Narodila se 7. září 1457 v Orcinuovi nedaleko Brescie [Breše]. V Soncinu se seznámila s dominikány a jejím duchovním vůdcem se stal blahoslavený Matěj Carreri. Vedl ji především k pochopení tajemství kříže. V sedmi letech složila soukromé sliby čistoty, chudoby a poslušnosti a v patnácti letech vstoupila do společenství třetího řádu. Často rozjímala o utrpení Páně. Při jedné meditaci obdržela stigmata a každý pátek pak prožívala Kristovo utrpení. Jako terciářka žila ve své rodině a pracovala na rodinném statku. Ve dvacátých letech 16. století založila v Soncinu klášter řeholních terciářek. Zemřela v Soncinu 2. ledna 1530. Její kult potvrdil 14. prosince 1740 Benedikt XIV.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Od bran, z nichž slunce vychází,
až tam, kde konec zemský je,
ať zní zpěv Kristu Vladaři,
synáčku Panny Marie.
Původce světa blažený
svých sluhů tělo obléká,
by zachránil své stvoření
a tělem spasil člověka.
Zamčeným lůnem matčiným
vniká zář Boží milosti:
již chová svaté Panny klín
jí dosud skryté tajemství.
Dům cudných útrob přitom už
je v Boží stánek proměněn.
Ta, jíž se netkl žádný muž,
počala syna slovem jen.
Zrodil se z lidské Matky Pán,
jejž Gabriel jí zvěstoval.
V lůně své matky skrytý Jan
radostí nad ním zaplesal.
Jeslemi nebyl poděšen,
nechal se v seno položit,
sytil se trochou mléka ten,
jenž nedá ptactvu hladem mřít.
Zní nebem jásot, chvalozpěv,
zpívají Bohu andělé,
když pastýřům se Pastýř všech
i Tvůrce zjeví ve chlévě.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený Pannou nejčistší,
i Otci, Duchu milosti
po všechny věky věčnosti. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Sám, Bože, suď a haj mě proti bezbožníkům, *
před zlým a podlým člověkem mě zachraň!
Vždyť tys má síla, Bože, proč mě zapuzuješ? *
Proč se mám vláčet, nepřítelem tísněn?
Sešli své světlo a svou věrnost: ať mě vedou *
až na tvou svatou horu, do tvých stanů.
Předstoupím před tvůj oltář, k Bohu radostnému *
a velebit tě budu při citeře, Pane, můj Bože!
Proč se má duše rmoutíš, proč tak ve mně teskníš? †
Jen doufej v Boha, zas ho budu slavit, *
toho, jenž je můj zachránce a Bůh můj. △
Ant. Pane, sešli své světlo a svou věrnost.
Ant. 2 Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!
Iz 38, 10-14.17-20
Řekl jsem si: „Uprostřed života *
mám sestoupit k branám podsvětí!“
Bylo mi líto zbytku mých let *
a tak jsem si řekl:
„Už neuvidím Pána Boha v zemi živých, *
ani člověka mezi pozemšťany.“
Rozpadá se mi má schránka a život mně mizí *
jako stan kočovníků;
můj život je jako když tkadlec svinuje plátno, †
je jako tkanina od stavu odřezaná; *
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.
Už od rána o pomoc volám, †
je mi, jako by lev mi drtil kosti, *
ještě než večer vystřídá ráno, konec mě čeká.
Jako když holátko ve strachu pípá, †
jako když holub mláďata volá, *
tak je můj nářek;
zemdlený zrak upínám k nebi, *
mně úzko je, pomoz mi, Pane!
A ty jsi můj život vytrhl z jisté zkázy, *
všechny mé hříchy jsi jako za záda hodil.
Vždyť mrtví a smrt tě nemohou chválit *
a kdo jde do hrobu, nedoufá ve tvou věrnost.
Jenom ten, kdo žije, tě chválí, jako já dnes, *
o tvé věrnosti otec vypráví synům.
Zachovej mě, Pane, a po celý život *
zpívat ti budem své žalmy v tvém domě. △
Ant. Po všechny dny našeho života nás, Pane, ochraňuj!
Ant. 3 Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně. †
Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně, *
† tobě plnění slibů.
Neboť ty vyslýcháš prosby, kdekdo se utíká k tobě, *
břímě svých hříchů ti nese.
Viny, které nás tíží, jsou totiž nad naše síly, *
ty však je zahladit umíš.
Blažen, koho si zvolíš, aby se přiblížil k tobě, *
kdo v tvých nádvořích bydlí!
Kéž se můžeme sytit dobrem tvého domu, *
neboť tvůj chrám je svatý.
Podivuhodnými skutky věrně nám splňuješ prosby, †
Bože, záchrano naše, *
naděje všech končin světa i všech ostrovů v dálce.
Ty držíš hory svou silou, ty jsi opásán mocí, †
ty tišíš hučení moří, hučení příbojů jeho *
i všech národů vřavu.
Před tvými divy se třesou národy v nejzazších dálkách, *
nad tvým znamením jásá východ jitra i noci.
Laskavě pečuješ o zem, hojnou vláhou ji daříš, *
její bohatství množíš.
Plny jsou náhony Boží, lidem jsi nachystal zrní, *
takto pečuješ o ni.
Její brázdy jsi zvlažil, rozmělnil její hroudy, *
zkypřils ji hojnými dešti, požehnals, co na ní vzrostlo.
Ověnčils koloběh roku korunou dobrotivosti, *
všudy jde za tebou hojnost.
Mokvají pastviny stepní, pahorky jásotem hýří, †
louky jsou oděny stády, doliny pokryty klasy. *
Všechno to jásá a zpívá. △
Ant. Tobě chvalozpěv patří, Pane, tam na Sióně.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 62, 11-12
Řekněte siónské dceři: „Hle, přichází tvá spása, u sebe má svou mzdu, před sebou má svůj zisk.“ Nazvou je: „Svatý lid, vykoupení od Hospodina.“
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pán dal poznat. * Aleluja, aleluja. Pán.
Dílo své spásy. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi, plné milosti a pravdy; z jeho plnosti jsme všichni dostali, a to milost za milostí, aleluja.
PROSBY
Náš Vykupitel, Syn Boží, se stal člověkem, aby člověka obnovil. S radostí ho vzývejme:
Pane Ježíši, buď s námi.
Ježíši, Synu živého Boha, odlesku Otce, věčné světlo, Králi slávy, slunce spravedlnosti, Synu Panny Marie,
rozjasni tento den slávou svého vtělení.
Ježíši, obdivuhodný rádce, Bože silný, Otče budoucího věku, Kníže pokoje,
usměrňuj naši cestu svatosti svého života.
Ježíši všemohoucí, trpělivý, poslušný, tichý a pokorný srdcem,
ukaž všem lidem sílu mírnosti.
Ježíši, otče chudých, slávo svých věřících, pastýři dobrý, světlo pravé, moudrosti nekonečná, dobroto nesmírná, naše cesto a živote náš,
uděl své církvi ducha chudoby.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, blahoslavené Štěpánce jsi dal účast na Kristově utrpení; na její přímluvu a podle jejího příkladu dej i nám, ať se snažíme co nejvíce podobat tvému Synu. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky