Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.
HYMNUS
S touhou mé myšlenky k nebesům vzhůru
letí, by zpívaly v nebeském kůru,
by našly ochranu v náruči Boží
před světem plným jen trní a hloží.
Ten klamný země lesk tak rychle chladne,
jak růže ve věnci bez vody zvadne.
Rajské tam v nebesích nevadne kvítí,
tam spěje duše má k věčnému žití.
Chci věrně konat, co Bohu se líbí,
věřím, že Nejvyšší plní své sliby.
Nač míti poklady, slávu a jmění,
když náš Pán chudobu nejvýše cení.
Vše, co kdo na zemi drahého ztratí,
Pán náš mu v nebesích stonásob vrátí.
I když mi bolest zlá tělo mé zkruší,
zachovám v modlitbách zdraví své duši.
Čistá a chudičká duše má pílí
do Boží náruče k sladkému cíli.
ŽALMY
1. ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.
Veleb, duše má, Hospodina, *
vše, co je ve mně, veleb jeho svaté jméno!
Veleb, duše má, Hospodina, *
a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní!
On odpouští všechny tvé viny, *
on léčí všechny tvé neduhy.
On vykupuje tvůj život ze záhuby, *
on tě věnčí láskou a slitováním.
On štěstím sytí tvůj život, *
jak orlu se obnovuje tvé mládí.
Hospodin koná spravedlivé skutky, *
zjednává právo všem utlačeným,
Oznámil své plány Mojžíšovi, *
izraelským synům své skutky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Veleb, duše má, Hospodina, a nezapomeň na žádné z jeho dobrodiní.
2. ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Hospodin je milosrdný a milostivý, *
shovívavý a nadmíru dobrotivý.
Nechce se přít ustavičně *
ani se hněvat navěky.
Nejedná s námi podle našich hříchů *
ani podle našich vin nám neodplácí.
Jak vysoko je nebe nad zemí, *
tak je velká jeho láska k těm, kdo se ho bojí.
Jak vzdálen je východ od západu, *
tak vzdaluje od nás naše nepravosti.
Jako se smilovává otec nad syny, *
tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
Neboť on ví, z čeho jsme utvořeni, *
má v paměti, že jsme jen prach.
Dni člověka jsou jako tráva, *
kvete jak polní květ.
Sotva jej vítr ovane – již ho není, *
nezbude po něm ani stopa.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Jako se smilovává otec nad syny, tak se smilovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
3. ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.
Hospodinova láska však od věků na věky †
pro všechny, kdo se ho bojí, *
a jeho spravedlnost jde z dětí na děti
pro ty, kteří zachovávají jeho smlouvu, *
kteří pamatují na jeho přikázání tím, že je plní.
Hospodin si zřídil na nebi trůn *
a všechno řídí jeho vláda.
Velebte Hospodina, všichni jeho andělé, †
mocní silou, dbalí jeho rozkazů, *
poslušní na jeho slovo.
Velebte Hospodina, všechny jeho zástupy, *
jeho služebníci, kteří plníte jeho vůli!
Velebte Hospodina, všechna jeho díla, †
na všech místech jeho moci: *
veleb, duše má, Hospodina!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Velebte Hospodina, všechna jeho díla.
Pouč mě, Hospodine, o smyslu svých nařízení
a budu rozjímat o tvých divech.
PRVNÍ ČTENÍ
Z knihy proroka Ezechiela
10,18-22; 11,14-25
Hospodinova velebnost opouští potrestané město
Hospodinova velebnost odešla od chrámového prahu a usadila se nad cheruby. Cherubové pak zdvihli křídla, když vycházeli, a vznesli se od země přede mnou, a s nimi zároveň (se zdvihla) i kola. Zastavili se u vchodu do východní brány Hospodinova domu; velebnost Izraelova Boha byla nahoře nad nimi.
Byly to stejné bytosti, které jsem viděl pod Izraelovým Bohem u řeky Kebaru a poznal jsem, že to byli cherubové. Každý měl čtveré vzezření a čtyři křídla a pod křídly měli jakoby lidské ruce. Co se týká jejich podoby: měly stejné vzezření, které jsem viděl u řeky Kebaru, a každý kráčel přímo vpřed.
Hospodin mě oslovil: „Synu člověka, o tvých bratřích, o bratřích tvých, o lidech, kteří byli s tebou odvlečeni do vyhnanství, i o celém Izraelově domě, o všech říkají jeruzalémští obyvatelé: ‚Daleko jsou od Hospodina, nám je dána země do vlastnictví!‘ Proto řekni: Tak praví Pán, Hospodin: Ačkoli jsem je dal daleko odvést mezi národy a rozptýlil jsem je po zemích, budu jim nakrátko svatyní v zemích, do kterých přišli. Proto řekni: Tak praví Pán, Hospodin: Shromáždím vás z národů a seberu vás ze zemí, v nichž jste rozptýleni, a dám vám izraelskou zemi. Přijdou tam a vyvrhnou z ní všechny její modly a všechny její ohavnosti. Dám jim nové srdce a do jejich nitra vložím nového ducha; odejmu z jejich těla srdce kamenné a dám jim srdce z masa, aby následovali mé zákony, zachovávali má přikázání a plnili je; budou mým lidem a já budu jejich Bohem. Těm však, jejichž srdce následuje modly a ohavnosti, uvalím na hlavu jejich chování,“ – praví Pán, Hospodin.
Tu zdvihli cherubové křídla a kola (se zdvihla) současně s nimi. Velebnost Izraelova Boha byla nahoře nad nimi. Tu Hospodinova velebnost vystoupila ze středu města a zastavila se na hoře, která je na východ od města.
Potom mě síla zdvihla a přivedla mě ve vidění, v Božím duchu, do Chaldejska k vyhnancům. A vidění, které jsem měl, vzdálilo se ode mě. Vypravoval jsem pak vyhnancům všechno, co mi Hospodin ukázal.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Ez 10,18; Mt 23,37.38
Hospodinova velebnost odešla z chrámu. * Váš dům zůstane opuštěný.
Jeruzaléme, kolikrát jsem chtěl shromáždit tvoje děti, ale nechtěli jste. * Váš dům zůstane opuštěný.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Augustina, biskupa
(Sermo 46,6-7: CCL 41,533-534)
Ať nikdo nemyslí jen na svoje zájmy, ale na zájmy Ježíše Krista
Řekli jsme si, co to znamená živit se mlékem, ptejme se tedy dále, co znamená šatit se vlnou. Kdo poskytuje mléko, ten poskytuje živobytí, kdo poskytuje vlnu, ten poskytuje úctu. A to jsou dvě věci, které od lidu žádají ti, kdo pasou sami sebe, a ne ovce: výhoda zajištěného živobytí a prokazování cti a chvály.
Oděv je případným obrazem cti, neboť přikrývá nahotu. Každý člověk je totiž slabý. A co to znamená? Že váš představený není nic jiného než vy. Má tělo a je smrtelný, jí, spí a zase vstává; narodil se a musí zemřít. Uvážíš-li tedy, co je tvůj představený sám o sobě, zjistíš, že je to jen člověk. Prokazuješ-li mu přesto větší úctu, jako bys zakrýval, co je slabé.
Hleďte, jaké roucho přijal od dobrého Božího lidu apoštol Pavel, když mohl říci: Přijali jste mě jako Božího posla. Mohu o vás dosvědčit, že byste si vlastní oči vyloupali a mně je dali. Ale což snad proto, že mu prokazovali takovou úctu, zavíral oči nad těmi, kdo bloudili, aby snad nebyl odmítnut nebo aby ho nechválili méně, kdyby je káral? Vždyť kdyby to udělal, patřil by k těm, kdo pasou sami sebe, ne ovce. Asi by si totiž sám u sebe řekl: „Co je mi do toho? Ať si každý dělá, co chce. Mám zajištěné živobytí, mám zajištěnou úctu: mám dost jak mléka, tak i vlny. Ať si každý poradí, jak umí.“ Tedy je ti docela jedno, když si každý dělá, co chce? Potom tě nebudu dělat představeným, ale budeš prostým jednotlivcem z mého lidu: Trpí-li jeden úd, trpí s ním všechny ostatní údy.
A tak apoštol připomíná, jak se k němu chovali, aby se snad nezdálo, že zapomněl na jejich úctu: dosvědčuje, že ho přijali jako Božího posla a že ho chovali jako zřítelnici svého oka. A přece přichází k ovci, která je nemocná a trpí vředem, a ránu jí rozřízne, ne že by přivíral nad chorobou oko. Stal jsem se vaším nepřítelem, ptá se, proto, že vám říkám pravdu? Přijímal tedy z mléka ovcí, jak jsme před chvilkou připomněli, a šatil se jejich vlnou, ale ovce nezanedbával. Neboť nemyslel jen na své zájmy, ale na zájmy Ježíše Krista.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
1 Petr 5,2.3; Mk 9,34
Paste Boží stádce vám svěřené, jak to chce Bůh, ne pro špinavý zisk, ale ochotně. * Buďte svému stádci vzorem.
Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech. * Buďte svému stádci vzorem.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys všechno stvořil a všechno řídíš; ujmi se nás, ať poznáme tvou moc a dobrotu, a dej nám sílu, abychom ti mohli sloužit nerozděleným srdcem. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky