Narodila se 16. X. 1890 v obci Corinaldu v provincii Anconě. Dětství trávila ve Farriere di Conca u Nettuna. Po smrti otce (1900) konala domácí práce a pečovala o mladší sourozence, aby se matka mohla věnovat práci na poli. V jednom domě s nimi bydlel vdovec Serenelli se svým synem Alessandrem. Tento mladík se ji několikrát pokoušel přinutit, aby mu byla po vůli. Když odmítla, pobodal ji nožem (5. VII. 1902), takže následujícího dne zemřela v nemocnici v Nettunu. Před smrtí svému vrahovi odpustila a on po odpykání trestu ve vězení začal žít novým životem jako pomocník v jedné kapucínské ošetřovně. Ještě za života své matky byla v roce 1950 prohlášena za svatou.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Ohnivé slunce vychází.
Nás jímá lítost, stud a žal:
když Boží světlo na nás zří,
nikdo už nesmí hřešit dál.
Ať zaslepenost konečně
ustoupí, neboť dlouhý čas
k propasti z cesty bezpečné
podvodným klamem vedla nás.
To světlo ať dá jasný den
a od všech vin nás očistí.
Nemluvme nic leč pravdu jen
a neosnujme žádných lstí.
Ať proběhne náš dnešek tak,
že nezhřeší rty prolhané,
ni ruce, ani chtivý zrak,
a tělo čisté zůstane.
Ten, jenž vše vidí, z výše zří
a každého dne přísně nám
srdce i skutky prohlíží,
od úsvitu až k nočním tmám.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těšíš nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.
Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše;
ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli.
Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! △
Ant. Vzhůru, moje harfo, já jitřenku teď probudím.
Ant. 2 Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.
Jer 31, 10-14
Slyšte, národové, slovo Páně *
a zvěstujte je dalekým ostrovům!
A řekněte: „Ten, kdo Izraele rozptýlil, shromáždí ho *
a bude ho střežit jak pastýř své stádo.“
Neboť Pán vykoupí Jákoba, *
vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
S jásotem přijdou na horu Sión, *
rozběhnou se za Božími dary:
za obilím, vínem a olejem, *
za mláďaty bravu a skotu.
Jejich duše bude jak zavlažená zahrada *
a už nebudou hladovět.
Tehdy se radostí roztančí panna, *
mládež i starci se rozveselí.
Jejich smutek obrátím v radost, *
potěším je a bědy jim proměním v jásot.
Kněží se potěší nad obětním tukem, *
mými dary se nasytí můj lid. △
Ant. Mými dary, praví Pán, se nasytí můj lid.
Ant. 3 Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho. †
Velký je Pán a nejvýš hoden chvály *
ve městě Boha našeho.
† Vznosně se tyčí jeho svatá hora, *
je všemu světu k potěše;
ten sever nejzazší, ta hora Sión, *
to město krále mocného.
Ten, který sídlí v jeho hradních věžích, *
je jeho hradbou bezpečnou.
Vždyť hle, jak spolčila se řada králů, *
přitáhli všichni najednou.
Jenom však pohlédli – a ustrnuli, *
s hrůzou se dali na útěk.
Třesavka děsu je tam zachvátila, *
křeč jako bolest rodičky,
jako když prudký vítr od východu *
taršíšské lodi rozbíjí.
Jak jsme to slýchali, teď viděli jsme *
ve městě Boha našeho,
v tom městě Pána zástupů: *
Pán zbudoval je pro věky!
S vděčností, Bože, myslíme v tvém chrámě *
na tvoje milosrdenství.
Jako tvé jméno, Bože, tak tvá sláva *
až na kraj země dosahá.
Tvá pravice je provždy spravedlivá, *
ať Sión se z ní raduje,
ať zajásají všechny judské dcery *
nad tvými, Pane, rozsudky!
Projděte Sión, obejděte kolem *
a jeho věže spočtěte,
prohlédněte si jeho opevnění, *
projděte jeho paláci,
ať povíte všem příštím pokolením: *
že takto veliký je Pán,
náš Bůh po všechen čas a do věčnosti. *
Ten, jenž nás vede na věky! △
Ant. Velký je Pán a nejvýš hoden chvály ve městě Boha našeho.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 66, 1-2
Tak praví Hospodin: „Mým trůnem je nebe a země podnoží mých nohou. Jaký dům byste mi mohli vystavět, jaké místo pro můj odpočinek? Vždyť přece to všechno učinila má ruka, mně to všechno patří – praví Hospodin. Na koho shlédnu? Jen na pokorného, duchem zkroušeného, plného úcty před mými slovy.“
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Ze srdce volám, * vyslyš mě, Pane. Ze srdce.
Poslušen budu tvých přikázání. * Vyslyš mě, Pane. Sláva Otci. Ze srdce.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Zbožně služme Pánu a vysvobodí nás z rukou nepřátel.
PROSBY
Děkujme Kristu, že nám dopřál světlo tohoto dne, a volejme k němu:
Pane, požehnej nám a posvěť nás.
Dal ses v oběť za naše hříchy,
přijmi naše dnešní úmysly a předsevzetí.
Potěšuj naše oči darem nového světla,
vzejdi jako jitřenka v našich srdcích.
Pomoz nám, ať jsme dnes ke všem trpěliví,
neboť ty jsi k nám trpělivý a plný slitování.
Učiň, Pane, ať dnes poznáváme tvé milosrdenství
a radost z tebe ať je naše síla.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, ty chráníš nevinnost a miluješ čistotu; tys dal svaté Marii Gorettiové milost, že v mladém věku dosáhla mučednické slávy, když bránila své panenství; na její přímluvu pomáhej i nám, abychom věrně zachovávali tvá přikázání. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky