28. leden 2023

Sv. Tomáše Akvinského, kněze a učitele církve
Svátek
pro dominikány (OP)

Narodil se v roce 1225 na hradě Rocca Sicca nedaleko Monte Casina v rodině hrabat z Akvina. Otec jej určil pro duchovní stav a v pěti letech ho poslal na vychování k benediktinům na Monte Casino. Tam získal základní vzdělání a pokračoval ve studiu na univerzitě v Neapoli. Přes odpor rodiny vstoupil v Neapoli do řádu sv. Dominika. Studoval pak v Paříži a Kolíně nad Rýnem pod vedením sv. Alberta Velikého. V roce 1252 začal vyučovat na pařížské univerzitě. V roce 1259 jej představení povolali do Říma jako generálního kazatele, ale už rok nato si jej vyžádal papež Urban IV. na svůj dvůr do Orvieta. V tomto období ustanovil papež svátek Božího Těla a sv. Tomáš k němu složil nádherné hymny. V roce 1265 se sv. Tomáš vrátil do Říma a stal se regentem provinčního studia. Tři roky na to se musel znovu vrátit do Paříže, kde hájil profesory žebravých řádů proti jejich odpůrcům. Od roku 1272 řídil řádové studium v Neapoli. Na papežův příkaz se vydal v roce 1274 do Lyonu, kam byl svolán koncil. Zemřel však cestou v klášteře cisterciáků Fossa Nuova 7. března 1274. Do seznamu svatých jej zařadil papež Jan XXII. 18. července 1323. Sv. Pius V. jej prohlásil v roce 1567 učitelem církve a Lev XIII. patronem všech vysokých škol. Jacques Maritain o sv. Tomášovi napsal: „Dílem sv. Tomáše bylo přivést do služeb Kristových všechny síly inteligence. Jeho svatost byla svatostí rozumu, osvíceného rozjímáním.“ Svým dílem vytvořil systém křesťanské filosofie i teologie, nemálo přispěl k porozumění s východními církvemi. Můžeme právem říci, že byl nejučenější mezi světci a nejsvětější mezi učenci.

Sexta

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád,

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír!

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Teď Pánu chvály zpívejme

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní.

Tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu
Dva slepí... začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Mt 20, 30)

Pozdvihuji oči k tobě, *

který trůníš na nebi.

Jako oči služebníků †

tkvějí na pánových rukou, *

oči služky na své paní,

tak i naše oči hledí †

k Pánu, jenž je naším Bohem, *

ať nám smilování dá.

Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *

neboť jsme přesyceni pohanou.

Dávno je naše duše přesycena *

posměchem boháčů a hanou pyšných. 

Ant. Ty, který trůníš na nebi, smiluj se nad námi.

Ant. 2 Naše pomoc je ve jménu Páně.

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně
Pán řekl Pavlovi: „Neboj se... protože já jsem s tebou.“ (Sk 18, 9-10)

Kdyby se nás nebyl zastal Pán *

– takto ať se vyzná Izrael –

kdyby se nás nebyl zastal Pán, *

když se lidé vrhli proti nám,

pohltili by nás zaživa. *

Proti nám když vzplanul jejich vztek,

vody by nás byly odnesly, *

valil by se přes nás divý proud,

přes nás by se byly valily, *

rozbouřené vody vzedmuté.

Chvála Pánu, že nás nevydal *

jejich dravým zubům za kořist!

Duše vyvázla jak z léčky pták, *

roztrhla se síť, jsme svobodni!

Naše pomoc je ve jménu Páně, *

který stvořil nebesa i zem. 

Ant. Naše pomoc je ve jménu Páně.

Ant. 3 Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid
Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Gal 6, 16)

Důvěru kdo v Pána mají *

jsou jako hora Sión,

která nikdy nekolísá, *

trvá na věky.

Jako hory obklopují *

celý Jeruzalém,

tak Pán objímá svůj národ *

dnes i na věky.

Dědičnou zem spravedlivých *

hříšní nepodrží,

aby ani spravedliví *

po zlu nesáhli.

Dobře, Pane, čiň všem dobrým *

a všem upřímným!

Ty však, co se dají strhnout *

na nerovné cesty,

smeť i se zločinci, Pane! *

Pokoj s Izraelem! 

Ant. Pán objímá svůj národ dnes i na věky.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Jak 1, 5-6

Když je někdo z vás pozadu v moudrosti, ať prosí Boha, a bude mu dána, protože Bůh všem dává štědře a bez vyčítání. Jen ať prosí s důvěrou a vůbec nepochybuje! Neboť kdo pochybuje, podobá se mořskému vlnobití: vítr jím zmítá sem a tam.

V jeho srdci odpočívá moudrost.

A v jeho řeči rozumnost.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, ve své prozřetelnosti jsi dal své církvi svatého Tomáše jako hlasatele tvé moudrosti a vzor svatého života; pro jeho zásluhy nám pomáhej, abychom tě neustále podle jeho příkladu opravdově hledali a nade všechno milovali. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky