Žil v letech 1181 až 1226. Po bouřlivém mládí se obrátil, vzdal se všeho majetku a v naprosté chudobě žil při kostele sv. Damiána v Assisi. Připojilo se k němu několik mladých mužů, z nichž se postupně vytvořilo první společenství Menších bratří. Spolu se svatou Klárou založil také ženskou větev. Sestry se podle své zakladatelky nazývají klariskami. František byl kanonizován už v roce 1228 papežem Řehořem IX. Podle starobylé tradice se František a Dominik setkali v Římě u kardinála Hugolina Contiho (pozdějšího papeže Řehoře IX.) a mezi oběma zakladateli se vytvořilo silné duchovní přátelství. Ať už k setkání došlo nebo ne, skutečností zůstává, že mezi Menšími bratry a bratry kazateli existuje velká příbuznost. Oba řády vznikly ve stejné době, oba zakladatelé založením svých řádů reagovali na potřeby své doby. Prostí lidé znali křesťanské učení velmi povrchně, a díky tomu se mezi nimi rozmáhalo sektářství. František i Dominik si uvědomovali, že je bezpodmínečně nutné, aby se mezi prosté obyvatele vydali zkušení kazatelé a že dostatek vzdělaných kazatelů mohou dát církvi pouze speciální řády. Proto vznikly oba řády, způsobem života odlišné, ale svým posláním si velmi blízké.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Ty, Menších bratří Otče, rád
Františku, dej nám, sluhům svým,
tvých zlatých příkazů i rad
dbát se srdcem vždy poslušným.
Od tebe chcem se naučit,
jak v chudobě a střídmě žít,
a od těch, kteří k světu lnou,
snést třeba výsměch s potupou.
Ať láska k Pánu plamenná,
kterou jsi hořel v srdci svém,
též naše srdce studená
roznítí mocným plamenem.
Ty rány Vykupitele,
které jsi nosil na těle,
učiň, ať v hloubi mysli své
s vděčnými city nosíme.
Snahou o bližních spasení,
dej, ať jsme stále vedeni.
Ať neodradí od těch snah
nás nebezpečí ani strach.
Pomoz nám, svatá Trojice,
ať příkazy, jež od Otce
našeho máme, plníme
vždy horlivě a upřímně. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Byl shledán dokonalým a spravedlivým a v čase hněvu se stal usmířením.
Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh’ vidět tvou moc a tvou slávu!
Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu.
Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám.
Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně. △
Ant. Byl shledán dokonalým a spravedlivým a v čase hněvu se stal usmířením.
Ant. 2 Vždy měl v ústech Hospodinovu chválu, zval všechno stvoření ke chvále Stvořitele.
Dan 3, 57-88. 56
Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Velebte Pána, andělé Páně, *
nebesa nebes, velebte Pána!
Velebte Pána, nebeské vody, *
mocnosti všechny, velebte Pána!
Velebte Pána, měsíci, slunce, *
vy hvězdy na nebi, velebte Pána!
Velebte Pána, vy deště a rosy, *
bouře a vichry, velebte Pána!
Velebte Pána, ohni a žáre, *
mrazy a vedra, velebte Pána!
Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
ledy a zimy, velebte Pána!
Velebte Pána, sněhy a jíní, *
vy dny a noci, velebte Pána!
Velebte Pána, světlo i temno, *
blesky a mraky, velebte Pána!
Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej!
Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
Velebte Pána, prameny vody, *
moře a řeky, velebte Pána!
Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
nebeští ptáci, velebte Pána!
Pána chval, zvěři divá i krotká, *
rody všech lidí, velebte Pána!
Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Velebte Pána, vy kněží Páně, *
sluhové Boží, velebte Pána!
Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
zbožní a pokorní srdcem ho chvalte!
Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Otce i Syna i Svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.
Ant. Vždy měl v ústech Hospodinovu chválu, zval všechno stvoření ke chvále Stvořitele.
Ant. 3 Pán povýšil pokorného a oslavil ho ve všech končinách země.
Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať krále chválí!
Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají!
V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných. △
Ant. Pán povýšil pokorného a oslavil ho ve všech končinách země.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Gal 1, 15-16.24
Bůh si mě už v lůně mé matky vybral a svou milostí povolal a rozhodl, že mi zjeví svého Syna, abych o něm kázal radostnou zvěst pohanům. A ti chválili kvůli mně Boha.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Mé srdce i mé tělo * s jásotem tíhne k živému Bohu. Mé srdce.
Touží, ba prahne má duše po Hospodinových síních. * S jásotem tíhne k živému Bohu. Sláva Otci. Mé srdce.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Radoval se, že má účast na utrpení Kristově, a nyní radostně jásá, že se mu slavně ukázal.
Nebo: František, chudý a pokorný, vešel do nebe bohatý, vítán nebeskými zástupy.
PROSBY
Kristus Pán dal skrze svou krev život církvi a nás povolal k následování svatého Františka. Pokorně ho prosme a volejme:
Zachovej nás, Pane, ve své svaté službě.
Tys přišel hlásat chudým radostnou zvěst, uč nás, abychom šířili tvé království slovem i skutkem
a účinně obnovovali tvou církev.
Ty jsi světlo národů a učitel svatosti, dej, ať se pevně držíme pravé víry
a zvěstujeme tvé jméno po celé zemi.
Tys dal svým učedníkům přikázání lásky a přikazuješ jim horlivě ho zachovávat,
pomoz nám, abychom prokazovali dobro všem lidem.
Moudrosti věčného Otce, osvěť náš rozum,
abychom zůstávali v tvé lásce a vždy smýšleli správně a svatě.
Kriste Spasiteli, ty jsi se nestyděl pracovat svýma rukama, řiď proto práci našich rukou,
aby všichni viděli naše dobré skutky a velebili našeho Otce v nebesích.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys povolal našeho svatého otce Františka, aby svým životem ukazoval cestu chudoby a pokory a stal se živým obrazem Krista; dej nám svou milost, abychom se i my stávali Kristu podobnými a mohli se radovat ze spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky