Pocházel z Betsaidy v Galileji, byl rybářem a patřil mezi učedníky Jana Křtitele (Jan 1, 35-40). Když poznal Ježíše, přivedl k němu i svého mladšího bratra Šimona Petra (Jan 1, 40-42). Upozornil na chlapce, který měl pět chlebů a dvě ryby (Jan 6, 8-9) a spolu s Filipem zprostředkoval setkání pohanů s Ježíšem (Jan 12, 20-22). Podle tradice hlásal evangelium v různých krajích a zemřel kolem roku 60 v Patrasu v Achají (v dnešním Řecku) přivázán na kříž ve tvaru písmene X.
Modlitba se čtením
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Knížata věčné praříše,
v níž vládne svrchovaný Král,
vás, učedníky Ježíše,
za apoštoly světu dal.
V Jeruzalémě nadhvězdném,
jemuž Beránek sluncem jest,
jste nerozborným základem,
jste perly zářivější hvězd.
Všude jste oslavováni
Církví, Snoubenkou Kristovou,
tu vzkřísili jste kázáním
a posvětili krví svou.
Až přejdou věky staleté
a Kristus k soudu zasedne,
vy zasedat s ním budete
v senátu slávy velebné.
Kéž naší vroucnou oporou
přímluvy vaše stále jsou,
ať zrno, jež jste zasili,
dozraje v rajské obilí.
Buď Kristu dík, jenž učinil
z vás hlasatele Otcovy
a jenž vám srdce proměnil
svým Svatým Duchem obnovy. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
O Boží slávě vypravuje nebe, †
obloha hlásá díla jeho rukou, *
den dni to říká, noc to šeptá noci.
Není to ani řeč a nejsou slova: *
hovoří takto hlasem nepostižným.
Ten hlas však prostupuje celou zemi, †
zní mluva nebes na sám konec světa, *
až tam, kde slunci vybudoval stan.
Z něho pak slunce vychází jak ženich, *
těší se jako běžec před závodem.
Vychází od jednoho konce nebes †
a běží zas až na opačný konec, *
před jeho žárem nic se neschová. △
Ant. Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.
Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
Uslyš, Bože, moje naříkání, *
před hrůzami nepřátel mě zachraň!
Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *
dorážením těch, kdo pášou křivdy!
Jazyky si brousí jako meče, *
zlými slovy střílejí jak šípy,
ze zálohy stihnou nevinného, *
zasáhnou ho náhle, neviděni.
Odhodlaně kují zhoubné plány, †
kopou jámy, tajně kladou léčky, *
říkají si: „Kdo nás může vidět,
kdo prohlédne utajený záměr?“ †
Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *
do hlubiny člověkova srdce.
Bůh je věru stihne svými šípy, *
rány zasáhnou je znenadání.
Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *
každý nad nimi jen kývne hlavou.
Všichni lidé zachvějí se bázní, †
budou mluvit o zásahu Páně, *
neboť rozpoznají jeho dílo.
Spravedlivý raduje se z Pána, †
utíká se k němu, jím se chlubí *
každý, kdo je upřímného srdce. △
Ant. Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.
Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
Pán je král! Ty, celá země, jásej, *
radujte se, četné ostrovy!
Mrak a temnota jej zahalují, *
řád a právo drží jeho trůn.
Plamen ohně postupuje před ním, *
nepřátele vůkol spaluje.
Jeho blesky ozařují obzor, *
země při tom pohledu se chví.
Hory jako z vosku roztávají *
před Pánem, jenž vládne nad zemí.
Nebe hlásá jeho spravedlnost, *
jeho slávu vidí národy.
Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †
bůžky marnými se honosí! *
Všichni bohové se před ním koří.
Uslyšel to Sión, raduje se, †
všechna judská města plesají *
nad výroky tvého soudu, Pane!
Povznesen jsi nad veškerou zemi, *
všechna božstva předčíš na výsost.
Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †
životy svých věrných ochrání, *
vyprostí je z rukou bezbožníků.
Světlo svítí lidem spravedlivým, *
radost lidem srdce čistého.
Radujte se, spravedliví, v Pánu, *
jeho svaté jméno velebte! △
Ant. Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.
Chválili Pána a mluvili o jeho síle.
A o jeho podivuhodných skutcích.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům
1 Kor 1,18 – 2,5
Apoštolové hlásají Krista ukřižovaného
Ti, kteří jdou k záhubě, považují nauku o kříži za hloupost. My však, kteří budeme zachráněni, víme, že tím Bůh projevil svou moc. Stojí totiž v Písmu: „Způsobím, že k ničemu nebude moudrost moudrých a že vezme za své chytrost chytrých.“ A kampak se poděli mudrci? Kampak znalci Zákona? Kam světští myslitelé? Neukázal Bůh, jak pošetilá je lidská moudrost?
A protože svět pro samou „moudrost“ nepoznal v projevech Boží moudrosti Boha, uznal Bůh za dobré, že ty, kdo věří, zachrání „pošetilým“ kázáním. Židé si totiž přejí zázraky, Řekové zase hledají moudrost, ale my kážeme Krista ukřižovaného. Židy to uráží a pohané to pokládají za hloupost. Ale pro ty, kdo jsou povoláni, ať jsou to židé nebo pohané, je Kristus Boží moc a Boží moudrost. Neboť „pošetilá“ Boží věc je moudřejší než lidé a „slabá“ Boží věc je silnější než lidé.
Jen se podívejte, bratři, komu se u vás dostalo povolání! Není tu mnoho moudrých lidí podle lidských měřítek, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených. A přece: ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudré, a ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, a ty, které svět má za neurozené a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou „něco“, aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet. A od něho pochází to, že jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako dárce moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a vykoupení. Tak se splnilo, co je v Písmu: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.“
Také já, bratři, když jsem k vám přišel hlásat svědectví o Bohu, nepřišel jsem s nějakou zvláštní výřečností nebo moudrostí. Rozhodl jsem se totiž, že u vás nechci znát nic jiného, než Ježíše Krista, a to ukřižovaného. Vystupoval jsem u vás se skleslou náladou, se strachem a obavami. A moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci. To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.
RESPONSORIUM
Srov. Mt 4, 18. 19
Když se Ježíš ubíral podél Galilejského moře, uviděl Petra a Ondřeje, jak vrhají síť do moře. Zavolal je a řekl: * „Pojďte za mnou, a udělám z vás rybáře lidí.“
Byli totiž rybáři..“
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého Jana Zlatoústého, biskupa, na Janovo evangelium
(Hom. 19,1: PG 59, 120-121)
Našli jsme Mesiáše
Když Ondřej zůstal u Ježíše, poznal a získal mnoho. To bohatství si však nenechává pro sebe: rychle běží pro svého bratra, aby se s ním o ně podělil. Jen si všimni, co bratrovi říká: Našli jsme Mesiáše – Krista, Pomazaného. Vidíš? Jen krátce se u Krista učil, a co už dokáže! Dosvědčuje tu jak moc a sílu Učitele, od něhož se učedníkům dostalo tohoto poznání, tak i jejich upřímnou snahu, se kterou o ně od počátku usilovali. Tak totiž může mluvit jenom ten člověk, který z hloubi duše prahne po Mesiáši a toužebně vyhlíží jeho příchod z nebe; a jakmile se Mesiáš objeví, skáče radostí a pospíchá tu ohromnou novinu sdělit ostatním. A to je pravá bratrská láska, opravdové pokrevní přátelství a čistý cit: vzájemně si otevřít duši, podat si pomocnou ruku, duchovně se sjednotit.
A všimněme si také Petra, jak je od samého počátku přístupný a ochotný. Přichází ihned, bez váhání. Přivedl ho k Ježíšovi, říká evangelista. Důvěřivost, s níž Petr přijal tu výzvu, aniž ji nějak dlouze zkoumal, není nic hodného odsouzení. Je dokonce pravděpodobné, že bratr mu o všem přesně a podrobně vyprávěl – evangelisté přece bývají rádi struční a často vyprávějí o řadě událostí ve zkratce. Ostatně evangelista neříká, že Petr hned uvěřil, ale jen, že ho Ondřej přivedl k Ježíšovi, aby se všechno dověděl přímo od něho. Svědkem byl totiž ještě další učedník, který byl při tom.
Jestliže už Jan Křtitel říkal: On je Beránek a On křtí Duchem, a tak odkazoval na Krista, že u něho je třeba o tom hledat jasnější poučení, tím spíš to učinil Ondřej. Nemyslel si, že by sám byl s to všechno objasnit, a tak hned přivedl svého bratra k samému zdroji světla; učinil to s takovým spěchem a s takovou radostí, že Petr ani trochu nezaváhal.
RESPONSORIUM
Když svatý Ondřej uslyšel, že ho Pán volá, zanechal sítě, kterých užíval ke své práci * a šel za dárcem věčného života.
Z lásky ke Kristu a pro evangelium podstoupil mučednickou smrt * a šel.
HYMNUS Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Ondřeje za apoštola, aby hlásal evangelium a byl pastýřem tvé církve; na jeho přímluvu stále ochraňuj a veď všechen svůj lid. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky