Ranní chvály
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Když František, muž svatý,
milováním Božím jatý,
od života světského,
zboží pomíjitelného,
k svaté ctnosti přistupoval,
takto vroucím srdcem říkal:
„Můj Bůh je moje všecko!
Měj se dobře, vše zboží,
plnés bodláčí a hloží,
rozmanitých starostí,
těžkých prací i úzkostí.
Ach, nechci já tebe míti,
o věčnou slávu přijíti,
měj se dobře, světská čest!
Ježíši, tys milejší,
nad těla rozkoš libější,
nad světskou čest vzácnější,
nad všeliké zboží dražší.
Když tě mám, milý Ježíši,
nestojím o celou říši,
ty jsi můj Pán, mé všecko!“
Františku, sluho Boží,
pros Boha, ať v nás rozmnoží
dar své svaté milosti,
ať známe světa marnosti,
po rozkoši netoužíme,
jemu samému sloužíme
a nebe zasloužíme!
ŽALMY
1. ant. Bože, svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?
Můj hlas se k Bohu vznáší a volám, *
můj hlas k Bohu stoupá, aby mě slyšel.
V den svého soužení hledám Pána, †
má ruka se v noci vzpíná bez únavy, *
nedá se utěšit má duše.
Když na Boha vzpomínám, vzdychám, *
když uvažuji, můj duch malátní.
Beze spánku držíš mé oči, *
jsem zmaten a neschopný slova.
Přemýšlím o dávných dnech, *
na zašlá léta si vzpomínám.
V noci uvažuji ve svém srdci, *
přemítám a můj duch hloubá:
„Může Pán zavrhnout navěky, *
už nám neukáže svou milost?
Navždy už ustane jeho přízeň, *
zrušen je slib pro všechna pokolení?
Zapomněl se Bůh smilovat, *
či v hněvu zadržel své slitování?“
Tu jsem si řekl: „V tom tkví má bolest: *
změnila se pravice Nejvyššího.“
Vzpomínám na Hospodinovy činy, *
ano, vzpomínám na dávné tvé divy.
Rozvažuji všechna tvá díla, *
přemítám o tvých skutcích.
Bože, svaté je tvé chování: *
který bůh je tak veliký jako Bůh náš?
Ty jsi Bůh, který činí divy, *
národům jsi dal poznat svou moc.
Svým ramenem jsi vykoupil svůj národ, *
Jakubovy a Josefovy syny.
Uzřely tě vody, Bože, †
uzřely tě vody, a zděsily se, *
i hlubiny se rozbouřily.
Mraky vylily vodu, †
oblaka zaduněla hromem *
a tvé šípy šlehaly kolem.
Tvůj hrom burácel v bouři, †
blesky ozařovaly obzor: *
zatřásla a zachvěla se země.
Mořem vedla tvá cesta, †
tvá stezka spoustami vod, *
tvé šlépěje však nebylo vidět.
Jak stádo jsi vedl svůj národ, *
Mojžíšovou a Árónovou rukou.
Ant. Bože, svaté je tvé chování: který bůh je tak veliký jako Bůh náš?
2. ant. Mé srdce jásá v Hospodinu: on ponižuje a povyšuje.
1 Sam 2,1-10
Srdce mé jásá v Hospodinu, *
moje moc se vyvyšuje v mém Bohu.
Ústa se otvírají proti mým nepřátelům, *
neboť se raduji z tvé pomoci.
Nikdo není svatý jako Hospodin, †
neboť nikdo není kromě tebe, *
nikdo není skálou jako náš Bůh.
Nemnožte už chlubné řeči, *
zpupnost ať nevyjde z vašich úst,
vždyť Hospodin je Bůh, ví všechno, *
a jemu přísluší vážit skutky.
Luky siláků se lámou, *
ale slabí se opásávají silou.
Kdo bývali sytí, dávají se nyní najímat za chléb; *
kdo hladověli, mohou ustat od práce.
Neplodná dostává sedm dětí, *
matka mnoha synů vadne osamělá.
Hospodin usmrcuje i oživuje, *
uvádí do říše smrti a zase přivádí nazpět.
Hospodin dává zchudnout, ale i zbohatnout, *
ponižuje a povyšuje.
Pozvedá z prachu ubožáka, *
ze smetiště povyšuje chudáka,
aby ho posadil mezi knížaty *
a obdařil ho stolcem slávy.
Neboť Hospodinu náleží pilíře země, *
na nich založil svět.
Chrání nohy svých zbožných, †
bezbožní však zajdou ve tmách, *
neboť nikdo nezvítězí svou silou.
Hospodin zničí své protivníky, *
zahřmí nad nimi na nebesích.
Hospodin bude soudit i daleké končiny země, †
dá vládu svému králi *
a povznese moc svého pomazaného.
Ant. Mé srdce jásá v Hospodinu: on ponižuje a povyšuje.
3. ant. Hospodin kraluje, zajásej, země.
Hospodin kraluje, ať zajásá země, *
ať se radují četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují, *
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Předchází jej oheň *
a kolem dokola spaluje protivníky.
Jeho blesky ozařují svět, *
země to vidí a chvěje se.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost *
a všechny národy vidí jeho slávu.
Hanbí se všichni ctitelé model, †
kteří se chlubí bůžky, *
všichni bohové se mu koří.
Sión to slyší a raduje se †
a judská města jásají *
pro tvé rozsudky, Hospodine!
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *
svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †
chrání život svých svatých, *
z ruky bezbožníků je vytrhuje.
Světlo vychází spravedlivému *
a lidem upřímného srdce radost.
Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *
a oslavujte jeho svaté jméno!
Ant. Hospodin kraluje, zajásej, země.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 8,35.37
Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? Snad soužení nebo útisk nebo pronásledování nebo hlad nebo bída nebo nebezpečí nebo zabití? Ale v tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Ustavičně chci velebit Hospodina, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. Ustavičně.
Vysvobodil mě ze všech obav, * vždy bude v mých ústech jeho chvála. Sláva Otci. Ustavičně.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.
PROSBY
Chvalme Krista, našeho Spasitele, neboť on slíbil, že zůstane se svou církví po všechny dny až do skonání světa. Děkujme mu a volejme:
Pane, zůstaň s námi.
Pane, zůstaň s námi po celý den,
ať nám slunce tvé milosti nikdy nepřestane svítit.
Zasvěcujeme ti tento den
a slibujeme, že neučiníme ani neschválíme nic špatného.
Pane, učiň, ať z nás celý tento den vyzařuje tvé světlo,
abychom byli solí země a světlem světa.
Ať láska tvého Svatého Ducha vede naše srdce i ústa,
abychom vždy setrvali ve tvé spravedlnosti a chvále.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys povolal svatého Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky