5. srpen 2023

Sobota, mezidobí, 17. týden
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Zachovej nás při svém slovu

a dej k němu víru živou,

ty sám, Ježíši, Pane náš,

neboť ty mdlobu nás všech znáš.

Poněvadž sami ze sebe

nemůžeme nic bez tebe,

v tvou ochranu se dáváme

a za to tebe žádáme:

Ať moc pravdy slova tvého

vejde do srdce našeho,

a tak ať jsme země plodná,

pro setbu tvoji příhodná.

V čemkoli jsme pobloudili,

naprav nás, Pastýři dobrý,

k stádu svému na ramenou

přines ovci svou ztracenou!

Slovo tvé, Pane, Kriste náš,

ať neopustí nikdo z nás!

Amen, ať se to vše stane,

zač tebe s vírou žádáme.

ŽALMY

1. ant. Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

Žalm 131 (130)
Důvěřuj v Boha jako dítě
Učte se ode mě, neboť jsem tichý a pokorný srdcem. (Mt 11,29)

Hospodine, mé srdce se nevypíná, *

nevyvyšují se mé oči,

neženu se za velikými věcmi *

pro mě nedostižnými.

Spíše jsem uklidnil a utišil svou duši †

jako dítě na matčině klíně; *

jako dítě, tak je má duše ve mně.

Doufej, Izraeli, v Hospodina *

nyní i navěky.

Ant. Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.

2. ant. Hospodine, můj Bože, všechno, co jsem obětoval, daroval jsem s radostí a s upřímným srdcem.

Žalm 132 (131)
Boží přislíbení Davidovu domu
Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida. (Lk 1,32)
I (1-10)

Pamatuj, Hospodine, na Davida, *

na veškerou jeho starostlivost,

jak přísahal Hospodinu, *

sliboval Mocnému Jakubovu:

„Nevkročím do svého obytného domu, *

nevstoupím na své připravené lůžko,

nepopřeji spánku svým očím, *

svým víčkům odpočinku,

dokud nenaleznu místo pro Hospodina, *

příbytek Mocnému Jakubovu.“

Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, *

nalezli jsme ji na polích Jaaru.

Vejděme do jeho příbytku, *

klaňme se u podnože jeho nohou.

Vstaň, Hospodine, vejdi na místo svého odpočinku *

ty i tvá vznešená archa!

Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost *

a tvoji zbožní ať se jásotem rozjásají!

Pro Davida, svého služebníka, *

neodmítej tvář svého pomazaného!

Ant. Hospodine, můj Bože, všechno, co jsem obětoval, daroval jsem s radostí a s upřímným srdcem.

3. ant. Hospodin splnil přísahu, kterou se zavázal Davidovi: upevnil jeho království na věky.

II (11-18)

Přísahal Hospodin Davidovi *

s věrností, kterou neporuší:

„Potomka z tvého rodu *

dosadím na tvůj trůn.

Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu, *

na mé příkazy, kterým je naučím,

též jejich synové navěky *

budou sedět na tvém trůně!“

Neboť Hospodin si vyvolil Sión, *

přál si ho mít za své sídlo:

„To je můj příbytek navěky, *

zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.

Jeho pokrmy štědře požehnám, *

jeho chudé nasytím chlebem.

Jeho kněze obléknu v spásu, *

jeho zbožní se jásotem rozjásají.

Zde dám vyrašit rohu Davidovu, *

rozžehnu svítilnu svému pomazanému.

Jeho nepřátele obléknu v hanbu, *

ale na něm zazáří má koruna.“

Ant. Hospodin splnil přísahu, kterou se zavázal Davidovi: upevnil jeho království na věky.

Pojďte, pozorujte Boží skutky,

které učinil k úžasu země.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

12,14 – 13,13

Apoštolova návštěva má přinést duchovní prospěch

(Bratři!) Jsem připraven, že k vám přijdu. Už to bude potřetí. (Ani tentokrát) vám nebudu na obtíž. Nechci váš majetek, chci vás! Nemají přece shromažďovat majetek děti rodičům, ale rodiče dětem. A já s největší ochotou vynaložím všechno, ano i sám sebe vyčerpám pro vaše duše. Tak velice vás mám rád. (Zasloužím si tedy,) abyste vy měli mě rádi méně?

Ale budiž! Já sám jsem vám na obtíž nepřipadl. Ale jsem prý chytrák a lapil jsem vás lstí: vykořisťoval jsem vás pomocí někoho z těch, které jsem k vám poslal? Vybídl jsem Tita a s ním jsem poslal ještě jednoho bratra. Vykořisťoval vás snad Titus? Copak jsme se oba nechovali úplně stejně? Copak jsme (nejednali) podle stejných zásad?

Dlouho si už asi myslíte, že se před vámi chceme obhajovat. (Ne!) Mluvíme před Bohem spojeni s Kristem. Všecko to má sloužit, milovaní, k vašemu duchovnímu prospěchu. Jednu obavu mám! Až k vám přijdu, abych vás nenalezl v tom stavu, v jakém bych nechtěl, a vy abyste neshledali, že já jsem vůči vám takový, jakého si mě nepřejete. (To by se stalo,) kdyby se ukázal svár, žárlivost, hněvy, nevraživosti, pomluvy, donašečství, nadutosti, bouření. (Bojím se,) aby mě můj Bůh, až přijdu, zase u vás nepokořil a já abych nemusel naříkat nad mnohými, kteří se už dříve provinili, ale nedali se na pokání (a nelitovali, že hřešili) nečistotou, smilstvím a prostopášností.

To k vám jdu už potřetí. ‚Ústy dvou nebo tří svědků bude dokázána každá záležitost!‘ Řekl jsem už a říkám zase – když jsem totiž byl u vás podruhé a když jsem teď nepřítomen – už předem těm, kdo se v minulosti prohřešili, i všem ostatním: až zase přijdu, nikoho nebudu šetřit. Vždyť si žádáte důkaz, že mými ústy mluví Kristus; a ten na vás není slabý, ale má vůči vám síly dost. Byl sice ukřižován jako slabý člověk, ale z Boží moci je živ. I my jsme s ním slabí, ale přesto budeme mít dostatek síly, kterou nám na vás dal Bůh.

Zkoušejte sami sebe, zdali jste ve víře, sami sebe zkoumejte! Copak nepoznáváte sami na sobě, že Ježíš Kristus je ve vás? – leda že jste se snad neosvědčili. Ale mám naději, že poznáte, že my neosvědčení nejsme. Modlíme se však k Bohu, abyste nedělali nic špatného. (Toužíme,) ne aby se ukázalo, jak jsme osvědčení, ale abyste vy konali dobro, (i když se pak ukáže,) že my jsme neosvědčení. Vždyť nic nedokážeme proti pravdě, ale jen pro pravdu. A tak máme radost z toho, když my jsme slabí, jen když vy jste silní. Za to se i modlíme, aby u vás bylo zase všecko uvedeno do pořádku. Proto píšu tohle z dálky, abych při svém příchodu nemusel přísně použít své moci, kterou mi Pán dal na budování, ne na ničení.

Nakonec, bratři: žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupni napomínání, buďte svorní, žijte v pokoji, a Bůh, (dárce) lásky a pokoje, bude s vámi.

Pozdravujte se navzájem svatým políbením. Pozdravují vás všichni věřící.

Milost Pána Ježíše Krista, láska Boží a společenství Svatého Ducha s vámi se všemi!

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

2 Kor 13,11; Flp 4,7

Žijte radostně, zdokonalujte se, žijte v pokoji. * Bůh, dárce lásky a pokoje, bude s vámi.

Boží pokoj, který převyšuje všechno pomyšlení, uchrání vaše srdce a vaše myšlenky v Kristu Ježíši. * Bůh.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka, Polykarpovi

(Nn. 5,1-8,1.3: Funk 1,249-253)

Všechno se děje k Boží cti

Čarodějnictví (špatným uměním) se vyhýbej, spíš o tom mluv v kázání. Mým sestrám domlouvej, aby milovaly Pána a spokojovaly se se svými muži tělesně i duchovně. Podobně i mé bratry vybízej ve jménu Ježíše Krista, aby milovali své manželky, jako Pán miluje církev. Kdo dokáže ke cti těla Páně vytrvat ve zdrženlivosti, ať tak žije bez vychloubání. Kdyby se vychloubal, je ztracen, a kdyby se vyvyšoval nad biskupa, propadne záhubě. Ženich a nevěsta ať se berou se souhlasem biskupa, aby to byl sňatek podle Pána a ne podle chtivosti. Všechno ať se děje k Boží cti.

Na biskupa dbejte, aby Bůh dbal o vás. Dávám se jako výkupné za všechny, kdo se podřizují biskupovi, kněžím, jáhnům; a s nimi bych chtěl dosáhnout svého podílu v Bohu. Společně se namáhejte, společně bojujte, společně ať putujete, společně trpíte, společně usínáte i vstáváte jako Boží správci, hospodáři a služebníci. Hleďte se zalíbit tomu, pro koho bojujete a od koho dostáváte žold; nikdo z vás ať se nestane zběhem. Váš křest ať je jako brnění, víra jako přilba, láska jako oštěp, trpělivost jako zbroj. Vaší úsporou ať jsou vaše skutky, abyste jednou podle svých zásluh obdrželi svůj podíl. Buďte v mírnosti k sobě navzájem shovívaví, jako je Bůh k vám. Kéž z vás vždycky mohu mít radost.

Protože církev v syrské Antiochii, jak jsem se dozvěděl, dík vašim modlitbám žije v pokoji, i já jsem teď veselejší v bezstarostné důvěře v Boha, jen když skrze utrpení Boha dosáhnu, abych se při vzkříšení ukázal být vaším učedníkem. Bylo by dobré, v Bohu velmi blažený Polykarpe, abyste svolali bohulibou poradu a zvolili někoho, koho máte velice rádi a jehož vytrvalost znáte, aby se mohl stát Božím poslem. Toho poctěte tím, aby šel do Sýrie a k slávě Boží tam vaši neúnavnou lásku oslavil.

Křesťan nemá moc sám nad sebou, ale odevzdává se Bohu. Toto je dílo Boží a vaše, když ho vykonáte. Neboť důvěřuji milosti, že jste připraveni k Bohu milému dobrému činu. Protože znám vaši snahu o pravdu, povzbudil jsem vás jen těmito několika slovy.

Nestačil jsem však napsat všem církvím, neboť musím náhle podle rozkazu odplout z Troady do Neapole. Napiš proto jako nositel Božího úmyslu ostatním církvím, které jsou tím směrem, aby udělaly totéž: které mohou, ať pošlou posla, ostatní aspoň list po tvých vyslancích, abyste byli oslaveni nepomíjejícím skutkem, jak si zasluhuješ.

Přeji vám, abyste byli vždycky v našem Bohu Ježíši Kristu a zůstali v něm v jednotě s Bohem a biskupem. Buďte zdrávi v Pánu.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

1 Kor 15,58; 2 Sol 3,13

Buďte pevní, nedejte se zviklat a vždy vynikejte v díle Páně. * Víte přece, že vaše námaha není marná, když ji konáte ve spojení s Pánem.

Nenechte se od konání dobrých skutků odradit únavou. * Víte.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, od tebe je všechna síla a svatost, ty jsi ochránce všech, kdo v tebe doufají; skloň se k nám, dej nám správné poznání a veď nás, ať věcí stvořených užíváme tak, aby nás už nyní přiváděly k tomu, co je věčné. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky