13. březen 2024

Středa, doba postní, 4. týden
4. týden žaltáře

Nešpory

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla.

HYMNUS

Půst čtyřicetidenní jsi

posvětil, moudrý Ježíši,

a k naší spáse jedině

přikázals, ať se postíme.

I nyní při své církvi stůj,

k pokání srdce vyburcuj,

abychom s nitrem kajícím

se vymanili z moci vin.

Spáchané hříchy, slabosti

kéž nám tvá láska odpustí

a před vinami příštími

nás ochrání a posilní.

Ať skutky svého pokání

rok co rok očišťováni

dosáhnem hlubší účasti

na velkonoční slavnosti. Amen.

ŽALMY

1. ant. Podivuhodná je pro mě tvá znalost, Hospodine.

Žalm 139 (138), 1-18.23-24
Boží vševědoucnost
Kdo pochopí myšlení Páně? Kdo mu byl rádcem? (Řím 11,34)
I (1-12)

Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš, *

ty víš, když sedám i když vstávám.

Poznáváš mé myšlenky již zdálky; †

ať jdu nebo ležím, ty to určuješ, *

všímáš si všech mých cest.

Slovo ještě nemám na jazyku: *

hle, už je znáš, Hospodine, celé.

Obklopuješ mě zezadu i zpředu *

a kladeš na mě svou dlaň.

Podivuhodná je pro mě tvá znalost, *

vznešená a nepochopitelná.

Kam se mohu uchýlit před tvým duchem, *

kam až utéci před tvou tváří?

I kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam, *

i kdybych ulehl v podsvětí, i tady jsi!

I kdybych si připjal křídla jitřenky *

a spočinul na nejzazším moři,

i tam mě povede tvá ruka *

a uchopí mě tvá pravice.

I kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje *

a noc mě obklopí místo světla“,

ani tma ti nebude tmavá, †

noc jako den se rozjasní, *

temno je pro tebe tak jako světlo.

Ant. Podivuhodná je pro mě tvá znalost, Hospodine.

2. ant. Hospodin zkoumá lidské srdce, aby odplatil každému podle jeho skutků.

II (13-18.23-24)

Tys přece stvořil mé ledví, *

utkal jsi mě v lůně mé matky.

Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně, *

úžasná jsou tvoje díla.

Dokonale znáš mou duši, *

má podstata ti nezůstala utajena,

když jsem byl tvořen v skrytu, *

spřádán v hlubinách země.

Tvé oči viděly mé skutky †

a v tvé knize jsou zapsány všechny; *

dny byly stanoveny dříve, než jediný z nich nastal.

Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože, *

jak nesmírné je jejich množství!

Kdybych je měl sečíst – je jich více než písku, *

dojdu-li na konec, pořád jsem u tebe.

Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce, *

zkoušej mě a poznej mé smýšlení!

Pohleď, zda jdu cestou špatnou, *

a veď mě cestou odvěkou!

Ant. Hospodin zkoumá lidské srdce, aby odplatil každému podle jeho skutků.

3. ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno v něm trvá.

Kantikum
Kristus je dříve zrozený než celé tvorstvo a prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých

Srov. Kol 1,12-20

Radostně (děkujme) Bohu Otci, *

že (nás) uschopnil k účasti na dědictví věřících ve světle.

On nás totiž vytrhl z moci temnosti *

a převedl do království svého milovaného Syna.

V něm máme vykoupení *

a odpuštění hříchů.

On je (věrný) obraz neviditelného Boha, *

dříve zrozený než celé tvorstvo.

V něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi, *

(svět) viditelný i neviditelný:

ať jsou to (andělé) při trůnu, ať jsou to panstva, †

ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. *

Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho.

(Kristus) je dříve než všechno (ostatní) *

a všechno trvá v něm.

A on je hlava těla, *

to je církve:

on je počátek, †

prvorozený mezi vzkříšenými z mrtvých. *

Tak má ve všem prvenství.

(Bůh totiž) rozhodl, *

aby se v něm usídlila veškerá plnost (dokonalosti),

a že skrze něho usmíří se sebou všecko (tvorstvo) †

jak na nebi, tak na zemi *

tím, že jeho krví (prolitou) na kříži zjedná pokoj.

Ant. V něm bylo stvořeno všechno a všechno v něm trvá.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Flp 2,12b-15a

Pracujte s úzkostlivou bázní na tom, abyste došli spásy; a to nejen když jsem u vás, ale hlavně nyní, když jsem daleko. Vždyť i to, že chcete, i to, že pak jednáte, působí přece ve vás Bůh, abyste se mu mohli líbit. Dělejte všecko bez reptání a váhání. Tak z vás budou lidé bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Volám k tobě, Bože, * smiluj se nade mnou. Volám.

Uzdrav mě, zhřešil jsem proti tobě, * smiluj se nade mnou. Sláva Otci. Volám.

KANTIKUM PANNY MARIE

Antifona ke kantiku Panny Marie: Já sám ze sebe nemohu dělat nic. Soudím podle toho, co slyším od Otce, a můj soud je spravedlivý, praví Pán.

PROSBY

Skrze Kristovu krev na kříži prolitou uzavřel Bůh se svým lidem smlouvu novou a věčnou, a ve svátosti oltářní ji obnovuje. Prosme ho:

Bože, požehnej svému lidu.

Veď podle své vůle smýšlení všech národů i těch, kdo jim vládnou,

aby upřímně usilovali o společné dobro všech.

Upevni zbožnost těch, kdo všechno opustili a následovali Krista,

aby vydávali dobré svědectví o svatosti církve a jejich život byl příkladem pro ostatní.

Ty jsi stvořil všechny lidi k svému obrazu,

dej, ať uznají, že jsou si všichni rovni.

Přiveď všechny bloudící k poznání tvého přátelství a tvé pravdy

a nauč nás pomáhat jim na cestě k tobě.

Uveď zemřelé do své slávy,

ať tě společně chválí navěky.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, ty odměňuješ spravedlivé za jejich zásluhy a hříšníkům odpouštíš pro jejich pokání; milostivě vyslyš naše prosby a pomoz nám, abychom s pravou kajícností vyznali své viny a dosáhli odpuštění. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky