13. květen 2024

Pondělí, doba velikonoční, 7. týden
3. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Chvalme všichni Krále nebeského,

který vstoupil v radost Otce svého,

by byl Pánem stvoření všeho.

Ukázal se mnohým po vzkříšení,

ujal se svých věrných v zarmoucení,

slíbil jim Ducha utěšení.

Chtě svou milostí všechny spasiti,

vírou svou je v Duchu obživiti,

přikázal své slovo hlásati.

Jako vítěz na výsost se bere,

vykoupený lid radostně vede

do radosti své neskonalé.

Nuže, věrní, k Pánu svému hleďme,

v toho, jenž nás předešel, doufejme,

v pravdě srdce své posilněme.

Ten, jenž zvítězil, nás očekává,

před Otcem svým za nás se přimlouvá,

do nebeské radosti volá.

ŽALMY

1. ant. Náš Bůh přijde a ukáže svou slávu a moc. Aleluja.

Žalm 50 (49)
Pravá bohoslužba
Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit. (Srov. Mt 5,17)
I (1-6)

Svrchovaný Bůh, Hospodin, promluvil a volal zem *

od východu slunce až na západ.

Bůh zazářil ze Siónu plného nádhery: *

přichází náš Bůh a nemlčí.

Před ním sžírající oheň *

kolem něho zuří bouře.

Shůry volá k nebesům i k zemi, *

hodlá soudit svůj lid:

„Shromážděte mi mé svaté, *

kteří obětí sjednali mou smlouvu!“

A nebesa zvěstují jeho spravedlnost, *

že sám Bůh je soudcem.

Ant. Náš Bůh přijde a ukáže svou slávu a moc. Aleluja.

2. ant. Přinášej Bohu oběť chvály. Aleluja.

II (7-15)

„Slyš, můj lide, budu mluvit, †

Izraeli, proti tobě budu svědčit, *

já jsem Bůh, tvůj Bůh!

Nekárám tě pro tvé oběti, *

vždyť tvé žertvy jsou stále přede mnou.

Nemusím brát býka z tvého chléva *

ani kozly z tvých ohrad.

Neboť mně patří veškerá zvěř lesní *

a na svých horách mám zvířat na tisíce.

Znám všechny ptáky na nebi, *

mé je vše, co se hemží na poli.

Kdybych měl hlad, nebudu ti o tom říkat, *

vždyť můj je svět se vším, co ho plní!

Copak požívám maso z býků *

či piji kozlí krev?

Přinášej Bohu oběť chvály *

a plň Nejvyššímu své sliby!

Pak mě vzývej ve dni soužení, *

vysvobodím tě, a budeš mě chválit.“

Ant. Přinášej Bohu oběť chvály. Aleluja.

3. ant. Milosrdenství chci a ne oběť: poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.

III (16-23)

Ale hříšníkovi Bůh praví: †

„Proč odříkáváš má přikázání *

a bereš do úst mou smlouvu

ty, který nenávidíš kázeň *

a má slova házíš za sebe?

Když jsi viděl zloděje, běžel jsi s ním *

a s cizoložníky jsi míval účast.

Zlo jsi vypouštěl ze svých úst *

a tvůj jazyk osnoval úskok.

Bavil ses pomlouváním svého bratra, *

tupil jsi syna své matky.

Takto jsi jednal, a já mám mlčet? †

Myslil jsi, že jsem jako ty? *

Usvědčím tě a řeknu ti to do očí!

Uvažte to, kdo zapomínáte na Boha! *

Jinak vás zahubím a nikdo vám nepomůže!

Kdo přináší oběť chvály, ten mě ctí, *

kdo žije správně, tomu ukážu Boží spásu.“

Ant. Milosrdenství chci a ne oběť: poznání Boha je víc než celopaly. Aleluja.

Má duše touží po Hospodinu, aleluja,

mé srdce i mé tělo s jásotem tíhnou k živému Bohu, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

4,1-10

Bůh si nás zamiloval

Milovaní, každému duchu (hned) nevěřte, ale zkoumejte duchy, zdali jsou z Boha; vždyť je ve světě mnoho lžiproroků. Ducha Božího poznáte takto: každý duch, který vyznává, že Ježíš přišel (jako Mesiáš) v těle, je z Boha; ale žádný duch, který Ježíše nevyznává, není z Boha. To je (duch) antikristův, o němž jste slyšeli, že má přijít, a už teď je na světě.

Vy, děti, jste z Boha a zvítězili jste nad nimi, neboť větší je ten, který je ve vás, než ten, který je ve světě. Oni jsou ze světa. Proto co říkají, vychází ze světského (smýšlení), a svět jim dopřává sluchu. My jsme z Boha. Kdo zná Boha, dopřává sluchu nám, kdo z Boha není, sluchu nám nedopřává. Podle toho rozeznáme ducha pravdy a ducha bludu.

Milovaní, milujme se navzájem, protože láska je z Boha a každý, kdo miluje, je zrozen z Boha a poznává Boha. Kdo nemiluje, Boha nepoznal, protože Bůh je láska. V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, abychom měli život skrze něho. V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

1 Jan 4,9; Jan 3,16

V tom se ukázala Boží láska k nám, že Bůh poslal na svět svého jednorozeného Syna, * aby každý, kdo v něho věří, měl život věčný, aleluja.

Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, * aby každý.

DRUHÉ ČTENÍ

Z „Katechezí“ svatého Cyrila Jeruzalémského, biskupa

(Cat. 16, De Spiritu Sancto 1,11-12.16: PG 33,931-935,939-942)

Živá voda Ducha Svatého

Voda, kterou mu já dám, stane se v něm pramenem vody tryskající do života věčného. Nový druh vody, která je živá a tryská. Tryská na ty, kdo jsou toho hodni. Proč však vyjádřil milost Ducha přirovnáním k vodě? To proto, že na vodě všechno záleží, že z ní žijí rostliny i živočichové, že jako déšť sestupuje z nebe, že prší stále stejně a stále stejná, a přece má rozmanité účinky: jinak působí na palmu a jinak na révu; a ve všem je vším. Je to stále stejná voda a neexistuje žádná jiná; déšť se přece sám nemění a nepadá pokaždé jiný. Přece však tím, že se přizpůsobuje složení přijímajícího prostředí, působí všude právě to, co je potřebné a náležité.

A stejně je tomu také u Ducha Svatého. Ačkoli je jeden, stále stejný a nedělitelný, přiděluje každému milost, jak sám chce. A jako na vyschlém stromě, když dostane vodu, vyrazí výhonky, tak i hříšná duše, obdařená v pokání darem Ducha Svatého, přináší ovoce spravedlnosti. Je to vždycky jeden a týž Duch Svatý, přece však na Boží pokyn a v Kristově jménu působí nejrůznější mocné činy.

Tak u jednoho člověka užívá daru řeči k moudrým výrokům, u jiného osvěcuje mysl darem prorockým; jednomu uděluje moc zahánět zlé duchy, jinému dává umění vykládat Písmo. U jednoho posiluje mírnost, jiného učí všemu stran milosrdenství; jednoho učí se postit a snášet cvičení asketického života, jiného pohrdat veškerou tělesností a dalšího si připravuje k mučednictví. V každém působí sice jinak, ale sám v sobě je vždycky jeden a týž, jak je psáno: Projevy Ducha jsou dány každému k tomu, aby mohl být užitečný.

Přistupuje k nám tiše a mírně, cítíme jeho sladkost a vůni; jeho jho je velmi lehké. Jeho příchod předcházejí záblesky paprsků světla a poznání. Přichází skutečně jako pravý ochránce; přichází přece zachránit a uzdravit, poučit a napomenout, povzbudit a potěšit, dát duši světlo, nejprve duši toho, kdo jej přijímá, a pak jeho působením i duši jiných.

Když byl někdo dříve ve tmě a náhle spatří slunce, má rázem oči plné světla a jasně vidí, co dříve neviděl; podobně je na tom ten, komu se z milosti Boží dostalo daru Ducha Svatého; duše se mu naplní světlem, a povznesen nad lidské možnosti vidí, co dříve neznal.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

1 Kor 12,6-7.27

Jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. * Projevy Ducha jsou dány každému k tomu, aby mohl být užitečný, aleluja.

Vy jste Kristovo tělo a každý z vás je jeho úd. * Projevy.

MODLITBA

Modleme se.

Prosíme tě, Bože, ať na nás sestoupí síla Ducha Svatého, abychom měli stále na paměti tvou vůli a vždycky podle ní žili. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky