Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Pochválen buď, Jezu Kriste,
že vyvoluješ zajisté
to, co se zdá býti slabé,
nezpůsobilé a malé.
Mláďátka, slabí rytíři,
které ukrutní žoldnéři
Herodesovi pobili,
smrtí tě dnes oslavili.
Nemohli sice mluvením,
ale krve vycezením
tvou božskou moc vyznávali,
Kriste, narozený z Panny.
Ó slavní Krista poslové,
ó mučedníků kvítkové,
k milosti nám pomáhejte,
za smilování žádejte.
Proste, Kristus vás vyslyší
pro tu nevinnou smrt vaši,
bychom byli vírou stálí
a jednou s ním kralovali.
ŽALMY
1. ant. Vladaři se spolu umlouvají proti Hospodinu a jeho Pomazanému.
Proč se pohané bouří, *
proč národy strojí marné plány?
Pozdvihují se pozemští králové †
a vladaři se spolu umlouvají *
proti Hospodinu a jeho Pomazanému.
„Rozlámejme jejich okovy *
a odhoďme jejich pouta!“
Směje se ten, který na nebesích trůní, *
jsou Pánu k smíchu.
Potom k nim rozhorlen mluví, *
děsí je svým hněvem;
„Já jsem přece ustanovil svého krále *
na Siónu, na své svaté hoře!“
Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †
Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *
já jsem tě dnes zplodil.
Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *
do vlastnictví končiny země.
Můžeš je roztlouci železným prutem, *
jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“
Nuže, králové, pochopte! *
Dejte si říci, vladaři země!
V bázni se podrobte Hospodinu, *
s chvěním ho poslouchejte,
aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *
protože jeho hněv se roznítí rychle.
Blaze všem, *
kdo se k němu uchylují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Vladaři se spolu umlouvají proti Hospodinu a jeho Pomazanému.
2. ant. Betlémské děti jsou bez poskvrny před trůnem Božím, byly vykoupeny z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka.
Radujte se, spravedliví, z Hospodina, *
sluší se, aby ho dobří chválili.
Citerou oslavujte Hospodina, *
hrejte mu na desetistrunné harfě.
Zpívejte mu píseň novou, *
dovedně sáhněte do strun, slavnostně je rozezvučte!
Neboť Hospodinovo slovo je správné, *
spolehlivé je celé jeho dílo.
Miluje spravedlnost a právo, *
země je plná Hospodinovy milosti.
Jeho slovem vznikla nebesa, *
dechem jeho úst všechen jejich zástup.
Vodstva moří shrnuje jako do měchu, *
do nádrží slévá oceány.
Nechť se bojí Hospodina celá země, *
všichni obyvatelé světa ať se před ním děsí.
On totiž řekl – a stalo se, *
on poručil – a vše povstalo.
Plány pohanů Hospodin maří, *
v nic uvádí myšlení národů.
Hospodinův úmysl trvá na věky, *
myšlenky jeho srdce po všechna pokolení.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Betlémské děti jsou bez poskvrny před trůnem Božím, byly vykoupeny z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka.
3. ant. Jejich bolest a nářek se změnily ve věčnou radost.
Blaze národu, jehož Bohem je Hospodin, *
blaze lidu, který si vyvolil za svůj majetek.
Z nebe shlíží Hospodin, *
vidí všechny smrtelníky.
Z místa, kde sídlí, dívá se *
na všechny obyvatele země.
Každému z nich uhnětl srdce, *
uvažuje o všech jejich skutcích.
Nezvítězí král početným vojskem, *
ani silák se nezachrání velkou udatností.
Zklame kůň, když jde o vítězství, *
nezachrání svou velikou silou.
Hospodinovo oko bdí nad těmi, kdo se ho bojí, *
nad těmi, kdo doufají v jeho milost,
aby jejich duše vyrval ze smrti, *
aby jim život zachoval za hladu.
Naše duše vyhlíží Hospodina, *
on sám je naše pomoc a štít.
V něm se raduje naše srdce, *
důvěřujeme v jeho svaté jméno.
Ať spočine na nás, Hospodine, tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jejich bolest a nářek se změnily ve věčnou radost.
Svatí zpívali píseň novou před trůnem Božím a Beránkovým
a spolu s nimi se zpěvem ozývala země.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Mojžíšovy
1,8-16.22
Zabíjení hebrejských dětí v Egyptě
V Egyptě se dostal k vládě nový král, který nevěděl nic o Josefovi. Řekl svému národu: „Hle, národ synů Izraele je příliš četný a silný na nás. Jednejme vůči němu obezřetně, aby se nerozmnožil a v případě války se nepřidal k našim nepřátelům, s námi nebojoval a neodešel ze země.“
Ustanovili tedy nad nimi dozorce (pro roboty), aby je týrali robotou. Stavěli faraonovi zásobovací města Pithom a Rameses. Čím víc však je týrali, tím víc se množili a rostli, takže si Egypťané zprotivili syny Izraele. Tyranií si je podrobili, ztrpčovali jim život tvrdou prací s přípravou hlíny, cihel a všelijakou prací na poli, vůbec je dřeli tyransky.
Egyptský král poručil hebrejským porodním pomocnicím, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Pua: „Když budete Hebrejkám pomáhat při porodu a zjistíte, že je to chlapec, usmrťte ho, když to bude děvče, ať je naživu.“
Farao (nadto) poručil všemu svému lidu: „Každého syna narozeného (Hebreům) hoďte do Nilu, každou dceru však nechte naživu!“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. Zj 14,5; srov. Iz 50,11; Zj 21,4
Betlémské děti jsou bez poskvrny před trůnem Božím. * Jejich bolest a nářek se změnily ve věčnou radost.
Nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude. * Jejich bolest a nářek se změnily ve věčnou radost.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Quodvultdea, biskupa
(Sermo 2 de Symbolo: PL 40,655)
Nemluví ještě, a už vyznávají Krista
Narodil se malý chlapec i velký Král. Zdaleka vede Bůh mudrce, aby se přišli poklonit tomu, kdo sice leží v jeslích, ale kraluje nebi i zemi. A když mudrcové zvěstují, že se narodil král, Herodes se děsí a chce ho zabít, aby neztratil své království. A přitom kdyby v něho uvěřil, klidně by si kraloval zde na tomto světě i jednou bez konce v životě věčném.
Proč se bojíš, Herode, když slyšíš, že se narodil Král? Nepřišel přece, aby tebe svrhl a vyhnal, ale aby přemohl ďábla. Ale ty to nechápeš, děsíš se a běsníš, a pro zničení toho jediného, po kterém se pídíš, se stáváš ukrutníkem vraždícím tolik dětí.
Neodvrátí tě ani láska hořekujících matek, ani truchlení otců nad zavražděnými syny, ani křik a nářek dětí. Vraždíš tyto drobečky jen proto, že tvé srdce vraždí strach a ty se domníváš, že když se ti podaří, oč usiluješ, budeš moci být dlouho živ. Ale vždyť ty chceš zabít sám Život!
Nuže, onen zdroj milosti, maličký i veliký, ten, který leží v jeslích, otřásá tvým trůnem. Aniž to víš, uskutečňuje skrze tebe své dílo a vysvobozuje duše ze zajetí ďáblova. Děti svých nepřátel přijal totiž za vlastní.
Děťátka umírají za Krista a nevědí o tom, rodiče oplakávají ty, kteří se ve smrti stávají mučedníky; a ty, kteří ještě ani nemluví, činí Kristus svými spolehlivými svědky. Hle, jak kraluje ten, jenž právě přišel vládnout! Hle, osvoboditel už osvobozuje, spasitel přináší spásu!
Jenže ty, Herode, o tom nic nevíš, děsíš se a běsníš. A zatímco proti tomuto dítěti běsníš, už mu prokazuješ službu, i když o tom nevíš.
Jak veliký je to dar milosti! Pro jaké zásluhy bylo těmto dětem dopřáno takovéto vítězství? Nemluví ještě, a už vyznávají Krista. Nejsou s to se pustit do boje, protože nevládnou ještě rukama, a už si odnášejí palmu vítězství!
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Zj 5,14; 4,10; 7,11; Žl 8,3; Zj 14,5
Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům. * Byly vykoupeny z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka.
Betlémské děti oslavují Pána: za života nemohly mluvit, chválí ho teď po smrti. * Byly vykoupeny z lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
chválí tě *
velký počet proroků,
vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
božský Utěšiteli, *
Duchu Svatý.
Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys poslal na svět svého Syna, a svaté děti betlémské, i když ještě neuměly mluvit, přece svědčily o jeho příchodu svou mučednickou smrtí; dej, ať my, kteří svou víru ústy vyznáváme, podle ní také žijeme. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky