9. srpen 2023

Sv. Terezie Benedikty od Kříže, panny a mučednice,
patronky Evropy

svátek

Editha Stein se narodila 12. X. 1891 jako dcera židovských rodičů ve Vratislavi. Při studiu filozofie dlouho hledala cestu od pouhého racionalismu k víře v Boha, až se dopátrala Boží pravdy a 1. I. 1922 byla křtem přijata do katolické církve. Od té doby pracovala nejprve jako učitelka němčiny, později jako docentka Německého institutu vědecké pedagogiky. V roce 1933 se v Kolíně nad Rýnem stala karmelitkou a k svému křestnímu jménu Terezie přijala jméno Benedikta od Kříže; slavné sliby složila 15. dubna 1938. Protože v Německu zesílilo pronásledování Židů, přijaly ji 31. XII. 1938 do svého konventu karmelitky v holandském Echtu. Odtamtud byla 2. VIII. 1942, právě když dopisovala své vrcholné dílo „Věda kříže“, odvezena do koncentračního tábora v Osvětimi—Březince a pravděpodobně 9. VIII. 1942 usmrcena v plynové komoře a spálena. Papež Jan Pavel II. ji 11. X. 1998 prohlásil za svatou a 1. X. 1999 spolu se sv. Brigitou Švédskou a Kateřinou Sienskou za spolupatronku Evropy.

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Pán nás vybízí k modlení

a vůli svou v tom nemění;

blaze, kdo s vírou modlí se,

neb oč prosí, to odnese.

Modlete se večer, ráno,

co chcete, bude vám dáno,

proste jen ve víře čisté,

Bůh vás uslyší zajisté.

Kdo jej rád prosí, dostává,

v tom záleží Boží sláva,

a ten, kdo hledá, dosáhne

i to, co sám nevystihne.

Kristus je cesta i dveře,

kdo tluče, tomu otevře,

pokorný lásky dochází,

prostý vždy před něj přichází.

Nebo:

Miluj Pána Boha svého

vždy z celého srdce svého,

z celé duše i mysli své,

ze vší síly i moci své.

Miluj též bližního svého

tak jako sebe samého,

ne pro sebe, leč pro něho

a pro Pána Boha svého.

Každý na to vždy pamatuj,

obojího se přidržuj,

abys chráněn všeho zlého

došel království věčného.

ŽALMY

1. ant. Uvažoval jsem o svých cestách a obrátil jsem své nohy k tvým přikázáním.

Žalm 119 (118), 57-64
VIII (Cheth)

Prohlásil jsem za svůj úděl, Hospodine, *

že budu střežit tvá slova.

Hledám tvou přízeň celým srdcem, *

smiluj se nade mnou podle svého slibu.

Uvažoval jsem o svých cestách *

a obrátil jsem své nohy k tvým přikázáním.

Spěchal jsem a neprodléval *

střežit tvé předpisy.

Ovinuly mě provazy bezbožníků, *

ale nezapomněl jsem na tvůj zákon.

Uprostřed noci vstávám, abych tě chválil *

pro tvá spravedlivá rozhodnutí.

Můj přítel je každý, kdo se tě bojí, *

kdo střeží tvá nařízení.

Země je plná tvé milosti, Hospodine, *

nauč mě svým příkazům.

Ant. Uvažoval jsem o svých cestách a obrátil jsem své nohy k tvým přikázáním.

2. ant. Zmítám se v neklidu, Bože, věnuj mi pozornost a vyslyš mě.

Žalm 55 (54), 2-15.17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14,33)
I (2-12)

Naslouchej, Bože, mé modlitbě, †

neskrývej se před mou úpěnlivou prosbou, *

věnuj mi pozornost a vyslyš mě!

Zmítám se v neklidu, †

děsím se při křiku nepřítele, *

při povyku bezbožníka,

protože mě zavalují neštěstím *

a v hněvu proti mně brojí.

Srdce se ve mně chvěje *

a padla na mě smrtelná úzkost.

Strach a hrůza se na mě řítí *

a děs mě halí.

Říkám si: Kéž bych měl křídla jak holub, *

odletěl bych a dopřál si klidu.

Hle, daleko bych utekl, *

zůstal bych na poušti.

Rychle bych spěchal do útočiště *

před vichrem a bouří.

Pane, zmať a rozděl jim jazyky, *

vždyť vidím násilí a svár v městě.

Ve dne v noci obcházejí po jeho hradbách, *

vládne v něm útisk a bezpráví.

Uvnitř jsou úklady, *

z jeho náměstí nemizí násilí a podvod.

Ant. Zmítám se v neklidu, Bože, věnuj mi pozornost a vyslyš mě.

3. ant. Budu volat k Bohu a on mě zachrání.

II (13-15.17-24)

Kdyby mě potupil nepřítel, *

dovedl bych to snést,

kdyby se nade mě vypínal, kdo mě nenávidí, *

skryl bych se před ním.

Ale byls to ty, můj druh, *

můj přítel a důvěrník!

Vždyť jsme spolu byli v důvěrném styku, *

ve slavném průvodu jsme kráčeli v Božím domě.

Já však budu volat k Bohu, *

a Hospodin mě zachrání.

Večer, ráno i v poledne budu naříkat a sténat, *

a uslyší můj hlas.

Vykoupí mou duši a dá mi pokoj od těch, kteří na mě dorážejí, *

neboť je jich na mě mnoho.

Bůh to uslyší a zkruší je †

– on vládne od věčnosti – *

nechtějí se změnit a nebojí se Boha.

Kdekdo napřahuje ruku na přátele, *

znesvěcuje svoji smlouvu.

Úlisnější nad máslo jsou jeho ústa, *

ale srdce má nepřátelské,

nad olej lahodnější jsou jeho slova, *

jsou to však tasené meče.

Svou starost hoď na Hospodina, †

a on tě zachová, *

nikdy nedopustí, aby se viklal spravedlivý.

A ty, Bože, svrhneš je *

do jámy zkázy;

zákeřní vrazi nedosáhnou ani poloviny svých dnů. *

Já však důvěřuji v tebe, Hospodine!

Ant. Budu volat k Bohu a on mě zachrání.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Flp 4,8.9

Bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo (činnost, která si zasluhuje) chvály. Dělejte i nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mně převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, (dárce) pokoje, bude s vámi.

Chci se ubírat cestou bezúhonnou,

chci kráčet v nevinnosti srdce.

Modleme se.

Bože našich otců, tys přivedl svatou mučednici Terezii Benediktu k poznání tvého ukřižovaného Syna a k jeho následování až k smrti; na její přímluvu dej, ať všichni lidé poznají Krista jako Spasitele a skrze něho dojdou k věčnému patření na tebe. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky