Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen.
HYMNUS
Sám, Pane Bože, mě veď,
ať jsem živ k tvé cti, chvále,
uč mě a k tomu doveď,
ať tobě sloužím stále.
Já se jen tvé milosti
všechen zcela oddávám,
neb tys mě stvořil k štěstí,
ach, veď mě k němu, žádám.
Lásku svou převelikou
ke mně, můj Bože, obrať,
pomáhej mi všelikou
nepravost, podvod poznat,
bych se dle slova tvého
mohl vždycky spravovat
a smlouvu křtu svatého
žitím svým naplňovat.
Žádostem těla mého
odpírat mi pomáhej,
Svatého Ducha svého
ode mě neodnímej;
srdce mé rač spravovat,
ať po tvých cestách kráčí,
rač mi všeho darovat,
tak jak milost tvá ráčí.
Nebo:
Dobrý Pane Ježíši,
nechť má duše uslyší
hned zrána tvůj milý hlas,
že mé práci požehnáš.
Žehnáš všem pracujícím
a vroucně se modlícím,
proto před každou prací
duch se k tobě obrací.
Dej mi, Pane, rozum ten,
bych tak činil každý den,
sloužil tobě upřímně,
svou práci konal věrně.
I dnes žehnej mé práci,
ať svůj smysl neztrácí,
neb bez tvého přispění,
marné vše mé snažení.
ŽALMY
Ant. Nastaly nám dny pokání, čas odpuštění a spásy.
Nenávidím nestálé lidi, *
miluji však tvůj zákon.
Jsi má ochrana a můj štít, *
důvěřuji tvému slovu.
Odstupte ode mě, zločinci, *
zachovám předpisy svého Boha.
Podporuj mě podle svého slibu, abych byl živ, *
mou naději nezklam!
Pomoz mi, a budu zachráněn, *
tvé příkazy budu mít stále na očích.
Pohrdáš všemi, kdo odstupují od tvých příkazů, *
neboť jejich myšlení je lživé.
Za strusku pokládáš všechny bezbožníky země, *
proto miluji tvá přikázání.
Strachem před tebou se děsí mé tělo *
a bojím se tvých rozhodnutí.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví, †
poskvrnili tvůj svatý chrám, *
Jeruzalém proměnili v trosky.
Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu, *
těla tvých zbožných divoké zvěři.
Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma, *
nebylo, kdo by je pohřbil.
Jsme vydáni pohaně svých sousedů, *
na potupu a výsměch svému okolí.
Jak dlouho, Hospodine? †
Budeš se stále hněvat? *
Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?
Nepřipomínej nám viny předků, †
tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc, *
vždyť jsme tak zbědovaní!
Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména, *
vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.
Proč mají říkat pohané: *
„Kdepak je ten jejich Bůh?“
Ať se ukáže na pohanech – před našima očima – *
pomsta za vylitou krev tvých služebníků.
Ať k tobě přijde vzdychání zajatých, *
mocí svého ramene nech naživu odsouzené na smrt.
My však, tvůj lid a ovce tvé pastvy, †
budem tě chválit navěky, *
po všechna pokolení budem vypravovat o tvé slávě.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Slyš, Izraelův pastýři, *
který vodíš Josefa jak ovce.
Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, *
před Efraimem, Benjamínem a Manassem,
probuď svou sílu *
a přijď nás zachránit!
Bože, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, *
když se modlí tvůj lid?
Nasytils jej chlebem slz *
a slzami jsi ho napojil vrchovatě.
Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří *
a naši nepřátelé se nám posmívají.
Bože zástupů, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Révu z Egypta jsi přenesl, *
vyhnals pohany a zasadils ji.
Připravils pro ni půdu, *
zapustila kořeny a naplnila zemi.
Přikryly se hory jejím stínem *
a jejím větvovím Boží cedry.
Vyhnala své ratolesti až k moři *
a své úponky až k Řece.
Proč jsi dal strhnout její ohradu? *
Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.
Pustoší ji kanec z lesa *
a polní zvěř ji spásá.
Bože zástupů, vrať se, *
shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!
Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, *
výhonek, který sis vypěstoval!
Kdo ji sežehli ohněm a posekali, *
ať zhynou hrozbou tvé tváře!
Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, *
nad člověkem, kterého sis vychoval.
Už od tebe neustoupíme, *
zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.
Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, *
rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Nastaly nám dny pokání, čas odpuštění a spásy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 55,6-7
Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení; ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští.
Stvoř mi čisté srdce, Bože,
obnov ve mně ducha vytrvalosti.
Modleme se.
Pokorně tě prosíme, Bože, dej, ať stále hlouběji pronikáme do velikonočního tajemství, abychom blížící se svátky našeho vykoupení slavili s opravdovou zbožností. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky