Narodil se kolem roku 1480 v Herfordshiru v hrabství Devon. Jeho předkové byli vojáci a právníci, jeho otec Sir John Fortescue z Punsborne byl důvěrným přítelem Jindřicha Tudora, jeho matkou byla Alice Boleynová. Adrián byl tedy bratrancem Anny Boleynové. Byl dvakrát ženatý a vždy byl vzorným manželem a otcem. Měl dvě dcery a tři syny. Byl rytířem řádu maltézských rytířů a od roku 1533 i členem třetího řádu sv. Dominika. Přestože byl příbuzný Anny Boleynové, nesouhlasil s jejím manželstvím s králem. Odmítal nejvyšší moc Jindřicha VIII. v anglické církvi i odtržení od Říma. Odmítl složit přísahu, kterou by uznal primát anglického krále ve věcech víry. Byl proto několikrát vězněn. Parlament jej odsoudil k trestu smrti spolu s dalšími význačnými šlechtici, kteří odmítali církevní politiku Jindřicha VIII. Byl popraven mečem v Londýně 8. nebo 9. července 1539. Jeho kult potvrdil 13. května 1895 Lev XIII.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Ty, Bože, vlídný nadmíru,
původce díla vesmíru,
ač trojí v božství vznešeném,
jsi dárce bytí jeden jen.
Slyš vlídně tento chvalozpěv,
v němž ozývá se tklivý vzdech:
Kéž smíme jednou bez výhrad
čistým srdcem tě nazírat.
Ať oheň lásky očistné
do našich beder pronikne,
ať zbraně neodkládáme
a na tvůj příchod čekáme.
Za to, že ticho noční tmy
rušíme zpěvy zvučnými,
uděl nám hojné dary své
v nebeské vlasti zářivé.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Během dne:
Ty věčné slávy původ jsi,
Ducha sedmeré milosti
uděl nám v tebe věřícím
a skloň se vlídně k prosícím.
Nemoci těla zažeň v dál,
od mysli pohoršení vzdal,
vše podlé i s kořeny spal
a utiš srdcí těžký žal.
Rozjasni mysl světlem svým,
podporuj každý čestný čin,
slyš modlitby tě prosících,
dej věčný život v nebesích.
Teď po úsecích sedmi dní,
plyne čas žití veškeren,
a v osmý den, ten poslední,
nastane pro nás soudný den.
Náš Spasiteli, v onen čas,
ve hněvu neodsuzuj nás,
nás po levici nezařaď
dej po pravici tobě stát.
A až se k prosbám věrných svých
ty, Pane, skloníš milostiv,
kéž věčně z nitra vděčného
chválíme Trojjediného. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Pane, nejsem pyšné mysli, *
nepohlížím do vysoka,
nebažím po velkých věcech, *
které nad mou sílu jsou.
Ztišil, zklidnil jsem své srdce. *
Jako dítě v klíně matky,
jako dítě zkonejšené *
ztichla ve mně duše má.
Izraeli, doufej v Pána *
nyní, vždy a na věky! △
Ant. Kdo se poníží jako dítě, ten je v nebeském království největší.
Ant. 2 Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Na Davida se, Pane, rozpomeň, *
na všechnu jeho námahu a péči,
na to, jak slavně Pánu přísahal, *
mocnému Jákobovu pevně slíbil:
„Nevkročím ve stan svého příbytku, *
na lože neulehnu k odpočinku,
ani své oči usnout nenechám, *
ani svým víčkům spánek nepopřeji,
než Pánu najdu místo příhodné, *
příbytek pro mocného Jákobova!
V Efratě slyšeli jsme o arše, *
na polích jaárských pak jsme ji našli.
Vejděme nyní v jeho příbytek, *
skloňme se k zemi před podnoží jeho!
Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, *
ty i tvá vznešená a slavná archa!
Právo a řád buď rouchem kněží tvých, *
radostně ať ti jásají tví věrní!
Pro svého služebníka Davida *
pomazaného svého neodmítej! △
Ant. Můj Bože, v upřímnosti srdce jsem obětoval všecko.
Ant. 3 Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
Přísahal pevně Davidovi Pán, *
od svého slibu nikdy neustoupí:
„Na trůně tvém dám slavně zasednout *
dědici, který z tvého těla vzejde.
A jestli budou tvoji synové *
mé smlouvy dbát a řádů, jímž je učím,
dám pak i jejich synům zasednout *
pro věčné časy na trůně tvé vlády.“
Tak vpravdě Sión sobě zvolil Pán, *
jej přál si navždy za sídlo své vlády:
„Toto je na věky můj příbytek, *
zde budu sídlit v místě vytouženém.
Pokrmu jeho štědře požehnám *
a chlebem budu sytit jeho chudé.
Odění spásy jeho kněžím dám, *
jásat a plesat budou jeho věrní.
Tady moc Davidovu rozhojním, *
pomazanému svému světlo zjednám.
Dám jeho nepřátelům z hanby šat, *
on sám se bude skvít mým diadémem.“ △
Ant. Přísahal pevně Davidovi Pán, jeho království upevnil navěky.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně.
Toho, jenž úžas šíří po celé zemi.
PRVNÍ ČTENÍ
Z druhé knihy Samuelovy
11,1-17.26-27
Davidův hřích
Na jaře příštího roku, v době, kdy králové táhnou do pole, David vyslal Joaba a s ním své bojovníky a celého Izraele. Zpustošili území Ammonitů a oblehli Rabbat. David však zůstal v Jeruzalémě.
Jednou k večeru vstal David ze svého lůžka a procházel se na střeše královského domu. Tu spatřil ze střechy ženu, která se koupala; žena byla na pohled velmi hezká. David poslal vyptat se na ženu. Řekli mu: „Vždyť je to Batšeba, dcera Eliamova, manželka Chetity Uriáše.“ David poslal posly, aby ji přivedli, a když k němu vešla, spal s ní. Žena počala a dala to Davidovi vědět: „Počala jsem.“
David pak poslal k Joabovi: „Pošli ke mně Chetitu Uriáše.“ A Joab poslal Uriáše k Davidovi. Když Uriáš k němu přišel, tázal se ho, daří-li se dobře Joabovi a mužstvu a jak pokračuje válka. Potom řekl David Uriášovi: „Zajdi do svého domu a umyj si nohy.“ Když Uriáš vyšel z královského paláce, poslali za ním k uctění královské jídlo. Uriáš však se uložil u vchodu do královského paláce se služebníky svého pána a do svého domu nezašel. David dostal zprávu: „Uriáš do svého domu nezašel.“
Když oznámili Davidovi, že Uriáš do svého domu nezašel, otázal se David Uriáše: „Což jsi nepřišel z cesty? Proč jsi tedy nezašel do svého domu?“ Uriáš Davidovi odvětil: „Archa, Izrael i Juda sídlí v stanech, můj pán Joab i služebníci mého pána táboří v poli. A já bych měl vstoupit do svého domu, jíst a pít a spát se svou ženou? Jakože jsi živ, jakože živa je tvá duše, něčeho takového se nedopustím!“ David Uriášovi řekl: „Pobuď tu ještě dnes, zítra tě propustím.“ Uriáš tedy zůstal v Jeruzalémě toho dne i nazítří. David ho pozval, aby s ním jedl a pil, a opil ho. On však večer vyšel a ulehl na svém loži se služebníky svého pána. Do svého domu nezašel.
Druhého dne napsal David Joabovi list a poslal ho po Uriášovi. V listě psal takto: „Postavte Uriáše dopředu do nejprudšího boje. Potom od něho ustupte, aby byl ubit a zemřel.“ Když tedy Joab obhlédl město, postavil Uriáše na místo, kde zpozoroval, že jsou udatní protivníci. Když mužové z města udělali výpad, zaútočili na Joaba, a v mužstvu byli padlí, i mezi Davidovými bojovníky, a smrt našel i Chetita Uriáš.
Když Uriášova žena uslyšela, že její muž Uriáš je mrtev, naříkala nad svým manželem. Jakmile však smutek pominul, David pro ni poslal, přijal ji do svého domu a ona se stala jeho ženou. Porodila mu pak syna. Ale v očích Hospodinových bylo zlé, co David spáchal.
RESPONSORIUM
Srov. 2 Sam 12,9; Ex 20,2.13.14
Chetitu Uriáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku. * Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé?
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, já jsem tě vyvedl z egyptské země. Nezabiješ, nezcizoložíš. * Proč jsi.
DRUHÉ ČTENÍ
Z „Katechezí“ svatého Cyrila Jeruzalémského, biskupa
(Cat. 1,2-3.5-6: PG 33, 371.375-378)
Vyznej se v tomto příhodném čase
Je-li zde někdo, kdo je otrokem hříchu, ať se připraví ke znovuzrození pro svobodu Božích dětí skrze víru. Ať odloží to nejhorší otroctví, otroctví hříchů, a přijme nejvýš blaženou službu Páně; jedině tak bude uznán hodným obdržet dědictvím nebeské království. Vyznáním ze sebe svlékněte starého člověka, který hyne klamnými vášněmi, abyste oblékli nového člověka, který se obnovuje podle obrazu svého Stvořitele. Vírou si získejte závdavek Ducha Svatého, abyste mohli být přijati do věčných příbytků. Přistupte k svátosti, která vám vtiskne tajemné znamení, aby vás Pán dobře poznal. Máte být připojeni k svatému a duchovnímu Kristovu stádu, abyste jednou stáli po jeho pravici a dostali jako dědictví život, který vám byl připraven.
Ti, kdo ovšem zůstávají pokryti chlupatou kůží povážlivých hříchů, ti budou stát po jeho levici, protože nepřistoupili k Boží milosti, která se nabízí skrze Krista v koupeli znovuzrození. Nemluvím tu o znovuzrození tělesném, ale o novém zrození duchovním. Tělu dávají život viditelní rodiče, duše se znovu rodí vírou. Neboť Duch vane, kam chce. A tak budeš-li toho hoden, jen když bude shledáno, že na tvém svědomí nelpí žádná nečistota pokrytectví, uslyšíš: Správně, služebníku dobrý a věrný.
Jestliže se někdo z přítomných domnívá, že může pokoušet Boží milost, klame sám sebe a nezná její moc. Duši upřímnou a prostou přetvářky měj, člověče, před tím, který zkoumá srdce i ledví.
Vezdejší čas je čas vyznání. Vyznej, co jsi spáchal, slovem i skutkem, v noci i ve dne. Vyznej se v tomto příhodném čase a přijmi v tomto dni spásy nebeský poklad.
Vyčisti nádobu svého srdce, aby mohla pojmout více milostí. Neboť odpuštění hříchů je stejnou měrou dáno všem, ale společenství Svatého Ducha se dostává každému podle jeho víry. Jestliže se budeš namáhat málo, málo také dostaneš; ale budeš-li pracovat hodně, hojná bude i odměna. Sám pro sebe běžíš, mysli na to, co ti prospěje.
Máš-li něco proti někomu, odpusť. Sám přistupuješ ke křtu, abys obdržel odpuštění hříchů, i ty musíš odpustit tomu, kdo zhřešil proti tobě.
RESPONSORIUM
Př 28,13; 1 Jan 1,9
Kdo tají své zločiny, nemá zdar; * kdo je vyzná a opustí, dojde smilování.
Když uznáme, že se dopouštíme hříchů, Bůh nám hříchy odpustí, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý. * Kdo je.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys blahoslaveného Adriána obdivuhodně posiloval duchem zbožnosti a statečnosti; vyslyš prosby svého lidu a dej, ať se povzbuzeni jeho příkladem naučíme poslouchat více tebe než lidi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky