21. září 2023

Sv. Matouše, apoštola a evangelisty
Svátek

Když ho Ježíš povolal mezi své učedníky, byl v Kafarnau (Mt 9, 9) výběrčím poplatků, pravděpodobně městských, nebo daní a cla ve službách Heroda Antipy. Markovo a Lukášovo evangelium uvádějí při této příležitosti jeho druhé jméno Levi, a Marek dodává, že to byl syn Alfeův (Mk 2, 14; Lk 5, 27). Je také ve všech seznamech apoštolů (Mt 10, 3; Mk 3, 18; Lk 6, 15; Sk 1, 3). Dále se o něm biblické texty nezmiňují. Po seslání Ducha Svatého působil nejprve mezi Židy v Palestině a napsal pro ně aramejsky evangelium; jeho dnešní řecký text je pozdějším překladem. Kam odešel hlásat evangelium potom, nelze s jistotou tvrdit; starokřesťanská tradice se zmiňuje o Etiopii, Persii a Pontu u Černého moře. Východní i západní křesťané ho uctívají jako mučedníka. V 11. století mu byl v Salernu (v jižní Itálii) postaven kostel, v němž jsou dnes uloženy jeho ostatky.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Knížata věčné praříše,

v níž vládne svrchovaný Král,

vás, učedníky Ježíše,

za apoštoly světu dal.

V Jeruzalémě nadhvězdném,

jemuž Beránek sluncem jest,

jste nerozborným základem,

jste perly zářivější hvězd.

Všude jste oslavováni

Církví, Snoubenkou Kristovou,

tu vzkřísili jste kázáním

a posvětili krví svou.

Až přejdou věky staleté

a Kristus k soudu zasedne,

vy zasedat s ním budete

v senátu slávy velebné.

Kéž naší vroucnou oporou

přímluvy vaše stále jsou,

ať zrno, jež jste zasili,

dozraje v rajské obilí.

Buď Kristu dík, jenž učinil

z vás hlasatele Otcovy

a jenž vám srdce proměnil

svým Svatým Duchem obnovy. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.

Žalm 18 A (19 A)
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti... aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Lk 1, 78.79)

O Boží slávě vypravuje nebe, †

obloha hlásá díla jeho rukou, *

den dni to říká, noc to šeptá noci.

Není to ani řeč a nejsou slova: *

hovoří takto hlasem nepostižným.

Ten hlas však prostupuje celou zemi, †

zní mluva nebes na sám konec světa, *

až tam, kde slunci vybudoval stan.

Z něho pak slunce vychází jak ženich, *

těší se jako běžec před závodem.

Vychází od jednoho konce nebes †

a běží zas až na opačný konec, *

před jeho žárem nic se neschová. 

Ant. Jejich hlas prostupuje celou zemi, zní mluva nebes na sám konec světa.

Ant. 2 Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.

Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Uslyš, Bože, moje naříkání, *

před hrůzami nepřátel mě zachraň!

Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *

dorážením těch, kdo pášou křivdy!

Jazyky si brousí jako meče, *

zlými slovy střílejí jak šípy,

ze zálohy stihnou nevinného, *

zasáhnou ho náhle, neviděni.

Odhodlaně kují zhoubné plány, †

kopou jámy, tajně kladou léčky, *

říkají si: „Kdo nás může vidět,

kdo prohlédne utajený záměr?“ †

Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *

do hlubiny člověkova srdce.

Bůh je věru stihne svými šípy, *

rány zasáhnou je znenadání.

Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *

každý nad nimi jen kývne hlavou.

Všichni lidé zachvějí se bázní, †

budou mluvit o zásahu Páně, *

neboť rozpoznají jeho dílo.

Spravedlivý raduje se z Pána, †

utíká se k němu, jím se chlubí *

každý, kdo je upřímného srdce. 

Ant. Budou mluvit o zásahu Páně, neboť rozpoznají jeho dílo.

Ant. 3 Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.

Žalm 96 (97)
Sláva Božího soudu
Tento žalm mluví o spáse světa a o víře všech národů v Krista. (Sv. Atanáš)

Pán je král! Ty, celá země, jásej, *

radujte se, četné ostrovy!

Mrak a temnota jej zahalují, *

řád a právo drží jeho trůn.

Plamen ohně postupuje před ním, *

nepřátele vůkol spaluje.

Jeho blesky ozařují obzor, *

země při tom pohledu se chví.

Hory jako z vosku roztávají *

před Pánem, jenž vládne nad zemí.

Nebe hlásá jeho spravedlnost, *

jeho slávu vidí národy.

Jak jsou zahanbeni, kdo ctí modly, †

bůžky marnými se honosí! *

Všichni bohové se před ním koří.

Uslyšel to Sión, raduje se, †

všechna judská města plesají *

nad výroky tvého soudu, Pane!

Povznesen jsi nad veškerou zemi, *

všechna božstva předčíš na výsost.

Pán je přízniv těm, jimž zlo se příčí, †

životy svých věrných ochrání, *

vyprostí je z rukou bezbožníků.

Světlo svítí lidem spravedlivým, *

radost lidem srdce čistého.

Radujte se, spravedliví, v Pánu, *

jeho svaté jméno velebte! 

Ant. Hlásají jeho spravedlnost, jeho slávu vidí národy.

Chválili Pána a mluvili o jeho síle.

A o jeho podivuhodných skutcích.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu svatého apoštola Pavla Efesanům

4,1-16

Duchovní dary pro budování jednoty církve

Povzbuzuji vás já, vězněný pro Pána: Žijte způsobem hodným toho povolání, které jste dostali, buďte přitom všestranně pokorní, mírní a trpěliví; snášejte se navzájem v lásce a horlivě se snažte zachovávat jednotu ve smýšlení spojeni poutem pokoje. Jen jedno je ono tajemné tělo, jen jeden Duch a stejně tak jen jedno vytoužené dobro, ke kterému jste byli povoláni. Jeden Pán, jedna víra, jeden křest. Jeden Bůh a otec všech, který je nade všemi, proniká všecky a je ve všech.

Ale každému z nás byly uděleny duchovní dary v takové míře, v jaké je chtěl Kristus dát. Proto se praví: ‚Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary.‘ Když však ‚vystoupil‘, znamená to, že musel předtím sestoupit dolů, na zem. Stejná osoba je ten, kdo sestoupil, i ten, kdo vystoupil až úplně nad nebesa, aby všechno naplnil.

Tak určil jedny za apoštoly, jiné za kazatele mluvící pod vlivem vnuknutí, jiné za misionáře, jiné pak za pastýře a učitele, aby připravili křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna, k mužné zralosti, k onomu věku, kdy se na nás uskuteční Kristova plnost. Pak už nebudeme jako malé děti, nenecháme se zmítat a strhovat větrem kdejakého učení, v kterém lidská chytrost a prohnanost podvádí a klame. Ale spíše žijme podle pravdy a v lásce, a tak porosteme po všech stránkách v něho, v Krista, který je naše hlava. Z něho celé tělo, tvořící pevnou jednotu, dostává přes jednotlivé klouby výživu, odměřenou každé části zvlášť podle práce, kterou koná. Tak tedy ono tělo roste a dělá pokroky v lásce.

RESPONSORIUM

2 Petr 1, 21; Př. 2, 6

Proroctví nebylo nikdy proneseno z lidské vůle; * lidé oznamovali Boží výroky proto, že je k tomu přiměl Duch Svatý.

Hospodin dává moudrost, z jeho úst vychází poznání a pravda. * Lidé.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého Bedy Ctihodného, kněze

(Hom. 21: CCL 122,149-151)

Ježíšův pohled znamenal smilování a vyvolení

Ježíš uviděl v celnici sedět člověka, který se jmenoval Matouš, a řekl mu: Pojď za mnou! Spíše než tělesnýma očima se na něj podíval vnitřním pohledem svého smilování. Uviděl celníka, a protože Ježíšův pohled znamenal smilování a vyvolení, řekl mu: Pojď za mnou! To znamenalo: Staň se mým následovníkem. Když ho vyzval, aby šel za ním, neměl na mysli chůzi, ale spíše způsob života. Neboť kdo tvrdí, že zůstává v Kristu, má se i sám chovat tak, jak se choval on.

Matouš vstal a šel za ním. Není divu, že celník na první Pánovo zavolání poslechl příkaz, už nestál o pozemský zisk, o nějž mu doposud šlo, pohrdl majetkem a přidal se k těm, kteří provázeli Ježíše, u něhož neviděl, že by měl nějaké bohatství. Vždyť sám Pán, jakmile ho zvenku povolal svým slovem, dal mu vnitřně vnuknutí, aby šel za ním; naplnil jeho duši světlem duchovní milosti a dal mu poznat, že když ho vyzývá, aby opustil na zemi statky časné, má moc udělit neporušitelné poklady v nebi.

Když byl Ježíš u stolu v domě, přišlo mnoho celníků a hříšníků a zaujali místo u stolu s ním a jeho učedníky. Obrácení jednoho celníka dalo mnoha celníkům a hříšníkům příklad pokání a odpuštění. A byla to krásná a pravdivá předzvěst: Ten, který se měl stát apoštolem a učitelem pohanů, už hned při svém obrácení táhne za sebou k spáse zástup hříšníků, a od prvních počátků své víry začíná vykonávat službu hlasatele evangelia, kterou měl konat, až se zdokonalí v ctnostech. A chceme-li hlouběji chápat tyto události: Matouš vystrojil Pánu nejen hostinu pro tělo ve svém pozemském domě, ale připravil mu mnohem milejší hostinu v domě svého srdce vírou a láskou. Sám Ježíš to dosvědčuje slovy: Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k tomu vejdu a budu jíst u něho a on u mne.

A když uslyšíme jeho hlas, otvíráme mu dveře, abychom ho přijali, tím, že si ochotně bereme k srdci jeho skrytá i zjevná napomenutí a snažíme se uskutečňovat to, o čem poznáváme, že to máme dělat. A on vejde, aby jedl u nás a my u něho, neboť on přebývá milostí své lásky v srdci svých vyvolených, stále je občerstvuje světlem své přítomnosti, aby víc a víc rostla jejich touha po Bohu, a sám se živí jejich horlivostí o nebe jako nejlepším pokrmem.

RESPONSORIUM

Rychle a moudře psal o zákoně Božím, * připravil své srdce na přijetí radostné zvěsti, žil podle Božích přikázání a učil jim.

Bylo mu svěřeno hlásání evangelia o Božím království. * Připravil.

HYMNUS Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Milosrdný, věčný Bože, tys povolal celníka Matouše do sboru apoštolů; na jeho přímluvu veď i nás, abychom podle jeho příkladu věrně šli za tvým Synem, a tak aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky