3. leden 2023

Nejsvětějšího jména Ježíš
nezávazná památka

Jméno Ježíš (hebrejsky Jehošua, zkráceně Ješua) znamená „Jahve je spása“. Anděl ohlašující Ježíšovo jméno (Mt 1,21) dodává: „on totiž spasí svůj lid od hříchů“. Ježíš slibuje těm, kdo se budou při modlitbě dovolávat jeho jména, že budou vyslyšeni (Mk 16,17-18; Jan 14,13-14 a 16,23-24). Sv. Lukáš dosvědčuje na několika událostech (Lk 9,49; 10,17; Sk 3,1-16 a 4,8-12; 16,16-18) účinnost s vírou spojeného vzývání Ježíšova jména.
Zpočátku bylo při slavení liturgie připomínáno Ježíšovo jméno v den oktávu Narození Páně předčítáním evangelní zprávy (Lk 2,21), že novorozenému Spasiteli osmého dne po jeho narození „dali jméno Ježíš“. V 1. polovině 16. století šířil úctu k nejsvětějšímu Jménu Ježíš významný františkánský kazatel sv. Bernardin Sienský. Samostatný svátek nejsvětějšího Jména Ježíš se od roku 1530 začal slavit ve františkánském řádu 14. ledna. V roce 1721 bylo jeho slavení rozšířeno pro celou církev a přeloženo na neděli po Zjevení Páně. Sv. Pius X. ho přeložil na neděli mezi 1. a 6. lednem; pokud na 2. až 5. leden nepřipadla neděle, slavil se 2. ledna.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Věčný Syn jednorozený,

Bůh pravý, nestvořený,

přišel na svět z výsosti,

všem věřícím k radosti,

v moci jsa rovný Otci,

ukázal se nám v bezmoci,

když se k nám přiblížil,

velmi se ponížil.

Zvolil sobě chudou Matku

a jsa Bůh bez počátku,

Mesiáš přežádoucí,

Kristus, Král všemohoucí,

přišel na svět bez viny,

by Adama s jeho syny

od hříchů očistil,

věčné smrti zprostil.

Slovo tělem učiněno,

božství s lidstvím spojeno,

mimo běh přirozený

zrodil se člověk z Panny.

A ten ďábla přemohl

a lidu z hříchu pomohl,

jenž z toho vězení

čekal vyproštění.

Neb pro vinu Adamovu,

hřích těžký proti Bohu,

došel člověk vězení,

věčného zatracení.

Sám Bůh plný milosti,

pravdy a spravedlnosti

v těle se ukázal,

aby všem pomáhal.

Izaiáš předpověděl:

Bude zván Emanuel,

Bůh chtěl s námi bydliti,

všech hříchů nás zprostiti.

Pro nás v poníženosti

snášel i těžké bolesti

hned od narození,

až do usmrcení.

On tímto smrt věčnou shladil,

mír a pokoj navrátil.

Radostně dnes zpívejme,

sobě připomínejme

pro nás narozeného,

Krista, Spasitele svého,

v chudobě přišlého

a poníženého.

ŽALMY

1. ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Žalm 37 (36)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5,5)
I (1-11)

Nehněvej se na ty, kdo konají zlo, *

nezáviď těm, kdo páchají nepravost,

vždyť zvadnou rychle jako tráva, *

jako zelená bylina uschnou.

Doufej v Hospodina a čiň dobro, *

pak budeš přebývat v zemi a těšit se klidu.

Raduj se v Hospodinu *

a dá ti, po čem touží tvé srdce.

Hospodinu svěř svůj osud, *

v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

Tvé spravedlnosti dá vzejít jako světlu, *

tvému právu jak polednímu jasu.

Spočiň v Hospodinu a důvěřuj v něho! †

Nezlob se na toho, kdo má v životě štěstí *

a při tom strojí úklady.

Přestaň se hněvat a zanech zlosti, *

nepohoršuj se, to vede jen k zlému.

Neboť zločinci budou vyhlazeni, *

kdo však doufají v Hospodina, budou vlastnit zemi.

Ještě chvíli – a bezbožník zmizí, *

nadarmo se budeš pídit po jeho stopě.

Pokorní však budou vlastnit zemi, *

budou se těšit z hlubokého klidu.

Ant. Hospodinu svěř svůj osud, v něho důvěřuj, on sám bude jednat.

2. ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.

II (12-29)

Bezbožník strojí úklady spravedlivému, *

skřípá proti němu zuby.

Pán se mu však směje, *

vidí, že se blíží jeho den.

Bezbožní tasí meč, napínají svůj luk, †

aby skláli chudáka a ubožáka, *

aby povraždili ty, kdo žijí správně.

Meč jim však vnikne do vlastního srdce *

a jejich luky se zlámou.

Lepší je troška, kterou má spravedlivý, *

než velké bohatství bezbožníků,

neboť ramena bezbožníků budou zpřerážena, *

ale spravedlivé Hospodin podpírá.

Hospodin pečuje o život bezúhonných, *

dědictví jejich přetrvá věky.

Nebudou zahanbeni v dobách neštěstí, *

nasytí se ve dnech hladu.

Ano, bezbožníci zhynou, †

nepřátelé Hospodinovi zajdou jako květ luhů, *

vyvanou jako dým.

Bezbožník si půjčuje, ale nesplácí, *

spravedlivý se však ustrne a rozdává.

Ti, kterým Bůh žehná, vlastnit budou zemi, *

ti, kterým zlořečí, zhynou.

Hospodin dává krokům člověka sílu, *

má zalíbení v jeho životní cestě.

Jestliže padne, nezůstane ležet, *

protože mu Hospodin podpírá ruku.

Byl jsem chlapec, a už jsem stařec, †

ale neviděl jsem, že by spravedlivý byl opuštěn, *

že by jeho děti žebraly o chléb.

Pokaždé se ustrne a půjčí, *

za to na jeho dětech spočine požehnání.

Chraň se zlého a čiň dobré, *

a přežiješ věky,

neboť Hospodin miluje spravedlnost, *

neopouští svoje zbožné.

Zločinci však zajdou, *

potomstvo bezbožníků bude vyhlazeno.

Spravedliví budou vlastnit zemi, *

budou ji obývat věčně.

Ant. Chraň se zlého a čiň dobré; Hospodin podpírá spravedlivé.

3. ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.

III (30-40)

Ústa spravedlivého mluví moudře, *

jeho jazyk hovoří, co je správné.

Boží zákon mu ovládá srdce, *

proto nevrávorají jeho kroky.

Bezbožník číhá na spravedlivého, *

snaží se ho zabít.

Hospodin však mu ho neponechá v moci, *

nedá ho odsoudit, až bude souzen.

Doufej v Hospodina *

a drž se jeho cesty,

povýší tě, abys vlastnil zemi, *

s radostí uzříš zkázu bezbožníků.

Viděl jsem zpupného bezbožníka, *

vypínal se jako košatý cedr.

Přešel jsem – a hle, už ho nebylo, *

hledal jsem ho – a nenašel.

Všimni si člověka bezúhonného, pozoruj poctivého: *

vždyť budoucnost patří pokojným lidem.

Hříšníci však budou všichni zničeni, *

vyhlazeno bude potomstvo bezbožníků.

Ale spravedlivým přichází spása od Hospodina, *

v dobách tísně je jim útočištěm.

Hospodin jim pomáhá a je vysvobozuje, †

bezbožníků je zbavuje a chrání je, *

protože se k němu utíkají.

Ant. Doufej v Hospodina a drž se jeho cesty.

Syn Boží přišel mezi nás

a naučil nás poznávat pravého Boha.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

3,5-16

Život nového člověka

Umrtvěte všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. (Tou cestou) jste kráčeli kdysi také vy, když jste v tom žili. Ale teď i vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s jeho počínáním, a oblečte (člověka) nového, který se obnovuje k (správnému) poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný; ale všecko a ve všem je Kristus.

Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto (odpouštějte) i vy. A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k němu jste byli povoláni v jednom těle. Buďte (za to) vděční.

Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S vděčností zpívejte Bohu z celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Gal 3,27-28

My všichni, pokřtění v Krista, oblékli jsme se v Krista: * všichni jsme jeden v Kristu Ježíši, našem Pánu.

Už není Žid anebo Řek, už není otrok anebo člověk svobodný, už není muž anebo žena; * všichni.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Bernardina Sienského, kněze

(Sermo 49, art. 1: Opera Omnia, IV, 495ss.)

Ježíšovo jméno, důležitý základ víry

Je to právě přesvaté jméno Ježíš, po kterém dávní otcové tolik toužili, které bylo s takovou úzkostí očekáváno a trýznivě postrádáno, které bylo vzýváno s takovou toužebností a vyprošováno s tolikerými slzami, leč v čase milosti posléze darováno. Jméno moci a síly, Bože, prosím skryj, jménu pomsty nepopřávej sluchu, jméno spravedlnosti pozdrž. A dej nám jméno milosrdenství, jméno Ježíšovo nechť zní v mých uších, neboť opravdu lahodný pak bude tvůj hlas a půvabná tvoje tvář.

Ježíšovo jméno je vskutku důležitým základem víry, vždyť vytváří Boží syny a dcery. Víra katolického náboženství totiž spočívá ve známosti Ježíše Krista a v jeho světle, jež je světlem duše, branou života, základem věčné spásy. Když tuto víru někdo nemá nebo ji opustí, jako by kráčel temnotou noci beze světla, jako by se s očima zavřenýma dával o překot na cestu nebezpečenstvími, a byť se skvěl sebevětší pronikavostí rozumu, jestliže se snaží porozumět nebeským tajemstvím cestou vlastního úsudku, jde za vůdcem slepým; nebo jako by se snažil zbudovat dům, ale zapomněl na základy, nebo by zapomněl na dveře a chtěl pak chodit do domu střechou. Tím základem, tím světlem i těmi dveřmi je zajisté Ježíš. Aby ukázal, že on je cestou pro ty, kdo putují a bloudí, dal všem světlo víry: díky němu lze po neznámém Bohu pátrat, v hledaného Boha uvěřit a toho, v nějž jsme uvěřili, nacházet. Tento základ víry podpírá církev zbudovanou v Ježíšově jménu.

Jméno Ježíš je leskem kazatelů, protože dává Kristovu slovu jasně zářit, aby bylo zvěstováno a slyšeno. A odkud myslíš, že je v celém světě tak velké, tak nenadálé a oslňující světlo víry, ne-li ze zvěstovaného Ježíše? Copak nás Bůh nepovolal do svého podivuhodného světla jasem a chutí tohoto jména? Těm, kdo byli osvíceni a v tomto světle vidí záři, říká právem Apoštol: Byli jste kdysi tmou, teď však jste světlem v Pánu: žijte jako děti světla.

Ó jak slavné jsi ty jméno! Jak půvabné, jak milostné, jak silné! Skrze tebe se tlumí zločiny, skrze tebe se vítězí nad protivníky, skrze tebe dostávají slabí svobodu, skrze tebe nabývají sílu a potěšení ti, kdo jsou v protivenstvích trpěliví. Ty jsi ctí věřících, ty jsi učitelem kazatelů, ty jsi posilou pracujících a podporou umdlévajících. Tvůj žhavý žár a zápal kéž roznítí naši touhu, naše prosebné modlitby kéž jsou vyslyšeny a kéž se nasytí duše těch, kteří o tobě rozjímají, a skrze tebe ať všichni dojdou nebeské radosti a slávy. A skrze toto tvé přesvaté jméno, nejdražší Ježíši, ať i my jednou s nimi s tebou kralujeme.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Žl 5,12; 89 (88),16b-17a

Všichni, kdo se k tobě utíkají, Pane, ať se veselí, ať jásají bez přestání; chraň je, ať se radují v tobě, * kdo milují tvé jméno.

Chodí, Pane, v záři tvé tváře, a v tvém jménu jásají ustavičně. * Kdo milují.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys založil spásu lidského rodu na vtělení svého Slova; ať na tvém lidu spočine slitování, o něž tě prosíme: ať všichni poznají, že není žádné jiné jméno, které bychom mohli vzývat, než jméno tvého Jednorozeného Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky