4. únor 2023

Sv. Kateřiny z Ricci, panny, řeholnice
nezávazná památka
pro dominikány (OP)

Narodila se 23. dubna 1522 v přední florentské rodině Ricciů. Když jí zemřela matka, dal ji otec na výchovu do kláštera benediktinek v Monticelli u Florencie. Ve dvanácti letech ji chtěl provdat, ale na její prosby jí dovolil vstoupit do kláštera dominikánských terciářek v Pratu. Při vstupu 18. května 1535 přijala řeholní jméno Kateřina. Už v době formace se u ní začala objevovat různá mystická vytržení. Její spolusestry je však pokládaly za roztržitost a uvažovaly o jejím propuštění. Jen na velké prosby směla zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Milovala Krista a s ním chtěla vykupovat, usmiřovat a obětovat se za spásu lidstva. Jako odměnu jí Kristus vtiskl svoje rány do rukou, nohou a boku. V letech 1542-1554 prožívala v extázích i na svém vlastním těle Kristovo utrpení. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla ženou velmi praktickou. Působila jako podpřevorka, novicmistrová a v roce 1552 ji sestry zvolily za svou doživotní převorku. Dbala, aby v klášteře byla poctivě zachovávána všechna řeholní pravidla. Byla duchovní přítelkyní svatého Karla Boromejského, svatého Pia V., svaté Marie Magdalény de Pazzi; jako přítelkyně svatého Filipa Neriho s ním sdílela úctu k Jeronýmu Savonarolovi. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Svou mimořádnou úctu ke Kristovu utrpení vyjádřila zvláště ve verších o umučení, složených z úryvků Písma svatého. Obětovala svůj život na odčinění hříchů světa, za obnovu církve a především za dobrý výsledek Tridentského koncilu. Zemřela po dlouhé nemoci v Pratu 2. února 1590. Benedikt XIV. ji 29. června 1746 svatořečil.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jitřenka tmu již zahání

a přivádí k nám nový den,

jejž Kateřiny zásluhy

i skvělé činy prozáří.

Buď zdráva, Kříže ctitelko,

ty učednice bolesti,

božské jsi lásky obětí,

cudnosti čistá lilie.

Kéž vždy tě následujeme

na cestě lásky královské

a oheň, kterým hoříš ty,

též naše srdce roznítí.

Krvavé rány, spásy znak,

jež Snoubenec ti daroval,

do nitra vyryj našeho

a přibij nám je do srdcí.

Snoubenče panen, Ježíši,

Synu Rodičky nejčistší,

kéž nebešťané blažení

věčně tě chválí písněmi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus: já nosím na svém těle stigmata Pána Ježíše.

Žalm 91 (92)
Chvála Boha Stvořitele
Vzdává se chvála za to, co učinil jednorozený Syn Boží. (Sv. Atanáš)

Dobré je oslavovat Pána, *

opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,

zrána tvou milosrdnost hlásat, *

za noci potom tvoji věrnost

s desítistrunnou harfou, s lyrou *

a s chvalozpěvy při citeře.

Blažíš mě, Pane, svými skutky, *

já plesám nad dílem tvých rukou.

Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *

jak myšlenky tvé přehluboké!

Nerozumný to nepochopí, *

bláhový pro to nemá smysl.

Ať jako plevel bují hříšní, *

ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,

to všechno jim je k věčné zkáze: *

ty však jsi navždy svrchovaný!

Neboť hle, tvoji nepřátelé, †

tví nepřátelé, Pane, zhynou, *

bezbožní budou rozprášeni.

Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *

olejem čerstvým pomazals mě.

Zvysoka shlížím na odpůrce, *

naslouchám řečem pomlouvačů.

Jak palma vzkvete spravedlivý, *

vzroste jak libanonský cedr.

Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *

pokvetou na nádvořích Božích.

Ponesou ovoce i v stáří, *

zůstanou šťavnatí a svěží

a budou svědčit: Pán je věrný, *

je skála má, je právo samo! 

Ant. Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus: já nosím na svém těle stigmata Pána Ježíše.

Ant. 2 Má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

Kantikum
Bůh obnoví svůj lid

Ez 36, 24-28

Budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. (Zj 21, 3)

Vezmu vás z národů †

a shromáždím ze všech zemí, *

a přivedu do vaší země.

Vyleji na vás čistou vodu †

a očistíte se od všech vašich nečistot, *

a ode všech vašich model vás očistím.

Dám vám nové srdce *

a nového ducha vložím do vašeho nitra,

vezmu z vašeho těla srdce kamenné *

a dám vám srdce z masa.

Svého ducha vložím do vás †

a učiním, abyste chodili v mých přikázáních *

a dbali na má ustanovení a konali je.

Budete bydlet v zemi, kterou jsem dal vašim otcům, †

a budete můj lid *

a já budu váš Bůh! 

Ant. Má duše plesá v mém Bohu, neboť mi oblékl roucho spásy a oděl mě šatem spravedlnosti jako nevěstu ozdobenou šperky.

Ant. 3 Oblékni se do krásy věčné slávy: vždyť Bůh na tobě ukáže svou zář.

Žalm 8
Velebnost Boží a důstojnost člověka
Všechno podřídil pod jeho nohy, a jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi. (Ef 1, 22)

Pane, náš vladaři, †

podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *

velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi!

Navzdory odpůrcům †

už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *

že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu.

Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *

anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:

co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *

Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš!

Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *

ověnčil jsi ho slávou a ctí;

jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *

všechno mu k nohám položil:

ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †

na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *

co jen se hemží stezkami vod.

Pane, náš vladaři, *

podivuhodné je po celé zemi tvé jméno. 

Ant. Oblékni se do krásy věčné slávy: vždyť Bůh na tobě ukáže svou zář.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Kor 4, 8a.10-11a

Ze všech stran se na nás valí trápení, ale nesoužíme se; stále prožíváme na svém těle Ježíšovo umírání, aby i Ježíšův život byl patrný na našem těle. Tak jsme my zaživa stále vydáváni na smrt pro Ježíše.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Tobě říká mé srdce: * Hledám tvou tvář. Tobě.

Po tvé tváři, Pane, toužím. * Hledám tvou tvář. Sláva Otci. Tobě.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Vstaň, pospěš si a pojď, panno Kateřino, která jsi vyprala doběla své roucho v krvi Beránka; byla jsi věrná až k smrti, přijmi od Pána věnec života.

Nebo: Já se však budu radovat v Pánu a jásat v Ježíši Kristu, mém Bohu.

PROSBY

Klaňme se Bohu, neboť on dal skrze svého Syna světu naději a život, a pokorně prosme:

Bože, vyslyš nás.

Pane a Otče všech, tys nám dopřál dočkat se začátku tohoto dne,

dej nám i milost žít s Kristem ke tvé chvále.

Zachovej nám víru, naději a lásku,

které jsi vlil do našich srdcí.

Uč nás stále pozvedat naši mysl k tobě,

abychom ochotně odpovídali na tvé volání.

Nedej nám podlehnout zlým úkladům a nástrahám

a odvrať naše kroky od každé špatnosti.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys chtěl, aby se svatá Kateřina proslavila rozjímáním o utrpení tvého Syna; na její přímluvu nám dej, abychom i my zbožně uctívali toto tajemství, a tak dosáhli ovoce vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky