9. srpen 2023

Bl. Jana ze Salerna, kněze
pro dominikány (OP)

Narodil se v Salernu u Neapole kolem roku 1190, pocházel pravděpodobně ze starého normanského šlechtického rodu pánů z Guarna, a byl tak blízkým příbuzným neapolských a sicilských králů. Studoval v Bologni, kde ho oslovilo kázání blahoslaveného Reginalda. Pod jeho vlivem vstoupil v roce 1219 do řádu. Doprovázel svatého Dominika na mnoha jeho cestách, později byl svědkem při Dominikově kanonizačním procesu. V roce 1219 založil klášter ve Florencii a v roce 1230 klášter mnišek v Rivoli. Byl formátorem mnoha řeholníků. Vynikl jako skvělý zpovědník a duchovní vůdce. V roce 1227 jej papež Řehoř IX. jmenoval inkvizitorem a pověřil jej bojem proti patarinům, především ve Florencii. Soudobé prameny ho označují jako úspěšného a omilostněného kazatele, stejně jako hluboce věřícího a zázračného duchovního vůdce. Zemřel v roce 1242 ve Florencii, pravděpodobně 9. srpna, a byl pohřben v klášterním kostele Santa Maria Novella ve Florencii. Jeho kult potvrdil 2. dubna 1783 Pius VI.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce lidstva, Kriste, světa Tvůrce,

Vládce nad vládci, obávaný Soudce,

slyš naše prosby, jež s chválami tvými

laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,

dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,

nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní

nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,

dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,

by každý náš čin sloužil neustále

k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé

svým božským ohněm uchovej nás bdělé,

ať všichni lampy ve svých rukou máme

v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci

i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,

ať také Ducha, rovného jim mocí,

ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,

radosti světa, dobro nekonečné,

přišel jsi krví svou nás vykoupiti

z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,

dej naší víře stále jasně hořet,

nauč nás přinést z čisté lásky k bližním

vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,

přemožen silou, která proudí z tebe,

ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,

seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,

i tobě, Synu, z Otce narozený,

s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí

nad světy všemi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I

Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *

abych se neprohřešil jazykem;

a pokud bude bezbožník stát blízko, *

budu svá ústa držet na uzdě.

Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *

ale má bolest jen se zjitřila,

srdce se v těle prudce rozpálilo. †

Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *

a já jsem musil nahlas promluvit:

„Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †

a jakou míru dní mám před sebou, *

ať poznám tak svou pomíjejícnost.“

Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †

v tvých očích je můj život jako nic, *

a každý člověk jenom jako dech,

jen jako stín se tady člověk mihne, †

jen jako dech je všechno bohatství, *

jež hromadí, a neví pro koho. 

Ant. Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *

Jen k tobě upínám svou naději.

Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *

bláznům mě nenechávej na posměch!

A teď už mlčím, ústa neotevřu, *

protože všechno je tvé řízení.

Odejmi ode mne své navštívení! *

Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

Člověka za hřích postihuješ trestem †

a ničíš jeho nádheru jak mol: *

je každý člověk jenom jako dech.

Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †

nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *

poutník jak všichni moji otcové.

Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *

dříve než odejdu a zaniknu. 

Ant. Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

Co ty tak silácky se chlubíš *

špatností vůči zbožným?

Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *

jazyk máš jako břitvu.

Zlo ti je milejší než dobro, *

lež je ti víc než pravda.

Máš rád jen zraňující slova, *

jazyku pomlouvačný!

Bůh zato zahubí tě navždy, †

ze stanu vyvleče tě, *

ze země živých vytne.

Dobří to spatří plni bázně, *

on sám jim bude pro smích:

„Hle člověk, který nechtěl v Bohu *

hledat své útočiště,

jen v majetek svůj doufal, *

na ničemnosti stavěl.“

Já však se jak strom olivový *

zelenám v domě Božím,

spoléhám vždy a stále *

na Boží slitování.

Navždy ti budu vzdávat díky *

za toto tvoje dílo,

tvé jméno před věrnými chválit *

za tvoji dobrotivost. 

Ant. Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Doufám, Pane, z duše doufám.

Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Amosa

9,1-15

Záchrana spravedlivých

Viděl jsem Pána

stát nad oltářem.

Řekl: „Udeř do hlavice sloupu,

až se zachvějí prahy chrámu;

všem jim rozbij hlavu,

i posledního z nich zabiji mečem;

kdo by z nich chtěl utéci, neuteče,

a kdo by se chtěl zachránit, nezachrání se.

Kdyby sestoupili do podsvětí,

i odtamtud je má ruka vyvede;

i kdyby vstoupili na nebe,

i odtamtud je svrhnu.

I kdyby se skryli na vrcholu Karmelu,

i tam je vyhledám a vezmu;

i kdyby se skryli před mýma očima

v hlubinách moře,

poručím tam hadu, a ten je uštkne;

i kdyby odešli do vyhnanství,

hnáni svými nepřáteli,

poručím tam meči, a ten je pobije;

upřu na ně svůj zrak

k neštěstí, a ne ke štěstí.“

Pán, Hospodin zástupů,

se dotýká země, a ta se třese;

budou na ní naříkat všichni obyvatelé.

Celá jako Nil vystupuje z břehů

a opadává jak egyptská Řeka.

Hospodin staví na nebi stupně svého trůnu,

na zemi zakládá svou klenbu;

volá mořské vody

a vylévá je na zemský povrch

– jeho jméno je Hospodin.

„Synové Izraele,

copak nejste pro mě jako synové Kuše?

– praví Hospodin.

Nevyvedl jsem Izraele

z egyptské země,

Filišťany z Kaftoru

a Aramejce z Kiru?

Hle, oči Pána, Hospodina, se upírají

na hříšné království;

zničím ho

z povrchu země;

ale přece Jakubův dům

nevyhladím docela

– praví Hospodin.

Neboť hle, já poručím

a zatřesu mezi všemi národy Izraelovým domem,

jako se pšenice vytřásá v řešetu,

že ani zrníčko nepadne na zem.

Mečem zahynou všichni hříšníci mého národa,

kteří říkají: 'Nás zhouba nestihne, nepotká!'

V ten den zbuduji

rozpadlou Davidovu chýši,

její trhliny zazdím,

zbořeniny obnovím,

jak za dávných dnů ji vystavím,

aby ovládli to,

co zbylo z Edomu,

a všechny národy,

které jsou nazvány podle mě

– tak praví Hospodin, který to způsobí.

Hle, přicházejí dny

– praví Hospodin –

kdy oráč zastihne žence,

kdo šlape hrozny, zastihne rozsévače,

hory budou oplývat mladým vínem

a všechny pahorky se rozvlní obilím.

Změním osud svého izraelského lidu,

zpustošená města si vystaví a osídlí je,

vysadí vinice a z nich budou pít víno,

založí si zahrady a z nich budou jíst plody.

Zasadím je do jejich země,

nikdo už je nevyrve

z půdy, kterou jsem jim dal!“

– praví Hospodin, tvůj Bůh.

RESPONSORIUM

Srov. Sk 15,17.16.14.15

Budou mě hledat všechny národy, které znají mé jméno. * Vrátím se a znovu postavím Davidovu chýši, praví Pán.

Bůh udělal první krok, když si chtěl z pohanů získat lid pro sebe, jak je psáno: * Vrátím se.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu 2. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

(Presbyterorum ordinis, n. 12)

Povolání kněží k dokonalosti

Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista-Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.

Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.

Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.

A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.

A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

1 Sol 2, 8; Gal 4, 19

Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil.

Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys učinil blahoslaveného Jana vynikajícím hlasatelem tvého slova a šiřitelem víry; na jeho přímluvu nám dopřej, aby nás víra v srdci vedla ke spravedlnosti a její vyznání ústy ke spáse. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky