13. leden 2023

Sv. Hilaria, biskupa a učitele církve
nezávazná památka

Narodil se kolem roku 315 v Poitiers a kolem roku 350 se stal tamějším biskupem. Postavil se proti šířícímu se arianismu a císař Konstans ho poslal (356) na čtyři roky do vyhnanství do Malé Asie. Ve svých spisech vykládal Písmo svaté a hájil víru v Kristovo božství a v nejsv. Trojici. Po svém návratu se přičinil, aby v celé Galii zvítězilo učení nicejského sněmu. Zemřel v roce 367. V roce 1852 byl prohlášen za učitele církve.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Veliká je milost dána

věřícím od Krista Pána,

by se z ní těšili

a s vírou dobře činili;

za tu milost jej milujme,

věrně následujme.

On nám dá nebeské zboží,

neboť jsme synové Boží;

učme se od něho,

berme svatý příklad z něho,

tak jako on nás miloval

a nám přikazoval.

A všem, kteří jeho jménem

slouží jeho svatým slovem,

proň vše opouštějíc,

těm slíbeno zde stokrát víc;

ty on zvláště opatruje,

láskou zahrnuje.

V nebi chce jim více dáti,

věčnou ctí korunovati,

tam budou jasnější,

nad všechny hvězdy skvělejší,

budou míti slávu z něho

ti poslové jeho.

Vizme spolu, všichni věrní,

že práce nadarmo není

pro Krista milého

zde v následování jeho.

Prosme, ať nás k ní vzbuzuje

a v ní posiluje.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.

Žalm 35 (34), 1-2.3b.9-19.22-23.27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli se, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26,3.4)
I (1-2.3b.9-12)

Oboř se, Hospodine, na mé protivníky, *

bojuj s těmi, kteří proti mně brojí.

Uchop štít a pavézu, †

povstaň mi na pomoc! *

Řekni mé duši: „Já jsem tvá spása!“

Má duše zajásá Hospodinu, *

radovat se bude pro jeho pomoc.

Ze všech svých sil budu volat: *

Hospodine, kdo se ti vyrovná?

Vysvobozuješ chudáka z moci silnějšího, *

nebohého ubožáka z lupičovy ruky.“

Vystoupili nespravedliví svědci, *

ptali se mě na to, co nevím.

Za dobré zlým se mi odměnili *

tím, že mě opustili.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.

2. ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.

II (13-16)

Vždyť já, když oni churavěli, oděl se kajícím rouchem, †

postem se trýznil, *

modlitbou obíral v nitru,

jako k příteli, jako k bratru se choval, *

skleslý byl smutkem, jak bych nad matkou truchlil.

Ale když já jsem klopýtl, měli radost a srotili se, *

srotili se proti mně a bili mě znenadání.

Drásali mě bez přestání, †

tupili, posmívali se mi, *

skřípali proti mně zuby.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.

3. ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.

III (17-19.22-23.27-28)

Pane, jak dlouho budeš přihlížet? †

Od řvoucích zvířat vysvoboď mou duši, *

od lvů můj život.

Vzdám ti díky ve velkém shromáždění, *

v zástupech lidu budu tě chválit.

Ať se nade mnou neradují moji nespravedliví nepřátelé, *

nechť škodolibě nemžourají, kdo mě nenávidí bez příčiny!

Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, *

Pane, nevzdaluj se ode mě!

Probuď se, procitni a zachraň mě, *

Bože můj a Pane, ujmi se mě!

Nechť jásají a plesají, kdo přejí mé spravedlivé věci, *

ať mohou stále říkat: Buď veleben Hospodin, on přeje vše nejlepší svému služebníku.

Můj jazyk bude oslavovat tvou spravedlnost, *

stále hlásat tvou chválu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.

Můj synu, pamatuj na má slova,

dbej na mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Sirachovcovy

43,14-37 (řec. 13-33)

Přírodní jevy ukazují Boží velikost

Boží moc črtá blesky,

dává zazářit šípům svého soudu.

Proto se otvírají zásobárny

a mraky vylétají jako ptáci.

Svou mocí zahušťuje mraky

a drtí (je) v kameny krupobití.

Rachot jeho hromu děsí zemi,

jeho silou se třesou hory;

podle jeho vůle vane jižní vítr

i orkán severáku a vířící vichr.

Sype sníh jak hejno ptáků,

padá na zem jak mračno kobylek.

Oko obdivuje krásu jeho bělosti,

nad jeho přívalem srdce žasne.

Jako sůl sype na zem i jinovatku,

která mrzne v trnité ostny.

Vane studený severák

a na vodě se tvoří led;

všude na vodní hladině se usazuje,

povléká vodu jako krunýřem.

Stravuje hory, vysouší poušť

a spaluje trávu jak oheň.

Vláha však rychle všechno občerstvuje,

padá rosa a po úpalu vrací život.

Podle svého úradku dal (Bůh) poklesnout moři

a rozesadil na něm ostrovy.

Mořeplavci vyprávějí o jeho nebezpečích

a my žasnem, když tyto zvěsti slyšíme.

Jsou tam zvláštní a úžasné věci,

druhy všelijakých zvířat, ohromné obludy.

Božím působením končí vše zdárně,

všechno je spořádáno na jeho rozkaz.

Mohli bychom mluvit o mnohém,

ale nedosáhneme konce

– souhrn řeči: On je všechno.

Kde dostanem sílu, abychom ho velebili?

Vždyť On je větší než celé jeho tvorstvo.

Pán je strašný a svrchovaně velký

a jeho moc je úžasná.

Vy, kdo oslavujete Pána, chvalte ho,

jak jen můžete, ale on vás předčí.

Vy, kdo jej velebíte, přidejte na síle,

neustávejte, neboť vystihnout ho nelze.

Kdo ho viděl a může o tom vyprávět?

Kdo ho může velebit, jak si zasluhuje?

Je mnoho skrytých věcí, které jsou větší než tyto,

neboť vidíme jen málo z jeho skutků.

Vždyť Pán stvořil všechno

a zbožným lidem udělil moudrost.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Sir 43,29.30 (řec. 27.28)

Když chválíme Boha, mohli bychom mluvit o mnohém, ale nedosáhneme konce. * On je všechno.

Kde dostanem sílu, abychom ho velebili? Vždyť on je větší než celé jeho tvorstvo. * On je všechno.

DRUHÉ ČTENÍ

Z traktátu „O Trojici“ od svatého Hilaria

(Lib. 1,37-38: PL 10,48-49)

Budu ti sloužit tím, že tě hlásám

Jsem si vědom, Otče, všemohoucí Bože, že se mám vůči tobě snažit ve svém životě především o to, aby se všechno mé mluvení i myšlení zabývalo tebou. A užívání řeči, kterou jsi mi dal, nemůže mi přinést lepší odměnu, než že ti mohu sloužit tím, že tě hlásám, a že nevědomému světu či popírajícímu bludaři ukazuji, že jsi Otec, Otec jednorozeného Syna.

Jenom k tomu se upíná má vůle. Zároveň však je nutno prosit o dar tvé pomoci a tvého milosrdenství, abys plachty, rozpjaté naší vírou a vyznáním, naplnil vanutím svého Ducha a dále nás popoháněl ve směru kázání, které jsme započali. Vždyť nám není nevěrný ten, od něhož pochází příslib: Proste, a dostanete; hledejte, a naleznete; tlučte, a otevře se vám.

Budeme tedy, protože jsme chudí, prosit o to, co postrádáme, s vytrvalým úsilím budeme zkoumat výroky tvých proroků a apoštolů a bušit na všechny brány poznání, které je pro nás dosud uzamčené. Ale na tobě je, abys udělil, oč prosíme, aby se nám dostalo toho, co hledáme, a aby se otevřelo to, nač bušíme.

Jsme totiž ochromeni jakousi leností a otupělostí své přirozenosti a slabost našeho ducha nás drží v nevědomosti a brání nám porozumět tvým věcem. Ale studium tvé nauky nás přivádí k chápání a poznání božských skutečností a poslušnost víry nás povznáší nad přirozené smýšlení.

Očekáváme tedy, že povzbudíš počátky tohoto nesmělého podnikání a utvrdíš jeho pokrok a že nás povoláš k účasti na duchu proroků a apoštolů, abychom nechápali jejich výroky v jiném smyslu, než jak to bylo od nich řečeno, a abychom jejich učení věrně vyjádřili patřičnými výrazy.

Chceme totiž mluvit o tom, co oni hlásali jako tajemství: mluvit o tobě, věčném Bohu, Otci jednorozeného Syna, který je věčný Bůh; mluvit o tobě, jediném nezrozeném, a o jediném Pánu Ježíši Kristu, od věčnosti zrozeném z tebe. Jeho nelze považovat za jiného boha, i když se od tebe skutečně odlišuje, ani o něm nelze hlásat, že není zplozen z tebe, jediného Boha, a ani o něm nelze vyznávat, že je něco jiného než pravý Bůh, zrozený z tebe, Otče, pravý Bože.

Dej nám tedy patřičná slova, světlo poznání, ušlechtilost výrazů, věrnost k pravdě. Pomoz nám to, čemu věříme, také hlásat. To znamená: když skrze proroky a apoštoly poznáváme tebe, Otče, jediného Boha, i jediného Pána, Ježíše Krista, kéž je nám nyní dáno, abychom proti bludařům, kteří to popírají, oslavovali tebe, Bože, a hlásali beze všeho omylu i božství tvého Syna.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

1 Jan 4,15.6.2-3

Kdo vyznává, že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu. * Podle toho rozeznáváme ducha pravdy a ducha bludu.

Každý duch, který vyznává, že Ježíš přišel v těle, je z Boha; ale žádný duch, který Ježíše nevyznává, není z Boha. * Podle toho rozeznáváme ducha pravdy a ducha bludu.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, tys posiloval svatého biskupa Hilaria, aby vytrvale obhajoval božství tvého Syna; pomáhej i nám, abychom tuto pravdu víry správně chápali a věrohodně vyznávali. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky