30. březen 2023

Čtvrtek, doba postní, 5. týden
1. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla.

HYMNUS

Už nadešel čas milosti

nám udělený z výsosti,

jenž lékem střídmosti má z běd

vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází

s jasem, jenž z Krista vychází,

když srdce hříchem zraněné

postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme

a myslí, tělem střídmí jsme,

než projdem žitím pozemským

k Velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,

jediný Bože v Trojici,

též my tě omilostněni

novými ctíme písněmi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 17 (18), 31-51
Poděkování za záchranu
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV

Bůh, Boží cesta je dokonalá, †

výroky Páně tříbeny v ohni, *

on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

Vždyť kdo je Bůh nežli jedině Pán, *

kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

Bůh, který silou mě opásal, *

cestu mou ochránil od úhony.

Jelení hbitost mým krokům dal, *

on mi dal kráčet po výšinách.

Ruce mé učil bojovat, *

paže mé napínat kovové luky. 

Ant. Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

Svou pomoc dals mi za můj štít, †

pravice tvá mě podepírá, *

silným mě činí, že ty jsi se mnou.

Volnou cestu mým krokům jsi dal, *

abych si kotník nepodvrtl.

nepřátele jsem dohonil, *

necouvl, až jsem je pobil.

Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *

zůstali ležet u mých nohou.

Tys k boji silou mě opásal, *

podlehnout dals mým protivníkům,

zahnals mé odpůrce na útěk, *

dopřáls mi za jejich záští je zničit.

Nadarmo křičeli o pomoc, *

volali k Pánu, a nevyslyšel je.

Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *

rozšlápl jako na cestě bláto.

Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *

tys mi dal vládu nad národy.

Podrobil se mi i neznámý lid, *

poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.

Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *

s chvěním své hradby opouštějí. 

Ant. Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

Pán žije! Chvála buď Skále mé! *

Veleben budiž Bůh, má spása!

Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě *

který mi národy podrobuje!

Před odpůrci mě zachránil, †

vyzdvihl nad všechny nepřátele, *

vytrhl z rukou násilníka.

Zato tě v národech oslavím, *

písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

Pán svému králi byl milostiv, †

vyvýšil svého pomazaného, *

Davida i jeho potomstvo navždy. 

Ant. Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

Kdo přemítá o zákoně Páně.

Ovoce nese správně ve svůj čas.

PRVNÍ ČTENÍ

Z listu Židům

7,1-10

Velekněz Melchizedech

Melchizedech byl král Sálemu a kněz Boha Nejvyššího. Když se Abrahám vracel po porážce králů, vyšel mu vstříc a požehnal mu. Abrahám mu přidělil ze všeho desátek. Jméno Melchizedech se vykládá „král spravedlnosti“ a král Sálemu zase znamená „král pokoje“. Neuvádí se jeho otec, matka, rodokmen, kdy začal žít a kdy skonal; a tím se podobá Božímu Synu a zůstává knězem navždy.

Uvažte jen, jak velký musí být ten, jemuž dal Abrahám jako desátek nejlepší část z kořisti, on, patriarcha! Léviovi potomci, kterým se dostává kněžského poslání, mají sice právo stanovené v Zákoně, že mohou vybírat desátky od lidu, to je od vlastních bratří, kteří přece také pocházejí od Abraháma. Ale tady dostává od Abraháma desátek někdo, jenž nepochází z jejich středu, a uděluje požehnání tomu, kdo byl nositelem přislíbení! O tom přece není vůbec sporu, že požehnání dostává nižší od vyššího!

A dále: tady dostávají desátek lidé smrtelní, tam však někdo, o němž se svědčí jako o živém. A konečně: když dal desátek Abrahám, dal ho tím – abych tak řekl – i Lévi, ačkoliv on smí sám desátky vybírat. Byl totiž ještě v bedrech svého praotce, když mu Melchizedech přišel naproti.

RESPONSORIUM

Srov. Gn 14,18; Žid 7,3; srov. Žl 109 (110),4; 7,16

Melchizedech, král Sálemu, kněz Boha Nejvyššího, přinesl chléb a víno, a podobá se Božímu Synu. * Pán mu přísahal: „Jsi knězem navěky, tak, jak jím Melchizedech byl.“

Stal se jím ne podle předpisu o tělesném původu, nýbrž mocí života nezničitelného. * Pán.

DRUHÉ ČTENÍ

Z věroučné konstituce 2. vatikánského koncilu o církvi

(Lumen gentium, n. 9)

Církev, viditelná svátost spasitelné jednoty

Hle, blíží se dni, praví Hospodin, kdy sjednám s Izraelovým a Judovým domem novou smlouvu… Vložím svůj zákon do jejich nitra, napíšu jim ho do srdce. Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem… Neboť mě poznají všichni od nejmenšího až do největšího, praví Hospodin. Tuto novou smlouvu uzavřel Kristus, novou úmluvu ve své krvi; ze Židů i pohanů si povolal lid, aby ne podle těla, nýbrž v Duchu rostl v jednotu a byl novým lidem Božím. Ti, kdo věří v Krista, kdo se znovu narodili skrze slovo živého Boha, ne ze semene pomíjejícího, ale nepomíjejícího, ne z těla, ale z vody a Ducha Svatého, tedy vytvářejí rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví…, který kdysi nebyl jeho lidem, teď však je to lid Boží.

Tento mesiášský lid má svou hlavu – Krista, ten byl vydán na smrt pro naše hříchy, a vstal z mrtvých pro naše ospravedlnění, nyní slavně vládne na nebi, neboť získal jméno, které je nade všechno jméno. Tento lid má svůj stav – důstojnost a svobodu Božích dětí, v jejichž srdci přebývá Duch Svatý jako v chrámě. Má svůj zákon – nové přikázání milovat tak, jak nás miloval Kristus. A má svůj cíl – Boží království, jemuž dal pozemský počátek sám Bůh a které má dále růst, až je on sám také dokoná na konci času, kdy se ukáže Kristus, náš život, a kdy také tvorstvo bude vysvobozeno z poroby porušení a dosáhne svobody ve slávě Božích dětí. A tak ačkoli tento mesiášský lid vůbec nezahrnuje všechny lidi a nejednou představuje malé stádečko, je pro celé lidské pokolení naprosto bezpečným zárodkem jednoty, naděje a spásy. Kristus ho ustavil jako společenství života, lásky a pravdy, činí z něho nástroj vykoupení všech lidí a posílá jej do celého světa jako světlo světa a sůl země.

A jako už byl starý tělesný Izrael putující kdysi pouští nazýván Božím shromážděním, tak také nový duchovní Izrael, putující v tomto čase a vyhlížející trvalé město, které přijde, je nazýván církví Kristovou. Sám ji totiž získal svou krví, naplnil svým Duchem a vybavil vhodnými prostředky viditelné a společenské jednoty. Shromáždění těch, kdo s vírou vzhlížejí k Ježíši jako k původci spásy a zdroji jednoty a pokoje, svolal Bůh a ustavil církev, aby byla pro všechny společně a pro každého zvlášť viditelnou svátostí této spasitelné jednoty.

RESPONSORIUM

1 Petr 2,9.10; Žl 32 (33),12

Vy jste lid patřící Bohu jako vlastnictví. * Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží, žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.

Šťastný národ, jemuž Pán je Bohem, lid, jejž on si za svůj vyvolil. * Kdysi.

MODLITBA

Modleme se.

Milosrdný Bože, v tebe skládáme všechnu svou naději, vyslyš naše prosby a chraň nás, odpusť nám všechny hříchy, pomáhej nám, abychom žili v tvé milosti, a dej nám dosáhnout zaslíbeného dědictví. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky