28. duben 2023

Sv. Ludvíka Marie Grigniona z Montfortu, kněze
nezávazná památka

Svatý Ludvík z Montfortu, celým jménem Ludvík Maria Grignon de Montfort, se narodil 31. ledna 1673 ve francouzské obci Montfort-sur-Meu, pocházel z početné rodiny a ve 12 letech vstoupil na jezuitskou kolej. Během těchto studií pocítil Ludvík povolání ke kněžství a zatoužil kázat evangelium mezi chudými. Zde se začala projevovat i jeho mariánská úcta. Na kněžství se připravoval v pařížském semináři u Saint-Sulpice, na Sorbonně studoval teologii a během studií se seznámil s nejvýznamnějšími díly o spiritualitě a její úloze v životě křesťana. Po vysvěcení na kněze v červnu 1700 byl poslán do Nantes a po setkání s papežem Klementem XI. se stává misionářem ve Francii. Vstoupil do třetího řádu svatého Dominika a kromě šíření modlitby růžence žádal také o svolení zakládat růžencová bratrstva. V Poitiers se setkal s blahoslavenou Marií Louisou Trichet, což byl začátek její dlouholeté služby chudým. Ludvík vykonal v západní Francii na 200 misií a exercicií a jeho pověst jako velkého misionáře a kazatele rostla. Následkem vyčerpání ve svých 43 letech vážně onemocněl. V dubnu 1716 přišel na svou poslední misii do Saint-Laurent-sur-Sèvre, kde 28. dubna téhož roku zemřel. Papež Lev XIII jej v roce 1888 beatifikoval a svatořečen byl 27. července 1947 papežem Piem XII. Jeho životním heslem bylo: Bůh sám. Proslavil se svoji horlivou mariánskou úctou a svými spisy významně přispěl k rozvoji katolické mariologie.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Kristus, jenž byl na smrt dán

pro naše provinění,

slavně zase z mrtvých vstal

nám k ospravedlnění.

Z toho my se radujme

a Boha oslavujme,

zpívejme aleluja,

aleluja.

Ježíš Kristus, Boží Syn,

přišel na místo naše,

vykonal přeslavný čin,

vzal všechny hříchy na se,

shladil je svou obětí,

a tak odňal moc smrti;

již svůj osten ztratila,

aleluja.

On je Beránek pravý,

o němž Bůh zdávna hlásal,

pomazat dveře srdcí

jeho krví přikázal.

Kdo to s vírou učiní,

anděl zhoubce jej míjí,

přístup k němu nemaje,

aleluja.

Slavme tedy skvoucí den,

který nám učinil Pán,

svítí nám přejasně v něm

ten, který je slunce sám,

Slunce spravedlnosti

a paprsek věčnosti;

noc hříchu pominula,

aleluja.

Společně oslavujme

již hody Beránkovy,

kvas starý odstraňujme,

máme být lidé noví.

Kristus je stravou naší,

krmící sladce duši;

víra nežádá více,

aleluja.

ŽALMY

1. ant. Bože, smyj ze mne úplně mou vinu, aleluja.

Žalm 51 (50)
Smiluj se nade mnou Bože
Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového. (Ef 4,23-24)

Smiluj se nade mnou, Bože, pro své milosrdenství, *

pro své velké slitování zahlaď mou nepravost.

Úplně ze mě smyj mou vinu *

a očisť mě od mého hříchu.

Neboť já svou nepravost uznávám, *

můj hřích je stále přede mnou.

Jen proti tobě jsem se prohřešil, *

spáchal jsem, co je před tebou zlé,

takže se ukáže, jak je tvůj rozsudek spravedlivý, *

že jsi bez úhony ve svém soudu.

Hle, s vinou jsem se narodil *

a v hříchu mě počala má matka.

Hle, líbí se ti upřímné srdce, *

ve skrytu mě učíš moudrosti!

Pokrop mě yzopem, a budu čistý, *

umyj mě, a budu bělejší než sníh.

Popřej mi slyšet hlas veselí a radosti, *

ať zajásají kosti, které jsi zdrtil.

Odvrať svou tvář od mých hříchů *

a zahlaď všechny mé viny.

Stvoř mi čisté srdce, Bože! *

Obnov ve mně ducha vytrvalosti.

Neodvrhuj mě od své tváře *

a neodnímej mi svého svatého ducha.

Vrať mi radost ze své ochrany *

a posilni mou velkodušnost.

Bezbožné budu učit tvým cestám *

a hříšníci se budou obracet k tobě.

Zbav mě, Bože, trestu za prolitou krev, Bože, můj spasiteli, *

ať zajásá můj jazyk nad tvou spravedlností.

Otevři mé rty, Pane, *

aby má ústa zvěstovala tvou chválu.

Vždyť nemáš zálibu v oběti, *

kdybych věnoval žertvu, nebyla by ti milá.

Mou obětí, Bože, je zkroušený duch, *

zkroušeným a pokorným srdcem, Bože, nepohrdneš.

Pane, obšťastni Sión svou přízní, *

znovu zbuduj hradby Jeruzaléma.

Pak opět najdeš zalíbení v zákonitých obětech, v celopalech i žertvách, *

na oltář ti budou klást býčky.

Ant. Bože, smyj ze mne úplně mou vinu, aleluja.

2. ant. Kristus na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, aleluja.

Kantikum
Nářek lidu v době hladu a války

Jer 14,17b-21

Přiblížilo se Boží království: obraťte se a věřte evangeliu. (Mk 1,15)

Roňte slzy, mé oči, *

ve dne v noci bez ustání,

neboť velikou pohromou zničena je panna, dcera mého lidu, *

nezhojitelnou ranou.

Vyjdu-li na pole, vidím pobité mečem; *

vejdu-li do města, hle – zmoření hladem.

Prorok i kněz jsou vlečeni *

do neznámé země.

Zavrhl jsi zcela Judu *

či zošklivila si tvá duše Sión?

Proč nás tedy biješ *

nezhojitelnou ranou?

Čekáme blaho – nic dobrého však nepřichází; *

čekáme čas uzdravení, a hle – zděšení!

Poznáváme, Hospodine, svoje bezbožnosti †

i nepravosti svých otců, *

že jsme zhřešili proti tobě.

Nedávej nás v potupu pro své jméno, †

nevydávej v pohanu svůj slavný trůn; *

rozpomeň se a neruš svou smlouvu s námi!

Ant. Kristus na svém těle vynesl naše hříchy na dřevo kříže, aleluja.

3. ant. Vstupte před Hospodina s jásotem, aleluja.

Žalm 100 (99)
Radost poutníků při vstupu do chrámu
Bůh dává vykoupeným zpívat vítěznou píseň. (Sv. Atanáš)

Plesejte Hospodinu, všechny země, †

služte Hospodinu s radostí, *

vstupte před něho s jásotem!

Uznejte, že Hospodin je Bůh, †

on nás učinil, a my mu náležíme, *

jsme jeho lid a stádce jeho pastvy.

Vstupte do jeho bran s díkem, †

do jeho nádvoří s chvalozpěvem, *

slavte ho, žehnejte jeho jménu!

Neboť Hospodin je dobrý, †

jeho milosrdenství je věčné, *

po všechna pokolení trvá jeho věrnost.

Ant. Vstupte před Hospodina s jásotem, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Sk 5,30-32

Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, když vy jste ho pověsili na dřevo a zabili. Ale Bůh ho povýšil po své pravici jako vůdce a spasitele, aby Izraeli dopřál obrácení a odpuštění hříchů. A my jsme svědky těchto událostí, stejně i Duch Svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pán vstal z hrobu. * Aleluja, aleluja. Pán.

On za nás umřel na kříži. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm, aleluja.

PROSBY

Bůh vzkřísil svého Syna Ježíše Krista, a dal nám skrze něj nový život. Proto ho pokorně prosme:

Ať je Kristus světlem našeho života.

Bože, tys uskutečnil ve svých dílech svůj odvěký úradek, stvořil jsi zemi a nepřestáváš věrně plnit svá zaslíbení

vyslyš nás, nejlaskavější Otče.

Očišťuj nás čistotou své pravdy a veď nás k pravé svatosti

abychom konali, co je správné a co se ti líbí.

Rozjasni nad námi svou tvář,

abychom byli zbaveni hříchu a štědře zahrnuti tvými dary.

Tys naplnil své apoštoly pokojem,

naplň svým pokojem i nás a celý svět.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, věčná moudrosti, tys učinil svatého kněze Ludvíka Marii vynikajícím svědkem a učitelem úplného odevzdání se Kristu, tvému Synu, prostřednictvím jeho svaté Matky; veď i nás touto duchovní cestou, abychom ve světě šířili tvé království. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky