Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Svítilnou pro nohy mé je slovo tvé, Kriste,
temnost zapuzuje a činí cesty jisté;
kdo přijímá i rozjímá slovo nábožně,
v světle chodí, jemu tma nepanuje,
to ovoce slovo přijaté způsobuje.
Lék vpravdě výborný nám hříšníkům připravil
Kristus, lékař pravý, který z nebe sestoupil,
on jsa Slovo věčné slovem svým zdraví dává;
duše hříšná života v sobě nemá,
avšak slovem Božím může být oživena.
Chce-li kdo do života věčného přijíti,
musí slovo Boží vskutku zachovávati,
neboť z Božího zákona nic nepomine,
co Bůh řekl, to vše se jistě stane.
Ať v nás slovo tvé zůstane, popřej nám, Pane.
ŽALMY
1. ant. Jak dobrý je Bůh k těm, kdo mají čisté srdce!
Jak dobrý je Bůh k upřímným lidem, *
jak dobrý je Pán k těm, kdo mají čisté srdce!
Téměř již zakolísaly mé nohy, *
málem již uklouzly mé kroky,
neboť jsem záviděl bezbožným, *
když jsem pozoroval blahobyt hříšných.
Opravdu, nemají nesnáze, *
jejich tělo je zdravé a dobře živené.
Netrápí je lidské strasti, *
nemají soužení jak ostatní lidé.
Proto je obepíná pýcha jako náhrdelník, *
násilnictví je přikrývá jakoby šatem.
Z dobrého bydla vychází jejich nepravost, *
prýští výmysly srdce.
Posmívají se, vedou zlé řeči, *
z povýšenosti hrozí útlakem.
Svými ústy míří do nebe, *
jejich jazyk rejdí po zemi.
Proto se k nim obrací můj lid, *
jako by se chtěl hodně nalokat vody,
a praví: „Jak by to mohl Bůh vědět, *
má o tom Nejvyšší znalost?“
Hle, takoví jsou hříšníci, *
klidně si žijí, hromadí bohatství.
Ant. Jak dobrý je Bůh k těm, kdo mají čisté srdce!
2. ant. Smích hříšníků se obrátí v nářek a jejich radost ve smutek.
Marně jsem tedy zachoval své srdce bez úhony *
a v nevinnosti myl své ruce?
Stále jsem v soužení *
a den co den v trestu.
Kdybych řekl: „Budu mluvit jako oni,“ *
zradil bych rod tvých synů.
Hloubal jsem, jak bych to poznal, *
ale zdálo se mi to obtížné,
až jsem vnikl do Božích tajemství *
a přihlédl k jejich konci.
Věru, stavíš je na kluzkou cestu, *
do zhouby je vrháš.
Jak se zhroutili v mžiku, *
zhynuli, pominuli se hrůzou!
Jako člověk pohrdá snem, když se probudí, *
tak, Pane, až povstaneš, pohrdneš jejich výmysly.
Když se mé srdce jitřilo *
a bolest bodala v ledví,
byl jsem nerozumný a nechápal jsem, *
byl jsem před tebou podobný němé tváři.
Ant. Smích hříšníků se obrátí v nářek a jejich radost ve smutek.
3. ant. Mé štěstí je být nablízku Bohu; kdo se od něho vzdaluje, zahyne.
Já však chci stále být u tebe: *
uchopils mě za pravici,
povedeš mě svou radou *
a potom mě vezmeš do slávy.
Koho mám na nebi kromě tebe? *
Když jsem u tebe, nevábí mě země.
Touhou hyne mé tělo i duše, *
Bůh je navždy skála mého srdce a můj podíl.
Vždyť hle, kdo se od tebe vzdaluje, zahyne, *
zahubíš všechny, kdo jsou ti nevěrní.
Mé štěstí však je být nablízku Bohu, *
mít útočiště v Pánu, Hospodinu.
O všech tvých skutcích budu vypravovat *
v branách siónské dcery.
Ant. Mé štěstí je být nablízku Bohu; kdo se od něho vzdaluje, zahyne.
Hospodine, miluji tvůj zákon,
rozjímám o tvých přikázáních.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Aggea
2,10-23
Dosavadní kletba se změní v požehnání; Boží slib Zorobábelovi
Dvacátého čtvrtého dne devátého (měsíce) druhého roku Dareiovy (vlády) Hospodin oslovil proroka Aggea: „Tak praví Hospodin zástupů: Zeptej se kněží na (tento) příkaz (Zákona): Jestliže někdo nese posvěcené maso v lemu svého šatu a tím lemem se dotkne chleba nebo jiného jídla, vína, oleje nebo jiného pokrmu, bude tím (chléb) posvěcen?“ Kněží odpověděli: „Nebude.“
Aggeus (opět) řekl: „Jestliže poskvrněný mrtvolou se dotkne něčeho z těch věcí, budou poskvrněny?“ Kněží odpověděli: „Budou poskvrněny.“ Tu se Aggeus ujal slova a řekl: „Právě tak je (tomu) přede mnou s tímto národem a s tímto lidem – praví Hospodin – právě tak je poskvrněna každá práce jejich rukou a všechno, co tam obětují.
Nyní si dobře všimněte ode dneška i napříště: Dříve než byl v Hospodinově chrámě pokládán kámen ke kameni, co se vám stávalo? Když někdo přistoupil k hromadě obilí (pro) dvacet měřic, bylo jich deset; když někdo přistoupil k lisu, aby načerpal padesát džbánů, bylo jich dvacet. Bil jsem vás žhavým větrem, (obilnou) snětí a krupobitím na všem, čím se vaše ruce zabývaly, ale ke mně jste se neobrátili – praví Hospodin.
Všimněte si dobře ode dneška i napříště – od dvacátého čtvrtého dne devátého měsíce, ode dne, kdy byly položeny základy k Hospodinovu chrámu – všimněte si – je ještě zrno na sýpce? Nepřinesly ještě plody vinná réva, fíkovník, granátovník a olivový strom? Ode dneška budu žehnat!“
Hospodin oslovil Aggea dvacátého čtvrtého dne měsíce podruhé: „Řekni judskému místodržiteli Zorobábelovi: Otřesu nebem i zemí a zvrátím královské trůny a zničím moc pohanských království. Převrátím válečný vůz s těmi, kdo na něm jedou; padnou koně se svými jezdci, každý mečem svého druha. V ten den – praví Hospodin zástupů – vezmu tebe, můj služebníku Zorobábeli, synu Šealtielův – praví Hospodin – a učiním z tebe pečetní prsten, neboť jsem tě vyvolil“ – praví Hospodin zástupů.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Ag 2,6.7.9
Otřesu nebem i zemí, praví Hospodin zástupů. * Slávou naplním tento dům.
Budoucí sláva tohoto domu bude větší, než byla sláva prvního; na tomto místě dám pokoj. * Slávou.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisů svaté Markéty Marie Alacoque
(Vie et Œuvres 2, Paris 1915,321.336.493.554)
Poznat Kristovu lásku, přesahující všechno poznání
Zdá se mi, že veliká touha našeho Pána po tom, aby se jeho nejsvětějšímu Srdci prokazovala zvláštní úcta, směřuje k tomu, aby se v nás obnovovaly účinky vykoupení. Neboť jeho svaté Srdce je nevyčerpatelný pramen a netouží po ničem jiném než se rozlévat do pokorných srdcí a způsobit, aby na ničem nelpěla a byla připravena se vydávat podle jeho přání.
Z tohoto božského Srdce neustále vytékají tři proudy milosti. Prvním se vylévá milosrdenství na hříšníky a dává jim ducha lítosti a pokání. Druhým je láska, přinášející pomoc všem, kdo se lopotí, a zvláště těm, kdo musí překonávat překážky na cestě k dokonalosti. A třetím se rozlévá láska a světlo na Ježíšovy dokonalé přátele, s nimiž chce být v nejužším spojení a dávat jim účast na svém poznání a na svých úmyslech, aby se, každý svým způsobem, úplně zasvětili šíření jeho slávy.
Toto božské Srdce je hlubina všeho dobra, a chudí mají do ní pohroužit všechny své potřeby. Je to hlubina radosti, a máme do ní ponořit všechny své smutky. Proti naší pošetilé domýšlivosti je to hlubina pokory, pro ubožáky hlubina slitování, je to hlubina lásky, v níž se má utopit všechna naše bída.
Je tedy třeba, abyste se spojili se Srdcem našeho Pána Ježíše Krista: na začátku obrácení, abyste získali správné smýšlení, a potom, abyste přinášeli dostiučinění. Nedaří se vám například modlitba? V tom případě vám stačí přinést Bohu modlitby, které za nás koná Spasitel v nejsvětější svátosti oltářní, a nabídnout jeho vřelost, aby vynahradila všechnu naši vlažnost. A kdykoli něco konáte, modlete se takto: „Můj Bože, budu to konat – nebo snášet – ve spojení se Srdcem tvého Syna a podle jeho svatých úmyslů, a přináším ti je jako náhradu za všechno, co je v mých skutcích špatného nebo nedokonalého.“ A podobně to dělejte ve všech ostatních životních okolnostech. A kdykoli na vás dolehne nějaké trápení, soužení nebo křivda, řekněte si sami pro sebe: „Přijmi, co ti posílá nejsvětější Srdce Ježíše Krista, aby si tě k sobě přitáhlo.“
Ale především si uchovejte v srdci pokoj, neboť ten převyšuje všechny poklady. K jeho uchování není nic užitečnějšího než zříkat se vlastní vůle a na její místo klást vůli božského Srdce, aby nás vedla k tomu, co přispívá k jeho slávě, a my se jí s radostí podřizujme a zcela odevzdávejme.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Mt 11,25-26; srov. Ef 2,7
Velebím tě, Otče, Pane nebe i země, že když jsi tyto věci skryl před moudrými a chytrými, odhalil jsi je maličkým. * Ano, Otče, tak se ti zalíbilo.
Tys nám dal poznat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám. * Ano, Otče.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys zahrnul svatou Markétu Marii bohatstvím své milosti; prosíme tě: dej, ať i my poznáme Kristovu lásku přesahující všechno poznání a dosáhneme plné míry tvých darů. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky