13. říjen 2023

Pátek, mezidobí, 27. týden
3. týden žaltáře

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj

a znovu naplň naši hruď:

Ty pojíš Otce se Synem –

i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit

rač k Božím chválám roznítit

a rozdmýchej v nás lásky žár,

by oheň náš i bližní hřál.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

V čas, kdy jen strasti k srdci lnou

a vzrůstá smutku změť,

modlitbu jednu kouzelnou

čtu v hloubi nazpaměť.

Já cítím blaho, sílu, jas

slov živých, souzvučných,

ta nesrozumitelná z krás

mi svatě dýchá v nich.

Je balvan z duše svržený,

pochyby prchly z cest,

já věřím, pláču v ony dny,

mně lehko, lehko jest.

Nebo:

Je třetí denní hodina.

Jak jistý řád nás k tomu má,

z hloubi své duše pokorné

o dar tří ctností poprosme.

Aby Duch Svatý, Těšitel,

příbytek v našich srdcích měl,

vždyť apoštolů družinu

navštívil v tuto hodinu.

Pán, který stvořil nebes říš,

zachovávaje sám řád týž

vybavil vše tak nádherně

i k naší věčné odměně.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALMY

1. ant. Muž bolesti byl opovržený, opuštěný od lidí, znalý utrpení.

Žalm 22 (21)
Spravedlivý volá ve svém soužení a je vyslyšen
Ježíš zvolal mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“ (Mt 27,46)
I (2-12)

Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? *

Daleko jsi od mých proseb, od mého hlasitého nářku.

Bože můj, volám ve dne – a neslyšíš, *

v noci – a nevšímáš si mě.

Ty však trůníš ve svatyni, *

chloubo Izraele!

V tebe doufali naši otcové, *

doufali a zachránils je.

K tobě volali a byli vysvobozeni, *

v tebe doufali a nebyli zklamáni.

Já však jsem červ, a ne člověk, *

na pohanu lidem, na potupu chátře.

Posmívají se mi všichni, kdo mě vidí, *

šklebí rty, pokyvují hlavou:

„Spoléhal na Hospodina, ať ho vysvobodí, *

ať ho zachrání, má-li ho rád!“

Ano, tys mě vyvedl z matčina lůna *

a dávals mi bezpečně spočinout na jejích ňadrech.

Na tebe jsem byl odkázán od narození, *

od klína mé matky jsi ty mým Bohem.

Nevzdaluj se ode mě, neboť jsem v tísni, *

buď blízko, vždyť nemám pomocníka.

Ant. Muž bolesti byl opovržený, opuštěný od lidí, znalý utrpení.

2. ant. Dělí se o můj oděv, losují o můj šat.

II (13-22)

Obklopuje mě množství býků, *

bašanští tuři mě obkličují.

Své tlamy na mě otvírají *

jak dravý lev řvoucí.

Roztékám se jako voda, *

všechny kosti se mi rozpojily,

mé srdce je jako vosk, *

roztavuje se mi v útrobách.

Hrdlo mám vyschlé jako střepina †

a jazyk se mi přilepil k patru, *

přivedls mě do prachu smrti.

Neboť mě obkličuje smečka psů, *

tlupa zlosynů mě svírá.

Probodli mi ruce i nohy, *

spočítat mohu všechny své kosti.

Zevlují, pasou se pohledem na mě; †

dělí se o můj oděv, *

losují o můj šat.

Ty však, Hospodine, nestůj daleko, *

má sílo, pospěš mi na pomoc!

Mou duši od meče vysvoboď *

z drápů psa můj život,

zachraň mě ze lví tlamy, *

mě ubohého z buvolích rohů!

Ant. Dělí se o můj oděv, losují o můj šat.

3. ant. Před Hospodinem se skloní všechna lidská pokolení.

III (23-32)

Budu vyprávět svým bratřím o tvém jménu, *

uprostřed shromáždění budu tě chválit.

„Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho, †

slavte ho, všichni z Jakubova potomstva, *

boj se ho, celé Izraelovo plémě!

Nezošklivil si ubožákovu bídu, nepohrdl jí, †

neskryl před ním svou tvář, *

vyslyšel ho, když k němu křičel.“

Pro něj ho budu chválit ve velkém shromáždění, *

své sliby splním před těmi, kdo ho ctí.

Chudí se najedí do sytosti, †

kdo hledají Hospodina, budou ho chválit: *

„Navěky ať žije vaše srdce!“

Rozpomenou se, k Hospodinu se obrátí *

všechny končiny země,

před ním se skloní *

všechna lidská pokolení,

protože Hospodinu náleží vláda, *

on sám panuje nad národy.

Jen jemu se budou kořit všichni, kdo spí v zemi, *

před ním se skloní všichni, kdo sestupují v prach.

I má duše bude pro něho žít, *

mé potomstvo bude mu sloužit.

Bude vyprávět o Pánu příštímu pokolení, †

lidu, jenž se narodí, budou hlásat jeho spravedlnost: *

„To udělal Hospodin!“

Ant. Před Hospodinem se skloní všechna lidská pokolení.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 1,16b-17

Evangeliem se projevuje Boží moc a přináší záchranu každému, kdo věří, nejdříve ovšem židům, ale pak i pohanům. Neboť v něm se odhaluje Boží spravedlnost, která je z víry a vede k víře. Tak je psáno: „Spravedlivý bude žít z víry.“

Naše srdce se raduje v Hospodinu,

důvěřujeme v jeho svaté jméno.

Modleme se.

Pane Ježíši Kriste, připomínáme si den a hodinu, kdys byl za spásu světa veden na smrt kříže, a obracíme se k tobě s prosbou: dej, ať u tebe vždycky nacházíme odpuštění toho, co nás tíží, a stále nás chraň, abychom se nepoddávali zlému. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky