Když papež Pius XII. (1.XI.1950) prohlásil za článek víry, že po skončení života „byla neposkvrněná Matka Boží vzata s tělem i duší do slávy nebeské“, potvrdil tím to, co křesťané už odedávna věřili a společně oslavovali dnešního dne při bohoslužbách. V Jeruzalémě se slavil dnešní den už v 5. století, od 6. století ho slaví celý křesťanský Východ a od 7. století se začíná slavit v Římě. V pozdějších staletích se stává nejčastějším titulem mariánských kostelů.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Do nebe vchází Maria
tak jako slunce zářící,
jako jitřena třpytivá
podobná krásou měsíci.
Královna světa spanilá
dnes na trůn slávy vstoupila,
blíž Synu, jehož Matkou jest
a jenž je dřív než světlo hvězd.
Vzata nad šiky andělské,
nad všechny tvory nebeské,
jediná cenou zásluh svých
předčí sbor svatých veškerých.
Toho, jejž v lůně nosila
a do jesliček vložila,
vidí ve slávě Otcově,
že nad vším světem panuje.
Ty, Panno panen vznešená,
oroduj za nás u Syna,
vždyť skrze tebe přišel k nám,
by mohl nám dát sebe sám.
Buď chvála Otci se Synem
i s Duchem Utěšitelem,
že poctili tě větší ctí,
než všechny jiné bytosti. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Povstaň, Královno a Panno, tys hodna věčné slávy, vstup proto do skvělého paláce věčného Krále.
Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy.
Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova.
Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
„Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji.
Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
„Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy! △
Ant. Povstaň, Královno a Panno, tys hodna věčné slávy, vstup proto do skvělého paláce věčného Krále.
Ant. 2 Vyvolil ji Bůh a dal jí přednost přede všemi, uvedl ji do svého stánku.
Pán je nám útočištěm, je naší silou, *
projevil se nám největší pomocí v tísni.
Proto nemáme strach, ať země se třese, *
ať se kácejí hory do hlubin moře.
Ať jeho vody bouří a vlnami kypí, *
ať se tetelí pod jejich příbojem hory,
jen když Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
když Bůh Jákobův je naším ochranným hradem.
Řeka rameny Boží město blaží, *
chrání svatý příbytek Nejvyššího.
Bůh v jeho středu, proto se nezhroutí nikdy, *
s časným úsvitem Bůh mu na pomoc chvátá.
Běsnily národy, otřásaly se říše; *
zahřměl svým hlasem a rozsouvala se země.
Ale Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem.
Pojďte a bedlivě pohleďte na skutky Páně, *
toho, jenž úžas šíří po celé zemi!
Válkám on činí přítrž až k hranicím země *
luky a oštěpy láme, spaluje štíty.
„Ustaňte přece a ve mně uznejte Boha, *
jenž stojí nad všemi národy, nad celou zemí!“
Neboť Pán nebeských zástupů zůstává s námi, *
jest Bůh Jákobův naším ochranným hradem. △
Ant. Vyvolil ji Bůh a dal jí přednost přede všemi, uvedl ji do svého stánku.
Ant. 3 Slavné věci se o tobě vyprávějí, Panno Maria.
Miluje Pán, co založil na svaté hoře: *
siónské brány nad všechna jákobská sídla.
Ty město Boží, sám praví na tvoji slávu: *
„Rahab i Bábel přičítám k těm, co mě znají!
Hle, Filišťané, Tyrští i Etiopané, *
ti všichni v něm jsou narozeni.
Vpravdě však Sión každý nazývá: Matko!“ *
Protože ten si zbudoval Svrchovaný.
Do svitku vpisuje Pán, když národy sčítá: *
„Ti všichni v něm jsou narozeni.“
Jako v tanci se radují, kdo v tobě žijí: *
„Všechny prameny mé spásy jsou v tobě.“ △
Ant. Slavné věci se o tobě vyprávějí, Panno Maria.
Blahoslavená jsi Panno Maria, tys uvěřila Pánu.
Splnilo se na tobě, co ti bylo řečeno.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Efesanům
1,16 – 2,10
Bůh nám vykázal místo v nebi, protože jsme spojeni s Kristem
Nepřestávám za vás děkovat, když na vás vzpomínám ve svých modlitbách, aby vám Bůh našeho Pána Ježíše Krista, Otec slávy, udělil dar moudře věci chápat a jejich smysl odhalovat, takže budete moci mít o něm správné poznání. On ať osvítí vaše srdce, abyste pochopili, jaká je naděje těch, které povolal, jaké poklady slávy skrývá křesťanům jeho dědictví a jak se ukazuje na nás, na věřících, jeho nesmírně velká moc působením jeho všemohoucnosti. Ta se už projevila, když Krista vzkřísil z mrtvých a posadil ho po své pravici v nebi: vysoko nad všechna knížata, mocnosti, síly, panstva – a jak jen se ještě jmenují všechny hodnosti, a to nejen v tomto věku, ale i v budoucím. Ano, ‚všechno podřídil pod jeho nohy‘. A jeho dal jako svrchovanou hlavu církvi: ona je jeho tělem, plností toho, který naprosto všechno ovládá.
Byli jste mrtví pro své poklesky a hříchy, v nichž jste kdysi žili podle světského smýšlení, pod vlivem ducha, který vládne a svou moc vykonává v ovzduší, a teď působí v lidech, kteří se Bohu vzpírají. K nim jsme kdysi náleželi i my všichni, protože jsme žili tak, jak si to žádalo tělo. Dělali jsme, co se tělu zachtělo a co mu napadlo. A tak jsme už svou přirozeností propadli Božímu hněvu jako ostatní.
Ale nekonečně milosrdný Bůh nás miloval svou velikou láskou, a když jsme byli mrtví pro své hříchy, přivedl nás k životu zároveň s Kristem. Milostí jste spaseni! Když vzkřísil Krista Ježíše, vzkřísil zároveň s ním i nás, a když vykázal jemu místo v nebi, vykázal je zároveň i nám, protože jsme s ním spojeni. Tím chtěl v budoucím čase ukázat nesmírné bohatství své milostivé dobroty vůči nám, a to pro Krista Ježíše.
Milostí jste tedy spaseni skrze víru. Není to vaší zásluhou, je to dar Boží! Dostáváte ho ne pro skutky, aby se nikdo nemohl chlubit. Jsme přece jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům. Bůh je předem připravil, abychom je pak uskutečňovali ve svém životě.
RESPONSORIUM
Krásná a vznešená je Panna Maria, Kristus ji přijal do nebeské slávy. * Vyniká mezi svatými a září jako slunce.
Z její slávy se radují andělé, jásají archandělé. * Vyniká.
DRUHÉ ČTENÍ
Z apoštolské konstituce papeže Pia XII.
(Const. apostolica Munificentissimus Deus: AAS 42 [1950], 760-762.767-769)
Mariino tělo je svaté a má účast na veliké slávě
V homiliích a kázáních, konaných pro lid ve svátek Nanebevzetí Bohorodičky, pojednávali svatí Otcové a velicí učitelé o tomto tajemství jako o něčem, co bylo mezi křesťany už známé a uznávané. Obšírněji to vysvětlovali, hlouběji zdůvodňovali smysl a obsah toho tajemství a zejména stavěli do jasnějšího světla, co se o tomto svátku připomíná: nejen že mrtvé tělo blahoslavené Panny Marie nepodlehlo žádnému porušení, ale také že dosáhla vítězství nad smrtí a oslavení v nebi, tak jako Ježíš Kristus, její jediný Syn.
Svatý Jan Damašský, nad všechny vynikající hlasatel této v tradici obsažené pravdy, srovnává tělesné nanebevzetí vznešené Matky Boží s ostatními jejími dary a výsadami a říká velmi výmluvně: „Slušelo se, aby tělo té, která při porodu zůstala neporušenou pannou, zůstalo také po smrti beze všeho porušení. Slušelo se, aby ta, která nosila Stvořitele jako své dítě ve svém lůně, prodlévala v Božím stánku v nebi. Slušelo se, aby ta, s níž se Otec zasnoubil, bydlela v nebeských komnatách. Slušelo se, aby ta, která hleděla na svého Syna visícího na kříži a zakusila v svém srdci meč bolesti, jehož byla ušetřena při porodu, mohla hledět na svého Syna, jak sedí ve slávě po pravici Otce. Slušelo se, aby Matka Boží měla to, co má Syn, a aby byla od všech tvorů uctívána jako Boží Matka a služebnice.“
Podle mínění svatého Germana Konstantinopolského bylo to, že tělo panenské Bohorodičky Marie zůstalo neporušené a že bylo vyzdviženo do nebe, nejen v souladu s jejím božským mateřstvím, ale také odpovídalo zvláštní svatosti jejího panenského těla: „Objevuješ se ve své kráse, jak je to psáno, a tvé panenské tělo je celé svaté a čisté, je celé Božím příbytkem. Proto se už nikdy nemůže rozpadnout v prach. Protože je to tělo lidské, je proměněné, aby mohlo žít nebeským neporušitelným životem. Ale je to totéž tělo, živé a oslavené, neporušené, má účast na dokonalém životě.“
A jiný prastarý autor zdůrazňuje: „Protože je to slavná Matka Krista, našeho božského Spasitele, dárce života a nesmrtelnosti, dostává život od toho, který ji vzkřísil z hrobu a vzal k sobě – způsobem, který zná jenom on sám – a navěky má s ním stejnou tělesnou neporušitelnost.“
Všechny tyto výroky a úvahy svatých Otců se opírají jako o poslední základ o Písmo svaté. To nám staví před oči vznešenou Matku Boží v nejužším spojení s jejím božským Synem, na jehož údělu má stále účast.
Nejvíce však zasluhuje pozornost, že od druhého století svatí Otcové představují Pannu Marii jako novou Evu, podřízenou novému Adamovi a nejtěsněji spojenou s ním v zápase proti pekelnému nepříteli. Tento zápas, jak je naznačeno v protoevangeliu, skončil nejúplnějším vítězstvím nad hříchem i nad smrtí, jak to vždycky spolu souvisí v listech Apoštola národů. Proto jako bylo slavné Kristovo zmrtvýchvstání podstatnou součástí a poslední trofejí tohoto vítězství, tak měl být zakončen společný zápas blahoslavené Panny a jejího Syna oslavením jejího panenského těla, jak říká apoštol: Až toto tělo smrtelné vezme na sebe nesmrtelnost, potom se vyplní to, co stojí v Písmu: Vítězně je smrt navždy zničena.
A proto vznešená Matka Boží, tajemně už od věčnosti spojená s Ježíšem Kristem jediným a týmž úradkem předurčení, neposkvrněná při svém početí, zcela neporušená panna při svém božském mateřství, velkodušná spolupracovnice božského Vykupitele, vítěze, který úplně přemohl hřích a jeho následky, dosáhla nakonec jako vrcholné koruny svých výsad toho, že byla uchráněna od porušení v hrobě a že byla jako její Syn po vítězství nad smrtí vyzdvižena s tělem i s duší do svrchované nebeské slávy. Tam se skvěje jako Královna po pravici svého Syna, nesmrtelného Krále všech věků.
RESPONSORIUM
Dnes je ten přeslavný den, kdy Rodička Boží vstoupila do věčné radosti v nebi; radujeme se spolu s ní a voláme: * Požehnaná tys mezi ženami a požehnaný plod života tvého.
Šťastná jsi, svatá Panno Maria, hodna jsi veškeré chvály, neboť z tebe vzešlo slunce spravedlnosti, Kristus, náš Bůh. * Požehnaná.
Nebo:
(text z propria OP):
Z homilie svatého Jana Damašského
(Hom. 9 in Dormitionem B. V. Mariæ, 3.7.8.10: PG 96, 727.734.735)
Porodila jsi pro nás oděv nesmrtelnosti
Kdysi Bůh vyhnal z ráje prarodiče smrtelníků, kteří se opili vínem neposlušnosti a v opilství tohoto přestupku ochabla bystrost jejich mysli a byli tak opojeni hříchem, že pozbyli světlo ducha a upadli do smrtonosného spánku. Nyní však cožpak by ráj mohl nepřijmout tu, která odrazila útok každého hříchu, zrodila výhonek poslušnosti vůči Bohu a Otci a navrátila život celému lidskému pokolení? Jak by smrt mohla pohltit tuto vskutku blaženou, která byla spojena s Božím Slovem celým svým životem? Jak by se podsvětí mohlo nad ní uzavřít? Vždyť Kristus, který je cesta a pravda, říká: Kde jsem já, tam bude i můj služebník. Jak by tím spíše s ním v jeho příbytku nebydlela i jeho Matka? Vzácná je v očích Božích smrt jeho svatých; oč vzácnější je přechod Matky Boží z tohoto života.
Tehdy Adam a Eva, předkové našeho pokolení, radostně a hlasitě zvolali: „Blahoslavená jsi, dcero, která jsi z nás sňala trest za naše provinění. Ty jsi od nás zdědila smrtelné tělo a porodila jsi pro nás oděv nesmrtelnosti. Ty, která jsi od nás dostala život, vrátila jsi nám život opravdový. Získala jsi pro nás opět právo návratu do starého příbytku: my jsme brány ráje uzavřeli, ty jsi znovu otevřela cestu ke stromu života. Skrze nás se radosti změnily ve zdroje smutku, skrze tebe naopak ze zdrojů smutku povstaly ještě větší radosti. Jak bys mohla podlehnout smrti, ó neposkvrněná? Ty jsi most života a schody do nebe: pro tebe se smrt stane mostem k nesmrtelnosti.“
Ona pak, jako ta, která se pravdy neděsí, jistě řekla: „Do tvých rukou, Synu, odevzdávám svého ducha. Přijmi tedy mou duši, která je ti drahá a kterou jsi uchránil od viny. Tobě, a ne zemi odevzdávám své tělo. Přenes mě k sobě, abych tam, kde jsi ty, plod života mého, byla i já a sdílela tvůj příbytek. Pospíchám k tobě, který jsi překonal všechnu vzdálenost a přišel ke mně.“
Když toto řekla, uslyšela hlas, který pravil: „Přijď do mého odpočinutí, požehnaná Matko moje. Vstaň, pojď, má milá, nejkrásnější z žen. Hle, zima minula. Celá jsi krásná, má milá, a poskvrny na tobě není; vůně tvých mastí je nad všechny balzámy.“
RESPONSORIUM
Dnes Panna Maria vstoupila na nebe. * Radujte se, protože vládne s Kristem na věky.
Královna světa nebude nikdy odňata tomuto světu. * Radujte se.
HYMNUS Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys vzal neposkvrněnou Pannu Marii, Rodičku svého Syna, s tělem i duší do nebeské slávy; pomáhej nám, ať celým svým životem směřujeme k nebi, aby se i na nás dovršilo dílo vykoupení. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky