Narodil se kolem roku 924 ve Švábsku. Vzdělával se v klášterní škole v Reichenau a ve Würzburgu, byl učitelem na dómské škole a děkanem kapituly v Trevíru (956), vstoupil jako mnich do benediktinského kláštera v Einsiedeln ve Švýcarsku (965) a byl tam vysvěcen na kněze (kolem roku 970). Po krátkém misijním působení v Maďarsku (971) byl o Vánocích v roce 972 jmenován biskupem v Řezně (Regensburg). Byl velmi obětavý a vysoce vzdělaný, podporoval školy a kláštery, značně pozdvihl duchovní úroveň kněží. Tím, že souhlasil s odloučením Čech od své diecéze, umožnil v roce 973 založení biskupství v Praze. Zemřel 31. X. 994 v Puppingu u Lince; jeho tělo bylo z Rakouska převezeno po Dunaji do Řezna a tam pohřbeno v kostele sv. Emmerama. Jeho uctívání jako svatého bylo potvrzeno v roce 1052.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Původce světla věčného,
celý jsi světlo a sám den,
jenž nezná temna žádného,
podstatou svou jsi světlo jen.
Noc bledne už a odchází
přede dnem, který blízko jest,
s jitřenkou úsvit přichází,
jenž šátkem zastřel světlo hvězd.
Vstáváme z lůžka s radostí
a za všechno ti děkujem,
že slunce, vítěz nad nocí,
přivádí k nám zas nový den.
Vroucně tě, svatý, prosíme,
ať v naše vášně, jejich vznět
tělesná žádost nevnikne,
nesvede mysl klamný svět.
Ať nestrhne nás k hádkám hněv
a břicho k poživačnosti,
ať nebouří se chtíčem krev,
nás neovládne lakomství.
Ať v mysli ostražití jsme
s tělem vždy neposkvrněným,
ať s Kristem dnešek strávíme
mu věrni celým srdcem svým.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?
Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože!
Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj. △
Ant. Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!
Iz 38, 10-14.17-20
Řekl jsem si: „Uprostřed života *
mám sestoupit k branám podsvětí!“
Bylo mi líto zbytku mých let *
a tak jsem si řekl:
„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
ani člověka mezi pozemšťany.“
Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
jako stan kočovníků;
můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
je jako tkanina od stavu odřezaná; *
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.
Už od rána o pomoc volám, †
je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.
Jako když holátko ve strachu pípá, †
jako když holub mláďata volá, *
tak je můj nářek;
zemdlený zrak upínám k nebi, *
mně úzko je, pomoz mi, Pane!
A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil.
Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost.
Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
o tvé věrnosti otec vypráví synům.
Zachovej mě, Pane, a po celý život *
zpívat ti budem své žalmy v tvém domě. △
Ant. Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně. †
Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
† tobě plnění slibů.
Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
břímě svých hříchů ti nese.
Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
ty však je zahladit umíš.
Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
kdo v tvých nádvořích bydlí!
Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
neboť tvůj chrám je svatý.
Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
Bože, záchrano naše, *
naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce.
Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
i všech národů vřavu.
Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
nad tvým znamením jásá východ jitra i noci.
Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
její bohatství množíš.
Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
takto pečuješ o ni.
Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo.
Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
všudy jde za tebou hojnost.
Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy. *
Všechno to jásá a zpívá. △
Ant. Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Sol 5, 4-5
Vy, bratři, nejste ve tmě, že by vás den Páně překvapil jako zloděj. Vy všichni jste přece synové světla a synové dne, noc ani tma nemá nad námi právo.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Slyš můj hlas, Pane, * s důvěrou spoléhám na tvé slovo. Slyš.
S úsvitem přicházím, o pomoc prosím. * S důvěrou spoléhám na tvé slovo. Sláva Otci. Slyš.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Žádný nesmí dbát jenom o to, co prospívá jemu, ale o to, co prospívá všem, aby mohli dojít spásy.
PROSBY
Dobrořečme našemu Spasiteli, neboť on svým zmrtvýchvstáním ozářil svět, a pokorně ho vzývejme:
Dej, Pane, ať vytrváme na tvé cestě.
Pane Ježíši, ranní modlitbou oslavujeme tvé zmrtvýchvstání,
ať náš den prozáří naděje, která pramení z tvé slávy.
Pane, přijmi naše dobré úmysly a předsevzetí
jako prvotiny tohoto dne.
Uděl nám, ať dnes rosteme v tvé lásce,
aby všechno prospívalo k dobru našemu i všech lidí.
Pane, dej, ať tak svítí naše světlo před lidmi,
aby viděli naše dobré skutky a velebili nebeského Otce.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys dal svatému biskupu Wolfgangovi moudrost a velkodušnost, takže měl na zřeteli vždycky jen prospěch tvého království; nauč i nás vidět potřeby tvé církve a spolupracovat na díle spásy. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky