2. listopad 2024

VZPOMÍNKA NA VŠECHNY VĚRNÉ ZEMŘELÉ

Modlitba za zemřelé patří k nejstarší křesťanské tradici. Vzpomínka na mrtvé se koná při každém slavení eucharistie. Východní i západní liturgie věnuje určitý den zvláštní vzpomínce na všechny zemřelé. Po stanovení slavnosti Všech svatých na 1. listopad začíná se na Západě tato výroční vzpomínka na všechny věrné zemřelé slavit v následující den. Její slavení zavedl sv. Odilo, benediktinský opat z Cluny (998), a brzy se rozšířilo i mimo benediktinské kláštery; od 14. století i v Římě. V Aragonii začali kněží slavit v ten den tři mše svaté za zemřelé; papež Benedikt XIV. tento zvyk potvrdil (1748) a rozšířil pro všechny kněze ve Španělsku, Portugalsku a Latinské Americe; v roce 1915 bylo toto dovolení rozšířeno pro celou církev.
Připadne-li 2. listopad na neděli, slaví se mše ze Vzpomínky na všechny věrné zemřelé, ale texty pro denní modlitbu církve jsou z neděle – texty za zemřelé se vynechávají. Při ranních chválách a nešporách, slaví-li se za účasti lidu, se však může použít textů za zemřelé.

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Shodil jsem těžké, nepotřebné břímě,

můj drahý Pane, zanechal jsem svět

a jako křehký člun se vracím zpět

z bouřlivých vod k tvé tiché zátočině.

Trny a hřeby, vbité do tvých dlaní,

s tvou tváří, jež se dobrotivě skví,

slibují duši, jaté lítostí,

že přec jen dojde spásy za pokání.

Až pohlédneš svým svatým zrakem na mě,

nesuď mě přísně, nezvedni své rámě,

abys mne ztrestal za mou minulost.

Svou krví jen ty viny ze mne sejmi

a čím jsem starší, tím víc odpouštěj mi

a tím mě dříve vezmi na milost.

Nebo:

Má bědná duše, jádro hříšné hlíny,

ve vleku vzpurných sil, jež v tobě vrou,

proč uvnitř živoříš v kališti špíny

a vnějšek líčíš pestrou nádherou?

Shoď drahé cetky, doba se ti krátí,

pustne ti palác, budeš odstrojen.

Až červi zdědí jej, co budou žráti?

Tvou důstojnost? Či mrtvé tělo jen?

Má duše, žij na úkor sluhy těla,

nech bolest prodloužit tvých statků věk,

kup věčnost cenou dnů, jež’s protrpěla,

bohatá uvnitř, chudá navenek.

Tak zdrtíš smrt, čím sama lidi drtí,

a je-li mrtva smrt, víc neusmrtí.

Nebo:

Až budu umírat, o to tě prosím, Matko Boží,

Ty sama zhasni červenou lampu srdce mého …

Kriste Ježíši, světlo naše věčné,

zapřísahám tě pro tvé hořké umučení,

až mi dohořívati bude světlo denní,

převeď mě přes propasti smrti nebezpečné

a Srdce Tvoje jako měsíc v úplňku

a jako Hostie bílá

osvítiž krajinu přechodu mého

z tohoto času do věčnosti.

Nebo:

Smiluj se nad nimi, Pane,

a buď jim milostiv,

ať nikdo z nich nezůstane

vzdálen tvých svěžích niv.

Jsi láska, proto se slituj,

ty, který důvod znáš,

proč někdy přeslechli tvůj

tichý a zvoucí hlas.

Jsou to tvé děti, Pane,

procházels pro ně svět

a všechny zatoulané

na srdci nosil zpět.

Přiviň je k srdci znova!

To jedno dopřej mi,

pro klečící má slova

mé mrtvé obejmi!

ŽALMY

Ant. Uzdrav mě, Hospodine, zhřešil jsem proti tobě.

Žalm 70 (69)
Prosba o Boží pomoc
Pane, zachraň nás! Hyneme! (Mt 8,25)

Bože, prosím, vysvoboď mě, *

Hospodine, na pomoc mi pospěš!

Nechť se zardí hanbou, *

kdo mě touží zničit;

nechť ustoupí s pohanou, *

kdo se těší z mého neštěstí.

Ať couvnou k vlastní potupě, *

kdo se mi posmívají!

Nechť jásají, v tobě se radují *

všichni, kdo tě hledají,

ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“ *

kdo touží po tvé pomoci.

Já jsem jen chudák a ubožák, *

Bože, na pomoc mi pospěš!

Tys můj pomocník, můj zachránce: *

Hospodine, neprodlévej!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Žalm 85 (84)
Naše spása je blízko
Když náš Spasitel přišel na zem, Bůh požehnal své zemi. (Origenes)

Byl jsi milostivý, Hospodine, své zemi, *

změnil jsi k dobru Jakubův úděl.

Odpustils vinu svého lidu, *

přikryl jsi všechny jeho hříchy.

Zadržels všechno své rozhořčení, *

uklidnil jsi žár svého hněvu.

Obnov nás, Bože, náš spasiteli, *

odlož svou nevoli proti nám!

Což se navěky budeš na nás zlobit, *

roztáhneš svůj hněv na všechna pokolení?

Což nám už nevrátíš život, *

aby se tvůj lid radoval v tobě?

Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství *

a dej nám svou spásu!

Kéž mohu slyšet, co mluví Hospodin, Bůh: *

jistě mluví o pokoji

pro svůj lid a pro své svaté *

a pro ty, kdo se k němu obracejí srdcem.

Jistě je blízko jeho spása těm, kteří se ho bojí, *

aby sídlila jeho velebnost v naší zemi.

Milosrdenství a věrnost se potkají, *

políbí se spravedlnost a pokoj.

Věrnost vypučí ze země, *

spravedlnost shlédne z nebe.

Hospodin též popřeje dobro *

a naše země vydá plody.

Spravedlnost bude ho předcházet *

a spása mu půjde v patách.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Žalm 86 (85)
Volání o pomoc v tísni
Buď veleben Bůh. On nás těší ve všech našich souženích. (2 Kor 1,3.4)

Nakloň, Hospodine, svůj sluch a vyslyš mě, *

vždyť jsem ubohý a chudý.

Zachovej mou duši, neboť jsem ti oddán, *

pomoz svému služebníku, který v tebe doufá.

Ty jsi můj Bůh, smiluj se nade mnou, Pane, *

neboť stále k tobě volám.

Obvesel život svého služebníka, *

neboť k tobě, Pane, pozvedám svou duši.

Tys totiž, Pane, dobrý a shovívavý, *

nejvýš milosrdný ke všem, kdo volají k tobě.

Vyslyš, Hospodine, mou modlitbu, *

všimni si hlasu mé snažné prosby.

V den svého soužení k tobě volám, *

ty mě přec vyslyšíš!

Nikdo mezi bohy se ti nevyrovná, Pane, *

nic se nepodobá tvým skutkům.

Všechny národy, které jsi učinil, přijdou, †

budou se ti klanět, Pane, *

a velebit tvé jméno.

Protože tys veliký a činíš divy, *

ty jediný jsi Bůh.

Pouč mě o své cestě, Hospodine, abych kráčel v tvé pravdě, *

veď mé srdce, aby se bálo tvého jména.

Chci tě chválit, Pane, můj Bože, celým svým srdcem *

a věčně velebit tvé jméno.

Neboť veliká byla ke mně tvá láska *

a z hlubin podsvětí jsi vytrhl mou duši.

Bože, povstali proti mně zpupní lidé †

a tlupa násilníků mi ukládá o život, *

neberou na tebe ohled.

Ty však jsi, Pane, Bůh milosrdný a milostivý, *

váhavý k hněvu, svrchovaně laskavý a věrný.

Obrať se ke mně a smiluj se nade mnou, †

uděl sílu svému služebníku *

a zachraň syna své služebnice.

Dej mi znamení své přízně, †

ať to vidí, kdo mě nenávidí, a zahanbí se, *

že ty, Hospodine, jsi mi pomohl a potěšil mě.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Uzdrav mě, Hospodine, zhřešil jsem proti tobě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Mdr 1,13-14a.15

Bůh neudělal smrt a nelibuje si, když hynou živí. Ale všechno stvořil, aby to bylo. Spravedlnost smrti nepodléhá.

Nebudu se bát ani v temnotě a v stínu smrti,

vždyť ty, Bože, jsi se mnou.

Modleme se.

Všemohoucí Bože, vyslyš naše prosby za naše zemřelé bratry a sestry a posilni naši naději, že jako tvůj Syn vstal z mrtvých, vstaneme k novému životu i my a že se u tebe znovu shledáme. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky