8. květen 2023

Pondělí, doba velikonoční, 5. týden
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,

zářící světlem blaživým,

Vždyť celý svět byl omyt v něm

přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit

a hříšným naděj znovu vlil,

kdo by se musel strachem chvít,

když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,

kteří trest těla viděli,

že lotr Krista prosící

směl věčné slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:

By sňal hřích, který na všech lpí,

a zbavil svět vin veškerých,

vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,

než když hřích milost vyhledá,

žár lásky spálí bázlivost

a když smrt nový život dá?

Buď věčně Kriste věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo po velikonoční oktávě:

Ať z výšin nebe radost zní,

ať jásá země, moře s ní,

že po kříži Pán z hrobu vstal

a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,

den spásy zjevuje se zas,

v něm Beránkovou krví svět

tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením

znamená odpuštění vin,

zas bez úhony ctnost se skví,

Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,

že věřící teď snadněji

uvěří ve své vzkříšení,

jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou

ctěme vždy s myslí radostnou

my, od ní tolik poctěni,

vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně Kriste věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení
Nyní je duše má rozechvěna... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12, 27)

Nekárej mě, Pane, ve svém hněvu, *

v rozhorlení svém mě netrestej!

Nade mnou se smiluj, Pane, chřadnu, *

uzdrav mě, jsem zhloubi otřesen.

Na dno roztřesena je má duše, *

jak chceš, Pane, dlouho otálet?

Vrať se opět, Pane, vysvoboď mě, *

pro své slitování zachraň mě!

Z mrtvých nikdo už tě nevzpomene, *

kdo by v podsvětí tě velebil?

Už jsem vysílen svým naříkáním, †

každou noc jen pláčem lože skrápím, *

slzami své lůžko promáčím.

Oko mé je hořem zakaleno, *

stárnu z tolika svých nepřátel.

Pryč ode mne všichni, kdo mi křivdí! *

Neboť Pán mé nářky uslyšel.

Uslyšel Pán volání mé prosby, *

vyslyšel Pán moji modlitbu.

Ať se poděsí mí nepřátelé, *

ať se s hanbou kvapně odklidí! 

Ant. Pane, pro své slitování mě zachraň. Aleluja.

Ant. 2 Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.

Žalm 9 A (9)
Poděkování za vítězství
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I

Chci tě chválit, Pane, z celého svého srdce, *

vyprávět chci o všech tvých podivuhodných skutcích.

Radovat se budu, s jásotem tebe vzývat, *

Hrát a zpívat budu, Nejvyšší, pro tvé jméno,

protože se stáhli mí nepřátelé zpátky, *

zhroutili se všichni, zanikli před tvou tváří.

Vždyť ty sám ses ujal mé pře a mého práva, *

zasedl jsi na trůn k spravedlivému soudu,

pohany jsi srazil a bezbožníky potřel, *

navždy a na věčné věky vyhladils jejich jméno.

Zemdleli nepřátelé, v záhubu navěky padli, *

vylidnils jejich města, památka jejich zašla.

Pán zato bude trůnit věčně, *

k soudu si postavil svůj stolec.

Svět bude soudit spravedlivě, *

rozsudek vyřkne nad národy.

Pán bude útočištěm slabých, *

útulkem jejich v době bídy.

A budou v tebe důvěřovat, *

ti, kdo se znají k tvému jménu,

neboť kdo tebe hledá, Pane, *

toho ty v nouzi neopustíš. 

Ant. Pán se slabému stal útočištěm v době bídy. Aleluja.

Ant. 3 Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.

II

Hrejte Pánu, jenž sídlí na Sióně, *

mezi národy zvěstujte jeho skutky!

Mstitel krve, on ubohé má v mysli, *

nikdy nezapomíná jejich nářků.

Smiluj se nade mnou, Pane, *

shlédni na moji bídu,

co snáším od nepřátel, *

vyveď mě od bran smrti!

Ať všechnu chválu tvou zpívám †

v branách siónské dcery *

a nad tvou pomocí jásám.

Propadli pohané do jam, *

které kopali jiným,

sami se lapili nohou *

do léčky, kterou kladli.

Tak se Pán projevil soudem: †

neboť se polapil hříšník *

do díla vlastních rukou.

Do podsvětí ať se propadnou hříšní *

s pohany, kteří na Boha zapomínají.

ubožák nepadne ve věčné zapomenutí, *

naděje nuzných nadobro nezajde nikdy.

Povstaň, Pane, ať pyšně nejásá člověk, *

před tvou tváří ať jdou pohané na soud!

Uvrhni na ně, Pane, třesavku hrůzy, *

ať zvědí národy pohanů, že jsou jen lidé. 

Ant. Tvou chválu budu zvěstovat v branách siónské dcery. Aleluja.

Srdce mé i tělo, aleluja.

jásá k Bohu živému, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

19,11-21

Kristus vítězí

Já, Jan, uviděl jsem otevřené nebe, a hle – bílý kůň! Ten, kdo na něm seděl, jmenuje se Věrný a Pravdivý. Soudí i vede válku spravedlivě.

Jeho oči – planoucí oheň, na jeho hlavě mnoho čelenek; má napsáno jméno, které zná jenom on sám; je oblečen do šatů nasáklých krví a jeho jméno: Slovo Boží. A s ním nebeské vojsko na bílých koních, oblečené do skvěle bílého kmentu. Z úst mu vychází ostrý meč, aby jím bil národy; bude jim vládnout železným prutem. On šlape ve vinném lisu trestajícího hněvu vševládnoucího Boha. A na plášti a na boku má napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů.

Potom jsem uviděl anděla stojícího na slunci; volal silným hlasem na všechny ptáky, kteří létají vysoko uprostřed nebe: „Pojďte, sleťte se k velké hostině, kterou připravil Bůh, abyste jedli maso králů, maso velitelů, maso koní i jejich jezdců, maso všech lidí, svobodných i otroků, malých i velkých!“

A tu jsem viděl šelmu a pozemské krále s jejich vojsky shromážděnými k válčení proti tomu, který seděl na koni, a proti jeho vojsku. Ale šelma byla chycena a s ní i nepravý prorok, který pod jejím dohledem dělal divy, jimiž svedl ty, kdo přijali znamení šelmy a klaněli se jejímu obrazu; oba byli zaživa vhozeni do ohnivého močálu hořícího sírou. Ostatní pak byli pobiti mečem vycházejícím z úst toho, který seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich masem.

RESPONSORIUM

Zj 19,13.15.16

Uviděl jsem toho, který je oblečen do šatů nasáklých krví a jeho jméno: Slovo Boží. * On šlape ve vinném lisu trestajícího hněvu vševládnoucího Boha, aleluja.

A na plášti na boku má napsáno svoje jméno: Král králů a Pán pánů. * On šlape.

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluv svatého Řehoře z Nyssy, biskupa

(Oratio 1 in Christi resurrectionem: PG 46,603-606.626-627)

Prvorozený z nového stvoření

Přišlo království života, padla moc smrti. Nastalo nové zrození, jiný život, nový životní způsob, proměnila se sama naše přirozenost. Toto nové zrození není z krve, ani z vůle muže, ani z vůle těla, ale z Boha.

Jak je to možné? Hned ti to několika slovy názorně vyložím. Toto nové stvoření je počato vírou a skrze znovuzrození ve křtu přichází na svět. Živí je církev z prsu svého učení, jeho pokrmem je chléb z nebe. Plnou dospělostí je nebeský způsob života, manželstvím obcování s moudrostí a rodí se z něho naděje. Domovem je mu království, dědickým podílem a bohatstvím rajská rozkoš. A koncem není smrt, ale věčný život v blaženosti, která je připravena svatým.

Toto je den, který učinil Hospodin. Je jiný než dny, které byly na počátku. V tento den totiž Pán činí nové nebe a novou zemi, jak praví prorok. Jaké nebe? To, které se klene ve víře v Krista. Jakou zemi? Přece tu, kterou je dobré srdce, jak praví Pán: země, která pije déšť, jenž ji svlažuje, a dává dozrát vší úrodě.

V tomto novém stvoření je sluncem čistý život, hvězdami ctnosti, vzduchem průzračné společenství. Mořem je hlubina bohatství moudrosti a poznání, trávou a rostlinami dobré učení a božská nauka, a lid pastvy, to jest Boží stádo, se na nich pase. A stromovím nesoucím ovoce je život podle přikázání.

V tomto dni se tvoří pravý člověk, učiněný podle obrazu a podoby Boží. Což ti tu nevzniká při tomto novém počátku celý nový svět? Toto je den, který učinil Hospodin. Prorok Zachariáš o něm říká, že není dnem jako jiné dny ani nocí jako ostatní noci.

Ale ještě jsem neřekl, co je na této milosti nejpodivuhodnější: že totiž ruší bolest smrti a že z jejích pout vyvedla toho, kdo jako první vstal z mrtvých.

Vystupuji k svému Otci a k vašemu Otci, k svému Bohu a k vašemu Bohu. Jak krásná a jak dobrá je to zvěst! Ten, jenž se pro nás stal člověkem, aby nás tím, že se stal jedním z nás, učinil svými bratry, ten přináší své lidství k svému pravému Otci, aby tak skrze něho byl přitažen celý lidský rod.

RESPONSORIUM

1 Kor 15,21-22; 2 Petr 3,13

Protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení mrtvých. * Jako totiž pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, tak zase pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu, aleluja.

My čekáme – jak on to slíbil – nová nebesa a novou zemi. * Jako totiž.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty vedeš úsilí věřících k společnému cíli; uč nás milovat, co přikazuješ, a toužit po tom, co slibuješ. aby uprostřed proměn tohoto světa naše srdce pevně přilnulo k tomu v čem je pravá radost. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky