Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Drahý poklad moudrosti je Boží slovo nám,
v něm nám sebe k známosti podává Pán Bůh sám:
toť světlo k zjevení
Boží tváře nám v Kristu, na věčné spasení,
oživující vůně, v mdlobách občerstvení.
Raději věřit lidem než Božímu hlasu
páchne zajisté svodem všelikého času.
Ten na písku staví,
kdo na lidech zakládá, jak Kristus nám praví,
padne, když přijde příval, spasení se zbaví.
Naproti tomu sláva slova tvého, Pane,
až navěky zůstává, nikdy nezahyne.
Kdo se drží jeho
jako přepevné skály, nebude ničeho
báti se ke své škodě, chráněn pádu všeho.
Ó Otče věčný, z nebe popatř na stádce své,
jež vzdavši tobě sebe, žádá milosti tvé.
Svoje čisté slovo
zachovávej mu stále, ať vždy je hotovo
činiti vše, co káže učení Kristovo.
ŽALMY
1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *
nezáviď těm, kdo páchají nepravost,
vždyť zvadnou rychle jako tráva, *
jako zelená bylina uschnou.
Doufej v Hospodina a čiň dobro, *
pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.
Raduj se v Hospodinu *
a dá ti, po čem touží tvé srdce.
Hospodinu svěř svůj osud, *
v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *
tvému právu jak polednímu jasu.
Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †
Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *
a při tom strojí úklady.
Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *
nepohoršuj se, to vede jen k zlému.
Neboť zločinci budou vyhlazeni, *
kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.
Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *
nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.
Pokorní však budou vlastnit zemi, *
budou se těšit z hlubokého klidu.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.
2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.
Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *
skřípá proti němu zuby.
Pán se mu však směje, *
vidí, že se blíží jeho den.
Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †
aby skláli chudáka a ubožáka, *
aby povraždili ty, kdo žijí správně.
Meč jim však vnikne do vlastního srdce *
a jejich luky se zlámou.
Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *
než velké bohatství bezbožníků,
neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *
ale spravedlivé Hospodin podpírá.
Hospodin pečuje o život bezúhonných, *
dědictví jejich přetrvá věky.
Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *
nasytí se ve dnech hladu.
Ano, bezbožníci zhynou, †
nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *
vyvanou jako dým.
Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *
spravedlivý se však ustrne a rozdává.
Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *
ti, kterým zlořečí, zhynou.
Hospodin dává krokům člověka sílu, *
má zalíbení v jeho životní cestě.
Jestliže padne, nezůstane ležet, *
protože mu Hospodin podpírá ruku.
Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †
ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *
že by jeho děti žebraly o chléb.
Pokaždé se ustrne a půjčí, *
za to na jeho dětech spočine požehnání.
Chraň se zlého a čiň dobré, *
a přežiješ věky,
neboť Hospodin miluje spravedlnost, *
neopouští svoje zbožné.
Zločinci však zajdou, *
potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.
Spravedliví budou vlastnit zemi, *
budou ji obývat věčně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.
3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.
Ústa spravedlivého mluví moudře, *
jeho jazyk hovoří, co je správné.
Boží zákon mu ovládá srdce, *
proto nevrávorají jeho kroky.
Bezbožník číhá na spravedlivého, *
snaží se ho zabít.
Hospodin však mu ho neponechá v moci, *
nedá ho odsoudit, až bude souzen.
Doufej v Hospodina *
a drž se jeho cesty,
povýší tě, abys vlastnil zemi, *
s radostí uzříš zkázu bezbožníků.
Viděl jsem zpupného bezbožníka, *
vypínal se jako košatý cedr.
Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *
hledal jsem ho – a nenašel.
Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *
vždyť budoucnost patří pokojným lidem.
Hříšníci však budou všichni zničeni, *
vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.
Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *
v dobách tísně je jim útočištěm.
Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †
bezbožníků je zbavuje a chrání je, *
protože se k němu utíkají.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.
Nauč mě dobrotě, moudrosti a vědění,
neboť důvěřuji tvým předpisům.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
1,27 – 2,11
Výzva k následování Krista
Chovejte se tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu, (abych mohl vždycky shledat) – ať už k vám přijdu a uvidím vás, nebo ať jsem nepřítomen a jen o vás slyším – že pevně držíte pohromadě a jako jedna duše že společně bojujete (za rozšíření) víry v evangelium a že se v ničem nenecháváte zastrašit od protivníků. To je důkaz záhuby pro ně, ale spása pro vás. (Je to důkaz) od Boha: vám se přece dostalo té milosti, že smíte v Krista nejen věřit, ale také pro něho trpět. Podstupujete stejný zápas, jaký jste viděli, (že jsem podstupoval) já, a který, jak slyšíte, trvá dosud.
Jestliže je u vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké duchovní společenství a trochu srdečné účasti, dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, že vás bude (všechny) pojit jedna láska, že budete svorní a jednomyslní. Nic nedělejte z hašteřivosti nebo (touhy) po prázdné slávě, ale z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých.
Mějte v sobě to smýšlení, jako měl Kristus Ježíš:
ačkoli má božskou přirozenost,
nic nelpěl na tom, že je roven Bohu,
ale sám sebe se zřekl,
vzal na sebe přirozenost služebníka
a stal se jedním z lidí.
Byl jako každý jiný člověk,
ponížil se a byl poslušný až k smrti,
a to k smrti na kříži.
Proto ho také Bůh povýšil
a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,
takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno
na nebi, na zemi i v podsvětí
a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat:
Ježíš Kristus je Pán.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
1 Petr 2,24; Žid 2,14; 12,2
Kristus vynesl naše hříchy na dřevo kříže, abychom byli mrtví hříchům a žili spravedlivě. * Aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla.
Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází; místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž. * Aby svou smrtí zbavil moci toho, který má vládu nad smrtí, totiž ďábla.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Polykarpa, biskupa a mučedníka, Filipanům
(Nn. 6,1-8,2: Funk 1,273-275)
Kristus nám dal příklad sám na sobě
Kněží ať jsou milosrdní a plní soucitu vůči všem. Ať zbloudilé přivádějí zpět, navštěvují všechny nemocné a nezanedbávají vdovu, sirotka ani nuzného. Ať usilují o všechno, co je dobré před Bohem i před lidmi, a vyvarují se všeho hněvu, stranickosti a nespravedlivého soudu. Touha po majetku ať je daleko od nich. Ať nevěří ukvapeně nepříznivým zprávám o jiných, nejsou tvrdí v soudech a pamatují, že všichni jsme dlužníky za své hříchy.
Když tedy prosíme Pána, aby nám odpustil, musíme také sami odpouštět. Vždyť jsme před očima Pána a Boha, a všichni budeme stát před Kristovým soudem a každý sám za sebe bude skládat účty. Služme mu tedy s bázní a úctou. Přikázal nám to on i apoštolové, kteří nám zvěstovali evangelium, i proroci, kteří předpovídali příchod našeho Pána. Chceme horlivě usilovat o dobro a vyhýbat se pohoršením i lživým bratrům, těm, kteří pokrytecky nosí jméno Páně a svádějí povrchní lidi.
Každý, kdo nevyznává, že Ježíš Kristus přišel v těle, je antikrist. A kdo nevyzná svědectví kříže, je z ďábla. A kdo překrucuje slova Páně podle vlastního přání, a nemluví ani o vzkříšení, ani o soudu, je prvorozenec Satanův. Proto opusťme pošetilost mnohých i lživé nauky a obraťme se ke slovu, které nám bylo předáno na počátku. Buďme bdělí na modlitbách, vytrvalí v postech a prosme vševědoucího Boha, aby nás neuváděl v pokušení, jak pravil Pán: Duch je sice ochotný, ale tělo je slabé.
Neustále setrvávejme ve své naději a v záruce naší spravedlnosti, totiž v Ježíši Kristu, on na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo (kříže), on nezhřešil a nikdo od něho neslyšel nic neupřímného. Ale pro nás všechno vydržel, abychom skrze něho měli život. Napodobujme ho v jeho trpělivosti, budeme-li trpět pro jeho jméno, chtějme jej tím oslavit. Sám na sobě nám dal příklad, a my jsme uvěřili.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Srov. Řím 12,17; 2 Kor 6,3; Sk 24,15.16
Usilujme o dobro pro všechny lidi. * Nikomu v ničem nedávejme pohoršení, aby nebyla potupena naše služba.
Mám naději v Boha a snažím se, abych měl vždycky čisté svědomí před Bohem i před lidmi. * Nikomu v ničem nedávejme pohoršení, aby nebyla potupena naše služba.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty ukazuješ svou všemohoucnost nejvíce tím, že se smilováváš a nenecháváš nás bez pomoci; posiluj nás svou milostí, abychom vytrvale usilovali o dosažení toho, co nám slibuješ, a došli do nebeské slávy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky