Ranní chvály
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Aj, s radostí, s veselostí,
Čechové, prozpěvujte,
je k radosti příčin dosti,
Ludmilu vychvalujte,
lidu milou.
Václavova všechna sláva
jí se může připsati,
neb Václava vychovala,
učila Boha znáti,
lidu milá.
V pobožnosti a v svatosti
prospěch stálý činila,
víru, ctnosti svou stálostí
ustavičně hájila,
lidu milá.
Lidu milá, jak jsi byla
na svůj národ laskavá,
ať budoucně se ho mocně
tvá pomoc vždy zastává,
lidu milá.
ŽALMY
1. ant. Nesypala kadidlo na oltář modlám, ale přinášela oběť chvály Bohu, svému spasiteli.
Bože, ty jsi můj Bůh, *
snažně tě hledám,
má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo *
jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.
Tak toužím tě spatřit ve svatyni, *
abych viděl tvou moc a slávu.
Vždyť tvá milost je lepší než život, *
mé rty tě budou chválit.
Tak tě budu velebit ve svém životě, *
v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě.
Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, *
plesajícími rty zajásají ústa,
kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, *
v nočních hodinách budu na tebe myslet.
Neboť stal ses mým pomocníkem *
a ve stínu tvých křídel jásám.
Má duše lne k tobě, *
tvá pravice mě podpírá.
Ant. Nesypala kadidlo na oltář modlám, ale přinášela oběť chvály Bohu, svému spasiteli.
2. ant. V moudrosti otvírala svá ústa, na jazyku měla laskavé poučení.
Dan 3,57-88
Všechna díla Páně, velebte Pána, *
chvalte a oslavujte ho navěky.
Nebesa, velebte Pána, *
andělé Páně, velebte Pána.
Všechny vody nad nebem, velebte Pána, *
všechny mocnosti Páně, velebte Pána.
Slunce a měsíci, velebte Pána, *
nebeské hvězdy, velebte Pána.
Všechny deště a roso, velebte Pána, *
všechny větry, velebte Pána.
Ohni a žáre, velebte Pána, *
studeno a teplo, velebte Pána.
Roso a jíní, velebte Pána, *
zimo a chlade, velebte Pána.
Ledy a sněhy, velebte Pána, *
noci a dni, velebte Pána.
Světlo a temno, velebte Pána, *
blesky a mraky, velebte Pána.
Země, veleb Pána, *
chval a oslavuj ho navěky.
Hory a vrchy, velebte Pána, *
vše, co na zemi roste, veleb Pána.
Prameny, velebte Pána, *
moře a řeky, velebte Pána.
Velké a malé ryby, které plují ve vodě, velebte Pána, *
všichni nebeští ptáci, velebte Pána.
Všechna zvířata divoká i krotká, velebte Pána, *
lidé, velebte Pána.
Izraeli, veleb Pána, *
chval a oslavuj ho navěky.
Kněží Páně, velebte Pána, *
služebníci Páně, velebte Pána.
Duchové a duše spravedlivých, velebte Pána, *
svatí a pokorní srdcem, velebte Pána.
Ananiáši, Azariáši, Misaeli, velebte Pána, *
chvalte a oslavujte ho navěky.
Velebme Otce i Syna i Ducha Svatého, *
chvalme a oslavujme ho navěky.
Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.
Ant. V moudrosti otvírala svá ústa, na jazyku měla laskavé poučení.
3. ant. Byla si vědoma hrozícího nebezpečí, a proto se utíkala k Bohu a vroucně se modlila.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, *
jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.
Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce, *
synové Siónu ať jásají nad svým králem.
Ať chválí jeho jméno tancem, *
ať mu hrají na buben a na citeru,
neboť Hospodin miluje svůj národ *
a pokorné zdobí vítězstvím.
Ať svatí jásají chvalozpěvem, *
ať se veselí na svých ložích.
Boží chválu ať mají v hrdlech *
a dvojsečný meč v rukou,
aby vykonali pomstu na pohanech, *
tresty na národech,
aby spoutali jejich krále řetězy *
a železnými okovy jejich velmože,
aby na nich vykonali určený soud. *
Všem jeho svatým bude to ke cti.
Ant. Byla si vědoma hrozícího nebezpečí, a proto se utíkala k Bohu a vroucně se modlila.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Př 14,31-34
Kdo utlačuje chudáka, křivdí jeho Tvůrci, ctí ho, kdo se nad ubožákem smilovává. Pro vlastní zlobu padá bezbožný, ale spravedlivý má útočiště ve své nevinnosti. Moudrost přebývá v srdci rozumného, v nitru hlupáků však umírá. Spravedlnost povyšuje národ, zato neřest přivádí lidi k úpadku.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní * projevujte navenek milosrdné srdce. Jako od Boha.
Blaze tomu, kdo si všímá chudáka a ubožáka. * Projevujte navenek milosrdné srdce. Sláva Otci. Jako od Boha.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: Byla okem slepému a nohou chromému; byla matkou chudých a sirotků; její almužny a modlitby vystoupily před Boha a on si na ně vzpomněl.
PROSBY
Bůh vyvýšil Pannu Marii nade všechno tvorstvo. Prosme ho proto s důvěrou:
Pohleď na Matku svého Syna a vyslyš nás.
Otče milosrdenství, děkujeme ti za to, že jsi nám dal Marii za matku a za vzor našeho života,
na její přímluvu posvěť naše srdce.
Maria, tvá věrná služebnice, uchovávala tvá slova ve svém srdci,
na její přímluvu učiň i z nás služebníky a učedníky svého Syna.
Tys seslal na ni svého Ducha, a ona počala Ježíše, tvého Syna,
na její přímluvu daruj i nám plody Svatého Ducha.
Tys posiloval Marii stojící pod křížem a naplnil jsi ji radostí ze zmrtvýchvstání svého Syna,
na její přímluvu zmírni naše soužení a posilni naši naději.
Otče náš.
MODLITBA
Pro zásluhy a na přímluvu svaté mučednice Ludmily pomáhej nám, Bože, ať jdeme vytrvale v jejích stopách, ať jsme pevní ve víře a bohatí dobrými skutky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky