Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit,
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě.
Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce.
Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy.
I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti. △
Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání!
Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni.
Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují. △
Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění?
Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami. △
Ant. Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Petr 5, 10-11
Když teď nakrátko snesete utrpení, Bůh, dárce veškeré milosti, který vás pro zásluhy Krista Ježíše povolal ke své věčné slávě, sám vás zdokonalí, utuží, utvrdí a upevní. Jemu patří vláda na věčné věky. Amen
Pán ho oblékl rouchem radosti.
A ozdobil ho korunou slávy.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Nauč nás, Bože, žít podle toho, co dnes slavíme, ať milujeme i naše nepřátele, a tak následujeme svatého Štěpána, modlícího se za ty, kdo ho kamenovali. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky