30. listopad 2023

Sv. Ondřeje, apoštola
Svátek

Pocházel z Betsaidy v Galileji, byl rybářem a patřil mezi učedníky Jana Křtitele (Jan 1, 35-40). Když poznal Ježíše, přivedl k němu i svého mladšího bratra Šimona Petra (Jan 1, 40-42). Upozornil na chlapce, který měl pět chlebů a dvě ryby (Jan 6, 8-9) a spolu s Filipem zprostředkoval setkání pohanů s Ježíšem (Jan 12, 20-22). Podle tradice hlásal evangelium v různých krajích a zemřel kolem roku 60 v Patrasu v Achají (v dnešním Řecku) přivázán na kříž ve tvaru písmene X.

Nona

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Hodina třetí z poledne,

jak dá Pán, v mžiku uběhne,

teď z hloubi srdce zbožného

velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví

přesvatá Boží tajemství.

Řiďme se vzorem Petrovým,

jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,

kéž apoštolé ochránci

nám slabé kroky pomohou

podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Žalm 118 (119), 65-72
IX – ט (Tet)

Dobře jsi činil sluhovi svému, *

Právě tak, Pane, jak jsi to řekl.

Jen ty mě moudrému vědění nauč, *

neboť tvým příkazům důvěřuji.

Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *

nyní tvých předpisů věrně se držím.

Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *

vyuč mě ve svých ustanoveních.

Pyšní mě prolhaně obviňují, *

já jen tvých soudů si upřímně hledím.

Srdce jak v tuku jim otupělo, *

já jen z tvých zákonů vroucně se těším.

Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *

abych se učil tvým přikázáním.

Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *

nežli tisíce v zlatě a stříbře. 

Ant. Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Žalm 55 (56), 2-7b. 9-14
Důvěra v Boží slovo
Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *

tísní mě bojovník den co den,

den co den po mně odpůrci šlapou; *

mnoho je těch, kdo proti mně brojí.

Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *

na Boha, jehož sliby tak chválím,

v Boha doufám a obavy nemám. *

Co člověk z masa proti mně zmůže?

Celý den na mne se umlouvají, *

snovají záměry proti mně.

Čekají, číhají na mou zkázu, †

bedlivě sledují moje stopy, *

neboť mi o život ukládají.

Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †

slzy mé všechny sis do měchu slil. *

Že bys je neměl zapsány v knize?

Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †

kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *

vždyť přece vím, že se mnou je Bůh!

V Boha, jehož sliby tak chválím, *

v Pána, jehož sliby tak chválím,

v Boha doufám a obavy nemám. *

Co člověk z masa proti mně zmůže?

Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *

rád ti přinesu děkovnou oběť

za to, žes duši mou uchránil smrti, †

mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *

před Boží tváří ve světle živých. 

Ant. V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *

neboť se k tobě utíkám!

V stínu tvých křídel hledám útočiště, *

až pohroma se přežene.

O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *

k Bohu, jenž pro mne činí vše;

ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *

mé úkladníky zahanbí!

Svou milostí a věrností *

on zachraňuje život můj.

Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *

co dravě lidi hltají.

Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *

a jejich jazyk ostrý meč.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *

po celé zemi slávu svou!

Oni mým nohám nastražili léčky, *

oni mou duši sklíčili,

přede mnou přímo kopali mi jámu, *

až do ní sami upadli.

Je odhodláno moje srdce, Pane, †

je odhodláno srdce mé, *

zpívat ti chci a v struny hrát.

Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *

Já jitřenku teď probudím.

Slavit tě budu před národy, Pane, *

chválit tě mezi pohany.

Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *

a věrnost tvá až do oblak.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *

po celé zemi slávu svou! 

Ant. Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Sk 5, 41-42

Apoštolové odcházeli z velerady s radostí, že směli pro to jméno trpět příkoří. Každý den učili dále v chrámě i po domech a hlásali radostnou zvěst, že Ježíš je Mesiáš.

Radujte se a jásejte, praví Pán.

Že vaše jména jsou zapsána v nebi.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Ondřeje za apoštola, aby hlásal evangelium a byl pastýřem tvé církve; na jeho přímluvu stále ochraňuj a veď všechen svůj lid. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky