Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Nuž, křesťané, radujte se,
vítejte svého Vítěze,
jenž vám kořist mnohou nese.
Pějme aleluja.
Vrací se Pán Kristus z boje,
a již uprostřed vás stoje,
přináší vám zvěst pokoje.
Pějme aleluja.
Mladí, staří, radujte se
a chvalte Krista vítěze.
Buď čest tobě, Boží Synu,
žes odvrátil vinu,
vyvedl ze smrti stínu.
Poslyšte, ó lidé milí,
k jakému Bůh míří cíli,
abychom spaseni byli.
Pějme aleluja.
Život aby navrátil nám,
který ztracen byl v ráji tam,
pramen jeho otevřel sám.
Pějme aleluja.
Poslal Syna jediného,
Beránka to nevinného,
pro vinné aby byl vydán,
od nich na smrt poslán,
a tak za hřích obětován.
Ó přesladký Ježíši náš,
život věčný v sobě ty máš
a svým věřícím jej vléváš.
Pějme aleluja.
Dej, ať i my vždy jsme tvoji,
posilni nás v každém boji,
mocí tvou ať duch náš stojí.
Pějme aleluja.
Od hříchů osvobozeni,
v spravedlnost uvedeni,
dej, ať vždycky s ochotností
žijem v tvé milosti,
pak nás přijmeš do radosti.
ŽALMY
1. ant. Aleluja. Kámen od vchodu do hrobky byl odvalen, aleluja.
Budu tě oslavovat, můj Bože, králi, *
budu velebit tvé jméno po všechny věky.
Každý den tě budu velebit *
a chválit tvé jméno po všechny věky.
Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, *
jeho velikost je nevýstižná.
Jedno pokolení zvěstuje druhému tvé činy *
a oznamuje tvoji moc.
Mluví o nádherné slávě tvé vznešenosti, *
rozmlouvají o tvých divech.
Vypravují o moci tvých hrozivých skutků, *
hovoří o tvé nesmírnosti.
Rozhlašují chválu tvé velké laskavosti, *
jásají nad tvou spravedlností.
Milosrdný a milostivý je Hospodin, *
shovívavý a plný lásky.
Dobrotivý je Hospodin ke všem *
a soucit má se všemi svými tvory.
Ant. Aleluja. Kámen od vchodu do hrobky byl odvalen, aleluja.
2. ant. Aleluja. Proč hledáte živého mezi mrtvými? Aleluja.
Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla *
a tvoji zbožní ať tě velebí!
Ať vypravují o slávě tvého království, *
ať mluví o tvé síle,
aby poučili lidi o tvé moci, *
o slávě tvé vznešené říše.
Tvé království je království všech věků *
a tvá vláda trvá po všechna pokolení.
Ant. Aleluja. Proč hledáte živého mezi mrtvými? Aleluja.
3. ant. Aleluja. Marie, neplač: Pán vstal z mrtvých, aleluja.
Věrný je Hospodin ve všech svých slibech *
a svatý ve všech svých činech.
Hospodin podpírá všechny, kdo klesají, *
a pozvedá všechny sklíčené.
Oči všech doufají v tebe *
a ty jim dáváš pokrm v pravý čas.
Otvíráš svou ruku *
a sytíš vše živé s laskavostí.
Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách *
a svatý ve všech svých činech.
Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, *
všem, kdo ho vzývají upřímně.
Vyplní vůli svých ctitelů, *
slyší jejich volání a zachrání je.
Zachovává Hospodin všechny, kdo ho milují, *
a všechny bezbožníky zničí.
Ať má ústa hlásají Hospodinovu chválu, *
vše, co žije, ať velebí jeho svaté jméno po všechny věky!
Ant. Aleluja. Marie, neplač: Pán vstal z mrtvých, aleluja.
Mé srdce jásá, aleluja,
svou písní chválím Hospodina, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
6,1-17
Beránek otvírá Boží knihu
(Já, Jan,) jsem viděl, že Beránek rozlomil první ze sedmi pečetí, uslyšel jsem, jak jedna ze čtyř bytostí volá hromovým hlasem: „Pojď!“ Podívám se, a hle – bílý kůň; ten, který na něm seděl, držel luk. Byl mu dán věnec a vyjel jako vítěz, aby zvítězil.
Když rozlomil druhou pečeť, uslyšel jsem volat druhou bytost: „Pojď!“ A vyjel jiný kůň, rudý; tomu, který na něm seděl, byla dána moc, aby vzal zemi pokoj a (lidé) aby se navzájem pobíjeli, a byl mu dán velký meč.
Když rozlomil třetí pečeť, uslyšel jsem volat třetí bytost: „Pojď!“ Podívám se, a hle – kůň černý; ten, který na něm seděl, držel v ruce váhy. A uslyšel jsem, jak ze středu těch čtyř bytostí volá nějaký hlas: „Mírka pšenice za denár, tři mírky ječmene za denár. Avšak oleji a vínu neškoď!“
Když rozlomil čtvrtou pečeť, uslyšel jsem volat čtvrtou bytost: „Pojď!“ Podívám se, a hle – kůň plavý; ten, který na něm seděl, měl jméno Smrt a za ním šla říše mrtvých. A byla jim dána moc nad čtvrtinou země, aby hubili mečem, hladem, morem a zemskými šelmami.
Když rozlomil pátou pečeť, uviděl jsem pod oltářem duše těch, kteří byli zabiti pro Boží slovo a pro svědectví, které vydali. A volali ze všech sil: „Pane svatý a věrný, kdy konečně vykonáš soud a potrestáš obyvatele země za (to, že prolili) naši krev?“
Tu každému z nich bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, aby měli strpení ještě krátký čas, dokud nebude doplněn počet také jejich spoluslužebníky a jejich bratřími, kteří mají být utraceni jako oni.
Potom jsem měl (další) vidění, když rozlomil šestou pečeť, povstalo silné zemětřesení, slunce zčernalo jako tmavý pytel, měsíc byl samá krev a hvězdy padaly z nebe na zem, jako fíkovník shazuje padavky, když jím zalomcuje silný vítr, obloha zmizela, jako když se složí svitek, a všechny hory a ostrovy se vyšinuly ze svého místa. Pozemští králové a velmožové, velitelé, boháči a mocní a všichni, otroci i svobodní, skryli se do jeskyň a skalních (trhlin) v horách a volali na hory a skály: „Padněte na nás a ukryjte nás před tváří toho, který sedí na trůně, a před Beránkovým hněvem, protože přišel velký den jejich hněvu. Kdo bude moci obstát?“
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. Zj 6,9.10.11
Ti, kdo byli zabiti pro Boží slovo a pro svědectví, které vydali, volali: Pane, kdy konečně vykonáš soud a potrestáš ty, kdo prolili naši krev? A dostali odpověď, * že mají mít strpení ještě krátký čas, dokud nebude doplněn počet také jejich bratřími, aleluja.
Každému z nich bylo dáno bílé roucho a bylo jim řečeno, * že mají mít.
DRUHÉ ČTENÍ
Z „První apologie“ od svatého Justina, mučedníka
(Cap. 66-67: PG 6,427-431)
Slavení eucharistie
Tomuto pokrmu říkáme eucharistie, díkůvzdání. Nesmí na něm mít účast nikdo jiný než ten, kdo věří v pravdivost našeho učení, kdo byl omyt koupelí na odpuštění hříchů, koupelí znovuzrození, a kdo žije tak, jak nám to odkázal Kristus.
Nepřijímáme tu totiž obyčejný chléb a obyčejný nápoj; ale jak jsme byli poučeni, právě takovým způsobem, jakým byl náš spasitel Ježíš Kristus skrze Boží slovo učiněn tělem, a měl tělo a krev pro naši spásu, je tělem a krví vtěleného Ježíše také tento pokrm, nad nímž byla skrze jeho slovo pronesena modlitba díkůvzdání a z něhož se proměnou živí naše těla a naše krev.
Apoštolové totiž ve svých pamětech, které nám předali a které nazýváme evangelia, sdělili, že jim Ježíš dal následující příkaz: Když vzal do rukou chléb a vzdal Bohu díky, řekl: To konejte na mou památku; toto je mé tělo. A podobně když vzal do rukou kalich a vzdal Bohu díky, řekl: Toto je má krev. A že to svěřil pouze jim.
A my už si to od té doby stále navzájem připomínáme. Přitom ti z nás, kteří mají nějaký majetek, přispívají všem potřebným; a jsme stále pospolu. A při všem, co obětujeme, velebíme Stvořitele veškerenstva skrze jeho Syna Ježíše Krista a skrze Ducha Svatého.
V den, kterému se říká den Slunce (tj. v neděli), se všichni, ať přebývají ve městech nebo na venkově, shromažďují na jednom místě a čte se z pamětí apoštolů nebo ze spisů proroků, dokud je možno. Potom, když předčítající skončí, pronese představený řeč, v níž napomíná a vybízí k napodobování všeho toho krásného.
Potom všichni společně vstaneme a nahlas se modlíme. A jak jsme o tom již dříve mluvili, když naše modlitby skončí, přináší se chléb a víno s vodou. Dále se hlasitě modlí představený a vzdává Bohu díky, jak je mu dáno, a lid na to přisvědčuje slovem „amen“. Každý pak dostává a přijímá z pokrmu díkůvzdání a nepřítomným se posílá po jáhnech. Zámožní dobrovolně dávají podle vlastního uvážení, každý, co uzná za vhodné. To, co se takto sebere, se ukládá u představeného, a ten pak z toho vypomáhá sirotkům a vdovám i lidem, kteří pro nemoc nebo z nějaké jiné příčiny trpí nedostatkem, také uvězněným a cizincům, kteří tam zavítali na svých cestách, prostě stará se vůbec o všechny, kdo jsou v nouzi.
Toto shromáždění konáme všichni společně v den Slunce předně proto, že je to den, v němž Bůh změnil tmu a beztvarou hmotu a stvořil svět, a dále proto, že v tento den vstal náš spasitel Ježíš Kristus z mrtvých. Neboť den před Saturnovým dnem (tj. před sobotou) ho ukřižovali a den po Saturnově dni, to jest v den Slunce, se zjevil svým apoštolům a učedníkům a naučil je tomu, co jsme i vám předložili k úvaze.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Když měl Ježíš odejít ze světa k Otci, * ustanovil na památku své smrti svátost svého těla a krve, aleluja.
Dal své tělo za pokrm a svou krev za nápoj a řekl: To konejte na mou památku. * Ustanovil.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys obnovil svůj lid, abychom se mohli znovu radovat, že jsme tvými syny; dej, ať v nás velikonoční radost stále trvá, abychom s pevnou nadějí očekávali slávu vzkříšení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky