30. květen 2023

Sv. Zdislavy z Lemberka, matky rodiny, terciářky,
patronky provincie

Svátek
pro dominikány (OP)

Padesát let po smrti Zdislavy z Lemberka napsal kronikář Dalimil ve své kronice svědectví o jejím svatém životě. Zdislava se narodila kolem roku 1220 na Moravě, pravděpodobně v Křižanově. Asi v šestnácti letech se provdala za Havla Markvartice a odešla s ním na hrad Lemberk v severních Čechách. Žila s ním šťastně a vychovala čtyři děti. Spolu se svým manželem založila město Jablonné a v něm klášter dominikánů. Sama se stala členkou třetího řádu. Vynikla jako matka chudých a léčitelka nemocných. Zemřela v lednu roku 1252 a byla pohřbena v klášterním kostele v Jablonném v Podještědí. Svatořečil ji 21. května 1995 Jan Pavel II. Je uctívána jako patronka rodinného života.

Nona

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Hodina třetí z poledne,

jak dá Pán, v mžiku uběhne,

teď z hloubi srdce zbožného

velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví

přesvatá Boží tajemství.

Řiďme se vzorem Petrovým,

jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,

kéž apoštolé ochránci

nám slabé kroky pomohou

podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.

Žalm 118 (119), 137-144
XVIII – צ (Cáde)

Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *

správná jsou tvoje rozhodnutí.

Právem jsi dal svá přikázání, *

mocně, pevně a spravedlivě.

Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *

že na tvá slova zapomněli.

Věrně se osvědčil tvůj výrok, *

proto tvůj služebník má jej v lásce.

Jsem jen malý a opovržený, *

příkazů tvých však nezapomínám.

Věčně je v právu tvá spravedlnost *

a tvůj zákon je pravdivý provždy.

I když mě postihly útlak a tíseň, *

přesto se těším z tvých ustanovení.

Předpisy tvé jsou na věky správné, *

dej, ať je chápu, a já budu žíti. 

Ant. Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.

Ant. 2 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.

Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)
I

Pane, Bože spásy, volám za dne, *

za noci můj křik se k tobě dere.

Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *

nachyl ucho k mému naříkání!

Vždyť má duše už je syta útrap, *

k podsvětí se naklání můj život.

Už mě počítají mezi mrtvé, *

jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.

Mezi mrtvými je moje lůžko, *

mezi padlými, co leží v hrobě,

na které už ani nevzpomeneš; *

ze vší péče tvé jsou vyloučeni.

Uvrhls mě do hluboké jámy, *

do propasti, do nejhlubších temnot.

Leží na mně tíha tvého hněvu, *

všechny vlny tvé mě zaplavují. 

Ant. Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.

Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

II

Odehnals mi přátele i známé, *

učinils, že všichni si mě hnusí;

uvězněn jsem, ven se nedostanu, *

oko mé je vysíleno hořem.

K tobě, Pane, běduji den za dnem *

a jen po tobě své ruce vzpínám.

Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *

Mohou stíny vstát a tebe chválit?

Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *

o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?

Budou známy v temnotách tvé divy, *

tvoje milost v kraji zapomnění?

Proto, Pane, stále k tobě úpím, *

k tobě stoupá prosba má hned zrána.

Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *

Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *

zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.

Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *

hrůzy tvé mi ústa umlčují.

Stále mě jak vody zaplavují, *

nade mnou se zavírají všechny.

Odcizils mi přítele i druha, *

už se přátelím jen s temnotami. 

Ant. K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

KRÁTKÉ ČTENÍ

Flp 4, 8.9b

Bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. A Bůh, dárce pokoje, bude s vámi.

Tobě, Pane, budu zpívat a hrát.

Ubírat se cestou bezúhonnou.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys naučil svatou Zdislavu jít cestou dokonalosti plněním povinností manželského života a skutky blíženské lásky; prosíme tě, dej na její přímluvu, ať se všechny rodiny obnovují a vzkvétají svědectvím křesťanských ctností. Skrze Krista, našeho Pána.

Nebo: Bože, tys dal svaté Zdislavě milost, že svou mysl neustále povznášela k tobě, ustavičně o tobě rozjímala a svědomitě pečovala o své bližní; na její přímluvu dej, ať i my horlivě usilujeme o nadpřirozené hodnoty a lásku projevujeme dobrými skutky. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky