31. srpen 2023

Čtvrtek, mezidobí, 21. týden
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když zakryla noc pláštěm tmy

barvy všech věcí na zemi,

slyš prosby, naše vyznání,

ty Soudce srdcí nestranný.

Odpusť nám všechny proviny,

smyj z naší duše poskvrny,

dej, Kriste, nám, ať milost tvá

zažene od nás smečky zla.

Hle, duch je hříchem podlomen

a zhoubná vina hlodá v něm.

Však chcem se temných činů vzdát

a tebe, Spáso, vyhledat.

A proto rozptyl mlžný dým

nám z duše světlem blaživým,

ať blahý cit ji naplní,

že smí dlít na tvém výsluní.

Laskavý Vládce, Ježíši,

buď s Otcem ti čest nejvyšší,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky, v každý čas. Amen.

Během dne:

Prosíme, Kriste, vlídně hleď

na sluhy tebe prosící,

ať víru naši neničí

zlo, kterým naplněn je svět.

Vypuďme špatnost z duše své,

závistí svést se nedejme,

urážky neoplácejme

a dobrým přemáhejme zlé.

Dej, by nám z nitra zmizela

lest, hněv a pýcha života

a s ní i naše lakota,

odvěký pramen všeho zla.

Ať cesty míru urovná

vždy nelíčená upřímnost,

ať skví se všude počestnost

a naděje vždy nezlomná.

Laskavý Vládce, Ježíši,

buď s Otcem ti čest nejvyšší,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 17 (18), 31-51
Poděkování za záchranu
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV

Bůh, Boží cesta je dokonalá, †

výroky Páně tříbeny v ohni, *

on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

Vždyť kdo je Bůh nežli jedině Pán, *

kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

Bůh, který silou mě opásal, *

cestu mou ochránil od úhony.

Jelení hbitost mým krokům dal, *

on mi dal kráčet po výšinách.

Ruce mé učil bojovat, *

paže mé napínat kovové luky. 

Ant. Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

Svou pomoc dals mi za můj štít, †

pravice tvá mě podepírá, *

silným mě činí, že ty jsi se mnou.

Volnou cestu mým krokům jsi dal, *

abych si kotník nepodvrtl.

nepřátele jsem dohonil, *

necouvl, až jsem je pobil.

Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *

zůstali ležet u mých nohou.

Tys k boji silou mě opásal, *

podlehnout dals mým protivníkům,

zahnals mé odpůrce na útěk, *

dopřáls mi za jejich záští je zničit.

Nadarmo křičeli o pomoc, *

volali k Pánu, a nevyslyšel je.

Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *

rozšlápl jako na cestě bláto.

Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *

tys mi dal vládu nad národy.

Podrobil se mi i neznámý lid, *

poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.

Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *

s chvěním své hradby opouštějí. 

Ant. Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

Pán žije! Chvála buď Skále mé! *

Veleben budiž Bůh, má spása!

Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě *

který mi národy podrobuje!

Před odpůrci mě zachránil, †

vyzdvihl nad všechny nepřátele, *

vytrhl z rukou násilníka.

Zato tě v národech oslavím, *

písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

Pán svému králi byl milostiv, †

vyvýšil svého pomazaného, *

Davida i jeho potomstvo navždy. 

Ant. Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

Otevř mé oči, Pane, ať sledují bděle.

Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

3,1-5.19 – 4,4

Výzva k obrácení

Hospodin mě oslovil:

„Jestliže muž propustí svou ženu

a ona od něho odejde

a vezme si jiného muže –

vrátí se k ní zase první muž?

Nebude ta žena zneuctěna?

Ty však, která jsi smilnila s mnoha milovníky,

směla by ses ke mně vrátit?

– praví Hospodin.

Zdvihni oči k výšinám a rozhlédni se,

kde jsi nebyla zneuctěna;

sedávala jsi u cest a čekala na ně

jako Arab na poušti,

poskvrnila jsi zemi

svými smilstvy a zločiny.

Proto byly zadrženy deště

a nebyla jarní vláha.

Zjednala sis čelo nevěstky,

stydět ses nechtěla.

Nevoláš snad nyní ke mně: ‚Můj otče!?

Ty jsi přítel mého mládí!

Což se bude hněvat ustavičně,

setrvá navěky v hněvu?‘

Hle, tak mluvíš, ale jednáš zle, jak jen můžeš!

Myslil jsem si: Jak bych tě chtěl zařadit mezi syny

a dát ti rozkošnou zemi

jako nejvzácnější dědictví mezi všemi národy!

Myslil jsem si: Budeš mě nazývat otcem

a nepřestaneš za mnou chodit.

Ale jako bývá žena nevěrná svému manželovi,

tak jste se stali nevěrnými mně, izraelský dome“

– praví Hospodin.

Je slyšet křik na pahorcích,

pláč a nářek synů Izraele,

že převrátili své chování,

zapomněli na Hospodina, svého Boha.

„Vraťte se, odpadlí synové,

a zhojím váš odpad.“

„Hle, přicházíme k tobě,

neboť ty jsi Hospodin, náš Bůh.

Lživé jsou pahorky,

hluk na horách!

Jen v Hospodinu, našem Bohu,

je spása pro Izraele.

Hanebné modly hltaly

od našeho mládí jmění našich otců,

jejich brav i skot,

jejich syny i dcery.

Lehněme si do své hanby,

ať nás přikryje naše potupa,

neboť jsme hřešili proti Hospodinu, svému Bohu,

my i naši otcové od svého mládí až dodnes,

nechtěli jsme slyšet hlas Hospodina, svého Boha.“

„Když se obrátíš, Izraeli – praví Hospodin –

smíš se ke mně vrátit.

Když se vzdáš svých ohavností,

nebudeš bloudit daleko ode mě!

Když budeš přísahat: ‚Živ je Hospodin‘

podle pravdy, práva, spravedlnosti,

v tobě národy dojdou požehnání,

v tobě dojdou slávy.

Neboť tak praví Hospodin lidu Judska i Jeruzaléma:

Zorejte si úhor

a nerozsévejte do trní!

Obřežte se pro Hospodina,

odstraňte předkožky svých srdcí,

mužové judští i obyvatelé jeruzalémští,

aby můj hněv nevyšlehl jak oheň

a nevzplál, že by ho nikdo nemohl uhasit

pro špatnost vašich skutků.“

RESPONSORIUM

Jer 14,7; Žl 129 (130),3

Svědčí-li naše nepravosti proti nám, jednej, Hospodine, ke cti svého jména! * Našich zpronevěr je mnoho, hřešili jsme proti tobě.

Budeš-li uchovávat v paměti viny, Hospodine, Pane, kdo obstojí? * Našich.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Pokyny“ od svatého Kolumbána, opata

(Instr. 13, De Christo fonte vitae, 2-3: Opera, Dublin 1957, 118-120)

Tys, Bože, naše všecko

Bratři, následujme hlas, kterým nás k prameni života volá Život sám. Není to jen pramen živé vody, ale také pramen věčného života, pramen světla a zdroj osvícení. Neboť z něho pochází všechno: moudrost i život a věčné světlo. Původce života je pramenem života, stvořitel světla je pramenem světla. Odpoutejme se proto od viditelných věcí a přenesme se z tohoto světa vzhůru do nebeských výšin a hledejme tam pramen světla, pramen života a pramen živé vody – jako duchovní a moudré ryby, abychom mohli pít živou vodu tryskající do života věčného.

Kéž bys mne připustil k tomu prameni, milosrdný Bože a laskavý Pane, abych i já směl s tvými žíznícími pít z proudu živé vody živého pramene! Jeho nesmírná lahodnost ať mě naplní nebeskou radostí a navždycky mě k sobě připoutá, abych mohl říkat: „Jak sladký je pramen živé vody, z něhož nepřestává nikdy proudit voda tryskající do života věčného!“

Ty sám, Pane, jsi ten pramen, po němž nikdy nemůžeme přestat toužit, i když z něho budeme bez ustání nabírat. Ustavičně nám dávej tuto vodu, Kriste Pane, ať je i v nás pramenem tryskajícím do života věčného. Jistěže prosím o veliké věci, kdo by to nevěděl? Ale ty, Králi slávy, jsi vždycky uměl dávat velké věci a velké jsi také slíbil: není přece nic většího nad tebe, a ty ses nám daroval, sebe jsi za nás vydal.

Proto tě prosíme: Dej nám poznat, co milujeme, neboť neprosíme o nic jiného kromě tebe. Ano, tys naše všecko, náš život, naše světlo, naše spása, náš pokrm a náš nápoj, náš Bůh. Naplň, prosím, náš Ježíši, naše srdce oním vanutím svého Ducha a zraň naši duši svou láskou, aby si každý z nás mohl v duchu pravdivě říci: Dej mi poznat toho, jehož miluje má duše, neboť jsem raněná láskou.

Přeji si mít taková zranění, Pane. Vždyť blahoslavená je duše, která je takto zraněna láskou; taková duše hledá pramen, pije z něho, a přitom stále žízní a stále touží, ač stále pije a stále nabírá. Miluje, a přece stále hledá, je zraňována, a tím se uzdravuje. Kéž touto spasitelnou ranou ráčí zranit nitro naší duše sám Bůh a náš Pán Ježíš Kristus, ten laskavý zachránce a lékař. Neboť on je jedno s Otcem a Duchem Svatým na věky věků. Amen.

RESPONSORIUM

Jan 4,14-15

Kdo se napije vody, kterou mu dám já, nebude žíznit navěky. * Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem vody tryskající do života věčného.

Pane, dej mi tu vodu, abych už nikdy neměla žízeň. * Voda.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ, aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu, v čem je pravá radost. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky