Modlitba růžence se ve své dnešní podobě šířila od 15. století především zásluhou dominikánů. Spočívá v opakování andělského pozdravení a v rozjímání o událostech z Ježíšova života a o spoluúčasti, kterou na jeho narození, utrpení a oslavení má jeho matka Panna Maria. Definitivní podobu růžence stanovil (1569) papež Pius V. Slavení dnešní liturgické památky bylo zavedeno (1572) na paměť vítězství nad Turky v námořní bitvě u Lepanta (7. X. 1571); od roku 1573 přeloženo na první říjnovou neděli; po vítězství nad Turky u Petrovaradina (v dnešní Jugoslávii) rozšířeno pro celou církev (1716); v dnešní den se slaví od roku 1913.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!
Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.
Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.
Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.
Během dne:
Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!
Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.
Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.
Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.
Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.
Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá na věky.
Velebte Pána, vždyť je dobrotivý, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Velebte Boha nade všemi bohy, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Velebte Pána nade všemi pány, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
On velké divy učinil, on sám, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
On v moudrosti své stvořil nebesa, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
On nad vodami zemi rozprostřel, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
On stvořil všechna světla veliká, *
vždyť jeho láska trvá na věky:
to slunce, aby vládlo nade dnem, *
vždyť jeho láska trvá na věky:
měsíc a hvězdy k vládě nad nocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky. △
Ant. Pán velké divy učinil, on sám, vždyť jeho láska trvá na věky.
Ant. 2 Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
V prvorozencích Egypťany zhubil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Vyvedl z jejich středu Izraele, *
vždyť jeho láska trvá na věky:
přemocnou rukou, napřaženou paží, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
On Rákosové moře přeťal v části, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
provedl Izraele mezi nimi, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
do moře smetl faraona s vojskem, *
vždyť jeho láska trvá na věky. △
Ant. Vyvedl Izraele z Egypta přemocnou rukou, napřaženou paží.
Ant. 3 Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
Hrůzami pouště převedl svůj národ, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
On mocné krále potíral svou silou, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
on skvělé krále pobíjel svou mocí, *
vždyť jeho láska trvá na věky;
Sehona, jenž byl králem Amoritů, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Jakož i Oga, krále bašanského, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Dal jejich kraje potom za dědictví, *
vždyť jeho láska trvá na věky,
dědictví Izraeli, svému lidu, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
On vzpomněl na nás v našem ponížení, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Od našich nepřátel nás osvobodil, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
On dává pokrm všemu živoucímu, *
vždyť jeho láska trvá na věky.
Vzdávejte díky Bohu, Pánu nebes, *
vždyť jeho láska trvá na věky. △
Ant. Vzdávejme díky Bohu, Pánu nebes, od našich nepřátel nás osvobodil.
Ukazuj mi, Pane, svoje cesty.
Uč mě kráčet tvými stezkami.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Filipanům
4,10-23
Poděkování za poslanou pomoc
Velmi jsem se v Pánu zaradoval, že jste zase jednou mohli rozvinout starost o mě. Mysleli jste na to ovšem vždycky, scházela vám příležitost. Ne že bych si snad stěžoval na nedostatek. Já jsem se naučil být spokojen s tím, co právě mám. Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
Ale jste hodní, že jste mi pomohli v mém tíživém postavení. Sami dobře víte, Filipané, že na začátku práce pro evangelium, když jsem odcházel z Makedonie, žádná církevní obec si se mnou nevyrovnávala vzájemně příjmy a vydání. Jen vy jste to dělali. Také do Soluně jste mi vícekrát poslali pomoc, když jsem potřeboval. Ne že bych vyhledával dary, ale hledám hodně kladných položek ve prospěch vašeho účtu. Dostal jsem všecko, co potřebuji, ano ještě více, než potřebuji. Mám teď všeho dost, když jsem dostal od Epafrodita vaši zásilku. Je to jako libá vůně, oběť Bohu příjemná a milá. A protože můj Bůh je přebohatý, skvěle vám to odplatí skrze Krista Ježíše ve všem, cokoli budete potřebovat. Bohu, našemu Otci, buď sláva na věčné věky! Amen.
Každému z věřících posílám pozdrav v Kristu Ježíši. Pozdravují vás bratři, kteří jsou se mnou. Pozdravují vás všichni zdejší křesťané, zvláště ti, co jsou v císařských službách.
Milost Pána Ježíše Krista buď s vámi! Amen.
RESPONSORIUM
Flp 4,12-13; 2 Kor 12,10
Dovedu žít v odříkání, a dovedu žít v hojnosti. Seznámil jsem se důvěrně se vším: se sytostí i s hladověním, s nadbytkem i nedostatkem. * Všechno mohu v tom, který mi dává sílu.
S radostí přijímám slabosti a úzkosti a snáším to pro Krista. * Všechno.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Bernarda, opata
(Sermo de Aquæductu: Opera omnia, Edit. Cisterc. 5 [1968], 282-283)
Je dobré rozjímat o tajemstvích spásy
Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. Pramen moudrosti, Slovo Otce na výsostech! Toto Slovo se tvým prostřednictvím, svatá Panno, stane člověkem, a ten, který říká: Já jsem v Otci a Otec je ve mně, říká také: Od Boha jsem vyšel a od něho přicházím.
Je řečeno: Na počátku bylo Slovo. Už vyvěrá pramen, ale zatím jenom sám v sobě. Potom se praví: A to Slovo bylo u Boha, přebývalo tedy v nepřístupném světle. Bůh sice říkal už od počátku: Co zamýšlím, je pro vaši spásu, a ne pro utrpení. Ale tvé myšlenky jsou v tobě skryté, a my nevíme, co zamýšlíš. Neboť kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem?
Sestoupila tedy na svět myšlenka spásy a uskutečnila se v díle spásy: Slovo se stalo tělem a už přebývá mezi námi. Přebývá skutečně vírou v našich srdcích, přebývá v naší paměti, přebývá v myšlení a sestupuje až do naší představivosti. Neboť co by si byl dříve mohl představovat člověk o Bohu, leda že by si v svém srdci vytvořil modlu? Bůh byl nepochopitelný a nepřístupný, neviditelný a zcela nepředstavitelný. Ale nyní chtěl, abychom ho chápali a viděli a mohli si ho představit.
Ale ptáš se, jak? Takto: jak leží v jeslích, odpočívá na klíně Panny Marie, káže na hoře, bdí v noci na modlitbách; nebo jak visí na kříži, je smrtelně bledý a umírá, sestupuje mezi mrtvé jako jejich svrchovaný Pán; nebo jak třetí den vstává z mrtvých a ukazuje apoštolům místa po hřebech jako známky vítězství, a nakonec vystupuje před jejich zraky do nebe.
Na které z těch tajemství by se nemělo s opravdovou láskou a zbožností myslet? Myslím-li na kterékoli z nich, myslím na Boha a je v tom ve všem ten, který je můj Bůh. Je tedy moudré rozjímat o těchto tajemstvích, jak jsem řekl, a soudím, že jedná prozíravě, kdo si připomíná jejich sladkost; podobá se té, kterou v jádrech svých plodů hojně vydal prut Árónův. Maria ji čerpala z nebeských zřídel a hojně ji přelévá na nás.
RESPONSORIUM
Panno Maria, tobě se nevyrovná žádná z jeruzalémských dcer: ty jsi matka Krále králů, paní andělů a královna nebe. * Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! * Požehnaná.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, vlej nám do duše svou milost, abychom ve spojení s Pannou Marií stále hlouběji prožívali tajemství našeho vykoupení, a dej, ať nás všechny, kdo jsme z andělova zvěstování poznali, že se tvůj Syn stal člověkem, jeho umučení a kříž přivede k slávě vzkříšení. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky