Dnešní svátek má svůj původ v Jeruzalémě, kde se už v 5. století 14. září vystavovaly k veřejné úctě věřících zbytky dřeva z Kristova kříže. Křesťanský Východ začal pak v tento den slavit dnešní svátek; v 7. století se jeho slavení rozšířilo i na Západ. Později se zároveň vzpomínalo také na znovuzískání svatého kříže z Persie, kam byly jeho ostatky odneseny jako válečná kořist. Císař Heraklius je v roce 628 přinesl zpět do Jeruzaléma.
Sexta
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír!
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Zachraň nás, Spasiteli sěta, tys nás vykoupil svou krví prolitou na kříži; stůj při nás, Bože náš.
Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, *
zato však v lásce mám tvůj zákon.
Ty jsi má ochrana, ty jsi mi štítem, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Odstupte ode mne, zlovolníci, *
zachovám příkazy svého Boha!
Stůj při mně dle svého slibu, ať žiji, *
nedopusť, abych se v naději zklamal!
Dej mi svou pomoc, a zachráněn budu, *
rád se chci držet tvých přikázání.
Zavrhneš ty, kdo tvé vůli se příčí, *
neboť jsou ve svém smýšlení lživí.
Všichni, kdo hřeší, jsou pro tebe struskou, *
proto tvé předpisy já mám v lásce.
Bázní před tebou trne mé tělo, *
v úctě se chvěji před tvými soudy. △
Bože, v dědictví tvé vtrhli pohané, †
svatyni tvou hrůzně pošpinili, *
Jeruzalém obrátili v trosky!
Ptákům pohodili těla sluhů tvých, *
mrtvoly tvých věrných divé zvěři.
Jako vodu prolévali jejich krev *
u Jeruzaléma, bez hrobníků.
Terčem urážek jsme pro své sousedy, *
na posměch a hanu pro vůkolní.
Do kdy, Pane, chceš se hněvat? Na věky? *
Má tvé rozhorlení planout ohněm?
Nečítej nám k tíži viny praotců! †
Pospěš k nám už se svým slitováním, *
protože jsme krutě poníženi.
Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, *
vysvoboď nás pro své slavné jméno,
zachraň nás a odpusť naše hříchy, *
vysvoboď nás pro své svaté jméno!
Proč by měli pohané se posmívat: *
„Kdepak mají toho svého Boha?“
Na pohanech zjev – nám před očima – *
pomstu za prolitou krev svých sluhů!
Kéž se k tobě donese křik zajatých, *
mocnou paží před smrtí je zachraň!
Kdežto my, tvůj národ, ovce pastvy tvé, †
budeme tě chválit do věčnosti, *
zvěstovat tvou slávu z rodu na rod. △
Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *
Josefův lid jak svoje stádo vodíš,
ty, který trůníš nad cherubíny, *
ukaž se, ať tě v plné slávě spatří
Efraím, Benjamin i Manasse! *
Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš!
Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni!
Jak dlouho ještě, Pane zástupů *
míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?
Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *
slzami napojil jej v plné míře.
Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *
až se nám proto nepřátelé smějí.
Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni!
Sám révu z Egypta jsi přenesl, *
sám vyhnals pohany a révu vsadil.
Sám připravil jsi pro ni místa dost, *
vkořenila se, zaplnila zemi.
Svým stínem celé hory pokryla *
a svými ratolestmi Boží cedry.
Až k moři vyhnala své úponky, *
až k Eufratu své čilé letorosty.
Proč jen jsi strhl její ohradu? *
Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,
teď kanec divočák ji pustoší, *
kdekterá polní zvěř se na ní pase.
Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *
Popatři z výšin nebeských a pohleď!
Svou péčí se zas ujmi révy své, †
zahrady, již jsi vysázel svou paží, *
výhonku, který sám jsi vypěstil.
Ti, kdo ji spálili a zničili, *
ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!
Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *
chraň syna člověka, jejž vychoval sis!
Oživ nás, nespustíme se tě již, *
vzývat a chválit budeme tvé jméno!
Povznes nás opět, Pane zástupů, *
rozjasni tvář, a budem zachráněni! △
Ant. Zachraň nás, Spasiteli sěta, tys nás vykoupil svou krví prolitou na kříži; stůj při nás, Bože náš.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Ef 1, 7-8
V Kristu máme vykoupení skrze jeho krev, odpuštění hříchů pro jeho nesmírnou milost, kterou nám tak bohatě projevil s veškerou moudrostí a prozíravostí.
Celý svět ať se ti koří a zpívá.
Ať zpívá k poctě tvého jména, Pane.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys chtěl, aby všichni lidé byli spaseni křížem tvého Syna; dej, ať pochopíme, že jeho smrt na kříži je vítězstvím nad smrtí, a doveď i nás do slávy vzkříšení. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky