23. duben 2024

Sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka,
hlavního patrona pražské arcidiecéze

svátek
(hlavního patrona pražské arcidiecéze)

Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Tisíc let tísní se

mezi tvou smrtí a námi,

hukot úlů odešlých pokolení

hřmí mezi tvým dechem a námi,

řev bitev a požárů

mezi tvým tichem a námi,

pochody válečné duní

mezi tvou chůzí a námi …

Tvůj poslední výdech rozpoutal

vichřici síly, jíž dýcháme dosud,

tvůj poslední pohled

nás vroucností objímá dosud.

Ó, modli se za vlast, modli se

za nás, za bratry všechny …

Hojnost, pokoj jejich povodím žírným,

rozlohám nedozírným,

hojnost, pokoj jejich domovům

ztraceným v stromech a stéblech,

hojnost, pokoj jejich dějinám,

košatícím se v strom jeden,

hojnost, pokoj ať přijde, ať přijde,,

ó Vojtěchu svatý, ó vojíne Kristův,

ó útěcho vojů.

ŽALMY

1. ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Aleluja.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen. Aleluja.

2. ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Aleluja.

Žalm 11 (10)
Spravedlivý důvěřuje v Boha
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5,6)

U Hospodina hledám útočiště. †

Jak mi můžete říkat: *

„Uleť na hory jako pták!

Neboť hle, hříšníci napínají luk, †

svůj šíp kladou na tětivu, *

aby ve tmě zasáhli lidi upřímného srdce.

Když se totiž základy řítí, *

co může spravedlivý dělat?“

Hospodin však sídlí ve svém posvátném chrámě, *

na nebesích má Hospodin svůj trůn,

jeho oči pozorují, *

smrtelníky zkoumá jeho zrak.

Hospodin zkouší spravedlivého i bezbožníka, *

miluje-li kdo bezpráví, toho nenávidí z duše.

Sešle na hříšné déšť žhavého uhlí a síry, *

žhoucí vítr bude úděl jejich číše.

Vždyť Hospodin je spravedlivý, †

má rád spravedlivé skutky, *

zbožní uzří jeho tvář.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás. Aleluja.

3. ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. Aleluja.

Žalm 17 (16)
Chraň mě, Bože, před bezbožníky
V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby ... a byl vyslyšen pro svou úctu (k Bohu). (Žid 5,7)

Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, †

všimni si mého nářku, *

popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!

Ty sám posuď mou spravedlnost, *

tvé oči vidí, co je správné.

Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm, *

nenalezneš na mně nepravosti.

Má ústa se neprohřešila, jak lidé mají ve zvyku, *

podle slov tvých rtů jsem dbal na cesty zákona.

Mé kroky pevně setrvaly na tvých stezkách, *

nezakolísaly mé nohy.

Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, *

popřej mi sluchu, slyš mé slovo!

Ukaž mi svou zvláštní milost *

ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici.

Opatruj mě jako zřítelnici oka, †

do stínu svých perutí mě ukryj *

před hříšníky, kteří na mně páchají násilí.

Zuřiví nepřátelé mě obklopují, †

nepřístupným činí své bezcitné srdce, *

zpupně mluví svými ústy.

Už, už mě obkličují jejich kroky, *

oči své upírají, aby mě povalili na zem,

podobají se lvu, který dychtí po kořisti, *

nebo lvímu mláděti, které číhá z úkrytu.

Povstaň, Hospodine, vyraz proti němu a poval ho, †

svým mečem zachraň mou duši před hříšníkem, *

svou rukou mě, Hospodine, (zachraň) před lidmi,

před lidmi, pro které tento život znamená všechno, *

jejichž břicho plníš svými dary.

Jejich synové se dosyta najedí, *

a co zbude, nechávají svým dětem.

Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, *

až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili. Aleluja.

Mnozí mě stíhají a tísní, Aleluja.

od tvých přikázání neustoupím. Aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

7,9-17

Vidění velikého zástupu vyvolených

(Já, Jan, viděl jsem) veliký zástup, který by nikdo nespočítal, ze všech národů, kmenů, plemen a jazyků; stáli před trůnem a před Beránkem, odění bílým rouchem, s palmami v rukou a volali mocným hlasem: „Za svou záchranu (vděčíme) našemu Bohu, který sedí na trůně, a Beránkovi!“

Všichni andělé, kteří stáli okolo trůnu, starců a čtyř bytostí, padli na tvář před trůnem, klaněli se Bohu a volali: „Amen. Chvála, sláva, moudrost, díky, čest, moc a síla (přísluší) našemu Bohu na věčné věky! Amen.“

Tu na mě promluvil jeden ze starců a zeptal se mě: „Kdo jsou tihle zde v bílém rouchu a odkud přišli?“ Odpověděl jsem mu: „Můj pane, to víš ty.“ Řekl mi: „To jsou ti, kdo přicházejí z velkého soužení; roucho si do běla vyprali v Beránkově krvi. Proto jsou před Božím trůnem a ve dne v noci mu slouží v jeho chrámě. A ten, který sedí na trůně, se k nim (sníží) a bude s nimi bydlet. Už nikdy nebudou mít hlad ani žízeň, nebude už do nich pražit slunce ani jakýkoli jiný žár, protože Beránek, který je uprostřed před trůnem, bude je pást a vodit k pramenům živé vody. Bůh sám jim setře každou slzu z očí.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Zj 2,10.11; Sir 4,28

Buď věrný až do smrti, a dám ti za odměnu život. * Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt, aleluja.

Až do smrti bojuj za pravdu a Pán bude bojovat za tebe proti tvým nepřátelům. * Kdo zvítězí, tomu neuškodí druhá smrt, aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze „Života svatého Vojtěcha“ od svatého Bruna z Querfurtu

(Brunonis Vita s. Adalberti, circa finem: MGH, Scriptores,IV,611-612)

Modlitba k svatému Vojtěchu

Vzývá tě zkroušené srdce, vzývá tě bezvýchodné bloudění našich časů. Volá k tobě, přešťastný mučedníku, nesmírný nářek našich běd. Ty, jenž se raduješ před tváří Boží s purpurem oděnými světci, jenž hoduješ v místech nejsvětějších při lahodném zvuku andělských hlasů, nezapomínej na nás, skutečné zajatce, kteří si ani neuvědomují tíži své tísně. Ty, jenž mnoho zmůžeš na dvoře nejvyššího Krále, zjednej nám právo a spravedlnost, vytrhni nás ze zlobného záští tak velikých nepřátel.

Velká tíseň si žádá velké pomoci. Mluv přede všemi, mezi nimiž jsi vynikl jako mučedník, řekni: „Nejdobrotivější Bože, smiluj se nad rozmanitými strastmi našich časů!“ Zkroť nesmírně se vzmáhající hřích náruživé lakoty, který chce zvrhlými svody zaměnit lásku k Bohu za lásku k světu, který mluví o dobru a přináší nakonec jen zlo, slibuje potěšení a způsobuje strasti, slibuje pomoc, ale dovede jen škodit.

Trpíme čímsi nestvůrným: když vyhovíme svým choutkám, hladovíme ještě více; když dojdeme rozkoší tělesných, nikdy neřekneme dost. To je společné zlo všech. Ač bychom měli celou duší přemýšlet o věcech duchovních, myslíme téměř jen na tělesné.

Nakolik můžeš, a právě proto, že můžeš, zhoj naše rány.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Přijď, otče biskupe, svou navštiv domovinu * a rukama svých synů dál pracuj na své vinici, aleluja.

Dej věrným útěchu a silou kříže uzdrav každou vinu. * A rukama svých synů dál pracuj na své vinici, aleluja.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme, *

tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

oslavuje celá země.

Všichni andělé, *

cherubové i serafové,

všechny mocné nebeské zástupy *

bez ustání volají:

Svatý, Svatý, Svatý, *

Pán, Bůh zástupů.

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Oslavuje tě *

sbor tvých apoštolů,

chválí tě *

velký počet proroků,

vydává o tobě svědectví *

zástup mučedníků;

a po celém světě *

vyznává tě tvá církev:

neskonale velebný, *

všemohoucí Otče,

úctyhodný Synu Boží, *

pravý a jediný,

božský Utěšiteli, *

Duchu Svatý.

Kriste, Králi slávy, *

tys od věků Syn Boha Otce;

abys člověka vykoupil, *

stal ses člověkem a narodil ses z Panny;

zlomil jsi osten smrti *

a otevřel věřícím nebe;

sedíš po Otcově pravici *

a máš účast na jeho slávě.

Věříme, že přijdeš soudit, *

a proto tě prosíme:

přispěj na pomoc svým služebníkům, *

vždyť jsi je vykoupil svou předrahou krví;

dej, ať se radují s tvými svatými *

ve věčné slávě.

* Poslední část (prosby) se může vynechat.

* Zachraň, Pane, svůj lid, žehnej svému dědictví, *

veď ho a stále pozvedej.

Každý den tě budeme velebit *

a chválit tvé jméno po všechny věky.

Pomáhej nám i dnes, *

ať se nedostaneme do područí hříchu.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Ať spočine na nás tvé milosrdenství, *

jak doufáme v tebe.

Pane, k tobě se utíkáme, *

ať nejsme zahanbeni na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky