3. listopad 2023

Sv. Martina de Porres, řeholníka
Svátek
pro dominikány (OP)

Narodil se roku 1579 v Limě jako nemanželské dítě španělského rytíře Jana a Anny Velasquezové, propuštěné otrokyně černé pleti. Otec si nepřál být jmenován, protože matkou dítěte byla černoška. Jako španělský šlechtic se s ní nemohl oženit, ale jejich vztah pokračoval, protože se jim po dvou letech narodila dcera Juana. Matka děti zpočátku vychovávala sama a naučila je tomu nejzákladnějšímu – životu z víry. Žili v chudobě, ale byli vzornými křesťany. Po čase otec obě děti svěřil do výchovy svému strýci Diegovi z Mirandy. Zde se naučily číst a psát. Ve dvanácti letech byl Martin dán do učení k ranhojiči. Cítil povolání k řeholnímu životu a požádal o přijetí do řádu v klášteře Královny posvátného růžence. Po dlouhých rokováních však byl přijat pouze jako donát – jakýsi pomocník, který žil a pracoval v klášteře a řídil se pravidly třetího řádu sv. Dominika. Teprve po devíti letech života v klášteře mu bratři dovolili složit řeholní sliby bratra spolupracovníka. Po vzoru svatého Dominika věnoval Martin dny službě bratřím a noci modlitbě. Ve své službě druhým se neomezoval jen na řeholní spolubratry. Pomáhal všem potřebným a tak chtěl všechny přiblížit Pravdě. V klášterním společenství vystupoval vždy jako pracovitý, pokorný a přátelský spolubratr. K jeho dobrovolně přijatým formám kříže postupně přibývaly i různé nemoci a utrpení. On však všechno přijímal s pokornou odevzdaností do Boží vůle. Zemřel po krátké nemoci 3. listopadu 1639. Kanonizoval jej 6. května 1962 sv. Jan XXIII.

Tercie

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj

a znovu naplň naši hruď,

ty pojíš Otce se Synem,

i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit

rač k Božím chválám roznítit

a rozdmýchej v nás lásky žár,

by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,

líp jeho Syna poznávat

a v tebe, Duchu od obou,

vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

Nebo:

Je třetí denní hodina.

Jak jistý řád nás k tomu má,

z hloubi své duše pokorné

o dar tří ctností poprosme.

Aby Duch Svatý, Těšitel,

příbytek v našich srdcích měl,

vždyť apoštolů družinu

navštívil v tuto hodinu.

Pán, který stvořil nebes říš,

zachovávaje sám řád týž

vybavil vše tak nádherně

i k naší věčné odměně.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Žalm 118 (119), 73-80
X – י (Jod)

Rukama tvýma jsem stvořen a ztvárněn, *

osvěť mě, jak se tvým příkazům učit.

Ti, kdo tě ctí, na mne pohlédnou rádi *

za to, že spoléhám na tvoje slovo.

Vím, že tvé soudy, Pane, jsou správné, *

že jsi mě pokořil podle práva.

Útěchou buď mi tvé milosrdenství, *

jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Ať mi tvá slitovnost udělí život, *

neboť tvůj zákon mě oblažuje.

Hanba buď pyšným, že křivě mě tisknou, *

já však jen o tvých úradcích hloubám.

Ať se obrátí ke mně tví věrní, *

ti, kdo dbají tvých přikázání.

Utvrď mé srdce v tvých ustanoveních, *

abych nedošel zahanbení! 

Ant. Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Ant. 2 Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Žalm 58 (59), 2-5. 10-11. 17-18
Prosba o pomoc proti pronásledovatelům
Všechna tato slova ať nás poučí o Spasitelově lásce k jeho Otci. (Eusebios z Césareje)

Od mých nepřátel mě vysvoboď, můj Bože, *

chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Vysvoboď mě od těch, kdo jen křivdy pášou, *

proti vražedníkům přijď mi na pomoc!

Jenom na ně pohleď, kterak po mně slídí, †

kterak proti mně se mocní spolčili, *

i když na mně nelpí zločin ani hřích.

Nevinen jsem – oni útokem se ženou. *

Vzbuď se, pojď mi vstříc a sám se podívej!

Ty jsi moje síla, jenom k tobě vzhlížím, *

neboť ty jsi, Bože, útočiště mé.

Bůh můj milosrdný! Naproti mi spěchá – *

Pán mé odpůrce mi dává přehlížet.

Já však budu zpívat na tvou moc jen chvály, †

z lásky tvé se zrána vděčně radovat. *

Neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi,

ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám, *

Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh. 

Ant. Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

Žalm 59 (60)
Prosba o pomoc po porážce
Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět. (Jan 16, 33)

Bože, to tys nás zavrhl a rozbil, *

hněvem jsi vzplanul: dej nám znovu vstát!

Zemí jsi otřásl a rozpoltil ji: *

zhoj její rány! Vždyť se kymácí!

Svůj národ nasytil jsi protivenstvím, *

napojil jsi nás vínem omamným.

Znamení vztyč těm, kdo tě uctívají, *

před luky ať se k němu uchýlí!

Aby se tvoji věrní zachránili, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †

„Zvítězím a Sichem přidělím, *

přeměřím i úval sukotský.

Galaád i Manasse mi patří, †

rovněž Efraím, má přilbice. *

Júda pak má velitelská hůl.

Moáb je mou umývací mísou; †

na Edom pak botu postavím, *

jásat budu nad Filištínskem.“

Kdo přivede mě k hrazenému městu, *

kdopak mě do Edomu provodí,

ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *

a jenž už s naším vojskem netáhneš!

Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *

když pomoc od lidí je nicotná.

S Pánem však svedem divy udatenství, *

on zdeptá naše ujařmitele! 

Ant. Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 3, 26-27

Vy všichni jste totiž Boží děti skrze víru v Ježíše Krista, vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista.

Shromáždila nás v jedno společenství Kristova láska.

Jásejme a radujme se z ní.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, svatého Martina jsi cestou pokory přivedl do nebeské slávy. Dej nám, ať v tomto životě tak napodobujeme jeho skvělý příklad, abychom s ním dosáhli povýšení v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky