25. listopad 2024

Sv. Kateřiny Alexandrijské, panny a mučednice
nezávazná památka

Podle vyprávění tradice žila v Alexandrii jako panna a zemřela jako mučednice. Proslula bystrostí nadání a moudrostí ne méně než statečností ducha. Její tělo je zbožně uctíváno v klášteře na hoře Sinaj.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Panno, ty s lampou zářící

jsi vyšla k sňatku s Pánem svým,

přeslavným vládcem, jehož ctí

nebeské sbory zpěvem svým.

Andělů družko milená,

nejčistším svazkem spojená

se snoubencem svým nebeským,

jdeš mu vstříc s věncem panenským.

Nauč nás, jak je třeba žít,

pomáhej nám svou přímluvou,

ať můžeme včas odhalit

nepřátel šalbu záludnou.

Nechť Maria, květ panenství,

vždy prosí za nás u Syna,

ať se nás v tomto vyhnanství

svou mocnou rukou ujímá.

Ať Bohu chválou bezmeznou

zní všechny věky věčnosti

nad touto pannou vítěznou,

kterou dnes zem i nebe ctí. Amen.

Nebo:

Kdo slouží Pánu, má svůj cit,

rozum i vůli rozeznít.

Nám hodinka svatého čtení

je k citlivému prohloubení,

je výzvou na cestu jít ránem

pěšinou světic, svatých panen.

Od jejich svící vznítit knoty,

jimi se jasnit do čistoty,

z nich vzít si touhu po Ježíši

a vstoupit do nejtišších skrýší,

kde milost překračuje práh.

Hle, tajemství je na dosah…

S nimi klást květy na skráň Pána,

korunu vzít, – je přichystána.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, popřej mi sluchu a zachraň mě.

Žalm 31 (30), 2-17.20-25
Důvěrná prosba v utrpení
Otče, do tvých rukou poroučím svého ducha. (Lk 23,46)
I (2-9)

K tobě se utíkám, Hospodine, ať nejsem zahanben navěky, *

vysvoboď mě, jsi spravedlivý!

Popřej mi sluchu, *

rychle mě zachraň!

Buď mi ochrannou skálou, *

opevněnou tvrzí k mé záchraně,

vždyť ty jsi má skála a má tvrz, *

pro své jméno mě povedeš a budeš řídit.

Vyprostíš mě z léčky pro mě nastražené, *

neboť ty jsi mé útočiště.

Do tvých rukou svěřuji svého ducha, *

Hospodine, věrný Bože, ty mě vysvobodíš.

Ctitele nicotných model nenávidíš, *

já však důvěřuji v Hospodina.

Budu se veselit a jásat nad tvým slitováním †

že jsi shlédl na moji bídu, *

že jsi mé duši pomohl v tísni,

žes mě nevydal do moci nepříteli, *

ale postavils mé nohy na volné prostranství.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodine, popřej mi sluchu a zachraň mě.

2. ant. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine.

II (10-17)

Smiluj se nade mnou, Hospodine, je mi úzko, *

hořem chřadne mé oko, duše i tělo,

Neboť můj život hyne ve strastech, *

má léta v hořekování

Strast mě zbavuje síly, *

moje kosti chřadnou.

Všichni nepřátelé mnou opovrhují, †

sousedům jsem pro smích, na postrach svým známým, *

kdo mě venku zhlédne, prchá přede mnou.

Vypadl jsem z paměti, jako bych byl mrtev, *

podoben jsem rozbitému hrnci.

Vždyť se tolik o mně šeptá – slyšel jsem to – hrůza odevšad! *

Spolu se proti mně radí, usilují zničit mi život.

Já však, Hospodine, v tebe doufám, *

říkám: Ty jsi můj Bůh!

Můj osud je ve tvé ruce, *

vysvoboď mě z moci mých úhlavních nepřátel!

Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, *

zachraň mě svou slitovností.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Svou jasnou tvář ukaž svému služebníku, Hospodine.

3. ant. Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal podivuhodné milosrdenství.

III (20-25)

Jak nesmírná je tvá dobrotivost, Hospodine, †

uchovals ji těm, kdo se tě bojí, *

popřáváš ji těm, kdo se k tobě utíkají před lidmi.

Tvoje tvář je jim bezpečnou ochranou *

před spiknutím lidí,

ukrýváš je ve stanu *

před svárlivými řečmi.

Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal *

podivuhodné milosrdenství v opevněném městě

Už jsem si říkal sklíčeně: *

„Jsem zapuzen od tvých očí!“

Tys však uslyšel můj hlasitý nářek, *

když jsem volal k tobě o pomoc.

Milujte Hospodina, všichni jeho svatí, *

Hospodin zachovává věrné,

ale plnou měrou odplácí těm, *

kdo si počínají drze.

Vzmužte se a buďte srdnatí, *

všichni, kdo spoléháte na Hospodina.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Požehnán buď Hospodin, že mi prokázal podivuhodné milosrdenství.

Veď mě ve své pravdě a uč mě,

neboť ty jsi Bůh, můj spasitel.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek druhého listu svatého apoštola Petra

1,1-11

Povzbuzení k vytrvalosti na cestě spásy

Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kterým se dostalo stejného pokladu víry jako nám spravedlností našeho Boha a Spasitele Ježíše Krista. Milost vám a pokoj kéž se rozhojní poznáním Boha a Ježíše, našeho Pána.

Jeho božská moc nám darovala všechno, (co potřebujeme) pro dosažení spásy a bohabojného života, totiž tím, že poznáváme toho, který nás povolal, (aby se projevila) jeho sláva a moc. A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: abyste tím měli účast na božské přirozenosti, a tak unikli zkaženosti, která (ovládá) svět špatnými žádostmi. A proto se věnujte s celou horlivostí (tomu), abyste dospěli vírou k řádnému životu, řádným životem k poznání, poznáním k sebeovládání, sebeovládáním k trpělivosti, trpělivostí ke zbožnosti, zbožností k bratrské lásce a láskou bratrskou k lásce vůbec. Jsou-li totiž ve vás tyto (ctnosti) a rozmáhají se, nenechají vás v nečinnosti a neplodnosti; naopak: budete poznávat (stále víc) našeho Pána Ježíše Krista. Kdo však je nemá, je slepý, krátkozraký. Nic už neví o tom, že byl očištěn od svých bývalých hříchů. Proto se, bratři, tím více vynasnažte, aby bylo vaše povolání a vyvolení pevné, neboť když to děláte, jistě nikdy neklopýtnete. Tak vám bude dopřán volný přístup do věčného království našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. 2 Petr 1,3.4; Gal 3,27

Bůh nás povolal, aby se projevila jeho sláva a moc. A proto jsme od něho dostali vzácná a nesmírná přislíbení: * abyste tím měli účast na božské přirozenosti.

Vy všichni, pokřtění v Krista, oblékli jste se v Krista. * Abyste tím měli účast na božské přirozenosti.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Caesaria Arleského, biskupa

(Sermo 159,1.3-6: CCL 104,650.652-654)

Jak následovat Krista

Zdá se, milovaní bratři, že je tvrdé, co Pán přikazuje v evangeliu, a soudí se, že je to dost těžké, když říká: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe. Není to ovšem tvrdé, protože příkaz dává ten, kdo sám pomáhá, aby se to přikazované stalo.

Zapři se a vezmi svůj kříž a následuj Krista. A kam máme Krista následovat, ne-li tam, kam odešel? Víme přece, že vstal z mrtvých a vstoupil na nebesa: tam za ním máme jít. A rozhodně nemáme ztrácet naději: ne že by člověk cokoli sám mohl, ale proto, že nám on sám dal příslib. Daleko jsme měli do nebe, dokud na nebesa neodešla naše Hlava. Proč bychom se však vzdávali naděje, že se tam dostaneme, jestliže jsme údy, které k té Hlavě patří? Ptáte se proč? Protože na zemi strádáme mnoha obavami a mnoha bolestmi. Ale vyjděme za Kristem, tam, kde je největší štěstí, kde je nejvyšší pokoj a bezpečí navěky.

Ten, kdo touží následovat Krista, by ovšem měl vyslechnout slova apoštolova: Kdo tvrdí, že v Kristu zůstává, má se i sám chovat tak, jak se choval on. Chceš následovat Krista? Buď pokorný a ponížený, kde on byl ponížený; nepohrdej jeho ponížeností, chceš-li dosáhnout jeho výšin.

Nerovnou a hrbolatou se stala cesta, když člověk upadl do hříchu; je však zase rovná, když ji Kristus urovnal svým vzkříšením a když z uzoučké pěšinky učinil královskou cestu. Dvě nohy nám umožňují běžet tou cestou, pokora a láska. Všechny už nás láká výšina: prvním stupněm k ní je ovšem poníženost a pokora. Proč si tedy vyskakuješ? Chceš snad místo stoupání upadnout? Začni pěkně od prvního stupně, od pokory, a už ses dal do stoupání.

A tak náš Pán a Spasitel říká nejen Zapři sám sebe, ale hned dodává Vezmi svůj kříž a následuj mě. Co znamená ono Vezmi svůj kříž? Snášej všechno obtížné, a tak mě následuj. Ten, kdo vykročí za mnou a bude mě následovat dobrými mravy a plněním přikázání, bude mít mnoho odpůrců, kteří mu budou bránit, kteří se mu budou posmívat a pronásledovat ho. Odpůrců nejen z řad pohanů, kteří jsou mimo církev, ale i z řad těch, kteří jsou uvnitř církve, aspoň co do těla, i když nepravostí svých skutků jsou také mimo, a zatímco se naoko honosí křesťanským jménem, opravdové křesťany nepřetržitě pronásledují. Takoví jedinci jsou součástí církve asi tak, jako k našemu tělu patří i škodlivé tekutiny. Takže jestliže bys rád následoval Krista, nic neodkládej a nes jeho kříž, snášej ty, kteří jsou na tebe zlí, a neklesej.

Chceme-li tedy splnit, co řekl Pán, Kdo chce jít za mnou, vezmi svůj kříž a následuj mě, snažme se s Boží pomocí uskutečňovat to, o čem mluví apoštol: máme-li co jíst a čím se oblékat, máme s tím být spokojeni a nepachtit se po pozemských statcích více, než je nám zapotřebí, a chtít zbohatnout, jinak bychom mohli upadnout do pokušení, do léčky ďáblovy, do mnoha neužitečných a škodlivých tužeb, které strhávají lidi do záhuby a do zkázy. Od takových pokušení kéž nás uchrání a osvobodí Pán.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Žl 45 (44),15-16.5

Ke králi za ní vedou panny, její družky, * Přivádějí ti je s radostným jásotem.

Ve své nádheře a vznešenosti vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo. * Přivádějí ti je s radostným jásotem.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, tys dal svému lidu svatou pannu a nezdolnou mučednici Kateřinu; na její přímluvu nás posiluj ve víře a vytrvalosti, abychom usilovně pracovali pro jednotu církve. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky