Modlitba dopoledne
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď:
Ty pojíš Otce se Synem –
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
To uděl, Otče přesvatý,
se Synem stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
Nebo:
V čas, kdy jen strasti k srdci lnou
a vzrůstá smutku změť,
modlitbu jednu kouzelnou
čtu v hloubi nazpaměť.
Já cítím blaho, sílu, jas
slov živých, souzvučných,
ta nesrozumitelná z krás
mi svatě dýchá v nich.
Je balvan z duše svržený,
pochyby prchly z cest,
já věřím, pláču v ony dny,
mně lehko, lehko jest.
ŽALMY
1. ant. Kéž mi pomůže tvá ruka, vždyť jsem si vyvolil tvá nařízení.
Kéž k tobě přijde mé volání, Hospodine, *
pouč mě podle svého slova!
Má úpěnlivá prosba ať k tobě dojde, *
vysvoboď mě podle svého slibu!
Ať oplývají rty mé chvalozpěvem, *
žes mě naučil svým příkazům.
Ať můj jazyk opěvuje tvůj výrok, *
neboť všechny tvé předpisy jsou spravedlivé.
Kéž mi pomůže tvá ruka, *
vždyť jsem si vyvolil tvá nařízení.
Toužím po tvé spáse, Hospodine, *
a tvůj zákon je mým potěšením.
Kéž jsem živ, abych tě chválil, *
a tvá rozhodnutí ať mi pomáhají!
Bloudím jako ztracená ovce, hledej svého služebníka, *
neboť na tvé předpisy jsem nezapomněl.
Ant. Kéž mi pomůže tvá ruka, vždyť jsem si vyvolil tvá nařízení.
2. ant. Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy.
Srdce mi překypuje radostnými slovy, †
přednáším králi svou báseň, *
rydlem zručného písaře je můj jazyk.
Krásou vynikáš nad lidské syny, †
půvab se rozlévá po tvých rtech, *
proto ti Bůh požehnal navěky.
Svůj bok si, hrdino, přepásej mečem, *
svou nádherou a vznešeností!
Vyprav se do úspěšného boje za pravdu a právo, *
ať tě proslaví tvá pravice!
Šípy máš ostré, národy se ti podrobují, *
odvaha králových nepřátel klesá.
Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy, *
žezlo tvé vlády je žezlo nestranné!
Miluješ spravedlnost, nenávidíš nepravost, †
proto tě Bůh, tvůj Bůh pomazal *
olejem radosti před tvými druhy.
Myrhou, aloem, kassií voní všechna tvá roucha, †
blaží tě zvuk strunných nástrojů *
v paláci ze slonové kosti.
Vstříc ti vycházejí dcery králů, *
po své pravici máš královnu, ozdobenou ofirským zlatem.
Ant. Tvůj trůn, Bože, trvá na věčné časy.
3. ant. Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.
Slyš, dcero, pohleď a naslouchej, *
zapomeň na svůj národ, na svůj otcovský dům!
Sám král touží po tvé kráse: *
vždyť je tvým pánem, před ním se skloň!
Tyrský lid přichází s dary, *
velmoži národa se ucházejí o tvou přízeň.
V plné kráse vstupuje královská dcera, *
její šat je protkán zlatem.
V barevném rouchu ji vedou ke králi, *
za ní ti přivádějí panny, její družky.
Provázeny radostným jásotem *
vstupují v královský palác.
Místa tvých otců zaujmou tvoji synové, *
ustanovíš je za knížata po celé zemi.
Chci tvé jméno připomínat všem budoucím pokolením, *
proto tě národy oslaví na věčné věky.
Ant. Uviděl jsem nový Jeruzalém jako nevěstu okrášlenou pro svého ženicha.
KRÁTKÉ ČTENÍ
2 Kor 5,19b-20
(Bůh) nás pověřil kázáním o usmíření. Jsme proto Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem!
Všude na zemi pronikl jejich hlas,
až na konec světa jejich slova.
Modleme se.
Milosrdný, věčný Bože, tys povolal celníka Matouše do sboru apoštolů; na jeho přímluvu veď i nás, abychom podle jeho příkladu věrně šli za tvým Synem, a tak aby se upevňovalo naše spojení s tebou. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky