1. červen 2023

Ježíše Krista, nejvyššího a věčného kněze
svátek

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Ježíši, ty jsi naším veleknězem,

prostředníkem, též u Otce přímluvcem,

proto tě vzývá a zde oslavuje

dnes lidstvo celé.

Z Ducha jsi počatý byl v lůně Panny

a v dětské své ruce držíš svět celý,

pro nás narozen, jediná důstojná

jsi oběť chvály.

Otec tě pomazal na svého kněze

dary radosti a olejem Ducha,

aby se jeho velebnosti vzdala

nejvyšší pocta.

Smrtelné tělo jsi na sebe přijal,

Bože nejvyšší, a krev svou jsi prolil,

cenu tak největší za nás zaplatil

svou vlastní smrtí.

Kriste, vyzdvižený na dřevo kříže

láskou jsi všechna srdce táhl k sobě,

proto na věky Otci, Duchu, tobě

zpíváme chvály. Amen.

ŽALMY

1. ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy.

2. ant. Přinášejte sami sebe jako oběť živou, svatou a Bohu milou.

Žalm 40 (39), 2-9

Pevně jsem doufal v Hospodina, *

on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.

Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, *

na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.

Novou píseň vložil mi do úst, *

chvalozpěv našemu Bohu.

Mnozí to uvidí a nabudou úcty, *

budou doufat v Hospodina.

Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina, *

kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.

Mnoho divů jsi učinil, Hospodine, můj Bože, *

nikdo se ti nevyrovná v úmyslech, které máš s námi,

kdybych je chtěl hlásat, vypovědět, *

je jich více, než by se dalo sečíst.

V obětních darech si nelibuješ, *

zato jsi mi otevřel uši.

Celopaly a smírné oběti nežádáš, †

tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím; *

ve svitku knihy je o mně psáno:

Rád splním tvou vůli, můj Bože, *

tvůj zákon je v mém nitru.“

Ant. Přinášejte sami sebe jako oběť živou, svatou a Bohu milou.

3. ant. Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil.

Žalm 85 (84)
Naše spása je blízko
Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)

Byl jsi milostivý, Hospodine, své zemi, *

změnil jsi k dobru Jakubův úděl.

Odpustils vinu svého lidu, *

přikryl jsi všechny jeho hříchy.

Zadržels všechno své rozhořčení, *

uklidnil jsi žár svého hněvu.

Obnov nás, Bože, náš spasiteli, *

odlož svou nevoli proti nám!

Což se navěky budeš na nás zlobit, *

roztáhneš svůj hněv na všechna pokolení?

Což nám už nevrátíš život, *

aby se tvůj lid radoval v tobě?

Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství *

a dej nám svou spásu!

Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: *

jistě mluví o pokoji

pro svůj lid a pro své svaté *

a pro ty, kdo se k němu obracejí srdcem.

Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí, *

aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.

Milosrdenství a věrnost se potkají, *

políbí se spravedlnost a pokoj.

Věrnost vypučí ze země, *

spravedlnost shlédne z nebe.

Hospodin též popřeje dobro *

a naše země vydá plody.

Spravedlnost bude ho předcházet *

a spása mu půjde v patách.

Ant. Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil.

Kristus podal za hříchy jednu jedinou oběť.

A tak přivedl k dokonalosti navždy ty, které posvětil.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům

4,14 – 5,10

Ježíš, vynikající velekněz

Máme tedy vynikajícího velekněze, který prošel až do (nejvyššího) nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme (svého) vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, ale nikdy (se nedopustil) hříchu. Přistupujme tedy s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.

Každý velekněz je brán z lidu a bývá ustanoven pro lid v jeho záležitostech u Boha, aby podával dary a oběti za hříchy. Protože sám je stejně podroben slabosti, je schopen cítit s chybujícími a bloudícími. A proto musí podávat oběti za hřích sám za sebe jako za ostatní lidi.

Nikdo si však nemůže tu důstojnost vzít sám, nýbrž musí být povolán od Boha jako Árón. Tak si ani Kristus nepřisvojil slávu velekněžství sám, ale (dal mu ji) ten, který mu řekl:

‚Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil‘,

jak říká i na jiném místě:

‚Ty jsi kněz navěky podle řádu Melchizedechova‘.

V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby k tomu, který měl moc ho od smrti vysvobodit, a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). Ačkoli to byl Syn (Boží), naučil se svým utrpením poslušnosti. Když tak dokonal (své dílo), stal se příčinou věčné spásy pro všechny, kteří ho poslouchají. Byl od Boha prohlášen veleknězem podle řádu Melchizedechova.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Flp 2,8; Iz 53,7 (Vulg.)

Kristus se ponížil * a byl poslušný až k smrti.

Byl obětován, protože sám chtěl. * A byl poslušný.

DRUHÉ ČTENÍ

Z encykliky papeže Pia XII. o posvátné liturgii

(Mediator Dei, AAS 39 [1947],552-553)

Kristus kněz a oběť

Kristus samozřejmě je kněz, ale kněz pro nás, ne pro sebe, protože jménem celého lidského pokolení přináší věčnému Otci touhy a náboženské city; zároveň je obětním darem, ale pro nás, protože dává sám sebe místo člověka obtíženého vinami.

Apoštolovo slovo mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš vyžaduje ode všech křesťanů, aby si osvojili, pokud je to v lidské moci, stejný vnitřní postoj, jaký měl božský Vykupitel, když přinášel v oběť sebe sama: totiž aby projevovali pokoru mysli a prokazovali klanění, čest, chválu a díky svrchované Boží velebnosti.

Vyžaduje kromě toho od nich, aby si jistým způsobem osvojili také charakter obětního daru, aby podle přikázání evangelia zapírali sami sebe, aby dále dobrovolně konali pokání a aby se každý odvracel a očišťoval od toho, čím se provinil.

Konečně vyžaduje, abychom všichni společně s Kristem tajemně umřeli — tak, abychom mohli jako Pavel říci: Spolu s Kristem jsem ukřižován.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Gal 2,20

Žiji ve víře v Božího Syna, * protože on mě miloval a za mě se obětoval.

Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. * Protože on mě.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys ustanovil svého jednorozeného Syna nejvyšším a věčným knězem, aby tě oslavil a spasil lidské pokolení; dej, aby ti, které vyvolil za služebníky a správce svých tajemství, v moci a síle Ducha Svatého věrně vykonávali svěřenou službu. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky