Pane, otevři mé rty.
A začnu tě chválit.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Pojďme a jásejme vstříc Pánu, *
oslavme skálu naší spásy!
Přistupme před něj s chvalozpěvy, *
hudbou a písní vzývejme ho!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Protože Pán je Bůh náš mocný, *
Králem je nade všemi bohy.
Hlubiny zemské má v své moci, *
výšiny horské patří jemu.
Jeho je moře, sám je stvořil, *
i souše, sám ji rukou zhnětl.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Pojďme a v úctě se mu klaňme, *
klekněme před Pánem, svým tvůrcem!
On je náš Bůh, my jeho národ, *
my jsme ty ovce, jež on pase.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Kéž nasloucháte jeho hlasu! †
„Nezatvrďte se zas jak tehdy *
na poušti v Meribě a v Masse!
Tam, i když znali moje skutky, *
mě vaši předci pokoušeli.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Čtyřicet let ten lid mě dráždil, †
řekl jsem: vrtkaví jsou srdcem, *
národ, jenž nechce znát mé cesty.
Zařekl jsem se tedy v hněvu: *
Nevkročí do míst mého míru!“
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Následuje Sláva Otci a opakuje se antifona.
Nebo (kromě pátku prvního týdne a pátku třetího týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Jásejte Pánu, všechny země! †
A služte Pánu s radováním, *
s plesáním pojďte před tvář jeho!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Vězte, jen Pán je naším Bohem! †
Stvořil nás, proto my jsme jeho, *
lid jeho, stádo jeho pastvy.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Vcházejte v jeho brány s díkem, †
do jeho síní s chvalozpěvem! *
Chvalte a ctěte jeho jméno!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Protože Pán je dobrotivý, †
po všechny věky milosrdný, *
věrný je ke všem pokolením.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Následuje Sláva Otci a opakuje se antifona.
Nebo (kromě středy druhého týdne a úterý třetího týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Pán buď milostiv a žehnej nám! *
Kéž nám svítí světlo jeho tváře!
Ať se zná tvá cesta na zemi, *
pomoc tvou ať znají všichni lidé!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
Národy ať mocně jásají *
nad tím, jak svět spravedlivě soudíš!
Neboť právem soudíš národy, *
všechny lidské kmeny světa řídíš.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Kéž tě, Bože, chválí národy, *
kéž tě chválí všechny lidské rody!
Země vydala svou úrodu. *
Pán, náš Bůh, nám dal své požehnání.
Kéž nám žehná všemohoucí Bůh, *
ať ho v bázni všechna země vzývá!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Následuje Sláva Otci a opakuje se antifona.
Nebo (kromě úterý prvního týdne a neděle čtvrtého týdne):
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Pánu zem patří se vším, co nese, *
jeho je svět i vše, co v něm žije.
Sám jej založil nad oceány, *
upevnil nad tekoucími proudy.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Kdo smí vstoupit na horu Páně, *
stanout na jeho svatém místě?
Ten, kdo má čisté ruce i srdce, *
neklame, nepřísahá křivě.
Dostane od Pána požehnání, *
u Boha Zachránce nalezne pomoc.
To je rod těch, kdo hledají Pána, *
hledají tvář Boha Jákobova.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
„Kdo je ten král tak slavný?“ †
Pán, jenž je silný a mocný, *
Pán, který mocný je v boji.
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Zvyšte se ještě, vy brány, †
zvětšte se, pradávné vjezdy, *
pro příchod slavného krále!
„Kdo je ten král tak slavný?“ †
On, Pán zástupů věčných, *
On, král věčné slávy!
Ant. Pojďte, klaňme se Pánu, který mluví v evangeliu.
Následuje Sláva Otci a opakuje se antifona.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky