Zprávu o Proměnění Páně připomíná v liturgii evangelium druhé neděle postní (Mt 17, 1-9; Mk 9, 2-10; Lk 9, 28-36). Čtvrtá zpráva je obsažena v 2. listu sv. Petra (1, 10-21). Svátek soustřeďuje pozornost na tuto událost, na Kristův královský majestát a na naše budoucí oslavení. Na Východě se slavil už od 5. století, na Západě porůznu od 9. století, jako všeobecně závazný byl zaveden v roce 1457 po odražení tureckých vojsk u Bělehradu. Dnešní den je pravděpodobně výročním dnem posvěcení baziliky na hoře Tábor, která je od 3. století ztotožňována s horou, o níž se mluví v evangeliích.
Nona
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď z hloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Když učedníci uslyšeli hlas z oblaku, padli na tvář k zemi a velmi se báli.
Pán je můj pastýř: nemám v ničem nouzi. †
Na tiché, svěží pastviny mě vodí, *
k pramenům, kde si mohu odpočinout.
Mé duši dává svěžest, provází mě *
po správných cestách, věren svému jménu.
I kdybych vešel do rokliny temnot, †
zlého se neděsím: vždyť ty jsi se mnou. *
Tvá hůl a kyj jsou pro mne ochranou.
Před očima mých nepřátel *
k jídlu mi prostíráš,
hlavu mi mažeš olejem, *
má číše přetéká.
Štěstí a přízeň u mne jsou, *
až pokud budu žít,
v Pánově domě přebývám *
do časů nejzazších. △
Po celém Judsku znám je Bůh, *
velké má jméno v Izraeli.
V Sálemu stojí jeho stan, *
příbytek jeho na Sióně.
Tam blesky luku přelomil, *
i štít a meč a zbraně války.
Strašlivý jsi a přemocný, *
mocnější nežli věčné hory.
I siláci jsou kořistí, †
upadli do tuhého spánku, *
hrdinům ruce zemdlely.
Tvou hrozbou, Bože Jákobův, *
jezdci i koně znehybněli. △
Hrozný jsi! Kdo by před tebou, *
před silou tvého hněvu obstál?
Z nebe jsi zahřměl rozsudek, *
země se zděsila a zmlkla,
když jako soudce povstal Bůh *
k spáse všech ponížených země.
I vzteklý Edom ať tě ctí, *
ať zbytek Hamátu tě slaví!
Slavnostně sliby skládejte *
a plňte Pánu, svému Bohu!
Ať všichni z krajů sousedních *
přinesou Hroznému své dary!
On pokořuje knížata, *
je postrachem všech králů země. △
Ant. Když učedníci uslyšeli hlas z oblaku, padli na tvář k zemi a velmi se báli.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 3, 18
My všichni s nezakrytou tváří odrážíme jako v zrcadle velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k zářivé podobě, jakou má on. Působí to duch Páně.
Pane, u tebe je pramen žití.
Jen ve tvém světle můžem vidět světlo.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys při slavném proměnění svého Syna v přítomnosti Mojžíše a Eliáše upevnil víru apoštolů a ukázals, co nás čeká, až bude dovršeno naše přijetí za tvé děti; pomáhej nám, ať tvého Syna posloucháme a následujeme ho, abychom jako jeho spoludědici měli účast na jeho slávě. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky