Narodil se v roce 1390 v šlechtické rodině Capocciů v Citta di Castello (latinsky Tifernum). V patnácti letech vstoupil v Cortoně do řádu. Klášter krátce předtím přijal reformu. Byl žákem blahoslaveného Vavřince z Ripafratty a přítelem svatého Antonína Florentského a blahoslaveného fra Angelica. Působil jako kazatel, především ve střední Itálii, a horlivý reformátor klášterů. Ve svých kázáních doporučoval posluchačům rozjímat o časné smrti, aby byli uchráněni od smrti věčné. Zemřel v Cortoně 21. října 1445 a byl pohřben v kostele sv. Dominika. Jeho kult schválil 11. května 1816 Pius VII.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
V noci a časně ráno:
Věčné světlo, mocný jase,
dni, jenž nikdy nehasne,
vítězi nad temnou nocí,
jenž rozžíháš světlo dne,
nepříteli všeho temna,
našich myslí zářný sne!
Tvým zrodem se probouzíme,
vstáváme, jak zavoláš,
jsme-li s tebou, blažení jsme,
bez tebe zlo deptá nás,
ty před věčnou smrtí chráníš
duši, v níž plá tvoje zář.
Skrze tebe přemůžeme
smrt, zlý svět a jeho tmy.
Proto nás, ty Vládce mocný,
tímto světlem zasáhni,
jež moc žádná nezatemní
a které vše rozjasní.
Sláva Otci a též tobě,
rovněž Duchu Svatému,
životu všech, světlu, míru,
Bohu trojjedinému,
vznešenému navždy Božstvu,
jménu nad vše sladkému. Amen.
Během dne:
Nevyšels, Bože, z nikoho,
jen sám ze sebe samého.
Ty chtěl jsi mezi lidi jít:
nám na pomoc, náš Bože, přijď!
Ty naší vroucí touhou jsi:
buď naší láskou, radostí,
ať po tobě vždy prahneme
a tvého blaha dojdeme.
Všech Pane, Otče nejvyšší,
se Synem Panny nejčistší,
i s Duchem svým nás stále veď
jak v nitru, tak i navenek.
Trojice, jen se rozpomeň,
že stvořila jsi z lásky jen
člověka, z něhož Boží hněv
sňala ta nejcennější krev.
Když jeden Bůh náš Tvůrce byl
a z lásky Kristus vykoupil
svým utrpením všechny nás,
jen láskou svou nás, Pane, spas.
Ať Trojice se raduje,
ať v míru nad vším kraluje,
buď všechna moc jí, klanění,
ať jí čest, chvála věčně zní. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Pán mluví, Pán a Bůh, a volá zem *
od slunce východu až na západ.
Ze Siónu, té hory překrásné, *
se v oslnivé záři zjevuje.
To přichází náš Bůh, a nemlčí, †
všespalující oheň před ním jde, *
okolo něho bouře burácí.
Svolává shora nebesa i zem, *
odhodlán konat nad svým lidem soud:
„Shromážděte mi moje vyvolené, *
co při oběti stvrdili mou smlouvu!“
A nebe hlásá jeho spravedlnost, *
že on je Bůh a právem rozsoudí. △
Ant. Pán svolává shora nebesa i zem, odhodlán konat nad svým lidem soud.
Ant. 2 Ke mně volej za dnů soužení, a vysvobodím tě.
„Slyš, můj lide, nyní promluvím! *
Izraeli, proti tobě svědčím. *
Viním tě a soudím tváří v tvář, *
neboť já jsem Pán a já jsem Bůh tvůj!
Nekárám tě pro tvé oběti, *
mám tvé žertvy stále před očima.
Nevezmu však býky z chlévů tvých, *
ani nechci kozly z tvého stáda.
Vždyť mě patří všechna lesní zvěř, *
tisíce mám zvířat na svých horách.
Znám i všechno ptactvo nebeské, *
mé je vše, co na polích se hemží.
Kdybych lačněl, tobě nepovím; *
můj je svět i vše, co obsahuje.
Cožpak já chci býčí maso jíst, *
cožpak se chci napít kozlí krve?
Oběť chvály Bohu přinášej, *
plň své sliby vůči Nejvyššímu!
Ke mně volej za dnů soužení, *
vysvobodím tě a vzdáš mi úctu!“ △
Ant. Ke mně volej za dnů soužení, a vysvobodím tě.
Ant. 3 Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
Kdežto hříšníkovi řekne Bůh: †
„Nač mi odříkáváš přikázání *
a mou smlouvu darmo bereš do úst,
když se vzpíráš mému vedení, *
odhazuješ za hlavu má slova?
Zloděje když vidíš, běžíš s ním, *
s cizoložníky jsi jedna ruka;
ústa ke špatnostem otvíráš *
a tvůj jazyk osnuje lež na lež;
o svém bratru mluvíš hanebně, *
na syna své matky kydáš hanu.
Tohle děláš – kdybych k tomu mlčel, *
myslil bys, že já jsem jako ty.
Pochopte, kdo jste Boha zapomněli, *
nežli vás vydám zkáze bez úniku!
Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály; *
kdo správně žije, dojde Boží spásy!“ △
Ant. Mne uctívá, kdo vzdává oběť chvály.
Nepřestáváme se za vás modlit a prosit.
Abyste dobře poznali Boží vůli.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Malachiáše
3,1-24
Hospodinův den
Hle, pošlu svého anděla, aby mi připravil cestu. Hned potom přijde do svého chrámu Panovník, jehož hledáte, a anděl smlouvy, po němž toužíte. Hle, přichází – praví Hospodin zástupů. Kdo však snese den jeho příchodu, kdo obstojí, až se objeví?
Vždyť je jako oheň, kterým se taví, jako rostlina valchářů! Usadí se, aby tavil a tříbil stříbro, očistí syny Leviho a vytříbí je jako zlato a stříbro a potom zase budou obětovat Hospodinu ve spravedlnosti. Zase bude Hospodinu příjemná oběť Judy a Jeruzaléma jako za dávných dnů, jako za minulých let. Přijdu k vám, abych vykonal spravedlnost; budu pohotovým svědkem proti kouzelníkům, cizoložníkům, křivopřísežníkům, proti těm, kdo utlačují nádeníka, vdovu a sirotka, porušují právo přistěhovalce a mě se nebojí – praví Hospodin zástupů.
Neboť já jsem Hospodin a nezměnil jsem se,
ale vy, Jakubovi synové, ještě jste neskončili s hříchy.
Od dob svých otců
jste se vzdálili od mých platných přikázání
a nezachovávali jste je.
Obraťte se ke mně,
a já se obrátím k vám
– praví Hospodin zástupů.
Vy se však ptáte: „V čem se máme obrátit?“
Smí člověk Boha šidit?
Ale vy mě šidíte!
Řekli jste: „V čem jsme tě ošidili?“
V desátcích a prvotinách.
Kletbou jste prokleti,
protože mě šidíte – celý národ!
Přineste všechny desátky do skladiště,
aby byl pokrm v mém domě,
a pak mě zkoušejte v tom
– praví Hospodin zástupů –
zda vám neotevřu průduchy nebes
a nevyleji na vás plnost požehnání.
Kvůli vám pohrozím škůdcům,
aby vám nekazili plody země,
aby vaše réva nebyla na poli neplodná
– praví Hospodin zástupů.
Všichni pohané vás budou velebit,
neboť budete vytouženou zemí
– praví Hospodin zástupů.
Drze proti mně mluvíte – praví Hospodin. Ptáte se: „Copak jsme mezi sebou mluvili proti tobě?“ Říkáte: „Zbytečné je sloužit Bohu! Jaký užitek máme z toho, že vůči němu zachováváme závazky, že kráčíme před Hospodinem zástupů v kajícím šatě? Nyní musíme za šťastné prohlásit lidi zpupné, vždyť mají úspěch ti, kdo se dopouštějí bezbožnosti, pokoušejí Boha, ale zůstávají bez pohromy!“
Tak mezi sebou rozmlouvali bohabojní, jeden s druhým. Hospodin to pozoroval a slyšel – před ním byla psána pamětní kniha pro ty, kdo se bojí Hospodina a ctí jeho jméno. Stanou se mým majetkem – praví Hospodin zástupů – v den, kdy budu jednat. Smiluji se nad nimi, jako se otec smilovává nad synem, který mu slouží. Opět uzříte rozdíl mezi spravedlivým a bezbožným, mezi tím, kdo Bohu slouží, a kdo mu neslouží.
Neboť hle, přijde den, který plane jako pec, slámou se stanou všichni zpupní, všichni, kdo se dopouštějí bezbožnosti! Den, který přijde, je spálí – praví Hospodin zástupů – že po nich nezůstane kořen ani větev!
Vám, kdo ctíte mé jméno, vzejde slunce spravedlnosti, které má na svých křídlech uzdravení; vyjdete a budete poskakovat jako vykrmená telátka. Rozšlapete bezbožníky, budou jako popel pod chodidly vašich nohou v den, kdy budu jednat – praví Hospodin zástupů.
Pamatujte na zákon mého služebníka Mojžíše,
kterému jsem na Chorebu
přikázal pro celého Izraele
příkazy a ustanovení.
Hle, pošlu vám
proroka Eliáše,
dříve než přijde
veliký a strašný Hospodinův den.
Obrátí srdce otců k synům,
a srdce synů k otcům,
abych nemusel přijít
a stihnout zemi kletbou!
RESPONSORIUM
Mal 3,1; Lk 1,15.17
Hle, pošlu svého anděla, aby mi připravil cestu. * Bude plný Ducha Svatého.
Půjde v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k dětem, neposlušné k smýšlení spravedlivých a připravil Pánu ochotný lid. * Bude.
DRUHÉ ČTENÍ
Z dekretu 2. vatikánského koncilu o službě a životě kněží
(Presbyterorum ordinis, n. 12)
Povolání kněží k dokonalosti
Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista-Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.
O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.
Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.
Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.
A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.
A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.
RESPONSORIUM
1 Sol 2, 8; Gal 4, 19
Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.
Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, ty chráníš od hříchu každého, kdo pamatuje na poslední věci člověka. Dej, ať nás kázání a příklad blahoslaveného Petra vedou k tomu, abychom nezapomínali na pozemskou smrt a lítostí nad svými hříchy unikli smrti věčné. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky