4. duben 2023

ÚTERÝ VE SVATÉM TÝDNU

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Král nebeský, Pán Ježíš, Bohu Otci rovný,

ráčil býti na zemi člověku podobný

a pro lidskou ubohost chtěl sám nuzný býti,

dobrovolně pokutu hříšných na se vzíti.

V náramném ponížení v světě se ukázal,

v tom svou lásku velikou k nám hříšným dokázal;

toho, jejž obsáhnouti nebesa nemohla,

toho láska horlivá k nám na zemi strhla.

Mezi vlastní když přišel, od nich byl pohrdán,

od těch, jež uzdravoval, býval potupován,

od svých přátel, příbuzných mezi cizí vyhnán,

potom od učedníka k smrti těžké vydán.

Na svých ramenou svatých kříž k své smrti nesa,

skrze niž otevříti měl věrným nebesa,

bránil ženám plačícím jeho litovati,

aby spíše každý znal, proč ho milovati.

Pohleďme na Ježíše s pravou kajícností,

snažně žádejme býti vždy v jeho milosti,

bychom zůstávajíce s ním pevně spojeni

bližním svým odpouštěli všechna provinění.

Kéž bychom pospíšili svůj kříž nésti za ním,

cestou víry chodíce a pracujíce s ním,

nepřátel se nebáli jsouc jím posilněni,

neb po smrti navěky budem potěšeni.

ŽALMY

1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Žalm 37 (36)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5,5)
I (1-11)

Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *

nezáviď těm, kdo páchají nepravost,

vždyť zvadnou rychle jako tráva, *

jako zelená bylina uschnou.

Doufej v Hospodina a čiň dobro, *

pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.

Raduj se v Hospodinu *

a dá ti, po čem touží tvé srdce.

Hospodinu svěř svůj osud, *

v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *

tvému právu jak polednímu jasu.

Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †

Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *

a při tom strojí úklady.

Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *

nepohoršuj se, to vede jen k zlému.

Neboť zločinci budou vyhlazeni, *

kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.

Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *

nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.

Pokorní však budou vlastnit zemi, *

budou se těšit z hlubokého klidu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.

II (12-29)

Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *

skřípá proti němu zuby.

Pán se mu však směje, *

vidí, že se blíží jeho den.

Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †

aby skláli chudáka a ubožáka, *

aby povraždili ty, kdo žijí správně.

Meč jim však vnikne do vlastního srdce *

a jejich luky se zlámou.

Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *

než velké bohatství bezbožníků,

neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *

ale spravedlivé Hospodin podpírá.

Hospodin pečuje o život bezúhonných, *

dědictví jejich přetrvá věky.

Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *

nasytí se ve dnech hladu.

Ano, bezbožníci zhynou, †

nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *

vyvanou jako dým.

Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *

spravedlivý se však ustrne a rozdává.

Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *

ti, kterým zlořečí, zhynou.

Hospodin dává krokům člověka sílu, *

má zalíbení v jeho životní cestě.

Jestliže padne, nezůstane ležet, *

protože mu Hospodin podpírá ruku.

Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †

ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *

že by jeho děti žebraly o chléb.

Pokaždé se ustrne a půjčí, *

za to na jeho dětech spočine požehnání.

Chraň se zlého a čiň dobré, *

a přežiješ věky,

neboť Hospodin miluje spravedlnost, *

neopouští svoje zbožné.

Zločinci však zajdou, *

potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.

Spravedliví budou vlastnit zemi, *

budou ji obývat věčně.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.

3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.

III (30-40)

Ústa spravedlivého mluví moudře, *

jeho jazyk hovoří, co je správné.

Boží zákon mu ovládá srdce, *

proto nevrávorají jeho kroky.

Bezbožník číhá na spravedlivého, *

snaží se ho zabít.

Hospodin však mu ho neponechá v moci, *

nedá ho odsoudit, až bude souzen.

Doufej v Hospodina *

a drž se jeho cesty,

povýší tě, abys vlastnil zemi, *

s radostí uzříš zkázu bezbožníků.

Viděl jsem zpupného bezbožníka, *

vypínal se jako košatý cedr.

Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *

hledal jsem ho – a nenašel.

Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *

vždyť budoucnost patří pokojným lidem.

Hříšníci však budou všichni zničeni, *

vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.

Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *

v dobách tísně je jim útočištěm.

Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †

bezbožníků je zbavuje a chrání je, *

protože se k němu utíkají.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.

Až budu ze země vyvýšen,

potáhnu všechny lidi k sobě.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům

12,1-13

Mějme oči upřeny na Ježíše

Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se (člověk) snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu. Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali.

Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve. Zapomněli jste, že Bůh vás povzbuzuje jako své syny: „Když tě Pán vychovává, můj synu, neber to na lehkou váhu, ani neklesej na mysli, když tě kárá. Pán totiž trestá toho, koho má rád, a šlehá každého, koho uznává za svého syna.“

V té kázni vytrvejte! Bůh s vámi jedná jako se svými syny. Vždyť kterého syna otec nekárá? Všechny (děti) procházejí takovou kázní. Kdybyste tedy byli bez ní, byli byste děti cizí, ne synové. Mimo to: každého z nás vychovával náš pozemský otec (přísně, a přesto) jsme ho měli v úctě. Nemáme se proto tím spíše podřizovat Otci naší duše, abychom dosáhli života? (Pozemský otec) nás vychovával jen pro krátkou dobu, (a to tak,) jak se mu to zdálo vhodné, (nebeský Otec) však chce pro nás jen to nejlepší, abychom se stali účastnými jeho svatosti. Pokud ovšem (taková přísná) výchova trvá, nezdá se radostná, nýbrž bolestná, ale potom to nese těm, kdo jí prošli, ovoce míru, totiž spravedlnost.

Posilněte proto ochablé ruce a klesající kolena. Připravte pro své kroky přímé stezky, aby se chromý (úd) nevymkl, ale spíše uzdravil.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Žid 12,2; Flp 2,8

Ježíš místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; * nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.

Ponížil se a byl poslušný až k smrti. * Nyní sedí po pravé straně Božího trůnu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z knihy „O Duchu Svatém“ od svatého Basila Velikého, biskupa

(Cap. 15,35: PG 32,127-130)

Je pouze jedna smrt za spásu světa a pouze jedno zmrtvýchvstání

Spasitelný plán, který má náš Bůh a Spasitel s člověkem, spočívá ve vyvedení člověka ze situace, do níž se dostal po pádu, a v návratu k přátelství s Bohem, jemuž se odcizil svou neposlušností. Proto přišel Kristus na svět jako člověk, proto žil tak, jak to známe z evangelia, proto trpěl, byl ukřižován, pohřben a vstal z mrtvých: aby člověk šel za Kristem, a tak se zachránil a byl znovu přijat mezi Boží děti.

K dokonalému životu je tedy nutno následovat Krista a to nejen příklad jeho života, jeho mírnosti, pokory a trpělivosti, ale i jeho smrti. Tak to říká Kristův následovník Pavel: On umřel, i já mu chci být v tom podobný. Potom dosáhnu i vzkříšení z mrtvých.

Ale jakým způsobem jsme mu podobni v jeho smrti? Křestním ponořením byli jsme spolu s ním pohřbeni. Jak dochází k tomuto spolupohřbení a jaký užitek z takového následování? Především je nutné skoncovat s tím, jak jsme dosud žili. To však není možné, jestliže se někdo nenarodí znova, jak říká Pán. Znovuzrození, jak už samo slovo naznačuje, je začátkem nového života. Proto než tento nový život začneš, musíš skoncovat s předešlým. Je to něco podobného jako u závodníků: když doběhnou na konec závodní dráhy, otáčejí se zpátky a mezi oběma opačnými pohyby mají jakési zastavení a oddech; také při změně života se ukazuje nutnost, aby mezi dřívější a nový život vstoupila smrt; ta totiž ukončuje to, co bylo, a otvírá budoucnost.

A jakým způsobem můžeme sestoupit jako Kristus mezi mrtvé? Tím, že Kristův pohřeb napodobíme křtem. Vždyť tělo křtěnců je ve vodě jakoby pohřbíváno. Křest obrazně naznačuje odložení skutků těla, jak říká apoštol: Byli jste obřezáni, ovšem ne obřízkou provedenou lidskýma rukama, ale obřízkou Kristovou, která spočívá v úplném svlečení hmotného těla: křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu. Křest také očišťuje duši od nečistoty pocházející z tělesnosti smýšlení, jak je psáno: Umyj mě, a budu bělejší než sníh. Víme tedy, že je pouze jeden spasitelný křest; neboť je pouze jedna smrt za spásu světa a pouze jedno zmrtvýchvstání, a křest je jejich obrazem.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Řím 6,3.5.4

My všichni, kteří jsme byli křtem ponořeni v Krista Ježíše, byli jsme tím křtem ponořeni do jeho smrti. * Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání.

Tím křestním ponořením do jeho smrti byli jsme spolu s ním pohřbeni. * Neboť jestliže jsme s ním srostli tak, že jsme mu podobní v jeho smrti, budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, dej, ať s Kristem prožíváme památku jeho umučení, abychom mohli dosáhnout odpuštění, které nám zasloužil svou smrtí na kříži. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky