17. prosinec 2024

Úterý, doba adventní, 3. týden
3. týden žaltáře

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný Vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád:

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír.

To uděl, Otče přesvatý,

se Synem stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

Nebo:

Je to On

v tichosti vánku poledního

je u nás, abychom také ztichli

před tváří Ženicha, který přichází

a jestliže k národům a k světu

hovoří jako oheň a jako kladivo

rozrážející skálu

u tebe jen klepe s prosbou za

prominutí, že vyrušuje

stojí za dveřmi a klepe neodbytně

a hned se omlouvá …

Z jeho kostelů rostou domy

Z jeho tajemství roste věda

Z jeho poslušnosti svoboda

Z jeho jediných rukou zadarmo dávajících

z jeho žehnajících rukou probodených

jediná opravdová,

jediná skutečná vláda nad světem.

ŽALMY

Ant. Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná jsi mezi ženami.

Žalm 119 (118), 97-104
XIII (Mem)

Jak miluji tvůj zákon, Hospodine! *

Po celý den o něm rozjímám.

Moudřejším nad mé nepřátele mě učinil tvůj předpis, *

neboť navěky je se mnou.

Rozumnější jsem nad všechny své učitele, *

neboť rozjímám o tvých přikázáních.

Rozvážnější jsem nad starce, *

neboť zachovávám tvá nařízení.

Zadržuji své nohy od každé zlé cesty, *

abych dbal na tvá slova.

Neuchyluji se od tvých rozhodnutí, *

protože tys mě poučil.

Jak sladké jsou na mém patru tvé výroky, *

nad med jsou sladší pro má ústa.

Tvými nařízeními jsem zmoudřel, *

proto nenávidím kdejakou neřestnou cestu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Žalm 74 (73)
Nářek nad zpustošeným chrámem
Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo. (Mt 10,28)
I (1-12)

Proč jsi nás, Bože, nadobro zavrhl, *

proč dýmá tvůj hněv proti ovcím, které paseš?

Pamatuj na svou obec, kterou sis kdysi získal, †

na svůj kmen, který sis vykoupil do vlastnictví, *

na horu Sión, kde ses usídlil.

Zaměř své kroky k dávným troskám: *

nepřítel ve svatyni všechno zničil.

Tvoji protivníci hlučeli uvnitř svatého místa, *

své korouhve tam vztyčili na vítězství.

Jsou podobni těm, kdo v houštině mávají sekyrou, *

hned širočinou a kladivem rozbíjejí všechny její brány.

Tvou svatyni vydali ohni, *

až do základů znesvětili příbytek tvého jména.

Řekli si v srdci: „Vyhubme je naráz, *

spalte všechny Boží svatyně v zemi!“

Už nevidíme svá znamení, nemáme proroka *

a nikdo z nás neví, jak dlouho ještě.

Jak dlouho se bude, Bože, protivník rouhat, *

jak dlouho bude nepřítel neustále tupit tvé jméno?

Proč odtahuješ svou ruku *

a svou pravici necháváš ležet v klíně?

Bůh však je mým králem od pradávna, *

tolikrát popřál vítězství v zemi.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

II (13-23)

Ty jsi svou mocí rozdělil moře, *

ve vodách jsi zdrtil hlavy oblud.

Tys roztříštil leviatanovy hlavy, *

hodils ho za pokrm netvorům moře.

Tys dal vytrysknout pramenům a potokům, *

tys vysušil mohutné řeky.

Tvůj je den a tvá je noc, *

tys učinil měsíc i slunce.

Tys vymezil všechny hranice země, *

ustanovil jsi léto a zimu.

Pamatuj na to: nepřítel se ti rouhal, Hospodine, *

pošetilý národ tupil tvé jméno.

Nevydávej supovi život své hrdličky, *

nezapomínej natrvalo na život svých chudých!

Shlédni na svou smlouvu, *

vždyť zákoutí země i pole plná jsou násilí.

Ať se ponížený nevrací zklamán, *

ubohý a nuzný nechť chválí tvé jméno!

Povstaň, Bože, ujmi se své věci, *

mysli na potupu, kterou tě den co den stíhá blázen.

Nezapomínej na křik svých protivníků, *

povyk tvých odpůrců stále se vzmáhá.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Buď zdráva, milostiplná! Pán s tebou! Požehnaná jsi mezi ženami.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Iz 4,3

Každý, kdo zbude na Siónu, kdo zůstane v Jeruzalémě, bude se nazývat svatým, každý, kdo je zapsán k životu v Jeruzalémě.

Pamatuj na nás, Hospodine, pro náklonnost k svému lidu,

ujmi se nás a pomoz nám.

Modleme se.

Bože, ty jsi náš stvořitel a vykupitel, tvé věčné Slovo se stalo v lůně Panny Marie člověkem, tvůj Syn se stal jedním z nás a má účast na našem lidském životě; dej, ať my máme účast na jeho božství. Neboť on s tebou žije a kraluje na věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky