4. říjen 2023

Sv. otce Františka z Assisi, jáhna
Svátek
pro dominikány (OP)

Žil v letech 1181 až 1226. Po bouřlivém mládí se obrátil, vzdal se všeho majetku a v naprosté chudobě žil při kostele sv. Damiána v Assisi. Připojilo se k němu několik mladých mužů, z nichž se postupně vytvořilo první společenství Menších bratří. Spolu se svatou Klárou založil také ženskou větev. Sestry se podle své zakladatelky nazývají klariskami. František byl kanonizován už v roce 1228 papežem Řehořem IX. Podle starobylé tradice se František a Dominik setkali v Římě u kardinála Hugolina Contiho (pozdějšího papeže Řehoře IX.) a mezi oběma zakladateli se vytvořilo silné duchovní přátelství. Ať už k setkání došlo nebo ne, skutečností zůstává, že mezi Menšími bratry a bratry kazateli existuje velká příbuznost. Oba řády vznikly ve stejné době, oba zakladatelé založením svých řádů reagovali na potřeby své doby. Prostí lidé znali křesťanské učení velmi povrchně, a díky tomu se mezi nimi rozmáhalo sektářství. František i Dominik si uvědomovali, že je bezpodmínečně nutné, aby se mezi prosté obyvatele vydali zkušení kazatelé a že dostatek vzdělaných kazatelů mohou dát církvi pouze speciální řády. Proto vznikly oba řády, způsobem života odlišné, ale svým posláním si velmi blízké.

Nona

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Hodina třetí z poledne,

jak dá Pán, v mžiku uběhne,

teď z hloubi srdce zbožného

velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví

přesvatá Boží tajemství.

Řiďme se vzorem Petrovým,

jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,

kéž apoštolé ochránci

nám slabé kroky pomohou

podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Žalm 125 (126)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v souženích, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1, 7)

Když úděl Siónu k lepšímu obracel Pán, *

tehdy jsme byli jak ve snách.

Na rtech nám kypěl veselý smích, *

jásotem oplýval jazyk.

Tehdy šla v národech jedna řeč: *

„Pán pro ně učinil divy!“

Veliký div pro nás učinil Pán, *

byli jsme radosti plní!

Pane, náš úděl již k dobrému změň *

jak vyschlé potoky jihu!

Vždycky kdo v slzách zasévají, *

ti budou s jásotem sklízet.

Vyjdou-li do pole, s pláčem jdou, *

s pláčem sijí své zrní;

s jásotem budou se vracet zpět, *

v náručí ponesou snopy. 

Ant. Veliký div pro nás učinil Pán, byli jsme radosti plní.

Ant. 2 Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Žalm 126 (127)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (1 Kor 3, 9)

Jestliže dům nebuduje Pán, *

lopotí se marně, kdo jej staví.

Jestli město nestřeží sám Pán, *

hlídati je marně budou stráže.

Marno je vám vstávat před ránem, *

pracovat až dlouho do večera,

pak až v noci jídat krušný chléb: *

sám ho dá i za spánku svým milým.

Hle, jsou darem Páně synové, *

jeho vzácnou odměnou plod lůna.

Čím jsou šípy ruce bojovné, *

tím jsou otci synové z let mládí.

Šťasten, kdo jich plný toulec má: *

sporem v bráně sok ho nezahanbí. 

Ant. Pán nám staví příbytek a bude střežit naše město.

Ant. 3 Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě. 

Žalm 127 (128)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Pán ať požehná ti ze Siónu“, to jest ze své církve. (Arnobius)

Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě *

 a kdo kráčíš jeho cestami!

Co dobudeš prací, v klidu strávíš, *

blažen budeš, půjde s tebou zdar.

Manželka tvá jako vinná réva *

ponese v tvém domě ovoce,

děti tvé jak letorosty oliv *

stůl ti budou kruhem ovíjet.

Takto bude požehnáno muži, *

který Pána v pravé bázni ctí.

Pán ať požehná ti ze Siónu, †

abys viděl vzkvétat Jeruzalém *

po všechny dny svého života.

Abys viděl i svých synů syny. *

Pokoj budiž nad Izraelem! 

Ant. Blažený jsi, kdo máš Pána v úctě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 2, 19-20

Skrze Zákon jsem Zákonu umřel, abych žil pro Boha. Spolu s Kristem jsem ukřižován. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus. Avšak tento život v těle žiji ve víře v Božího Syna, protože on mě miloval a za mě se obětoval.

Srostli jsme s Kristem tak, že jsme mu podobní v jeho smrti.

Budeme mu tak podobní i v jeho zmrtvýchvstání.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys povolal našeho svatého otce Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky