9. říjen 2023

Sv. Dionýsia, biskupa, a druhů, mučedníků
nezávazná památka

V polovině 3. století působil jako misijní biskup, poslaný s několika dalšími z Říma do Galie. Jeho sídlem byla Lutetia (dnešní Paříž), kde byl v době pronásledování křesťanů sťat mečem. Nad hrobem tohoto prvního pařížského biskupa byla v 5. století postavena bazilika a koncem 6. století opatství nesoucí jeho jméno (Saint Denis). Podle pozdějších zpráv byli spolu s ním umučeni na pahorku Montmartre (tj. Hora mučedníků) také Eleutherius a Rustikus – jeden z nich byl knězem a druhý jáhnem.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Křesťané, pravdy Boží praví milovníci,

pro Kristovo učení násilí trpící,

přijměte potěšení z jeho zaslíbení,

abyste byli stálí v těžkém pokušení.

Pán třicet a tři léta zde v světě pracoval

a trpěl protivenství, zlým neodplacoval;

tomu příklad zůstavil, kdo chce za ním jíti,

že zapřít musí sebe, svůj kříž na se vzíti.

Též pravil: Když vám pro mne budou zlořečiti

a všecko zlé proti vám falešně svědčiti,

vy se z toho veselte, že pro mne trpíte,

neboť odplatu hojnou v nebi obdržíte.

Chcem-li s Kristem v radosti věčně přebývati,

musíme pohanění proň podstupovati.

Neváhejme všech statků pro víru ztratiti,

vždyť stokrát víc slibuje Bůh nám navrátiti.

Stálost víry shledána v pokušeních bývá

a rytířské vítězství bez boje nebývá.

Stůjme pevně do konce vedle svého Pána,

vytrvalým koruna věčná bude dána.

ŽALMY

1. ant. Náš Bůh přijde a ukáže svou slávu a moc.

Žalm 50 (49)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Srov. Mt 5,17)
I (1-6)

Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem *

od východu slunce až na západ.

Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery: *

přichází náš Bůh a nemlčí.

Před ním sžírající oheň *

kolem něho zuří bouře.

Shůry volá k nebesům i k zemi, *

hodlá soudit svůj lid:

„Shromážděte mi mé svaté, *

kteří obětí sjednali mou smlouvu!“

A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, *

že sám Bůh je soudcem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Náš Bůh přijde a ukáže svou slávu a moc.

2. ant. Přinášej Bohu oběť chvály.

II (7-15)

„Slyš, můj lide, budu mluvit, †

Izraeli, proti tobě budu svědčit, *

já jsem Bůh, tvůj Bůh!

Nekárám tě pro tvé oběti, *

vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.

Nemusím brát býka z tvého chléva *

ani kozly z tvých ohrad.

Neboť mně patří veškerá zvěř lesní *

a na svých horách mám zvířat na tisíce.

Znám všechny ptáky na nebi, *

mé je vše, co se hemží na poli.

Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, *

vždyť můj je svět se vším, co ho plní!

Copak požívám maso z býků *

či piji kozlí krev?

Přinášej Bohu oběť chvály *

a plň Nejvyššímu své sliby!

Pak mě vzývej ve dni soužení, *

vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Přinášej Bohu oběť chvály.

3. ant. Milosrdenství chci a ne oběť: poznání Boha je víc než celopaly.

III (16-23)

Ale hříšníkovi Bůh praví: †

„Proč odříkáváš má přikázání *

a bereš do úst mou smlouvu

ty, který nenávidíš kázeň *

a má slova házíš za sebe?

Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním *

a s cizoložníky jsi míval účast.

Zlo jsi vypouštěl ze svých úst *

a tvůj jazyk osnoval úskok.

Bavil ses pomlouváním svého bratra, *

tupil jsi syna své matky.

Takto jsi jednal, a já mám mlčet? †

Myslil jsi, že jsem jako ty? *

Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!

Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! *

Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!

Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, *

kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Milosrdenství chci a ne oběť: poznání Boha je víc než celopaly.

Slyš, můj lide, budu mluvit,

slyš můj hlas, já jsem tvůj Bůh.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

2,1-15

Výzva k modlitbě

První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi, za krále a všechny, kdo mají moc, abychom mohli vést život pokojný a klidný, v opravdové zbožnosti a počestnosti. Tak je to dobré a milé Bohu, našemu spasiteli. On chce, aby se všichni lidé zachránili a (došli) k poznání pravdy. Je totiž (jenom) jediný Bůh a (jenom) jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny. To bylo zjeveno ve svůj čas; a já jsem byl ustanoven za hlasatele toho a za apoštola – to mluvím pravdu a nelžu – za učitele víry a pravdy mezi pohany.

Přeji si tedy toto: všude se mají muži modlit tak, že budou zvedat čisté ruce bez hněvu a sváru. Podobně i ženy se mají chovat důstojně. Ať se zdobí, ale počestně a cudně: ne (marnivými) účesy, zlatými (šperky), perlami nebo drahými šaty, ale spíše dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se hlásí k bázni Boží.

Poučování má každá žena přijímat v tichosti a plné podřízenosti. Nedovoluji, aby žena sama poučovala ani aby vládla nad mužem; má se v tichosti držet zpátky. První byl přece stvořen Adam, (teprve) potom Eva. A svést se nedal Adam, nýbrž svést se dala žena, a tak klesla. Ale zachrání se mateřstvím, jen když vytrvá ve víře, v lásce, (snaze) o svatý život a v cudnosti.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

1 Tim 2,5-6; Žid 2,17

Je jenom jediný Bůh a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš. * On vydal sám sebe jako výkupné za všechny.

Proto se ve všem musel připodobnit svým bratřím, aby se stal v jejich záležitostech u Boha veleknězem milosrdným a věrným. * On vydal sám sebe jako výkupné za všechny.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Ambrože, biskupa, na žalm 119 (118)

(Sermo 20,47-50: CSEL 62,467-469)

Buď svědek věrný a statečný

Jako je mnoho druhů pronásledování, tak je také mnoho druhů mučednických svědectví. Denně jsi Kristovým svědkem. Pokouší-li tě duch smilstva, ale ty myslíš v bázni na budoucí Kristův soud, a proto nechceš poskvrnit čistotu duše a těla: jsi Kristův svědek. Pokouší-li tě duch lakoty, aby ses zmocnil majetku slabého, abys porušil práva bezbranné vdovy, ale ty máš na paměti Boží přikázání, a proto se rozhodneš spíše poskytnout pomoc než spáchat bezpráví: jsi Kristův svědek. A takové svědky chce mít Kristus kolem sebe, jak je psáno: Sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy, praví Pán. Pokouší-li tě duch pýchy, ale ty máš soucit, vidíš-li bezmocného a chudého, a chceš být raději pokorný než zpupný: jsi Kristův svědek. A co je hlavní, nevydáváš svědectví jenom slovy, ale i skutkem.

Kdo je totiž hodnověrnější svědek než ten, který vyznává, že Ježíš přišel v těle, a to tím, že plní příkazy evangelia? Neboť kdo slyší, ale nejedná podle toho, zapírá Krista; i když ho vyznává slovem, skutky ho zapírá. Jak mnozí budou v onen den říkat: Pane, Pane, copak jsme v tvém jménu neprorokovali a nevyháněli zlé duchy a nedělali mnoho divů? Ale on jim odpoví: Pryč ode mne, pachatelé nepravostí. Ten je tedy svědkem, kdo vydává svědectví o přikázáních Pána Ježíše také odpovídajícími skutky.

Kolik je tedy denně skrytých svědků Kristových, vyznávajících Pána Ježíše! Apoštol zná toto mučednictví a věrné svědectví Kristu, neboť říká: To je naše chlouba: svědectví našeho svědomí. Ale také kolik jich navenek vyznalo a vnitřně zapřelo! Stojí v Písmu: Každému duchu hned nevěřte, ale podle jejich ovoce rozeznávejte, komu máte věřit. Buď tedy věrný a statečný v pronásledováních vnitřních, aby ses osvědčil i v pronásledování vnějším. I ve vnitřních pronásledováních jsou králové, vladaři a soudci, mající hroznou moc. Máš příklad v pokušení, které podstoupil Pán.

A jinde čteme: Hřích už dál nesmí vládnout ve vašem smrtelném těle. Vidíš, člověče, před jaké krále jsi postaven, před jaké vladaře hříchů, jestliže tě ovládne hřích. Kolik je hříchů a neřestí, tolik je králů, a před ně jsme přiváděni a před nimi stojíme. I tito králové mají svůj stolec v mysli mnohých. Ale ten, kdo vyzná Krista, učiní ihned takového krále zajatcem, svrhne ho z trůnu své mysli. Jak by mohl zůstat ďáblův stolec v někom, v němž se zvedá stolec Kristův?

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Svatí mučedníci podstoupili velký zápas, prošli ohněm i vodou a dosáhli spásy; * a přijali od Boha korunu slávy.

Pro Boží zákon dali v oběť své tělo. * A přijali od Boha korunu slávy.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys poslal svatého Dionýsia a jeho druhy, aby hlásali tvou slávu těm, kdo tě dosud neznali, a dávals jim sílu, aby svému poslání zůstali věrní až k prolití krve; na jejich přímluvu pomáhej i nám, abychom při plnění svých povinností nedbali na přízeň světa a nenechali se zastrašit překážkami. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky