Narodil se kolem roku 339 v Trevíru jako syn římského vysokého správního úředníka. Sám také v Římě vystudoval řečnictví a práva. Svou veřejnou činnost začal v Sirmiu (v dnešní Jugoslávii). Když působil v Miláně, byl tam zvolen za biskupa a 7.XII.374 přijal biskupské svěcení. Svědomitě doplňoval své znalosti a brzy se proslavil jako pastýř a učitel svěřeného lidu. Stavěl se proti zneužívání císařské moci a hájil čistotu učení víry proti ariánům. Jeden ze svých dopisů poslal i na naše území markomanské královně Fritigile (PL 14, 36). Podporoval zpěv lidu při slavení liturgie a sám podle východního vzoru skládal hymny. Zemřel na Bílou sobotu 4. IV. 397.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Ať biskup svatý, hrdinný
písněmi ctěn je našimi,
vždyť v oněch dobách bouřlivých
zbavil svět mraků hrozivých.
Nemá strach z ženy přemocné,
před jejím žezlem necouvne,
uzavře dveře do chrámu,
zabrání tam vstup tyranu.
Tajemné hloubky Písma zná,
též mistrně je vykládá
a při hlásání Božích pravd
je mocnou výmluvností jat.
Pln víry ohněm ducha žhne
a skládá hymny posvátné,
jak mučedníci vírou plá
a ostatky jich nalézá.
Dnes ještě vlka dravého
do pekla zažeň temného
a světlem víry, vědění
nás chraň a vlej v nás nadšení.
Trojici Boží dík buď vzdán.
Kéž vzhledem i k tvým přímluvám
smíme ji v sídlech nebeských
na věky chválit v písních svých. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.
Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše;
ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli.
Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! △
Ant. Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.
Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.
Jer 31, 10-14
Slyšte, národové, slovo Páně *
a zvěstujte je dalekým ostrovům!
A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“
Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
S jásotem přijdou na horu Sión, *
rozběhnou se za Božími dary:
za obilím, vínem a olejem, *
za mláďaty bravu a skotu.
Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
a už nebudou hladovět.
Tehdy se radostí roztančí panna, *
mládež i starci se rozveselí.
Jejich smutek obrátím v radost, *
potěším je a bědy jim proměním v jásot.
Kněží se potěší nad obětním tukem, *
mými dary se nasytí můj lid. △
Ant. Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.
Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho. †
Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
ve městě Boha našeho.
† Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
je všemu světu k potěše;
ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
to město krále mocného.
Ten, který sídlí v jeho hradních věžích, *
je jeho hradbou bezpečnou.
Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
přitáhli všichni najednou.
Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
s hrůzou se dali na útěk.
Třesavka děsu je tam zachvátila, *
křeč jako bolest rodičky,
jako když prudký vítr od východu *
taršíšské lodi rozbíjí.
Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
ve městě Boha našeho,
v tom městě Pána zástupů: *
Pán zbudoval je pro věky!
S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
na tvoje milosrdenství.
Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
až na kraj země dosahá.
Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
ať Sión se z ní raduje,
ať zajásají všechny judské dcery *
nad tvými, Pane, rozsudky!
Projděte Sión, obejděte kolem *
a jeho věže spočtěte,
prohlédněte si jeho opevnění, *
projděte jeho paláci,
ať povíte všem příštím pokolením: *
že takto veliký je Pán,
náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
Ten, jenž nás vede na věky! △
Ant. Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 45, 8
Rosu dejte, nebesa, shůry, oblaka, spusťte déšť práva; ať se otevře země a zplodí spásu, ať spolu vyraší spravedlnost!
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Nad tebou, Jeruzaléme, * zazáří Pán. Nad tebou.
A jeho sláva se ukáže v tobě. * Zazáří Pán. Sláva Otci. Nad tebou.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Vyhlížím Pána, svého Spasitele, a čekám na něho, neboť už je blízko, aleluja.
PROSBY
Kristus, Boží moudrost a moc, rád přebývá s lidskými dětmi. Proto ho s důvěrou prosme:
Pane, buď nám nablízku.
Pane Ježíši Kriste, tys nás povolal do království své slávy,
učiň, ať se ti svým životem ve všem líbíme.
Ty – neznámý světu – stojíš uprostřed nás,
zjev lidem svou tvář.
Ty jsi nám blíž než my sami sobě,
upevni v našich srdcích důvěru a naději ve spásu.
Ty jsi zdroj svatosti,
zachovej nás čisté a bez poskvrny pro den svého příchodu.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys dal své církvi svatého biskupa Ambrože, učitele pravé víry a příklad apoštolské statečnosti; nepřestávej nám ani dnes dávat představené ochotné plnit tvou vůli a schopné statečně a moudře vést tvůj lid. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky