16. březen 2023

Čtvrtek, doba postní, 3. týden
3. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Boží Synu, ty jsi vinu

shladil nás, všech hříšníků.

Na křížis pněl, muky trpěl

pro nás od protivníků.

Zjednal jsi nám to, co Adam

ztratil skrze pýchu svou

a řeč ďáblovu lichou,

smířil jsi nás v ten smutný čas,

když ses k Otci s velkou mocí

modlil za naše viny:

Odpustiž jim, neb já to vím,

že nevědí, co činí.

Synu Boží, ty jsi zboží

všech duší i bohatství.

V tebe vlitá je i skrytá

plnost celého božství.

Tys studnice, nikdo více;

není žádné milosti,

jedině v tvé plnosti:

kdo chce píti, nežízniti,

ať jde k tobě, váží sobě

u tebe živé vody,

tu vždy pijíc, nežízní víc,

ale má věčné hody.

Ježíši náš, ty dobře znáš,

že jsme plni všech zlostí.

Skrze svou krev nám viny slev

a popřej své milosti.

Ať jsme silní, neomylní

ve víře, v milování,

plníce přikázání,

ať úzkosti vždy s radostí

nesem pro tě v svém životě,

Pane, Králi Sabaoth;

potom nám přej, u sebe dej

v nebesích věčný život.

Nebo:

Má duše se nespouštěj

nikdy Boha svého,

neb on mě neopustí

též času žádného.

V něm je má naděje,

on mě ve dne i v noci

opatruje svou mocí,

když se mi zle děje.

Abych vždy mohl jíti

jen po cestách přímých,

k své škodě neblouditi

v temnostech omylných,

světlo slova svého

přede mnou rozsvěcuje

a mě vždy ochraňuje

před lstí ďábla zlého.

Byť pak mě opustili,

jak se v světě děje,

moji přátelé milí,

když mi sám Bůh přeje,

rychle svou milostí

mě zbaví všeho zlého,

duši, tělu škodného,

přivede k radosti.

Jemu já se oddávám

v štěstí, také v psotě,

jeho vždycky zůstávám

v smrti i v životě.

Vím, že neopustí

doufajícího v něho,

že zachrání každého,

kdo se ho nespustí.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, shlédni z nebe, pohleď na naše pohanění.

Žalm 89 (88), 39-53
Nářek nad zkázou Davidova domu
Vzbudil nám mocného spasitele z rodu svého služebníka Davida. (Lk 1,69)
IV (39-46)

(Ty) jsi zamítl a zavrhl, *

zanevřels na svého pomazaného.

Pohrdl jsi smlouvou svého služebníka, *

jeho korunu znesvětils v prachu.

Pobořils všechny jeho hradby, *

jeho tvrze proměnils v trosky.

Každý, kdo šel kolem, ho oloupil, *

svým sousedům zůstal pro smích.

Povýšil jsi pravici jeho protivníků, *

rozveselils všechny jeho nepřátele.

Otupil jsi ostří jeho meče *

a nepomohl jsi mu v boji.

Nechals vyblednout jeho lesk *

a jeho trůn jsi povalil na zem.

Ukrátils dny jeho mladistvé svěžesti, *

zahrnul jsi ho hanbou.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodine, shlédni z nebe, pohleď na naše pohanění.

2. ant. Kristus je výhonek z Davidova kořene, zářivá jitřní hvězda.

V (47-53)

Jak dlouho, Hospodine? †

Chceš se stále skrývat? *

Bude tvůj hněv hořet jak oheň?

Uvaž, jak krátký mám život, *

jak pomíjivé stvořils všechny lidi!

Žije někdo, kdo by neuzřel smrti? *

Kdo by se zachránil z moci podsvětí?

Kde jsou, Pane, tvé bývalé milosti, *

které jsi přísahal Davidovi při své věrnosti?

Pamatuj, Pane, na potupu svých služebníků, *

nosím v klíně všechna nepřátelství národů,

jimiž tupí, Hospodine, tvoji nepřátelé, *

jimiž tupí jednání tvého pomazaného.

Požehnán buď Hospodin navěky! *

Staň se! Staň se!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Kristus je výhonek z Davidova kořene, zářivá jitřní hvězda.

3. ant. Naše léta jsou jako tráva, která vadne, jen ty, Bože, zůstáváš navěky.

Žalm 90 (89)
Věčný Bůh, útočiště každého člověka
U Boha je jeden den jako tisíc roků a tisíc roků jako jeden den. (2 Petr 3,8)

Pane, tys nám býval útočištěm *

od pokolení do pokolení!

Dříve než se zrodily hory, než povstala země a svět, *

od věčnosti do věčnosti jsi ty, Bože!

Rozkazem vracíš člověka v prach *

a pravíš: „Vraťte se, smrtelníci!“

Neboť tisíc let je v tvých očích †

jako včerejší den, který minul, *

a jako noční hlídka.

Uchvacuješ je, jsou jako ranní sen, *

podobají se pučící trávě:

Zrána kvete a bují, *

večer je skosena a vadne.

Hyneme vskutku pro tvůj hněv, *

děsíme se pro tvé rozhořčení.

Položils před sebe naše viny, *

naše tajné hříchy jsou ve světle tvé tváře.

Neboť pominuly všechny naše dny v tvém hněvu, *

jako vzdech jsme dokončili svá léta.

Našich let bývá úhrnem sedmdesát, *

u toho, kdo je při síle, osmdesát.

Většina jich je lopota a trýzeň, *

neboť rychle pomíjejí, a my odlétáme.

Kdo uváží sílu tvého hněvu *

a kdo se bojí tvé nevole?

Nauč nás počítat naše dny, *

ať dojdeme k moudrosti srdce.

Obrať se, Hospodine, jak dlouho ještě budeš čekat? *

Slituj se nad svými služebníky!

Nasyť nás brzy svou slitovností, *

ať jásáme a radujeme se po celý život!

Potěš nás za dny, kdy jsi nás soužil, *

za léta, kdy jsme zakoušeli zlé.

Nechť se ukáže tvým služebníkům tvoje dílo, *

tvá sláva jejich synům.

Ať je nad námi dobrotivost Pána, našeho Boha, †

dej zdar práci našich rukou, *

dej zdar práci našich rukou!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Naše léta jsou jako tráva, která vadne, jen ty, Bože, zůstáváš navěky.

Kdo má zalíbení v Hospodinově zákoně,

ve svůj čas přináší ovoce.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Mojžíšovy

34,10-28

Hospodin obnovuje svou smlouvu

(Bůh řekl Mojžíšovi:) „Hle, sjednám smlouvu před celým tvým lidem; způsobím divy, které se nikdy nestaly na celé zemi a před žádným národem, aby všechen lid, uprostřed kterého žiješ, viděl Hospodinovo dílo, to strašné, co skrze tebe udělám.

Zachovej to, co ti dnes přikazuji: Hle, já před tebou vyženu Amority, Kananejce, Chetity, Perizity, Chivity a Jebuzity. Dej si pozor, abys neuzavíral přátelství s obyvateli země, do níž přicházíš, aby ti to uprostřed tebe nebylo ke zkáze. Proto jejich oltáře rozboříte, jejich posvátné kameny rozbijete, jejich posvátné kůly skácíte.

Nebudeš se klanět jinému bohu, neboť Hospodin – jeho jméno je Žárlivý – je žárlivý Bůh. Nesjednávej smlouvu s obyvateli země, aby tě, až budou smilnit se svými bohy a obětovat jim, (někdo) nezavolal a nejedl jsi z jejich obětí. Z jejich dcer nevezmeš (manželku) pro své syny, aby jejich dcery nesmilnily se svými bohy a nesvedly vaše syny ke smilnění s jejich bohy.

Neodliješ si z kovu žádného boha.

Zachovej slavnost nekvašených chlebů; sedm dní budeš jíst nekvašené chleby, jak jsem ti přikázal, v určený čas měsíci abibu, neboť v měsíci abibu jsi vyšel z Egypta.

Všechno, co otvírá lůno a je mužského rodu, patří mně: všechno prvorozené z tvého stáda, ať je to býk, nebo beránek. Za prvorozeného osla dáš beránka; jestliže nevykoupíš, musíš ho zabít (zlomením šíje). Všechno prvorozené ze svých synů musíš vykoupit! Neobjevíš se před mou tváří s prázdnýma rukama.

Šest dní budeš pracovat, sedmý den budeš odpočívat, a to i v čas orby a sklizně.

Budeš slavit slavnost týdnů s prvotinami pšeničné žně a slavnost sklizně na přelomu roku.

Všichni, kdo jsou u tebe mužského rodu, objeví se třikrát v roce před tváří Pána, Hospodina, Boha Izraele. Až před tebou vyženu všechny pohany a rozšířím tvé území, nikdo nevpadne do tvé země v době, kdy třikrát do roka vystoupíš, abys viděl tvář Hospodina, svého Boha.

Nevyleješ krev své oběti nad (něčím) kvašeným. Nesmí zůstat něco z obětí při slavnosti velikonočního beránka do rána.

Nejlepší z plodin své země přineseš do domu Hospodina, svého Boha; nesmíš vařit kůzle v mléku jeho matky.“

Potom Hospodin řekl Mojžíšovi: „Napiš si tato slova, neboť na základě těchto slov jsem sjednal smlouvu s tebou a s Izraelem.“

Mojžíš byl s Hospodinem čtyřicet dní a čtyřicet nocí, nejedl chléb a nepil vodu. Napsal na desky slova smlouvy, desatero přikázání.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Jan 1,17.18; 2 Kor 3,18

Zákon byl dán skrze Mojžíše, milost a pravda přišly skrze Ježíše Krista. * Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu.

My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on. * Boha nikdo nikdy neviděl. Jednorozený Syn, který spočívá v náručí Otcově, ten o něm podal zprávu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O modlitbě“ od kněze Tertuliána

(Cap. 28-29: CCL 1,273-274)

Duchovní oběť

Modlitba je duchovní oběť, která zcela zatlačila do pozadí to, co se obětovalo dříve: Nač je mi množství vašich obětí? – praví Hospodin. Už mám dost žertev beranů a tuku jehňat, a krev býků a kozlů už nechci. Kdopak to žádal z vašich rukou?

Co skutečně Bůh žádal, o tom svědčí evangelium. Nastává hodina, kdy opravdoví ctitelé budou uctívat Otce v duchu a v pravdě. Bůh je totiž duch, a proto také hledá takové ctitele.

My jsme jeho skuteční ctitelé a opravdoví kněží, když se v duchu modlíme a v duchu modlitbu obětujeme. A to je oběť, která Bohu náleží a je mu příjemná, kterou žádal a o které mluvil.

Takovou modlitbu máme přinášet na Boží oltář spolu s hymny a žalmy, která vychází z upřímného srdce, je živena vírou, podpořena opravdovostí, skutečně bezúhonná a čistá, korunovaná láskou a doprovázená dobrými skutky. Ta pak dosáhne u Boha všeho.

Co by odepřel Bůh modlitbě, která vychází z ducha a pravdy, když ji sám vyžaduje? Čteme a slyšíme a jsme přesvědčováni o tom, jaké jsou důkazy její působivosti.

Dřívější modlitba chránila před ohněm, dravými šelmami a hladem, neměla však ducha Kristova.

O co více tedy zmůže modlitba křesťanská. Nepřivádí doprostřed plamenů anděla s chladivou rosou, nezachraňuje před lvími tlamami ani nepřenáší jídlo ženců těm, kdo hladoví. Nikterak nezbavuje v utrpení pocitu bolesti, ale trpícím, sužovaným a ztrápeným dává sílu vydržet a rozmnožuje milost, takže věřící poznává, co od Boha dostává, když ví, že trpí pro jméno Boží.

Kdysi modlitba působila rány, zaháněla vojska nepřátel, zadržovala blahodárný déšť. Nyní však modlitba spravedlivého odvrací všechen Boží hněv, zastává se nepřátel, prosí za pronásledovatele. Proč by bylo divné, že dovede vymoci z nebe proudy vod, když uměla vyprosit i oheň? Modlitba je to jediné, co Boha přemáhá; ale Kristus nechtěl, aby působila zlo, všechna její síla má působit dobro.

A tak modlitba především zachraňuje duše zemřelých před smrtí věčnou, posiluje slabé, uzdravuje nemocné, posedlé vysvobozuje z moci zlého ducha, otvírá závory vězení, nevinným rozvazuje pouta. Dále pak zahlazuje viny, odhání pokušení, zastavuje pronásledování, ustrašeným dodává odvahy, velkodušné naplňuje štěstím, ty, kdo jsou na cestách, přivádí k cíli, utišuje vlnobití, ochromuje zločince, podporuje chudé, usměrňuje bohaté, pozvedá padlé, zachycuje padající, drží stojící.

Modlí se všichni andělé, všechno stvoření; dobytčata a šelmy při vstávání klekají, a když vycházejí ze stájí a doupat, nelení vzhlédnout k nebesům a po svém rozeznít svůj hlas. I ptáci, když vzlétají, rozepnou křídla do tvaru kříže, vznesou se k nebi a zpívají svou ptačí modlitbu.

Co tedy dále říkat o modlitbě. I sám Pán se modlil. Jemu buď čest a sláva na věky věků.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Jan 4,23-24

Opravdoví Boží ctitelé budou Otce uctívat v duchu a v pravdě. * Vždyť Otec si vyžaduje takové své ctitele.

Bůh je duch, a kdo ho uctívají, mají ho uctívat v duchu a v pravdě. * Vždyť Otec si vyžaduje takové své ctitele.

MODLITBA

Modleme se.

Pokorně tě prosíme, Bože, dej, ať stále hlouběji pronikáme do velikonočního tajemství, abychom blížící se svátky našeho vykoupení slavili s opravdovou zbožností. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky