22. prosinec 2023

Výročí posvěcení katedrály sv. Mikuláše
svátek
(v českobudějovické diecézi)

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Veselými hlasy

spolu prozpěvujme,

vždycky po vše časy

v Bohu se radujme,

chválu vzdávajíce,

za dobrodiní mu

stále děkujíce.

Radost nevýslovná

všemu světu přišla,

když hvězda přejasná

z Jakuba nám vyšla,

z níž slunce světlosti

povstalo předivně

všem věrným k radosti.

Hvězda ta přeskvoucí

je Panna Maria,

jež to drahé slunce,

Krista, porodila,

kterýžto z temnosti

ráčil nás vyvésti,

přivést k své jasnosti.

Nebo:

Miluj Pána Boha svého

vždy z celého srdce svého,

z celé duše i mysli své,

ze vší síly i moci své.

Miluj též bližního svého

tak jako sebe samého,

ne pro sebe, leč pro něho

a pro Pána Boha svého.

Každý na to vždy pamatuj,

obojího se přidržuj,

abys chráněn všeho zlého

došel království věčného.

ŽALMY

Ant. Anděl Gabriel oznámil Panně Marii, že se má stát matkou Božího Syna, a nepřestane být pannou.

Žalm 126 (125)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v soužení, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1,7)

Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, *

byli jsme jako ve snách.

Tehdy byla naše ústa plná smíchu *

a náš jazyk plný jásotu.

Tehdy se říkalo mezi pohany: *

„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“

Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, *

naplnila nás radost.

Hospodine, změň náš osud, *

jako se mění údolí na jihu země.

Kdo sejí v slzách, *

žnout budou s jásotem.

Vycházejí s pláčem, *

když nesou semeno k setí:

přijdou však s jásotem *

a přinesou své snopy.

Žalm 127 (126)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (1 Kor 3,9)

Když nestaví dům Hospodin, *

marně se lopotí, kdo ho stavějí;

když nestřeží město Hospodin, *

marně bdí strážce.

Marné je časně vstávat, †

dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy; *

neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.

Hle, Hospodinovým darem jsou synové, *

odměnou je plod lůna.

Čím jsou bojovníku šípy v ruce, *

tím jsou synové z mladých let.

Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; *

nepřijdou do hanby, když se budou v branách soudit s protivníky.

Žalm 128 (127)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Požehnej tě Bůh ze Siónu“, to jest ze své církve. (Arnobius)

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, *

kdo kráčí po jeho cestách.

Budeš jísti z výtěžku svých rukou, *

bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva *

uvnitř tvého domu.

Tvoji synové jako výhonky oliv *

kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, *

který se bojí Hospodina.

Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, *

abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života,

abys viděl syny svých synů: *

Pokoj v Izraeli!

Ant. Anděl Gabriel oznámil Panně Marii, že se má stát matkou Božího Syna, a nepřestane být pannou.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jer 7,2b.4-5a.7a

Slyšte Hospodinovo slovo, vy, kteří vcházíte těmito branami, abyste se klaněli Hospodinu! Nespoléhejte na klamná slova: „Je to chrám Hospodinův, chrám Hospodinův, chrám Hospodinův!“ Neboť když své jednání a skutky napravíte, dám vám přebývat na tomto místě.

Vstupte do Hospodinových bran s díkem,

do jeho nádvoří s chvalozpěvem.

Modleme se.

V kostele, který slaví výročí vlastního posvěcení:

Bože, připomínáme si dnes výroční den posvěcení tohoto kostela, ve kterém se shromažďujeme, abychom tě chválili; vyslyš naše prosby a stůj při nás, abychom ti zde sloužili vždy s čistým srdcem a stále plněji zakoušeli, že se na nás uskutečňuje spása. Skrze Krista, našeho Pána.

Mimo kostel, který slaví výročí svého posvěcení:

Bože, ty si z nás jako z živých kamenů buduješ svůj duchovní chrám; rozmnož ve své církvi působení svého Ducha, aby tvůj věrný lid dorůstal do plnosti, kterou bude mít u tebe v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.

Nebo:

Bože, ty přicházíš k těm, kteří tě milují, a zůstáváš s nimi; dej, ať lid, shromážděný ve tvém jménu, má k tobě úctu a lásku, ať ochotně plní tvou vůli a dojde do zaslíbené nebeské vlasti. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky