2. srpen 2024

Sv. Petra Juliána Eymarda, kněze
nezávazná památka

Narodil se roku 1811 v La Mure d´Isere poblíž Grenoblu ve Francii. Od raného mládí často setrvával před svatostánkem. V roce 1834 byl vysvěcen na kněze a začal působit v duchovní správě. Vstoupil do řeholní společnosti maristů (1839), kde se stal provinciálem a generálním vizitátorem. V roce 1856 založil v Paříži řádové společenství eucharistiánů a krátce na to (1858) kongregaci Služebnic Nejsvětější svátosti. Vykonal mnoho pro šíření úcty a lásky k eucharistii. Zemřel 1.8.1868 ve svém rodném městě. Za svatého byl prohlášen v roce 1962.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li uvedení do první modlitby dne.

HYMNUS

Veliká je milost dána

věřícím od Krista Pána,

by se z ní těšili

a s vírou dobře činili;

za tu milost jej milujme,

věrně následujme.

On nám dá nebeské zboží,

neboť jsme synové Boží;

učme se od něho,

berme svatý příklad z něho,

tak jako on nás miloval

a nám přikazoval.

A všem, kteří jeho jménem

slouží jeho svatým slovem,

proň vše opouštějíc,

těm slíbeno zde stokrát víc;

ty on zvláště opatruje,

láskou zahrnuje.

V nebi chce jim více dáti,

věčnou ctí korunovati,

tam budou jasnější,

nad všechny hvězdy skvělejší,

budou míti slávu z něho

ti poslové jeho.

Vizme spolu, všichni věrní,

že práce nadarmo není

pro Krista milého

zde v následování jeho.

Prosme, ať nás k ní vzbuzuje

a v ní posiluje.

ŽALMY

1. ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.

Žalm 35 (34), 1-2.3b.9-19.22-23.27-28
Bůh zachraňuje pronásledovaného
Sešli se... a usnesli se, že se Ježíše zmocní lstí a připraví ho o život. (Mt 26,3.4)
I (1-2.3b.9-12)

Oboř se, Hospodine, na mé protivníky, *

bojuj s těmi, kteří proti mně brojí.

Uchop štít a pavézu, †

povstaň mi na pomoc! *

Řekni mé duši: „Já jsem tvá spása!“

Má duše zajásá Hospodinu, *

radovat se bude pro jeho pomoc.

Ze všech svých sil budu volat: *

Hospodine, kdo se ti vyrovná?

Vysvobozuješ chudáka z moci silnějšího, *

nebohého ubožáka z lupičovy ruky.“

Vystoupili nespravedliví svědci, *

ptali se mě na to, co nevím.

Za dobré zlým se mi odměnili *

tím, že mě opustili.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Hospodine, povstaň mi na pomoc.

2. ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.

II (13-16)

Vždyť já, když oni churavěli, oděl se kajícím rouchem, †

postem se trýznil, *

modlitbou obíral v nitru,

jako k příteli, jako k bratru se choval, *

skleslý byl smutkem, jak bych nad matkou truchlil.

Ale když já jsem klopýtl, měli radost a srotili se, *

srotili se proti mně a bili mě znenadání.

Drásali mě bez přestání, †

tupili, posmívali se mi, *

skřípali proti mně zuby.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Ujmi se mě, Hospodine, chraň mě svou mocí.

3. ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.

III (17-19.22-23.27-28)

Pane, jak dlouho budeš přihlížet? †

Od řvoucích zvířat vysvoboď mou duši, *

od lvů můj život.

Vzdám ti díky ve velkém shromáždění, *

v zástupech lidu budu tě chválit.

Ať se nade mnou neradují moji nespravedliví nepřátelé, *

nechť škodolibě nemžourají, kdo mě nenávidí bez příčiny!

Viděl jsi to, Hospodine, nemlč, *

Pane, nevzdaluj se ode mě!

Probuď se, procitni a zachraň mě, *

Bože můj a Pane, ujmi se mě!

Nechť jásají a plesají, kdo přejí mé spravedlivé věci, *

ať mohou stále říkat: Buď veleben Hospodin, on přeje vše nejlepší svému služebníku.

Můj jazyk bude oslavovat tvou spravedlnost, *

stále hlásat tvou chválu.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Můj jazyk bude stále oslavovat tvou spravedlnost.

Můj synu, pamatuj na má slova,

dbej na mé příkazy a budeš žít.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhého listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

11,30 – 12,13

Apoštol se chlubí svou slabostí

Když už se musím chlubit, chci se chlubit svou slabostí. Bůh a Otec Pána Ježíše – který je velebený navěky – ví, že nelžu. V Damašku místodržitel krále Arety dal město Damašek hlídat, aby se mě zmocnil. Ale byl jsem spuštěn v koši otvorem v hradbách, a tak jsem jeho rukám unikl.

Když už to chlubení musí být – ač to není k ničemu – přejdu k viděním a zjevením od Pána. Znám jednoho křesťana, který byl před čtrnácti lety uchvácen až do třetího nebe. Nevím, zdali byl v těle, nevím, zdali byl mimo tělo. To ví Bůh. A vím o tom člověku, že byl uchvácen do ráje – zdali byl v těle, či mimo tělo, to nevím, to ví Bůh – a že uslyšel slova nevyslovitelná, která člověk nesmí vyřknout. Tímto člověkem se budu chlubit; sebou se však chlubit nebudu, leda svými slabostmi. Kdybych se totiž chtěl pochlubit, nebudu nerozumný, protože budu mluvit pravdu. Ale nechám toho, aby mě někdo nepokládal za něco více, než co vidí, že jsem, nebo než co o mně slyší.

Abych se pro vznešenost těch zjevení nepyšnil, byl mi dán do těla osten, posel to satanův, aby mě bil (do tváře). To proto, aby se mě nezmocňovala pýcha. Kvůli tomu jsem třikrát prosil Pána, aby mě toho zbavil. Ale on mi řekl: „Stačí ti moje milost, protože síla se tím zřejměji projeví ve slabosti.“ Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti (a snáším to) pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.

Tak jsem se stal nemoudrým; vy jste mě k tomu přinutili. Mou obhajobu jste vlastně měli dělat vy. Já přece nejsem v ničem pozadu za těmi nadapoštoly, třebaže sám nejsem nic. Mohli jste však (na mně) poznat u vás (rozlišovací) známky apoštola: krajní trpělivost, znamení, zázraky a mocné skutky. V čem jste byli tedy zkráceni proti ostatním církevním obcím? Snad v tom, že já jsem vám na obtíž nepřipadl. Odpusťte mi tu křivdu.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

2 Kor 12,10.9; 4,7

S radostí přijímám slabosti a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný. * Neboť síla milosti se tím zřejměji projeví ve slabosti.

Poklad víry máme v nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu. * Neboť síla milosti se tím zřejměji projeví ve slabosti.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze spisů svatého kněze Petra Juliána Eymarda

(La Présence réelle, vol. I, Paris 1950, pp. 270-271.307-308)

Eucharistie: svátost života

Eucharistie je životem všech národů, eucharistie jim dává sám počátek a zdroj života. Všichni se bez jakýchkoli překážek spočívajících v národním původu nebo v jazyce mohou scházet ke slavení posvátných bohoslužeb církve. Eucharistie je zasvěcuje do zákona života, ba přímo lásky, jejímž je tato svátost zřídlem. Působí totiž tak, že vytváří mezi křesťany společné pouto, jakési příbuzenství křesťanů. Všichni jedí týž chléb, všichni jsou spolustolovníky Ježíše Krista, a ten mezi nimi nadpřirozeně vytváří jakousi jednotu bratrských mravů. Jen čtěte Skutky apoštolů. Ty potvrzují, že množství prvních křesťanů, jak obrácení židé, tak pokřtění pohané pocházející z různých zemi, byli jedno srdce a jedna duše. A proč? Protože byli bedliví v naslouchání apoštolskému učení a setrvávali v lámání chleba.

Eucharistie je vskutku životem duše a životem lidské společnosti, podobně jako je slunce životem těla a životem celé země. Bez slunce je země neplodná, slunce ji naplňuje radostí, zdobí ji a naplňuje bohatstvím, a tělu dává slunce účinnost, sílu a krásu. Tváří v tvář těmto podivuhodným skutečnostem se nemůžeme divit, že pohané uctívali slunce jako božstvo. Denní hvězda je ovšem podřízena nejvyššímu Slunci, Božímu Slovu, Ježíši Kristu. Ten osvěcuje každého člověka přicházejícího na tento svět a skrze eucharistii, svátost života, sám působí v hlubinách lidských duší a tak utváří rodiny a národy. Blahoslavená, ba nejvýš blahoslavená je věřící duše, jestliže nachází tento skrytý poklad, jestliže z tohoto pramene života zahání žízeň, jestliže z tohoto chleba života často jídává.

Společenství věřících je také rodinou a poutem spojujícím členy této rodiny je Ježíš v eucharistii. On je otcem, jenž prostírá své rodině stůl. Křesťanské bratrství bylo vyhlášeno spolu s otcovstvím Ježíše Krista při poslední večeři. Tam Ježíš říká svým apoštolům „dítky“ a přikazuje jim, aby se vzájemně milovali tak, jak on miloval je.

U svatého stolu (eucharistie) jsou všichni dětmi, které jedí týž chléb. Svatý Pavel z toho uzavírá, že všichni tvoří rodinu, dokonce jedno tělo, protože se všichni živí jediným pokrmem, jímž je Ježíš Kristus. Eucharistie také dodává společenství křesťanů sílu zachovávat zákon úcty a lásky k bližnímu. Ježíš Kristus nám přikazuje, abychom své bratry ctili a milovali. Jako by se přitom přímo ztotožňoval s jejich osobou: Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali. A sám se ve svatém přijímání odevzdává každému.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

1 Kor 10,17; Jan 6,58a; srov. Žl 81 (80),17

Protože je to jeden chléb, tvoříme jedno tělo, i když je nás mnoho, neboť všichni máme účast na jednom chlebě. * To je ten chléb, který sestoupil z nebe.

Pán nás živil jadrnou pšenicí. * To je ten chléb, který sestoupil z nebe.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys ozdobil svatého Petra Juliána obdivuhodnou láskou k svátostnému tajemství Těla a Krve tvého Syna; prosíme tě, nauč i nás čerpat bohatství z této posvátné hostiny. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí denní modlitby církve, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky