18. duben 2023

Úterý, doba velikonoční, 2. týden
2. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,

zářící světlem blaživým,

Vždyť celý svět byl omyt v něm

přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit

a hříšným naděj znovu vlil,

kdo by se musel strachem chvít,

když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,

kteří trest těla viděli,

že lotr Krista prosící

směl věčné slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:

By sňal hřích, který na všech lpí,

a zbavil svět vin veškerých,

vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,

než když hřích milost vyhledá,

žár lásky spálí bázlivost

a když smrt nový život dá?

Buď věčně Kriste věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo po velikonoční oktávě:

Ať z výšin nebe radost zní,

ať jásá země, moře s ní,

že po kříži Pán z hrobu vstal

a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,

den spásy zjevuje se zas,

v něm Beránkovou krví svět

tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením

znamená odpuštění vin,

zas bez úhony ctnost se skví,

Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,

že věřící teď snadněji

uvěří ve své vzkříšení,

jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou

ctěme vždy s myslí radostnou

my, od ní tolik poctěni,

vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně Kriste věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své. Aleluja.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I

Nerozhořčuj se nad špatnými, *

neřevni na ty, kdo pášou zlo!

Zakrátko zvadnou jako tráva, *

uschnou jak bujná bylina.

Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *

pokojně, věrně v své zemi žij,

Jen v Pánu měj své potěšení: *

po čem tvé srdce touží, on dá.

Svou cestu života svěř Pánu, *

důvěřuj, on už učiní své.

Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *

a tvému právu jak bílému dni.

Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †

nežárli na toho, komu se daří, *

i když je přitom samá lest.

Přemáhej hněv a zanech záští, *

nezlob se, z toho roste jen zlo.

Zlí totiž budou vyhlazeni; *

kdo v Pána doufá, podrží zem.

Jen ještě chvíli, a bezbožník zmizí: *

pohleď, tu stál – a není ho již!

kdežto pokorní obdrží zemi *

a hojný pokoj bude jim přán. 

Ant. Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své. Aleluja.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán. Aleluja.

II

Bezbožník ukládá spravedlivému *

a zuby skřípe na něho.

Pán však se jeho úkladům směje, *

vidí už nadcházet jeho den.

Hříšníci tasí svoje meče, *

k výstřelu napínají luk,

jen aby skláli ubožáka, *

pobili všechny pokojné.

Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *

a jejich luky se přelomí.

Lepší je trocha poctivcova *

než velké jmění bezbožných;

protože hříšným se přerazí paže, *

kdežto poctivé podepře Pán.

Pán dobře zná život bezúhonných, *

dědictví jejich je navěky.

V neblahých dobách nebudou v hanbě, *

i za dnů hladu se nasytí.

Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *

vždyť všichni nepřátelé Páně

jsou jen jako to luční kvítí: *

zaniknou, odvanou jako dým.

Hříšník se dluží, aniž co vrací; *

dobrý však z lásky rozdává.

Ty, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *

ti, které proklel, vyhynou.

Pán posiluje kroky toho, *

čí život se mu zalíbil.

Padne-li, ležet nezůstane, *

vždyť Pán ho drží za ruku.

Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †

aby byl dobrý ponechán v bídě *

a jeho děti šly žebrotou.

Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *

v dětech svých bude požehnán.

Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *

zůstaneš takto navěky živ.

Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *

a neopouští svoje věrné;

zatímco nepoctiví zajdou, *

rod hříšných bude vyhlazen.

Jen spravedliví zdědí zemi, *

navěky na ní budou žít. 

Ant. Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán. Aleluja.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou. Aleluja.

III

Ústa řádného mluví vždy moudře *

a jeho jazyk pravdivě.

V srdci si nese Boží zákon, *

krok jeho nezakolísá.

Za spravedlivým slídí hříšník *

a snaží se ho usmrtit.

Pán ho však nenechá napospas zlému, *

na soudu nedá ho odsoudit.

Doufej v Pána, choď jeho cestou †

a povýší tě k držení země, *

záhubu hříšných uvidíš.

Znával jsem hříšného násilníka, *

jak pyšný cedr se vypínal:

přišel jsem podruhé – nebylo ho, *

hledal jsem jej a nenašel!

Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *

takovým patří budoucnost.

Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *

potomstvo hříšných vyhyne.

Sám Pán je spásou spravedlivých, *

v čas nouze jim je ochranou.

Pán jim dá pomoc a vysvobození *

za to, že v něho doufají. 

Ant. Doufej v Pána, choď jeho cestou. Aleluja.

Kristus vzkříšený z mrtvých už neumírá, aleluja.

Smrt nad ním už nemá vládu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

2,1-11

Vzkaz církevním obcím v Efesu a ve Smyrně

Andělovi církevní obce v Efesu napiš:

Toto praví ten, který drží sedm hvězd ve své pravici a který kráčí uprostřed sedmi zlatých svícnů: Znám tvoje skutky, tvou lopotu i tvou trpělivost. Vím, že nemůžeš snést ty špatné lidi; podrobil jsi zkoušce ty, kdo se vydávají za apoštoly, ale nejsou, a shledal jsi, že jsou to lháři. Máš trpělivost a vydržel jsi mnoho pro mé jméno a neochabl jsi. Ale mám proti tobě, že jsi upustil od své první lásky. Upamatuj se tedy, z jaké výše jsi spadl, obrať se a jednej zase jako dříve. Jinak, jestliže se neobrátíš, přijdu brzo na tebe a pohnu tvým svícnem z jeho místa. Dobré však je to, že nenávidíš jednání mikulášovců, které i já nenávidím.

Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím: Kdo zvítězí, tomu dám jíst ovoce ze stromu života, který je v Božím ráji.

Andělovi církevní obce ve Smyrně napiš:

Toto praví První i Poslední, který byl mrtev, a ožil: Znám tvé soužení a tvou chudobu – ale vždyť jsi bohatý! – i tupení od těch, kteří si říkají židé, ale nejsou, spíše je to lid satanův. Nic se neboj utrpení, které na tebe čeká: ďábel se chystá k tomu, že některé z vás uvrhne do žaláře, abyste byli vyzkoušeni a budete mít soužení deset dní. Buď věrný až do smrti, a dám ti za odměnu život.

Kdo má ucho, ať poslouchá, co říká Duch církevním obcím: Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt.

RESPONSORIUM

Zj 2,10.11; Sir 4,33 (řec. 28)

Buď věrný až do smrti, a dám ti za odměnu život. * Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt, aleluja.

Až do smrti bojuj za pravdu a Bůh bude bojovat za tebe proti tvým nepřátelům. * Kdo zvítězí.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisu „Kniha Monimovi“ od svatého Fulgencia, biskupa v Ruspe

(Lib. 2,11-12: CCL 91,46-48)

Svátost jednoty a lásky

Duchovní stavba Kristova těla se uskutečňuje v lásce. Vždyť přece podle slov svatého Petra se ze živých kamenů staví duchovní chrám, abychom byli svatým kněžstvem a přinášeli duchovní oběti, které jsou Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. A za tuto duchovní stavbu neprosíme nikdy vhodněji, než když samo tělo Kristovo, to jest církev, obětuje ve svátosti chleba a kalicha vlastní Kristovo tělo a jeho krev: Kalich totiž, který pijeme, je účastí na Kristově krvi, a chléb, který lámeme, je účastí na těle Páně. Protože je jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, a všichni máme účast na jednom chlebě.

A proto prosíme, aby tatáž milost, která způsobila, že církev se stala Kristovým tělem, také učinila, aby všechny údy těla zůstávaly spojeny v lásce a setrvávaly v jednotě.

Právem přitom prosíme, aby se nám tohoto daru dostalo prostřednictvím toho Ducha, který je jediným Duchem Otce i Syna. Neboť svatá Trojice je svou přirozenou podstatou jednota, rovnost a láska, je to přece jeden jediný a pravý Bůh. A tato Trojice sdílí tuto jednomyslnost a posvěcuje ty, které přijímá za vlastní. A proto je řečeno: Láska Boží je nám vylita do srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán.

Duch Svatý, který je jediný v Otci i v Synu, působí totiž v těch, kterým dal milost Božího dětství, totéž, co vykonal v těch, o nichž čteme ve Skutcích apoštolů, že přijali téhož Ducha. O nich se tam říká: Obec věřících měla jedno srdce a jednu duši. Jedno srdce a jednu duši vytvořil z množství věřících v Boha jediný Duch Otcův i Synův, který je spolu s Otcem a Synem jeden Bůh.

Proto i apoštol říká, že tato duchovní jednota má být ve svazku pokoje pečlivě uchovávána. Napomíná přece Efesany: Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali; buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje. Jen jedno je tělo, jen jeden Duch.

Bůh zajisté opatruje svou lásku, kterou rozlil skrze Ducha Svatého ve své církvi. Tím si zároveň činí z této církve milou oběť; vždycky může přijímat milost duchovní lásky a skrze ni samu sebe ustavičně podávat jako oběť živou, svatou a Bohu milou.

RESPONSORIUM

Jan 17,21.22.18

Ať jsou všichni jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě. * A slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno, aleluja.

Jako jsi mne poslal do světa, tak i já jsem je poslal do světa. * A slávu.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, stůj při nás, ať vydáváme svědectví vzkříšenému Kristu, a dej, ať se na nás jednou zjeví jeho sláva, jejíž zárukou je nám jeho vítězství nad smrtí. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky