21. duben 2024

Čtvrtá Neděle velikonoční
4. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nuž, křesťané, radujte se,

vítejte svého Vítěze,

jenž vám kořist mnohou nese.

Pějme aleluja.

Vrací se Pán Kristus z boje,

a již uprostřed vás stoje,

přináší vám zvěst pokoje.

Pějme aleluja.

Mladí, staří, radujte se

a chvalte Krista vítěze.

Buď čest tobě, Boží Synu,

žes odvrátil vinu,

vyvedl ze smrti stínu.

Poslyšte, ó lidé milí,

k jakému Bůh míří cíli,

abychom spaseni byli.

Pějme aleluja.

Život aby navrátil nám,

který ztracen byl v ráji tam,

pramen jeho otevřel sám.

Pějme aleluja.

Poslal Syna jediného,

Beránka to nevinného,

pro vinné aby byl vydán,

od nich na smrt poslán,

a tak za hřích obětován.

Ó přesladký Ježíši náš,

život věčný v sobě ty máš

a svým věřícím jej vléváš.

Pějme aleluja.

Dej, ať i my vždy jsme tvoji,

posilni nás v každém boji,

mocí tvou ať duch náš stojí.

Pějme aleluja.

Od hříchů osvobozeni,

v spravedlnost uvedeni,

dej, ať vždycky s ochotností

žijem v tvé milosti,

pak nás přijmeš do radosti.

ŽALMY

1. ant. Aleluja. Kámen od vchodu do hrobky byl odvalen, aleluja.

Žalm 24 (23)
Pán vstupuje do své svatyně
Kristu se při jeho nanebevstoupení otevřely brány nebe. (Sv. Irenej)

Hospodinu náleží země i to, co je na ní, *

svět i ti, kdo jej obývají.

Neboť on jej založil nad moři, *

upevnil ho nad proudy vod.

Kdo smí vystoupit na Hospodinovu horu, *

kdo smí stát na jeho svatém místě?

Ten, kdo má nevinné ruce a čisté srdce, †

jehož duše nebaží po marnosti, *

kdo svému bližnímu křivě nepřísahá.

Ten přijme požehnání od Hospodina, *

odměnu od Boha, svého spasitele.

To je pokolení těch, kdo po něm touží, *

kdo hledají tvář Jakubova Boha.

Zdvihněte, brány, své klenby, †

zvyšte se, prastaré vchody, *

ať vejde král slávy!

Kdo je ten král slávy? †

Silný a mocný Hospodin, *

Hospodin udatný v boji.

Zdvihněte, brány, své klenby, †

zvyšte se, prastaré vchody, *

ať vejde král slávy!

Kdo je ten král slávy? †

Hospodin zástupů, *

on je král slávy!

Ant. Aleluja. Kámen od vchodu do hrobky byl odvalen, aleluja.

2. ant. Aleluja. Proč hledáte živého mezi mrtvými? Aleluja.

Žalm 66 (65)
Děkovný chvalozpěv
O vzkříšení Páně a obrácení pohanů. (Hesychius)
I (1-12)

Jásejte Bohu, všechny země, †

opěvujte slávu jeho jména, *

vzdejte mu velkolepou chválu!

Řekněte Bohu: „Jak úžasná jsou tvá díla! *

Pro tvou nesmírnou moc se ti podrobují tvoji nepřátelé!

Ať se ti koří celá země, ať ti zpívá, *

nechť opěvuje tvé jméno.“

Pojďte a pozorujte Boží skutky: *

podivuhodně jednal s lidmi!

Moře proměnil v souš; †

suchou nohou přešli řeku, *

proto se radujme v Bohu!

Vládne svou mocí navěky, †

jeho oči sledují národy: *

aby se nevypínali zpupní!

Velebte, národy, našeho Boha *

a rozhlašujte jeho chválu!

On dal život naší duši, *

nedopustil, aby klopýtaly naše nohy.

Věru, zkoušel jsi nás, Bože, *

tříbil jsi nás ohněm, jako se tříbí stříbro.

Zavedl jsi nás do léčky, *

těžké břímě jsi vložil na naše bedra.

Nechals jezdit lidi po našich hlavách, †

prošli jsme ohněm a vodou, *

ale pak jsi nám popřál úlevu.

Ant. Aleluja. Proč hledáte živého mezi mrtvými? Aleluja.

3. ant. Aleluja. Marie, neplač: Pán vstal z mrtvých, aleluja.

II (13-20)

Vstoupím s celopaly do tvého domu, *

splním ti své sliby.

Pro ně se mé rty otevřely, *

má ústa je slíbila, když mi bylo úzko.

Přinesu ti v oběť celopaly tučných ovcí s tukem beranů, *

budu obětovat býky a kozly.

Pojďte, slyšte, všichni bohabojní, *

chci vyprávět, co prokázal Bůh mé duši.

Svými ústy jsem k němu volal, *

velebil jsem ho svým jazykem.

Kdybych zamýšlel nepravost ve svém srdci, *

nebyl by Pán slyšel.

Ale Bůh slyšel, *

všiml si mé úpěnlivé prosby.

Bůh buď veleben, †

že neodmítl mou prosbu, *

že mi neodňal svou lásku.

Ant. Aleluja. Marie, neplač: Pán vstal z mrtvých, aleluja.

Mé srdce jásá, aleluja,

svou písní chválím Hospodina, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

12,1-18

Vidění ženy a draka

Na nebi se objevilo veliké znamení: žena oděná sluncem, s měsícem pod nohama a s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy. Byla v jiném stavu a křičela v bolestech a v mukách před porodem.

Potom se objevilo na nebi další znamení: veliký ohnivě rudý drak se sedmi hlavami a deseti rohy a na každé hlavě měl čelenku. Ocasem smetl třetinu hvězd z nebe a svrhl je na zem. Ten drak se postavil před ženu, která měla rodit, aby pohltil její dítě, jakmile ho porodí. A porodila syna, chlapce, toho, který má vládnout všem národům železným prutem. Avšak její dítě bylo uchváceno do nebe k Bohu, k jeho trůnu. Žena pak uprchla na poušť, kde měla místo připravené od Boha, aby tam byla živena tisíc dvě stě šedesát dní.

Tehdy nastal na nebi boj: Michael a jeho andělé se dali do boje s drakem; drak a jeho andělé se postavili proti nim, ale neobstáli a přišli o svoje místo na nebi. Velký drak – starý had, nazývaný ďábel a satan, svůdce celé země – byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.

Tu jsem uslyšel hlasité volání v nebi:

„Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda

našemu Bohu a panování jeho Pomazanému,

neboť byl svržen žalobník našich bratří,

který na ně žaloval před naším Bohem ve dne v noci.

Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví

a slovem svého svědectví,

protože nemilovali svůj život natolik,

že by se zalekli smrti.

Proto se veselte, nebesa

a vy, kteří v nich přebýváte!

Běda však zemi a moři, neboť ďábel sestoupil k vám s velikým hněvem, protože ví, že už má jen málo času.“

Když drak viděl, že je svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila onoho chlapce. Ale ženě byla dána dvě křídla velikého orla, aby mohla odletět na poušť do svého útočiště, aby tam – daleko od hada – byla živena rok a dva roky a půl roku. Had pak za ženou vychrlil proud vody jako řeku, aby ji strhl tou řekou. Ale země přispěla ženě na pomoc: otevřela svůj jícen a pohltila tu řeku, kterou had vychrlil z tlamy.

Tu se had na ženu rozlítil a odešel, aby vedl válku proti ostatním z jejího potomstva, kteří zachovávají Boží přikázání a hlásí se k Ježíšovu svědectví.

A postavil se na mořskou písčinu.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Zj 12,11.12; 2 Mak 7,36

Zvítězili Beránkovou krví a slovem svého svědectví, protože nemilovali svůj život natolik, že by se zalekli smrti. * Proto se veselte, nebesa a vy, kteří v nich přebýváte, aleluja.

Jen krátce trpěli a podle příslibu dosáhli věčného života. * Proto.

DRUHÉ ČTENÍ

Z homilií svatého Řehoře Velikého, papeže, na evangelia

(Hom. 14,3-6: PL 76,1129-1130)

Kristus, dobrý pastýř

Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce, to znamená miluji je, a moje ovce znají mne. Jako kdyby přímo řekl: Kdo mě miluje, jde za mnou. Kdo totiž pravdu nemiluje, dosud ji vůbec nepoznal.

Nejmilejší bratři, slyšeli jste o nebezpečí, ve kterém jsme my. Zamyslete se také nad tím, co říká Pán o vašem nebezpečí. Posuďte sami, zdali jste jeho ovce, zkoumejte, zdali ho znáte, znáte-li světlo pravdy. Myslím tím, zdali ho znáte ne tak, že v něj věříte, ale že ho milujete. Zdali ho znáte ne vírou, ale skutky. Neboť týž evangelista Jan, který zaznamenal tato slova, jinde praví: Kdo tvrdí: Znám ho, ale jeho přikázání nezachovává, je lhář.

Proto i na tomto místě Pán hned dodává: Jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Jako by přímo řekl: To, že já znám Otce a on zná mne, se ukazuje v tom, že dávám svůj život za své ovce. Neboli to, jak miluji svého Otce, ukazuji tím, s jak velikou láskou umírám za své ovce.

A o těchto ovcích dále říká: Moje ovce slyší můj hlas; já je znám, ony jdou za mnou. Já jim dávám věčný život. O nich také řekl o něco dříve: Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude moci vcházet a vycházet a najde pastvu. Vejde totiž k víře; a vyjde od víry k patření, od důvěřivosti k nazírání a pastvu nalezne ve věčném požívání. Ovce dobrého pastýře tedy nacházejí pastvu, neboť každý, kdo ho následuje s čistým srdcem, pase se na věčně zelené pastvině. Ale co jiného je pastva těchto ovcí než niterná radost věčně kvetoucího ráje? Pastvou vyvolených je totiž stálé patření na Boží tvář, neboť když na Boha patříme bez umdlení, duše se bez konce sytí pokrmem života.

Hledejme tedy, bratři nejmilejší, tuto pastvu, abychom se na ní mohli radovat spolu se slavným shromážděním tolika nebešťanů. Pozváním kéž je nám sama tato radostná slavnost. Nuže, zapalme, bratři, svého ducha, ať se znovu rozhoří víra v to, čemu jsme uvěřili, zahořme touhou po nebeských výšinách. A takto milovat již znamená jít.

Od radostí niterné slavnosti ať nás neodvrátí žádné protivenství; neboť když někdo touží jít k zamýšlenému cíli, jeho touhu neodradí žádná překážka v cestě. Ať nás nesvede žádný přelud klamného štěstí. Pošetilý by přece byl poutník, který by cestou při pohledu na rozkošné louky zapomněl jít, kam měl namířeno.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Jan 10,14.15; 1 Kor 5,7

Vstal dobrý Pastýř, který dal svůj život za své ovce. * Dobrovolně zemřel za své stádce, aleluja.

Náš velikonoční beránek – Kristus – je už obětován. * Dobrovolně.

CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, tvůj Syn, Dobrý Pastýř tvého lidu, předešel nás do tvé slávy; posiluj jeho slabé stádce, aby došlo za svým vítězným Pastýřem do nebeské radosti. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky