25. srpen 2023

Bl. Metoděje Dominika Trčky, mučedníka
Památka
(v ostravsko-opavské diecézi)

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Když kohout svým kuropěním

temno noci půlí již

a nám z nitra vypuzuje

ponuré tmy chmurnou tíž,

pokorně a naše vroucí

prosby, vlídný Bože, slyš.

Přišels jako světlo, mocný,

bdělý strážce lidí všech,

právě, když se všude ztajil

půlnočního ticha dech,

a jakoby závoj smrti

ležel na všech předmětech.

Přišels, Kriste, vytrhnout nás

ze zlého snu zajetí,

zadarmo nás vysvobodit

ze žaláře temnoty,

přinést světlo, s kterým máme

k tobě žitím kráčeti.

Sláva Otci a též tobě,

rovněž Duchu Svatému,

životu všech, světlu, míru,

Bohu trojjedinému,

vznešenému navždy Božstvu,

jménu nad vše sladkému. Amen.

Během dne:

Stůj při nás, Tvůrce laskavý,

ty slávo záře Otcovy,

když nás tvá milost opustí,

chvíme se plni úzkosti.

Když prodchnuti však Duchem jsme

a v nitru Boha neseme,

nic nepořídí zrádce zlý

proti nám svými osidly.

Kéž v pozemském svém jednání,

k němuž jsme v žití vázáni,

se těžce neproviníme,

a řádem tvým se řídíme.

Laskavý Vládce, Ježíši,

buď s Otcem ti čest nejvyšší,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.

Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)
I

Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *

nestraň se mých úpěnlivých proseb,

slyš mě pozorně a vyslyš mě, *

neklidný jsem ve své sklíčenosti.

Zděšený jsem křikem nepřátel, *

útiskem a zlobou bezbožníků.

Rozpoutali zhoubu proti mně, *

zuřivě se na mne osopují.

Srdce se mi v prsou tetelí, *

úzkost smrtelná mě zachvátila.

Padá na mě strach a zděšení, *

leží na mně nevýslovná hrůza.

Říkám si: „Mít křídla holubí, *

uletěl bych, až bych došel klidu.“

Uletěl bych rád co nejdále, *

noclehem bych zůstal někde v poušti.

Vyhledal bych si tam útulek *

na ochranu před divokým vichrem. 

Ant. Můj Bože, před zlobou bezbožníků nestraň se mých úpěnlivých proseb.

Ant. 2 Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.

II

(Zachraň mě) před bouřením jejich hrdel, Pane, †

před záplavou jejich jazyků. *

V městě vidím násilí a sváry.

Ve dne v noci brousí kolem něj, †

po hradebních zdech je obcházejí, *

uvnitř vládne bezpráví a útisk.

V jeho středu číhá záhuba, *

klam a křivda z tržišť neodchází.

Kdyby potupil mě nepřítel, *

křivdu od něj dovedl bych snášet;

kdyby na mě tak zle dotíral, *

kdo mě nenávidí, schoval bych se.

Tys však to byl, člověk jako já, *

ty, můj blízký důvěrník a přítel!

Slasti přátelství jsme ty a já *

prožívali spolu v domě Páně. 

Ant. Pán nás vysvobodil z rukou zákeřného nepřítele.

Ant. 3 Svěř se Pánu ve své nesnázi, a on tě zachová.

III

Já však budu k Pánu volat dál, *

Pán se smiluje a zachrání mne.

Večer, za jitra i v poledne *

budu kvílet z hloubi svého srdce.

On mé naříkání vyslyší, *

vysvobodí pokojně můj život.

Neboť lučištníci blízko jsou, *

z blízkosti už na mne dotírají.

Ismael a Jaalam a ti, *

kteří obývají na východě,

na výměnu nepřistupují, *

neboť odmítají bát se Boha.

Každý proti jeho přátelům *

zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.

Nad máslo je hladší jeho řeč, *

ale v srdci hotoví se k boji;

slova lahodnější oleje, *

ale jsou to vytasené meče.

Svěř se Pánu ve své nesnázi, †

on tě zachová a nedopustí, *

aby spravedlivý padl navždy.

Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *

že se muži krvaví a lstiví

nedožijí půlky života! *

Kdežto já jen v tebe důvěřuji. 

Ant. Svěř se Pánu ve své nesnázi, a on tě zachová.

Můj synu, dbej na moji moudrost.

K mým výrokům nakloň své ucho.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

30,1-18

Marnost smluv uzavřených s jinými národy

„Běda buřičským synům – praví Hospodin.

Strojíte plány, ale ne moje,

uzavíráte smlouvy, ale ne v mém duchu,

a tak hromadíte hřích na hřích.

Odcházíte a sestupujete do Egypta

– neptáte se však mých úst –

hledáte ochranu u faraona,

utíkáte se do stínu Egypta.

Faraonova ochrana vám bude k hanbě,

útěk do stínu Egypta k potupě.

I když jsou jeho knížata v Soanu

a jeho poslové odešli do Chanes,

všichni se zklamou

v národě, který jim neprospěje;

není k prospěchu ani k užitku,

ale k potupě a k hanbě.“

Výrok o soumarech v Negebu:

Zemí soužení a tísně,

zemí lvic a řvoucích lvů,

zmijí a okřídlených draků

nesou na hřbetech oslů své bohatství,

na hrbech velbloudů své poklady

národu, který jim neprospěje.

Pomoc Egypta je jalová a marná.

Proto jsem ho nazval: „Obluda v klidu“.

Nyní jdi, napiš to před nimi na desku,

vryj to jako nápis,

aby to bylo pro příští dobu,

na svědectví provždy.

Neboť je to vzpurný lid,

prolhaní synové,

synové, kteří nechtějí slyšet Hospodinův zákon.

Říkají vidoucím: „Nemějte vidění!“

a věštcům: „Nevěštěte nám, co je správné!

Mluvte o tom, co se nám líbí, mějte vidění klamná!

Odchylte se od cesty, odbočte ze stezky,

dejte nám pokoj se Svatým Izraele!“

Proto tak mluví Svatý Izraele:

„Za to, že jste pohrdli tímto slovem,

že jste doufali ve zvrácenost a nevěrnost

a na ně se spoléhali,

za to pro vás bude tato nepravost

jako trhlina, hrozící pádem

a provalující se ve vysoké zdi,

která se náhle, znenadání zhroutí.

Rozbije se, jako bývá bez milosti rozbita

hrnčířská nádoba,

že se nenalezne mezi jejími zlomky střepina,

kterou by se vzal ohníček z ohniště

nebo kterou by se z cisterny nabrala voda.“

Proto tak řekl Pán, Hospodin, Svatý Izraele:

„Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní,

budete zachráněni;

v pokoji a důvěře je vaše síla.“

Vy však jste nechtěli a řekli jste:

„Nikoli! Na koních utečeme!“

– proto také budete utíkat!

„Vsedneme na rychlé oře!“

– proto také rychlí budou vaši stihatelé!

Tisíc vás se zděsí hrozby jediného

a před hrozbou pěti utečete všichni,

až zůstanete sami

jako žerď na vrcholu hory

a jako korouhev na pahorku!

A přece Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi,

a přece se zvedá, aby se slitoval nad vámi,

neboť Hospodin je spravedlivý Bůh;

šťastní jsou všichni, kdo doufají v něho!

RESPONSORIUM

Iz 30,15.18

Jestliže se obrátíte a zůstanete klidní, budete zachráněni; * v pokoji a důvěře je vaše síla.

Hospodin čeká, aby se smiloval nad vámi; šťastní jsou všichni, kdo doufají v něho. * V pokoji.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladů svatého Ambrože, biskupa, na žalmy

(Ps 48,13-14: CSEL 64,367-368)

Jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš

Bratr nevykoupí, vykoupí člověk; není s to zaplatit Bohu své výkupné, cenu za vykoupení svého života. To znamená: Proč bych se měl bát za dnů neštěstí? Vždyť co mi může uškodit, když nejenže nepotřebuji vykupitele, ale sám jsem vykupitelem všech? Jiné vysvobodím, a o sebe bych se třásl? Hle, všechno učiním nové, a to je přece víc než jen bratrský cit a láska. Koho nemůže vykoupit bratr zrozený z téže matky, protože mu v tom brání tatáž slabá lidská přirozenost, toho vykoupí člověk; avšak ten člověk, o kterém je napsáno, že Pán pošle jim člověka, který je vysvobodí, a který sám o sobě řekl: Vy mě chcete zabít, člověka, který vám mluvil pravdu.

Avšak, třebaže je to člověk, kdo ho pozná? A proč ho nikdo nepozná? Protože stejně jako je jenom jediný Bůh, tak je i jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk Kristus Ježíš. On jediný vykupuje člověka a svou láskou překonává lásku, jaká bývá mezi rodnými bratry; neboť za cizí lidi prolil svou božskou krev, a tu nemůže nikdo jiný dát ani za bratra. Aby nás vykoupil z hříchu, neušetřil svého vlastního těla: vydal sám sebe jako výkupné za všechny, jak ujišťuje jeho věrný svědek apoštol Pavel, který říká: Mluvím pravdu, nelžu.

Ale proč může vykupovat jen on? Protože se mu nikdo nemůže vyrovnat v lásce, že by dal život za své služebníky, ani se mu nemůže vyrovnat ve svatosti, neboť všichni jsou pod vládou hříchu, všichni jsou zasaženi Adamovým hříchem. Jen Vykupitel činí výjimku, ten nemůže podléhat starému hříchu. Pod tím „člověkem“ tedy rozumějme Pána Ježíše, který vzal na sebe lidskou přirozenost, aby ve svém těle ukřižoval hřích všech lidí a svou krví zrušil jejich dlužní úpis.

Snad ale namítneš: Jak to, že se popírá, že má vykoupit bratr, když on sám pravil: Budu vyprávět svým bratřím o tvém jménu? On nám však neodpustil hříchy jako bratr, ale jako člověk Kristus Ježíš, v němž byl Bůh. Tak to je totiž psáno: Bůh pro Kristovy zásluhy smířil svět se sebou. Pro zásluhy toho Krista Ježíše, o němž jediném bylo řečeno, že Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Ne tedy jako bratr, ale jako Pán mezi námi přebýval, když se stal člověkem.

RESPONSORIUM

Iz 53,12; Lk 23,34

Sám sebe vydal na smrt a dal se přičíst k zločincům. * Nesl hříchy mnohých a prosil za viníky.

Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co činí. * Nesl.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys připravil všem, kdo tě milují, dary větší, než jsme schopni si představit; vlej nám do srdce vroucí lásku, abychom tě milovali za všech okolností a nade všechno a tak abychom dosáhli toho, že se na nás vyplní tvá zaslíbení převyšující všechny lidské tužby. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky