30. říjen 2023

Bl. Terence Alberta O’Briena, biskupa,
a Petra Higginse, kněze, irských mučedníků

pro dominikány (OP)

Na 30. října ustanovila církev památku všech mučedníků, kteří zahynuli v Anglii a Irsku od roku 1537. Pronásledování katolíků v Irsku začalo už za krále Jindřicha VIII. Dne 1. listopadu 1537 totiž irský parlament přijal ustanovení, které zrušilo papežovu pravomoc nad církví v Anglii a Irsku a za hlavu církve prohlásilo krále. Od toho okamžiku nastalo pronásledování všech, kdo se odmítli tomuto rozhodnutí podřídit. Několik let poté píše biskup z Derry papeži Pavlu III. do Říma o ničení církve a zabíjení kněží, kteří se modlí za papeže a odmítají z kánonu mše vypustit jeho jméno. Pronásledování pokračovalo také za vlády Eduarda VI. a královny Alžběty. Z dominikánského řádu vydali svědectví krve v letech 1540 až 1713 devadesát čtyři bratři. Všechny irské mučedníky, kteří zahynuli v letech 1579-1654, beatifikoval 27. září 1992 sv. Jan Pavel II.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Nastala doba posvátná,

kdy podle Písma přijít má

mezi nás Tvůrce nebes sám,

nebeský Ženich církve k nám.

Rozumné panny jemu jdou

naproti s duší plamennou

a nesou lampy hořící,

radost jim září ze srdcí.

Ty nerozumné zmeškaly,

když do lamp oheň hledaly,

a marně buší v zoufalství

do bran věčného království.

A proto bdělí zůstaňme,

čisté srdce si uchraňme,

ať Pánu, až se navrátí,

můžeme vyjít naproti.

Dej, Králi, ať jsme hodni cti

i slávy tvého království,

ať smíme tebe též i my

velebit věčně písněmi. Amen.

Během dne:

Živote svatých, cesto, světlo spásy,

základe míru, dárce ctnosti vlídný,

Kriste, my tobě pokornými hlasy

zpíváme hymny.

Moc tvá se zračí v tom, co zmohou svatí,

co mají, co chtí srdci, slovy, činy,

vždyť jejich láska neustává pláti

plameny tvými.

Rač naší době dát mír, víru vroucí,

nemocným zdraví, hříšným odpustiti

a udělit všem dary nehynoucí

věčného žití.

Stejná buď sláva nejvyššímu Otci

i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,

a také Ducha, rovného jim mocí,

ctí vesmír celý. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Žalm 31, 2-17. 20-25
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23, 46)
I

V tobě mám, Pane, své útočiště, †

nedopusť, abych byl zahanben provždy! *

Spravedlivý jsi, vysvoboď mě!

Sluch ke mně nakloň, rychle mě zachraň, †

buď mou skálou, kde najdu svůj úkryt, *

pevným hradem, který mě chrání!

Neboť ty jsi můj hrad a má skála, *

veď mě a provázej pro své jméno!

Zachraň mě ze sítí nastražených, *

vždyť jenom ty jsi mé útočiště.

Svého ducha ti do rukou vkládám, *

spasíš mě, Pane, Bože věrný!

V záští máš ty, kdo ctí nicotné modly, *

já však mám důvěru jedině v Pána.

Zajásám, zaplesám nad tvou láskou, †

nad tím, žes na moji bídu shlédl, *

že ses mě ujal v mé tísnivé nouzi,

že jsi mě nevydal nepřátelům, *

že jsi mě vyvedl na volný prostor. 

Ant. Sluch ke mně nakloň, Pane, rychle mě zachraň.

Ant. 2 Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

II

Smiluj se, Pane, nade mnou v tísni, *

oči mám hořem zakaleny,

ve stálých útrapách plyne můj život, *

léta má míjejí v hořekování,

zármutkem chřadnou všechny mé síly, *

údy mi slabostí podklesávají.

Pro smích jsem všem svým nepřátelům, †

pro blázny sousedům, přátelům pro strach, *

jak mne kdo potká, přede mnou prchá.

Z paměti lidí jsem zmizel jak mrtvý, *

stal jsem se pohozeným střepem.

Slyším šuškání davu a hrozby, †

spolu se proti mně umlouvají, *

ukládají mi o holý život.

Já však se spoléhám na tebe, Pane, *

„ty jsi můj Bůh,“ ti s důvěrou říkám.

Pouze v tvých rukou je celý můj osud: *

vyrvi mě těm, kdo mě pronásledují!

Rozjasni tvář nad svým služebníkem, *

zachraň mě ve svém milosrdenství! 

Ant. Pane, rozjasni tvář nad svým služebníkem.

Ant. 3 Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

III

Jak velká je tvá dobrota, Pane, *

kterou máš pro ty, kdo se tě bojí,

kterou jsi přichystal pro ty všechny, *

kdo se před lidmi utekou k tobě!

Držíš je pod ochranou své tváře, *

kryješ je před lidským hanobením,

pod svou střechou jim úkryt dáváš *

před zlobou jazyků utrhačných.

Chvála buď Pánu za divy lásky, *

které mi prokázal za útisku.

Zatímco já jsem si v úzkosti říkal: *

už jsem zapuzen od tvých očí,

ty jsi přece jen slyšel můj nářek, *

s jakým jsem k tobě o pomoc volal.

Milujte Pána vy, kdo jste zbožní! *

Neboť své věrné Pán vždy chrání;

zato však těm, kdo jednají zpupně, *

plnou měrou za pýchu splatí.

Buďte silní a stateční srdcem *

všichni, kdo máte důvěru v Pána. 

Ant. Chvála buď Pánu za divy lásky, které mi prokázal za útisku.

Pane, k věrnosti mě veď a poučuj mě.

Vždyť jen ty jsi Bůh mé záchrany.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Moudrosti

1,16 – 2,1a.10-24

Bezbožní smýšlejí nemoudře o spravedlivém

Bezbožní svolávají smrt skutky i slovy,

za přítele ji považují, touží po ní,

smlouvu s ní umlouvají,

zasluhují stát se její kořistí.

Ti, kteří smýšlejí zvráceně, praví toto:

„Utlačujme spravedlivého chudáka,

nešetřme vdovy,

nemějme ohled na šediny letitého starce.

Moc ať je nám zákonem spravedlnosti,

vždyť slabost se ukazuje bez užitku!

Číhejme na spravedlivého, je nám k ničemu

a staví se proti našim skutkům,

vytýká nám přestoupení zákona,

předhazuje nám provinění proti mravům.

Chlubí se, že zná Boha,

nazývá se dítětem Páně.

Je výčitkou našemu smýšlení,

i dívat se na něho je k nesnesení.

Vždyť jeho život se nepodobá jiným,

jeho chování je přemrštěné!

Za zpotvořené nás považuje,

styku s námi se vyhýbá jak nečistotě,

blahoslaví konec spravedlivých

a chlubí se, že má za otce Boha.

Podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova,

zkusme, jak to s ním skončí.

Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme

a vysvobodí ho z ruky protivníků.

Zkoušejme ho soužením a trápením,

abychom poznali jeho mírnost

a přesvědčili se o jeho trpělivosti.

Odsuďme ho k hanebné smrti,

zda najde ochranu, jak říká.“

Tak smýšlejí, ale klamou se,

protože je oslepila jejich zloba,

neznají Boží tajemství,

nedoufají v odměnu zbožnosti

a nevěří v odplatu čistých duší.

Vždyť Bůh stvořil člověka k nesmrtelnosti,

udělal ho jak obraz vlastní přirozenosti,

ale ďáblovou závistí přišla smrt na svět,

zakusí ji ti, kdo jsou v jeho moci.

RESPONSORIUM

Mdr 2,1.12.13.17.18; Mt 27,43

Ti, kdo smýšlejí zvráceně, praví toto: Číhejme na spravedlivého, staví se proti našim skutkům, nazývá se dítětem Páně. Podívejme se, zda jsou pravdivá jeho slova. * Je-li spravedlivý Božím synem, Bůh se ho ujme a vysvobodí ho z ruky protivníků.

Spoléhal na Boha, ať ho teď vysvobodí, má-li v něm zalíbení. Přece řekl: Jsem Boží syn! * Je-li spravedlivý.

DRUHÉ ČTENÍ

Z listu svatého Klementa I., papeže, Korinťanům

(Cap. 21,1 – 22,5; 23,1-2: Funk 1,89-93)

Nezběhněme od Boží vůle

Hleďte, milovaní, aby se mnohá Boží dobrodiní neobrátila v naše odsouzení, nebudeme-li totiž v důstojném životě svorně konat to, co je v jeho očích dobré a co se mu líbí. Praví totiž kdesi: Duch Páně je světlo, které zkoumá skrýše nitra.

Mějme na paměti, jak je blízko a že mu není skryto nic z toho, o čem přemýšlíme a uvažujeme. Sluší se tedy, abychom nezběhli od jeho vůle. Raději ať se nad námi pohoršují lidé pošetilí a nerozumní, kteří se povyšují a vychloubají v pýše nad svou výmluvností, nežli Bůh.

Pána Ježíše, jehož krev byla za nás dána, mějme v zbožné úctě; své představené chovejme v uctivosti; starších si važme; mládež učme bázni Boží a své manželky veďme k dobrému: ať prokazují chvalitebnou čistotu mravů; v bezúhonnosti ať ukazují své laskavé smýšlení, a mírnost svého jazyka ať osvědčují mlčením; svou lásku ať věnují ne podle náklonnosti, nýbrž v počestnosti rovným dílem všem, kdo se bojí Boha.

Našim dětem ať se dostane křesťanské výchovy: ať se naučí, jakou moc má u Boha pokora, co u něho zmůže svatá láska, jak dobrá a vznešená je bohabojnost a že je záchranou pro všechny, kteří v ní svatě žijí s čistou myslí. Neboť on zkoumá myšlenky a úmysly; jeho dech je v nás, a odejme jej, kdy chce.

To vše upevňuje víra v Krista. On sám nás totiž k sobě volá skrze Ducha Svatého: Pojďte, synové, a slyšte mě, naučím vás bát se Hospodina. Miluje kdo život? Přeje si dny štěstí? Zdržuj svůj jazyk od zlého, své rty od falešných slov. Chraň se zlého a čiň dobré, hledej pokoj a usiluj o něj!

Ve všem milosrdný a dobrotivý Otec má rád ty, kdo se ho bojí. Vlídně a laskavě dává své milosti těm, kdo k němu přicházejí s čistým srdcem. Proto nepochybujme a naše duše ať nepovažuje jeho nesmírné a vzácné dary za zdání.

RESPONSORIUM

Žl 118 (119),101.95.102

Zadržuji své nohy od každé zlé cesty, abych dbal na tvá slova. * Dávám pozor na tvá přikázání.

Neodchyluji se od tvých rozhodnutí, protože tys mě poučil. * Dávám.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty jsi nám životem a smrtí blahoslavených mučedníků Terence a Petra dal příklad hrdinné lásky a odvahy; dej, prosíme, ať na jejich přímluvu neustále roste naše láska k tobě i bližním a ochotně ať přijmeme způsob smrti podle tvé vůle. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky