27. květen 2023

Sobota, doba velikonoční, 7. týden
3. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Vladaři věčný, nejvyšší,

Vykupitel svých věrných jsi,

smrt zmírá při tvém vítězství,

teď milost tvá se mocně skví.

Ty po Otcově pravici

usedáš na trůn zářící,

a přejímáš moc nad všemi,

jež nemá původ na zemi.

Ať trojí říše tvorů tvých,

jak nebeských, tak pozemských,

tak temná říše pekelná

před tebou sklání kolena.

Andělé trnou v úžase,

co s lidským rodem stává se:

Hřeší člověk, smývá člověk,

vládne Slovo – Bohočlověk.

Buď, Kriste, naší radostí,

co čeká nás v tvé věčnosti,

ty, který řídíš světa říš

a nejvíc blaha přinášíš.

Až zaskvěješ se v onen den

v oblaku Soudce plameném,

smaž dluhy nezaplacené

a vrať nám věnce ztracené.

Proto tě vroucně prosíme:

Odpusť nám, čím kdy zhřešíme,

a milostí svou pozdvihni

nám srdce ve tvé výšiny.

Buď sláva tobě, Ježíši,

jenž vznášíš se už do výší,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal. Aleluja.

Žalm 106 (107)
Poděkování za vysvobození
Bůh poslal Izraelitům své slovo, když dal hlásat, že nastává pokoj skrze Ježíše Krista. (Sk 10, 36)
I

Slavte Pána za to, jak je dobrý, *

jak až na věky je milosrdný!

Tak ať mluví vykoupení Pánem, *

vykoupení z nepřátelské moci!

Shromáždil je ze všech končin země, *

kde je východ, západ, jih či sever.

Bloudili nehostinnou pustinou, *

nenacházeli místo k usídlení.

Hladem a žízní přitom strádali, *

život v nich ponenáhlu vyhasínal.

Volali tedy k Pánu v úzkostech *

a on je z jejich bídy vysvobodil.

Na správnou cestu on je uvedl, *

aby tak došli místa k osídlení.

Ať chválí Pána za slitování, *

za divy, které k dobru lidí konal!

Napájel hrdlo jejich žíznivé, *

lačnící hrdlo plnil dobrotami.

Vězeli ve smrtelných temnotách, *

vrženi do bídy a do okovů,

že Božím příkazům se vzpírali *

a opovrhli radou Nejvyššího.

I bylo jejich srdce zkrušeno, *

že padali, a nikdo nepomohl.

Volali tedy k Pánu v úzkostech *

a on je z jejich bídy vysvobodil.

Z těch temnot smrtelných je vyvedl, *

přelomil jejich okovy a strhl.

Ať chválí Pána za slitování, *

za divy, které k dobru lidí konal;

za to, že brány z bronzu rozrazil, *

závory železné že zlomil vedví. 

Ant. Ať chválí Pána za slitování, za divy, které k dobru lidí konal. Aleluja.

Ant. 2 Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy. Aleluja.

II

Ochuravěli pro svou nepravost, *

zkrušeni byli za své těžké viny.

Už se jim každý pokrm ošklivil, *

takže už měli blízko k branám smrti.

Volali tedy k Pánu v úzkostech *

a on je z jejich bídy vysvobodil.

Seslal své slovo, jím je uzdravil *

a zachránil je opět před záhubou.

Ať chválí Pána za slitování, *

za divy, které k dobru lidí konal!

Ať přinášejí oběť děkovnou, *

s jásotem rozhlašují jeho skutky!

V lodích se vydávali na moře, *

po mnoha vodách pluli za obchodem;

přitom pak díla Páně vídali, *

žasli nad jeho divy v mořské hloubi.

Přikázal, zdvihl vítr bouřlivý, *

ten mořské vlny do vysoka vzdouval.

Vzlétali k nebi, do vln padali, *

že hrůzou v nich až duše zkomírala.

Zmítali, káceli se opile, *

se vší svou dovedností byli v koncích.

Volali tedy k Pánu v úzkostech *

a on je z jejich bídy vysvobodil.

Bouřlivý vichr ztišil ve vánek *

a zklidnilo se mořské vlnobití.

Radovali se z toho ztišení; *

a přivedl je k touženému místu.

Ať chválí Pána za slitování, *

za divy, které k dobru lidí konal!

Ať ve shromáždění ho velebí, *

ve sboru starších ať jej oslavují! 

Ant. Viděli díla Páně a žasli nad jeho divy. Aleluja.

Ant. 3 S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně. Aleluja.

III

On proměňoval řeky v pouště, *

prameny ve vyprahlou zem,

úrodné kraje v solné pláně *

za to, že zlý byl tamní lid.

Poušť zase změnil na jezero, *

vyprahlou hlínu na pramen:

tam usídlil pak hladovící, *

města si mohli zbudovat.

Zřídili pole, vinohrady *

a měli hojnou úrodu.

Žehnal jim, rozrostli se hojně, *

i chovných zvířat měli dost.

Ten však, jenž ponižuje mocné *

a dá jim bloudit na poušti,

že zas jich ubylo a chřadli *

pod tíhou strádání a ran,

chudáka ale zvedl z bídy, *

jak stádo zmnožil jeho rod.

S radostí to vidí bohabojní, *

všechna zloba musí sklapnout ústa.

Kdo jsi moudrý, měj to na paměti! *

V srdci chovej skutky lásky Páně! 

Ant. S radostí to vidí bohabojní, v srdci budou chovat skutky lásky Páně. Aleluja.

Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.

Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Třetí list svatého apoštola Jana

1,15

Nenapodobuj zlo, ale dobro

Já starší drahému Gájovi, kterého miluji v pravdě.

Můj drahý, přeji ti od Boha, aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv, jako je zdráva tvá duše. Vždyť jsem měl velkou radost, když přišli bratři a vydávali svědectví o tvé pravdě, jak ty žiješ v pravdě. Není pro mě větší radost, než když slyším, že moje děti žijí v pravdě.

Můj drahý Gáje, jednáš, jak se sluší na věrného křesťana ve všem, co prokazuješ bratřím, a to i cizím. Ti veřejně ve shromážděních věřících mluvili o tvé lásce. A bude to od tebe pěkné, když je zase tak vybavíš na cestu, jak je to hodné Boha. Neboť se vydali na cesty pro Ježíšovo jméno a neberou nic od pohanů. Je to přece naše povinnost, abychom se takových lidí ujímali. Tak budeme mít účast v jejich práci při hlásání pravdy.

Napsal jsem něco církevní obci, avšak Diotrefes, který rád vládne, nechce uznávat naši pravomoc. Proto až přijdu, vytknu mu jeho chování, že nás pomlouvá zlými slovy. A jako by mu to ještě nestačilo: ani sám bratry pohostinně nepřijímá a těm, kdo by to chtěli dělat, v tom zabraňuje a z církevního společenství je vylučuje.

Můj drahý, nenapodobuj zlo, ale dobro. Kdo dělá dobro, je z Boha, kdo dělá zlo, neviděl Boha.

Demetriovi vydávají všichni dobré svědectví; mluví pro něj i to, jak žije ve shodě s pravdou. I my o něm vydáváme svědectví a ty víš, že naše svědectví je pravdivé.

Měl bych ti ještě mnoho psát, ale nechci v tom pokračovat inkoustem a perem. Doufám totiž, že tě brzo uvidím a řekneme si to ústně.

Pokoj tobě! Pozdravují tě přátelé. Vyřiď pozdrav přátelům, každému zvlášť.

RESPONSORIUM

3 Jan 11; srov. 1 Petr 4,15-16

Nenapodobuj zlo, ale dobro. * Kdo dělá dobro, je z Boha, aleluja.

Je lepší, když někdo trpí nezaslouženě, než proto, že udělal něco špatného. * Kdo dělá.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání afrického autora ze VI. století

(Sermo 8,1-3: PL 65,743-744)

Jednota církve mluví všemi jazyky

Mluvili všemi jazyky. Tak se totiž Bohu tehdy líbilo ukázat přítomnost Ducha Svatého: ten, kdo ho přijal, mluvil všemi jazyky. Měli bychom si, nejmilejší bratři, uvědomit, že je to Svatý Duch, skrze něhož se rozlévá láska v našich srdcích.

A protože láska měla shromáždit Boží církev v celém světě vjedno, mohl tehdy i jediný člověk, který přijal Svatého Ducha, mluvit všemi jazyky; a nyní těmi všemi jazyky mluví přímo sama jednota církve vytvořená Duchem Svatým.

A tak řekne-li někdo někomu z nás: „Přijal jsi Ducha Svatého, jak to, že nemluvíš všemi jazyky?“ má se mu odpovědět: „Já přece mluvím všemi jazyky, protože jsem částí Kristova těla, to jest církve, a ta všemi jazyky mluví. Vždyť co jiného tehdy Bůh naznačil přítomností Svatého Ducha, než že jeho církev bude mluvit všemi jazyky?“

Tak se vlastně splnilo, co kdysi prohlásil sám Pán: Nenalévá se mladé víno do starých měchů, ale mladé víno se nalévá do nových měchů, a tak se uchová obojí.

Takže když tehdy slyšeli mluvit apoštoly všemi jazyky, právem o nich někteří lidé říkali: Jsou plní sladkého vína. Právě se totiž stali novými měchy, protože byli obnoveni milostí svatosti a byli naplněni novým vínem, to jest Svatým Duchem, takže z nich přetékalo Boží slovo ve všech jazycích; a tak tímto zjevným zázrakem naznačovali, že se církev v jazycích všech národů stane vskutku obecnou.

Proto oslavujte tento den s vědomím, že jste údy jediného Kristova těla. Jistě neslavíte marně, jestliže opravdu jste tím, co oslavujete, když totiž pevně lnete k církvi, kterou naplňuje Pán svým Svatým Duchem a ke které se uprostřed rostoucího světa hlásí jako ke své; také ona se hlásí k němu. Jako pravý snoubenec neztratil svou snoubenku a nikdo mu nepodstrčil jinou.

Právě vám, kteří jste byli vybráni ze všech národů, abyste tvořili církev Kristovu, vám údům Kristovým, tělu Kristovu a snoubence Kristově říká apoštol: Snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu Ducha spojeni poutem pokoje.

Všimněte si, že tam, kde přikázal, abychom se navzájem podpírali, vyslovil požadavek lásky, a tam, kde se zmínil o naději v jednotu, zdůrazňuje pouto pokoje. Toto je dům Boží, vystavěný ze živých kamenů. A vznešený hospodář v něm bude bydlet s radostí, jenom nesmíme urážet jeho pohled zříceninami rozdělení.

RESPONSORIUM

Sk 15,8-9; 11,18

Bůh udělil Ducha Svatého pohanům právě tak jako nám. * Nedělal žádný rozdíl mezi námi a mezi nimi, když jim vírou očistil srdce, aleluja.

Tedy i pohanům dal Bůh, aby se obrátili, a tak došli života. * Nedělal.

MODLITBA

Modleme se.

Na sklonku velikonoční doby tě, Bože, prosíme: dej, ať to, co jsme o Velikonocích slavili, pronikne naše jednání i celý náš život. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky