23. duben 2024

Sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka,
hlavního patrona pražské arcidiecéze

svátek
(hlavního patrona pražské arcidiecéze)

Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).

Modlitba odpoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Teď skví se hodina ta již,

co vyprostila z temnot kříž,

celý svět ze tmy vyvedla

a nové světlo zažehla.

Toť chvíle, kdy se rozhodl

Pán vzbudit těla ze hrobů

a jim vstát z mrtvých nařídil,

nový dech žití když jim vlil.

V obnovu světa věříme,

v němž zákon smrti pomine

a života dar blažený

potrvá bez omezení. Amen.

ŽALMY

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

Žalm 126 (125)
Bůh je naše radost a naděje
Jako máte účast v soužení, tak budete mít účast i v útěše. (2 Kor 1,7)

Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, *

byli jsme jako ve snách.

Tehdy byla naše ústa plná smíchu *

a náš jazyk plný jásotu.

Tehdy se říkalo mezi pohany: *

„Velkou věc s nimi udělal Hospodin!“

Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, *

naplnila nás radost.

Hospodine, změň náš osud, *

jako se mění údolí na jihu země.

Kdo sejí v slzách, *

žnout budou s jásotem.

Vycházejí s pláčem, *

když nesou semeno k setí:

přijdou však s jásotem *

a přinesou své snopy.

Žalm 127 (126)
Lidská námaha je marná, nepomáhá-li Bůh
Jste Boží stavba. (1 Kor 3,9)

Když nestaví dům Hospodin, *

marně se lopotí, kdo ho stavějí;

když nestřeží město Hospodin, *

marně bdí strážce.

Marné je časně vstávat, †

dlouho vysedávat u práce, jíst chléb námahy; *

neboť svým miláčkům dává ho ve spánku.

Hle, Hospodinovým darem jsou synové, *

odměnou je plod lůna.

Čím jsou bojovníku šípy v ruce, *

tím jsou synové z mladých let.

Šťastný muž, který jimi naplnil svůj toulec; *

nepřijdou do hanby, když se budou v branách soudit s protivníky.

Žalm 128 (127)
Boží požehnání v domě bohabojného
„Požehnej tě Bůh ze Siónu“, to jest ze své církve. (Arnobius)

Blaze každému, kdo se bojí Hospodina, *

kdo kráčí po jeho cestách.

Budeš jísti z výtěžku svých rukou, *

bude ti blaze a dobře.

Tvá manželka bude jako plodná réva *

uvnitř tvého domu.

Tvoji synové jako výhonky oliv *

kolem tvého stolu.

Hle, tak bývá požehnán muž, *

který se bojí Hospodina.

Ať ti Hospodin požehná ze Siónu, *

abys viděl štěstí Jeruzaléma po všechny dny svého života,

abys viděl syny svých synů: *

Pokoj v Izraeli!

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 19,7ab.9b

Radujme se, jásejme a vzdejme čest (Bohu), neboť nadešla Beránkova svatba. Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!

Kdo sejí v slzách,

žnout budou s jásotem. Aleluja

Modleme se.

Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky