Narodil se 20. XII. 1576 ve Skočově v těšínském Slezsku. Studoval filozofii v Olomouci a v Praze (1597-1603), teologii ve štýrském Grazu (1604-1606). Potom uzavřel manželskou smlouvu (3. IX. 1606) ve Velkém Meziříčí, ale už po roce (22. XII. 1607) zřejmě jako vdovec přijal nižší svěcení a v roce 1609 byl v Brně vysvěcen na kněze. Působil v duchovní správě na různých místech, naposled jako farář v Holešově. Za stavovského povstání byl obviněn z velezrady, zatčen a v olomouckém vězení vyslýchán útrpným právem, přičemž ho soudci nutili k prozrazení zpovědního tajemství. Zemřel na následky trojího mučení 17. III. 1620 v Olomouci, kde je i pochován. Pius IX. ho prohlásil za blahoslaveného (3. XI. 1859); oslavy blahořečení se konaly 6.V.1860. Jan Pavel II. ho při své návštěvě v Olomouci 21.V.1995 kanonizoval.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Toť vskutku pravý Boží den,
zářící světlem blaživým,
Vždyť celý svět byl omyt v něm
přesvatou krví ze svých vin.
On vrátil slepým světla svit
a hříšným naděj znovu vlil,
kdo by se musel strachem chvít,
když Pán i lotru odpustil?
Úžas jal nad tím anděly,
kteří trest těla viděli,
že lotr Krista prosící
směl věčné slávy dosíci.
V tom nesmírné tkví tajemství:
By sňal hřích, který na všech lpí,
a zbavil svět vin veškerých,
vtělený Bůh smyl z těla hřích.
Může být větší vznešenost,
než když hřích milost vyhledá,
žár lásky spálí bázlivost
a když smrt nový život dá?
Buď věčně Kriste věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.
Nebo po velikonoční oktávě:
Ať z výšin nebe radost zní,
ať jásá země, moře s ní,
že po kříži Pán z hrobu vstal
a smrtelníkům žití dal.
Vrací se milostivý čas,
den spásy zjevuje se zas,
v něm Beránkovou krví svět
tmy zbaven září jako květ.
Ta jeho smrt i s mučením
znamená odpuštění vin,
zas bez úhony ctnost se skví,
Pán smrtí dobyl vítězství.
V to skládáme svou naději,
že věřící teď snadněji
uvěří ve své vzkříšení,
jímž vejdou v život blažený.
Proto tu oběť bělostnou
ctěme vždy s myslí radostnou
my, od ní tolik poctěni,
vždyť všechno dobré plyne z ní.
Buď věčně Kriste věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán je zachránil před nepřítelem. Aleluja.
Kolikrát v poušti dráždili jej, *
kolikrát ve stepi uráželi!
Zkoušeli Boha zas a zas, *
rmoutili Svatého Izraele.
Neměli v paměti jeho moc, *
den, kdy je zachránil před nepřítelem,
když činil znamení v Egyptě, *
svoje divy v tanejských pláních.
Vodu v řekách tam proměnil v krev, *
z potoků ani se nedalo napít.
Hmyz poslal na Egypt, aby je žral, *
spousty žab, aby je sužovaly.
Úrodu jejich dal sarančím *
kobylkám to, čeho dobyli prací.
vinice potloukl krupobitím, *
morušovníky sežehl jíním.
Na jejich dobytek dopustil mor, *
nákazou porážel jejich stáda.
Seslal na ně svůj plamenný hněv, †
rozhorlení, hrozby a rány, *
celé zástupy neblahých poslů.
Naplno hněvu průchod dal, †
ani smrti je neuchránil, *
životy jejich dal na pospas moru.
Prvorozence pobil jim, *
vše prvně zplozené v Chámových stanech. △
Ant. Pán je zachránil před nepřítelem. Aleluja.
Ant. 2 Pán je přivedl ke své svaté hoře. Aleluja.
Svůj lid jak ovce vyvedl pak, *
jako své stádo je provázel pouští.
Vodil je bezpečně, neměli strach, *
nepřátele však zhltilo moře.
Do svaté země své přivedl je, *
k horám, jež pro ně svou pravicí dobyl.
Před jejich tváří pohany hnal, †
dědictví jejich jim rozdělil losem *
v jejich stanech pak lid jeho bydlil.
Oni však pokoušeli ho dál, †
dráždili Pána, Nejvyššího, *
nedbali na jeho přikázání.
Odpadli, byli mu nevěrní †
tak jako jejich otcové kdysi, *
selhali, podobni zrádnému luku.
Pohoršovali jej na výšinách, *
rozhořčovali ctěním svých model.
Slyšel je Pán a pojal ho hněv, *
tvrdě se odřekl Izraele.
Opustil v Silo svatyni svou, *
stánek, v němž přebýval mezi lidmi.
Síle své padnout dal v zajetí, *
slávě své do rukou nepřítele.
Cizímu meči vydal svůj lid, *
na své dědictví zanevřel zcela.
Jinochy jejich pohltil žár, *
pannám nezněly svatební písně.
Jejich kněze povraždil meč, *
nebylo při pohřbech vdovského nářku. △
Ant. Pán je přivedl ke své svaté hoře. Aleluja.
Ant. 3 Vyvolil si Judův kmen, Davida zvolil svým služebníkem, ať pase Izraele, dědictví svoje. Aleluja.
Až jako ze spánku vzbudil se Pán, *
jak silák procitlý z opojení.
Nepřátele pak po zádech bil, *
zahrnul je navěky hanbou.
Povrhl stanem Josefovým, *
nevyvolil si Efraímovce,
nýbrž si vyvolil Judův kmen, *
zamiloval si horu Sión.
Stánek jak nebe si zbudoval, *
pevný jak zem, co pro věky stvořil.
Davida zvolil svým služebníkem, *
z ovčí ohrady přivedl si jej,
od ovčích matek jej povolal, †
ať pase Jákobův lid, svůj národ, *
Izraele, dědictví svoje.
Ten s čistým srdcem pásl je rád, *
pevnýma rukama moudře je vodil. △
Ant. Vyvolil si Judův kmen, Davida zvolil svým služebníkem, ať pase Izraele, dědictví svoje. Aleluja.
Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.
Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana
18,1-20
Pád Babylónu
Já, Jan, jsem viděl jiného anděla sestupovat z nebe; měl velikou moc a země byla ozářena jeho jasem. Z plné síly zavolal: „Padl, padl ten veliký Babylón! Změnil se v obydlí démonů, v brloh kdejakého nečistého ducha, v brloh kdejakého nečistého a odporného ptáka. To proto, že se vášnivým vínem jeho smilstva opíjely všechny národy, králové země s ním smilnili a velkoobchodníci světa zbohatli z jeho marnotratného hýření.“
Pak jsem uslyšel ještě jiný hlas z nebe: „Vyjděte z něho, můj lide, abyste neměli účast v jeho hříších a nebyli zároveň s ním postiženi ranami. Neboť jeho hříchy se navršily až k nebi a Bůh si připomenul jeho zločiny. Odplaťte mu, jak on odplácel, navraťte mu dvojnásob podle jeho skutků, do číše, kterou míchal, nalejte mu dvakrát. Kolik se vynášel a hýřil, tolik mu dejte trýzně a zármutku. Říkal si totiž v srdci: ‚Trůním tu jako královna, nejsem vdova, zármutek nikdy nezakusím!‘ Proto v jediném dni na něj přijdou rány: smrt, zármutek a hlad a bude spálen ohněm. Vždyť mocný je Pán Bůh, který nad ním vykonal soud!“
Králové země, společníci jeho smilstva a hýření, budou pro něj plakat a naříkat, až uvidí kouř z jeho požáru. Přestrašeni z jeho muk budou stát opodál a říkat: „Běda, běda, ty veliké město Babylóne, město mocné! V jediné hodině přišel tvůj soud!“
Velkoobchodníci země budou nad ním plakat a naříkat, že nikdo už nekoupí náklad jejich lodí: náklad zlata a stříbra, drahých kamenů a perel, kmentu a nachu, hedvábí a šarlatu, všeliké dřevo tújové, rozmanité předměty ze slonoviny, všeliké předměty ze vzácného dřeva, z mědi, železa i mramoru; skořici, amon a voňavky, masti a kadidlo, víno a olej, nejlepší mouku a pšenici, dobytek i skot, koně i vozy, otroky i lidské duše. Také ovoce, jehož jsi byl žádostiv, jsi pozbyl, všechno nádherné a skvělé je pro tebe ztraceno a nikdy se už nenajde.
Velkoobchodníci, kteří s tím obchodovali a z města zbohatli, přestrašeni z jeho muk budou stát opodál, plakat a naříkat: „Běda! Ty veliké město, oděné kdysi kmentem, nachem a šarlatem, vyšperkované zlatem, drahým kamením a perlami! V jediné hodině je zničeno tak veliké bohatství!“
A každý kormidelník i pobřežní plavec, lodníci i všichni, kdo pracují na moři, zastavovali se zdaleka, když se dívali na kouř z jeho požáru a křičeli: „Které město bylo tak veliké jako tohle?“ Sypali si prach na hlavu a s pláčem a nářkem křičeli: „Běda, běda! Veliké město, v kterém z jeho blahobytu zbohatli všichni, kdo měli lodě na moři: v jediné hodině je úplně zničeno! Nebesa, radujte se nad tím, i vy, svatí apoštolové a proroci, že se vás Bůh proti němu zastal.“
RESPONSORIUM
Iz 52,11.12; Jer 51,45 (srov. Zj 18,4)
Vyjděte z Babylónu, očisťte se, kdo nesete Hospodinovy nádoby, vždyť Hospodin půjde před vámi. * i v poslední řadě bude Bůh Izraele, aleluja.
Vyjděte z Babylónu, můj lide, ať každý zachrání svůj život před rozjitřeným Hospodinovým hněvem. * I v poslední.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dopisu římských vyznavačů svatému Cypriánovi, biskupu a mučedníkovi
(Ep. 31,3-4: CSEL 3,559-560)
Kdo vytrvá až do konce, bude spasen
Opravdu, co by se z Boží vůle mohlo stát člověku slavnějšího a šťastnějšího, než přímo při popravě a v samém středu katů smět velebit Pána Boha? Než uprostřed různých vybraných ukrutných muk přichystaných světskou mocí, bez ohledu na vykloubené údy, bez ohledu na zmučené a k smrti ztrýzněné tělo, hlasem sice skomírajícím, přesto však svobodným vyznávat Krista, Božího Syna? Než zanechat světa a jít do nebe, opustit lidi a přebývat mezi anděly? Než překonat veškeré pozemské překážky a zcela svobodný stanout před Boží tváří a bez prodlení zaujmout místo v nebeském království? Než se v Kristově jménu stát spoluúčastníkem Kristova utrpení a z božské dobroty svého Soudce sám se stát soudcem? Než vyznáním Kristova jména získat neposkvrněné svědomí a neuposlechnout svatokrádežných lidských zákonů proti víře a veřejně dosvědčit pravdu? Než vlastní smrtí si podrobit smrt, které se všichni bojí, a touto smrtí dojít nesmrtelnosti? Než být veškerými nástroji krutosti ztýrán a zmučen a těmito mukami muka překonat, silou ducha se vzepřít proti všem bolestem rozdrásaného těla a nezaleknout se proudů vlastní krve? Než svou smrt za víru začít milovat a být přesvědčen, že náš život neutrpěl žádnou újmu?
Přímo jako hlaholem polnice nás sám Pán vybízí k tomuto boji slovy svého evangelia: Blahoslavení, kdo budou pronásledováni pro spravedlnost, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení budete, budou-li vás pronásledovat a nenávidět. Radujte se a plesejte. Vždyť stejně také jejich otcové pronásledovali proroky, kteří byli před vámi. A jinde: Budete také stát před králi a vládci a bratr vydá bratra na smrt a otec syna. Kdo však vytrvá až do konce, bude spasen. A také: Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.
RESPONSORIUM
Jak 1, 12; Sir 14, 1; Mdr 10, 14
Blaze muži, který ve zkouškách vydrží; když se osvědčí, dostane za odměnu život, jak to Pán slíbil těm, kdo ho milují. * Blaze tomu, kdo nehřeší svými ústy, aleluja.
Boží moudrost sestoupila s ním do žaláře, neopustila ho v okovech. * Blaze.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys dal svatému mučedníku Janovi statečnost a sílu, aby žil podle své víry a věrně zachoval zpovědní tajemství; na jeho přímluvu posiluj i nás v každém nebezpečí, abychom ti jako on vždycky zůstali věrní. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky