Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Když mučedník Boží Štěpán
od Židů byl kamenován,
uviděl pro sebe
otevřené nebe,
též i Syna Božího,
u Otce stojícího.
Štěpán padnuv na kolena
modlil se takto k Bohu, řka:
„Bože milostivý,
Otče dobrotivý,
duši svou ti poroučím
a se světem se loučím.
Neklaď jim to za hřích, Pane,
co se mně tu od nich stane.“
Tak když se horlivě
modlil, spravedlivě,
duše z těla odešla,
k Bohu v nebe vstoupila.
Prosíme, svatý Štěpáne,
ať se nám ta milost stane,
bychom svým viníkům,
škůdcům, protivníkům,
ze srdce odpustili
a nikdy se nemstili.
ŽALMY
1. ant. Štěpán, plný Ducha Svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici.
Proč se pohané bouří, *
proč národy strojí marné plány?
Pozdvihují se pozemští králové †
a vladaři se spolu umlouvají *
proti Hospodinu a jeho Pomazanému.
„Rozlámejme jejich okovy *
a odhoďme jejich pouta!“
Směje se ten, který na nebesích trůní, *
jsou Pánu k smíchu.
Potom k nim rozhorlen mluví, *
děsí je svým hněvem;
„Já jsem přece ustanovil svého krále *
na Siónu, na své svaté hoře!“
Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †
Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *
já jsem tě dnes zplodil.
Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *
do vlastnictví končiny země.
Můžeš je roztlouci železným prutem, *
jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“
Nuže, králové, pochopte! *
Dejte si říci, vladaři země!
V bázni se podrobte Hospodinu, *
s chvěním ho poslouchejte,
aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *
protože jeho hněv se roznítí rychle.
Blaze všem, *
kdo se k němu uchylují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Štěpán, plný Ducha Svatého, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici.
2. ant. Štěpán klesl na kolena a hlasitě zvolal: Pane Ježíši, nepřičítej jim tento hřích.
U Hospodina hledám útočiště. †
Jak mi můžete říkat: *
„Uleť na hory jako pták!
Neboť hle, hříšníci napínají luk, †
svůj šíp kladou na tětivu, *
aby ve tmě zasáhli lidi upřímného srdce.
Když se totiž základy řítí, *
co může spravedlivý dělat?“
Hospodin však sídlí ve svém posvátném chrámě, *
na nebesích má Hospodin svůj trůn,
jeho oči pozorují, *
smrtelníky zkoumá jeho zrak.
Hospodin zkouší spravedlivého i bezbožníka, *
miluje-li kdo bezpráví, toho nenávidí z duše.
Sešle na hříšné déšť žhavého uhlí a síry, *
žhoucí vítr bude úděl jejich číše.
Vždyť Hospodin je spravedlivý, †
má rád spravedlivé skutky, *
zbožní uzří jeho tvář.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Štěpán klesl na kolena a hlasitě zvolal: Pane Ježíši, nepřičítej jim tento hřích.
3. ant. Nikdo nemohl obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil.
Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, †
všimni si mého nářku, *
popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!
Ty sám posuď mou spravedlnost, *
tvé oči vidí, co je správné.
Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm, *
nenalezneš na mně nepravosti.
Má ústa se neprohřešila, jak lidé mají ve zvyku, *
podle slov tvých rtů jsem dbal na cesty zákona.
Mé kroky pevně setrvaly na tvých stezkách, *
nezakolísaly mé nohy.
Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, *
popřej mi sluchu, slyš mé slovo!
Ukaž mi svou zvláštní milost *
ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici.
Opatruj mě jako zřítelnici oka, †
do stínu svých perutí mě ukryj *
před hříšníky, kteří na mně páchají násilí.
Zuřiví nepřátelé mě obklopují, †
nepřístupným činí své bezcitné srdce, *
zpupně mluví svými ústy.
Už, už mě obkličují jejich kroky, *
oči své upírají, aby mě povalili na zem,
podobají se lvu, který dychtí po kořisti, *
nebo lvímu mláděti, které číhá z úkrytu.
Povstaň, Hospodine, vyraz proti němu a poval ho, †
svým mečem zachraň mou duši před hříšníkem, *
svou rukou mě, Hospodine, (zachraň) před lidmi,
před lidmi, pro které tento život znamená všechno, *
jejichž břicho plníš svými dary.
Jejich synové se dosyta najedí, *
a co zbude, nechávají svým dětem.
Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, *
až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Nikdo nemohl obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil.
Mnozí mě stíhají a tísní,
od tvých přikázání neustoupím.
PRVNÍ ČTENÍ
Ze Skutků apoštolů
6,8 – 7,2a.44-60; 8,1a
Umučení Štěpána
Štěpán, plný milosti a síly, dělal mezi lidem veliké divy a znamení. Ale tu zasáhli někteří z tak zvané synagógy propuštěnců s lidmi z Kyrény, Alexandrie, Kilíkie a Asie a začali se přít se Štěpánem. Nemohli však obstát před jeho moudrostí a Duchem, který z něho mluvil.
Navedli tedy některé lidi, aby vypovídali: „Slyšeli jsme ho, jak mluví rouhavé řeči proti Mojžíšovi a proti Bohu.“ Tím rozbouřili lid, starší a učitele Zákona. Ti ho pak přepadli a násilím ho přivedli do velerady. Přivedli také křivé svědky a ti vypovídali: „Tenhle člověk neustále vede řeči proti chrámu a proti Zákonu. Tak jsme ho slyšeli, že říkal: ‚Ježíš Nazaretský rozboří tento chrám a změní ustanovení, která máme od Mojžíše.‘“
Všichni, kdo seděli ve veleradě, upřeně se na něho podívali a viděli, že se jeho tvář podobá tváři anděla.
Velekněz se pak zeptal: „Je tomu tak?“ A on začal mluvit: „Bratři a otcové, poslyšte! Naši praotcové měli na poušti stánek svědectví. Tak (jim) to nařídil (sám Bůh), když řekl Mojžíšovi, že ho má udělat podle vzoru, který viděl. Ten (stánek) naši praotcové převzali a vnesli ho s Jozuem do země obsazené od pohanů, které Bůh před našimi otci vyhnal. A tak to zůstalo až do Davidových časů. Ten došel přízně u Boha a prosil, aby směl zbudovat příbytek Jakubovu Bohu. Ale teprve Šalomoun mu vystavěl dům. Svrchovaný však nepřebývá v budovách, které vystavěly lidské ruce. Prorok přece říká:
‚Můj trůn je nebe
a podnož pro mé nohy je země.
Jakýpak dům mi chcete vystavět‘, praví Pán,
‚anebo které je to místo, kde bych bydlel?
Což to všecko nestvořila moje ruka?‘
Vy tvrdošíjní s neobřezaným srdcem a neobřezanýma ušima! Vy vždycky odporujete Duchu Svatému – jak vaši otcové, tak i vy. Koho z proroků nepronásledovali vaši otcové? Zabíjeli ty, kteří předpovídali příchod Spravedlivého. A vy jste ho teď skutečně zradili a zavraždili! Zákon od andělů vyhlášený jste sice přijali, ale nezachovali jste ho.“
Když to slyšeli, velmi se rozzuřili a skřípali zuby proti němu. On však, plný Ducha Svatého, pohlédl k nebi a spatřil Boží slávu a Ježíše, jak stojí po Boží pravici. A zvolal: „Vidím nebesa otevřená a Syna člověka, jak stojí po Boží pravici!“ Oni se však dali do velkého křiku, zacpávali si uši a všichni se na něho zuřivě vrhli. Pak ho vyhnali ven za město a začali ho kamenovat. Svědkové si přitom složili svrchní šat k nohám jednoho mladého muže – jmenoval se Šavel.
Tak Štěpána kamenovali. A on se modlil: „Pane Ježíši, přijmi mého ducha!“ Klesl pak na kolena a hlasitě zvolal: „Pane, nepřičítej jim tento hřích.“ A po těch slovech skonal.
Šavel plně schvaloval, že ho zabili.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Štěpán viděl nebesa otevřená a vešel tam: * blažený člověk, kterému se nebe otvírá.
Když ho kamenovali, pohleděl k nebi a spatřil Boží slávu. * Blažený člověk, kterému se nebe otvírá.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe
(Sermo 3,1-3.5-6: CCL 91 A,905-909)
Zbraně lásky
Včera jsme oslavili časné narození věčného Krále, dnes oslavujeme triumfální umučení a smrt jeho vojína.
Včera totiž vykročil náš Král v rouše tělesnosti z paláce panenského lůna, aby milostivě navštívil svět, dnes vyšel jeho vojín z tělesného stanu, aby v triumfálním průvodu vstoupil do nebe.
Náš Král, jakkoli ten nejvyšší, přišel kvůli nám v poníženosti. Nemohl ovšem přijít s prázdnou, a tak přinesl svému vojsku veliký, královský dar. Nejenže jím všechny opravdu štědře obdaroval, ale také jim dodal nezdolnou sílu k boji. Tím darem, který přinesl, byla čistá láska, přivádějící člověka k účasti na božství.
A co přinesl, to také rozdělil; sám sebe přitom nijak neochudil, ale chudobu svých věrných podivuhodně zahrnul štědrostí a sám zůstal plný neztenčeného bohatství.
Tedy láska. Táž, která Krista stáhla z nebe na zem, vynesla Štěpána ze země na nebesa. Čistá láska nejprve vyšlehla z Krále, pak zazářila také z vojína.
Aby mohl přijmout diadém vítězství, jak naznačuje i jeho jméno, vyzbrojil se Štěpán láskou a dík této zbrani všude vítězil. Pro lásku k Bohu necouvl před rozlícenými Židy, pro lásku k bližnímu se modlil za ty, kteří ho kamenovali. Z lásky napomínal zbloudilé, aby se napravili, z lásky se přimlouval za kamenující, aby nebyli potrestáni.
Spolehl se na sílu lásky a přemohl Šavla i přes jeho kruté řádění, takže ten, který ho na zemi pronásledoval, v nebi se stal jeho přítelem a společníkem. A byla to právě svatá a neúnavná láska, která Štěpána přiměla, aby usiloval získat modlitbou ty, které nebyl s to obrátit domluvou.
Nuže, teď se tedy Pavel raduje se Štěpánem, se Štěpánem se kochá jasem Kristovy slávy, se Štěpánem plesá, se Štěpánem kraluje. Neboť tam, kam Štěpán Pavla předešel, protože ho zabily Pavlovy kameny, dostal se i Pavel, protože mu pomohly Štěpánovy modlitby.
A to je ten pravý život, bratři moji, když Pavel není zahanben pro Štěpánovu smrt, a Štěpán se naopak těší z Pavlova společenství, protože v obou vládne radost lásky. Láska totiž přemohla u Štěpána židovskou zběsilost, láska přikryla u Pavla množství hříchů, láska dokázala u obou stejně dosáhnout podílu v nebeském království.
Láska je vskutku pramenem a počátkem každého dobra, znamenitou záštitou, a také cestou vedoucí do nebe. Kdo chodí v lásce, nemůže ani zabloudit, ani propadnout strachu. Neboť láska ukazuje směr, láska ochraňuje, láska vede k cíli.
Vidíte tedy, bratři, že Kristus nám láskou jakoby postavil žebřík, po němž může každý křesťan vystupovat do nebe. Proto si ze všech sil snažte uchovat čistou lásku a navzájem si ji prokazujte. Ať ve vás roste a vede vás vzhůru.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Pán se narodil pro tento svět, aby se Štěpán narodil pro nebe: * přišel na svět, aby Štěpán vešel do nebe.
Náš Král vyšel oděn šatem těla z panenského lůna a navštívil svět. * Přišel na svět, aby Štěpán vešel do nebe.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
chválí tě *
velký počet proroků,
vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
božský Utěšiteli, *
Duchu Svatý.
Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Nauč nás, Bože, žít podle toho, co dnes slavíme, ať milujeme i naše nepřátele, a tak následujeme svatého Štěpána, modlícího se za ty, kdo ho kamenovali. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky