8. srpen 2023

SV. DOMINIKA, KNĚZE
Slavnost
pro dominikány (OP)

Narodil se kolem roku 1175 v kastilské vesnici Calerueze. Jeho rodiče Felix a Jana byli podle tradice považováni za příslušníky významných šlechtických rodin Guzman a z Azy. Svou lásku ke Kristu, který trpí ve všech trpících, předávala blahoslavená Jana svému synovi. Tato láska jej pak vedla k tomu, že jako student v Palencii prodal všechen svůj majetek, aby získal prostředky na pomoc hladovějícím. Později dal Dominik této lásce zcela zvláštní charakter: bez oddechu pracovat pro spásu duší. Asi v roce 1199 vstoupil do katedrální kapituly v Osmě. V letech 1203-1205 doprovázel biskupa Diega de Azevedo na cestách do severní Evropy. Při této příležitosti objevil dvě velká pole působnosti – šířící se bludná učení, především v jižní Francii, a misie mezi pohanskými národy, hlavně mezi Kumány. Na příkaz papeže Inocence III. se s Diegem vydali do jižní Francie mezi sektu albigenských. Už v roce 1206 založil svatý Dominik ženský klášter v Prouille. Postupně vznikalo také společenství bratří, jež bylo 22. prosince 1216 schváleno papežem Honoriem III. jako Řád bratří kazatelů. Do základů svého nového řádu vložil svatý Dominik důležitou zásadu: bratři se mají věnovat apoštolátu v naprosté chudobě, apoštolátu, který nečeká na pozvání, ale sám vyhledává lidi, jimž má zvěstovat pravdu. 15. srpna 1217 rozeslal malou skupinku bratří z Toulouse do světa. Poslední období svého života prožíval neustále na cestách. Navštěvoval své bratry, povzbuzoval je, upevňoval jejich odvahu a po návratu do Říma jim vyprošoval podporu papeže. Při každé příležitosti kázal. Zemřel v Boloni 6. srpna 1221 a byl pohřben v klášterním kostele bratří. Kanonizoval jej 3. července 1234 Řehoř IX. V roce 1267 byly jeho ostatky přeneseny do zvláštní kaple chrámu sv. Dominika.

Sexta
(doplňková psalmodie)

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád,

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír!

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Teď Pánu chvály zpívejme

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní.

Tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Byl to největší a nejlepší těšitel pokoušených bratří i jiných lidí.

Nebo: Na peníze byl chudý, čistým životem bohatý. Za cenu chudoby si koupil právo na nebe.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu
Dva slepí... začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Mt 20, 30)

Pozdvihuji oči k tobě, *

který trůníš na nebi.

Jako oči služebníků †

tkvějí na pánových rukou, *

oči služky na své paní,

tak i naše oči hledí †

k Pánu, jenž je naším Bohem, *

ať nám smilování dá.

Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *

neboť jsme přesyceni pohanou.

Dávno je naše duše přesycena *

posměchem boháčů a hanou pyšných. 

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně
Pán řekl Pavlovi: „Neboj se... protože já jsem s tebou.“ (Sk 18, 9-10)

Kdyby se nás nebyl zastal Pán *

– takto ať se vyzná Izrael –

kdyby se nás nebyl zastal Pán, *

když se lidé vrhli proti nám,

pohltili by nás zaživa. *

Proti nám když vzplanul jejich vztek,

vody by nás byly odnesly, *

valil by se přes nás divý proud,

přes nás by se byly valily, *

rozbouřené vody vzedmuté.

Chvála Pánu, že nás nevydal *

jejich dravým zubům za kořist!

Duše vyvázla jak z léčky pták, *

roztrhla se síť, jsme svobodni!

Naše pomoc je ve jménu Páně, *

který stvořil nebesa i zem. 

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid
Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Gal 6, 16)

Důvěru kdo v Pána mají *

jsou jako hora Sión,

která nikdy nekolísá, *

trvá na věky.

Jako hory obklopují *

celý Jeruzalém,

tak Pán objímá svůj národ *

dnes i na věky.

Dědičnou zem spravedlivých *

hříšní nepodrží,

aby ani spravedliví *

po zlu nesáhli.

Dobře, Pane, čiň všem dobrým *

a všem upřímným!

Ty však, co se dají strhnout *

na nerovné cesty,

smeť i se zločinci, Pane! *

Pokoj s Izraelem! 

Ant. Byl to největší a nejlepší těšitel pokoušených bratří i jiných lidí.

Nebo: Na peníze byl chudý, čistým životem bohatý. Za cenu chudoby si koupil právo na nebe.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 59, 21

Duch můj, který na tobě spočívá, a má slova, která jsem vložil do tvých úst, nezmizí z tvých úst ani z úst tvého potomstva od tohoto času až na věky, praví Pán.

Hle, kladu svá slova do tvých úst.

Ustanovuji tě nad národy a nad říšemi.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys milostivě obohatil svou církev zásluhami a učením tvého vyznavače a našeho otce svatého Dominika; dej, ať jí na jeho přímluvu neschází pomoc ve věcech časných a vždy prospívá ve věcech duchovních. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky