15. listopad 2023

Středa, mezidobí, 32. týden
4. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Tvůrce mocný nebe, země

a všeho, co vesmír je,

tvoje božství všechno plémě

v celém světě zjevuje.

Tebe, Pána tvorstva, vzývám,

který bydlíš na nebi,

před tebou zde na tvář padám,

tebe duch můj velebí.

Bych byl srdce šlechetného,

Pane, přispěj silou svou,

v těžkých pracích stavu mého

nenech klesnout mysl mou.

Starosti mou duši tíží

v trpkých zkouškách života,

oko tvé přec na mne shlíží,

přeje mi tvá dobrota.

Souží-li mě nedostatek,

k tobě budu volati,

sejmeš úzkost, spravíš zmatek,

když tě budu vzývati;

velíš, bychom jako k Otci

v bědách k tobě volali

a v tvou lásku ve dne v noci

neustále doufali.

Jestliže kdy zkormucuje

protivenství srdce mé,

důvěra mě pozdvihuje,

abych vzýval jméno tvé.

Když je nejhůř, ty jsi nejblíž,

víš, jak v bídě přispěti,

u tebe je pomoc nejspíš,

neopustíš své děti.

ŽALMY

1. ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.

Žalm 103 (102)
Chvála Božího milosrdenství
Z milosrdné lásky našeho Boha nás navštívil ten, který vychází z výsosti. (Lk 1,78)
I (1-7)

Veleb, duše má, Hospodina, *

vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!

Veleb, duše má, Hospodina, *

a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!

On odpouští všechny tvé viny, *

on léčí všechny tvé neduhy.

On vykupuje tvůj život ze záhuby, *

on tě věnčí láskou a slitováním.

On štěstím sytí tvůj život, *

jak orlu se obnovuje tvé mládí.

Hospodin koná spravedlivé skutky, *

zjednává právo všem utlačeným,

Oznámil své plány Mojžíšovi, *

izraelským synům své skutky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.

2. ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

II (8-16)

Hospodin je milosrdný a milostivý, *

shovívavý a nadmíru dobrotivý.

Nechce se přít ustavičně *

ani se hněvat navěky.

Nejedná s námi podle našich hříchů *

ani podle našich vin nám neodplácí.

Jak vysoko je nebe nad zemí, *

tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí.

Jak vzdálen je východ od západu, *

tak vzdaluje od nás naše nepravosti.

Jako se smilovává otec nad syny, *

tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

Neboť on ví, z čeho jsme utvořeni, *

má v paměti, že jsme jen prach.

Dni člověka jsou jako tráva, *

kvete jak polní květ.

Sotva jej vítr ovane – již ho není, *

nezbude po něm ani stopa.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.

3. ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.

III (17-22)

Hospodinova láska však od věků na věky †

pro všechny, kdo se ho bojí, *

a jeho spravedlnost jde z dětí na děti

pro ty, kteří zachovávají jeho smlouvu, *

kteří pamatují na jeho přikázání tím, že je plní.

Hospodin si zřídil na nebi trůn *

a všechno řídí jeho vláda.

Velebte Hospodina, všichni jeho andělé, †

mocní silou, dbalí jeho rozkazů, *

poslušní na jeho slovo.

Velebte Hospodina, všechny jeho zástupy, *

jeho služebníci, kteří plníte jeho vůli!

Velebte Hospodina, všechna jeho díla, †

na všech místech jeho moci: *

veleb, duše má, Hospodina!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.

Pouč mě, Hospodine, o smyslu svých nařízení

a budu rozjímat o tvých divech.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Daniela

5,1-2.5-9.13-17.25 – 6,1

Boží soud při hostině krále Baltazara

Král Baltazar vystrojil veliké hody pro tisíc svých velmožů a před (těmito) tisíci se oddal pití vína. V podnapilosti poručil Baltazar přinést zlaté a stříbrné nádoby, které jeho otec Nabuchodonosor odnesl z jeruzalémského chrámu, aby z nich pili král, jeho velmožové, jeho ženy i jeho zpěvačky.

Vtom se objevily prsty lidské ruky a psaly naproti svícnu na vápennou omítku zdi královského paláce; král viděl část píšící ruky. Tu zbledla králova tvář, jeho myšlenky ho poděsily, klouby jeho kyčlí se uvolnily, koleno klepalo o koleno.

Král zvolal nahlas, aby přivedli zaklínače, chaldejce a věštce. Ujal se slova a řekl babylónským mudrcům: „Ten, kdo přečte toto písmo a podá mi jeho výklad, bude oblečen do purpuru, na hrdlo dostane zlatý řetěz a bude jako třetí vládnout v království.“ Vstoupili tedy všichni královští mudrci, nemohli však písmo přečíst ani podat jeho výklad králi. Tu se král Baltazar velmi poděsil, barva jeho tváře se změnila, a také jeho velmoži byli zmateni.

Ke králi byl tedy uveden Daniel. Král se ujal slova a řekl Danielovi: „Ty jsi Daniel z judských vyhnanců, kterého přivedl král, můj otec z Judska? Slyšel jsem, že je v tobě duch bohů, že v sobě máš vědění, důvtip a neobyčejnou moudrost. Právě nyní byli ke mně přivedeni mudrci a zaklínači, aby přečetli toto písmo a podali mi jeho výklad, ale nedovedli mi oznámit jeho význam. Slyšel jsem o tobě, že dovedeš vykládat (tajemství) a rozluštit nesnadné věci – nuže, jestliže nyní dovedeš přečíst písmo a podat mi jeho výklad, budeš oblečen do purpuru, na hrdlo dostaneš zlatý řetěz a budeš jako třetí vládnout v království.“

Nato se Daniel ujal slova a řekl králi: „Ponech si své dary, jinému můžeš dát své odměny, přece však přečtu králi písmo a podám mu jeho výklad.

Nuže, to je písmo, které je napsáno: Mene, tekel, ufarsin. To je pak výklad slov: mene: Bůh spočetl tvé království a ukončil ho. Tekel: Na váze jsi byl zvážen a shledán lehkým. Fares: Roztrhnuto bylo tvé království a dáno Médům a Peršanům.“

Tu z Baltazarova rozkazu oblékli Daniela do purpuru, na hrdlo mu dali zlatý řetěz a prohlásili o něm, že vládne jako třetí v království. V téže noci byl chaldejský král Baltazar zabit.

Království obdržel Méd Dareios ve věku šedesáti dvou let.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Žl 75 (74),6.8.11.9; Zj 14,9.10

Nezdvihejte pyšně hlavu, Bůh je soudce, rozdrtí úplně pýchu bezbožníků. * Neboť Hospodin má v ruce číši, pít musí všichni bezbožníci země.

Kdo se klaní šelmě a jejímu obrazu, bude pít z vína Božího hněvu. * Neboť Hospodin má v ruce číši, pít musí všichni bezbožníci země.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze starokřesťanské homilie z 2. století

(Cap. 10,1 – 12,1; 13,1: Funk 1,157-159)

Vytrvejme v naději

Nuže, bratři moji, čiňme Otcovu vůli, neboť on nás povolal, abychom žili; a snažme se více o ctnost a zanechme zloby, která vede ke hříchu, a vyhněme se bezbožnosti, aby se nás nezmocnilo zlo. Když se totiž budeme snažit činit dobro, přijde k nám pokoj. Z toho důvodu jej nemohou najít lidé, které ovládají lidské obavy a kteří dávají přednost přítomným požitkům před tím, co je zaslíbeno v budoucnosti. Neboť nevědí, jak velké trápení je spojeno s pozemskou rozkoší a jaká slast je v budoucím zaslíbení. Kdyby to přitom činili jen oni sami, dalo by se to snést. Jenže oni vytrvale kazí nevinné duše špatným učením, jako by nevěděli, že se jim za to dostane dvojího odsouzení: za sebe i za ty, kdo je poslouchají.

My však služme s čistým srdcem Bohu, a budeme spravedliví. Kdybychom ovšem nesloužili, protože bychom nevěřili Božím zaslíbením, byli bychom ubožáci. Vždyť i prorocké slovo praví: „Ubozí jsou pochybovači, ti, kteří v srdci váhají a říkají: ‚Tohle jsme už slýchali dávno, dokonce za časů našich otců, jenže den ze dne na to čekáme, a nic z toho jsme nespatřili.‘ Pošetilí, porovnejte se s nějakou dřevinou, třeba s vinnou révou: nejdřív ztratí listí, potom nasadí výhonky, pak zelené plody a nakonec zralý hrozen. Tak i na můj lid přišly nejdřív nepokoje a tíseň, ale nakonec dostane to dobré.“

A proto, bratři moji, nepochybujme, ale vytrvejme v naději, abychom také obdrželi odměnu. Neboť věrný je ten, který slíbil, že každému odplatí podle jeho skutků. Budeme-li tedy před Bohem činit spravedlnost, vejdeme do jeho království a obdržíme, co bylo zaslíbeno, to jest, co ucho neslyšelo, ani oko nevidělo, nač člověk nikdy ani nepomyslil.

Očekávejme tedy každou hodinu království Boží, v lásce a spravedlnosti, protože neznáme den, kdy se Bůh zjeví. Měli bychom už, bratři, konečně činit pokání a vzpamatovat se pro dobro, neboť jsme plní všelijakých pošetilostí a zloby. Zbavme se dřívějších hříchů a z hloubi duše čiňme pokání, abychom byli spaseni. Nepodbízejme se lidem ani se nechtějme líbit jen sobě navzájem, ale i lidem mimo nás, a to kvůli spravedlnosti, aby se skrze nás neuráželo Kristovo jméno.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

1 Kor 15,58; 2 Sol 3,13

Buďte pevní, nedejte se zviklat a vždy vynikejte v díle Páně. * Víte přece, že vaše námaha není marná, když ji konáte ve spojení s Pánem.

Nenechte se od konání dobrých skutků odradit únavou. * Víte přece, že vaše námaha není marná, když ji konáte ve spojení s Pánem.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí a milosrdný Bože, dej nám sílu překonávat všechno, co se nám staví do cesty, ať ti můžeme bez vnitřních i vnějších překážek svobodně sloužit. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky