1. duben 2024

PONDĚLÍ VELIKONOČNÍ

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nuž, všichni věrní, vesele

Pána Boha chvalme

a Krista Vykupitele

radostně pozdravme,

neboť dnes slavně z mrtvých vstal

a nám na sobě příklad dal;

to pilně uvažme.

Na zemi mnoho pracoval,

hořkou smrt podstoupil,

že nás všechny tak miloval,

smrtí nás vykoupil,

tím chtěl smrti moc odníti

a nám život navrátiti,

jejž nám Adam ztratil.

Když to na kříži dokonal,

ležel tři dni v hrobě

a potom slavně z hrobu vstal

vzkřísiv tělo sobě.

Památku toho vzkříšení

církev k svému potěšení

slaví v této době.

Proto se máme těšiti

my všichni křesťané,

mající účastni býti

této slávy Páně;

neboť i my v den poslední

vstanem slávou ozdobení,

která nepřestane.

Přemozme tedy žádosti

těla smrtelného

i všechny světa marnosti

i ďábla zlostného.

Plňme Boží přikázání,

trvejme v následování

Ježíše milého.

Přijde nepochybně ten čas

všem věrným žádoucí,

kdy k věčné slávě vzkřísí nás

Pán Bůh všemohoucí,

k němu do nebe půjdeme,

s Kristem kralovat budeme

na věky budoucí.

ŽALMY

1. ant. Já jsem, který jsem, nejednám podle rady bezbožných, ale mám zalíbení v Hospodinově zákoně, aleluja.

Žalm 1
Cesta spravedlivých a hříšných
Blažení, kdo s důvěrou v Kristův kříž sestoupili do křestní vody. (Autor z II. století)

Blaze tomu, kdo nechodí, jak mu radí bezbožní, †

nepostává na cestě, kudy chodí hříšní, *

a nezasedá ve shromáždění rouhačů,

ale má zalíbení v Hospodinově zákoně *

a o jeho zákoně přemítá dnem i nocí.

Podobá se tak stromu zasazenému u vodních proudů, *

ve svůj čas přináší ovoce,

listí mu nevadne *

a daří se mu vše, co koná.

Jinak je tomu s bezbožnými, zcela jinak: *

jsou jako pleva rozvátá větrem.

Proto neobstojí bezbožní na soudu *

ani hříšní ve shromáždění spravedlivých,

vždyť Hospodin dbá o cestu spravedlivých, *

ale cesta bezbožných skončí záhubou.

Ant. Já jsem, který jsem, nejednám podle rady bezbožných, ale mám zalíbení v Hospodinově zákoně, aleluja.

2. ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy, aleluja.

Žalm 2
Mesiáš, král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4,27)

Proč se pohané bouří, *

proč národy strojí marné plány?

Pozdvihují se pozemští králové †

a vladaři se spolu umlouvají *

proti Hospodinu a jeho Pomazanému.

„Rozlámejme jejich okovy *

a odhoďme jejich pouta!“

Směje se ten, který na nebesích trůní, *

jsou Pánu k smíchu.

Potom k nim rozhorlen mluví, *

děsí je svým hněvem;

„Já jsem přece ustanovil svého krále *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †

Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *

já jsem tě dnes zplodil.

Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *

do vlastnictví končiny země.

Můžeš je roztlouci železným prutem, *

jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“

Nuže, králové, pochopte! *

Dejte si říci, vladaři země!

V bázni se podrobte Hospodinu, *

s chvěním ho poslouchejte,

aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *

protože jeho hněv se roznítí rychle.

Blaze všem, *

kdo se k němu uchylují!

Ant. Požádal jsem svého Otce, a dal mi v majetek národy, aleluja.

3. ant. Byl jsem mrtev, a hle, jsem živ na věky věků, aleluja.

Žalm 3
Bůh je můj ochránce
Ulehl a zesnul, povstal však znovu k životu, protože se ho Bůh ujal. (Sv. Irenej)

Hospodine, kolik je těch, kdo mě sužují! *

Mnoho jich na mě dotírá!

Mnoho jich o mně říká: *

„Ani Bůh mu nepomůže!“

Ty však, Hospodine, jsi můj štít, *

jsi má chlouba, ty mi pozvedáš hlavu!

Hlasitě jsem volal k Hospodinu, *

vyslyšel mě ze své svaté hory.

Klidně jsem ulehl a usnul. *

Probudil jsem se, protože mi Hospodin pomáhá.

Nezaleknu se ani tisíců, *

kteří mě obkličují.

Povstaň, Hospodine, *

můj Bože, zachraň mě!

Všem mým protivníkům jsi rozbil čelisti, *

bezbožníkům jsi vyrazil zuby!

U Hospodina je spása: *

Na tvém lidu ať spočine tvé požehnání!

Ant. Byl jsem mrtev, a hle, jsem živ na věky věků, aleluja.

Učedníci se zaradovali, aleluja,

když uviděli Pána, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek prvního listu svatého apoštola Petra

1,1-21

Pozdrav a díkůvzdání

Petr, apoštol Ježíše Krista, vyvoleným (žijícím) v rozptýlení jako cizinci v Pontu, v Galacii, Kapadokii, Asii a Bitýnii, které Bůh Otec si napřed vyhlédl a Duch posvětil, aby poslušně přijali (víru, a byli tak účastní smlouvy) a pokropeni krví Ježíše Krista. Milost a pokoj ať se ve vás rozmáhá!

Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději na dědictví, které nepomine, (na dědictví) skvělé a trvalé. Je pro vás připraveno v nebi; protože totiž máte víru, chrání vás Boží moc (a vede) ke spáse, která se má ukázat (nyní) v poslední době. A proto budete potom jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra, vzácnější než pomíjející zlato, které přece bývá čištěno v ohni. Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti. Toho milujete, ačkoli jste ho neviděli; v něho věříte, třebaže ho ještě nevidíte. Zato budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše.

Jak se tato spása (uskuteční), to se snažili poznat a to zkoumali už proroci. Předpovídali o těch dobrodiních, (kterých se mělo dostat) vám. Zkoumali, na který čas a na jaké okolnosti poukazoval Kristův Duch, (který) v nich (působil), protože on už předem potvrzoval, že Kristus musí trpět a pak být oslaven. Dostalo se jim zjevení, že tuto službu konají ne pro sebe, ale pro vás – a teď jsou vám (ty pravdy) zvěstovány od hlasatelů evangelia skrze Ducha Svatého poslaného z nebe. (Jsou to pravdy), do kterých i andělé touží důkladněji nahlédnout.

Mějte proto ochotnou mysl, (na věci se dívejte) střízlivě a celou svoji naději upněte k tomu Božímu daru, kterého se vám dostane, až se zjeví Ježíš Kristus. Jste-li poslušné děti, nepřizpůsobujte se (špatným) vášním z minulého života, kdy jste ještě neměli poznání. Ale v celém svém chování buďte svatí, jako je svatý ten, který vás povolal. Stojí přece v Písmu: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“ Když říkáte Otec tomu, který soudí nestranně každého podle jeho činů, žijte v bázni po dobu svého vyhnanství. Víte přece, že jste ze svého prázdného způsobu života, jak jste ho zdědili po předcích, byli vykoupeni ne snad nějakými (věcmi) pomíjejícími, stříbrem nebo zlatem, ale drahou krví Krista jako bezúhonného a neposkvrněného beránka. On byl ovšem k tomu vyhlédnut už před stvořením světa, ale pro vás se objevil (teď) na konci časů. Skrze něho jste uvěřili v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil, takže když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

1 Petr 1,3.5

Buď veleben Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista! Protože je tak nesmírně milosrdný, znovu nás zrodil, * takže zmrtvýchvstáním Ježíše Krista máme živou naději, aleluja.

Protože máte víru, chrání vás Boží moc a vede ke spáse. * Takže.

DRUHÉ ČTENÍ

Z velikonoční homilie biskupa Melitona ze Sard

(Nn. 2-7.100-103: SCh 123,60-64.120-122)

Velikonoční zvěstování Krista

Pochopte, nejmilejší: velikonoční tajemství je nové i staré; věčné i časné; pomíjivé i nepomíjivé; smrtelné i nesmrtelné.

Staré je podle Zákona, nové podle Slova; časné je svou předobrazností, věčné svou milostí; pomíjivé je v obětování ovce, nepomíjivé v životě Páně; smrtelné je v jeho pohřbení, nesmrtelné v jeho zmrtvýchvstání.

Zákon je sice starý, ale Slovo je nové; předobraz je časný, ale milost je věčná; ovce je pomíjivá, nepomíjivý je však Pán, který jako beránek byl obětován, ale jako Bůh vstal z mrtvých.

Zajisté jako ovce byl veden na porážku, a přece nebyl ovce; a jako němý beránek, a přece nebyl beránek. Předobraz totiž pominul a objevila se pravda: místo beránka Bůh a místo ovce člověk. A v člověku Kristus, který vše spojuje.

Obětování beránka, slavení Velikonoc i všechno, co je psáno v Zákoně, mělo tedy za cíl Ježíše Krista. Kvůli němu se dálo všechno v Zákoně starém a ještě více v řádu novém.

Vždyť Zákon se stal Slovem a Starý se stal Novým, přitom oba vzešly ze Siónu a z Jeruzaléma. Přikázání přešlo v milost a předobraz se změnil ve skutečnost: beránek v Syna, ovce v člověka a člověk v Boha.

Ačkoli byl Bůh, vzal na sebe Pán podobu člověka a trpěl místo trpícího, dal se spoutat místo zajatce a odsoudit místo viníka. Byl pohřben místo pohřbeného, ale vstal z mrtvých a mocným hlasem zvolal: Kdo mě odsoudí? Ať přistoupí ke mně. Já jsem odsouzeného osvobodil, já jsem vrátil život mrtvému, já jsem vzkřísil pohřbeného. Kdo mi může odporovat? Já jsem Kristus, říká, jsem ten, který zničil smrt, slavil vítězství nad nepřítelem a rozdrtil peklo. Siláka jsem spoutal a člověka vytrhl do nebeských výšin. Já, říká, já jsem Kristus.

Pojďte tedy, lidé všech národů, svázaní hříchy, a přijměte odpuštění těch hříchů. Vždyť já jsem vaše odpuštění, já jsem spasitelná velikonoční oběť, já jsem beránek za vás obětovaný. Já jsem vaše očištění a váš život; já jsem vaše světlo a vaše spása. Já jsem váš král. Pozvednu vás do nebeských výšin, vzkřísím vás k životu a ukáži vám Otce, jenž je na nebesích; svou pravicí vás znovu pozvednu.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Sk 13,32-33; 10,42; 2,36

Zaslíbení, která Bůh dal našim otcům, vyplnil, když vzkřísil Ježíše. * On je Bohem ustanovený soudce nad živými i mrtvými, aleluja.

Pánem a Mesiášem ustanovil Bůh právě toho Ježíše, kterého jste vy ukřižovali. * On je.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty ve své církvi dáváš z křestního pramene život stále novým generacím; prosíme tě za všechny křesťany: dej, ať svému křtu zůstanou věrní a žijí podle víry, kterou přijali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky