Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Sám, Pane Bože, mě veď,
ať jsem živ k tvé cti, chvále,
uč mě a k tomu doveď,
ať tobě sloužím stále.
Já se jen tvé milosti
všechen zcela oddávám,
neb tys mě stvořil k štěstí,
ach, veď mě k němu, žádám.
Lásku svou převelikou
ke mně, můj Bože, obrať,
pomáhej mi všelikou
nepravost, podvod poznat,
bych se dle slova tvého
mohl vždycky spravovat
a smlouvu křtu svatého
žitím svým naplňovat.
Žádostem těla mého
odpírat mi pomáhej,
Svatého Ducha svého
ode mě neodnímej;
srdce mé rač spravovat,
ať po tvých cestách kráčí,
rač mi všeho darovat,
tak jak milost tvá ráčí.
Nebo:
Dobrý Pane Ježíši,
nechť má duše uslyší
hned zrána tvůj milý hlas,
že mé práci požehnáš.
Žehnáš všem pracujícím
a vroucně se modlícím,
proto před každou prací
duch se k tobě obrací.
Dej mi, Pane, rozum ten,
bych tak činil každý den,
sloužil tobě upřímně,
svou práci konal věrně.
I dnes žehnej mé práci,
ať svůj smysl neztrácí,
neb bez tvého přispění,
marné vše mé snažení.
ŽALMY
Ant. Nastaly nám dny pokání, čas odpuštění a spásy.
Jsi spravedlivý, Hospodine, *
a správné je tvé rozhodnutí.
Se spravedlností jsi uložil svá přikázání, *
s pevností svrchovanou.
Má horlivost mě stravuje, *
neboť moji protivníci zapomněli na tvá slova.
Dokonale se osvědčil tvůj výrok *
a tvůj služebník ho miluje.
Jsem maličký a v nevážnosti, *
nezapomínám však na tvá nařízení.
Tvá spravedlnost je spravedlnost věčná, *
pevný je tvůj zákon.
Dostihly mě úzkost a útisk, *
tvé předpisy jsou mým potěšením.
Spravedlnost tvých přikázání trvá navěky, *
pouč mě, abych mohl žíti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *
hořekuji před tebou v noci.
Kéž pronikne k tobě má modlitba, *
nakloň svůj sluch k mému volání!
Neboť bědami je nasycena má duše *
a můj život se blíží podsvětí.
Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *
jsem jako člověk bez pomoci.
Mezi mrtvými je moje lože, *
mezi zabitými, kteří leží v hrobě;
na ty už nevzpomínáš, *
jsou vyloučeni z tvé péče.
Položils mě do hluboké jámy, *
do temnot a do propastí.
Doléhá na mě tvůj hněv, *
všechny své přívaly jsi na mě vylil.
Odpudils ode mě známé, †
zošklivil jsi mě před nimi, *
jsem v žaláři, nevyváznu!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Mé oko hasne utrpením, †
denně k tobě, Hospodine, volám, *
k tobě vztahuji své ruce.
Děláš snad zázraky pro mrtvé, *
či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?
Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *
o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?
Lze poznat tvé divy v temnotách, *
tvou milost v kraji zapomnění?
Já však volám k tobě, Hospodine, *
má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.
Proč mě odmítáš, Hospodine, *
a přede mnou skrýváš svou tvář?
Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *
vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.
Převalil se přese mě tvůj hněv, *
zahubily mě tvé hrůzy.
Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *
koldokola mě obkličují.
Odcizils mi přítele i druha, *
temnota je mou důvěrnicí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Nastaly nám dny pokání, čas odpuštění a spásy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jl 2,17
Kněží, Hospodinovi služebníci, ať pláčou mezi předsíní a oltářem a říkají: „Ušetř, Hospodine, svůj lid, nevydávej své dědictví v potupu, aby nad ním nevládli pohané!“
Stvoř mi čisté srdce, Bože,
obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Modleme se.
Bože, veď nás, ať prožíváme postní dobu s opravdovou zbožností, abychom byli dobře připraveni přijmout velikonoční poselství o našem vykoupení a vydávat o něm svědectví. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky