Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Vstávají ze sna pastýři
a diví se a žasnou.
A bez váhání zamíří,
kde vidí hvězdu jasnou.
Nad holým chlévem z kamení,
co hledí dolů k městu,
hoří to Boží znamení
a osvěcuje cestu.
Svolává k chlévu ze všech stran
i anděle i lidi.
A kdo má srdce dokořán,
každý to světlo vidí.
A kdo má srdce dokořán,
ten slyší z nebe zvony.
Sbíhá se, sbíhá ze všech stran
těch srdcí miliony.
A pokud časem bude čas
a srdce otevřená,
budou se sbíhat zas a zas
a padat na kolena
před Králem věků na jeslích
a zpívat s celým světem:
Buď sláva Bohu v nebesích
a pokoj Božím dětem!
Nebo:
Děťátko z věčnosti,
chci nyní zpívat tvé matce:
kéž je má píseň krásná
jako jitřní sníh!
Raduj se, Panno Maria, dcero země,
sestro duše mé, raduj se,
radosti mé radosti!
Jsem putování nocemi,
ty však jsi dům pod hvězdami!
Jsem žíznivá miska,
ty však jsi širé moře Páně!
Raduj se, Panno Maria,
peruti mé země, koruno mé duše.
Raduj se, radosti mé radosti:
Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.
Nebo:
Co se stalo, nedá se odestat,
a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,
tolik se mění a odestává, že na všem je to znát
a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.
Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,
a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků
vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,
Ty nejštědřejší ze všech almužníků!
Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,
zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,
že na této zemi jako Ty jsme byli
proudem milosti Tvé v život strženi.
Nebo:
Povězte, co jste viděli,
pastýři v Betlémě?
Boha z Boha jsme viděli,
spícího na seně.
Povězte, všichni věřící,
co se to stalo dnes
v úžasném pozdvihování,
když kánon četl kněz?
Boha z Boha jsme viděli,
jenž stvořil celý svět;
ležel tichý a bezmocný
na oltáři jak květ.
Co do jeslí a na oltář
ho stáhlo z neznáma?
A ticho odpovídá nám:
To láska – láska má.
Nebo (Kancionál č. 219):
(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)
Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,
my též do Betléma pospíchejme.
Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni
k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.
Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra
všem nám září v úsměvu Dítěte.
Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,
jej chválami vroucími vítejme.
Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Nebo:
Ježíšek Panně v náručí
má vlásky plné světla.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však je tolik tepla!)
Ježíšek Panně u prsou
má vlásky plné hvězd.
(Ach, krutí, zlí jsou králové,
zde láska chrání dnes.)
Ježíšek Panně na srdci
má vlásky plné ohně.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však má spásy hojně.)
Ježíšek Panně na klíně
má z vlásků aureolu
a všechny kvítky hledí výš
a všechny hvězdy dolů.
ŽALMY
1. ant. Radujte se, nebesa, zajásej, země, před Hospodinem, že přichází.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, *
zpívejte Hospodinu, všechny země!
Zpívejte Hospodinu, velebte jeho jméno, *
rozhlašujte den po dni jeho spásu!
Vypravujte mezi pohany o jeho slávě, *
mezi všemi národy o jeho divech.
Neboť Hospodin je veliký a velmi hodný chvály, *
je třeba se ho bát více nežli všech bohů.
Neboť všichni bohové pohanů jsou jen výmysly, *
Hospodin však stvořil nebe.
Velebnost a vznešenost ho předcházejí, *
moc a nádhera jsou v jeho svatyni.
Vzdejte Hospodinu, rodiny národů, †
vzdejte Hospodinu slávu a moc, *
vzdejte Hospodinu slávu, hodnou jeho jména.
Přineste oběť a vstupte do jeho nádvoří, *
v posvátném rouchu klaňte se Hospodinu!
Třeste se před ním, všechny země! *
Hlásejte mezi pohany: Hospodin kraluje.
Upevnil svět, aby nekolísal: *
národy řídí podle práva.
Radujte se, nebesa, zajásej, země, †
zahuč, moře a vše, co je naplňuje; *
zaplesej, pole a vše, co je na něm.
Tehdy se rozveselí všechny lesní stromy †
před Hospodinem, že přichází, *
že přichází řídit zemi.
Bude řídit svět spravedlivě, *
národy bude spravovat věrně.
Ant. Radujte se, nebesa, zajásej, země, před Hospodinem, že přichází.
2. ant. Světlo vychází spravedlivému a lidem upřímného srdce radost, aleluja.
Hospodin kraluje, ať zajásá země, *
ať se radují četné ostrovy!
Mrak a temnota ho obklopují, *
spravedlnost a právo jsou základem jeho trůnu.
Předchází jej oheň *
a kolem dokola spaluje protivníky.
Jeho blesky ozařují svět, *
země to vidí a chvěje se.
Jako vosk se taví hory před Hospodinem, *
před vladařem celé země.
Nebesa hlásají jeho spravedlnost *
a všechny národy vidí jeho slávu.
Hanbí se všichni ctitelé model, †
kteří se chlubí bůžky, *
všichni bohové se mu koří.
Sión to slyší a raduje se †
a judská města jásají *
pro tvé rozsudky, Hospodine!
Neboť ty, Hospodine, jsi povznesen nad celou zemí, *
svrchovaně vynikáš nade všemi bohy.
Hospodin miluje ty, kdo nenávidí zlo, †
chrání život svých svatých, *
z ruky bezbožníků je vytrhuje.
Světlo vychází spravedlivému *
a lidem upřímného srdce radost.
Radujte se, spravedliví, v Hospodinu *
a oslavujte jeho svaté jméno!
Ant. Světlo vychází spravedlivému a lidem upřímného srdce radost, aleluja.
3. ant. Hospodin uvedl ve známost svou spásu, aleluja.
Zpívejte Hospodinu píseň novou, *
neboť učinil podivuhodné věci.
Vítězství je dílem jeho pravice, *
jeho svatého ramene.
Hospodin uvedl ve známost svou spásu, *
před zraky pohanů zjevil svou spravedlnost.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost *
Izraelovu domu;
všechny končiny země uzřely *
spásu našeho Boha.
Jásejte Hospodinu, všechny země, *
radujte se, plesejte a hrejte!
Hrejte Hospodinu na citeru, *
na citeru a s doprovodem zpěvu,
za hlaholu trub a rohů, *
jásejte před králem Hospodinem!
Zahuč, moře a vše, co je naplňuje, *
svět i všichni, kdo jej obývají.
Řeky, tleskejte rukama, *
hory, spolu zajásejte
před Hospodinem, že přišel, *
že přišel, aby spravoval zemi,
aby spravoval svět ve spravedlnosti *
a národy podle práva.
Ant. Hospodin uvedl ve známost svou spásu, aleluja.
Bůh k nám promluvil skrze svého Syna
a skrze něho také stvořil svět.
PRVNÍ ČTENÍ
Z listu svatého apoštola Pavla Kolosanům
2,4-15
Naše víra v Krista
(Co říkám), říkám proto, aby vás nikdo nemohl mást klamnými důkazy. Vždyť i když jsem tělem od vás daleko, aspoň duchem jsem s vámi, a mám radost, když vidím, že je u vás dobrý pořádek a že vaše víra v Krista je pevná.
Jako jste přijali, že Kristus Ježíš je Pán, tak žijte dále ve spojení s ním, v něm buďte zakořeněni a na něm stavějte, utvrzeni ve víře, jak jste v ní byli vyučeni, a nepřestávejte Bohu děkovat. Dejte si pozor, aby vás nikdo nezotročil (tak zvanou) filosofií – je to jen klam a mam. Jsou to samé nauky lidské, (které se opírají) o prvopočátky světa, ne o Krista. A v něm totiž přebývá celá plnost božství tělesně, i vy jste v něm dosáhli plnosti. On je hlavou všech (andělských) knížat a mocností. V něm jste byli obřezáni, ovšem ne obřízkou provedenou lidskýma rukama, ale obřízkou Kristovou, která spočívá v úplném svlečení hmotného těla: křtem jste byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jste uvěřili v moc Boha, který ho vzkřísil z mrtvých. I vás, když jste byli mrtví pro své hříchy a když vaše tělo bylo neobřezáno, zase oživil zároveň s ním. Odpustil nám všecky hříchy, zrušil dlužní úpis, který svědčil proti nám svými předpisy, a nadobro ho zničil tím, že ho přibil na kříž. Knížata a mocnosti (pekla) odzbrojil, veřejně je vystavil potupě a křížem nad nimi triumfoval.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Kol 2,9.10.12
V Kristu přebývá celá plnost božství tělesně. * On je hlavou všech andělských knížat a mocností.
Křtem jsme byli spolu s Kristem položeni do hrobu, a tím také zároveň s ním vzkříšeni, protože jsme uvěřili v moc Boha. * On je.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Lva Velikého, papeže
(Sermo 6 in Nativitate Domini, 2-3,5: PL 54,213-216)
Den narození Pána, to je den zrození pokoje
Vznešený Boží Syn se pro nás ponížil a nepokládal za nedůstojné stát se dítětem. V průběhu let se stal dospělým mužem a dovršil svůj život slavným umučením a zmrtvýchvstáním. A přesto nás dnešní slavnost jeho narození z Panny Marie znovu vrací k počátku jeho lidského života. Když totiž s úctou oslavujeme příchod našeho Spasitele, znamená to, že slavíme náš vlastní počátek.
Kristovo narození znamená totiž počátek křesťanského lidu a narozeniny hlavy jsou i narozeninami těla.
I když každý jednotlivec má své pořadí mezi povolanými a všechny syny církve vzájemně od sebe dělí posloupnost času, přesto všichni, kdo patří do plného společenství věrných, které má svůj původ v křestním prameni, tak jako jsou s Kristem v utrpení spoluukřižováni, v jeho vzkříšení znovu přivedeni k životu a v jeho nanebevstoupení postaveni po Otcově pravici, tak se také v tomto narození spolu s ním narodili.
Vždyť kdokoli z věřících kdekoli na světě se znovu zrodí v Kristu, zanechává cesty původního starého člověka a znovuzrozením se stává člověkem novým. Nepatří už k potomstvu tělesného otce, ale k ratolestem Spasitele, který se proto stal Synem člověka, abychom se my mohli stát syny Božími.
Kdyby k nám totiž v této poníženosti nesestoupil, nikdo by se k němu nedostal žádnými svými zásluhami.
Proto sama velikost daru pro svou nádheru vyžaduje od nás patřičnou úctu. Zajisté, jak učí svatý apoštol, nepřijali jsme ducha tohoto světa, ale Ducha, který vychází z Boha. Tak můžeme poznat, co všecko nám Bůh dal darem. A on nemůže být zbožněji uctíván než tím, že mu nabídneme, co nám sám udělil.
Co však můžeme nalézt v pokladnici štědrostí Páně vhodnějšího k oslavě tohoto svátku nežli pokoj, který byl poprvé zvěstován zpěvem andělů při narození Pána?
Vždyť právě pokoj to je, jenž rodí Boží syny, živí lásku a plodí jednotu, je spočinutím blažených a příbytkem věčnosti. To je jeho vlastní dílo a obzvláštní dobrodiní, že spojuje s Bohem ty, které odloučil od světa.
Ti tedy, kdo se zrodili ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha, nechť přinesou Otci jako obětní dar svornost synů vytvářejících pokoj; a všichni, kdo byli přijati za vlastní, nechť se shromáždí v Prvorozenci nového stvoření, který nepřišel konat svou vůli, ale vůli toho, který ho poslal. Neboť Otcova milost přijala za dědice ne ty, kdo jsou nesvorní a navzájem odcizení, ale ty, kdo stejně smýšlejí a milují. Ti, kdo byli obnoveni podle jednoho obrazu, mají žít v duchovní jednotě.
Den narození Pána je dnem zrození pokoje; apoštol přece praví: On je náš pokoj: obě dvě části spojil v jedno, protože ať žid, anebo pohan, skrze něho máme přístup k Otci v jednom Duchu.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Ef 2,13-14.17
Vy, kteří jste kdysi byli vzdálení, stali jste se blízkými Kristovou krví. * Jen on je náš pokoj: obě dvě části (židy i pohany) spojil v jedno.
Přišel a zvěstoval pokoj vám, kteří jste byli daleko, i těm, kteří byli blízko. * Jen on.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn se stal jedním z nás, aby se naplnila naše touha po spojení s tebou; vyslyš naše prosby a dej nám účast na spáse, kterou jeho narození přineslo všem lidem. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky