3. listopad 2023

Sv. Martina de Porres, řeholníka
Svátek
pro dominikány (OP)

Narodil se roku 1579 v Limě jako nemanželské dítě španělského rytíře Jana a Anny Velasquezové, propuštěné otrokyně černé pleti. Otec si nepřál být jmenován, protože matkou dítěte byla černoška. Jako španělský šlechtic se s ní nemohl oženit, ale jejich vztah pokračoval, protože se jim po dvou letech narodila dcera Juana. Matka děti zpočátku vychovávala sama a naučila je tomu nejzákladnějšímu – životu z víry. Žili v chudobě, ale byli vzornými křesťany. Po čase otec obě děti svěřil do výchovy svému strýci Diegovi z Mirandy. Zde se naučily číst a psát. Ve dvanácti letech byl Martin dán do učení k ranhojiči. Cítil povolání k řeholnímu životu a požádal o přijetí do řádu v klášteře Královny posvátného růžence. Po dlouhých rokováních však byl přijat pouze jako donát – jakýsi pomocník, který žil a pracoval v klášteře a řídil se pravidly třetího řádu sv. Dominika. Teprve po devíti letech života v klášteře mu bratři dovolili složit řeholní sliby bratra spolupracovníka. Po vzoru svatého Dominika věnoval Martin dny službě bratřím a noci modlitbě. Ve své službě druhým se neomezoval jen na řeholní spolubratry. Pomáhal všem potřebným a tak chtěl všechny přiblížit Pravdě. V klášterním společenství vystupoval vždy jako pracovitý, pokorný a přátelský spolubratr. K jeho dobrovolně přijatým formám kříže postupně přibývaly i různé nemoci a utrpení. On však všechno přijímal s pokornou odevzdaností do Boží vůle. Zemřel po krátké nemoci 3. listopadu 1639. Kanonizoval jej 6. května 1962 sv. Jan XXIII.

Nona

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Hodina třetí z poledne,

jak dá Pán, v mžiku uběhne,

teď z hloubi srdce zbožného

velebme Trojjediného.

Ať nám vždy v srdci čistém tkví

přesvatá Boží tajemství.

Řiďme se vzorem Petrovým,

jenž křížem žehnal nemocným.

Ať zpěv nám tryská ze srdcí,

kéž apoštolé ochránci

nám slabé kroky pomohou

podpírat mocí Kristovou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Žalm 118 (119), 73-80
X – י (Jod)

Rukama tvýma jsem stvořen a ztvárněn, *

osvěť mě, jak se tvým příkazům učit.

Ti, kdo tě ctí, na mne pohlédnou rádi *

za to, že spoléhám na tvoje slovo.

Vím, že tvé soudy, Pane, jsou správné, *

že jsi mě pokořil podle práva.

Útěchou buď mi tvé milosrdenství, *

jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Ať mi tvá slitovnost udělí život, *

neboť tvůj zákon mě oblažuje.

Hanba buď pyšným, že křivě mě tisknou, *

já však jen o tvých úradcích hloubám.

Ať se obrátí ke mně tví věrní, *

ti, kdo dbají tvých přikázání.

Utvrď mé srdce v tvých ustanoveních, *

abych nedošel zahanbení! 

Ant. Útěchou buď mi tvé milosrdenství, jak jsi je svému sluhovi slíbil.

Ant. 2 Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Žalm 58 (59), 2-5. 10-11. 17-18
Prosba o pomoc proti pronásledovatelům
Všechna tato slova ať nás poučí o Spasitelově lásce k jeho Otci. (Eusebios z Césareje)

Od mých nepřátel mě vysvoboď, můj Bože, *

chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Vysvoboď mě od těch, kdo jen křivdy pášou, *

proti vražedníkům přijď mi na pomoc!

Jenom na ně pohleď, kterak po mně slídí, †

kterak proti mně se mocní spolčili, *

i když na mně nelpí zločin ani hřích.

Nevinen jsem – oni útokem se ženou. *

Vzbuď se, pojď mi vstříc a sám se podívej!

Ty jsi moje síla, jenom k tobě vzhlížím, *

neboť ty jsi, Bože, útočiště mé.

Bůh můj milosrdný! Naproti mi spěchá – *

Pán mé odpůrce mi dává přehlížet.

Já však budu zpívat na tvou moc jen chvály, †

z lásky tvé se zrána vděčně radovat. *

Neboť tys můj hrad, jsi útočiště v nouzi,

ty jsi moje síla, jenom tobě zpívám, *

Pane, tys můj hrad, můj milosrdný Bůh. 

Ant. Můj Bože, chraň mě před těmi, kdo brojí proti mně.

Ant. 3 Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

Žalm 59 (60)
Prosba o pomoc po porážce
Ve světě budete mít soužení. Ale buďte dobré mysli. Já jsem přemohl svět. (Jan 16, 33)

Bože, to tys nás zavrhl a rozbil, *

hněvem jsi vzplanul: dej nám znovu vstát!

Zemí jsi otřásl a rozpoltil ji: *

zhoj její rány! Vždyť se kymácí!

Svůj národ nasytil jsi protivenstvím, *

napojil jsi nás vínem omamným.

Znamení vztyč těm, kdo tě uctívají, *

před luky ať se k němu uchýlí!

Aby se tvoji věrní zachránili, *

pomoz svou pravicí a vyslyš nás!

Promluvil Bůh ve svém svatostánku: †

„Zvítězím a Sichem přidělím, *

přeměřím i úval sukotský.

Galaád i Manasse mi patří, †

rovněž Efraím, má přilbice. *

Júda pak má velitelská hůl.

Moáb je mou umývací mísou; †

na Edom pak botu postavím, *

jásat budu nad Filištínskem.“

Kdo přivede mě k hrazenému městu, *

kdopak mě do Edomu provodí,

ne-li ty, jenžs nás odvrhl, můj Bože, *

a jenž už s naším vojskem netáhneš!

Na pomoc přijď nám proti nepříteli, *

když pomoc od lidí je nicotná.

S Pánem však svedem divy udatenství, *

on zdeptá naše ujařmitele! 

Ant. Blaze člověku, jehož Bůh kárá, on raní i léčí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 13-14

Bratři, vy jste byli povoláni ke svobodě. Ta svoboda však nesmí být záminkou, abyste se vraceli k prosazování sebe. Spíše si navzájem posluhujte láskou. Celý Zákon totiž ve své plnosti je obsažen v jediné větě: „Miluj svého bližního jako sebe“.

Oslavujte Pána, vzývejte jeho jméno.

Ohlašujte jeho díla mezi národy.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, svatého Martina jsi cestou pokory přivedl do nebeské slávy. Dej nám, ať v tomto životě tak napodobujeme jeho skvělý příklad, abychom s ním dosáhli povýšení v nebi. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky