7. říjen 2023

Panny Marie Růžencové
Svátek
pro dominikány (OP)

Počátky modlitby růžence můžeme najít již ve středověku v mnišském prostředí. Po vzoru mnišských modliteb sestávajících ze sto padesáti žalmů se laici začali modlit sto padesát otčenášů, později zdrávasů. Dnešní formu dal růženci v 15. století lidový misionář dominikán Alan de La Roche [Roš], který mu vtiskl výrazně mariánský charakter. Růženec si tehdy získal ohromnou popularitu. Podporu našel také u mnoha papežů. Růžencovým papežem byl svatý Pius V. V roce 1569 doporučil růženec všem věřícím bullou Inter desiderabilia. Magistra dominikánského řádu pověřil zakládáním a vedením růžencových bratrstev. V druhé bulle Consueverunt Romani Pontifices téhož roku stručně popsal původ růžence, jeho prvky, účinky i způsob šíření růžencové zbožnosti. Sv. Pius V. se velmi zasloužil o obranu Evropy proti Turkům. Turci v roce 1571 dobyli Kypr, ale 7. října 1571 v Korintské zátoce u Lepanta prohráli v námořní bitvě. Jako projev vděčnosti za vítězství vyhlásil papež na tento den svátek Panny Marie Růžencové. V bulle Salvatoris Domini ze dne 5. března 1572 vyjádřil přesvědčení, že vítězství v bitvě bylo dosaženo na přímluvu Panny Marie. Kromě toho vložil do Loretánských litanií invokaci „Pomocnice křesťanů“.

Sexta

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád,

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír!

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Teď Pánu chvály zpívejme

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní.

Tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.

Žalm 118 (119), 81-88
XI – כ (Kaf)

Po tvé pomoci prahne má duše; *

důvěru mám a doufám v tvé slovo.

Po tvém výroku dychtí mé oči: *

kdy mi dáš svoji útěchu, Pane?

Jsem už jak měch, co byl vysušen kouřem, *

předpisů tvých však nezapomínám.

Kolik dnů tvému sluhovi zbývá? *

Kdy budeš soudit mé utlačitele?

Úkladné jámy kopou mi zpupní, *

ti, co se neřídí zákony tvými.

Příkazy tvé jsou pravda sama; *

oni mě stíhají lží, proto pomoz!

Málem mě na zemi zahubili, *

já však se držím tvých přikázání.

Podle své milosti ponech mi život, *

svědectví úst tvých zachovám věrně. 

Ant. Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.

Ant. 2 Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.

Žalm 60 (61)
Modlitba vyhnance
Modlitba spravedlivého, který klade svou naději ve věčnost. (Sv. Hilarius)

Slyš, Bože, moje naříkání, *

modlitby mé si povšimni!

Od končin země k tobě volám, *

neboť mé srdce umdlévá.

,Vyveď mě na bezpečnou skálu *

vysokou pro mne přespříliš.

Vždyť jenom tys mé útočiště, *

před nepřítelem pevná věž.

Kéž bývám na věky v tvém stanu *

a pod ochranou křídel tvých!

Tys, Bože, slyšel moje sliby, *

jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí.

Mnohé dny přidej ke dnům krále! *

Od rodu k rodu jeho věk!

Před Bohem navěky ať vládne! *

Láska a věrnost ať jsou s ním!

Za to chci vždy tvé jméno chválit, *

své sliby plnit den co den. 

Ant. Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.

Ant. 3 Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.

Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Uslyš, Bože, moje naříkání, *

před hrůzami nepřátel mě zachraň!

Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *

dorážením těch, kdo pášou křivdy!

Jazyky si brousí jako meče, *

zlými slovy střílejí jak šípy,

ze zálohy stihnou nevinného, *

zasáhnou ho náhle, neviděni.

Odhodlaně kují zhoubné plány, †

kopou jámy, tajně kladou léčky, *

říkají si: „Kdo nás může vidět,

kdo prohlédne utajený záměr?“ †

Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *

do hlubiny člověkova srdce.

Bůh je věru stihne svými šípy, *

rány zasáhnou je znenadání.

Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *

každý nad nimi jen kývne hlavou.

Všichni lidé zachvějí se bázní, †

budou mluvit o zásahu Páně, *

neboť rozpoznají jeho dílo.

Spravedlivý raduje se z Pána, †

utíká se k němu, jím se chlubí *

každý, kdo je upřímného srdce. 

Ant. Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Kol 1, 24-25

Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z toho prospěch jeho Tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo.

Stála svatá Matka Maria.

U Ježíšova kříže.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Pane, z andělova zvěstování jsme poznali, že tvůj Syn se stal člověkem. Prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, ať nás na přímluvu blahoslavené Panny Marie přivede jeho umučení a kříž ke slávě vzkříšení. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky