28. duben 2023

Sv. Petra Chanela, kněze a mučedníka
nezávazná památka

Narodil se v roce 1803 ve francouzském městě Cuetu. Po vysvěcení na kněze (1826) se nějaký čas věnoval duchovní správě v diecézi Belley. Potom vstoupil do řeholní společnosti maristů a byl poslán jako misionář na ostrov Futunu v Polynésii (o Vánocích 1836). Výsledky, kterých dosáhl, neodpovídaly úsilí vynaloženému na překonávání překážek, a přece byly příčinou nenávisti, s níž starší generace sledovala změny dosavadních náboženských zvyklostí. Když přijal křesťanství syn místního náčelníka, dosáhl hněv vrcholu a misionáře ubili k smrti 28.IV.1841. Stal se prvomučedníkem celé Oceánie a v roce 1954 byl prohlášen za svatého.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,

zářící světlem blaživým,

Vždyť celý svět byl omyt v něm

přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit

a hříšným naděj znovu vlil,

kdo by se musel strachem chvít,

když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,

kteří trest těla viděli,

že lotr Krista prosící

směl věčné slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:

By sňal hřích, který na všech lpí,

a zbavil svět vin veškerých,

vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,

než když hřích milost vyhledá,

žár lásky spálí bázlivost

a když smrt nový život dá?

Buď věčně Kriste věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo po velikonoční oktávě:

Ať z výšin nebe radost zní,

ať jásá země, moře s ní,

že po kříži Pán z hrobu vstal

a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,

den spásy zjevuje se zas,

v něm Beránkovou krví svět

tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením

znamená odpuštění vin,

zas bez úhony ctnost se skví,

Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,

že věřící teď snadněji

uvěří ve své vzkříšení,

jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou

ctěme vždy s myslí radostnou

my, od ní tolik poctěni,

vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně Kriste věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Žalm 68 (69), 2-22.30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I

Pojď mě zachránit, Bože, *

voda až k hrdlu mi sahá,

bořím se v hlubokém bahně, *

jako by bezedné bylo,

padl jsem do hlubin vodních, *

proud mě strhuje s sebou.

Jsem už vysílen křikem, *

hrdlo mám ochraptělé,

oči mi hleděním slábnou, *

jak čekám na svého Boha.

Víc, než mám na hlavě vlasů, *

je těch, kdo mají mě v zášti,

silnější nežli mé kosti †

jsou, kdo mě stíhají křivě. *

Vrátit mám to, co jsem nevzal!

Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *

prohřešky moje nejsou ti tajny.

Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *

kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,

ať kvůli mně se nedočká hanby, *

kdo hledá Boha Izraele!

Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *

pohana ulpěla na mé tváři.

Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *

synům mé matky jsem jako cizí.

Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *

hanoben těmi, kdo hanobí tebe.

Sebe jsem týral mnohými posty, *

ale i to mi jen k potupě bylo.

V pytli jsem chodil za pokání, *

za to jsem jim byl leda pro smích.

Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *

opilci zpívají posměšky o mně. 

Ant. Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

II

Já však se modlím k tobě, Pane! *

Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,

jak jenom ty se smilovat umíš, *

jak jenom ty jsi v pomoci věrný!

Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *

zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,

aby mě proud už nestrhoval, †

aby mě hloubka nepohltila, *

ať propast nade mnou nezavře jícen!

Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *

shlédni ke mně v svém milosrdenství!

Neukrývej se před služebníkem, *

vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě!

Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *

zachraň mě navzdor mým nepřátelům!

Ty přece znáš mé ponížení, *

před tebou stojí mí protivníci.

Zahanbení mi zlomilo srdce, *

potupa má je nezhojitelná;

doufal jsem v soucit, ale marně, *

v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.

Žluč mi kapali do mého jídla, *

v žízni mě octem napájeli. 

Ant. Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

Ant. 3 Hledejte Pána, a budete žít. Aleluja.

III

Já však jsem ubožák v bídě, *

chraň mě svou pomocí, Bože!

Chci jménu Božímu zpívat, *

vděčně je chválit a slavit.

To bude milejší Pánu, *

nad žertvu rohatých býků.

Těšte se, pokorní, z toho: *

Kdo hledá Boha, ten sílí!

Neboť Pán ubohé slyší, *

nezhrdne zajatci svými.

Chval ho nebe i země, *

moře a vše, co v něm žije!

Neboť Bůh zachová Sión, †

zbuduje judská města; *

budou v nich žít a sídlit

potomci těch, kdo mu slouží; †

kdo jeho jméno ctí s láskou, *

najdou v nich navždy svůj domov. 

Ant. Hledejte Pána, a budete žít. Aleluja.

Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.

Ať radují se nebe i země, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

10,1-11

Rozvinutý malý svitek

Já, Jan, jsem viděl jiného mocného anděla, jak sestupuje z nebe, zahalen v oblaku, kolem hlavy duhová zář, s tváří jako slunce a s nohama jako ohnivé sloupy. V ruce držel rozvinutý malý svitek. Pravou nohu postavil na moře a levou na zem. Pak vzkřikl silným hlasem, jako když řve lev. Na jeho výkřik zaburácelo sedm hromů. Když těch sedm hromů promluvilo, chtěl jsem se dát do psaní, ale uslyšel jsem z nebe hlas: „Zachovej slova těch sedmi hromů v tajnosti a nepiš je!“

Potom anděl, kterého jsem viděl stát na moři i na zemi, pozdvihl pravici k nebi a přísahal při tom, který žije na věčné věky, který stvořil nebe a všecko, co je v něm, i zem i všechno, co je na ní, i moře i všechno, co je v něm: „Lhůta je u konce! Ale v době, kdy přijde na řadu hlas sedmého anděla, až zatroubí na polnici, dovrší se tajemné Boží rozhodnutí, jak to Bůh oznámil svým služebníkům prorokům.“

Hlas z nebe, který jsem už slyšel, zase na mě promluvil: „Jdi, vezmi ten rozvinutý svitek z ruky anděla stojícího na moři a na zemi!“ Odešel jsem tedy k andělovi a požádal ho, aby mi ten malý svitek dal. Odpověděl mi: „Vezmi ho a spolkni! Způsobí ti v břiše hořko, ale v ústech se ti bude sladce rozplývat jako med.“ Vzal jsem ten malý svitek z andělovy ruky a spolkl ho. V ústech se mi sladce rozplýval jako med, ale když jsem ho spolkl, zhořklo mi to v břiše. Pak mi bylo řečeno: „Znovu musíš prorokovat proti mnoha lidem, národům, jazykům a králům.“

RESPONSORIUM

Zj 10,7; Mt 24,30

Až zatroubí polnice, dovrší se tajemné Boží rozhodnutí, * jak to Bůh oznámil svým služebníkům prorokům, aleluja.

Potom se objeví znamení Syna člověka na nebi a lidé uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou mocí a slávou. * Jak to Bůh.

DRUHÉ ČTENÍ

Působení a mučednická smrt svatého Petra Chanela

(Liturgia Horarum, ed. altera 1986, II, pp. 1416-1417)

Krev mučedníků, semeno křesťanů

Jakmile se stal Petr Chanel řeholníkem ve Společnosti Panny Marie, byl na vlastní žádost poslán do misií v Oceánii. Přistál na ostrově Futuna v Tichém oceáně, kde Kristovo učení ještě nikdy nebylo hlásáno. Laický bratr, který byl jeho stálým pomocníkem, vypráví o jeho misijním životě:

„Při práci ho pálil sluneční žár, často trpěl hladem, vracel se domů zalitý potem a vyčerpaný únavou. Ale duchem byl vždycky silný, plný života a radosti, jako by se vracel z místa rozkoší; a to ne jednou, ale skoro denně.

Futuňanům obvykle nic neodepřel, ani těm, kdo ho pronásledovali. Vždycky je omlouval a nikdy je neodmítl, i když byli hrubí a na obtíž. Byl bezpříkladně a všemožně laskavý ke všem, nikoho nevyjímaje.“

Není tedy divu, že ho tamní obyvatelé nazývali „člověkem nejlepšího srdce“. Jednou řekl svému spolubratrovi: „V tak obtížné misii musíme být svatí.“

Pozvolna začínal zvěstovat Krista a evangelium, ale sklízel jen nepatrné ovoce. Přesto však s nezlomnou vytrvalostí pokračoval ve svém misijním díle, lidském i duchovním. Oporou mu byl příklad Kristův a jeho slovo: Jiný rozsévá a jiný sklízí. A přitom vroucně ctil Matku Boží a stále si vyprošoval její pomoc.

Hlásáním Kristova učení zničil uctívání zlých duchů, jejichž kult podporovali futunští náčelníci, aby si udrželi vládu nad svým lidem. Proto Petra ukrutným způsobem zabili a domnívali se, že jeho smrtí bude zničeno i semeno křesťanské víry, které zasel.

Ale den před svým umučením Petr řekl: „Nevadí, jestli zemřu. Víra v Krista tak pevně zakotvila na tomto ostrově, že mou smrtí nevymizí.“

Mučedníkova smrt prospěla především samotným Futuňanům. Za několik málo let přijali všichni křesťanskou víru. Prospěla i ostatním ostrovům v Oceánii; jsou tam nyní kvetoucí církevní obce a Petra vzývají jako svého prvního mučedníka.

RESPONSORIUM

Lk 10, 2; Sk 1, 8

Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. * Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň, aleluja

Až na vás sestoupí Duch Svatý, dostanete moc a budete mými svědky až na konec země. * Proste.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys oslavil svatého Petra Chanela tím, že se jeho krev prolitá při hlásání evangelia stala semenem nových křesťanů; dej, ať prožíváme velikonoční tajemství smrti a vzkříšení tvého Syna s takovou opravdovostí, abychom mu stále nově vydávali svědectví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky