králem, sklonilo každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk aby ho vyznal a on aby vykonal nade všemi spravedlivý soud.
Když církev přijala tuto zvěst a tuto víru, kterou jsme právě vyznali, byť rozptýlena po všem světě, bedlivě ji střeží, jako by přebývala v jediném domě. A věří zvěstované pravdě, jako kdyby měla jedinou duši a jediné srdce, a jednomyslně ji zvěstuje, učí a předává, jako kdyby měla jediná ústa. Neboť i když se ve světě mluví rozličnými jazyky, síla tradice je vždy táž.
A ani církve založené v Germánii nevěří jinak ani nic jiného nepředávají, stejně jako ty z Iberie, zemí keltských, z Východu, Egypta a Libye nebo zprostřed světa; ale jako je slunce, sličné dílo Boží, na celém světě jedno a totéž, tak i zvěstování pravdy, zářící po všem světě a osvěcující všechny lidi, kteří chtějí poznání pravdy dojít.
Kdyby někdo mezi představenými církve sebevíc vynikal silou řeči, nemůže hlásat nic jiného, než zde bylo řečeno, neboť nikdo není nad Mistra, a předávání pravdy nemůže ublížit ani ten, kdo se jen stěží vyjadřuje. Jelikož je totiž víra vždy táž, ani jí nepřidá ten, kdo o ní umí říci velmi mnoho, ani jí neubere ten, kdo dokáže říci jen málo.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
1 Kor 1,17-18.21
Kristus mě poslal hlásat evangelium, a to ne nějakou slovní moudrostí, aby Kristův kříž nebyl zbaven působivosti. * Ti ovšem, kteří jdou k záhubě, považují nauku o kříži za hloupost. My však, kteří budeme zachráněni, víme, že tím Bůh projevil svou moc, aleluja.
Protože svět pro samou „moudrost“ nepoznal v projevech Boží moudrosti Boha, uznal Bůh za dobré, že ty, kdo věří, zachrání „pošetilým“ kázáním. * Ti.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys povolal svatého evangelistu Marka, aby hlásal radostnou zvěst spásy; veď nás, ať se věrně držíme tohoto poselství a následujeme tvého Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky