2. květen 2024

Sv. Atanáše, biskupa a učitele církve
památka

Narodil se kolem roku 295 v Alexandrii v Egyptě. Doprovázel jako jáhen svého biskupa na nicejském koncilu (325). Když se sám stal alexandrijským patriarchou (328), statečně a vytrvale hájil víru v Kristovo božství, jak bylo definováno v Niceji, proti stoupencům alexandrijského kněze, bludaře Aria. Ani šikanování ze strany císaře, ani ustrašenost ostatních biskupů, ani několikrát opakované vyhnanství nezlomilo jeho odhodlání. Využíval nuceného pobytu mimo diecézi (celkem asi 20 let) k písemnému vysvětlování a šíření pravé víry. Podporoval rozvoj mnišství a sepsal „Život sv. opata Antonína“. Zemřel 2. V. 373 v Alexandrii.

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

U Beránkovy hostiny

oděni rouchy bílými,

když Rudým mořem přešli jsme,

vladaři Kristu zpívejme.

Když jeho tělem posvátným,

na kříži obětovaným,

se sytíme a pijeme

jeho krev, v Bohu žijeme.

Chráněni tímto pokrmem

před smrtonosným andělem,

svrhli jsme z beder kruté jho

tyrana bezohledného.

Kristus je naší paschou teď,

on sám se vydal za oběť

a místo přesnic našim rtům

své tělo dává za pokrm.

Tys, nejčistější Oběti,

zlomila vládu podsvětí.

Z otroctví lid je vykoupen,

odměna žití kyne všem.

Hle, Kristus, když vstal ze hrobu,

jde z pekel v slavném průvodu,

a brány nebes otevřev,

vládce tmy vleče v okovech.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

Náš Pane, tys ten věčný král

a Syn, jenž trůní s Otcem svým,

Adama stvořils, by se stal

obrazu tvému podobným.

Když podvedl ho zrádnou lstí

ďábel, sok rodu lidského,

ty z čisté Panny přijal jsi

tvar i jho těla našeho.

Abys nás s Bohem usmířil,

jsi, Spasiteli, v těle žil,

abys nám mohl vodou křtu

smýt hřích a vrátit čistotu.

Ty z lásky k nám jsi vystoupil

na dřevo kříže potupné

a krví svou jsi zaplatil

za naši spásu výkupné.

Tys byl po zmrtvýchvstání svém

Otcovou slávou odměněn,

teď i my vírou žijeme,

že s tebou z mrtvých vstaneme.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

že vítězně jsi z hrobu vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

Nebo:

JEDEN z nás mnoha

prošel napříč všemi proudy pomíjení

a změnil směr pole, v němž každý pomíjí.

Ojedinělá velikost

v osnově celého stvoření,

neopakovatelná.

Ten Přechod se jmenuje PASCHA –

mystérium:

běželi napřed do jeskyně,

kde chovali zvířata

jako v chlévě – a zdaleka

se sbíhali za hvězdou,

potom zas běželi k hrobu,

který se ukázal být prázdný

a naplněný světlem,

a nakonec kráčeli strmě vzhůru

z údolí od potoka Cedron

na kopec nad městem, kde Ho zabili.

– Všechny články řetězu vlastní smrti

(údolí, potok, úbočí, kopec

a konečně to místo) rozdělil –

a neodsouvá jen náhrobní kámen,

nýbrž celou tu zemi,

tím, že znemožňuje pole pomíjení,

ač se proud vody v potoce Cedron

nadále řítí dolů,

ač proud krve v lidském těle nadále míří

k smrti.

Dal v nich počátek místu narození

a místo života odhalil v každém člověku,

života, který přerůstá proud pomíjení,

života, který přerůstá smrt.

Nebo:

Ó šťastná noc a šťastný den

a hojné rozkoše pramen!

Ach, jak obveselujete

a k plesání vzbuzujete!

Aleluja!

Vidím, vidím, co se děje,

vykoupený svět se směje,

po temnotě slunce vyšlo,

všechno dobré s ním k nám přišlo.

Aleluja!

Krátká bolest, dlouhá radost,

krátký půst a dlouhá slavnost,

právě tak je Veliká noc,

šťastná, slavná, radostná noc.

Aleluja!

ŽALMY

1. ant. Můj nářek jsi obrátil v radost, aleluja.

Žalm 30 (29)
Poděkování za vysvobození z nebezpečí smrti
Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy. (2 Kor 1,5)

Chci tě oslavovat, Hospodine, neboť jsi mě vysvobodil, *

nedopřál jsi, aby se nade mnou radovali moji nepřátelé.

Hospodine, můj Bože, *

volal jsem k tobě a uzdravils mě.

Hospodine, z podsvětí jsi vyvedl mou duši, *

zachovals mi život mezi těmi, kteří do hrobu klesli.

Zpívejte Hospodinu, jeho zbožní, *

a vzdávejte díky jeho svatému jménu!

Vždyť jeho hněv trvá chvíli, *

ale jeho laskavost po celý život,

zvečera se uhostí pláč, *

zjitra však jásot.

Řekl jsem ve své smělosti: *

„Nic už mnou nepohne!“

Hospodine, ve své přízni jsi mě obdařil mocí a ctí; *

sotva jsi skryl svou tvář, padl jsem v zmatek.

K tobě volám, Hospodine, *

Pána prosím o smilování.

Jaký bude zisk z mé krve, *

když padnu do hrobu?

Bude tě chválit prach, *

bude hlásat tvou věrnost?

Slyš, Hospodine, a smiluj se nade mnou, *

pomoz mi, Hospodine!

Můj nářek jsi obrátil v tanec, *

rozvázals mou žínici, přepásals mě radostí,

aby ti zpívala má duše bez ustání, *

Hospodine, můj Bože, chci tě chválit navěky!

Ant. Můj nářek jsi obrátil v radost, aleluja.

2. ant. Byli jsme s Bohem usmířeni smrtí jeho syna, aleluja.

Žalm 32 (31)
Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost
David blahoslaví člověka, kterému Bůh – nezávisle na skutcích – přičítá něco za spravedlnost. (Řím 4,6)

Šťastný je ten, komu byla odpuštěna nepravost, *

jehož hřích je přikryt.

Šťastný je člověk, kterému Hospodin nepřičítá vinu, *

v jehož duši není klamu.

Dokud jsem mlčel, chřadly mi kosti *

v mých ustavičných nářcích.

Vždyť dnem i nocí mě tížila tvá ruka, *

má síla se stravovala jak za letních veder.

Vyznal jsem se ti ze svého hříchu, *

svou nepravost jsem nezatajil.

Řekl jsem: „Vyznávám se Hospodinu ze své ničemnosti“. *

A tys odpustil, co jsem zavinil hříchem.

Proto se bude k tobě modlit každý zbožný *

v čas tísně.

Až budou dorážet přívaly vod, *

k němu nedosáhnou.

Tys mé útočiště, ušetříš mě úzkostí, *

zahrneš mě radostí ze záchrany.

Poučím tě a ukážu ti cestu, kudy máš kráčet, *

poradím ti, budu tě mít stále na očích.

Nebuďte jako kůň či mezek bez rozumu, †

jejich bujnost se krotí uzdou a ohlávkou, *

jinak k tobě nepřiběhnou.

Bezbožný má hodně bolestí, *

milosrdenství však obklopuje toho, kdo doufá v Hospodina.

Radujte se z Hospodina a těšte se, spravedliví, *

jásejte všichni, kdo jste upřímného srdce.

Ant. Byli jsme s Bohem usmířeni smrtí jeho syna, aleluja.

3. ant. Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine, kdo je jako ty vznešený ve svatosti? Aleluja.

Kantikum
Boží soud

Zj 11,17-18; 12,10b-12a

Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *

který jsi a který jsi byl,

žes převzal svou velikou moc *

a ujal ses vlády.

Pohané se rozzuřili, *

ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:

dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *

a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;

a zahubit ty, *

kdo hubili zemi.

Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *

a panování jeho Pomazanému,

neboť byl svržen žalobník našich bratří, *

který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *

a slovem svého svědectví,

protože nemilovali svůj život natolik, *

že by se zalekli smrti.

Proto se veselte, nebesa *

a vy, kteří v nich přebýváte!

Ant. Kdo je mezi bohy jako ty, Hospodine, kdo je jako ty vznešený ve svatosti? Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 3,18.21b-22

Kristus vytrpěl jednou smrt za hříchy, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás smířil s Bohem. Byl sice usmrcen podle těla, ale podle ducha dostal nový život. On se odebral do nebe, je po Boží pravici a jsou mu podřízeni andělé, mocnosti i síly.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pán se ukázal svým učedníkům. * Aleluja, aleluja. Pán.

Viděli ho a radovali se. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: To jsem k vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila, aleluja.

PROSBY

Kristus vstal z mrtvých jako první z těch, kdo zemřeli. Společně se z toho radujme a prosme ho:

Vítězi nad smrtí, vyslyš nás.

Kriste, pamatuj na svou církev, kterou jsi zbudoval na apoštolech a rozšířil po celém světě,

a žehnej všem, kdo v tebe věří.

Ty jediný můžeš uzdravit tělo i duši,

ujmi se nás a uzdrav nás svou láskou.

Dej nemocným úlevu a posilni je,

aby je nezmohla malátnost.

Pomoz těm, kdo trpí úzkostí nebo ponížením,

a ujmi se těch, které tíží nedostatek.

Svým křížem a vzkříšením jsi otevřel všem cestu k nesmrtelnosti,

uděl našim zemřelým radost ve svém království.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys posiloval svatého biskupa Atanáše, aby neohroženě hlásal a hájil božství tvého Syna; prosíme tě, pomáhej i nám, abychom tě hlouběji poznávali a opravdověji milovali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky