Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Nebeské Slovo, Syn ty jsi
a světlo z Otce prýštící,
jenž zrozen jdeš zachránit svět,
když naplnil se časů věk.
Už teď nám duši rozjasni
a plamen lásky zapal v ní,
ať zpráva plná radosti
z nás všechno podlé vyhostí.
Až brzy jako Soudce náš
hlubiny srdcí zotvíráš,
za skrytý hřích trest vyměříš,
věrné za dobré odměníš.
Kéž věčný trest nás nestihne
za mnohé skutky zločinné,
kéž se pak navždy staneme
občany vlasti blažené.
Laskavý Vládce, Ježíši,
buď s Otcem ti čest nejvyšší,
i s Duchem, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Přijde vznešený Král s velikou mocí, aby spasil národy, aleluja.
Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
na cestu hříšníků kdo nestoupá *
a nesedává v kruhu rouhačů,
kdo naopak se těší ze zákona Páně *
a dnem i nocí o něm přemítá.
Je jako strom při živých vodách zasazený, *
ovoce nese správně ve svůj čas
a jeho listí nikdy nezvadá, *
cokoli počne, všechno se mu daří.
Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
ti jsou jak pleva unášená větrem.
Bezbožní proto neobstojí na soudu *
a hříšní v shromáždění spravedlivých.
Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
zlá cesta hříšných vede do záhuby. △
Ant. Přijde vznešený Král s velikou mocí, aby spasil národy, aleluja.
Ant. 2 Jeruzalémská dcero, raduj se a plesej, tvůj král k tobě přichází. Sióne, neboj se, už brzy přijde tvá spása.
Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
„Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“
Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
„Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“
Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít!“
Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho! △
Ant. Jeruzalémská dcero, raduj se a plesej, tvůj král k tobě přichází. Sióne, neboj se, už brzy přijde tvá spása.
Ant. 3 Příchod nejvyššího Krále uvítejme s čistým srdcem, abychom mu důstojně vyšli vstříc, hle, přijde a nebude meškat.
Pane, kolik je mých nepřátel, *
kolik těch, kdo proti mně se strojí!
Kolik těch, kdo o mně říkají: *
„Toho ani Bůh už nezachrání!“
Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
vyslyšel mě ze své svaté hory.
Klidně uléhám a klidně spávám, *
klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
Ani tisíců se nezaleknu, *
když kol dokola mě obkličují.
Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
a všem zlým jsi povyrážel zuby.
Jenom u Pána je jistá spása, *
sešli svému lidu požehnání! △
Ant. Příchod nejvyššího Krále uvítejme s čistým srdcem, abychom mu důstojně vyšli vstříc, hle, přijde a nebude meškat.
Vzpřimte se a zdvihněte hlavu.
Protože se blíží vaše vykoupení.
PRVNÍ ČTENÍ
Začátek knihy proroka Izaiáše
1, 1-18
Napomínání lidu
Vidění Izaiáše, syna Amosova, která měl v době judských králů Uzijáha, Jotama, Achaza a Ezechiáše o Judovi a Jeruzalému.
Slyšte, nebesa, poslechni, země,
neboť mluví Hospodin:
„Syny jsem vychoval a o ně se postaral,
vzepřeli se však proti mně.
Býk zná svého hospodáře
i osel jesle svého pána;
Izrael však nemá poznání,
můj národ nemá rozum.“
Běda hříšnému lidu,
národu zatíženému vinou,
potomstvu zločinců, zkaženým synům!
Opustili Hospodina,
pohrdli Svatým Izraele,
obrátili se k němu zády.
Kam ještě vás bít,
když jste stále nevěrní?
Celá hlava je nemocná,
celé tělo je choré.
Od paty k hlavě
nic na něm zdravého není;
samá modřina, jizva, čerstvá rána,
nevytlačená, neovázaná, nezměklá olejem.
Vaše země je zpustlá,
vaše města spálená ohněm;
půdu vám před očima cizinci vyžírají,
je zpustošena, zkažena nepřítelem.
Jen siónská dcera zůstala
jak bouda na vinici,
jak chýše na okurkovém poli,
jak obležené město.
Kdyby nám Hospodin zástupů neponechal
několik těch, kdo přežili,
byli bychom jako Sodoma,
Gomoře bychom se podobali.
Slyšte Hospodinovo slovo,
sodomská knížata,
poslechněte příkaz našeho Boha,
gomorský lide!
Nač je mi množství vašich obětí?
– praví Hospodin.
Už mám dost žertev beranů
a tuku krmných telat;
v krvi býčků, beránků a kozlů
nemám zalíbení.
Když ke mně přicházíte,
kdo to od vás žádá,
abyste vyšlapávali má nádvoří?
Nenoste už nicotné oběti;
kadidlo je mi odporné,
novoluní, soboty, shromáždění nesnesu,
nesnesu bezbožnost při svaté schůzce.
Vaše novoluní a svátky nenávidím z duše,
jsou mi břemenem, s únavou je snáším.
Když vztahujete své ruce k modlitbě,
zakrývám své oči před vámi;
když se ještě víc modlíte,
ani neposlouchám.
Vaše ruce jsou plné krve!
Umyjte se čistě!
odstraňte své špatné skutky pryč z mých očí;
přestaňte jednat zle,
učte se jednat dobře:
hledejte spravedlnost, přispějte utlačenému,
sirotku pomozte k právu, zastaňte se vdovy.
Nuže, suďme se
– praví Hospodin.
I kdyby jak šarlat byly vaše hříchy,
vybílí se jako sníh.
I kdyby se červenaly jako purpur,
budou jako bílá vlna.
RESPONSORIUM
Iz 1, 16.18.17
Umyjte se čistě! Odstraňte své špatné skutky pryč z mých očí! * I kdyby jak šarlat byly vaše hříchy, vybílí se jako sníh.
Přestaňte jednat zle! Učte se jednat dobře! Hledejte spravedlnost! * I kdyby.
DRUHÉ ČTENÍ
Z „Katechezí“ svatého Cyrila Jeruzalémského, biskupa
(Cat. 15, 1-3: PG 33, 870-874)
Dvojí příchod Ježíše Krista
Zvěstujeme Kristův příchod, a to ne pouze jeden, nýbrž i druhý, který bude mnohem slavnější, než byl ten první. První totiž byl poznamenán utrpením, druhý bude ozdoben diadémem Božího království.
U našeho Pána Ježíše Krista je přece všechno většinou dvojí. Dvojí narození: první z Boha před věky, druhé z Panny po dovršení času. Dvojí sestoupení na svět: první skryté před lidskými zraky jako krůpěje rosy v rouně, druhé zjevné, které ovšem teprve přijde.
Při prvním příchodu byl v jeslích zavinut do plének; při druhém se oděje světlem místo šatu. Při prvním snesl kříž, nedbaje potupy; při druhém přijde v doprovodu zástupů andělů a oslavený.
Nezůstáváme tedy toliko při prvním příchodu, nýbrž očekáváme i druhý. Jestliže jsme při prvním příchodu říkali: Požehnaný, který přichází ve jménu Páně, také při druhém, spěchajíce s anděly vstříc Pánu, volejme znovu v úctě: Požehnaný, který přichází ve jménu Páně.
Spasitel přijde ne proto, aby byl znovu souzen, nýbrž aby soudil ty, kteří jej na soud pohnali. Ten, jenž prve mlčel, když byl souzen, připomene zlosynům, kteří se opovážili přivést jej na kříž: Takto jsi jednal, a mlčel jsem.
Tehdy přišel v souladu s Božím rozvržením díla spásy, aby lidi učil a přesvědčoval; tentokrát se mu budou muset podrobit, i kdyby nechtěli.
O obojím příchodu mluví prorok Malachiáš: A náhle přijde do svého chrámu Pán, jehož vy hledáte; hle, jeden příchod.
A znovu říká o druhém příchodu: Zde je posel smlouvy, po němž toužíte. Hle, přijde všemohoucí Hospodin. Kdo však snese den jeho příchodu, kdo obstojí, až se objeví? Vždyť je jako oheň, kterým se taví, jako rostlina valchářů! Usadí se, aby tavil a čistil.
Také Pavel má na mysli ony dva příchody, když píše Titovi tato slova: Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem. Vede nás k tomu, abychom se odřekli bezbožného života i světských žádostí a žili v tomto nynějším věku rozvážně, spravedlivě a zbožně a přitom očekávali v blažené naději slavný příchod našeho velikého Boha a spasitele Ježíše Krista. Vidíš tedy, jak mluví o prvním příchodu, za nějž vzdává dík, i o druhém, který očekáváme?
Proto se obsah víry, kterou vyznáváme, až do nynějška předává tak, abychom věřili v toho, „který vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce a přijde ve slávě soudit živé i mrtvé a jehož království bude bez konce“.
Přijde tedy náš Pán Ježíš Kristus z nebe. Přijde ve slávě na konci tohoto světa, v poslední den. Nastane konec tohoto světa a tento stvořený svět bude zase učiněn novým.
RESPONSORIUM
Srov. Žl 48 (49),3; 79 (80),2; 23 (24),7.9
Dívám se zdálky, a hle, vidím přicházet Boží moc jako mrak zahalující celou zemi, * vyjděte mu naproti a řekněte: * pověz nám, jsi-li to ty, * který má kralovat izraelskému lidu.
Prostí i vznešení, bohatý stejně jako chudý, * vyjděte mu naproti a řekněte:
Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, Josefův lid jak svoje stádo vodíš, * pověz nám, jsi-li to ty.
Zdvihněte, brány, své klenby, zvyšte se, prastaré vchody, ať vejde Král slávy, * který má kralovat izraelskému lidu.
Dívám se zdálky až do V. Prostí i vznešení.
HYMNUS Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí Bože, očekáváme příchod našeho Pána Ježíše Krista a prosíme tě: posiluj naši vůli, ať konáme spravedlivé skutky a připravujeme se na setkání s ním, abychom v den soudu stáli po jeho pravici a vešli do nebeského království. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky