4. říjen 2023

Sv. Františka z Assisi
Památka

Narodil se v roce 1182 v Assisi ve střední Itálii. Jeho křestní jméno bylo Jan. Jako syn bohatého obchodníka látkami prožil bouřlivé mládí. V roce 1206 se rozhodl žít v úplné evangelní chudobě, odešel z domova a žil jako potulný mnich. Kolem roku 1208 přijal jáhenské svěcení a když začal kázat v Assisi, přidalo se k němu několik následovníků; tak vzniklo první františkánské společenství (1209). Se sv. Klárou založil řád klarisek (1212). Pro laiky toužící žít ve světě podle františkánských ideálů založil společenství „třetího řádu“ (1221). Definitivní františkánská řehole byla schválena v roce 1223. V roce 1217-1219 poslal několik skupin bratří do různých krajin Evropy. Sám se na svých apoštolských cestách dostal až do Palestiny, Sýrie a Egypta, kde kázal před sultánem (1219-1220). V Římě se setkal se sv. Dominikem (1221). Ke všemu, co podnikal, si žádal souhlas církevních představených – jako např. když se souhlasem papeže postavil na vrchu Grecciu o Vánocích 1223 první živé jesličky. Poslední léta prožíval v ústraní. Stigmata, která se v samotě na hoře Verně objevila (1224) na jeho těle, připodobnila ho ještě víc Kristu. Krátce nato složil svůj chvalozpěv všeho tvorstva. Zemřel 3. X. 1226. Za svatého byl prohlášen už v roce 1228.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce lidstva, Kriste, světa Tvůrce,

Vládce nad vládci, obávaný Soudce,

slyš naše prosby, jež s chválami tvými

laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,

dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,

nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní

nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,

dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,

by každý náš čin sloužil neustále

k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé

svým božským ohněm uchovej nás bdělé,

ať všichni lampy ve svých rukou máme

v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci

i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,

ať také Ducha, rovného jim mocí,

ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,

radosti světa, dobro nekonečné,

přišel jsi krví svou nás vykoupiti

z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,

dej naší víře stále jasně hořet,

nauč nás přinést z čisté lásky k bližním

vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,

přemožen silou, která proudí z tebe,

ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,

seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,

i tobě, Synu, z Otce narozený,

s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí

nad světy všemi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I

Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *

abych se neprohřešil jazykem;

a pokud bude bezbožník stát blízko, *

budu svá ústa držet na uzdě.

Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *

ale má bolest jen se zjitřila,

srdce se v těle prudce rozpálilo. †

Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *

a já jsem musil nahlas promluvit:

„Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †

a jakou míru dní mám před sebou, *

ať poznám tak svou pomíjejícnost.“

Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †

v tvých očích je můj život jako nic, *

a každý člověk jenom jako dech,

jen jako stín se tady člověk mihne, †

jen jako dech je všechno bohatství, *

jež hromadí, a neví pro koho. 

Ant. Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *

Jen k tobě upínám svou naději.

Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *

bláznům mě nenechávej na posměch!

A teď už mlčím, ústa neotevřu, *

protože všechno je tvé řízení.

Odejmi ode mne své navštívení! *

Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

Člověka za hřích postihuješ trestem †

a ničíš jeho nádheru jak mol: *

je každý člověk jenom jako dech.

Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †

nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *

poutník jak všichni moji otcové.

Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *

dříve než odejdu a zaniknu. 

Ant. Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

Co ty tak silácky se chlubíš *

špatností vůči zbožným?

Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *

jazyk máš jako břitvu.

Zlo ti je milejší než dobro, *

lež je ti víc než pravda.

Máš rád jen zraňující slova, *

jazyku pomlouvačný!

Bůh zato zahubí tě navždy, †

ze stanu vyvleče tě, *

ze země živých vytne.

Dobří to spatří plni bázně, *

on sám jim bude pro smích:

„Hle člověk, který nechtěl v Bohu *

hledat své útočiště,

jen v majetek svůj doufal, *

na ničemnosti stavěl.“

Já však se jak strom olivový *

zelenám v domě Božím,

spoléhám vždy a stále *

na Boží slitování.

Navždy ti budu vzdávat díky *

za toto tvoje dílo,

tvé jméno před věrnými chválit *

za tvoji dobrotivost. 

Ant. Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Doufám, Pane, z duše doufám.

Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům

2,12-30

Pracujte na tom, abyste došli spásy

Moji drazí, jako jste vždycky projevovali poslušnost, tak i teď pracujte s úzkostlivou bázní na tom, abyste došli spásy; a to nejen když jsem u vás, ale hlavně nyní, když jsem daleko. Vždyť i to, že chcete, i to, že pak jednáte, působí přece ve vás Bůh, abyste se mu mohli líbit.

Dělejte všecko bez reptání a váhání. Tak z vás budou lidé bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení špatného a zvráceného, ve kterém vy však budete zářit jako hvězdy ve vesmíru. Držte se pevně slova života, abych se mohl chlubit v onen Kristův den, že jsem neběžel nadarmo ani že jsem se nadarmo nenamáhal.

A kdybych musel prolít v oběť i svou krev při posvátné službě vaší víře, raduji se z toho a raduji se s vámi se všemi. Stejně se však radujte i vy a dělte se o tu radost se mnou.

Doufám v Pána Ježíše, že k vám brzy budu moci poslat Timoteje, abych i já byl klidný, když se dovím, jak se vám vede. Nemám totiž nikoho, kdo by tak stejně smýšlel a tak upřímně pečoval o vaše věci. Všichni ostatní myslí jenom na svoje zájmy, ne na zájmy Ježíše Krista. Víte, jak se Timotej osvědčil, že se mnou sloužil v evangeliu jako syn s otcem. Doufám tedy, že ho pošlu, hned jak uvidím, na čem jsem. Mám však důvěru v Pána, že i sám budu moci brzo přijít.

Pokládám však za nutné vypravit k vám Epafrodita, svého bratra, spolupracovníka a spolubojovníka, kterého jste poslali, aby mi posloužil v mých potřebách. Vždyť toužil po vás všech a znepokojilo ho, že jste se dověděli, jak se rozstonal. A opravdu onemocněl na smrt. Bůh se však nad ním slitoval – a nejen nad ním, ale i nade mnou, abych neměl zármutek na zármutek. Tím spěšněji ho posílám nazpět, abyste se při pohledu na něj zase zaradovali a já abych tím měl o zármutek méně. Přijměte ho tedy s velkou radostí, jak se sluší na křesťany, a mějte takové lidi v úctě. Vždyť pro Kristovo dílo by málem byl umřel. Vlastní život dal v sázku, aby doplnil, v čem jste vy mi nemohli posloužit.

RESPONSORIUM

2 Petr 1,10.11; Ef 5,8

Vynasnažte se, aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné. * Tak vám bude dopřán volný přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

Byli jste kdysi tmou, ale teď jste světlem v Pánu. Žijte jako děti světla. * Tak vám.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Františka všem věřícím

(Opuscula, edit. Quarancchi 1949, 87-94)

Buďme prostí, pokorní a čistí

Nejvyšší Otec oznámil skrze svého svatého archanděla Gabriela svaté a slavné Panně Marii, že jeho Slovo, tak vznešené, svaté a slavné, sestoupí z nebe. Z jejího lůna Syn Boží skutečně přijal lidské tělo, podrobené křehkosti jako tělo naše. Byl nade všechno bohatý, a přece si se svou nejblahoslavenější Matkou vyvolil chudobu. A když se přiblížilo jeho umučení, slavil se svými učedníky velikonoční večeři. Potom se modlil k Otci: Otče můj, jestliže je to možné, ať mě mine tento kalich.

Vložil však svou vůli do vůle Otcovy. A Otcovou vůlí bylo, aby jeho požehnaný a slavný Syn, nám daný a pro nás narozený, přinesl skrze svou vlastní krev sám sebe jako oběť na oltáři kříže; ne za sebe, vždyť skrze něj všechno povstalo, ale za naše hříchy. Tím nám Kristus zanechal příklad, abychom šli v jeho šlépějích. A Otec chce, abychom byli skrze Krista všichni spaseni a abychom ho přijali s čistým srdcem a čistým tělem.

Jak jsou šťastní a požehnaní ti, kdo milují Pána a dělají to, co říká on sám v evangeliu: Miluj Pána, svého Boha, celým svým srdcem a celou svou duší, a bližního jako sám sebe. Milujme tedy Boha a uctívejme ho čistým srdcem a čistou myslí, neboť to si přeje nade všecko. Pán říká: Opravdoví ctitelé budou Otce uctívat v duchu a v pravdě. Všichni, kdo ho uctívají, mají ho uctívat v duchu a v pravdě. A proto se k němu obracejme s chválami a prosbami ve dne v noci a říkejme: Otče náš, jenž jsi na nebesích, neboť je třeba stále se modlit a neochabovat.

A kromě toho přinášejme ovoce, které je známkou obrácení. A milujme bližní jako sebe. Mějme lásku a pokoru a podporujme potřebné, protože to očišťuje duši od poskvrny hříchů. Vždyť lidé všechno, co zanechají na tomto světě, ztratí; s sebou si však ponesou odměnu za lásku a za to, co darovali potřebným; za to dostanou od Boha štědrou odměnu a odplatu.

Nechtějme být moudří a chytří podle lidských měřítek, ale spíše buďme prostí, pokorní a čistí. Nikdy nemáme toužit po tom, abychom převyšovali druhé, ale spíše buďme služebníky a buďme podřízeni každému lidskému zřízení kvůli Bohu. A na všech, kdo takto jednají a vytrvají až do konce, spočine Duch Páně a učiní si v nich příbytek; budou syny nebeského Otce, jehož skutky konají, a jsou bratrem, sestrou i matkou našeho Pána Ježíše Krista.

RESPONSORIUM

Mt 5, 3-4.6

Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. * Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví.

Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. * Blahoslavení.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys povolal svatého Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky