Pocházel z Betsaidy v Galileji, byl rybářem a patřil mezi učedníky Jana Křtitele (Jan 1, 35-40). Když poznal Ježíše, přivedl k němu i svého mladšího bratra Šimona Petra (Jan 1, 40-42). Upozornil na chlapce, který měl pět chlebů a dvě ryby (Jan 6, 8-9) a spolu s Filipem zprostředkoval setkání pohanů s Ježíšem (Jan 12, 20-22). Podle tradice hlásal evangelium v různých krajích a zemřel kolem roku 60 v Patrasu v Achají (v dnešním Řecku) přivázán na kříž ve tvaru písmene X.
Sexta
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád,
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír!
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
Nebo:
Teď Pánu chvály zpívejme
z hloubi své duše plamenné,
vždyť k polednímu blízký čas
k modlitbám volá všechny nás.
V něm nabízena věrným jest
té pravé spásy sláva, čest,
oběť Beránka čistého
teď na kříž povýšeného.
Ona paprsky skvoucími
i polední žár zastíní.
Tou Boží září blaživou
proniknout chceme duši svou.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.
Dobře jsi činil sluhovi svému, *
Právě tak, Pane, jak jsi to řekl.
Jen ty mě moudrému vědění nauč, *
neboť tvým příkazům důvěřuji.
Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *
nyní tvých předpisů věrně se držím.
Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *
vyuč mě ve svých ustanoveních.
Pyšní mě prolhaně obviňují, *
já jen tvých soudů si upřímně hledím.
Srdce jak v tuku jim otupělo, *
já jen z tvých zákonů vroucně se těším.
Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *
abych se učil tvým přikázáním.
Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *
nežli tisíce v zlatě a stříbře. △
Ant. Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.
Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?
Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *
tísní mě bojovník den co den,
den co den po mně odpůrci šlapou; *
mnoho je těch, kdo proti mně brojí.
Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *
na Boha, jehož sliby tak chválím,
v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže?
Celý den na mne se umlouvají, *
snovají záměry proti mně.
Čekají, číhají na mou zkázu, †
bedlivě sledují moje stopy, *
neboť mi o život ukládají.
Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †
slzy mé všechny sis do měchu slil. *
Že bys je neměl zapsány v knize?
Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †
kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *
vždyť přece vím, že se mnou je Bůh!
V Boha, jehož sliby tak chválím, *
v Pána, jehož sliby tak chválím,
v Boha doufám a obavy nemám. *
Co člověk z masa proti mně zmůže?
Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *
rád ti přinesu děkovnou oběť
za to, žes duši mou uchránil smrti, †
mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *
před Boží tváří ve světle živých. △
Ant. V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?
Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.
Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *
neboť se k tobě utíkám!
V stínu tvých křídel hledám útočiště, *
až pohroma se přežene.
O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *
k Bohu, jenž pro mne činí vše;
ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *
mé úkladníky zahanbí!
Svou milostí a věrností *
on zachraňuje život můj.
Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *
co dravě lidi hltají.
Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *
a jejich jazyk ostrý meč.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou!
Oni mým nohám nastražili léčky, *
oni mou duši sklíčili,
přede mnou přímo kopali mi jámu, *
až do ní sami upadli.
Je odhodláno moje srdce, Pane, †
je odhodláno srdce mé, *
zpívat ti chci a v struny hrát.
Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *
Já jitřenku teď probudím.
Slavit tě budu před národy, Pane, *
chválit tě mezi pohany.
Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *
a věrnost tvá až do oblak.
Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *
po celé zemi slávu svou! △
Ant. Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Sk 5, 12a.14
Apoštolové konali mnoho znamení a zázraků v lidu. Stále rostl počet mužů a žen, kteří přijímali víru v Pána.
Zachovávali Boží ustanovení.
I jeho přikázání.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys povolal svatého Ondřeje za apoštola, aby hlásal evangelium a byl pastýřem tvé církve; na jeho přímluvu stále ochraňuj a veď všechen svůj lid. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky