Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla.
HYMNUS
Kříži věrný, ze všech stromů
vzácný strome jediný,
žádný se ti nevyrovná
listím, květem, ovocem.
Blahé dřevo blahým hřebem
blahé drží břemeno.
Opěvujte, ústa, vavřín
v slavném boji získaný,
o skvělém vítězství kříže
pějte slavný chvalozpěv:
kterak Vykupitel světa
obětován zvítězil.
S prarodiči svedenými
Tvůrce soucit projevil:
zakázaný plod když snědli,
a tak smrti propadli,
naznačil, že jiné dřevo
vzniklou škodu napraví.
Toto dílo naší spásy
vyžadoval jistý řád:
vyšší moudrost měla zdolat
zlého škůdce prohnanost,
dát nám odtud spásu, odkud
zloduch zranil praotce.
Když se tedy stanovený
posvátný čas naplnil,
poslán Otcem z věčných sídel,
narodil se světa Pán,
z panenského lůna vyšel
lidským tělem oděný.
Když už víc než třicet roků
Spasitel žil na zemi,
sám se za nás dobrovolně
vydal a byl umučen,
povýšen na dřevo kříže
v oběť jako Beránek.
ŽALMY
1. ant. Ježíš řekl učedníkům: Má duše je smutná až k smrti, zůstaňte zde a bděte se mnou.
Jako laň prahne po vodách bystřin, *
tak prahne má duše po tobě, Bože!
Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: *
kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?
Mé slzy jsou mi pokrmem ve dne i v noci, *
když den co den slyším: „Kde je tvůj Bůh?“
Na to si vzpomínám, má duše tím přetéká: †
jak jsem putovával v zástupu, *
jak jsem je vodíval k Božímu domu
s hlasitým jásotem a chvalozpěvem *
ve svátečním průvodu.
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha.
Rmoutím se uvnitř v duši, *
proto vzpomínám na tebe v končinách Jordánu a Hermonu, na hoře Misar.
Přívaly na sebe volají hukotem tvých vodopádů, *
celé tvé příboje a vlny se přese mě převalily.
Za dne ať Hospodin dává svou milost, *
za noci mu budu zpívat a chválit ho, neboť mi dává život.
Říkám Bohu: „Má Skálo, proč na mě zapomínáš? *
Proč se musím smutně vláčet, tísněn nepřítelem?
Drtí mi to kosti, když mě tupí protivníci, *
když den co den mi říkají: „Kde je tvůj Bůh?“
Proč se rmoutíš, má duše, *
a proč ve mně sténáš?
Doufej v Boha, zase ho budu chválit, *
svého spasitele a svého Boha.
Ant. Ježíš řekl učedníkům: Má duše je smutná až k smrti, zůstaňte zde a bděte se mnou.
2. ant. Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní je vládce tohoto světa přemožen.
Sir 36,1-7.13-16 (řec. 1-5.10-13)
Smiluj se nad námi, Pane, Bože všehomíra, *
shlédni a sešli svou bázeň na všechny pohany.
Zdvihni svou ruku na cizí národy, *
aby viděli tvou moc.
Jako jsi jim ukázal na nás, že jsi svatý, *
tak ukaž nám svou moc na nich,
aby tě poznali, jako víme my, *
že není boha kromě tebe, Pane.
Obnov divy a opakuj zázraky, *
posilni ruku a pravé rámě.
Shromáždi všechny Jakubovy kmeny *
a vezmi si je v dědictví jako kdysi.
Pane, smiluj se nad lidem, jenž má tvé jméno, *
nad Izraelem, kterého jsi nazval svým prvorozeným.
Slituj se nad svým svatým městem, *
nad Jeruzalémem, místem, kde sídlíš.
Naplň Sión svou velebností *
a svatý chrám svou slávou.
Ant. Nyní nastává soud nad tímto světem, nyní je vládce tohoto světa přemožen.
3. ant. Ježíš, počátek i naplnění naší víry, vzal na sebe potupu kříže, a proto sedí po pravici Boží.
Nebesa vypravují o Boží slávě *
a dílo jeho rukou zvěstuje obloha.
Den dni o tom podává zprávu, *
noc noci sděluje poučení.
Není to slovo a nejsou to řeči, *
jejichž hlas by nebylo slyšet.
Do celé země vychází jejich hlahol, *
až na konec světa jejich slova.
Tam rozestřel stan pro slunce, †
které vychází jako ženich ze své svatební komnaty, *
jásá jako rek, když se do běhu dává.
Na jednom okraji nebe vychází †
a obíhá až na jeho druhý okraj, *
nic se nemůže skrýt před jeho žárem.
Ant. Ježíš, počátek i naplnění naší víry, vzal na sebe potupu kříže, a proto sedí po pravici Boží.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Jer 11,19-20
Byl jsem jako krotký beránek, kterého vedou na porážku. Ani potuchy jsem neměl, že mi strojí úklady: „Zničme strom i s jeho mízou, vytněme jej ze země živých, ať není památky po jeho jméně!“ Hospodine zástupů, spravedlivý soudce, který zkoumáš srdce i ledví, kéž vidím tvoji pomstu nad nimi, neboť tobě svěřuji svou při.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Pane, ty ses dal přibít na kříž * a prolil jsi za nás svou krev. Pane.
Vydal ses za spásu celého světa * a prolil jsi za nás svou krev. Sláva Otci. Pane.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Spravedlivý Otče, svět tě nepoznal, ale já jsem tě poznal, protože tys mě poslal.
PROSBY
Kristus, náš Spasitel, nás vykoupil svou smrtí a svým zmrtvýchvstáním. Prosme ho:
Pane, smiluj se nad námi.
Ty ses ubíral do Jeruzaléma, abys podstoupil utrpení, a tak vešel do slávy,
doveď svou církev slavením velikonočních tajemství až k jejich naplnění ve věčnosti.
Tys byl povýšen na kříž a jeden z vojáků ti kopím probodl bok,
uzdrav naše rány.
Tvůj kříž se stal stromem života,
dávej jeho plody těm, kdo se křtem znovu narodili.
Tys na kříži odpustil kajícímu lotru,
odpusť i nám hříšníkům.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí Bože, jsme slabí a hyneme pod tíhou hříchů; ujmi se nás a dej, ať se na nás ukáže životodárná síla umučení tvého Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky