Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Slunce, jež zvolna zapadá,
loučí se s moři, horami
i s poli a jim nechává
slib zítřejšího svítání.
Nad důmyslem tvým, Tvůrce náš,
lidský duch jat je údivem,
vždyť světu zákon ukládáš,
jak střídat se má noc i den.
Když ponenáhlu opřádá
celou zem hustá příze tmy,
ruch denních prací ustává
a vrací se klid toužebný.
Nadějí pevnou, vírou svou
nás blaží tvého Slova jas,
ono je slávou Otcovou
od věků po veškerý čas.
Toť Slunce, jehož blahý svit
od věků plá a nehasne,
zem zalita jím touží být,
jím skví se nebe přešťastné.
Dej, ať jsme jednou světlem tím,
náš Otče, věčně blaženi,
ať Synu s Duchem vznešeným
i tobě nová píseň zní. Amen.
ŽALMY
1. ant. Tvoji svatí, Bože, ať radostně jásají v branách tvého příbytku.
Pamatuj, Hospodine, na Davida, *
na veškerou jeho starostlivost,
jak přísahal Hospodinu, *
sliboval Mocnému Jakubovu:
„Nevkročím do svého obytného domu, *
nevstoupím na své připravené lůžko,
nepopřeji spánku svým očím, *
svým víčkům odpočinku,
dokud nenaleznu místo pro Hospodina, *
příbytek Mocnému Jakubovu.“
Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, *
nalezli jsme ji na polích Jaaru.
Vejděme do jeho příbytku, *
klaňme se u podnože jeho nohou.
Vstaň, Hospodine, vejdi na místo svého odpočinku *
ty i tvá vznešená archa!
Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost *
a tvoji zbožní ať se jásotem rozjásají!
Pro Davida, svého služebníka, *
neodmítej tvář svého pomazaného!
Ant. Tvoji svatí, Bože, ať radostně jásají v branách tvého příbytku.
2. ant. Hospodin si vyvolil Sión za své sídlo.
Přísahal Hospodin Davidovi *
s věrností, kterou neporuší:
„Potomka z tvého rodu *
dosadím na tvůj trůn.
Budou-li tvoji synové dbát na mou smlouvu, *
na mé příkazy, kterým je naučím,
též jejich synové navěky *
budou sedět na tvém trůně!“
Neboť Hospodin si vyvolil Sión, *
přál si ho mít za své sídlo:
„To je můj příbytek navěky, *
zde budu sídlit, ten jsem si zvolil.
Jeho pokrmy štědře požehnám, *
jeho chudé nasytím chlebem.
Jeho kněze obléknu v spásu, *
jeho zbožní se jásotem rozjásají.
Zde dám vyrašit rohu Davidovu, *
rozžehnu svítilnu svému pomazanému.
Jeho nepřátele obléknu v hanbu, *
ale na něm zazáří má koruna.“
Ant. Hospodin si vyvolil Sión za své sídlo.
3. ant. Bůh mu dal moc a čest i královskou vládu; budou mu sloužit všechny národy.
Zj 11,17-18; 12,10b-12a
Děkujeme ti, Pane, Bože vševládný, *
který jsi a který jsi byl,
žes převzal svou velikou moc *
a ujal ses vlády.
Pohané se rozzuřili, *
ale tu přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé:
dát odměnu tvým služebníkům prorokům a věřícím *
a těm, kdo se tě bojí, malým i velkým;
a zahubit ty, *
kdo hubili zemi.
Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu *
a panování jeho Pomazanému,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.
Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
protože nemilovali svůj život natolik, *
že by se zalekli smrti.
Proto se veselte, nebesa *
a vy, kteří v nich přebýváte!
Ant. Bůh mu dal moc a čest i královskou vládu; budou mu sloužit všechny národy.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Petr 3,8-9
Buďte všichni jednomyslní, plní zájmu o druhého, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní. Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Hospodin pomáhá svému lidu, * živí nás jadrnou pšenicí. Hospodin.
Medem ze skály nás sytí, * živí nás jadrnou pšenicí. Sláva Otci. Hospodin.
KANTIKUM PANNY MARIE
Antifona ke kantiku Panny Marie: Bůh sesadil mocné z trůnu a ponížené povýšil.
PROSBY
Se zbožnou myslí prosme Krista, pastýře, pomocníka a těšitele svého lidu, a volejme:
Pane, naše útočiště, vyslyš nás.
Požehnaný jsi, Pane, že jsi nás povolal do své svaté církve,
nedopusť, abychom se od ní odloučili.
Tys svěřil našemu papeži N starost o všechny církevní obce,
uděl mu pevnou víru, živou naději a horlivou lásku.
Dej hříšníkům milost obrácení, těm, kdo klesli, sílu k polepšení,
a všem ducha pokání a spásu.
Tys žil ve vyhnanství,
pamatuj na ty, kdo žijí daleko od rodiny a vlasti.
Všem zemřelým, kteří v tebe doufali,
uděl věčný mír.
Otče náš.
MODLITBA
Přijmi, Bože, naše poděkování za dnešní den, zachovej nám svou přízeň a odpusť nám všechno, čím jsme se z lidské slabosti provinili. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky