17. leden 2023

Sv. Antonína, opata
památka

Narodil se kolem roku 250 ve vesnici Kome ve středním Egyptě. Když mu bylo 20 let, rozdal chudým dědictví po rodičích a uchýlil se na poušť. Zprvu bydlel ve skalní jeskyni se starým asketou, který ho zasvětil do poustevnického života. Shromáždil rozptýlené poustevníky a dal jim pravidla pro život v poustevnických osadách. Během více než 80 let opouštěl poušť, jen když bylo třeba, aby pomáhal pronásledovaným křesťanům (kolem 310), a když na výzvu svého biskupa, sv. Atanáše, v Alexandrii veřejně vystoupil proti ariánským bludům. Zemřel v roce 356 a v Jeruzalémě slavili jeho památku už v 5. století.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Jak velmi jste oslaveni,

všichni Boží svatí,

jste ze světských zarmoucení

do nebes přijati,

do radosti věčné,

do radosti věčné,

slávy nekonečné.

Co dřív oko nevidělo,

na to vy patříte,

co dřív ucho neslyšelo,

to nyní slyšíte;

nač jste nemyslili,

nač jste nemyslili,

již jste okusili.

Váš jediný den je lepší,

než zde léta mnohá,

život váš nejblaženější

v milování Boha.

Ta rozkoš nebeská,

ta rozkoš nebeská

je lepší než světská.

Všichni milí Boží svatí,

na nás vzpomínejte,

abychom se k vám dostati

mohli, pomáhejte.

Pomozte k spasení,

pomozte k spasení,

k slávy dosažení.

ŽALMY

1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Žalm 37 (36)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5,5)
I (1-11)

Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *

nezáviď těm, kdo páchají nepravost,

vždyť zvadnou rychle jako tráva, *

jako zelená bylina uschnou.

Doufej v Hospodina a čiň dobro, *

pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.

Raduj se v Hospodinu *

a dá ti, po čem touží tvé srdce.

Hospodinu svěř svůj osud, *

v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *

tvému právu jak polednímu jasu.

Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †

Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *

a při tom strojí úklady.

Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *

nepohoršuj se, to vede jen k zlému.

Neboť zločinci budou vyhlazeni, *

kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.

Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *

nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.

Pokorní však budou vlastnit zemi, *

budou se těšit z hlubokého klidu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.

II (12-29)

Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *

skřípá proti němu zuby.

Pán se mu však směje, *

vidí, že se blíží jeho den.

Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †

aby skláli chudáka a ubožáka, *

aby povraždili ty, kdo žijí správně.

Meč jim však vnikne do vlastního srdce *

a jejich luky se zlámou.

Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *

než velké bohatství bezbožníků,

neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *

ale spravedlivé Hospodin podpírá.

Hospodin pečuje o život bezúhonných, *

dědictví jejich přetrvá věky.

Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *

nasytí se ve dnech hladu.

Ano, bezbožníci zhynou, †

nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *

vyvanou jako dým.

Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *

spravedlivý se však ustrne a rozdává.

Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *

ti, kterým zlořečí, zhynou.

Hospodin dává krokům člověka sílu, *

má zalíbení v jeho životní cestě.

Jestliže padne, nezůstane ležet, *

protože mu Hospodin podpírá ruku.

Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †

ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *

že by jeho děti žebraly o chléb.

Pokaždé se ustrne a půjčí, *

za to na jeho dětech spočine požehnání.

Chraň se zlého a čiň dobré, *

a přežiješ věky,

neboť Hospodin miluje spravedlnost, *

neopouští svoje zbožné.

Zločinci však zajdou, *

potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.

Spravedliví budou vlastnit zemi, *

budou ji obývat věčně.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.

3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.

III (30-40)

Ústa spravedlivého mluví moudře, *

jeho jazyk hovoří, co je správné.

Boží zákon mu ovládá srdce, *

proto nevrávorají jeho kroky.

Bezbožník číhá na spravedlivého, *

snaží se ho zabít.

Hospodin však mu ho neponechá v moci, *

nedá ho odsoudit, až bude souzen.

Doufej v Hospodina *

a drž se jeho cesty,

povýší tě, abys vlastnil zemi, *

s radostí uzříš zkázu bezbožníků.

Viděl jsem zpupného bezbožníka, *

vypínal se jako košatý cedr.

Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *

hledal jsem ho – a nenašel.

Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *

vždyť budoucnost patří pokojným lidem.

Hříšníci však budou všichni zničeni, *

vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.

Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *

v dobách tísně je jim útočištěm.

Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †

bezbožníků je zbavuje a chrání je, *

protože se k němu utíkají.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.

Nauč mě dobrotě, moudrosti a vědění,

neboť důvěřuji tvým předpisům.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

6,4-25

Zákon lásky

(Mojžíš řekl lidu:) „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou! Ať tato slova, která ti dnes přikazuji, zůstanou v tvém srdci! Opakuj je svým synům, mluv o nich, když budeš přebývat doma, když budeš na cestách, když budeš ležet i stát. Přivaž je na svou ruku jako znamení a jako ozdobu mezi své oči. Napiš je na veřeje svého domu a na své brány!

Až tě přivede Hospodin, tvůj Bůh, do země, kterou přísahou zaslíbil dát tvým otcům Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, do velikých a krásných měst, která jsi nevystavěl, do domů plných všeho bohatství, které jsi nenaplnil, k vyhloubeným cisternám, které jsi nevysekal, do vinic a olivových sadů, které jsi nevysázel, až budeš jíst do sytosti, chraň se zapomenout na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu sloužit a jen v jeho jménu přísahat!

Nesmíte chodit za jinými bohy z božstev těch národů, které jsou kolem vás, neboť uprostřed tebe je Bůh žárlivě milující, Hospodin, tvůj Bůh. Ať Hospodin, tvůj Bůh, nevzplane proti tobě hněvem a nevyhladí tě z povrchu země. Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste ho pokoušeli v Masse. Musíte bedlivě dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, na jeho dohody a nařízení, která ti přikázal. Budeš dělat jen to, co je správné a dobré v Hospodinových očích, aby se ti dobře vedlo až půjdeš obsadit tu dobrou zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, že z ní před tebou vypudí všechny tvé nepřátele; tak přece mluvil Hospodin.

Až se tě tvůj syn v budoucnu zeptá: ‚Co to jsou ty dohody, zákony a ustanovení, která vám přikázal Hospodin, náš Bůh,‘ odpovíš svému synu: ‚Byli jsme faraonovými otroky v Egyptě a Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou. Před našimi zraky činil Hospodin znamení a zázraky veliké a zlé proti Egyptu, proti faraonovi i proti celému jeho domu. Ale nás odtamtud vyvedl, aby nás uvedl sem a dal nám zemi, kterou přísežně přislíbil našim otcům. Hospodin nám přikázal, abychom dodržovali všechna tato nařízení, báli se Hospodina, svého Boha, aby s námi bylo dobře po všechny dny, aby nás zachoval při životě, jak tomu je dnes. Bude se nám počítat za spravedlnost, budeme-li bedlivě dodržovat každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.‘“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Žl 19 (18),8.9; Řím 13,8.10

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost. * Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.

Kdo druhého miluje, splnil zákon. Naplněním zákona je láska. * Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze „Života svatého Antonína“ od svatého Atanáše, biskupa

(Cap. 2-4: PG 26,842-846)

O povolání svatého Antonína

Po smrti obou rodičů zůstal Antonín sám se svou jedinou sestrou, která byla ještě velmi malá. Ačkoli mu bylo sotva osmnáct nebo dvacet let, musel se starat o celé hospodářství i o sestru.

Když uběhlo od smrti rodičů necelých šest měsíců, šel Antonín jako obvykle do chrámu Páně a cestou v duchu přemýšlel, proč apoštolové všechno opustili a šli za Spasitelem a proč věřící, o nichž se mluví ve Skutcích apoštolů, prodali majetek a všechno, co za něj utržili, skládali apoštolům k nohám na almužny pro chudé; a uvažoval, co velikého je za to čeká v nebi. Když došel uprostřed těchto úvah až do kostela, právě se tam četlo evangelium. A v něm Antonín slyšel, jak Pán říká onomu boháči: Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej všechno, co máš, a rozdej to chudým. Pak přijď a následuj mě, a budeš mít poklad v nebi.

Antonína hned napadlo, že to byl sám Bůh, kdo mu připomněl příběh o svatých, a že to, co se četlo, patřilo vlastně jemu. A sotvaže vyšel z chrámu Páně, všechny pozemky po rodičích – patřilo mu na tři sta honů úrodných a velmi krásných polí – dal vesničanům, aby majetek nebyl jemu ani sestře na obtíž. Pak prodal také všechny movitosti a značný obnos, který z toho vytěžil, rozdal chudým. Jen něco málo nechal na sestřino zaopatření.

A když přišel znovu do chrámu, slyšel v evangeliu následující slova Páně: Nedělejte si starosti o zítřek. Ani v kostele už pak neměl stání, a tak hned odešel a rozdal nejnuznějším i ten zbytek. Sestru potom svěřil do výchovy známému společenství panen, které mu věřící doporučili, a sám se místo péče o hospodářství nadále zcela věnoval asketickému životu: dopřál si jenom to nejskrovnější a trpělivě snášel obtíže přísného života.

Věnoval se rovněž tělesné práci, neboť si vzal k srdci slova: Kdo nechce pracovat, ať nejí. Za část výdělku kupoval chléb, část rozdával chudým.

Často se modlil, protože věděl, že je třeba, abychom se bez ustání v ústraní modlili. A při čtení byl tak pozorný, že mu nic neuniklo a všechno si zapamatoval; tak mu posléze paměť nahradila všechny knihy.

A když všichni vesničané i jiní poctiví lidé, s nimiž přicházel Antonín do styku, zjistili, jaký je to člověk, nazývali ho Božím přítelem a měli ho rádi jako vlastního syna nebo bratra.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Mt 19,21

Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým, * a budeš mít poklad v nebi.

Pak přijď a následuj mě! * A budeš mít poklad v nebi.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys vedl svatého Antonína na poušť, aby ti tam sloužil postem a modlitbou; na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať dovedeme ovládnout sami sebe, abychom vytrvali v tvé službě a nade všechno tě milovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky