Kornélius byl původem Říman a žil v 1. polovině 3. století. Po smrti papeže Fabiána (250) se stal jeho nástupcem, ale až v roce 251, protože císař Decius se rozhodl definitivně zlikvidovat křesťanství, a proto zakázal volbu nového římského
biskupa. Věřící však začali sami v zástupech přicházet na úřady a hlásili, že jsou křesťané; pro velké množství obviněných musely pak být ukládány menší tresty. Ale bylo dost i těch, kdo v té době zapřeli svou víru. Při jejich návratu do církve hájili papežové zásadu, že po vykonaném pokání mohou být znovu přijati. Učený římský kněz Novacián neuznával možnost kajícího návratu a dal se od svých stoupenců zvolit za protipapeže (251). Na římské synodě pak byli téhož roku novaciáni odsouzeni jako bludaři a rozkolníci. Kornélius byl po roce zatčen a vypovězen z Říma. Zemřel v červnu 253 v místech, kde je dnešní Civitavecchia. Koncem 3. století byly jeho ostatky přeneseny do Kalistových katakomb; dnes jsou uloženy v kostele Panny Marie v římské čtvrti Trastevere.
Cyprián se narodil kolem roku 210 v severoafrické pohanské rodině. Věnoval se řečnictví, po přijetí křesťanství (246) se stal knězem (248) a od roku 249 byl biskupem v Kartágu (v dnešním Tunisku). Podporoval papeže Kornélia v boji proti novaciánům a posiloval jeho autoritu mezi ostatními biskupy. Ve svých spisech pojednával nejčastěji o církvi a její jednotě a povzbuzoval pronásledované křesťany k statečnosti. Když severní Afriku sužovaly loupeživé nájezdy barbarských kmenů a morová nákaza, organizoval duchovní i hmotnou pomoc. Po roce 255 nechtěl uznávat platnost křtu uděleného od heretiků, a proto došlo mezi ním a papežem Štěpánem k určitému napětí. Dříve než došlo k vyřešení sporu, byl za pronásledování 14. IX. 258 v Kartágu sťat. Jeho ostatky dal Karel Veliký převézt do opatství Compiégne v Lyonu ve Francii. Jejich památka se slavila už od počátku společně; u nás (v Čechách) se kvůli svátku sv. Ludmily překládá z 16. IX. na dnešní den.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Tvář nebe rdí se purpurem,
do kraje proudí nový den,
světelné šípy letí výš,
vše nečisté ať zmizí již!
Ať přízrak tmy se odplíží,
ať hříchy mysl netíží,
ať vina, kterou na práh dne
tmy vynesly, se rozpadne.
Kéž ono ráno poslední
– čekáme na ně zkroušeni –
tak zaskvěje se nad námi,
jak dnešní den zní chválami.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.
Ze srdce volám: vyslyš mě, Pane, *
poslušen budu tvých přikázání!
Volám k tobě, chraň mě a zachraň, *
budu tvé příkazy poctivě plnit.
S úsvitem přicházím, o pomoc prosím, *
s důvěrou spoléhám na tvé slovo.
Oči mé bdí už před noční hlídkou, *
hloubat chci o tvém rozhodnutí.
Slyš můj hlas ve svém milosrdenství, *
uděl mi život podle své vůle!
Blíží se ti, kdo mi úklady strojí, *
vzdáleni přitom zákonu tvému.
Zato však ty jsi mi nablízku, Pane, *
věrně platí tvá ustanovení.
Z výroků tvých už dávno jsem poznal, *
že jsi je stanovil na všechny věky. △
Ant. Ty jsi mi nablízku, Pane, věrně platí tvá ustanovení.
Ant. 2 Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.
Mdr 9, 1-6.9-11
Bože mých otců a Pane milosrdenství, *
ty jsi udělal vesmír svým slovem,
vyzbrojil jsi člověka svou moudrostí, *
aby panoval tvorům, které jsi stvořil,
a spravoval svět rozvážně a spravedlivě, *
a vykonával vládu čistým srdcem:
dej mi moudrost, která prodlévá u tvého trůnu, *
a nevylučuj mě z počtu svých dětí!
Neboť jsem tvůj služebník a syn tvé služebnice, †
člověk slabý a krátkého věku *
a jen málo chápu z toho, co je zákon a právo;
neboť i kdyby někdo z lidí platil za dokonalého, *
chybí-li mu tvá moudrost, bude považován za nic.
S tebou je tvá moudrost a zná tvoje díla, *
a byla při tom, když jsi tvořil svět;
ona ví, co se líbí tvým očím, *
co je správné podle tvých přikázání.
Sešli ji z posvátných nebes, *
pošli ji od trůnu své velebnosti,
aby se mnou byla a se mnou pracovala, *
a abych poznal, co se tobě líbí.
Neboť ona ví všecko a rozumí všemu, †
rozvážně mě povede ve všech mých činech *
a bude mě chránit svým leskem. △
Ant. Tvá moudrost, Pane, ať je se mnou a se mnou ať pracuje.
Ant. 3 Věrnost Páně na věky.
Velebte Pána, všichni lidé, *
slavte ho, všechny národy!
Nad námi mocná jeho milost *
a věrnost Páně na věky. △
Ant. Věrnost Páně na věky.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Flp 2, 14-15
Dělejte všechno bez reptání a váhání. Tak z vás budou lidé bezúhonní a bezelstní. Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení špatného a zvráceného, ve kterém vy však budete zářit jako hvězdy ve vesmíru.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pane, k tobě volám: * Ty jsi mé útočiště. Pane.
Ty jsi můj úděl v zemi živých. * Ty jsi mé útočiště. Sláva Otci. Pane.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Vzácná je smrt, která platí krví za nesmrtelnost.
PROSBY
Bůh vyvýšil Pannu Marii nade všechno tvorstvo. Prosme ho proto s důvěrou:
Pohleď na Matku svého Syna a vyslyš nás.
Otče milosrdenství, děkujeme ti za to, že jsi nám dal Marii za matku a za vzor našeho života,
na její přímluvu posvěť naše srdce.
Maria, tvá věrná služebnice, uchovávala tvá slova ve svém srdci,
na její přímluvu učiň i z nás služebníky a učedníky tvého Syna.
Ty jsi na ni seslal svého Ducha, a ona počala Ježíše, tvého Syna,
na její přímluvu daruj i nám plody Svatého Ducha.
Tys posiloval Marii stojící pod křížem a naplnil jsi ji radostí ze zmrtvýchvstání svého Syna,
na její přímluvu zmírni naše soužení a posilni naši naději.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys dal svému lidu horlivé pastýře a statečné mučedníky Kornélia a Cypriána; na jejich přímluvu posiluj naši vytrvalost ve víře a veď nás, abychom horlivě usilovali o jednotu církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky