Narodil se kolem roku 1175 na zámku Penafortu u Barcelony. Stal se profesorem církevního práva v Bologni a později kanovníkem barcelonské katedrály. Na přání Petra Nolaska sestavil v roce 1222 stanovy pro nově zakládaný řád, jehož posláním bylo vykupovat křesťany z muslimského zajetí. Sám vstoupil k dominikánům a v letech 1238-1240 byl generálním představeným. Vyzval Tomáše Akvinského, aby napsal dílo „Summa contra gentiles“. Na pokyn Řehoře IX. vydal sbírku papežských dekretů. Mezi jeho spisy vyniká příručka pro zpovědníky „Summa casuum“. Zbytek života prožil v rodné Katalánii, kde se snažil navázat dialog s muslimy a kde také 6. I. 1275 v Barceloně zemřel. Za svatého byl prohlášen v roce 1601.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Když uzří dítě králové,
padají v prach a dary své,
zlato i myrhu s kadidlem
mu nesou s láskou v srdci svém.
Všimni si, Hochu, pečlivě
odznaku říše, moci své.
Tvůj věčný Otec trojí cíl
poslání tvému předurčil.
Kadidlo sábské, zlatý dar
hlásají, že jsi Bůh a Král,
zatímco vonné myrhy drť
předvídá temný hrob a smrt.
Slavnější jsi všech velkoměst,
Betléme, jemuž dáno jest,
že narodit se v tobě směl
vtělený Bůh, náš Spasitel.
Jak proroci to hlásali
a v Písmě zaznamenali,
mu Otec – Tvůrce – přikázal,
by vládu do svých rukou vzal.
Vládu nade vším, co kde jest,
nad zemí, moři, světy hvězd,
od východu až k západu,
od nebe k pekel základu.
Ježíši, tebe každý chval,
pohanům že ses ukázal,
i Otce, Ducha milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci.
Slavte Pána za to, jak je dobrý, *
jak až na věky je milosrdný!
Kdo vylíčí mocné skutky Páně, *
kdo vypoví všechnu jeho slávu?
Blaze těm, kdo zachovají právo, *
kdo si vždycky vedou spravedlivě!
Z lásky k svému lidu vzpomeň na nás, *
přijď nám, Pane, rychle ku pomoci!
Přej nám šťastný díl svých vyvolených, †
radovat se radostí tvých věrných *
a tvým dědictvím se honosit!
Hřešili jsme jako naši předci, *
žili bezbožně a v nepravosti.
Naši předci za egyptských časů *
nechápali tvoje velké činy,
nemyslili na tvá dobrodiní, *
vzepřeli se Pánu u moře.
Zachránil je přesto pro své jméno, *
aby ukázal svou velkou moc.
Proti moři zahrozil a vyschlo, *
vodou je jak stepí provedl.
Vytrhl je z ruky nenávistných, *
vykoupil je z moci nepřátel!
Spláchly vody jejich protivníky, *
ani jediný z nich nezůstal.
Tehdy jeho slovům uvěřili, *
tehdy zapěli mu chvalozpěv.
Zas však jeho skutků zapomněli, *
nevyčkali, jak on rozhodne,
chtivostí se v poušti dali strhnout, *
pokoušeli Boha v pustině.
Dal jim tedy, co tak vymáhali, *
ale s tím i zhoubnou nákazu.
Řevnili v svých stanech na Mojžíše, *
na Árona, zasvěcence Páně:
Datana pak pohltila země, *
zasypala Abiramův houf,
rozmohl se požár v jejich tlupě, *
sžehl plamenem ty bezbožné.
Ant. Vzpomeň na nás, Pane, přijď nám rychle ku pomoci.
Ant. 2 Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem.
U Horebu odlili si tele, *
modle kovové se klaněli,
a tak svoji slávu zaměnili *
za podobu býložravce z kovu.
Na zachránce Boha zapomněli, *
jaké konal divy v Egyptě,
jaké zázraky tam v zemi Cháma, *
jaký v Rudém moři velediv.
Už se chystal k jejich zahubení, *
kdyby Mojžíš, jeho vyvolenec,
nebyl se jich vůči němu zastal, *
aby zdržel zhoubný jeho hněv.
Opovrhli vytouženou zemí, *
jeho slovům věřit odmítli,
ustavičně reptali v svých stanech, *
hlasu Páně odpírali sluch.
Vztáhl na ně paži přísahaje, *
že je v poušti zcela rozmetá,
v národech že rozptýlí rod jejich, *
rozpráší je po všech končinách.
Přidali se k Baál Peórovi, *
z žertev mrtvých bohů jídali.
Hanebnostmi popouzeli Pána, *
až je stihla rána morová.
Tu však povstal Pinchas, aby trestal *
a tak mor byl opět odvrácen.
Což mu připočteno za zásluhu *
z rodu do rodu a na věky.
U vod meribských pak rouhali se, *
že i Mojžíš zkusil kvůli nim:
neboť tak mu rozdráždili mysl, *
že byl stržen k slovům nemoudrým.
Ant. Hleď, abys nikdy nezapomněl na úmluvu s Pánem, svým Bohem.
Ant. 3 Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských.
Dál pak nevyhladili ty kmeny, *
jak jim bylo Pánem řečeno,
nýbrž s pohany se pomísili, *
chytili se jejich špatností.
Uctívali s nimi jejich modly, *
které pro ně byly nástrahou,
takže svoje syny a své dcery *
přinášeli v oběť démonům.
Nevinnou krev marně prolévali, *
krev svých dětí, synů jako dcer,
na oltáři kananejských model, *
hříchem krve znesvětili kraj.
Tak se svými skutky poskvrnili, *
takto byli Bohu nevěrni!
Zahořel Pán hněvem na svůj národ, *
pojal odpor k svému dědictví.
V ruce pohanů je proto vydal; *
vládli jim, kdo chovali k nim zášť.
Utiskovali je nepřátelé, *
jejich moci byli poddáni.
Přemnohokrát Pán je vysvobodil, †
oni však mu vzdorovali stále; *
do svých vin se propadali dál.
On vždy znova shlédl k jejich bídě, *
kdykoli je slyšel naříkat,
kvůli nim byl pamětliv své smlouvy, *
z lásky nesmírné se slitoval,
takže vzbudil soucit k nim i ve všech, *
u kterých se octli v zajetí.
Vysvoboď nás, Pane, ty náš Bože, *
shromáždi nás z krajin pohanských,
ať tvé svaté jméno velebíme, *
slávou tvou se smíme honosit!
Veleben buď Pán, Bůh Izraele, †
od počátku věků na věky! *
Všechen lid ať nyní volá: Staň se! △
Ant. Vysvoboď nás, Pane, shromáždi nás z krajin pohanských.
Nebe hlásá jeho spravedlnost.
Jeho slávu vidí národy.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Izaiáše
61, 1-11
Hospodinův duch bude nad jeho služebníkem
Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou,
protože mě Hospodin pomazal,
poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným,
obvázat ty, jimž puká srdce,
oznámit zajatým propuštění,
svobodu uvězněným,
hlásat Hospodinovo milostivé léto
a den pomsty našeho Boha,
potěšit všechny soužené,
zarmoucené na Siónu obveselit,
dát jim věnec místo popela,
olej radosti místo smutku,
šat jásotu místo malomyslnosti.
Budou se nazývat „duby spravedlnosti“,
které Hospodin zasadil pro své oslavení.
Vystavějí odvěké zříceniny,
zbudují sutiny ze starých časů,
obnoví zničená města,
opuštěná od mnoha pokolení.
Ve vašich službách budou váš brav pást cizinci;
synové cizích národů budou vašimi rolníky a vinaři.
Vy se však budete nazývat „Hospodinovi kněží“,
bude se vám říkat „Služebníci našeho Boha“.
Budete požívat bohatství národů
a honosit se jejich slávou.
Místo své dvojnásobné potupy a pohany
budou nad svým údělem jásat;
proto obdrží dvojnásobný podíl ve své zemi,
budou mít věčnou radost.
Neboť já, Hospodin, miluji právo,
nenávidím loupež a nepravost.
Věrně odměním jejich práci,
uzavřu s nimi věčnou smlouvu.
Jejich rod bude známý mezi pohany
a jejich potomstvo uprostřed národů.
Kdo je spatří, všichni uznají:
„To je rod, jemuž Hospodin žehná!“
Radostí budu jásat v Hospodinu,
má duše zaplesá v mém Bohu,
neboť mi oblékl roucho spásy,
oděl mě šatem spravedlnosti
jako ženicha okrášleného věncem,
jako nevěstu ozdobenou šperky.
Jako země rodí rostlinstvo,
jako zahrada dává vzejít setbě,
tak Pán, Hospodin, dá vyrašit spravedlnosti
a slávě před všemi národy.
RESPONSORIUM
Iz 61, 1; Jan 8, 42
Duch Páně, duch Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, * obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným.
Já jsem vyšel od Boha a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal * obvázat.
DRUHÉ ČTENÍ
Z listu svatého Rajmunda
(Monumenta Ord. Præd. Hist. 6,2, Romæ 1901, pp. 84-85)
Bůh lásky a pokoje nechť dá vašemu srdci mír
Jestliže hlasatel pravdy, který nikdy nelže, opravdu řekl, že všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu, budou pronásledováni, pak není podle mého soudu vyňat z tohoto obecného zákona nikdo, leda ten, kdo nechce nebo neumí žít v tomto věku rozvážně, spravedlivě a zbožně.
Vy však byste rozhodně neměli patřit k těm, jejichž dům si žije v klidu a míru a bezpečí, k těm, jimž nehrozí žádná Boží metla a jimž se v tomto životě vede dobře, až se v onen den propadnou do pekel.
Naopak, protože jste Bohu milí a on vás má rád, vaše bezúhonnost a zbožnost zasluhují a vyžadují, aby vás časté rány tříbily až k dokonalé a naprosté čistotě. Když tedy ostří meče, který nad námi visí, na vás čas od času dopadne dvojnásob nebo trojnásob často, právě z toho mějte velkou radost, neboť to můžete považovat za bezpečné znamení Boží lásky.
Ostrý dvojsečný meč znamená vnější zápasy a vnitřní úzkosti. Vnitřně se jeho rány zdvojnásobují a ztrojnásobují, jestliže nám protřelý zlý duch pomocí lsti nebo mámení zasévá do hloubi srdce nepokoj. V zápase s ním jste ostatně už dostatečně zkušení, vždyť jinak byste ani nemohli zakoušet celou tu líbeznost vnitřního pokoje a míru.
A zvenčí bije meč dvakrát a třikrát, jestliže bez příčiny propukne církevní pronásledování pro nějaké duchovní věci. Nejtěžší rány jsou přitom ty, které pocházejí od přátel.
To je ten žádoucí a blažený kříž Kristův, který s radostí přijal Ondřej a o němž Pavel, vyvolený Boží nástroj, tvrdí, že v něm je naše chlouba.
Mějte tedy oči upřené na Ježíše, původce a strážce naší víry. Ten trpěl naprosto bez viny, dokonce od vlastních lidí, a byl zařazen mezi zločince. A až budete pít kalich Pána Ježíše – ó jak je nádherný! – vzdávejte Pánu díky, neboť on je dárcem všeho dobra.
A sám Bůh lásky a pokoje nechť dá vašemu srdci mír a bezpečně vede vaše kroky. Skrytostí své tváře ať vás skryje před lidskými zmatky, dokud vás jednou neuvede a neusadí tam, kde v jeho plnosti budete navěky přebývat v líbeznosti klidu a míru, ve stáncích utěšených a v bezpečné blaženosti.
RESPONSORIUM
Světlem svého učení osvěcoval ty, kdo žili v temnotách, * a žárem lásky vykupoval chudáky a vězně.
Hříšníky přiváděl na správnou cestu, ubožáky vysvobozoval z rukou mocných * a žárem lásky.
MODLITBA
Modleme se.
Milosrdný Bože, tys naplnil svatého Rajmunda velikou láskou k hříšníkům a zajatcům; na jeho přímluvu nás vysvoboď z otroctví hříchu, abychom svobodně konali, co se ti líbí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky