20. květen 2023

Sv. Klementa Marie Hofbauera, kněze
nezávazná památka
(na Moravě památka)

Narodil se 26. 12. 1751 v Tasovicích u Znojma jako syn českého řezníka Dvořáka. Vyučil se pekařem, ale z touhy po kněžství začal studovat. Několikrát putoval do Říma, vstoupil tam do kongregace redemptoristů a byl vysvěcen na kněze (1785). V letech 1787-1808 působil ve Varšavě a založil tam první klášter redemptoristů severně od Alp. Když Napoleon po dobytí Varšavy zakázal všechna řeholní společenství, přesídlil „apoštol Varšavy“ do Vídně. Jako kazatel, duchovní správce a zpovědník měl značný vliv na všechny vrstvy obyvatelstva. Protože nechtěl přijmout zásady tehdy módního osvícenského josefinismu, podle nichž se měla církev stát nástrojem v rukou panovníka, byl dán pod policejní dohled. Na sklonku života dosáhl souhlasu k působení redemptoristů na rakouském území (20. 4. 1820). Sám se však toho dne nedožil, zemřel 15. 3. 1820. Jeho tělo bylo později (1862) přeneseno do kostela Panny Marie Na nábřeží a v roce 1909 byl prohlášen za svatého.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Kristus se postavil Odpůrci,

vězení dobyl, s vězni bral se k Otci,

sedí po pravici,

je slitovníkem naším, chrání nás svou mocí.

Své poslání v světě dokonal,

i s lidstvím naším se v nebe odebral,

Otci je daroval,

Otec ho na nebesích slavně korunoval.

Všechnu moc v nebi i na zemi

od Otce přijal, věčné kralování,

mocné panování,

neb je Kníže pokoje, všichni mu poddáni.

On je Hlavou církve a Pánem,

veškerou mocí, ctí, slávou obdařen,

Základem učiněn,

a celá stavba církve pevně stojí na něm.

Slíbil církev neopouštěti,

svou milostí v ní vždy přítomen býti,

a jí pomáhati,

skrze Ducha Svatého ji posvěcovati.

ŽALMY

1. ant. Působíš mi radost, Hospodine, z díla tvých rukou se veselím, aleluja.

Žalm 92 (91)
Chvála Boha stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

Dobré je chválit Hospodina, *

opěvovat tvé jméno, Svrchovaný!

Zrána hlásat tvé milosrdenství *

a za noci tvou věrnost

na desetistrunné harfě a lyře, *

písní s doprovodem citery.

Neboť mi působíš radost, Hospodine, svými činy, *

z díla tvých rukou se veselím.

Jak velkolepá jsou tvá díla, Hospodine, *

jak hluboké tvé myšlenky!

Pošetilý člověk to nechápe, *

nerozumný nemá pro to smyslu.

I když bezbožníci raší jako tráva, *

i když kvetou všichni zlosynové,

jsou určeni pro věčnou zkázu, *

ty však jsi vznešený navěky, Hospodine!

Neboť hle, tvoji nepřátelé, Hospodine, †

hle, tvoji nepřátelé zahynou, *

rozprášeni budou všichni zlosynové.

Mně však jsi dal buvolí sílu, *

pomazals mě nejčistším olejem.

Mé oko s pohrdáním hledí na mé nepřátele, *

mé uši s radostí slyší o osudu mých protivníků.

Spravedlivý pokvete jak palma, *

poroste jak cedr na Libanonu.

Kdo jsou zasazeni v domě Hospodinově, *

pokvetou v nádvořích našeho Boha.

Ještě ve stáří budou přinášet užitek, *

zůstanou šťavnatí a svěží,

aby hlásali, jak spravedlivý je Hospodin, má skála, *

v němž není nepravosti.

Ant. Působíš mi radost, Hospodine, z díla tvých rukou se veselím, aleluja.

2. ant. Já dávám život i smrt, já zraňuji i hojím, aleluja.

Kantikum
Boží dobrodiní

Dt 32,1-12

Kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, jako shromažďuje kvočna svoje kuřátka pod křídla. (Mt 23,37)

Slyšte, nebesa, chci mluvit, *

země, nakloň sluch k slovu mých úst!

Ať jako déšť skane mé poučení, *

ať jako rosa stéká můj výrok,

jako kapky na rostliny, *

jako krůpěj na trávu.

Hospodinovo jméno budu vzývat, *

vzdejte čest našemu Bohu!

Je Skála, dokonalá jsou jeho díla, *

neboť všechny jeho cesty jsou spravedlivé.

Bůh je věrný a bez nepravosti, *

spravedlivý a přímý.

Hřešili proti němu, nejsou už jeho, jsou to synové zvrhlí, *

pokolení zkažené a zvrácené.

Tím odplácíte Hospodinu, *

lide pošetilý a nemoudrý?

Není on tvým otcem, který tě zplodil, *

který tě stvořil a dal ti sílu?

Pamatuj na dávné dny, *

uvažuj o létech mnohých pokolení!

Ptej se svého otce, a oznámí ti, *

ptej se svých starců, a řeknou ti:

Když Nejvyšší vykazoval národům jejich sídla, *

když rozděloval syny Adamovy,

stanovil hranice národů *

podle počtu synů Izraele;

neboť Hospodinovým podílem je lid jeho, *

Jakub je dědičný jeho úděl.

Našel ho v pusté zemi, *

v místě hrůzy, kde vyjí divoká zvířata,

obklopil ho péčí a staral se o něj, *

střežil ho jako zřítelnici oka.

Jako orel bdí nad svým hnízdem, *

vznáší se nad svými mláďaty a rozprostírá své perutě,

tak ho vzal *

a nesl na svých křídlech.

Hospodin sám ho vedl, *

nebyl u něho cizí bůh.

Ant. Já dávám život i smrt, já zraňuji i hojím, aleluja.

3. ant. Bože, tys dal svému Kristu všechnu čest a slávu, aleluja.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy; a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi. (Ef 1,22)

Hospodine, náš Pane, †

jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi, *

svou velebností převýšils nebesa!

Z úst dětí a nemluvňat sis připravil slávu navzdory svým odpůrcům, *

abys umlčel pomstychtivého nepřítele.

Když se zahledím na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *

na měsíc, na hvězdy, které jsi stvořil:

Co je člověk, že na něho myslíš, *

co je smrtelník, že se o něho staráš?

Učinils ho jen o málo menším, než jsou andělé, *

ověnčils ho ctí a slávou,

dals mu vládnout nad dílem svých rukou, *

položils mu k nohám všechno:

ovce i veškerý dobytek, *

k tomu i polní zvířata,

ptáky na nebi a ryby v moři, *

vše, co se hemží na stezkách moří.

Hospodine, náš Pane, *

jak podivuhodné je tvé jméno po celé zemi!

Ant. Bože, tys dal svému Kristu všechnu čest a slávu, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 14,7-9

Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pán vstal z hrobu, * Aleluja, aleluja. Pán.

On za nás umřel na kříži. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Leží mi na srdci prospěch církve a spása duší.

PROSBY

Chvalme a oslavujme Krista za to, že slíbil apoštolům sílu Ducha Svatého, a pokorně k němu volejme:

Sešli své světlo a svou pravdu.

Tys Slovo pravdy, moudrost Otcova a věrný obraz jeho slávy, sešli své světlo a svou pravdu,

ať dnes o tobě svědčíme slovem i skutkem před svými bratry.

Veď nás, ať vždy uvažujeme a rozjímáme o tom, co je z Ducha,

abychom neupadli do smrti, ale dosáhli života a pokoje.

Ať tvůj Duch posiluje naši slabost,

abychom se uměli správně modlit.

Naplň nás darem lásky a vědění,

abychom se mohli navzájem moudře povzbuzovat.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys dal svatému Klementovi pevnou víru a nezdolnou vytrvalost; vyslyš naše prosby a pro jeho zásluhy nám pomáhej, ať ho následujeme stálostí ve víře a dokonalostí v lásce. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky