Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
V tomto dni, prvním ze všech dní,
v němž povstal náš svět stvořený,
Tvůrce, když zlou smrt přemohl,
pout zbavil nás, vstal ze hrobu.
Odhoďme všechnu malátnost,
čerstvěji z lůžka vstávejme,
už v noci Boží laskavost,
jak radí prorok, vzývejme.
Ať slyší náš hlas prosící,
nás podepře svou pravicí
a z hříchů až nás očistí,
ať v sídlech svých nás umístí.
Ať štědře nás tam odmění,
že v této svaté chvíli dne
jej velebíme písněmi,
ač odpočívat měli jsme.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
Během dne:
Už skví se s dobou světější
den osmý po dnech týdenních.
Posvětil jsi jej, Ježíši,
ty první ze všech vzkříšených.
Nejdříve už teď mocí svou
ze snění naše mysli vzbuď,
potom ať těla povstanou,
jež nepostihla druhá smrt.
Už vbrzku k tobě do oblak
se vznesem, Kriste, blaženi,
že s tebou žít vždy budem pak,
ty živote náš, vzkříšení.
Až ve tvář budem hledět ti,
tvou věčnou slávou prodchnuti,
poznáme tebe tak, jak jsi,
ty pravé světlo, radosti.
Až sedmi dary bohaté
nás odměnit dáš od Otce,
kéž naplní nás blaho tvé
pod vládou svaté Trojice. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 V kříži Páně poznáváme strom života.
Šťasten, kdo nechodí, jak bezbožní mu radí, †
na cestu hříšníků kdo nestoupá *
a nesedává v kruhu rouhačů,
kdo naopak se těší ze zákona Páně *
a dnem i nocí o něm přemítá.
Je jako strom při živých vodách zasazený, *
ovoce nese správně ve svůj čas
a jeho listí nikdy nezvadá, *
cokoli počne, všechno se mu daří.
Ne tak s bezbožnými, naprosto ne tak: *
ti jsou jak pleva unášená větrem.
Bezbožní proto neobstojí na soudu *
a hříšní v shromáždění spravedlivých.
Vždyť cestu spravedlivých střeží Pán, *
zlá cesta hříšných vede do záhuby. △
Ant. V kříži Páně poznáváme strom života.
Ant. 2 Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.
Proč se bouří kmeny pohanů, *
národy proč snují marné plány?
K boji povstávají králové, †
smlouvají se vládci proti Pánu, *
proti jeho pomazanému.
„Zpřetrhejme jejich okovy, *
shoďme ze sebe ta jejich pouta!“
Směje se jim na nebesích Pán, *
úsměšek má pro ně na svém trůnu.
Potom k nim však s hněvem promluví, *
vyděsí je ve svém rozhořčení:
„Já jsem svého krále dosadil *
na Siónu, na své svaté hoře!“
Rozhodnutí Páně rozhlásím. †
Takto ke mně promluvil můj Pán: *
„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.
Požádej, a národy ti dám, *
zemi budeš vlastnit do všech končin.
Povládneš jim prutem železným, *
jako z hlíny džbán je můžeš rozbít!“
Proto, králové, už prohlédněte, *
poučit se dejte, vládci země!
V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *
v rozechvění líbejte mu nohy,
ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †
neboť hněvem snadno může vzplanout. *
Blaze všem, kdo důvěřují v něho! △
Ant. Svého Krále jsem ustanovil na Siónu.
Ant. 3 Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!
Pane, kolik je mých nepřátel, *
kolik těch, kdo proti mně se strojí!
Kolik těch, kdo o mně říkají: *
„Toho ani Bůh už nezachrání!“
Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, *
jsi má chlouba, pozvedáš mou hlavu!
Hlasitě jsem volal k svému Pánu, *
vyslyšel mě ze své svaté hory.
Klidně uléhám a klidně spávám, *
klidně vstávám, neboť Pán mě chrání.
Ani tisíců se nezaleknu, *
když kol dokola mě obkličují.
Povstaň, Pane, zachraň mě, můj Bože! †
Vždy mým protivníkům rozbils tváře *
a všem zlým jsi povyrážel zuby.
Jenom u Pána je jistá spása, *
sešli svému lidu požehnání! △
Ant. Ty však, Pane, jsi můj pevný štít, ty pozvedáš mou hlavu!
Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle.
Moudře se navzájem poučujte a napomínejte.
PRVNÍ ČTENÍ
Z první knihy Samuelovy
28,3-25
Saul u věštkyně v Endoru
Samuel zemřel a celý Izrael ho oplakával. Pochovali ho v Ramě, jeho městě. Saul pak vymýtil ze země zaklínače a jasnovidce.
Filišťané se shromáždili, vtrhli do země a utábořili se v Šunemu. Saul proto shromáždil celý Izrael a utábořil se v pohoří Gelboe. Když Saul uviděl filišťanský tábor, strachy se celý roztřásl. I doptával se Saul Hospodina, ale Hospodin mu neodpovídal ani skrze sny ani skrze urím ani skrze proroky.
Tu řekl Saul svým služebníkům: „Vyhledejte mi ženu, která vyvolává duchy zemřelých. Půjdu k ní a dotážu se jí.“ Jeho služebníci mu řekli: „Taková žena, která vyvolává duchy zemřelých, je v Endoru.“ Saul se přestrojil, vzal si jiné šaty a šel tam spolu se dvěma muži. Přišli k té ženě v noci a on jí řekl: „Věšti mi prostřednictvím ducha zemřelého. Přivolej mi, koho ti řeknu.“ Žena mu odpověděla: „Však ty víš, co udělal Saul, že vyhladil ze země zaklínače a jasnovidce. Proč mi strojíš léčku? Chceš mě vydat na smrt?“ Ale Saul se jí zapřisáhl při Hospodinu: „Jakože živ je Hospodin, žádný trest tě za to nestihne.“ Žena se ho zeptala: „Koho ti mám přivolat?“ Odvětil: „Přivolej mi Samuela.“
Když žena Samuela uviděla, hlasitě vykřikla a obrátila se na Saula: „Proč jsi mě obelstil? Vždyť ty jsi Saul!“ Ale král jí řekl: „Neboj se! Co vidíš?“ Žena Saulovi odvětila: „Vidím božský zjev, jak vystupuje ze země.“ Řekl jí: „Jak vypadá?“ Odpověděla: „Vystupuje starý muž, zahalený pláštěm.“ Saul poznal, že je to Samuel, sklonil se tváří až k zemi a klaněl se.
Samuel se Saula otázal: „Proč rušíš můj klid? Proč jsi mě dal přivolat?“ Saul řekl: „Jsem ve velkých úzkostech. Bojují proti mně Filišťané a Bůh ode mne odstoupil. Vůbec mi neodpovídá ani prostřednictvím proroků ani skrze sny. Proto jsem zavolal tebe, abys mi oznámil, co mám dělat.“ Samuel odvětil: „Proč se ptáš mne, když Hospodin od tebe odstoupil a stal se tvým protivníkem? Hospodin učinil, co prohlásil skrze mne: Hospodin vytrhl království z tvé ruky a dal je tvému bližnímu, Davidovi. Žes neuposlechl Hospodina a nestal se vykonavatelem jeho planoucího hněvu proti Amalekovi, za to ti dnes Hospodin udělá toto: Spolu s tebou vydá Hospodin do rukou Filišťanů též Izraele. Zítra budeš ty i tvoji synové u mne. Také izraelský tábor vydá Hospodin do rukou Filišťanů.“
Saul se rázem skácel v celé své délce k zemi; tak velice se polekal Samuelových slov. Nebylo v něm síly, protože nepojedl chleba celý den a celou noc. Žena přistoupila k Saulovi a viděla, jak strašně se zhrozil. Řekla mu: „Hle, tvoje služebnice tě uposlechla. Dala jsem v sázku svůj život. Poslechla jsem tě v tom, cos mi poručil. Teď zase ty prosím poslechni svou služebnici. Předložím ti sousto chleba a pojíš, aby ses posílil, vždyť musíš pokračovat v cestě.“ Ale on se zdráhal. Říkal: „Nebudu jíst.“ Jeho služebníci spolu s tou ženou však na něho naléhali a on je uposlechl. Povstal ze země a posadil se na lože. Žena měla doma vykrmeného býčka. Rychle ho připravila k hodu, nabrala mouky, zadělala a napekla nekvašených chlebů. Předložila to Saulovi i jeho služebníkům a oni jedli. Pak se zvedli a odešli ještě té noci.
RESPONSORIUM
Srov. 1 Kron 10,14.13
Saul nedbal na Hospodinovo slovo a neplnil jeho příkaz. * Bůh přenesl jeho království na Davida.
Saul zemřel pro svou nevěrnost vůči Hospodinu, protože se dotazoval věštkyně a nedoufal v Hospodina. * Bůh.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého papeže Pavla VI.
(Hom. Manilæ habita die 29 novembris 1970)
Hlásáme Krista až na konec světa
Běda mi, kdybych nehlásal evangelium! Neboť Kristus, on sám, mě právě k tomu poslal. Já jsem apoštol, já jsem také svědek. Čím vzdálenější je cíl, čím obtížnější je úkol, tím mocněji na nás naléhá láska. Máme hlásat jeho jméno; Ježíš je Mesiáš, Syn Boha živého. On je ten, kdo nám zjevil neviditelného Boha, on je dříve zrozený než celé tvorstvo, všechno v něm spočívá. On je učitel a vykupitel lidstva, pro nás se narodil, zemřel a vstal z mrtvých.
On je středem dějin a středem vesmíru. On nás zná a miluje, je přítelem a průvodcem našeho života. Je mužem bolesti i naděje. Právě on přijde znovu a bude nakonec naším soudcem, a jak doufáme, i plností života a naší blažeností navěky.
Kéž bych o něm nikdy nepřestal mluvit! Vždyť on je světlo a pravda, ano, cesta, pravda a život. On je chléb a pramen živé vody, neboť tiší náš hlad a naši žízeň. On je pastýř, vůdce, vzor, naše útěcha, náš bratr. Byl jako my, a víc než my malý, chudý, ponížený, vystavený strádání, utiskovaný a trpící. Kvůli nám mluvil a konal divy, kvůli nám založil nové království, kde chudí jsou blahoslavení, kde mír je obecným základem života, kde se dostává povýšení těm, kdo mají čisté srdce, a útěchy těm, kdo pláčou, kde ti, kdo hladovějí po spravedlnosti, docházejí nasycení, kde hříšníci mohou dosáhnout odpuštění a kde všichni lidé jsou bratři.
Ano, takový je Kristus Ježíš, ten, o kterém jste už jistě slyšeli a kterému už většina z vás jistě patří, protože jste křesťané. Vám, křesťané, tedy opakuji jeho jméno a i všem ostatním je zvěstuji: Kristus Ježíš je začátek a konec, alfa a omega, král nového světa, tajemný a nejvyšší smysl lidských dějin a našeho osudu. On je prostředník a přímo most mezi zemí a nebem. On je v nejhlubším smyslu Syn člověka, dokonaleji než všichni lidé, neboť je Syn Boží, věčný a nekonečný, a syn Marie, požehnané mezi všemi ženami, jeho matky podle těla a naší matky ze společenství s Duchem tajemného těla.
Ježíš Kristus! Mějte na paměti: On to je, kterého vám hlásáme pro věčnost. A chceme, aby jeho jméno zaznívalo až do končin světa a po všechny věky věků.
RESPONSORIUM
2 Tim 1,10; Jan 1,16; Kol 1,16-17
Náš spasitel Ježíš Kristus zlomil moc smrti a přinesl nám světlo nepomíjejícího života v evangeliu. * Všichni jsme dostali z jeho plnosti, a to milost za milostí.
Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho, on je dříve než všechno ostatní a všechno trvá v něm. * Všichni.
HYMNUS Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty jsi světlo a nejsou v tobě žádné temnoty, tys nás přijal za vlastní a tím jsi nás učinil syny světla; dej, ať v nás nenajde místo temnota bludů, ale ať v nás září světlo tvé pravdy. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky