10. květen 2023

Sv. Jana z Avily, kněze a učitele církve
nezávazná památka

Přišel na svět okolo roku 1500 ve městě Almodóvar del Campo ve Španělsku. Když se stal knězem, prochodil celou Andalusii a kázal o Kristu. Byl významným hlasem prosazujícím obnovu zahájenou tridentským koncilem a v mnoha svých spisech ukázal kněžím jeho podstatu a důležitost. Neprávem na něj padlo podezření z hereze, nevyhnul se ani výslechům, ani věznění, ale velmi horlivě vykládal katolickou nauku. Poslední léta strávil v ústraní ve městě Montilla v córdubské diecézi a dne 10. května 1569 tam zesnul v Pánu.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,

zářící světlem blaživým,

Vždyť celý svět byl omyt v něm

přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit

a hříšným naděj znovu vlil,

kdo by se musel strachem chvít,

když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,

kteří trest těla viděli,

že lotr Krista prosící

směl věčné slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:

By sňal hřích, který na všech lpí,

a zbavil svět vin veškerých,

vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,

než když hřích milost vyhledá,

žár lásky spálí bázlivost

a když smrt nový život dá?

Buď věčně Kriste věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo po velikonoční oktávě:

Ať z výšin nebe radost zní,

ať jásá země, moře s ní,

že po kříži Pán z hrobu vstal

a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,

den spásy zjevuje se zas,

v něm Beránkovou krví svět

tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením

znamená odpuštění vin,

zas bez úhony ctnost se skví,

Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,

že věřící teď snadněji

uvěří ve své vzkříšení,

jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou

ctěme vždy s myslí radostnou

my, od ní tolik poctěni,

vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně Kriste věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo. Aleluja. 

Žalm 17 (18), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11, 13)
I

S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo! *

 Pane, má skálo, má tvrzi, má spáso,

ty jsi můj Bůh, můj hrad, kde se skryji, *

ty jsi můj štít a záchrana moje!

Úpěnlivě volal jsem k Pánu, *

osvobodil mě od nepřátel!

Smrtící vlny mě zalily, *

příboje zkázy mě plnily děsem.

Osidla temnot mě ovila, *

smyčky smrti se nade mnou zdrhly.

K Pánu jsem volal v úzkostech, *

k Bohu jsem křičel o záchranu.

Ze svého chrámu slyšel můj hlas, *

k jeho uším došel můj nářek. 

Ant. S láskou tě vyznávám, Pane, má sílo. Aleluja.

Ant. 2 Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení. Aleluja.

II

A tu se zachvěla, pohnula zem, †

v základech hor se zakolísala, *

jak ve svém hněvu ji otřásal Pán.

Z jeho nozder valil se dým, †

z jeho úst šlehal sžíravý plamen, *

řeřavé uhlíky sršely z něj.

Nachýlil nebe a sestoupil níž, *

s černými mračny pod nohama.

Na cherubovi přilétal, *

na perutích vichru se snášel.

Celý se halil v temnotách, *

do clony z tmavých vod a mraků.

Ze záře, která před ním šla, *

padaly kroupy a řeřavé uhlí.

Nebesa s rachotem rozehřměl Pán, *

hlasem svým Nejvyšší zaburácel.

Vysílal šípy do všech stran, *

blesky metal a kolkolem sršel.

I bylo vidět až na mořské dno, *

obnažily se základy země.

když jsi, Pane, zahrozil, *

zadul vichřicí svého hněvu.

Pro mne však z výšin svou pravicí sáh’, *

vyzdvihl mě z té záplavy vodní,

vyrval mě z rukou mých nepřátel, *

z přesily mocných nenávistníků.

Vrhli se na mne v můj neblahý den, *

Pán mi však přispěchal na ochranu.

Na volný prostor vyvedl mne, *

zachránil, v kom našel zalíbení. 

Ant. Zachránil mě Pán, protože ve mně našel zalíbení. Aleluja.

Ant. 3 Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty. Aleluja.

III

Tak pro mou nevinnost učinil Pán, *

splatil mi za to, že ruce mám čisté;

za to, že po cestách Páně jsem šel, *

od svého Boha neodpadl.

Vskutku jsem všech jeho příkazů dbal, *

zákony jeho jsem neodmítal.

Zůstal jsem před ním bez viny, *

chránil se bedlivě před proviněním.

odplatil Pán mou nevinnost, *

neboť viděl, že ruce mám čisté.

K věrnému, Pane, jsi věrný i ty, *

a s dobrým jednáš dobrotivě.

Čistému odplácíš čistotou, *

k chytrákům však jsi opatrný.

Tak chráníš od zhouby pokorný lid, *

pohledy zpupné však pokořuješ.

Ano, má svítilna, Pane, jsi ty. *

Bůh můj mé temnoty ozařuje.

S tebou ztékám valy a zdi, *

se svým Bohem přeskočím hradby. 

Ant. Ty, Pane, zažehni mé světlo, ty ozař mé temnoty. Aleluja.

Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja.

Takže když věříme, můžeme zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

21,1-8

Nový Jeruzalém

Já, Jan, jsem viděl nová nebesa a novou zemi – dřívější nebesa a dřívější země zmizely, ani moře už není. A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat; oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. On jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo.“

A ten, který seděl na trůně, řekl: „Hle – všechno tvořím nové!“ Pak dodal: „Napiš! Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.“ Také mi řekl: „Stalo se! Já jsem alfa i omega, začátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám pít z pramene živé vody zadarmo. To bude úděl vítěze; a já budu jeho Bohem a on bude mým synem. Ale zbabělci, odpadlíci, nečistí, vrazi, smilníci, čaroději, modláři a všichni lháři dostanou svůj díl v tom močálu, kde hoří oheň a síra – to je ta druhá smrt.“

RESPONSORIUM

Zj 21,3.4

Hle, Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat. * On jim setře každou slzu z očí, aleluja.

Nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. * On jim.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů svatého Jana z Avily, kněze a učitele církve

(Tractatus de amore Dei erga nos 1.2.4: Madrid 2004)

Kristova láska, jeho tvář stále obrácená k Otci

Důvodem, který naše srdce pohne blíž k Boží lásce, je úvaha o svrchované lásce, kterou k nám vzplanul Bůh a s ním jeho tolik požehnaný Syn, náš Pán. Právě to — víc než dobrodiní — pohne srdce, aby milovalo; ten, kdo má něco dalšího, totiž dává něco z toho, co má, ale ten, který miluje, daruje se vším, co má, sebe samého a už mu nezbývá nic dalšího, co by daroval.

Podívejme se teď tedy, Pane, zda nás miluješ, a jestliže je to tak, že nás miluješ, jaká tvoje láska k nám je.

Rodiče velice milují děti — ale miluješ nás snad jako otec? Můj Bože, do lůna tvého srdce, abychom to viděli, jsme nevstoupili; tvůj Jednorozený, který z toho lůna sestoupil, o tom přinesl znamení a přikázal nám, abychom tě pro nekonečnou lásku, kterou jsi nás miloval, nazývali Otcem. Vždyť jako jsi ty jediný dobrý pro svou svrchovanou dobrotivost, která všechno překonává, tak jsi ty jediný Otec; a takový jsi a konáš taková díla, že v porovnání s tvou otcovskou láskou není nikdo, kdo by mohl být nazýván otcem. —

A jestli, člověče, této veliké lásce stále ještě nedůvěřuješ, podívej se na všechna dobrodiní, která ti Bůh udělil — vždyť to všechno jsou záruky a svědectví o jeho lásce. Spočítej, kolik všech těch dobrodiní je, a uvidíš, že všechno, co je na nebi i na zemi, a také veškeré kosti a smyslové orgány ve tvém těle i všechny hodiny a časová období tvého života, to všechno je dobrodiním od Pána. Podívej se dále, koliks dostal dobrých rad a kolik dober, která vlastníš v tomto životě; kromě toho kolik bylo nebezpečí, z kterých jsi v tomto životě vyvázl, a nemocí a násilných událostí, které by tě bývaly mohly zničit, kdyby tě on nevysvobodil. To všechno jsou jasná znamení lásky. A nakonec obrať svůj pohled na celý tento svět, který byl stvořen jen pro tvé dobro a spolu se všemi tvory, kteří jsou v něm obsaženi, je znamením lásky, vypravuje o lásce a má s tebou na lásce podíl. —

A teď se také podívejme, jak velikou láskou zahořel onen Syn, kterého nám Otec dal. Neexistuje jazyk, který by to stačil vypovědět! — Někteří neznalí a nevědomí pro tu lásku dosud nemají smysl, protože ta podle jejich mínění vychází z dokonalosti toho, co je milováno. —

Kristova láska však nevychází z dokonalosti, která by se nacházela v nás, ale z toho, co má on sám — je to tvář stále obrácená k Otci.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Ef 3,18–19; Jan 3,16

Kéž jste schopni poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání. * Abyste dosáhli plné míry Božích darů. Aleluja.

Neboť tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. * Abyste dosáhli.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys dal kněžím a svému lidu ve svatém Janovi z Avily skvělého učitele, který vynikal svatým a horlivým životem; dej, prosíme, aby církev díky správné horlivosti tvých služebníků i v dnešní době rostla ve svatosti. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky