Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Od bran, z nichž slunce vychází,
až tam, kde konec zemský je,
ať zní zpěv Kristu vladaři,
synáčku Panny Marie.
Původce světa blažený
svých sluhů tělo obléká,
by zachránil své stvoření
a tělem spasil člověka.
Zrodil se z lidské matky Pán,
jejž Gabriel jí zvěstoval.
V lůně své matky skrytý Jan
radostí nad ním zaplesal.
Zní nebem jásot, chvalozpěv,
zpívají Bohu andělé,
když pastýřům se Pastýř všech
a Tvůrce zjeví ve chlévě.
Buď sláva tobě, Ježíši,
zrozený z Panny nejčistší,
i Otci, Duchu milosti,
po všechny věky věčnosti. Amen.
Nebo:
Děťátko z věčnosti,
chci nyní zpívat tvé matce:
kéž je má píseň krásná
jako jitřní sníh!
Raduj se, Panno Maria, dcero země,
sestro duše mé, raduj se,
radosti mé radosti!
Jsem putování nocemi,
ty však jsi dům pod hvězdami!
Jsem žíznivá miska,
ty však jsi širé moře Páně!
Raduj se, Panno Maria,
peruti mé země, koruno mé duše.
Raduj se, radosti mé radosti:
Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.
Nebo:
Co se stalo, nedá se odestat,
a přece Tvým Narozením, ó Ježíši-Králi,
tolik se mění a odestává, že na všem je to znát
a od Světce i od hříšníka zasluhuješ chvály.
Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,
a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků
vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,
Ty nejštědřejší ze všech almužníků!
Děkujeme Ti, že z vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,
zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,
že na této zemi jako Ty jsme byli
proudem milosti Tvé v život strženi.
Nebo:
Povězte, co jste viděli,
pastýři v Betlémě?
Boha z Boha jsme viděli,
spícího na seně.
Povězte, všichni věřící,
co se to stalo dnes
v úžasném pozdvihování,
když kánon četl kněz?
Boha z Boha jsme viděli,
jenž stvořil celý svět;
ležel tichý a bezmocný
na oltáři jak květ.
Co do jeslí a na oltář
ho stáhlo z neznáma?
A ticho odpovídá nám:
To láska – láska má.
Nebo (Kancionál č. 219):
(Při modlitbě bez zpěvu se může text v závorkách vynechat.)
Jdou zástupy věrných s jásotem a chválou,
my též do Betléma pospíchejme.
Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Vítejme Pána, Krále andělského,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Od stád v krajích spících pastýři jsou zváni
k jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.
Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Též s nimi spějme poklonit se Pánu,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra
všem nám září v úsměvu Dítěte.
Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Bůh mezi námi, v plenkách nemluvňátko,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Bůh s námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,
jej chválami vroucími vítejme.
Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému) zpívejme.
(Láskou za lásku Pánu odpovíme,
Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,
Ježíši zrozenému zpívejme.)
Nebo:
Ježíšek Panně v náručí
má vlásky plné světla.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však je tolik tepla!)
Ježíšek Panně u prsou
má vlásky plné hvězd.
(Ach, krutí, zlí jsou králové,
zde láska chrání dnes.)
Ježíšek Panně na srdci
má vlásky plné ohně.
(Ach, jak je znaven, znaven svět,
zde však má spásy hojně.)
Ježíšek Panně na klíně
má z vlásků aureolu
a všechny kvítky hledí výš
a všechny hvězdy dolů.
ŽALMY
1. ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.
Smiluj se nade mnou, Bože, smiluj se, *
neboť k tobě se utíká má duše,
uchyluji se do stínu tvých křídel, *
dokud se nepřežene zkáza.
Volám k svrchovanému Bohu, *
k Bohu, který mi prokazuje dobro.
Ať zasáhne z nebe a zachrání mě, †
ať zahanbí ty, kteří se na mě sápou, *
ať Bůh sešle svou milost a věrnost.
Uléhám uprostřed lvů, *
kteří lačně požírají lidi.
Jejich zuby jsou kopí a šípy *
a jejich jazyk naostřený meč.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Léčku připravili mým nohám, *
zkrušili mou duši,
vykopali přede mnou jámu: *
ať do ní spadnou!
Plné důvěry je mé srdce, Bože, plné důvěry je mé srdce; *
budu zpívat a hrát.
Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo, *
chci vzbudit jitřenku.
Budu tě chválit mezi národy, Pane, *
budu tě oslavovat mezi pohany,
protože tvá milost je veliká až k nebi, *
tvá věrnost až do oblak.
Ukaž se ve své vznešenosti na nebesích, Bože, *
nad celou zemí nechť je tvá sláva!
Ant. Probuď se, má duše, probuď se, citero a harfo.
2. ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.
Jer 31,10-13.14b
Slyšte, pohané, Hospodinovo slovo, *
zvěstujte ho na ostrovech v dáli!
Řekněte: Shromáždí Izraele ten, kdo ho rozptýlil, *
bude nad ním bdít jako pastýř nad svým stádem.
Vykoupí Hospodin Jakuba *
a vysvobodí ho z ruky mocnějšího.
Přijdou a budou jásat na hoře Siónu, *
těšit se budou z Hospodinových dobrodiní,
z obilí, vína a oleje, *
z mláďat bravu a skotu.
Jejich duše bude jak zavlažovaná zahrada, *
nebudou už víc strádat.
Tehdy se rozveselí v tanci panna, *
zaradují se jinoši a starci.
Proměním jejich nářek v jásot, †
útěchu a radost jim vleji po jejich smutku; *
a můj lid se nasytí mým dobrodiním.
Ant. Můj lid se nasytí mým dobrodiním, praví Hospodin.
3. ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha. †
Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály *
v městě našeho Boha.
† Jeho svatá hora, ten slavný pahorek, *
je radostí celé země.
Hora Sión, to tajemné sídlo Boží, *
je městem velikého krále.
Bůh se ukázal v jejích pevnostech *
jako jistá ochrana.
Neboť hle, sešli se králové, *
spolu učinili útok.
Jen se však podívali, užasli, *
ve zděšení prchli.
Hrůza je tam zachvátila, *
křeč jak ženu, která rodí,
jako když východní vítr *
rozbíjí taršíšské lodi.
Jak jsme to slýchali, tak jsme to viděli *
v městě Hospodina zástupů,
v městě našeho Boha: *
Bůh mu dává věčné trvání.
Vzpomínáme, Bože, na tvé milosrdenství *
ve tvém chrámě.
Jako tvé jméno, Bože, tak i tvá chvála *
sahá až na konec země.
Tvá pravice oplývá spravedlností, *
ať se raduje siónská hora,
ať jásají judská města *
nad tvými rozsudky.
Jděte kolem Siónu, obejděte jej, *
spočítejte jeho věže!
Všimněte si jeho hradeb, *
prohlédněte jeho paláce,
abyste mohli vyprávět příštím pokolením: *
Tak veliký je Bůh,
Bůh náš navěky, navždy. *
On bude naším vůdcem!
Ant. Hospodin je veliký, velmi je hodný chvály v městě našeho Boha.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 45,22-23
Obraťte se ke mně a dejte se spasit, všechny končiny země! Neboť já jsem Bůh, a nikdo jiný! Při sobě jsem přísahal, z mých úst vyšla pravda, neodvolatelné slovo: Každé koleno se mi bude klanět, přísahat bude každý jazyk.
ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ
Hospodin uvedl ve známost svou spásu. * Aleluja, aleluja. Hospodin.
Rozpomenul se na svou dobrotu a věrnost. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Hospodin.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Antifona k Zachariášovu kantiku: V Kristu přebývá plnost božství, stal se jedním z nás a byl nám podobný ve všem kromě hříchu, aby nás učinil novými lidmi, aleluja.
PROSBY
Boží Slovo se zjevilo v těle, ukázalo se andělům a bylo hlásáno mezi pohany. Oslavujme ho a zbožně vyznávejme:
Klaníme se ti, jednorozený Boží Synu.
Osvoboditeli lidského rodu, narozený z Panny Marie, tys přišel, abys nás obnovil,
na její přímluvu chraň v nás nového člověka, který už nežije v hříchu.
Tys slunce spravedlnosti, které zazářilo naší zemi,
tvé světlo ať prozáří tento náš den i celý život.
Synu Boží, tys nám ukázal Otcovu lásku,
pomáhej nám, ať o něm svou láskou vydáváme druhým svědectví.
Tys přebýval mezi námi,
dopřej nám, ať smíme přebývat s tebou.
Otče náš.
MODLITBA
Všemohoucí Bože, tys poslal k naší spáse svého Syna a skrze něj nám nově zazářilo tvé světlo; dej, ať nám toto světlo stále svítí a vnitřně nás obnovuje. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky