7. leden 2023

Sv. Rajmunda z Peňafortu, kněze
nezávazná památka

Narodil se kolem roku 1175 na zámku Penafortu u Barcelony. Stal se profesorem církevního práva v Bologni a později kanovníkem barcelonské katedrály. Na přání Petra Nolaska sestavil v roce 1222 stanovy pro nově zakládaný řád, jehož posláním bylo vykupovat křesťany z muslimského zajetí. Sám vstoupil k dominikánům a v letech 1238-1240 byl generálním představeným. Vyzval Tomáše Akvinského, aby napsal dílo „Summa contra gentiles“. Na pokyn Řehoře IX. vydal sbírku papežských dekretů. Mezi jeho spisy vyniká příručka pro zpovědníky „Summa casuum“. Zbytek života prožil v rodné Katalánii, kde se snažil navázat dialog s muslimy a kde také 6. I. 1275 v Barceloně zemřel. Za svatého byl prohlášen v roce 1601.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Veliká je milost dána

věřícím od Krista Pána,

by se z ní těšili

a s vírou dobře činili;

za tu milost jej milujme,

věrně následujme.

On nám dá nebeské zboží,

neboť jsme synové Boží;

učme se od něho,

berme svatý příklad z něho,

tak jako on nás miloval

a nám přikazoval.

A všem, kteří jeho jménem

slouží jeho svatým slovem,

proň vše opouštějíc,

těm slíbeno zde stokrát víc;

ty on zvláště opatruje,

láskou zahrnuje.

V nebi chce jim více dáti,

věčnou ctí korunovati,

tam budou jasnější,

nad všechny hvězdy skvělejší,

budou míti slávu z něho

ti poslové jeho.

Vizme spolu, všichni věrní,

že práce nadarmo není

pro Krista milého

zde v následování jeho.

Prosme, ať nás k ní vzbuzuje

a v ní posiluje.

ŽALMY

1. ant. Pamatuj na mě, Hospodine, ujmi se mě a pomoz mi.

Žalm 106 (105)
Boží dobrota a nevěrnost národa
Bylo to napsáno jako poučení pro nás, kteří žijeme v době poslední. (1 Kor 10,11)
I (1-18)

Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *

jeho milosrdenství trvá navěky.

Kdo vylíčí mocné Hospodinovy činy, *

kdo vypoví všechnu jeho slávu?

Blaze těm, kteří dbají práva, *

spravedlivě jednají v každé době.

Pamatuj na mě, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu, *

ujmi se mě a pomoz mi,

abych se těšil ze štěstí tvých vyvolených, †

abych se radoval z radosti tvého lidu, *

abych se chlubil spolu s tvým dědictvím.

Hřešili jsme jako naši otcové, *

páchali jsme nepravost, jednali bezbožně.

Naši otcové v Egyptě *

nechápali tvé divy,

neměli na paměti množství tvých dobrodiní, *

ale vzepřeli se proti Nejvyššímu u Rudého moře,

Přece však je zachránil pro své jméno, *

aby ukázal svou moc.

Pohrozil Rudému moři, a vyschlo, *

vedl je mezi vlnami jako po pevné zemi.

Zachránil je z moci toho, jenž je nenáviděl, *

vyprostil je z moci nepřítele.

Vody zatopily jejich protivníky, *

nezůstal z nich ani jeden.

Tu uvěřili jeho slovům *

a zpívali mu píseň chvály.

Brzy však zapomněli na jeho skutky, *

nevyčkali jeho rozhodnutí.

Dali se strhnout žádostivostí na poušti, *

pokoušeli Boha na pustině.

Splnil jim jejich žádost, *

ale poslal na ně i nakažlivou nemoc.

V táboře záviděli Mojžíšovi *

a Árónovi, zasvěcenému Hospodinu.

Otevřela se země a pohltila Datana, *

zavřela se nad Abiramovou tlupou.

V jejich tlupě vzplanul oheň, *

plamen spálil bezbožníky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pamatuj na mě, Hospodine, ujmi se mě a pomoz mi.

2. ant. Pamatujme na smlouvu s Hospodinem, naším Bohem.

II (19-33)

Zhotovili si tele u Chorebu *

a klaněli se modle ulité z kovu.

Zaměnili tak svoji Slávu *

za sochu býka, který požírá trávu.

Zapomněli na Boha, který je zachránil, *

který v Egyptě vykonal divy,

zázraky v Chámově zemi, *

úžasné skutky u Rudého moře.

Rozhodl se, že je zničí, †

kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený, u něho nepřimlouval, *

aby odvrátil jeho hněv, jímž je chtěl zhubit.

Pohrdli vytouženou zemí, *

nevěřili jeho slovu.

Reptali ve svých stanech, *

neposlouchali Hospodinova hlasu.

Proto jim přísahal pozdviženou rukou, *

že je zničí na poušti,

že jejich potomstvo rozptýlí mezi národy, *

že je rozpráší do cizích zemí.

Přidali se k Bál Peorovi, *

jedli oběti mrtvých bohů.

Dráždili (Hospodina) svými zločiny, *

proto je stihla pohroma.

Tu povstal Pinchas a zjednal spravedlnost. *

Pohroma přestala.

Připočetlo se mu to k zásluze *

po všechna pokolení na věčné časy.

Popudili ho u vod v Meribě, *

zle se vedlo Mojžíšovi jejich vinou,

neboť rozhořčili jeho mysl, *

že svými rty nerozvážně mluvil.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pamatujme na smlouvu s Hospodinem, naším Bohem.

3. ant. Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, a shromáždi svůj rozptýlený lid.

III (34-48)

Nevyhubili národy, *

jak jim Hospodin rozkázal,

ale smísili se s pohany *

a naučili se jejich skutkům.

Uctívali jejich modly, *

a ty se jim staly léčkou.

Obětovali své syny *

i své dcery zlým duchům.

Prolévali nevinnou krev, †

krev svých synů a dcer, *

které obětovali kananejským modlám.

Země byla poskvrněna krví, †

znečistili se svými skutky *

a zpronevěřili se svými zločiny.

Tu vzplanul hněv Hospodinův proti jeho národu *

a zošklivil si své dědictví.

Proto je vydal do moci pohanů; *

vládli jim ti, kteří je nenáviděli.

Utiskovali je nepřátelé, *

museli se sklonit pod jejich ruku.

Mnohokrát je vysvobodil, †

oni ho však roztrpčovali svými pletichami, *

proto byli pokořeni pro své viny.

Ale shlédl na jejich soužení, *

když slyšel jejich prosbu.

Rozpomenul se kvůli nim na svoji smlouvu *

a slitoval se pro své velké milosrdenství.

Vzbudil k nim soucit *

u všech, kteří je přivedli do zajetí.

Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, *

a shromáždi nás z pohanských zemí,

abychom chválili tvé svaté jméno *

a chlubili se tvou slávou.

Požehnaný Hospodin, Bůh Izraelův, †

od věků až na věky! *

Všechen lid ať řekne: „Amen!“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, a shromáždi svůj rozptýlený lid.

Nebesa hlásají jeho spravedlnost

a všechny národy vidí jeho slávu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

61,1-11

Hospodinův duch bude nad jeho služebníkem

Duch Páně, (duch) Hospodinův, je nade mnou,

protože mě Hospodin pomazal,

poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,

obvázat ty, jimž puká srdce,

oznámit zajatým propuštění,

svobodu uvězněným,

hlásat Hospodinovo milostivé léto

a den pomsty našeho Boha,

potěšit všechny soužené,

zarmoucené na Siónu (obveselit),

dát jim věnec místo popela,

olej radosti místo smutku,

šat jásotu místo malomyslnosti.

Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,

které Hospodin zasadil pro (své) oslavení.

Vystavějí odvěké zříceniny,

zbudují sutiny ze starých časů,

obnoví zničená města,

opuštěná od mnoha pokolení.

Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;

synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.

Vy se (však) budete nazývat „Hospodinovi kněží“,

bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.

Budete požívat bohatství národů

a honosit se jejich slávou.

Místo své dvojnásobné potupy a pohany

budou nad svým údělem jásat;

proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,

budou mít věčnou radost.

Neboť já, Hospodin, miluji právo,

nenávidím loupež a nepravost.

Věrně odměním jejich práci,

uzavřu s nimi věčnou smlouvu.

Jejich rod bude známý mezi pohany

a jejich potomstvo uprostřed národů.

Kdo je spatří, všichni uznají:

„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“

Radostí budu jásat v Hospodinu,

má duše zaplesá v mém Bohu,

neboť mi oblékl roucho spásy,

oděl mě šatem spravedlnosti

jako ženicha okrášleného věncem,

jako nevěstu ozdobenou šperky.

Jako země rodí rostlinstvo,

jako zahrada dává vzejít setbě,

tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti

a slávě před všemi národy.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Iz 61,1; Jan 8,42

Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.

Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Rajmunda

(Monumenta Ord. Præd. Hist. 6,2, Romæ 1901, pp. 84-85)

Bůh lásky a pokoje nechť dá vašemu srdci mír

Jestliže hlasatel pravdy, který nikdy nelže, opravdu řekl, že všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni, pak není podle mého soudu vyňat z tohoto obecného zákona nikdo, leda ten, kdo nechce nebo neumí žít v tomto věku rozvážně, spravedlivě a zbožně.

Vy však byste rozhodně neměli patřit k těm, jejichž dům si žije v klidu a míru a bezpečí, k těm, jimž nehrozí žádná Boží metla a jimž se v tomto životě vede dobře, až se v onen den propadnou do pekel.

Naopak, protože jste Bohu milí a on vás má rád, vaše bezúhonnost a zbožnost zasluhují a vyžadují, aby vás časté rány tříbily až k dokonalé a naprosté čistotě. Když tedy ostří meče, který nad námi visí, na vás čas od času dopadne dvojnásob nebo trojnásob často, právě z toho mějte velkou radost, neboť to můžete považovat za bezpečné znamení Boží lásky.

Ostrý dvojsečný meč znamená vnější zápasy a vnitřní úzkosti. Vnitřně se jeho rány zdvojnásobují a ztrojnásobují, jestliže nám protřelý zlý duch pomocí lsti nebo mámení zasévá do hloubi srdce nepokoj. V zápase s ním jste ostatně už dostatečně zkušení, vždyť jinak byste ani nemohli zakoušet celou tu líbeznost vnitřního pokoje a míru.

A zvenčí bije meč dvakrát a třikrát, jestliže bez příčiny propukne církevní pronásledování pro nějaké duchovní věci. Nejtěžší rány jsou přitom ty, které pocházejí od přátel.

To je ten žádoucí a blažený kříž Kristův, který s radostí přijal Ondřej a o němž Pavel, vyvolený Boží nástroj, tvrdí, že v něm je naše chlouba.

Mějte tedy oči upřené na Ježíše, původce a strážce naší víry. Ten trpěl naprosto bez viny, dokonce od vlastních lidí, a byl zařazen mezi zločince. A až budete pít kalich Pána Ježíše – ó jak je nádherný! – vzdávejte Pánu díky, neboť on je dárcem všeho dobra.

A sám Bůh lásky a pokoje nechť dá vašemu srdci mír a bezpečně vede vaše kroky. Skrytostí své tváře ať vás skryje před lidskými zmatky, dokud vás jednou neuvede a neusadí tam, kde v jeho plnosti budete navěky přebývat v líbeznosti klidu a míru, ve stáncích utěšených a v bezpečné blaženosti.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Světlem svého učení osvěcoval ty, kdo žili v temnotách, * a žárem lásky vykupoval chudáky a vězně.

Hříšníky přiváděl na správnou cestu, ubožáky vysvobozoval z rukou mocných * a žárem lásky vykupoval chudáky a vězně.

MODLITBA

Modleme se.

Milosrdný Bože, tys naplnil svatého Rajmunda velikou láskou k hříšníkům a zajatcům; na jeho přímluvu nás vysvoboď z otroctví hříchu, abychom svobodně konali, co se ti líbí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky