8. srpen 2023

SV. DOMINIKA, KNĚZE
Slavnost
pro dominikány (OP)

Narodil se kolem roku 1175 v kastilské vesnici Calerueze. Jeho rodiče Felix a Jana byli podle tradice považováni za příslušníky významných šlechtických rodin Guzman a z Azy. Svou lásku ke Kristu, který trpí ve všech trpících, předávala blahoslavená Jana svému synovi. Tato láska jej pak vedla k tomu, že jako student v Palencii prodal všechen svůj majetek, aby získal prostředky na pomoc hladovějícím. Později dal Dominik této lásce zcela zvláštní charakter: bez oddechu pracovat pro spásu duší. Asi v roce 1199 vstoupil do katedrální kapituly v Osmě. V letech 1203-1205 doprovázel biskupa Diega de Azevedo na cestách do severní Evropy. Při této příležitosti objevil dvě velká pole působnosti – šířící se bludná učení, především v jižní Francii, a misie mezi pohanskými národy, hlavně mezi Kumány. Na příkaz papeže Inocence III. se s Diegem vydali do jižní Francie mezi sektu albigenských. Už v roce 1206 založil svatý Dominik ženský klášter v Prouille. Postupně vznikalo také společenství bratří, jež bylo 22. prosince 1216 schváleno papežem Honoriem III. jako Řád bratří kazatelů. Do základů svého nového řádu vložil svatý Dominik důležitou zásadu: bratři se mají věnovat apoštolátu v naprosté chudobě, apoštolátu, který nečeká na pozvání, ale sám vyhledává lidi, jimž má zvěstovat pravdu. 15. srpna 1217 rozeslal malou skupinku bratří z Toulouse do světa. Poslední období svého života prožíval neustále na cestách. Navštěvoval své bratry, povzbuzoval je, upevňoval jejich odvahu a po návratu do Říma jim vyprošoval podporu papeže. Při každé příležitosti kázal. Zemřel v Boloni 6. srpna 1221 a byl pohřben v klášterním kostele bratří. Kanonizoval jej 3. července 1234 Řehoř IX. V roce 1267 byly jeho ostatky přeneseny do zvláštní kaple chrámu sv. Dominika.

Tercie

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

K nám, Duchu Svatý, nyní spěj

a znovu naplň naši hruď,

ty pojíš Otce se Synem,

i s námi stále spojen buď!

A srdce, ústa, mysl, cit

rač k Božím chválám roznítit

a rozdmýchej v nás lásky žár,

by oheň náš i bližní hřál.

Nauč nás Boha Otce znát,

líp jeho Syna poznávat

a v tebe, Duchu od obou,

vždy věřit s myslí pokornou. Amen.

Nebo:

Je třetí denní hodina.

Jak jistý řád nás k tomu má,

z hloubi své duše pokorné

o dar tří ctností poprosme.

Aby Duch Svatý, Těšitel,

příbytek v našich srdcích měl,

vždyť apoštolů družinu

navštívil v tuto hodinu.

Pán, který stvořil nebes říš,

zachovávaje sám řád týž

vybavil vše tak nádherně

i k naší věčné odměně.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Mějte lásku, buďte pokorní, vaším vlastnictvím ať je dobrovolná chudoba.

Nebo: Nastává den radosti, kdy blažený Dominik vstupuje jako skvělý občan do nebe.

Žalm 119 (120)
Mezi svárlivými lidmi toužím po pokoji
V soužení buďte trpěliví, v modlitbě vytrvalí. (Řím 12, 12)

K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *

a on mě vyslyšel.

„Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *

jazyka lživého!“

Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *

ty lživý jazyku?

Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *

uhlíky z kručinek.

Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *

ve stanech kedarských!

Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *

kdo nenávidí mír!

Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *

a oni chtějí boj. 

Žalm 120 (121)
Strážce národa
Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár. (Zj 7, 16)

K horám pozvedám oči, *

odkud přijde mi pomoc?

Od Pána přichází pomoc, *

on stvořil nebe i zemi.

On ti klopýtnout nedá, *

nezaspí ten, jenž tě chrání.

Nezaspí, nezdřímne strážce, *

jenž chrání Izraele.

Pán tě střeží a stíní, *

je po tvé pravici stále.

Za dne ti neškodí slunce, *

ani za noci měsíc.

Pán tě od zlého střeží, *

on střeží celý tvůj život.

Střeží tvůj odchod i návrat *

nyní a po všechny věky. 

Žalm 121 (122)
Svaté město Jeruzalém
Přistoupili jste k hoře Siónu a k městu živého Boha, k nebeskému Jeruzalému. (Žid 12, 22)

Zaradoval jsem se, když mi řekli: *

„Vydáme se do Pánova domu.“

Už se naše nohy zastavily, *

Jeruzaléme, v tvých slavných branách.

Jeruzaléme, jsi vybudován *

v pevné město, v sebe uzavřené!

Putují sem kmeny, kmeny Páně; †

tak to káže Izraeli zákon, *

aby jméno Páně oslavoval.

Zde jsou postaveny soudní stolce, *

pevné stolce Davidova domu.

Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *

Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!

Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *

a v tvých domech bezpečí ať trvá!

Pro blaho svých bratří a svých přátel *

stále budu říkat: Pokoj v tobě!

Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *

za tvůj zdar se stále budu modlit. 

Ant. Mějte lásku, buďte pokorní, vaším vlastnictvím ať je dobrovolná chudoba.

Nebo: Nastává den radosti, kdy blažený Dominik vstupuje jako skvělý občan do nebe.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 2, 4-5

Moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci. To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.

Šťasten, koho učíš ty, Pane.

Vedeš ho ve svém zákoně.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys milostivě obohatil svou církev zásluhami a učením tvého vyznavače a našeho otce svatého Dominika; dej, ať jí na jeho přímluvu neschází pomoc ve věcech časných a vždy prospívá ve věcech duchovních. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky