Byl pravděpodobně syrského původu a podrobnější zmínky o Antiochii (Sk 6, 1-6; 11, 20-30; 13, 1 a násl.) vzbuzují dojem, že odtud pocházel. Nepatřil k židovskému národu (srov. Kol 4, 11 a násl.) a byl lékařem (Kol 4, 14). Doprovázel sv. Pavla na jeho druhé apoštolské cestě od Troady až do Filip (Sk 16, 10-17). Tam patrně asi 6 let upevňoval křesťanské učení (asi 51 – 57), potom se znovu přidal k sv. Pavlovi při návratu z třetí apoštolské cesty a šel s ním do Jeruzaléma (Sk 20,5-21,18); tam se setkal s apoštolem Jakubem a s jeruzalémskými staršími (21, 18). Byl s apoštolem Pavlem na cestě do římského vězení (Sk 27, 1-28, 16; Kol 4, 14; Flm 24), při následujícím dvouletém pobytu v Římě měl možnost poznat se s evangelistou Markem (Kol 4, 10-14; Flm 24) a jako jediný zůstal v Pavlově blízkosti i při druhém věznění před smrtí v Římě (2 Tim 4, 11). Jeho další osudy nejsou bezpečně známé, protože zprávy o místech jeho působení se velmi liší (Galie, Itálie, Dalmácie, Řecko). Zemřel pravděpodobně v Achai. Východní i západní křesťané slaví jeho svátek 18. X. Jeho evangelium a Skutky apoštolů zdůrazňují Boží milosrdenství a otevřenost poselství spásy pro všechny národy i společenské vrstvy.
Tercie
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
Nebo:
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit.
S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí.
Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému.
Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky. △
Ant. K tobě, Pane, volám, s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Ant. 2 Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.
Bože odplaty, můj Pane, *
Bože pomsty, zaskvěj se!
Povstaň, ty, jenž soudíš zemi, *
pyšným jejich skutky splať!
Jak se hříšní dlouho, Pane, *
jak se dlouho budou smát?
Tlachají a mluví zpupně, *
chvástají se, zločinci!
Po tvém lidu, Pane, šlapou, *
tisknou tvoje dědictví!
Poutníky a vdovy rdousí, *
zabíjejí sirotky!
Říkají: Pán toho nedbá, *
nevidí Bůh Jákobův.
Pozor, pošetilci v lidu! *
Hlupáci, kdy zmoudříte?
Neslyší, kdo ucho vsadil, *
nevidí, kdo stvořil zrak?
Neztrestá, kdo vodí rody, *
lidem dává poznání?
Pán zná myšlenky všech lidí, *
že jsou van a nicota. △
Ant. Pán zná myšlenky všech lidí, že jsou van a nicota.
Ant. 3 Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.
Šťasten, koho učíš, Pane, *
vedeš ve svém zákoně!
Pokoj za dnů zlých mu přeješ, *
až vykopou hříšným past.
Vždyť svůj lid Pán nezavrhne, *
neopustí dědictví.
Spravedliví dojdou práva, *
šťastných konců poctiví.
Kdo však postaví se za mne *
proti těm, kdo pášou zlo,
kdo se zastane mé věci, *
před zločinným násilím?
Nebýt Pán mým pomocníkem, *
padl jsem v kraj mlčení.
Dřív než pomyslím, že klesám, *
už mě, Pane, podpíráš!
Když se v srdci množí úzkost, *
útěchou mě vzpružuješ.
Je tvým spojencem soud zkázy, *
který křivdí bezprávně?
Zničit chtějí spravedlivé, *
odsoudit krev nevinnou!
Avšak pro mne Pán je hradem, *
skálou spásy mé je Bůh.
On je ztrestá za úskoky, †
v jejich zlobě zahubí, *
zahubí je Pán, náš Bůh! △
Ant. Avšak pro mne Pán je hradem, skálou spásy mé je Bůh.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 1, 16-17
Za evangelium se nestydím. Jím se přece projevuje Boží moc a přináší záchranu každému, kdo věří, nejdříve ovšem židům, ale pak i pohanům. Neboť v něm se odhaluje Boží spravedlnost, která je z víry a vede k víře. Tak je psáno: „Spravedlivý bude žít z víry.“
Jejich hlas prostupuje celou zemi.
Zní mluva nebes na sám konec světa.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys povolal svatého Lukáše, aby svým kázáním i tím, co napsal, hlásal nezměrné bohatství tvé milosrdné lásky; prosíme tě, dej, aby ti, kdo přijali víru, vytvářeli jednotu srdce i ducha, a aby všichni lidé uviděli tvou spásu. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky