Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Věrná duše, radostně
máš Krále přijmouti,
srdce jemu poddati,
co starého, vše obnoviti
a na jeho příchod čekati
a s nadějí vstříc jemu jíti.
Neb on rychle pospíchá
svůj lid navštíviti,
pokoj s sebou přinésti,
zarmoucené obveseliti,
z moci hříchů vysvoboditi,
příbytek svůj u nás najíti.
V světle choďme, nebluďme,
ke Kristu se znejme
a v pravdě jemu služme,
s toužebným hlasem ho žádejme,
aby ráčil nás navštíviti,
svou milostí obohatiti.
Bychom v ní zde společně
vždycky přebývali,
do konce setrvali,
navěky v nebi kralovali,
dej nám to, Kriste přežádoucí,
ó Králi, Pane všemohoucí.
ŽALMY
1. ant. Pamatuj na mě, Hospodine, ujmi se mě a pomoz mi.
Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, *
jeho milosrdenství trvá navěky.
Kdo vylíčí mocné Hospodinovy činy, *
kdo vypoví všechnu jeho slávu?
Blaze těm, kteří dbají práva, *
spravedlivě jednají v každé době.
Pamatuj na mě, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu, *
ujmi se mě a pomoz mi,
abych se těšil ze štěstí tvých vyvolených, †
abych se radoval z radosti tvého lidu, *
abych se chlubil spolu s tvým dědictvím.
Hřešili jsme jako naši otcové, *
páchali jsme nepravost, jednali bezbožně.
Naši otcové v Egyptě *
nechápali tvé divy,
neměli na paměti množství tvých dobrodiní, *
ale vzepřeli se proti Nejvyššímu u Rudého moře,
Přece však je zachránil pro své jméno, *
aby ukázal svou moc.
Pohrozil Rudému moři, a vyschlo, *
vedl je mezi vlnami jako po pevné zemi.
Zachránil je z moci toho, jenž je nenáviděl, *
vyprostil je z moci nepřítele.
Vody zatopily jejich protivníky, *
nezůstal z nich ani jeden.
Tu uvěřili jeho slovům *
a zpívali mu píseň chvály.
Brzy však zapomněli na jeho skutky, *
nevyčkali jeho rozhodnutí.
Dali se strhnout žádostivostí na poušti, *
pokoušeli Boha na pustině.
Splnil jim jejich žádost, *
ale poslal na ně i nakažlivou nemoc.
V táboře záviděli Mojžíšovi *
a Árónovi, zasvěcenému Hospodinu.
Otevřela se země a pohltila Datana, *
zavřela se nad Abiramovou tlupou.
V jejich tlupě vzplanul oheň, *
plamen spálil bezbožníky.
Ant. Pamatuj na mě, Hospodine, ujmi se mě a pomoz mi.
2. ant. Pamatujme na smlouvu s Hospodinem, naším Bohem.
Zhotovili si tele u Chorebu *
a klaněli se modle ulité z kovu.
Zaměnili tak svoji Slávu *
za sochu býka, který požírá trávu.
Zapomněli na Boha, který je zachránil, *
který v Egyptě vykonal divy,
zázraky v Chámově zemi, *
úžasné skutky u Rudého moře.
Rozhodl se, že je zničí, †
kdyby se Mojžíš, jeho vyvolený, u něho nepřimlouval, *
aby odvrátil jeho hněv, jímž je chtěl zhubit.
Pohrdli vytouženou zemí, *
nevěřili jeho slovu.
Reptali ve svých stanech, *
neposlouchali Hospodinova hlasu.
Proto jim přísahal pozdviženou rukou, *
že je zničí na poušti,
že jejich potomstvo rozptýlí mezi národy, *
že je rozpráší do cizích zemí.
Přidali se k Bál Peorovi, *
jedli oběti mrtvých bohů.
Dráždili (Hospodina) svými zločiny, *
proto je stihla pohroma.
Tu povstal Pinchas a zjednal spravedlnost. *
Pohroma přestala.
Připočetlo se mu to k zásluze *
po všechna pokolení na věčné časy.
Popudili ho u vod v Meribě, *
zle se vedlo Mojžíšovi jejich vinou,
neboť rozhořčili jeho mysl, *
že svými rty nerozvážně mluvil.
Ant. Pamatujme na smlouvu s Hospodinem, naším Bohem.
3. ant. Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, a shromáždi svůj rozptýlený lid.
Nevyhubili národy, *
jak jim Hospodin rozkázal,
ale smísili se s pohany *
a naučili se jejich skutkům.
Uctívali jejich modly, *
a ty se jim staly léčkou.
Obětovali své syny *
i své dcery zlým duchům.
Prolévali nevinnou krev, †
krev svých synů a dcer, *
které obětovali kananejským modlám.
Země byla poskvrněna krví, †
znečistili se svými skutky *
a zpronevěřili se svými zločiny.
Tu vzplanul hněv Hospodinův proti jeho národu *
a zošklivil si své dědictví.
Proto je vydal do moci pohanů; *
vládli jim ti, kteří je nenáviděli.
Utiskovali je nepřátelé, *
museli se sklonit pod jejich ruku.
Mnohokrát je vysvobodil, †
oni ho však roztrpčovali svými pletichami, *
proto byli pokořeni pro své viny.
Ale shlédl na jejich soužení, *
když slyšel jejich prosbu.
Rozpomenul se kvůli nim na svoji smlouvu *
a slitoval se pro své velké milosrdenství.
Vzbudil k nim soucit *
u všech, kteří je přivedli do zajetí.
Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, *
a shromáždi nás z pohanských zemí,
abychom chválili tvé svaté jméno *
a chlubili se tvou slávou.
Požehnaný Hospodin, Bůh Izraelův, †
od věků až na věky! *
Všechen lid ať řekne: „Amen!“
Ant. Vysvoboď nás, Hospodine, náš Bože, a shromáždi svůj rozptýlený lid.
Hospodin oznámil své slovo Jakubovi,
své zákony a přikázání Izraeli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
29,1-8
Boží soud nad Jeruzalémem
Běda, Arieli, Arieli, (ty) město,
které David kdysi obléhal!
K jednomu roku přidejte druhý,
ať se vystřídají svátky;
pak oblehnu Ariela,
bude nářek, naříkání,
bude mi jak Ariel (oltářní ohniště)!
Kolem dokola tě oblehnu,
postavím kolem tebe násep
a proti tobě zřídím valy.
V ponížení budeš ze země mluvit,
z prachu bude tlumeně znít tvá řeč,
jako duch budeš ze země volat
a tvá řeč bude šeptat z prachu.
Jako drobného prachu bude množství těch, kteří se v tobě pyšní;
jak létajících plev
bude množství tvých tyranů.
Znenadání, náhle
Hospodin zástupů tě navštíví
hromem, zemětřesením,
mocným burácením, smrští, bouří
a plamenem sžírajícího ohně.
Jako sen nočního přeludu
bude množství všech národů,
kteří se řadí do boje proti Arieli,
a všech, kdo válčí proti němu,
proti jeho pevnostem a těm, kdo ho tísní.
Jako když se lačnému zdá, že jí,
ale když procitne, cítí hlad,
jako když se zdá žíznivému, že pije,
ale když procitne, je vyprahlý
a touží (po nápoji),
tak bude množství všech národů,
kteří se řadí do boje proti siónské hoře.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Srov. Iz 54,4; 29,5.6.7
Jeruzaléme, neboj se, nebudeš zklamán. * Hospodin zástupů tě navštíví.
Jako drobného prachu bude množství všech národů, kteří se řadí do boje proti tobě. * Hospodin.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání blahoslaveného Izáka, opata kláštera z Hvězdy
(Sermo 51: PL 194, 1862-1863. 1865)
Maria a církev
Syn Boží je první z mnoha bratří. Podle přirozenosti byl sice jediný, ale milostí si získal mnohé, aby s ním byli jedno. Těm totiž, kdo ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.
Tak tedy on tím, že se stal Synem člověka, učinil mnohé dětmi Božími. Mnoho lidí si získal svou jedinečností v lásce a moci. Pokud jde o ně, ačkoli jsou po stránce tělesného zrození mnozí, božským znovuzrozením jsou s ním jedno.
Neboť celý a jediný Kristus je jeden jako hlava a tělo. Je jedním Synem jednoho Boha na nebi a jedné matky na zemi. Je mnoho synů, a je jediný syn. Jako je tomu s hlavou a údy, tak je tomu s jedním synem a s více syny. Tak je tomu i s Marií a církví, jedna matka i více matek, jedna panna i více panen.
Obě jsou matky, obě jsou panny. Obě počínají z téhož Ducha bez rozkoše, obě bez hříchu rodí Bohu Otci potomky. Jedna bez jakéhokoli hříchu porodila tělu hlavu; druhá při odpuštění všech hříchů dala hlavě tělo. Obě jsou matkami Krista, ale žádná z nich bez druhé nerodí celého Krista.
Proto, co se říká v Bohem inspirovaných Písmech všeobecně o panenské matce církvi, to platí osobně o Panně Marii. A co je tu řečeno zvlášť o panenské matce Marii, to se právem rozumí povšechně o panenské matce církvi. A kdykoli je řeč o jedné z nich, rozumí se tomu takřka smíšeně a bez rozlišení o obou.
Sami rozumem chápeme, že i každá věřící duše je snoubenkou Božího Slova, Kristovou matkou, dcerou i sestrou, panenskou i plodnou. Sama tedy Boží moudrost, to jest Otcovo Slovo, tak mluví všeobecně o církvi, zvlášť o Marii a také jednotlivě o věřící duši.
S tím také souvisí, co říká: Zapustila jsem kořeny v Pánově údělu. Pánovým údělem se rozumí všeobecně církev, zvláště Maria, a také jednotlivě kterákoli věřící duše. Ve stánku Mariina lůna prodléval Kristus devět měsíců, ve stánku víry církve bude prodlévat až do konce světa, v poznání a lásce věřící duše bude prodlévat na věky věků.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Lv 26,11-12; 2 Kor 6,16
Postavím svůj stánek uprostřed vás a nezavrhnu vás; * budu chodit mezi vámi a budu vaším Bohem a vy budete mým lidem.
Vy jste přece chrám živého Boha! Bůh totiž řekl: * Budu chodit.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, kéž v našich srdcích vzejde světlo tvé slávy, a až příchod tvého jednorozeného Syna zapudí všechny temnoty noci, ať se ukáže, že jsme synové světla. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky