Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14. II. 869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa. Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6. IV. 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.
Papež Jan Pavel II. vyhlásil sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy 31. prosince 1980.
Modlitba v poledne
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,
sám stanovíš všech věcí řád:
smí slunce vzejít z ranních mlh
a za poledne žhavě hřát.
Ztlum nebratrských různic žár,
zchlaď žhoucí krve temný vír,
ztiš stálý hmoty s duchem svár,
dej zdraví tělu, srdci mír.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
Je to On
v tichosti vánku poledního
je u nás, abychom také ztichli
před tváří Ženicha, který přichází
a jestliže k národům a k světu
hovoří jako oheň a jako kladivo
rozrážející skálu
u tebe jen klepe s prosbou za
prominutí, že vyrušuje
stojí za dveřmi a klepe neodbytně
a hned se omlouvá …
Z jeho kostelů rostou domy
Z jeho tajemství roste věda
Z jeho poslušnosti svoboda
Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících
z jeho žehnajících rukou probodených
jediná opravdová,
jediná skutečná vláda nad světem.
ŽALMY
Ant. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal.
Zvedám své oči k tobě, *
který trůníš na nebi.
Hle, jako oči služebníků hledí *
na ruce svých pánů,
jako oči služebnice hledí *
na ruce své paní,
tak hledí naše oči na Hospodina, našeho Boha, *
dokud se nad námi nesmiluje.
Smiluj se nad námi, Hospodine, smiluj se nad námi, *
neboť jsme přesyceni pohanou.
Přesycena je naše duše *
výsměchem boháčů, pohanou pyšných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Kdyby Hospodin nebyl s námi *
– ať to vyzná Izrael –
kdyby Hospodin nebyl s námi, *
když se na nás obořili lidé,
zaživa by nás pohltili, *
když jejich hněv vzplál proti nám.
Voda by nás byla zatopila, †
příval by se byl převalil přes nás, *
přes nás by se převalily rozbouřené vody.
Veleben buď Hospodin, že nás nevydal *
za kořist jejich zubům!
Naše duše vyvázla jako pták *
z ptáčníkovy léčky;
léčka se přetrhla, *
a my jsme volní.
Naše pomoc je ve jménu Hospodina, *
který učinil nebe a zemi.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Kdo doufají v Hospodina, jsou jako hora Sión, *
která nekolísá, trvá navěky.
Jeruzalém obklopují hory: †
tak je Hospodin kolem svého lidu *
nyní i navěky.
Neboť nezůstane žezlo bezbožníků *
nad údělem spravedlivých,
aby spravedliví nevztáhli *
své ruce po nepravosti.
Dobrým, Hospodine, popřej dobro, *
i těm, kdo jsou upřímní v srdci.
Ty však, kteří uhýbají na své křivé cesty, †
odstraň se zločinci, Hospodine! *
Pokoj buď s Izraelem!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 4,1
Ať se každý na nás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství.
Jsme Kristovi vyslanci,
jako by skrze nás napomínal Bůh.
Modleme se.
Bože, tys poslal našim předkům svatého Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství a řídíme se jím ve svém životě. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky