27. červenec 2024

Sv. Gorazda a druhů
nezávazná památka
(na Moravě památka)

Žáci sv. Cyrila a Metoděje: Gorazd, Kliment, Naum, Angelár a Sáva jsou ve východní církvi uctíváni spolu se svými učiteli jako „svatí sedmipočetníci“. Gorazd pocházel z Moravy, a proto ho sv. Metoděj určil za svého nástupce. O jeho další činnosti nemáme žádné věrohodné zprávy. Ostatní se po vyhnání z Velké Moravy uchýlili do Bulharska, kde v dnešní západní Makedonii založili na území kolem Ochridu středisko slovanské bohoslužby. Sv. Kliment se tam stal biskupem, zemřel 27. VII. 916 a byl pohřben v ochridském klášteře.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Veliká je milost dána

věřícím od Krista Pána,

by se z ní těšili

a s vírou dobře činili;

za tu milost jej milujme,

věrně následujme.

On nám dá nebeské zboží,

neboť jsme synové Boží;

učme se od něho,

berme svatý příklad z něho,

tak jako on nás miloval

a nám přikazoval.

A všem, kteří jeho jménem

slouží jeho svatým slovem,

proň vše opouštějíc,

těm slíbeno zde stokrát víc;

ty on zvláště opatruje,

láskou zahrnuje.

V nebi chce jim více dáti,

věčnou ctí korunovati,

tam budou jasnější,

nad všechny hvězdy skvělejší,

budou míti slávu z něho

ti poslové jeho.

Vizme spolu, všichni věrní,

že práce nadarmo není

pro Krista milého

zde v následování jeho.

Prosme, ať nás k ní vzbuzuje

a v ní posiluje.

ŽALMY

1. ant. Hospodin přichází soudit svůj lid; nebe i země zvěstují jeho spravedlnost.

Žalm 50 (49)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Srov. Mt 5,17)
I (1-6)

Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem *

od východu slunce až na západ.

Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery: *

přichází náš Bůh a nemlčí.

Před ním sžírající oheň *

kolem něho zuří bouře.

Shůry volá k nebesům i k zemi, *

hodlá soudit svůj lid:

„Shromážděte mi mé svaté, *

kteří obětí sjednali mou smlouvu!“

A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, *

že sám Bůh je soudcem.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodin přichází soudit svůj lid; nebe i země zvěstují jeho spravedlnost.

2. ant. Vzývej mě v soužení, a vysvobodím tě.

II (7-15)

„Slyš, můj lide, budu mluvit, †

Izraeli, proti tobě budu svědčit, *

já jsem Bůh, tvůj Bůh!

Nekárám tě pro tvé oběti, *

vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.

Nemusím brát býka z tvého chléva *

ani kozly z tvých ohrad.

Neboť mně patří veškerá zvěř lesní *

a na svých horách mám zvířat na tisíce.

Znám všechny ptáky na nebi, *

mé je vše, co se hemží na poli.

Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, *

vždyť můj je svět se vším, co ho plní!

Copak požívám maso z býků *

či piji kozlí krev?

Přinášej Bohu oběť chvály *

a plň Nejvyššímu své sliby!

Pak mě vzývej ve dni soužení, *

vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Vzývej mě v soužení, a vysvobodím tě.

3. ant. Kdo přináší oběti chvály, ten mě ctí.

III (16-23)

Ale hříšníkovi Bůh praví: †

„Proč odříkáváš má přikázání *

a bereš do úst mou smlouvu

ty, který nenávidíš kázeň *

a má slova házíš za sebe?

Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním *

a s cizoložníky jsi míval účast.

Zlo jsi vypouštěl ze svých úst *

a tvůj jazyk osnoval úskok.

Bavil ses pomlouváním svého bratra, *

tupil jsi syna své matky.

Takto jsi jednal, a já mám mlčet? †

Myslil jsi, že jsem jako ty? *

Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!

Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! *

Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!

Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, *

kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Kdo přináší oběti chvály, ten mě ctí.

Nepřestáváme se za vás modlit,

abyste dobře poznali Boží vůli.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

6,1 – 7,1

Pavlovy útrapy a výzva k svatosti

Jako Boží spolupracovníci vás napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo! (Bůh) přece říká:

‚V době příhodné jsem tě vyslyšel,

v den spásy jsem ti pomohl.‘

Hle, teď je ta „doba příhodná“, hle, teď je ten „den spásy“! Nikomu v ničem nedáváme pohoršení, aby nebyla potupena (naše) služba, ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci všestrannou vytrvalostí, v souženích, v nesnázích, v úzkostech, v ranách, v žalářích, v nepokojích, v námahách, ve bděních, v postech; čistotou, poznáním, shovívavostí, dobrotivostí, Duchem Svatým, upřímnou láskou, slovem pravdy, silou Boží, zbrojí spravedlnosti v útoku i v obraně; za pocty i potupy, při zlé i dobré pověsti. Že prý jsme svůdcové, a přece jsme pravdiví; že prý neznámí, a zatím jsme dobře známí; jako zmírající, a hle – žijeme; jako trestu propadlí, a přece na smrt vydáni nejsme; prý jsme smutní, a zatím se stále radujeme, jakoby chudáci, a přece mnohé obohacujeme, jako bychom nic neměli, a zatím máme všechno.

Korinťané, mluvil jsem k vám docela otevřeně, srdce se mi otevřelo dokořán. Máte široké místo v mém srdci, ale ve vašem je místa málo. Odplaťte mi stejným – jako k synům mluvím – otevřte dokořán srdce i vy.

Nespřahejte se už s nevěřícími! Jaká účast spravedlnosti a nepravosti? Jaké společenství světla se tmou? Jaká shoda Krista s Beliárem? Nebo jaký podíl věřícímu s nevěřícím? Jaké spojení chrámu Božímu s modlami? Vy jste přece chrám živého Boha! Bůh totiž řekl:

‚Budu přebývat a chodit mezi nimi,

budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.‘

Proto ‚vyjděte z jejich společnosti

a oddělte se,‘ praví Pán,

‚a nedotýkejte se ničeho nečistého!

Potom vás přijmu za svoje:

budu vaším otcem

a vy budete mými syny a mými dcerami,

praví všemohoucí Pán‘.

Když tedy máme, milovaní, tato zaslíbení, očisťme se od každé poskvrny těla i ducha, stále více s Boží bázní pokračujme ve svatosti.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. 2 Kor 6,14.16; 1 Kor 3,16

Co má společného spravedlnost s nepravostí? Co má společného Boží chrám s modlami? * Vy jste chrám živého Boha!

Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? * Vy jste chrám živého Boha!

DRUHÉ ČTENÍ

Ze života slovanských věrozvěstů a jejich žáků

(Bios Klémentos, II,5.7. III,8.9.10; Žitije Methodija, XVII,3-6: MMFH, II,204-207.161)

Pili z pramene božské nauky

Svatý Cyril a Metoděj pokládali za největší nedostatek, že národ Slovanů nerozuměl Písmu sepsanému v řeckém jazyce. Proto vynalezli slovanská písmena, přetlumočili Bohem vnuknutá Písma z jazyka řeckého do slovanského a usilovali o to, aby bystřejším žákům předali božské nauky. Nemálo jich zajisté pilo z tohoto pramene poučení a mezi nimi nejvíce vynikali nejpřednější žáci: Gorazd, Kliment, Naum, Angelár a Sáva.

Slovanští věrozvěsti věděli, že Pavel kdysi předložil apoštolům evangelium, jak ho káže, a proto i oni pospíchali do Říma ukázat blaženému papeži své dílo, překlad Písma. Šťastně dosáhli cíle a neběželi nadarmo.

Když totiž bylo jejich dílo papeži ukázáno a když on poznal, že překlad Písma do slovanského jazyka je plodem vskutku apoštolského ducha obdařeného milostí, tu nevěděl, co počít radostí. Velebil tyto muže a nazýval je rozličnými jmény: otci, vytouženými dětmi, svou radostí, korunou víry, věncem slávy a ozdobou církve.

Potom některé z průvodců, o nichž sami svatí učitelé dosvědčili, že jsou dostatečně obeznalí ve slovanském písmě a že vynikají ctihodným životem, dal posvětit na kněze, jiné pak na jáhny a podjáhny. A samotného velkého Metoděje, třebaže se bránil a všemožně se tomu snažil vyhnout, vysvětil na biskupa Panonské Moravy.

Když se přiblížil čas, kdy měl Metoděj odpočinout od všech utrpení a kdy se mu mělo dostat odplaty za mnohé námahy, otázali se ho: „O kom ze svých učedníků si myslíš, otče a ctihodný učiteli, že by měl být podle tvého doporučení tvým nástupcem?“ Tu jim Metoděj ukázal na jednoho ze svých znamenitých učedníků, který se jmenoval Gorazd, a řekl: „Toto je svobodný muž z vaší země, dobře obeznalý v latinských knihách a pravověrný. To budiž Boží vůle a vaše láska, jakož i má!“

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

2 Tim 2,2; 1 Tim 2,4; srov. Ef 4,12-13

Co jsi přijal, svěřuj dál spolehlivým lidem, kteří budou schopni, aby tomu učili i druhé. * Bůh chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.

Připravujte křesťany k úkolům, které mají plnit, aby Kristovo tělo dělalo pokroky, dokud nedojdeme všichni k jednotě ve víře a v poznání Božího Syna. * Bůh chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys povolal svatého Gorazda, Klimenta, Nauma, Angelára a Sávu, aby pokračovali v díle svatého Cyrila a Metoděje; na jejich přímluvu nauč i nás předávat svěřený poklad víry, abychom všichni rostli v milosti a v poznání tvého Syna Ježíše Krista. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky