29. prosinec 2023

Pátek v oktávu Narození Páně
4. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Věčného božství oslnivý jase,

Kriste, všech Světlo, živote nám daný,

jdeš na svět léčit nemocné a k spáse

otevřít brány.

Andělské sbory zemi písně pějí

o novém věku a v nich Otci tvému

vzdávají chválu i díky a přejí

mír lidstvu všemu.

Ležíš tu, dítě, všeho světa Vládce,

synáčku Panny přesvaté a čisté,

vládu nad světem jen díky své lásce

získáváš, Kriste.

Chtěje nám za vlast nebe nabídnouti,

jedním z nás stal ses, zrozen jako robě;

srdce nám proměň a je lásky pouty

přitáhni k sobě.

Tobě i Otci, Duchu lásky věčné

s anděly pějem radostnými hlasy.

Kéž smíme zpívat Bohu chvály vděčné

po všechny časy. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Žalm 45 (46)
Pán je nám útočištěm, je naší silou
Dají mu jméno Emanuel, to znamená „Bůh s námi“. (Mt 1, 23)

Pán je nám útočištěm, je naší silou, *

projevil se nám největší pomocí v tísni.

Proto nemáme strach, ať země se třese, *

ať se kácejí hory do hlubin moře.

Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *

ať se tetelí pod jejich příbojem hory,

jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *

když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem.

Řeka rameny Boží město blaží, *

chrání svatý příbytek Nejvyššího.

Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *

s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.

Běsnily národy, otřásaly se říše; *

zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země.

Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *

jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *

toho, jenž úžas šíří po celé zemi!

Válkám on činí přítrž až k hranicím země *

luky a oštěpy láme, spaluje štíty.

„Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *

jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“

Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *

jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem. 

Ant. Pán nebeských zástupů zůstává s námi, jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.

Ant. 2 Za něho bude vzkvétat pokoj a bude panovat.

Žalm 71 (72)
Mesiášovo království a jeho královská moc
Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. (Mt 2, 11)
I

Svěř, Bože, soudcovský svůj úřad králi, *

svou spravedlnost královskému synu!

Ať spravedlivě vládne tvému lidu, *

ať stojí za právem svých ponížených.

Přinášet budou hory pokoj lidu, *

pahorky budou plodit spravedlnost.

On zjedná právo utištěným z lidu, †

on dětem chudých bude pomocníkem *

a utlačovatele zdrtí na prach.

Ať žije, pokud slunce bude zářit, *

co měsíc bude svítit – z rodu na rod!

Ať sestoupí jak vláha na lučiny, *

jak deště, které napájejí zemi.

Za něho bude vzkvétat spravedlnost *

a pokoj, dokud měsíc neuhasne.

Panovat bude od moře až k moři, *

od Velké řeky po sám konec země.

Kořit se před ním budou nepřátelé, *

prach budou lízat jeho protivníci.

Králové Taršíše a ostrované †

dary mu budou nosit, daně platit *

králové z krajů arabských a Sáby.

Králové všichni budou se mu klanět, *

národy všechny pokorně mu sloužit. 

Ant. Za něho bude vzkvétat pokoj a bude panovat.

Ant. 3 Pán utlačené vrátí k životu.

II

Ujme se nebožáka, jenž ho vzývá, *

chudáka, který nemá zastání.

On slituje se nad slabým a chudým, *

on utlačené vrátí k životu.

Vysvobodí je z útisku a křivdy, *

je v jeho očích drahá jejich krev.

Ať žije! Zlato arabské mu dají †

a stále za něho se budou modlit *

a bez ustání jemu blahořečit.

Kéž obilí je stálá hojnost v zemi, *

až do samého vršku horských svahů;

plod jeho jako Libanon ať kypí, *

ať jeho stébla vzkvétají jak tráva!

Navždy buď požehnáno jeho jméno, *

jež potrvá, co slunce sluncem bude.

V něm všechny kmeny dojdou požehnání *

a všechny národy ho budou slavit.

Buď požehnaný Pán, Bůh Izraele, *

jenž jediný ty všechny divy koná;

Buď požehnáno jeho slavné jméno, *

zem plna jeho slávy. Amen, amen! 

Ant. Pán utlačené vrátí k životu.

Když to pastýři uviděli, rozpomenuli se.

Co jim bylo o tom dítěti pověděno.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

1,1-14

Děkování a prosba

Pavel, z vůle Boží apoštol Krista Ježíše, a bratr Timotej křesťanům v Kolosách, věřícím bratřím v Kristu. Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce.

Když se za vás modlíme, nepřestáváme děkovat Bohu, Otci našeho Pána Ježíše Krista. Slyšeli jsme totiž o vaší víře ve spojení s Kristem Ježíšem a o vaší lásce ke všem věřícím, a to pro naději na odměnu, která je vám připravena v nebi. O té naději jste slyšeli už dříve při hlásání slova pravdy, radostné zvěsti, která k vám pronikla. A jako už přináší ovoce a šíří se na celém světě, tak je tomu také u vás od toho dne, kdy jste ji uslyšeli a správně poznali tuto Boží milost. Tak vás v tom vyučil Epafras, náš milý spoluslužebník. On nás spolehlivě zastoupil v této službě konané pro Krista a od něho také jsme se dověděli o vaší lásce, kterou ve vás působí Duch.

Proto od toho dne, kdy jsme o tom uslyšeli, nepřestáváme se za vás modlit a prosit Boha, abyste dobře poznali jeho vůli a aby se vám dostalo všestranné moudrosti a duchovního pochopení. Tak povedete život hodný Pána a budete se mu ve všem líbit: ponesete plody všech možných dobrých skutků a porostete v poznávání Boha. Jeho božská moc vám dá všestrannou sílu, abyste všecky zkoušky trpělivě vydrželi. Pak budete radostně

děkovat Otci,

že vás uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení

a odpuštění hříchů.

RESPONSORIUM

Kol 1,12.13; Jak 1,17

Děkujme Bohu Otci; * on nás vytrhl z moci temnosti a převedl do království svého milovaného Syna.

Každý dobrý úděl, každý dokonalý dar přichází shora, sestupuje od Otce světel. * On nás.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Bernarda, opata

(Sermo 1 in Epiphania Domini, 1-2: PL 133,141-143)

V plnosti času přišla i plnost božství

Projevila se dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem. Děkujme Bohu, jehož působením tak oplýváme útěchou v tomto pozemském putování, v tomto vyhnanství, v této bídě.

Dokud se nezjevila jeho láska k lidem, dobrota byla skryta. Byla ovšem i předtím, vždyť i milosrdenství Páně je přece od věčnosti. Podle čeho se však dalo poznat, že je tak veliká? Byla slibována, ale nebyla pociťována. Proto v ni mnozí ani nevěřili. Vždyť mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Pán skrze proroky, říkaje: To, co zamýšlím, je pro vaše blaho, a ne pro utrpení. Co však odpovídal člověk, když na něj doléhalo utrpení a neznal pokoje? Jak dlouho budete říkat: Pokoj, pokoj, a přece není pokoje? Pro tohle poslové pokoje hořce naříkali, říkajíce: Kdo uvěřil, co jsme slyšeli? Avšak nyní ať lidé uvěří alespoň tomu, co viděli vlastníma očima, protože výroky Boží jsou nejvýš spolehlivé. Vždyť přece aby nezůstal skryt ani zakalenému oku, rozestřel svůj stan na slunci.

Hle, pokoj nikoli slibovaný, nýbrž seslaný, nikoli odkládaný na později, nýbrž daný, nikoli prorokovaný, nýbrž poskytnutý. Hle, Bůh Otec seslal na zem jakoby plný vak svého milosrdenství. Říkám vak, který se má protrhnout při umučení, aby se z něj vysypalo naše výkupné, jež je v něm ukryto. Zajisté vak, třeba malý, ale plný. Pravda, bylo nám dáno malé dítě, ale přebývá v něm celá plnost božství. Když totiž přišla plnost času, přišla i plnost božství. Přišlo v těle, aby se alespoň tak ukázalo tělesným tvorům, a až se zjeví jeho láska k lidem, aby byla rozpoznána jeho dobrota. Jakmile totiž vejde ve známost Boží láska k lidem, jeho dobrota nemůže nadále zůstat skryta. Vždyť čím mohl více doporučit svou dobrotu než tím, že vzal na sebe moje tělo? Moje, pravím, nikoli Adamovo tělo, to jest nikoli takové, jaké měl on před hříchem.

Co by mohlo takovou měrou objasnit jeho milosrdenství jako to, že vzal na sebe dokonce bídu? Co je tak plno slitovnosti jako to, že se kvůli nám Boží Slovo stalo uschlou trávou? Pane, co je člověk, že na něho myslíš? Nebo proč se k němu skláníš svým srdcem? Z toho ať člověk pozná, jak veliká je Boží péče o něj. Z toho ať pochopí, jak o něm Bůh smýšlí nebo co k němu cítí. Neptej se, člověče, na to, co trpíš ty, nýbrž co vytrpěl on. Z toho, co pro tebe učinil, poznej, jak si tě cenil; tak se ti ukáže jeho dobrota, jež pramení z lásky k člověku. Vždyť oč menším se učinil z lásky k lidem, o to větším se projevil ve své dobrotě. A čím více byl pro mne znevážen, tím je mi dražší. Projevila se, říká apoštol, dobrota Boha, našeho spasitele, a jeho láska k lidem. Vskutku velkolepá a zjevná je Boží dobrota a láska k člověku! Velkolepý důkaz dobroty podal ten, jehož zásluhou byla lidská přirozenost spojena s Božím jménem.

RESPONSORIUM

Ef 1,5; Řím 8,29

Bůh nás předurčil, abychom byli přijati za jeho děti skrze Ježíše Krista; * učinil to ze svého svobodného rozhodnutí, aby se vzdávala chvála jeho vznešené dobrotivosti.

Ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s obrazem jeho Syna. * Učinil.

HYMNUS Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Neviditelný Bože, příchodem tvého Syna zazářilo v temnotách světa tvé světlo; obrať k nám svou jasnou tvář a dej nám poznat velikost své lásky, abychom tě celým srdcem chválili za jeho narození. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky