17. leden 2023

Sv. Antonína, opata
Památka

Narodil se kolem roku 250 ve vesnici Kome ve středním Egyptě. Když mu bylo 20 let, rozdal chudým dědictví po rodičích a uchýlil se na poušť. Zprvu bydlel ve skalní jeskyni se starým asketou, který ho zasvětil do poustevnického života. Shromáždil rozptýlené poustevníky a dal jim pravidla pro život v poustevnických osadách. Během více než 80 let opouštěl poušť, jen když bylo třeba, aby pomáhal pronásledovaným křesťanům (kolem 310), a když na výzvu svého biskupa, sv. Atanáše, v Alexandrii veřejně vystoupil proti ariánským bludům. Zemřel v roce 356 a v Jeruzalémě slavili jeho památku už v 5. století.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Do noci vstaňme, všichni spolu bděme,

o svatých žalmech přitom rozjímejme

a Pánu pějme srdci vznícenými

líbezné hymny.

Ať za své písně Vládci laskavému

můžeme jednou k sídlu nebeskému

v průvodu jeho svatých vystoupiti

ve věčné žití.

To, dobrý Bože, neváhej nám dáti,

Otče i Synu i ty, Duchu Svatý,

ať celým světem nikdy neustává

tobě znít chvála. Amen.

Během dne:

Sluch svého božství pozorný a vlídný

k modlitbě naší nakloň, Bože, z nebe.

Prosby svých věrných služebníků přijmi,

prosíme tebe.

Nachyl k nám z trůnu tváře rozjasněné,

vlej olej v lampy dohořívající,

ať vzplanou jasem, a zapuď vše temné

z hlubiny srdcí.

Zbav nás všech hříchů, pln soucitu s námi,

omyj z nás špínu, pouta hříchů sejmi,

viníků ušetř a laskavou dlaní

ležící zvedni.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,

i tobě, Synu, z Otce narozený,

s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí

nad světy všemi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Žalm 36 (37)
Úděl dobrých a zlých
Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. (Mt 5, 5)
I

Nerozhořčuj se nad špatnými, *

neřevni na ty, kdo pášou zlo!

Zakrátko zvadnou jako tráva, *

uschnou jak bujná bylina.

Důvěřuj v Pána a čiň dobro, *

pokojně, věrně v své zemi žij,

Jen v Pánu měj své potěšení: *

po čem tvé srdce touží, on dá.

Svou cestu života svěř Pánu, *

důvěřuj, on už učiní své.

Jak světlu dá vzejít tvé spravedlnosti *

a tvému právu jak bílému dni.

Tichý buď před Pánem, spolehni na něj, †

nežárli na toho, komu se daří, *

i když je přitom samá lest.

Přemáhej hněv a zanech záští, *

nezlob se, z toho roste jen zlo.

Zlí totiž budou vyhlazeni; *

kdo v Pána doufá, podrží zem.

Jen ještě chvíli, a bezbožník zmizí: *

pohleď, tu stál – a není ho již!

kdežto pokorní obdrží zemi *

a hojný pokoj bude jim přán. 

Ant. Svou cestu života svěř Pánu, on už učiní své.

Ant. 2 Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

II

Bezbožník ukládá spravedlivému *

a zuby skřípe na něho.

Pán však se jeho úkladům směje, *

vidí už nadcházet jeho den.

Hříšníci tasí svoje meče, *

k výstřelu napínají luk,

jen aby skláli ubožáka, *

pobili všechny pokojné.

Vnikne však jejich meč do jejich srdcí *

a jejich luky se přelomí.

Lepší je trocha poctivcova *

než velké jmění bezbožných;

protože hříšným se přerazí paže, *

kdežto poctivé podepře Pán.

Pán dobře zná život bezúhonných, *

dědictví jejich je navěky.

V neblahých dobách nebudou v hanbě, *

i za dnů hladu se nasytí.

Zatímco bezbožní propadnou zkáze: *

vždyť všichni nepřátelé Páně

jsou jen jako to luční kvítí: *

zaniknou, odvanou jako dým.

Hříšník se dluží, aniž co vrací; *

dobrý však z lásky rozdává.

Ty, jimž Pán žehná, zdědí zemi, *

ti, které proklel, vyhynou.

Pán posiluje kroky toho, *

čí život se mu zalíbil.

Padne-li, ležet nezůstane, *

vždyť Pán ho drží za ruku.

Ať mlád nebo k stáru, já nezažil nikdy, †

aby byl dobrý ponechán v bídě *

a jeho děti šly žebrotou.

Vždycky se slituje, potřebným půjčí, *

v dětech svých bude požehnán.

Odvrať se od zlého, čiň jen dobré, *

zůstaneš takto navěky živ.

Vždyť Pán má lásku k spravedlnosti *

a neopouští svoje věrné;

zatímco nepoctiví zajdou, *

rod hříšných bude vyhlazen.

Jen spravedliví zdědí zemi, *

navěky na ní budou žít. 

Ant. Odvrať se od zlého a čiň jen dobré, poctivé podepře Pán.

Ant. 3 Doufej v Pána, choď jeho cestou.

III

Ústa řádného mluví vždy moudře *

a jeho jazyk pravdivě.

V srdci si nese Boží zákon, *

krok jeho nezakolísá.

Za spravedlivým slídí hříšník *

a snaží se ho usmrtit.

Pán ho však nenechá napospas zlému, *

na soudu nedá ho odsoudit.

Doufej v Pána, choď jeho cestou †

a povýší tě k držení země, *

záhubu hříšných uvidíš.

Znával jsem hříšného násilníka, *

jak pyšný cedr se vypínal:

přišel jsem podruhé – nebylo ho, *

hledal jsem jej a nenašel!

Hleď na zbožné, hleď na poctivé: *

takovým patří budoucnost.

Bezbožní vesměs však dojdou zkázy, *

potomstvo hříšných vyhyne.

Sám Pán je spásou spravedlivých, *

v čas nouze jim je ochranou.

Pán jim dá pomoc a vysvobození *

za to, že v něho doufají. 

Ant. Doufej v Pána, choď jeho cestou.

Jen ty mě moudrému vědění nauč.

Neboť tvým příkazům důvěřuji.

PRVNÍ ČTENÍ

Z páté knihy Mojžíšovy

6,4-25

Zákon lásky

Mojžíš řekl lidu: „Slyš, Izraeli, Hospodin je náš Bůh, Hospodin je jediný. Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou! Ať tato slova, která ti dnes přikazuji, zůstanou v tvém srdci! Opakuj je svým synům, mluv o nich, když budeš přebývat doma, když budeš na cestách, když budeš ležet i stát. Přivaž je na svou ruku jako znamení a jako ozdobu mezi své oči. Napiš je na veřeje svého domu a na své brány!

Až tě přivede Hospodin, tvůj Bůh, do země, kterou přísahou zaslíbil dát tvým otcům Abrahámovi, Izákovi a Jakubovi, do velikých a krásných měst, která jsi nevystavěl, do domů plných všeho bohatství, které jsi nenaplnil, k vyhloubeným cisternám, které jsi nevysekal, do vinic a olivových sadů, které jsi nevysázel, až budeš jíst do sytosti, chraň se zapomenout na Hospodina, který tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Hospodina, svého Boha, se budeš bát, jemu sloužit a jen v jeho jménu přísahat!

Nesmíte chodit za jinými bohy z božstev těch národů, které jsou kolem vás, neboť uprostřed tebe je Bůh žárlivě milující, Hospodin, tvůj Bůh. Ať Hospodin, tvůj Bůh, nevzplane proti tobě hněvem a nevyhladí tě z povrchu země. Nepokoušejte Hospodina, svého Boha, jako jste ho pokoušeli v Masse. Musíte bedlivě dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, na jeho dohody a nařízení, která ti přikázal. Budeš dělat jen to, co je správné a dobré v Hospodinových očích, aby se ti dobře vedlo až půjdeš obsadit tu dobrou zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, že z ní před tebou vypudí všechny tvé nepřátele; tak přece mluvil Hospodin.

Až se tě tvůj syn v budoucnu zeptá: ‚Co to jsou ty dohody, zákony a ustanovení, která vám přikázal Hospodin, náš Bůh,‘ odpovíš svému synu: ‚Byli jsme faraonovými otroky v Egyptě a Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou. Před našimi zraky činil Hospodin znamení a zázraky veliké a zlé proti Egyptu, proti faraonovi i proti celému jeho domu. Ale nás odtamtud vyvedl, aby nás uvedl sem a dal nám zemi, kterou přísežně přislíbil našim otcům. Hospodin nám přikázal, abychom dodržovali všechna tato nařízení, báli se Hospodina, svého Boha, aby s námi bylo dobře po všechny dny, aby nás zachoval při životě, jak tomu je dnes. Bude se nám počítat za spravedlnost, budeme-li bedlivě dodržovat každý tento příkaz před Hospodinem, svým Bohem, jak nám přikázal.‘“

RESPONSORIUM

Žl 18 (19),8.9; Řím 13,8.10

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, Hospodinův příkaz je spolehlivý, nezkušenému dává moudrost. * Hospodinův rozkaz je jasný, osvětluje oči.

Kdo druhého miluje, splnil zákon. Naplněním zákona je láska. * Hospodinův.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze „Života svatého Antonína“ od svatého Atanáše, biskupa

(Cap. 2-4: PG 26,842-846)

O povolání svatého Antonína

Po smrti obou rodičů zůstal Antonín sám se svou jedinou sestrou, která byla ještě velmi malá. Ačkoli mu bylo sotva osmnáct nebo dvacet let, musel se starat o celé hospodářství i o sestru.

Když uběhlo od smrti rodičů necelých šest měsíců, šel Antonín jako obvykle do chrámu Páně a cestou v duchu přemýšlel, proč apoštolové všechno opustili a šli za Spasitelem a proč věřící, o nichž se mluví ve Skutcích apoštolů, prodali majetek a všechno, co za něj utržili, skládali apoštolům k nohám na almužny pro chudé; a uvažoval, co velikého je za to čeká v nebi. Když došel uprostřed těchto úvah až do kostela, právě se tam četlo evangelium. A v něm Antonín slyšel, jak Pán říká onomu boháči: Chceš-li být dokonalý, jdi a prodej všechno, co máš, a rozdej to chudým. Pak přijď a následuj mě, a budeš mít poklad v nebi.

Antonína hned napadlo, že to byl sám Bůh, kdo mu připomněl příběh o svatých, a že to, co se četlo, patřilo vlastně jemu. A sotvaže vyšel z chrámu Páně, všechny pozemky po rodičích – patřilo mu na tři sta honů úrodných a velmi krásných polí – dal vesničanům, aby majetek nebyl jemu ani sestře na obtíž. Pak prodal také všechny movitosti a značný obnos, který z toho vytěžil, rozdal chudým. Jen něco málo nechal na sestřino zaopatření.

A když přišel znovu do chrámu, slyšel v evangeliu následující slova Páně: Nedělejte si starostí o zítřek. Ani v kostele už pak neměl stání, a tak hned odešel a rozdal nejnuznějším i ten zbytek. Sestru potom svěřil do výchovy známému společenství panen, které mu věřící doporučili, a sám se místo péče o hospodářství nadále zcela věnoval asketickému životu: dopřál si jenom to nejskrovnější a trpělivě snášel obtíže přísného života.

Věnoval se rovněž tělesné práci, neboť si vzal k srdci slova: Kdo nechce pracovat, ať nejí. Za část výdělku kupoval chléb, část rozdával chudým.

Často se modlil, protože věděl, že je třeba, abychom se bez ustání v ústraní modlili. A při čtení byl tak pozorný, že mu nic neuniklo a všechno si zapamatoval; tak mu posléze paměť nahradila všechny knihy.

A když všichni vesničané i jiní poctiví lidé, s nimiž přicházel Antonín do styku, zjistili, jaký je to člověk, nazývali ho Božím přítelem a měli ho rádi jako vlastního syna nebo bratra.

RESPONSORIUM

Mt 19, 21

Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej svůj majetek a rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi. * Pak přijď a následuj mě!

Kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem. * Pak přijď.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys vedl svatého Antonína na poušť, aby ti tam sloužil postem a modlitbou; na jeho přímluvu pomáhej i nám, ať dovedeme ovládnout sami sebe, abychom vytrvali v tvé službě a nade všechno tě milovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky