10. srpen 2024

Sv. Vavřince, mučedníka
svátek

Zpráva o jeho mučení je protkána pozdějšími legendárními prvky, ale už ze 4. století je doloženo, že mu jako arcijáhnovi papeže Sixta II. byla svěřena péče o hmotný majetek a charitativní činnost církve v Římě, a také to, že před smrtí byl mučen ohněm. Tam, kde byl 10. VIII. 258 pohřben, dal Konstantin Veliký postavit baziliku. Dnešní bazilika zbudovaná (ve 13. století) na témže místě je jednou z pěti římských patriarchálních bazilik. Celkem mu bylo v Římě postaveno asi 34 kostelů, z nichž některé časem zanikly. Jeho úcta se brzy rozšířila po celé západní církvi.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Kolik smrtí, kolik ran a jizev,

kolik mučedníků, tolik výzev.

V každé Pán se neúprosně ptá:

Jsem ti dražší než tvé vlastní já?

Nikdo nemá lásky víc než ten,

kdo položí život za přátele.

Tys byl pro nás zabit, proboden,

co dokáži já pro Spasitele?

Vím, jsem sláb, neručím za sebe,

schopen zapřít, zradit, boj svůj vzdát.

Ty jsi silný, táhneš do nebe,

uchopíš mne, pomůžeš mi vstát.

Křesťan toto mučednictví zná:

oko vyloupnout a utnout údy,

na kříž přibíjet své hříšné já,

stát se čistý, svobodný a chudý

pro bohatství věčné, nejvyšší,

pro tebe, můj Ježíši.

Nebo:

Mučidla, kolo, kůl, co řeže, rdousí, pálí,

sekera, smyčka, meč, hák, skřipec, kopí, nože,

vařící olovo a olej, žhoucí rožeň,

těm nejsou strašny, kdož, co strašno, nespáchali.

Kdo trpí pro druhé a koho pro to jali,

že práv a bez viny, leč nikdy nepokořen,

svou hájil krev a čest, ten pomíjivým hořem

se věnce dobírá, jejž nic už neumalí.

Je živ, že umírá, a stoupá tím, že pad.

S úsměvem vzdoruje smrtící moci vlád

a věčnost objímá co snoubenkyni svoji.

Což nebyl vykonal svůj nejslavnější čin

sám silný nad silné na místě popravčím?

Dost není křesťana, ten, kdo se kříže bojí.

ŽALMY

1. ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

2. ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Žalm 11 (10)
Spravedlivý důvěřuje v Boha
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5,6)

U Hospodina hledám útočiště. †

Jak mi můžete říkat: *

„Uleť na hory jako pták!

Neboť hle, hříšníci napínají luk, †

svůj šíp kladou na tětivu, *

aby ve tmě zasáhli lidi upřímného srdce.

Když se totiž základy řítí, *

co může spravedlivý dělat?“

Hospodin však sídlí ve svém posvátném chrámě, *

na nebesích má Hospodin svůj trůn,

jeho oči pozorují, *

smrtelníky zkoumá jeho zrak.

Hospodin zkouší spravedlivého i bezbožníka, *

miluje-li kdo bezpráví, toho nenávidí z duše.

Sešle na hříšné déšť žhavého uhlí a síry, *

žhoucí vítr bude úděl jejich číše.

Vždyť Hospodin je spravedlivý, †

má rád spravedlivé skutky, *

zbožní uzří jeho tvář.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

3. ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

Žalm 17 (16)
Chraň mě, Bože, před bezbožníky
V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby ... a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). (Žid 5,7)

Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, †

všimni si mého nářku, *

popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!

Ty sám posuď mou spravedlnost, *

tvé oči vidí, co je správné.

Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm, *

nenalezneš na mně nepravosti.

Má ústa se neprohřešila, jak lidé mají ve zvyku, *

podle slov tvých rtů jsem dbal na cesty zákona.

Mé kroky pevně setrvaly na tvých stezkách, *

nezakolísaly mé nohy.

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, *

popřej mi sluchu, slyš mé slovo!

Ukaž mi svou zvláštní milost *

ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici.

Opatruj mě jako zřítelnici oka, †

do stínu svých perutí mě ukryj *

před hříšníky, kteří na mně páchají násilí.

Zuřiví nepřátelé mě obklopují, †

nepřístupným činí své bezcitné srdce, *

zpupně mluví svými ústy.

Už, už mě obkličují jejich kroky, *

oči své upírají, aby mě povalili na zem,

podobají se lvu, který dychtí po kořisti, *

nebo lvímu mláděti, které číhá z úkrytu.

Povstaň, Hospodine, vyraz proti němu a poval ho, †

svým mečem zachraň mou duši před hříšníkem, *

svou rukou mě, Hospodine, (zachraň) před lidmi,

před lidmi, pro které tento život znamená všechno, *

jejichž břicho plníš svými dary.

Jejich synové se dosyta najedí, *

a co zbude, nechávají svým dětem.

Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, *

až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

Mnozí mě stíhají a tísní,

od tvých přikázání neustoupím.

PRVNÍ ČTENÍ

Ze Skutků apoštolů

6,1-6; 8,1b.4-8

Apoštolové vyvolili sedm jáhnů

Když počet učedníků rostl, začali helénisté projevovat proti Hebrejům nespokojenost, že prý jejich vdovy jsou při každodenním podělování zanedbávány. Dvanáct (apoštolů) proto svolalo (veškeré) množství učedníků a řekli: „Nebylo by správné, abychom my zanedbávali Boží slovo a sloužili při stole. Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají dobrou pověst a jsou plní Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento úkol. My však se chceme nadále věnovat modlitbě a službě slova.“

Ten návrh se zalíbil celému shromáždění. Vyvolili tedy Štěpána, muže plného víry a Ducha Svatého, dále Filipa, Prochora, Nikanora, Timona, Parmena a Mikuláše, proselytu z Antiochie. Postavili je před apoštoly, a oni na ně za modlitby vložili ruce.

V Jeruzalémě se tehdy strhlo veliké pronásledování církevní obce. Všichni kromě apoštolů se rozprchli po judském a samařském kraji.

Ti tedy, co se tak rozprchli, procházeli (zemí) a hlásali slovo evangelia. Tak přišel Filip do hlavního samařského města a hlásal tam Krista. Všichni lidé dávali pozor na to, co Filip mluví, protože slyšeli a viděli, že dělá zázraky. Z mnoha posedlých totiž vycházeli nečistí duchové s velkým křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnulých a chromých. Celé město se z toho převelice radovalo.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Jan 12,26; Mt 10,32

Jestliže mi chce kdo sloužit, ať mě následuje; * a kde jsem já, tam bude i můj služebník.

Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi. * A kde jsem já, tam bude i můj služebník.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Augustina, biskupa

(Sermo 304, 1-4: PL 38, 1395-1397)

Byl služebníkem krve Kristovy

Dnes nás zve římská církev k oslavě vítězství svatého Vavřince. Je to den, kdy přemohl běsnění světa, kdy odmítl, čím si ho chtěl svět získat, a tak dvojnásobně zvítězil nad ďábelskými úklady. V římské církvi, jak jste slyšeli, konal jáhenskou službu. Tam byl služebníkem krve Kristovy a tam také pro Kristovo jméno prolil svou vlastní krev. Svatý apoštol Jan zřejmě vysvětluje tajemství večeře Páně, když říká: Jako Kristus za nás položil svůj život, tak také my jsme povinni položit život za své bratry. Svatý Vavřinec to dobře pochopil, bratři; pochopil to a proměnil ve skutek; a co přijal u stolu Páně, to chtěl také dát. Miloval Krista ve svém životě a stal se mu podobným ve své smrti.

I my, bratři, Krista následujme, jestliže ho opravdu milujeme. Neboť nemůžeme vydat lepší ovoce toho, že Krista milujeme, než když dáváme příklad tím, že ho následujeme. Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. Podle tohoto výroku se zdá, jako by apoštol Petr byl přesvědčen, že Kristus trpěl jenom za ty, kteří jdou v jeho šlépějích, a že Kristovo utrpení přináší užitek jenom těm, kteří jdou v jeho šlépějích. Svatí mučedníci šli za ním až k prolití krve, až k podobnosti v utrpení. Mučedníci šli v jeho šlépějích, ale nejen oni. Nebyl stržen most, když po něm přešli, nevyschl pramen, když se z něho napili.

Bratři, v zahradě Páně nejsou jen růže mučedníků, ale i lilie panen, břečťany těch, kdo žijí v manželství, a fialky vdov. A proto, moji milí, ať nikdo v žádném postavení nezoufá, jako by nebyl povolán. Kristus trpěl za všechny. Pravdivě je o něm psáno: On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.

Chápejme tedy, jak má křesťan následovat Krista i mimo prolití krve a mimo nebezpečí utrpení. Apoštol říká o Kristu Pánu: Ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu. Jaká je v tom vznešenost! Ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk. Jaká poníženost!

Kristus se ponížil. Toho se drž, křesťane. Kristus se stal poslušným. Proč ty se vyvyšuješ? A když Kristus prošel touto cestou poníženosti až do konce a úplně zničil smrt, vstoupil do nebe. Následujme ho. Slyšme, co říká apoštol: Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Svatý Vavřinec zvolal: Ctím svého Boha a jemu jedinému sloužím; * proto se nebojím tvého mučení.

Mně pomáhá můj Bůh, v něho doufám. * Proto se nebojím tvého mučení.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme, *

tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

oslavuje celá země.

Všichni andělé, *

cherubové i serafové,

všechny mocné nebeské zástupy *

bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý, *

Pán, Bůh zástupů.

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě *

sbor tvých apoštolů,

chválí tě *

velký počet proroků,

vydává o tobě svědectví *

zástup mučedníků;

a po celém světě *

vyznává tě tvá církev:

neskonale velebný, *

všemohoucí Otče,

úctyhodný Synu Boží, *

pravý a jediný,

božský Utěšiteli, *

Duchu Svatý.

Kriste, Králi slávy, *

tys od věků Syn Boha Otce;

abys člověka vykoupil, *

stal ses člověkem a narodil ses z Panny;

zlomil jsi osten smrti *

a otevřel věřícím nebe;

sedíš po Otcově pravici *

a máš účast na jeho slávě.

Věříme, že přijdeš soudit, *

a proto tě prosíme:

přispěj na pomoc svým služebníkům, *

vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;

dej, ať se radují s tvými svatými *

ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *

veď ho a stále pozvedej.

Každý den tě budeme velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Pomáhej nám i dnes, *

ať se nedostaneme do područí hříchu.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Pane, k tobě se utíkáme, *

ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys naplnil svatého Vavřince žárem své lásky a dávals mu sílu, aby věrně konal jáhenskou službu a překonal všechny útrapy při mučení; nauč i nás následovat příklad jeho lásky: milovat, co miloval on, a zachovat věrnost tomu, co on svým životem vyznával. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky