Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Toužíme, ó Ježíši,
slovům tvým vždy naslouchati,
učiň srdce schopnější
slova svatá přijímati,
veď nás od věcí pozemských,
abychom došli nebeských.
Srdce naše, rozum náš
velkou tmou jsou zatemněny,
Pane, ty vše v rukou máš,
dej nám světlo k osvícení;
dobré chtění i myšlení
pochází z tvého učení.
Blesku slávy, jasnosti,
Světlo světla Boha Otce,
obdař nás svou milostí,
rozvaž jazyk, uši, srdce;
náš zpěv, prosby a chválení
ať dojdou v nebi slyšení.
ŽALMY
1. ant. Hospodin soudí spravedlivě, zjednává právo chudým.
Hospodine, proč jsi tak vzdálen, *
proč se skrýváš v dobách tísně?
Bezbožník zpupně pronásleduje ubožáka, *
chytí ho do nástrah, které si přichystal.
Vždyť hříšník se chlubí svou náruživostí, *
rouhá se chamtivec, pohrdá Hospodinem.
Namlouvá si bezbožník ve své opovážlivosti: †
„On nepotrestá! Bůh není!“ *
To je celé jeho smýšlení.
Po celý čas se mu vše daří, †
je daleko od myšlenky na tvůj soud, *
na všechny své odpůrce hledí s výsměchem.
Říká si pro sebe: „Nic mnou nehne, *
z pokolení do pokolení mě neštěstí nepotká.“
Jeho ústa jsou plná kletby, lsti a úkladu, *
pod jeho jazykem jen útrapa a hoře.
Sedí na číhané poblíž osad, †
zabíjí nevinného ve skrytu, *
jeho oči slídí po chudákovi.
Číhá v úkrytu jako lev ve svém doupěti, †
číhá, aby lapil ubožáka, *
lapí ho a vtáhne do své sítě.
Přikrčí se, po zemi se plazí, *
chudáci klesají v jeho drápech.
Myslí si v srdci: „Bůh zapomněl, *
odvrátil svou tvář, vůbec se nedívá!“
Ant. Hospodin soudí spravedlivě, zjednává právo chudým.
2. ant. Hospodine, ty sleduješ útrapy i žal, na tebe spoléhá ubožák.
Povstaň, Hospodine, Bože, zdvihni svou ruku, *
nezapomínej na chudáky!
Jak to, že bezbožník pohrdá Bohem *
a říká si v srdci: „Nepotrestá!“?
Ty však vidíš; ty sleduješ útrapy i žal, *
abys je vzal do svých rukou.
Na tebe se spoléhá ubožák, *
sirotkovi tys pomocníkem.
Zlom rámě bezbožného bídáka, *
ztrestej jeho nepravost a nebude ho.
Hospodin je králem na věčné časy, *
vyhynuli pohané z jeho země.
Přání ubohých jsi vyslyšel, Hospodine, *
vzpružil jsi jim srdce, popřáls jim sluchu,
abys právo zjednal slabému a sirotku, *
aby člověk, vzešlý ze země, už nenaháněl strachu.
Ant. Hospodine, ty sleduješ útrapy i žal, na tebe spoléhá ubožák.
3. ant. Hospodinovy výroky jsou upřímná slova.
Pomoz, Hospodine, zbožných ubývá, *
mezi lidmi se vytrácí věrnost.
Klamou se navzájem falešnými slovy, *
hovoří úlisným rtem, dvojakým srdcem.
Nechť Hospodin zničí každý úlisný ret, *
jazyk, který chlubivě mluví,
ty, kteří říkají: „Naše síla je v jazyku, *
rty máme k vlastnímu prospěchu; kdo je náš pán?“
„Pro útisk ubohých, sténání chudých †
už povstanu, praví Hospodin, *
spásu dám tomu, kdo po ní touží.“
Hospodinovy výroky jsou upřímná slova, *
ryzí stříbro, zbavené hlíny, sedmkrát tříbené.
Ty nás, Hospodine, ochráníš *
a zachováš navždy před tímto pokolením.
Kolem se toulají bezbožníci, *
vyvyšují se nejhorší z lidí.
Ant. Hospodinovy výroky jsou upřímná slova.
Hospodin učí pokorné správně jednat,
vede je po svých cestách.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ezechiela
36,16-36
Budoucí obnova Božího lidu: nové srdce, nový duch
Hospodin mě oslovil: „Synu člověka, když bydlel Izraelův dům ve své vlasti, poskvrnil ji svým chováním i svými skutky; jejich chování bylo přede mnou jako nečistota ženy v době její měsíční nevolnosti. Proto jsem na ně vylil svůj hněv pro krev, kterou prolili na zemi, znesvěcenou jejich modlami. Rozptýlil jsem je mezi národy, do zemí rozehnal, soudil jsem je podle jejich chování a skutků. Kamkoli však přišli mezi národy, znesvěcovali mé svaté jméno, neboť se říkalo: ‚Je to lid Hospodinův, a přece museli vyjít z jeho země!‘ Slitoval jsem se tedy nad svým svatým jménem, znesvěceným od Izraelova domu mezi národy, k nimž přišli.
Proto řekni Izraelovu domu: Tak praví Pán, Hospodin: Nedělám to pro vás, Izraelův dome, ale pro své svaté jméno, které jste znesvětili mezi národy, k nimž jste přišli. Posvětím své veliké jméno, znesvěcené mezi národy. Vy jste ho mezi nimi znesvětili! Tu poznají národy, že já jsem Hospodin – praví Pán, Hospodin – až na vás před jejich očima dokážu, že jsem svatý!
Vezmu vás z národů, shromáždím vás ze všech zemí a přivedu vás do vaší vlasti. Pokropím vás očistnou vodou a budete čistí ode všech svých nečistot, očistím vás od všech vašich model. Dám vám nové srdce, vložím do vás nového ducha, odejmu z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. Vložím do vás svého ducha a způsobím, že budete žít podle mých zákonů, zachovávat má přikázání a plnit je. Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, budete mým lidem a já budu vaším Bohem.
Ze vší vaší nečistoty vás vysvobodím; přivolám obilí a rozmnožím ho, nevydám vás už hladu. Rozmnožím ovoce stromů a polní úrodu, abyste už nemuseli kvůli hladu snášet pohanu národů. Tu si vzpomenete na své špatné chování, své nedobré skutky, sebe sami si zošklivíte pro své nepravosti a hanebnosti. Nedělám to kvůli vám – praví Pán, Hospodin – ať je vám to známo! Styďte se a propadněte se hanbou za své chování, Izraelův dome!
Tak praví Pán, Hospodin: Až vás očistím ze všech vašich nepravostí, osídlím města; až budou obnoveny trosky, bude zpustošená země znovu obdělávána – ta, která byla pouští v očích každého, kdo jí procházel. Tehdy se řekne: ‚Tato země, která byla zpustošena, je teď jako zahrada v Edenu; zničená, zpustošená a vyvrácená města jsou znovu opevněna a obývána.‘ Tu poznají národy, které kolem vás zbudou, že já, Hospodin, jsem vystavěl, co bylo zříceno, znovu zasadil, co bylo zpustošeno. Já, Hospodin, jsem to řekl a také to vykonám.“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Ez 11,19-29.19
Odejmu z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, aby následovali mé zákony; * budou mým lidem a já budu jejich Bohem.
Dám jim nové srdce a do jejich nitra vložím nového ducha. * Budou.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Augustina, biskupa
(Sermo 329,1-2: PL 38,1454-1455)
Výkupnou cenou za drahocennou smrt mučedníků je smrt Kristova
Na přeslavných činech svatých mučedníků, kteří jsou všude výkvětem církve, sami poznáváme, jak je pravdivé, co jsme zpívali: Drahocenná je v Hospodinových očích smrt jeho zbožných. Je drahocenná v očích našich i v očích toho, pro nějž zemřeli. Ale výkupnou cenou za všechny ty smrti je smrt jednoho. Kolik smrtí vykoupil ten jeden, který podstoupil smrt a bez jehož smrti by se pšeničné zrno nerozmnožilo? Slyšeli jste, co řekl, když se blížil k svému umučení, a to znamená, když se blížil k našemu vykoupení: Jestliže pšeničné zrno nepadne do země a neodumře, zůstane samo, odumře-li však, přinese hojný užitek.
On na kříži vyplatil velikou cenu, aby nás získal, tam se otevřel měšec s výkupným za nás. Když voják probodl kopím jeho bok, vytrysklo odtamtud výkupné za celý svět. Byli vykoupeni mučedníci i ostatní věřící; ale víra mučedníků byla vystavena zkoušce, a svědkem toho je jejich krev. Vrátili, co bylo na ně vynaloženo, a tak splnili, co říká svatý Jan: Jako Kristus za nás položil svůj život, tak i my jsme povinni položit život za své bratry. A jinde se říká: Když zasedneš k velkolepé hostině, uvažuj pečlivě o tom, co se ti předkládá, neboť něco podobného musíš také ty uchystat. Je to velkolepá hostina, při níž je pokrmem sám Pán té hostiny. Nikdo nedává hostům za pokrm sám sebe, to činí jedině náš Pán, Kristus. On je hostitelem a on sám je také pokrmem a nápojem. Mučedníci tedy uvážili pečlivě, co jedli a pili, a splatili to něčím podobným.
Ale jak by mohli splatit něčím podobným, kdyby jim to, čím splatili, nedal ten, kdo to jako první na ně vynaložil? Čím se odplatím Hospodinu za všechno, co mi prokázal? Vezmu kalich spásy. Jaký je to kalich? Kalich utrpení, hořký, ale uzdravující. Kalich, jehož by se nemocný bál dotknout, kdyby se z něho nejdřív nenapil lékař. Takový je to kalich. Poznáváme ten kalich z úst Kristových, když říká: Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich. O tomto kalichu říkali mučedníci: Vezmu kalich spásy a budu vzývat jméno Hospodinovo.
Nebojíš se však, že nebudeš mít dost síly? Jak to, že se nebojíš? Vždyť budu vzývat jméno Hospodinovo. Jak by mohli mučedníci zvítězit, kdyby v nich nezvítězil ten, který řekl: Buďte dobré mysli, já jsem přemohl svět. Vládce nebes řídil jejich mysl i jazyk; na zemi skrze ně přemáhal ďábla, a v nebi mučedníky korunoval. Šťastní, kdo takto pili z toho kalicha! Přestáli všechnu bolest a získali věčnou slávu.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Mučedníci pro Pána slavně prolili svou krev; milovali Krista a následovali ho v životě i ve smrti. * Proto si zasloužili vítěznou korunu.
Měli jednoho ducha a jednu víru. * Proto.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys ve své moudré prozřetelnosti přivedl svatého Kosmu a Damiána k věčné slávě a učinils je našimi pomocníky; slavíme dnes jejich památku a prosíme tě: uč nás žít tak, abychom tě chválili celým svým životem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky