7. duben 2023

VELKÝ PÁTEK

Tercie

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla.

HYMNUS

Vykupiteli, spas rod, který stvořil jsi,

a v duši vryl mu jas své tváře zářící,

nedovol, aby zničila zlých duchů lest

to, co tvou smrtí draze vykoupeno jest.

Měj soucit se sluhy, co úpí pod jařmem,

vysvoboď vězně, odpusť dluhy hříšným všem,

jim, vykoupeným nejvzácnější krví tvou,

Vladaři vlídný, buď sám věčnou útěchou. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Bylo devět hodin dopoledne, když Ježíše ukřižovali.

Žalm 39 (40), 2-14. 17-18
Poděkování a prosba o pomoc
Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10, 5)

Doufal jsem, doufal v Pána, i sklonil se ke mně *

a vyslyšel moje volání.

Z jámy zkázy mě vytáhl, z bahna a kalu, †

mé nohy na skálu postavil, *

mým krokům opět jistotu dal.

Do úst mi vložil zpěv nový, chvalozpěv Bohu. †

Spatří to mnozí, pojme je bázeň, *

v důvěře skloní se před Pánem.

Šťastný člověk, jenž v Pána naději vkládá, †

jenž nedruží se ke zpupným *

a k těm, kdo upadli v lež a blud.

Mnohé divy jsi učinil, Pane, můj Bože, †

i záměry, které s námi máš; *

kdo by se tobě vyrovnal!

Kdybych měl o nich vyprávět, *

víc je jich, než se spočítat dá.

V žertvách a krvavých darech zálibu nemáš, †

smírné a zápalné oběti nechceš; *

avšak mě jsi otevřel sluch.

Řekl jsem tedy: „Hle, zde přicházím nyní! *

Ve svitku pro mne je příkaz psán.

Blaží mě, Bože můj, konat podle tvé vůle, *

tvůj zákon v hloubi srdce mám.“

Tvou spravedlnost jsem zvěstoval před velkou obcí, *

ústa jsem nezamkl, Pane, ty víš.

Tvou spravedlnost nenechám pro sebe v skrytu, *

tvou věrnost a pomoc rozhlásím.

Ani tvou čestnost a laskavost *

před velkou obcí nesmlčím.

Neodpírej mi, Pane, své slitování, *

tvá milost a věrnost buď se mnou vždy!

Neboť mě skličují vůkol nesčetné strasti, †

mé hříchy na mne dopadly, *

že ani vzhlédnout si netroufám.

Mám jich víc, nežli na hlavě vlasů, *

ztratil jsem veškerou odvahu.

Kéž se ti, Pane, zlíbí mě vysvobodit! *

Pospěš mi, Pane, na pomoc!

Zato ať jásají, ať se radují v tobě *

všichni, kdo tebe hledají!

Ať mohou říkat: „Velký je Pán“, *

kdo k tobě volají o pomoc!

Já jsem jen ubohý nuzák; přijď ke mně, Pane! †

Ty jsi má pomoc, můj zachránce, *

neotálej už, Bože můj! 

Žalm 53 (54), 3-6. 8-9
Prosba o pomoc
Prorok se modlí, aby ve jménu Páně byl vysvobozen od zloby nepřátel. (Cassiodorus)

Bože, pro své jméno mě zachraň, *

svou mocí zjednej mi právo!

Bože, vyslyš modlitbu moji, *

popřej sluchu mým slovům!

Neboť povstali proti mně zpupní, †

vzpurní mi o život ukládají, *

na Boha neberou ohled.

A ejhle, Bůh je mým pomocníkem, *

Pán mi zachoval život.

Radostně vzdám ti oběť a chválu *

pro tvé jméno tak dobré.

Vždyť Pán mě vyprostil z každé mé tísně, *

k odpůrcům pohlížím svrchu. 

Žalm 87 (88)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Toto je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22, 53)

Pane, Bože spásy, volám za dne, *

za noci můj křik se k tobě dere.

Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *

nachyl ucho k mému naříkání!

Vždyť má duše už je syta útrap, *

k podsvětí se naklání můj život.

Už mě počítají mezi mrtvé, *

jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.

Mezi mrtvými je moje lůžko, *

mezi padlými, co leží v hrobě,

na které už ani nevzpomeneš; *

ze vší péče tvé jsou vyloučeni.

Uvrhls mě do hluboké jámy, *

do propasti, do nejhlubších temnot.

Leží na mně tíha tvého hněvu, *

všechny vlny tvé mě zaplavují.

Odehnals mi přátele i známé, *

učinils, že všichni si mě hnusí;

uvězněn jsem, ven se nedostanu, *

oko mé je vysíleno hořem.

K tobě, Pane, běduji den za dnem *

a jen po tobě své ruce vzpínám.

Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *

Mohou stíny vstát a tebe chválit?

Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *

o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?

Budou známy v temnotách tvé divy, *

tvoje milost v kraji zapomnění?

Proto, Pane, stále k tobě úpím, *

k tobě stoupá prosba má hned zrána.

Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *

Proč svou tvář mi neustále skrýváš?

Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *

zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.

Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *

hrůzy tvé mi ústa umlčují.

Stále mě jak vody zaplavují, *

nade mnou se zavírají všechny.

Odcizils mi přítele i druha, *

už se přátelím jen s temnotami. 

Ant. Bylo devět hodin dopoledne, když Ježíše ukřižovali.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 53, 2-3

Vyrašil před Hospodinem jako výhonek, jako kořen z vyprahlé země. Neměl podobu ani krásu, aby upoutal náš pohled; neměl vzhled, abychom po něm zatoužili. Opovržený, opuštěný od lidí, muž bolesti, znalý utrpení, jako ten, před nímž si lidé zakrývají tvář, potupený, od nás nevážený.

Klaníme se ti, Kriste, a dobrořečíme ti.

Neboť svým křížem jsi vykoupil svět.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Shlédni, prosíme, Bože, na tuto svou rodinu, pro niž se náš Pán Ježíš Kristus neváhal vydat do rukou zločinců a dát se ukřižovat. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky