12. březen 2023

Třetí Neděle postní
3. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Nuž, všichni křesťané věrní,

milostí obdarovaní

od Boha samého

i Syna jeho milého,

hleďme v ní vždy zůstávati

a jí užívati.

Ó neberme ji naprázdno,

ale jak je komu dáno,

buďme živi Bohu,

čiňme skutky vzácné jemu,

v Kristu máme posvěcení,

hojné doplnění.

Stal se naším služebníkem,

naším v nouzi pomocníkem,

svůj život nejdražší

za nás dal k výplatě naší

jako oběť Otci milou,

nám velmi potřebnou.

Tak máme bližním činiti,

pro ně vše vynaložiti,

tím Pánu sloužiti

a nic zlého nečiniti,

aby s námi vždycky bydlil,

jak nám sám zaslíbil.

Kdo Kristu v nich věrně slouží,

milosrdenství obdrží,

dojde slibu Páně,

vejde mezi požehnané,

neb co činil nejmenšímu,

učinil vše jemu.

ŽALMY

1. ant. Každý den tě budu velebit, Hospodine.

Žalm 145 (144)
Chvála Boží velikosti
Svatý jsi, (Bože,) ty, který jsi a který jsi byl. (Zj 16,5)
I (1-9)

Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, *

budu velebit tvé jméno po všechny věky.

Každý den tě budu velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, *

jeho velikost je nevýstižná.

Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy *

a oznamuje tvoji moc.

Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti, *

rozmlouvají o tvých divech.

Vypravují o moci tvých hrozivých skutků, *

hovoří o tvé nesmírnosti.

Rozhlašují chválu tvé velké laskavosti, *

jásají nad tvou spravedlností.

Milosrdný a milostivý je Hospodin, *

shovívavý a plný lásky.

Dobrotivý je Hospodin ke všem *

a soucit má se všemi svými tvory.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Každý den tě budu velebit, Hospodine.

2. ant. Tvé království, Hospodine, je království všech věků.

II (10-13a)

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla *

a tvoji zbožní ať tě velebí!

Ať vypravují o slávě tvého království, *

ať mluví o tvé síle,

aby poučili lidi o tvé moci, *

o slávě tvé vznešené říše.

Tvé království je království všech věků *

a tvá vláda trvá po všechna pokolení.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Tvé království, Hospodine, je království všech věků.

3. ant. Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech. 

III (13b-21)

Věrný je Hospodin ve všech svých slibech *

a svatý ve všech svých činech.

 Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, *

a pozvedá všechny sklíčené.

Oči všech doufají v tebe *

a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.

Otvíráš svou ruku *

a sytíš vše živé s laskavostí.

Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách *

a svatý ve všech svých činech.

Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, *

všem, kdo ho vzývají upřímně.

Vyplní vůli svých ctitelů, *

slyší jejich volání a zachrání je.

Zachovává Hospodin všechny, kdo ho milují, *

a všechny bezbožníky zničí.

Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu, *

vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Věrný je Hospodin ve všech svých slibech a svatý ve všech svých činech.

Bůh sytí svůj lid chlebem života a poznání

a napájí ho vodou moudrosti a spásy.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

22,19 – 23,9

Příkazy Zákona smlouvy

(Toto praví Hospodin:) „Kdo obětuje bohům a ne jedinému Pánu, bude usmrcen.

Nesužuj přistěhovalce a neutiskuj ho, neboť sami jste byli přistěhovalci v egyptské zemi. Neubližujte vdově a sirotku. Kdybys jim ublížil, že by si mně stěžovali, uslyším jejich stížnost, můj hněv vzplane, zahubím vás mečem, a vaše ženy budou vdovami a vaši synové sirotky.

Půjčíš-li peníze někomu z mého lidu, chudákovi, který bydlí vedle tebe, nechovej se k němu jako lichvář. Nežádej od něho úrok.

Vezmeš-li si jako zástavu plášť svého bližního, vrať mu ho do západu slunce. Je to pro něho jediná pokrývka, plášť pro jeho tělo. V čem by měl spát? Bude-li si mně stěžovat, uslyším ho, neboť jsem soucitný.

Bohu nezlořeč a knížete svého lidu neproklínej!

Hojnost svého humna a lisu neodkládej (odevzdat) a prvorozence ze svých synů mi dej! Stejně tak uděláš se svým býkem a bravem; sedm dní zůstane u své matky a osmého dne mi ho odevzdáš. Buďte mi svatými muži; zvíře roztrhané na poli nesmíte jíst, hodíte ho psům!

Nepřijímej lživou výpověď, nespojuj svou ruku s bezbožníkem a nevypovídej klamným svědectvím. Nenásleduj většinu v (páchání) zla: nesuď podle výpovědi většiny, abys neporušil právo. Nenadržuj ani chudákovi v jeho při.

Jestliže potkáš zatoulaného býka nebo osla svého nepřítele, přiveď ho k němu. Jestliže vidíš osla svého odpůrce, že leží pod břemenem, neobcházej ho, ale pomoz mu ho zdvihnout.

Nepřekrucuj právo svého chudáka v jeho při.

Vzdaluj se lži. Nevinného a spravedlivého nezabíjej, neboť od bezbožníka se odvracím. Nepřijímej úplatek, neboť zaslepuje (i) lidi s dobrým zrakem a převrací slova spravedlivých.

Neutiskuj přistěhovalce, vždyť znáte, jak jim je v duši, neboť jste (sami) byli přistěhovalci v egyptské zemi.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Žl 82 (81),3-4; srov. Jak 2,5

Zastávejte se utiskovaného a sirotka, ubohému a chudému pomáhejte k právu. * Vysvoboďte utlačeného a nuzného, z moci bezbožných ho vytrhněte.

Bůh vyvolil chudé v očích světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici království. * Vysvoboďte utlačeného a nuzného, z moci bezbožných ho vytrhněte.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Augustina, biskupa, na Janovo evangelium

(Tract. 15,10-12.16-17: CCL 36,154-156)

Samařská žena přišla navážit vodu

Přichází žena. Obraz církve dosud neospravedlněné, jíž se však spravedlnosti již záhy dostane. O tom se totiž jedná v této řeči. Přichází, setkává se s neznámým a ten s ní začíná rozmlouvat. Oč vlastně jde, podívejme se, proč vůbec přichází samařská žena navážit vodu. Samařani nepatřili k židovskému národu, byli pro Židy cizinci. Je příznačné, že tato žena, která byla obrazem církve, pocházela z jiného národa. Církev totiž měla vzejít ze všech národů, židovskému národu zůstala cizí.

Snažme se tedy v té samařské ženě slyšet sami sebe, snažme se v ní sami sebe poznat a v ní za sebe Bohu děkovat. Ona totiž byla jen obrazem, ne skutečností, protože předem naznačovala, co se mělo stát. Uvěřila totiž v toho, který z ní učinil pro nás předobraz. Přichází tedy navážit vodu. Přišla prostě navážit vodu, jak to dělají jiné ženy i muži.

Ježíš jí řekl: „Dej mi napít.“ – Jeho učedníci totiž odešli do města, aby koupili něco k jídlu. – Samařská žena mu odpověděla: „Jak to? Ty, Žid, žádáš o napití mne, Samaritánku?“ Židé se totiž se Samaritány nestýkají.

Vidíte, jak si byli cizí: Židé nepoužívali ani jejich nádob. Proto se žena, která měla nádobu na nabírání vody, podivila, že Žid ji požádal, aby mu dala napít. To totiž Židé nedělávali. Ten, jenž ji požádal o vodu, žíznil však po její víře.

Slyšme nyní, kdo prosí o vodu. Ježíš jí řekl: Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: „Dej mi napít,“ spíše bys ty poprosila jeho, aby ti dal živou vodu.

Žádá: dej mi napít, a přitom nabízí, že dá napít. Nemá, a potřebuje dostat, a zároveň má nadbytek, že může dávat. Říká: Kdybys znala Boží dar. Tímto Božím darem je Duch Svatý. Ježíš mluví s ženou dosud v náznacích, pozvolna však už vstupuje do jejího srdce. Snad už ji dokonce učí. Může být příjemnější a laskavější pobídka? Kdybys znala Boží dar a věděla, kdo ti říká: „Dej mi napít“, spíše bys poprosila jeho, aby ti dal živou vodu.

Jakou to nabízí vodu, ne-li tu, o níž se říká u tebe je pramen života? A jak by mohli žíznit, kdo pijí z hojnosti tvého domu?

Sliboval tedy nějaký nápoj a nasycení Duchem Svatým, ona však ještě nechápala. A co mu ve své nechápavosti odpověděla? Žena mu řekla: Pane, dej mi tu vodu, abych už nikdy neměla žízeň a nemusela sem chodit čerpat. Potřeba nutí se lopotit, ale slabost se tomu vzpírá. Kéž by byla slyšela: Pojďte ke mně všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Ježíš totiž chtěl, aby se už nelopotila, ale ona ještě nechápala.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jan 7,37-39; 4,13

Ježíš zvolal: Kdo žízní, ať přijde ke mně a pije, ten, kdo ve mě věří; proudy vod potečou z jeho nitra. * To řekl o Duchu, jehož měli dostat ti, kdo v něho uvěřili.

Kdo se napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. * To řekl o Duchu, jehož měli dostat ti, kdo v něho uvěřili.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, studnice milosrdenství a dobroty, ty nám dáváš příležitost, abychom svou hříšnost léčili modlitbou, postem a štědrostí; pohleď, jak ve svědomí cítíme svou vinu a pokorně se z ní vyznáváme, ukaž na nás své veliké slitování, odpusť nám a pozvedni nás k sobě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky