16. září 2023

Sv. Ludmily, mučednice
nezávazná památka
(v Čechách závazná památka)

Narodila se kolem roku 860 a pocházela z knížecího rodu pšovského v severních Čechách. Když její manžel, kníže Bořivoj, krátce po sňatku přijal křest od sv. Metoděje na Velehradě (874), stala se i ona křesťankou a v opravdové víře a v lásce k slovanské bohoslužbě vychovala nejen své syny Spytihněva a Vratislava, ale i vnuka Václava. Staré životopisy vyzdvihují její horlivost v šíření křesťanství a dobročinnost. Nespokojení pohanští velmoži se po smrti Vratislava (921) spojili s jeho manželkou Drahomírou a nechali Ludmilu najatými vrahy usmrtit 15. IX. 921 na jejím vdovském sídle Tetíně u Berouna. Když nastoupil na trůn její vnuk Václav, dal přenést tělo této první české svaté mučednice do baziliky sv. Jiří na Pražském hradě (925).

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Ludmilo, révo, v půdu Čech

z nebeských vinic štípená,

prolilas mučednickou krev,

své země matko vznešená.

Jak plodný, ušlechtilý kmen

milostí stále rozkvétáš,

palma tě zdobí s vavřínem

a z rudých růží věnec máš.

Mladého vnuka, anděla,

vedla jsi cestou k nebesům,

chráníc to světlo přeskvělé,

na které čekal český trůn.

Své malé stádo stále chraň,

záštito duší pokorných,

kterás tak milovala chrám

a bylas matkou ubohých.

Ovečko tichá, bělostná,

své tělo kladeš na oltář

a jako oběť očistná

svou smrtí víru podpíráš.

Kvůli tvé slávě zpěvem svým

dnes Boha chvalme s jásotem,

že naší matky vítězstvím

proslavil navždy českou zem. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Nesypala kadidlo na oltář modlám, ale přinášela oběť chvály Bohu, svému Spasiteli.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *

po tobě žízní celá má duše,

po tobě umdlévá touhou mé tělo, *

tak jako vyprahlá žíznivá země.

Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *

abych moh’ vidět tvou moc a tvou slávu!

Vždyť tvá milost je lepší než život, *

proto mé rty ti zpívají chválu.

Tak tě chci velebit, co živ budu, *

ve jménu tvém jenom ruce spínat.

Duše má bude jak morkem se sytit, *

jásavě budou tě chválit má ústa.

Když v lůžku za noci na tebe myslím, *

rozjímám o tobě za nočních bdění,

neboť ty stal ses mi pomocníkem, *

v stínu tvých křídel radostně plesám.

Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *

ty mě svou pravicí podpíráš mocně. 

Ant. Nesypala kadidlo na oltář modlám, ale přinášela oběť chvály Bohu, svému Spasiteli.

Ant. 2 V moudrosti otvírala svá ústa, na jazyku měla laskavé poučení.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha

Dan 3, 57-88. 56

Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

Velebte Pána, vy díla Páně, *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Velebte Pána, andělé Páně, *

nebesa nebes, velebte Pána!

Velebte Pána, nebeské vody, *

mocnosti všechny, velebte Pána!

Velebte Pána, měsíci, slunce, *

vy hvězdy na nebi, velebte Pána!

Velebte Pána, vy deště a rosy, *

bouře a vichry, velebte Pána!

Velebte Pána, ohni a žáre, *

mrazy a vedra, velebte Pána!

Velebte Pána, lijáky, sněhy, *

ledy a zimy, velebte Pána!

Velebte Pána, sněhy a jíní, *

vy dny a noci, velebte Pána!

Velebte Pána, světlo i temno, *

blesky a mraky, velebte Pána!

Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *

věčně jej chval a oslavuj jej!

Velebte Pána, vy hory a vrchy, *

všechno, co na zemi pučí, chval Pána!

Velebte Pána, prameny vody, *

moře a řeky, velebte Pána!

Velebte Pána, zvířata moří, †

jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *

nebeští ptáci, velebte Pána!

Pána chval, zvěři divá i krotká, *

rody všech lidí, velebte Pána!

Izrael ať vždy jen velebí Pána: *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Velebte Pána, vy kněží Páně, *

sluhové Boží, velebte Pána!

Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *

zbožní a pokorní srdcem ho chvalte!

Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Otce i Syna i Svatého Ducha *

velebme věčně a oslavujme.

Pane, tys veleben na klenbě nebes, *

na věky chválen a oslavován.

Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.

Ant. V moudrosti otvírala svá ústa, na jazyku měla laskavé poučení.

Ant. 3 Byla si vědoma hrozícího nebezpečí, a proto se utíkala k Bohu a vroucně se modlila.

Žalm 149
Jásot svatých
Synové církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hésychios)

Zazpívejte Pánu novou píseň, *

ať zní jeho chvála v obci zbožných!

Izrael ať raduje se z Tvůrce, *

děti Siónu ať krále chválí!

Slaví jeho jméno v chorovodech, *

na bubny a citery mu hrají!

Pán v svém lidu našel zalíbení, *

vítězstvím on věnčí ponížené.

Ať se věrní mocně zaradují, *

ať i na svých ložích zaplesají!

V hrdle svém ať Boží chválu mají, *

v ruce jílec dvousečného meče,

aby mohli pohanům se pomstít, *

aby vyřkli tresty nad národy,

uvázali v pouta jejich krále, *

do okovů jejich přední muže,

naplnili na nich psané právo. *

To je oslavou všech jeho zbožných. 

Ant. Byla si vědoma hrozícího nebezpečí, a proto se utíkala k Bohu a vroucně se modlila.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Př 14, 31-34

Kdo utlačuje chudáka, křivdí jeho Tvůrci, ctí ho, kdo se nad ubožákem smilovává. Pro vlastní zlobu padá bezbožný, ale spravedlivý má útočiště ve své nevinnosti. Moudrost přebývá v srdci rozumného, v nitru hlupáků však umírá. Spravedlnost povyšuje národ, zato neřest přivádí lidi k úpadku.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní * projevujte navenek milosrdné srdce. Jako.

Šťasten, kdo ujme se slabých a nuzných. * Projevujte navenek milosrdné srdce. Sláva Otci. Jako.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Byla okem slepému a nohou chromému; byla matkou chudých a sirotků; její almužny a modlitby vystoupily před Boha a on si na ně vzpomněl.

PROSBY

Bůh vyvýšil Pannu Marii nade všechno tvorstvo. Prosme ho proto s důvěrou:

Pohleď na Matku svého Syna a vyslyš nás.

Otče milosrdenství, děkujeme ti za to, že jsi nám dal Marii za matku a za vzor našeho života,

na její přímluvu posvěť naše srdce.

Maria, tvá věrná služebnice, uchovávala tvá slova ve svém srdci,

na její přímluvu učiň i z nás služebníky a učedníky tvého Syna.

Ty jsi na ni seslal svého Ducha, a ona počala Ježíše, tvého Syna,

na její přímluvu daruj i nám plody Svatého Ducha.

Tys posiloval Marii stojící pod křížem a naplnil jsi ji radostí ze zmrtvýchvstání svého Syna,

na její přímluvu zmírni naše soužení a posilni naši naději.

Otče náš.

MODLITBA

Pro zásluhy a na přímluvu svaté mučednice Ludmily pomáhej nám, Bože, ať jdeme vytrvale v jejích stopách, ať jsme pevní ve víře a bohatí dobrými skutky. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky