7. říjen 2023

Panny Marie Růžencové
Svátek
pro dominikány (OP)

Počátky modlitby růžence můžeme najít již ve středověku v mnišském prostředí. Po vzoru mnišských modliteb sestávajících ze sto padesáti žalmů se laici začali modlit sto padesát otčenášů, později zdrávasů. Dnešní formu dal růženci v 15. století lidový misionář dominikán Alan de La Roche [Roš], který mu vtiskl výrazně mariánský charakter. Růženec si tehdy získal ohromnou popularitu. Podporu našel také u mnoha papežů. Růžencovým papežem byl svatý Pius V. V roce 1569 doporučil růženec všem věřícím bullou Inter desiderabilia. Magistra dominikánského řádu pověřil zakládáním a vedením růžencových bratrstev. V druhé bulle Consueverunt Romani Pontifices téhož roku stručně popsal původ růžence, jeho prvky, účinky i způsob šíření růžencové zbožnosti. Sv. Pius V. se velmi zasloužil o obranu Evropy proti Turkům. Turci v roce 1571 dobyli Kypr, ale 7. října 1571 v Korintské zátoce u Lepanta prohráli v námořní bitvě. Jako projev vděčnosti za vítězství vyhlásil papež na tento den svátek Panny Marie Růžencové. V bulle Salvatoris Domini ze dne 5. března 1572 vyjádřil přesvědčení, že vítězství v bitvě bylo dosaženo na přímluvu Panny Marie. Kromě toho vložil do Loretánských litanií invokaci „Pomocnice křesťanů“.

Nona

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Hodina třetí z poledne,

jak dá Pán, v mžiku uběhne,

teď z hloubi srdce zbožného

velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví

přesvatá Boží tajemství.

Řiďme se vzorem Petrovým,

jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,

kéž apoštolé ochránci

nám slabé kroky pomohou

podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.

Žalm 118 (119), 81-88
XI – כ (Kaf)

Po tvé pomoci prahne má duše; *

důvěru mám a doufám v tvé slovo.

Po tvém výroku dychtí mé oči: *

kdy mi dáš svoji útěchu, Pane?

Jsem už jak měch, co byl vysušen kouřem, *

předpisů tvých však nezapomínám.

Kolik dnů tvému sluhovi zbývá? *

Kdy budeš soudit mé utlačitele?

Úkladné jámy kopou mi zpupní, *

ti, co se neřídí zákony tvými.

Příkazy tvé jsou pravda sama; *

oni mě stíhají lží, proto pomoz!

Málem mě na zemi zahubili, *

já však se držím tvých přikázání.

Podle své milosti ponech mi život, *

svědectví úst tvých zachovám věrně. 

Ant. Nebe i země pominou, ale má slova nepominou, praví Pán.

Ant. 2 Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.

Žalm 60 (61)
Modlitba vyhnance
Modlitba spravedlivého, který klade svou naději ve věčnost. (Sv. Hilarius)

Slyš, Bože, moje naříkání, *

modlitby mé si povšimni!

Od končin země k tobě volám, *

neboť mé srdce umdlévá.

,Vyveď mě na bezpečnou skálu *

vysokou pro mne přespříliš.

Vždyť jenom tys mé útočiště, *

před nepřítelem pevná věž.

Kéž bývám na věky v tvém stanu *

a pod ochranou křídel tvých!

Tys, Bože, slyšel moje sliby, *

jsi s těmi, kdo tvé jméno ctí.

Mnohé dny přidej ke dnům krále! *

Od rodu k rodu jeho věk!

Před Bohem navěky ať vládne! *

Láska a věrnost ať jsou s ním!

Za to chci vždy tvé jméno chválit, *

své sliby plnit den co den. 

Ant. Pane, tys mé útočiště, před nepřítelem pevná věž.

Ant. 3 Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.

Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Uslyš, Bože, moje naříkání, *

před hrůzami nepřátel mě zachraň!

Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *

dorážením těch, kdo pášou křivdy!

Jazyky si brousí jako meče, *

zlými slovy střílejí jak šípy,

ze zálohy stihnou nevinného, *

zasáhnou ho náhle, neviděni.

Odhodlaně kují zhoubné plány, †

kopou jámy, tajně kladou léčky, *

říkají si: „Kdo nás může vidět,

kdo prohlédne utajený záměr?“ †

Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *

do hlubiny člověkova srdce.

Bůh je věru stihne svými šípy, *

rány zasáhnou je znenadání.

Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *

každý nad nimi jen kývne hlavou.

Všichni lidé zachvějí se bázní, †

budou mluvit o zásahu Páně, *

neboť rozpoznají jeho dílo.

Spravedlivý raduje se z Pána, †

utíká se k němu, jím se chlubí *

každý, kdo je upřímného srdce. 

Ant. Pane, před hrůzami nepřátel mě zachraň.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 4, 14-16

Máme vynikajícího velekněze, který prošel až do nejvyššího nebe: je to Ježíš, Boží Syn. Proto se pevně držme svého vyznání. Náš velekněz není takový, že by nebyl schopen mít soucit s námi, slabými. Naopak! Vždyť on sám byl vyzkoušen ve všem možném jako my, kromě hříchu. Přistupujme proto s důvěrou k trůnu milosti, abychom dosáhli milosrdenství a nalezli milost, kdykoli potřebujeme pomoci.

Panno Maria, kéž skrze tebe najdeme uzdravení.

V Kristových ranách!

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Pane, z andělova zvěstování jsme poznali, že tvůj Syn se stal člověkem. Prosíme tě, vlej nám do duše svou milost, ať nás na přímluvu blahoslavené Panny Marie přivede jeho umučení a kříž ke slávě vzkříšení. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky