20. květen 2023

Sv. Bernardina Sienského, kněze
nezávazná památka

Narodil se roku 1380 v Massa Marittima u Sieny ve střední Itálii. Po studiích církevního práva a po uzdravení z nemoci, kterou byl postižen při ošetřování nemocných morem (1400), vstoupil do františkánského řádu (1402). Stal se knězem (1404), vynikajícím lidovým kazatelem a šiřitelem úcty k Jménu Ježíš. Nemluvil o pohromách zvěstujících konec světa, jak bylo tehdy zvykem, nýbrž o Ježíši Kristu a jeho božské lásce. Několikrát byl nařčen z bludařství, ale pokaždé byla uznána jeho nevina. Jako řádový představený (1438 – 1442) se účastnil všeobecného sněmu ve Florencii. Zemřel 20. V. 1444 v Aquile a už v roce 1450 byl prohlášen za svatého.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Vladaři věčný, nejvyšší,

Vykupitel svých věrných jsi,

smrt zmírá při tvém vítězství,

teď milost tvá se mocně skví.

Ty po Otcově pravici

usedáš na trůn zářící,

a přejímáš moc nad všemi,

jež nemá původ na zemi.

Ať trojí říše tvorů tvých,

jak nebeských, tak pozemských,

tak temná říše pekelná

před tebou sklání kolena.

Andělé trnou v úžase,

co s lidským rodem stává se:

Hřeší člověk, smývá člověk,

vládne Slovo – Bohočlověk.

Buď, Kriste, naší radostí,

co čeká nás v tvé věčnosti,

ty, který řídíš světa říš

a nejvíc blaha přinášíš.

Až zaskvěješ se v onen den

v oblaku Soudce plameném,

smaž dluhy nezaplacené

a vrať nám věnce ztracené.

Proto tě vroucně prosíme:

Odpusť nám, čím kdy zhřešíme,

a milostí svou pozdvihni

nám srdce ve tvé výšiny.

Buď sláva tobě, Ježíši,

jenž vznášíš se už do výší,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci. Aleluja.

Žalm 105 (106)
Boží dobrota a nevěrnost národa
Bylo to napsáno jako poučení pro nás, kteří žijeme v době poslední. (1 Kor 10, 11)
I

Slavte Pána za to, jak je dobrý, *

jak až na věky je milosrdný!

Kdo vylíčí mocné skutky Páně, *

kdo vypoví všechnu jeho slávu?

Blaze těm, kdo zachovají právo, *

kdo si vždycky vedou spravedlivě!

Z lásky k svému lidu vzpomeň na nás, *

přijď nám, Pane, rychle ku pomoci!

Přej nám šťastný díl svých vyvolených, †

radovat se radostí tvých věrných *

a tvým dědictvím se honosit!

Hřešili jsme jako naši předci, *

žili bezbožně a v nepravosti.

Naši předci za egyptských časů *

nechápali tvoje velké činy,

nemyslili na tvá dobrodiní, *

vzepřeli se Pánu u moře.

Zachránil je přesto pro své jméno, *

aby ukázal svou velkou moc.

Proti moři zahrozil a vyschlo, *

vodou je jak stepí provedl.

Vytrhl je z ruky nenávistných, *

vykoupil je z moci nepřátel!

Spláchly vody jejich protivníky, *

ani jediný z nich nezůstal.

Tehdy jeho slovům uvěřili, *

tehdy zapěli mu chvalozpěv.

Zas však jeho skutků zapomněli, *

nevyčkali, jak on rozhodne,

chtivostí se v poušti dali strhnout, *

pokoušeli Boha v pustině.

Dal jim tedy, co tak vymáhali, *

ale s tím i zhoubnou nákazu.

Řevnili v svých stanech na Mojžíše, *

na Árona, zasvěcence Páně:

Datana pak pohltila země, *

zasypala Abiramův houf,

rozmohl se požár v jejich tlupě, *

sžehl plamenem ty bezbožné.

Ant. Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci. Aleluja.

Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem. Aleluja.

II

U Horebu odlili si tele, *

modle kovové se klaněli,

a tak svoji slávu zaměnili *

za podobu býložravce z kovu.

Na zachránce Boha zapomněli, *

jaké konal divy v Egyptě,

jaké zázraky tam v zemi Cháma, *

jaký v Rudém moři velediv.

Už se chystal k jejich zahubení, *

kdyby Mojžíš, jeho vyvolenec,

nebyl se jich vůči němu zastal, *

aby zdržel zhoubný jeho hněv.

Opovrhli vytouženou zemí, *

jeho slovům věřit odmítli,

ustavičně reptali v svých stanech, *

hlasu Páně odpírali sluch.

Vztáhl na ně paži přísahaje, *

že je v poušti zcela rozmetá,

v národech že rozptýlí rod jejich, *

rozpráší je po všech končinách.

Přidali se k Baál Peórovi, *

z žertev mrtvých bohů jídali.

Hanebnostmi popouzeli Pána, *

až je stihla rána morová.

Tu však povstal Pinchas, aby trestal *

a tak mor byl opět odvrácen.

Což mu připočteno za zásluhu *

z rodu do rodu a na věky.

U vod meribských pak rouhali se, *

že i Mojžíš zkusil kvůli nim:

neboť tak mu rozdráždili mysl, *

že byl stržen k slovům nemoudrým.

Ant. Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem. Aleluja.

Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských. Aleluja.

III

Dál pak nevyhladili ty kmeny, *

jak jim bylo Pánem řečeno,

nýbrž s pohany se pomísili, *

chytili se jejich špatností.

Uctívali s nimi jejich modly, *

které pro ně byly nástrahou,

takže svoje syny a své dcery *

přinášeli v oběť démonům.

Nevinnou krev marně prolévali, *

krev svých dětí, synů jako dcer,

na oltáři kananejských model, *

hříchem krve znesvětili kraj.

Tak se svými skutky poskvrnili, *

takto byli Bohu nevěrni!

Zahořel Pán hněvem na svůj národ, *

pojal odpor k svému dědictví.

V ruce pohanů je proto vydal; *

vládli jim, kdo chovali k nim zášť.

Utiskovali je nepřátelé, *

jejich moci byli poddáni.

Přemnohokrát Pán je vysvobodil, †

oni však mu vzdorovali stále; *

do svých vin se propadali dál.

On vždy znova shlédl k jejich bídě, *

kdykoli je slyšel naříkat,

kvůli nim byl pamětliv své smlouvy, *

z lásky nesmírné se slitoval,

takže vzbudil soucit k nim i ve všech, *

u kterých se octli v zajetí.

Vysvoboď nás, Pane, ty náš Bože, *

shromáždi nás z krajin pohanských,

ať tvé svaté jméno velebíme, *

slávou tvou se smíme honosit!

Veleben buď Pán, Bůh Izraele, †

od počátku věků na věky! *

Všechen lid ať nyní volá: Staň se! 

Ant. Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských. Aleluja.

Bůh nás znovu zrodil, takže máme živou naději, aleluja.

Zmrtvýchvstáním Ježíše Krista, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

3,11-17

Láska k bratřím

To je poselství, které jste slyšeli už na začátku: máme se navzájem milovat. Ne jako Kain, který byl ze zlého ducha a zabil svého bratra. A proč ho zabil? Protože jeho skutky byly špatné, ale skutky jeho bratra byly spravedlivé.

Bratři, nic se nedivte, že svět vás nenávidí. My víme, že jsme přešli ze smrti do života, a proto milujeme bratry. Kdo nemiluje, zůstává ve smrti. Každý, kdo nenávidí svého bratra, je vrah – a víte, že žádný vrah nemá v sobě trvalý a věčný život.

Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. Také my jsme povinni položit život za své bratry. Jestliže má někdo majetek a vidí, že jeho bratr je v nouzi, ale zavře před ním svoje srdce – jak v něm může zůstávat Boží láska?

RESPONSORIUM

1 Jan 3,16.14a

Z toho jsme poznali Lásku: že Kristus za nás položil svůj život. * Také my jsme povinni položit život za své bratry, aleluja.

Víme, že jsme přešli ze smrti do života, a proto milujeme bratry. * Také my.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Bernardina Sienského

(Sermo 49, De glorioso Nomine Iesu Christi, cap. 2: Opera omnia 4,505-506)

Jméno Ježíš prozařuje kazatele

Jméno Ježíš prozařuje kazatele a způsobuje, že jsou prostoupeni jeho světlem ti, kdo jeho slovo zvěstují, i ti, kdo je slyší. Odkud myslíš, že se vzalo tak nenadále na celém světě planoucí světlo víry, ne-li z toho, že se káže Ježíš? Což i nás nepovolal Bůh světlem a lahodností tohoto jména ke svému podivuhodnému světlu? A těmto osvíceným, kteří v tomto světle vidí světlo, ať právem řekne apoštol: Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla.

Proto se musí toto jméno rozhlašovat, aby svítilo a nezůstávalo ukryté. A při kázání se nesmí vyslovovat nečistým srdcem či poskvrněnými rty, naopak, má ho uchovávat a pronášet nádoba vybraná.

Proto praví Pán o apoštolovi: On je nádobou ode mne vyvolenou, aby nesl mé jméno před pohany a krále i před syny izraelské. Vyvolenou nádobou, říká, v níž je na prodej nejsladší tekutina; láká k napití, neboť jiskří a září ve vyvolených nádobách; aby nesl mé jméno, říká.

Jako když se na sklizených polích zapálí oheň, a suché a neužitečné křoví a trní shoří, a jako když vycházející slunce svými paprsky zažene temnoty, a zloději, noční pobudové i podkopávači domů se skryjí, tak tomu bylo, když Pavel kázal lidu: jako kdyby silně zaburácel hrom, jako kdyby vypukl mocný oheň, jako kdyby vyšlo slunce v plném jasu, shořela nevěra, jako vosk rozpuštěný silným žárem zanikl klam a blud, a zazářila pravda.

Neboť Pavel rozhlašoval Ježíšovo jméno slovy, listy, zázraky i příkladem života. Chválil ustavičně Ježíšovo jméno, vyznával je a velebil.

Apoštol nesl toto jméno jako světlo také před krále a pohany i před syny izraelské, osvěcoval národy a všude vybízel: Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme tedy skutky temnoty a oblečme se do výzbroje světla. Veďme počestný život jako ve dne. A ukazoval všem světlo hořící a zářící na svícnu a na každém místě hlásal Ježíše, a to ukřižovaného.

Proto církev, snoubenka Kristova, stále se opírá o jeho svědectví, jásá s prorokem a říká: Bože, učils mě od mého mládí, až dosud hlásám tvé podivuhodné činy; až dosud znamená stále. Také prorok k tomu vybízí: Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno, rozhlašujte den po dni jeho spásu, to jest Ježíše Spasitele.

RESPONSORIUM

Sir 51, 15ab; Žl 9, 3

Bez ustání chci chválit tvé jméno, * s vděčností je opěvovat. Aleluja.

Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno. * S vděčností.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys naplnil svatého kněze Bernardina velikou láskou a horlivostí, aby šířil úctu k svatému jménu Ježíš; pro jeho zásluhy a na jeho přímluvu naplň svou láskou i nás. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky