5. červenec 2023

SV. CYRILA, MNICHA, A METODĚJE, BISKUPA,
PATRONŮ EVROPY, HLAVNÍCH PATRONŮ MORAVY

slavnost

Oba pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31. XII. 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy.

Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14. II. 869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa. Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6. IV. 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.

Papež Jan Pavel II. vyhlásil sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy 31. prosince 1980.

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Pane všemohoucí, dáváme ti sebe,

s důvěrou žádáme pomoc od tebe,

neboť všechno dobré přichází z nebe.

Dej nám svou milostí všechno zlé přemoci,

a když budem mříti, pomoz svou mocí,

neboť nám nebude lidské pomoci.

Veliká nemoudrost je to od nás lidí,

že tolik hřešíme, ač nás Bůh vidí

a hřích všechen velmi v nás nenávidí.

V dobrotě nesmírné, které rovno není,

učinil Pán dobrým každé stvoření,

dává nevýslovná nám dobrodiní.

Nebo:

V tento nyní polední čas

přijmi, Bože, chvály od nás,

prosby naše, děkování

za všechna tvá dobrodiní.

Ty jsi nám již od svítání

dával svoje požehnání,

v dobrém šťastně prospívati

a k tvé chvále pracovati.

Rač až do večera dáti

dále šťastně pracovati,

svou milostí nás posiluj,

pomáhej nám a při nás stůj.

Jistotně tomu věříme,

že to všechno obdržíme,

pro zásluhy tvého Syna,

Ježíše, našeho Pána.

ŽALMY

Ant. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal.

Žalm 123 (122)
Bůh je naděje svého lidu
Dva slepci ... začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Mt 20,30)

Zvedám své oči k tobě, *

který trůníš na nebi.

Hle, jako oči služebníků hledí *

na ruce svých pánů,

jako oči služebnice hledí *

na ruce své paní,

tak hledí naše oči na Hospodina, našeho Boha, *

dokud se nad námi nesmiluje.

Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, *

neboť jsme přesyceni pohanou.

Přesycena je naše duše *

výsměchem boháčů, pohanou pyšných.

Žalm 124 (123)
Naše pomoc je ve jménu Páně
Pán řekl Pavlovi: „Neboj se ... protože já jsem s tebou.“ (Sk 18,9.10)

Kdyby Hospodin nebyl s námi *

– ať to vyzná Izrael –

kdyby Hospodin nebyl s námi, *

když se na nás obořili lidé,

zaživa by nás pohltili, *

když jejich hněv vzplál proti nám.

Voda by nás byla zatopila, †

příval by se byl převalil přes nás, *

přes nás by se převalily rozbouřené vody.

Veleben buď Hospodin, že nás nevydal *

za kořist jejich zubům!

Naše duše vyvázla jako pták *

z ptáčníkovy léčky;

léčka se přetrhla, *

a my jsme volní.

Naše pomoc je ve jménu Hospodina, *

který učinil nebe a zemi.

Žalm 125 (124)
Bůh chrání svůj lid
Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Gal 6,16)

Kdo doufají v Hospodina, jsou jako hora Sión, *

která nekolísá, trvá navěky.

Jeruzalém obklopují hory: †

tak je Hospodin kolem svého lidu *

nyní i navěky.

Neboť nezůstane žezlo bezbožníků *

nad údělem spravedlivých,

aby spravedliví nevztáhli *

své ruce po nepravosti.

Dobrým, Hospodine, popřej dobro, *

i těm, kdo jsou upřímní v srdci.

Ty však, kteří uhýbají na své křivé cesty, †

odstraň se zločinci, Hospodine! *

Pokoj buď s Izraelem!

Ant. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 4,1

Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.

Jsme Kristovi vyslanci,

jako by skrze nás napomínal Bůh.

Modleme se.

Bože, tys poslal našim předkům svatého Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství a řídíme se jím ve svém životě. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky