Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď:
Ty pojíš Otce se Synem –
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
V čas, kdy jen strasti k srdci lnou
a vzrůstá smutku změť,
modlitbu jednu kouzelnou
čtu v hloubi nazpaměť.
Já cítím blaho, sílu, jas
slov živých, souzvučných,
ta nesrozumitelná z krás
mi svatě dýchá v nich.
Je balvan z duše svržený,
pochyby prchly z cest,
já věřím, pláču v ony dny,
mně lehko, lehko jest.
ŽALMY
Ant. Jan Ježíšovi říkal: Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?
Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, *
dává mi prodlévat na svěžích pastvinách,
vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout. *
Občerstvuje mou duši,
vede mě po správných cestách *
pro svoje jméno.
I kdybych šel temnotou rokle, *
nezaleknu se zla, vždyť ty jsi se mnou.
Tvůj kyj a tvá hůl, *
ty jsou má útěcha.
Prostíráš pro mě stůl *
před zraky mých nepřátel,
hlavu mi mažeš olejem, *
má číše přetéká.
Štěstí a přízeň mě provázejí *
po všechny dny mého života,
přebývat smím v Hospodinově domě *
na dlouhé, předlouhé časy.
Slavný je Bůh v Judsku, *
v Izraeli má veliké jméno.
Jeho stánek je v Salemu, *
jeho příbytek na Siónu.
Tam zlomil blesky luku, *
štít, meč a válečné zbraně.
Přišels, Přemocný, v záři světla *
z odvěkých hor.
Odvážní byli oloupeni, †
spí svým spánkem, *
zemdlely ruce všem rekům.
Na tvou hrozbu, Jakubův Bože, *
strnuly vozy i koně.
Tys hrozný. Kdo může před tebou obstát, *
když vzplane tvůj hněv?
Z nebe jsi vynesl rozsudek; *
země se zděsila a zmlkla,
když Bůh povstal k soudu, *
aby pomohl všem poníženým v zemi.
Vždyť zuřivé Edomsko bude tě chválit, *
kdo zbyli v Ematu, budou tě slavit.
Čiňte sliby a plňte je Hospodinu, svému Bohu, *
všichni, kdo jste kolem něho, přineste dary Hroznému!
On krotí pýchu knížat *
a děsí pozemské krále.
Ant. Jan Ježíšovi říkal: Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 11,1-2
Vyrazí ratolest z pahýlu Jesse, výhonek vypučí z jeho kořenů, spočine na něm duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumu, duch rady a síly, duch poznání a bázně před Hospodinem.
Má radost je dovršena;
on musí růst, já však se menšit.
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v řece Jordánu sestoupil Duch Svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z vody a z Ducha Svatého, zůstávají v tvé lásce. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky