5. červenec 2024

SV. CYRILA, MNICHA, A METODĚJE, BISKUPA,
PATRONŮ EVROPY, HLAVNÍCH PATRONŮ MORAVY

slavnost

Oba pocházeli ze Soluně a dříve než přišli pozváni knížetem Rostislavem na Velkou Moravu (863), působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud přinesli ostatky sv. papeže Klementa I. nejprve do Konstantinopole, potom je vzali s sebou na Moravu a donesli je až do Říma (867). Aby mohli slavit bohoslužby v řeči lidu, jemuž měli hlásat evangelium, přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté do slovanského jazyka. Postarali se také o výchovu svých žáků, aby jejich dílo mělo pokračovatele. Jejich svátek se od 14. století slavil u slovanských národů 9. března, v roce 1863 byl přeložen na 5. červenec a roku 1880 rozšířen pro celou církev. Papež Jan Pavel II. je 31. XII. 1980 prohlásil za spolupatrony Evropy.

Cyril se narodil kolem roku 827 jako nejmladší ze sedmi dětí. Jeho křestní jméno bylo Konstantin. Byl vychován v Konstantinopoli a tam také vyučoval a působil v diplomatických službách u císařského dvora. Pro slovanský jazyk vytvořil staroslověnské písmo. Na Moravě působil celkem 4 až 5 let. V Římě vstoupil do kláštera a přijal jméno Cyril. Zemřel 14. II. 869 a byl pohřben v bazilice sv. Klementa. Metoděj je rovněž řeholní jméno, původně se jmenoval snad Michal. Nejprve působil ve státní správní službě ve Slovany osídlené části byzantské říše. Kolem roku 840 dal přednost řeholnímu životu. Doprovázel svého mladšího bratra na Velkou Moravu a do Říma. Tam ho papež Hadrián II. vysvětil na kněze (868) a jmenoval ho arcibiskupem pro území Velké Moravy a Panonie (869). Pokračoval v díle, které se svým bratrem započal, a pokřtil českého knížete Bořivoje. Zemřel 6. IV. 885 a byl pohřben na velkomoravském Velehradě.

Papež Jan Pavel II. vyhlásil sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy 31. prosince 1980.

Ranní chvály

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Hvězdy dvě se z východu

berou v jasném průvodu,

kráčí s blahou

bratří snahou

k slovanskému národu.

Kde jdou, nocí temnota

světlo jasné nespoutá

a kraj celý,

probuzený

vstává v daru života.

Vládá zla již umírá,

ctnost své žezlo prostírá,

nad Slovany

vyžádaný

Boží ráj se otvírá.

Duha lásky Boží pní,

mana rajská padá z ní,

v kráse skvoucí,

nevadnoucí

s lilií se růže rdí.

Díky, bratři přesvatí,

k vám dnes smíme volati:

Ať dar čirý

pravé víry

nikdy se nám neztratí.

Orodujte u Boha,

ať se vzdálí mátoha,

ať vždy v kráse

zaskvívá se

nad Slovany obloha.

Rozlomte již osnovu

hanebných všech okovů,

stvořte pevnou,

v lásce zjevnou

u Slovanů obnovu.

Nebo:

(Kancionál č. 828. Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)

Bože, cos ráčil před tisíci roky

rozžati otcům světlo víry blahé,

jenžto jsi řídil apoštolů kroky

z východu k naší Moravěnce drahé.

K tobě hlas prosby z této vlasti vane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(K tobě hlas prosby z této vlasti vane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Na Velehradě bratři ze Soluně,

Cyril a Metod, kázali nám spásu;

ochranu skytli v církve svatém lůně,

učili národ znáti ctnosti krásu.

Od doby té nám světlo víry plane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Od doby té nám světlo víry plane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Jazykem rodným Boží chválu pěli,

mateřskou řečí knihy svaté psali,

získali láskou Kristu národ celý,

život nám na vše věky zachovali.

Nezhyne rod, jenž věřit neustane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Nezhyne rod, jenž věřit neustane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Kolik to bouří nad vlastí se sneslo,

o život bylo zápasit nám v boji,

mohutné sídlo Svatopluka kleslo,

Velehrad víry bez pohromy stojí.

Apoštolů to dílo požehnané:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Apoštolů to dílo požehnané:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Velehrad náš, ten rozkvétá vždy znova

a žádná moc už nám jej nerozboří,

pokud náš národ v hloubi srdce chová

důvěru k Matce, která divy tvoří.

Maria za nás prosit nepřestane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Maria za nás prosit nepřestane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

Otcové naši, svatí apoštolé,

ctí vaše jména stále národ vděčný.

Neopouštějte nikdy svého pole,

ať vaše setba dozraje v plod věčný.

Ať na ni rosa požehnání kane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Ať na ni rosa požehnání kane:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

I když se pyšná nevěra kol vzmáhá

a peklo seje koukol nových zmatků,

nebudem dbáti odvěkého vraha,

nedáme sobě bráti věčných statků.

Víře vždy věrni budou Moravané:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!

(Víře vždy věrni budou Moravané:

Dědictví otců zachovej nám, Pane!)

ŽALMY

1. ant. Jak milý je příchod těch, kteří přinášejí radostnou zprávu, zvěstují pokoj a oznamují spásu.

Žalm 63,2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

Bože, ty jsi můj Bůh, *

snažně tě hledám,

má duše po tobě žízní, prahne po tobě mé tělo *

jak vyprahlá, žíznivá, bezvodá země.

Tak toužím tě spatřit ve svatyni, *

abych viděl tvou moc a slávu.

Vždyť tvá milost je lepší než život, *

mé rty tě budou chválit.

Tak tě budu velebit ve svém životě, *

v tvém jménu povznesu své dlaně k modlitbě.

Má duše se bude sytit jak tukem a morkem, *

plesajícími rty zajásají ústa,

kdykoli na tebe vzpomenu na svém lůžku, *

v nočních hodinách budu na tebe myslet.

Neboť stal ses mým pomocníkem *

a ve stínu tvých křídel jásám.

Má duše lne k tobě, *

tvá pravice mě podpírá.

Ant. Jak milý je příchod těch, kteří přinášejí radostnou zprávu, zvěstují pokoj a oznamují spásu.

2. ant. Byli učení a vynalezli písmo, aby mohli úspěšně hlásat Boží slovo.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha

Dan 3,57-88

Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19,5)

Všechna díla Páně, velebte Pána, *

chvalte a oslavujte ho navěky.

Nebesa, velebte Pána, *

andělé Páně, velebte Pána.

Všechny vody nad nebem, velebte Pána, *

všechny mocnosti Páně, velebte Pána.

Slunce a měsíci, velebte Pána, *

nebeské hvězdy, velebte Pána.

Všechny deště a roso, velebte Pána, *

všechny větry, velebte Pána.

Ohni a žáre, velebte Pána, *

studeno a teplo, velebte Pána.

Roso a jíní, velebte Pána, *

zimo a chlade, velebte Pána.

Ledy a sněhy, velebte Pána, *

noci a dni, velebte Pána.

Světlo a temno, velebte Pána, *

blesky a mraky, velebte Pána.

Země, veleb Pána, *

chval a oslavuj ho navěky.

Hory a vrchy, velebte Pána, *

vše, co na zemi roste, veleb Pána.

Prameny, velebte Pána, *

moře a řeky, velebte Pána.

Velké a malé ryby, které plují ve vodě, velebte Pána, *

všichni nebeští ptáci, velebte Pána.

Všechna zvířata divoká i krotká, velebte Pána, *

lidé, velebte Pána.

Izraeli, veleb Pána, *

chval a oslavuj ho navěky.

Kněží Páně, velebte Pána, *

služebníci Páně, velebte Pána.

Duchové a duše spravedlivých, velebte Pána, *

svatí a pokorní srdcem, velebte Pána.

Ananiáši, Azariáši, Misaeli, velebte Pána, *

chvalte a oslavujte ho navěky.

Velebme Otce i Syna i Ducha Svatého, *

chvalme a oslavujme ho navěky.

Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.

Ant. Byli učení a vynalezli písmo, aby mohli úspěšně hlásat Boží slovo.

3. ant. Byli vážení u svých současníků a za svého života si získali chválu.

Žalm 149
Jásot svatých
Synové církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hesychius)

Zpívejte Hospodinu píseň novou, *

jeho chvála ať zaznívá ve sboru svatých.

Ať se raduje Izrael ze svého tvůrce, *

synové Siónu ať jásají nad svým králem.

Ať chválí jeho jméno tancem, *

ať mu hrají na buben a na citeru,

neboť Hospodin miluje svůj národ *

a pokorné zdobí vítězstvím.

Ať svatí jásají chvalozpěvem, *

ať se veselí na svých ložích.

Boží chválu ať mají v hrdlech *

a dvojsečný meč v rukou,

aby vykonali pomstu na pohanech, *

tresty na národech,

aby spoutali jejich krále řetězy *

a železnými okovy jejich velmože,

aby na nich vykonali určený soud. *

Všem jeho svatým bude to ke cti.

Ant. Byli vážení u svých současníků a za svého života si získali chválu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13,7-9a

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i dnes i navěky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Lidé si vyprávějí o moudrosti svatých, * jejich jména zůstávají v živé paměti. Lidé.

Církev je nepřestává chválit, * jejich jména zůstávají v živé paměti. Sláva Otci. Lidé.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Antifona k Zachariášovu kantiku: Zbožně a spravedlivě sloužili Pánu po všechny dny svého života.

PROSBY

Bůh nám skrze své služebníky stále zvěstuje své slovo. Děkujme mu za to a volejme:

Tvé slovo je světlem našeho života.

Děkujeme ti, Bože, za všechny věrné hlasatele evangelia,

za všechnu jejich horlivost, námahu a práci.

Od tebe pochází naše víra a ty ji vedeš k dokonalosti,

děkujeme ti, že jsi nás povolal z temnot do svého podivuhodného světla.

Nauč svůj lid žít z tvého slova,

ať v něm nalézá útěchu, naději a radost.

Dej, ať zůstáváme tvému slovu věrní,

a nedopusť, abychom se zpronevěřili víře našich otců.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys poslal našim předkům svatého Cyrila a Metoděje, aby jim hlásali evangelium slovanským jazykem; dej, ať i my přijímáme s radostí tvé poselství a řídíme se jím ve svém životě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky