3. leden 2023

Nejsvětějšího jména Ježíš
nezávazná památka

Jméno Ježíš (hebrejsky Jehošua, zkráceně Ješua) znamená „Jahve je spása“. Anděl ohlašující Ježíšovo jméno (Mt 1,21) dodává: „on totiž spasí svůj lid od hříchů“. Ježíš slibuje těm, kdo se budou při modlitbě dovolávat jeho jména, že budou vyslyšeni (Mk 16,17-18; Jan 14,13-14 a 16,23-24). Sv. Lukáš dosvědčuje na několika událostech (Lk 9,49; 10,17; Sk 3,1-16 a 4,8-12; 16,16-18) účinnost s vírou spojeného vzývání Ježíšova jména. Zpočátku bylo při slavení liturgie připomínáno Ježíšovo jméno v den oktávu Narození Páně předčítáním evangelní zprávy (Lk 2,21), že novorozenému Spasiteli osmého dne po jeho narození „dali jméno Ježíš“. V 1. polovině 16. století šířil úctu k nejsvětějšímu Jménu Ježíš významný františkánský kazatel sv. Bernardin Sienský. Samostatný svátek nejsvětějšího Jména Ježíš se od roku 1530 začal slavit ve františkánském řádu 14. ledna. V roce 1721 bylo jeho slavení rozšířeno pro celou církev a přeloženo na neděli po Zjevení Páně. Sv. Pius X. ho přeložil na neděli mezi 1. a 6. lednem; pokud na 2. až 5. leden nepřipadla neděle, slavil se 2. ledna.

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Od bran, z nichž slunce vychází,

až tam, kde konec zemský je,

ať zní zpěv Kristu Vladaři,

synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený

svých sluhů tělo obléká,

by zachránil své stvoření

a tělem spasil člověka.

Zamčeným lůnem matčiným

vniká zář Boží milosti:

již chová svaté Panny klín

jí dosud skryté tajemství.

Dům cudných útrob přitom už

je v Boží stánek proměněn.

Ta, jíž se netkl žádný muž,

počala syna slovem jen.

Zrodil se z lidské Matky Pán,

jejž Gabriel jí zvěstoval.

V lůně své matky skrytý Jan

radostí nad ním zaplesal.

Jeslemi nebyl poděšen,

nechal se v seno položit,

sytil se trochou mléka ten,

jenž nedá ptactvu hladem mřít.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,

zpívají Bohu andělé,

když pastýřům se Pastýř všech

i Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený Pannou nejčistší,

i Otci, Duchu milosti

po všechny věky věčnosti. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Žalm 42 (43)
Touha po svatyni
Já jsem přišel na svět jako světlo. (Jan 12, 46)

Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *

před zlým a podlým člověkem mě zachraň!

Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *

Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?

Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *

až na tvou svatou horu, do tvých stanů.

Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *

a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože!

Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †

Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *

toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj. 

Ant. Pane, sešli své světlo a svou věrnost.

Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!

Kantikum
Úzkosti nemocného, radost uzdraveného

Iz 38, 10-14.17-20

Jsem Živý. Byl jsem mrtev, a hle – jsem živ na věky věků a mám klíče od smrti a podsvětí. (Zj 1, 17-18)

Řekl jsem si: „Uprostřed života *

mám sestoupit k branám podsvětí!“

Bylo mi líto zbytku mých let *

a tak jsem si řekl:

„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *

ani člověka mezi pozemšťany.“

Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *

jako stan kočovníků;

můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †

je jako tkanina od stavu odřezaná; *

ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.

Už od rána o pomoc volám, †

je mi, jako by lev mi drtil kosti, *

ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.

Jako když holátko ve strachu pípá, †

jako když holub mláďata volá, *

tak je můj nářek;

zemdlený zrak upínám k nebi, *

mně úzko je, pomoz mi, Pane!

A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *

všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil.

Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *

a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost.

Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *

o tvé věrnosti otec vypráví synům.

Zachovej mě, Pane, a po celý život *

zpívat ti budem své žalmy v tvém domě. 

Ant. Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!

Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně. 

Žalm 64 (65)
Díkůvzdání za Boží divy
Siónem rozuměj nebeské město. (Órigenés)

Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *

 tobě plnění slibů.

Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *

břímě svých hříchů ti nese.

Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *

ty však je zahladit umíš.

Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *

kdo v tvých nádvořích bydlí!

Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *

neboť tvůj chrám je svatý.

Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †

Bože, záchrano naše, *

naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce.

Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †

ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *

i všech národů vřavu.

Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *

nad tvým znamením jásá východ jitra i noci.

Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *

její bohatství množíš.

Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *

takto pečuješ o ni.

Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *

zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo.

Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *

všudy jde za tebou hojnost.

Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †

louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy. *

Všechno to jásá a zpívá. 

Ant. Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 62, 11-12

Řekněte siónské dceři: „Hle, přichází tvá spása, u sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk.“ Nazvou je: „Svatý lid, vykoupení od Hospodina.“

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja. Pán.

Dílo své spásy. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Vydal se, aby vysvobodil svůj lid, a získal si jméno věčné.

PROSBY

Náš Vykupitel, Syn Boží, se stal člověkem, aby člověka obnovil. S radostí ho vzývejme:

Pane Ježíši, buď s námi.

Ježíši, Synu živého Boha, odlesku Otce, věčné světlo, Králi slávy, slunce spravedlnosti, Synu Panny Marie,

rozjasni tento den slávou svého vtělení.

Ježíši, obdivuhodný rádce, Bože silný, Otče budoucího věku, Kníže pokoje,

usměrňuj naši cestu svatosti svého života.

Ježíši všemohoucí, trpělivý, poslušný, tichý a pokorný srdcem,

ukaž všem lidem sílu mírnosti.

Ježíši, otče chudých, slávo svých věřících, pastýři dobrý, světlo pravé, moudrosti nekonečná, dobroto nesmírná, naše cesto a živote náš,

uděl své církvi ducha chudoby.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys založil spásu lidského rodu na vtělení svého Slova; ať na tvém lidu spočine slitování, o něž tě prosíme: ať všichni poznají, že není žádné jiné jméno, které bychom mohli vzývat, než jméno tvého Jednorozeného Syna. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky