Je často uváděn spolu se svým bratrem, apoštolem Janem. Oba byli rybáři a jejich otec se jmenoval Zebedeus (Mt 4, 21; Mk 1, 18-20; Lk 5, 10); jejich matka Salome (srov. Mt 27, 56 a Mk 15, 40) patřila do skupiny žen, které doprovázely Ježíše a jeho učedníky. Měli zřejmě prudkou povahu (srov. Mk 3, 17 a Lk 9, 54). Spolu s Petrem byli svědky vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění a úzkosti v Getsemanské zahradě (Mk 5, 37; 9, 2; 14, 33). Kromě seznamů apoštolů zmiňují se o něm evangelia ještě při dalších příležitostech (Mt 20, 20-28; Mk 1, 29; 10, 35-45; 13, 3; Jan 21, 2). Zemřel jako první z apoštolů; Herodes Agrippa I. ho dal v Jeruzalémě o Velikonocích kolem roku 44 popravit mečem (Sk 12, 2). V 9. století byl v dnešním Santiagu de Compostella ve Španělsku objeven hrob sv. Jakuba. Kostel postavený na tom místě se stal jedním z největších světových poutních míst.
Nona
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Svět celý v pohyb uvádíš,
ač v sobě trváš beze změn,
sám vodíš slunce oblohou
a v různé doby dělíš den.
Ach, rozsviť jasný večer nám,
až nakloní se žití běh,
a svatou smrtí ke slávě
nás do věčnosti vkročit nech.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Hodina třetí z poledne,
jak dá Pán, v mžiku uběhne,
teď z hloubi srdce zbožného
velebme Trojjediného.
Ať nám vždy v srdci čistém tkví
přesvatá Boží tajemství.
Řiďme se vzorem Petrovým,
jenž křížem žehnal nemocným.
Ať zpěv nám tryská ze srdcí,
kéž apoštolé ochránci
nám slabé kroky pomohou
podpírat mocí Kristovou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě.
Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce.
Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy.
I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti. △
Ant. Blaze tomu, kdo zná Boží vůli a jedná podle ní.
Ant. 2 Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání!
Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni.
Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují. △
Ant. Dej, ať modlitba má dojde k tobě, Pane.
Ant. 3 K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění?
Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami. △
Ant. K tobě, Pane, běduji den za dnem. Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
KRÁTKÉ ČTENÍ
Sk 5, 41-42
Apoštolové odcházeli z velerady s radostí, že směli pro to jméno trpět příkoří. Každý den učili dále v chrámě i po domech a hlásali radostnou zvěst, že Ježíš je Mesiáš.
Radujte se a jásejte, praví Pán.
Že vaše jména jsou zapsána v nebi.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Jakuba, aby jako první z apoštolů potvrdil věrnost tvému evangeliu prolitím své krve; dej, ať toto jeho svědectví posiluje tvou církev a jeho přímluva u tebe ať ji stále chrání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky