Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
Nuž, všichni věrní, vesele
Pána Boha chvalme
a Krista Vykupitele
radostně pozdravme,
neboť dnes slavně z mrtvých vstal
a nám na sobě příklad dal;
to pilně uvažme.
Na zemi mnoho pracoval,
hořkou smrt podstoupil,
že nás všechny tak miloval,
smrtí nás vykoupil,
tím chtěl smrti moc odníti
a nám život navrátiti,
jejž nám Adam ztratil.
Když to na kříži dokonal,
ležel tři dni v hrobě
a potom slavně z hrobu vstal
vzkřísiv tělo sobě.
Památku toho vzkříšení
církev k svému potěšení
slaví v této době.
Proto se máme těšiti
my všichni křesťané,
mající účastni býti
této slávy Páně;
neboť i my v den poslední
vstanem slávou ozdobení,
která nepřestane.
Přemozme tedy žádosti
těla smrtelného
i všechny světa marnosti
i ďábla zlostného.
Plňme Boží přikázání,
trvejme v následování
Ježíše milého.
Přijde nepochybně ten čas
všem věrným žádoucí,
kdy k věčné slávě vzkřísí nás
Pán Bůh všemohoucí,
k němu do nebe půjdeme,
s Kristem kralovat budeme
na věky budoucí.
ŽALMY
1. ant. Já jsem, který jsem, nejednám podle rady bezbožných, ale mám zalíbení v Hospodinově zákoně, aleluja.
Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní, †
nepostává na cestě, kudy chodí hříšní, *
a nezasedá ve shromáždění rouhačů,
ale má zalíbení v Hospodinově zákoně *
a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.
Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů, *
ve svůj čas přináší ovoce,
listí mu nevadne *
a daří se mu vše, co koná.
Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak: *
jsou jako pleva rozvátá větrem.
Proto neobstojí bezbožní na soudu *
ani hříšní ve shromáždění spravedlivých,
vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých, *
ale cesta bezbožných skončí záhubou.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Já jsem, který jsem, nejednám podle rady bezbožných, ale mám zalíbení v Hospodinově zákoně, aleluja.
2. ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy, aleluja.
Proč se pohané bouří, *
proč národy strojí marné plány?
Pozdvihují se pozemští králové †
a vladaři se spolu umlouvají *
proti Hospodinu a jeho Pomazanému.
„Rozlámejme jejich okovy *
a odhoďme jejich pouta!“
Směje se ten, který na nebesích trůní, *
jsou Pánu k smíchu.
Potom k nim rozhorlen mluví, *
děsí je svým hněvem;
„Já jsem přece ustanovil svého krále *
na Siónu, na své svaté hoře!“
Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †
Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *
já jsem tě dnes zplodil.
Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *
do vlastnictví končiny země.
Můžeš je roztlouci železným prutem, *
jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“
Nuže, králové, pochopte! *
Dejte si říci, vladaři země!
V bázni se podrobte Hospodinu, *
s chvěním ho poslouchejte,
aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *
protože jeho hněv se roznítí rychle.
Blaze všem, *
kdo se k němu uchylují!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy, aleluja.
3. ant. Byl jsem mrtev, a hle, jsem živ na věky věků, aleluja.
Hospodine, kolik je těch, kdo mě sužují! *
Mnoho jich na mě dotírá!
Mnoho jich o mně říká: *
„Ani Bůh mu nepomůže!“
Ty však, Hospodine, jsi můj štít, *
jsi má chlouba, ty mi pozvedáš hlavu!
Hlasitě jsem volal k Hospodinu, *
vyslyšel mě ze své svaté hory.
Klidně jsem ulehl a usnul. *
Probudil jsem se, protože mi Hospodin pomáhá.
Nezaleknu se ani tisíců, *
kteří mě obkličují.
Povstaň, Hospodine, *
můj Bože, zachraň mě!
Všem mým protivníkům jsi rozbil čelisti, *
bezbožníkům jsi vyrazil zuby!
U Hospodina je spása: *
Na tvém lidu ať spočine tvé požehnání!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Byl jsem mrtev, a hle, jsem živ na věky věků, aleluja.
Učedníci se zaradovali, aleluja,
když uviděli Pána, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek prvního listu svatého apoštola Petra
1,1-21
Pozdrav a díkůvzdání
Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným (žijícím) v rozptýlení jako cizinci v Pontu, v Galacii, Kapadokii, Asii a Bitýnii, které Bůh Otec si napřed vyhlédl a Duch posvětil, aby poslušně přijali (víru, a byli tak účastní smlouvy) a pokropeni krví Ježíše Krista. Milost a pokoj ať se ve vás rozmáhá!
Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, (na dědictví) skvělé a trvalé. Je pro vás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc (a vede) ke spáse, která se má ukázat (nyní) v poslední době. A proto budete potom jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra, vzácnější než pomíjející zlato, které přece bývá čištěno v ohni. Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti. Toho milujete, ačkoli jste ho neviděli; v něho věříte, třebaže ho ještě nevidíte. Zato budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše.
Jak se tato spása (uskuteční), to se snažili poznat a to zkoumali už proroci. Předpovídali o těch dobrodiních, (kterých se mělo dostat) vám. Zkoumali, na který čas a na jaké okolnosti poukazoval Kristův Duch, (který) v nich (působil), protože on už předem potvrzoval, že Kristus musí trpět a pak být oslaven. Dostalo se jim zjevení, že tuto službu konají ne pro sebe, ale pro vás – a teď jsou vám (ty pravdy) zvěstovány od hlasatelů evangelia skrze Ducha Svatého poslaného z nebe. (Jsou to pravdy), do kterých i andělé touží důkladněji nahlédnout.
Mějte proto ochotnou mysl, (na věci se dívejte) střízlivě a celou svoji naději upněte k tomu Božímu daru, kterého se vám dostane, až se zjeví Ježíš Kristus. Jste-li poslušné děti, nepřizpůsobujte se (špatným) vášním z minulého života, kdy jste ještě neměli poznání. Ale v celém svém chování buďte svatí, jako je svatý ten, který vás povolal. Stojí přece v Písmu: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“ Když říkáte Otec tomu, který soudí nestranně každého podle jeho činů, žijte v bázni po dobu svého vyhnanství. Víte přece, že jste ze svého prázdného způsobu života, jak jste ho zdědili po předcích, byli vykoupeni ne snad nějakými (věcmi) pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista jako bezúhonného a neposkvrněného beránka. On byl ovšem k tomu vyhlédnut už před stvořením světa, ale pro vás se objevil (teď) na konci časů. Skrze něho jste uvěřili v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil, takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
1 Petr 1,3.5
Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, * takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději, aleluja.
Protože máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse. * Takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z velikonoční homilie biskupa Melitona ze Sard
(Nn. 2-7.100-103: SCh 123,60-64.120-122)
Velikonoční zvěstování Krista
Pochopte, nejmilejší: velikonoční tajemství je nové i staré; věčné i časné; pomíjivé i nepomíjivé; smrtelné i nesmrtelné.
Staré je podle Zákona, nové podle Slova; časné je svou předobrazností, věčné svou milostí; pomíjivé je v obětování ovce, nepomíjivé v životě Páně; smrtelné je v jeho pohřbení, nesmrtelné v jeho zmrtvýchvstání.
Zákon je sice starý, ale Slovo je nové; předobraz je časný, ale milost je věčná; ovce je pomíjivá, nepomíjivý je však Pán, který jako beránek byl obětován, ale jako Bůh vstal z mrtvých.
Zajisté jako ovce byl veden na porážku, a přece nebyl ovce; a jako němý beránek, a přece nebyl beránek. Předobraz totiž pominul a objevila se pravda: místo beránka Bůh a místo ovce člověk. A v člověku Kristus, který vše spojuje.
Obětování beránka, slavení Velikonoc i všechno, co je psáno v Zákoně, mělo tedy za cíl Ježíše Krista. Kvůli němu se dálo všechno v Zákoně starém a ještě více v řádu novém.
Vždyť Zákon se stal Slovem a Starý se stal Novým, přitom oba vzešly ze Siónu a z Jeruzaléma. Přikázání přešlo v milost a předobraz se změnil ve skutečnost: beránek v Syna, ovce v člověka a člověk v Boha.
Ačkoli byl Bůh, vzal na sebe Pán podobu člověka a trpěl místo trpícího, dal se spoutat místo zajatce a odsoudit místo viníka. Byl pohřben místo pohřbeného, ale vstal z mrtvých a mocným hlasem zvolal: Kdo mě odsoudí? Ať přistoupí ke mně. Já jsem odsouzeného osvobodil, já jsem vrátil život mrtvému, já jsem vzkřísil pohřbeného. Kdo mi může odporovat? Já jsem Kristus, říká, jsem ten, který zničil smrt, slavil vítězství nad nepřítelem a rozdrtil peklo. Siláka jsem spoutal a člověka vytrhl do nebeských výšin. Já, říká, já jsem Kristus.
Pojďte tedy, lidé všech národů, svázaní hříchy, a přijměte odpuštění těch hříchů. Vždyť já jsem vaše odpuštění, já jsem spasitelná velikonoční oběť, já jsem beránek za vás obětovaný. Já jsem vaše očištění a váš život; já jsem vaše světlo a vaše spása. Já jsem váš král. Pozvednu vás do nebeských výšin, vzkřísím vás k životu a ukáži vám Otce, jenž je na nebesích; svou pravicí vás znovu pozvednu.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Sk 13,32-33; 10,42; 2,36
Zaslíbení, která Bůh dal našim otcům, vyplnil, když vzkřísil Ježíše. * On je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými, aleluja.
Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali. * On je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými, aleluja.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme, *
tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
oslavuje celá země.
Všichni andělé, *
cherubové i serafové,
všechny mocné nebeské zástupy *
bez ustání volají:
Svatý, Svatý, Svatý, *
Pán, Bůh zástupů.
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Oslavuje tě *
sbor tvých apoštolů,
chválí tě *
velký počet proroků,
vydává o tobě svědectví *
zástup mučedníků;
a po celém světě *
vyznává tě tvá církev:
neskonale velebný, *
všemohoucí Otče,
úctyhodný Synu Boží, *
pravý a jediný,
božský Utěšiteli, *
Duchu Svatý.
Kriste, Králi slávy, *
tys od věků Syn Boha Otce;
abys člověka vykoupil, *
stal ses člověkem a narodil ses z Panny;
zlomil jsi osten smrti *
a otevřel věřícím nebe;
sedíš po Otcově pravici *
a máš účast na jeho slávě.
Věříme, že přijdeš soudit, *
a proto tě prosíme:
přispěj na pomoc svým služebníkům, *
vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;
dej, ať se radují s tvými svatými *
ve věčné slávě.
* Poslední část (prosby) se může vynechat.
* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *
veď ho a stále pozvedej.
Každý den tě budeme velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Pomáhej nám i dnes, *
ať se nedostaneme do područí hříchu.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *
jak doufáme v tebe.
Pane, k tobě se utíkáme, *
ať nejsme zahanbeni na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty ve své církvi dáváš z křestního pramene život stále novým generacím; prosíme tě za všechny křesťany: dej, ať svému křtu zůstanou věrní a žijí podle víry, kterou přijali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky