28. říjen 2024

Sv. Šimona a Judy, apoštolů
svátek

Šimon, zvaný Horlivec (Lk 6,13; Sk 1,13) nebo Kananejský (Mt 10,4; Mk 3,18) je jedním z dvanácti apoštolů; první označení je z řeckého „zelotes“ a druhé z aramejského „quan´an“, obě mají stejný význam a bývali tak označováni příslušníci bojovné nacionalistické skupiny zelótů, kteří chtěli uspíšit Boží vládu na zemi odbojem proti římské nadvládě. Je proto pravděpodobné, že patřil mezi ně, dříve než se stal Ježíšovým učedníkem. Další biblické zprávy o něm nemáme; o jiném Šimonovi (Mt 13,55; Mk 6,3) se předpokládá, že to byl pozdější jeruzalémský biskup (po smrti apoštola Jakuba Mladšího).
Juda, který se v seznamech apoštolů objevuje jako Juda Jakubův (Lk 6,16; Sk 1,13) nebo Tadeáš (Mt 10,3; Mk 3,18), byl podle starobylé tradice považován za bratra apoštola Jakuba Mladšího a za autora jednoho z listů zařazených mezi knihy Nového zákona; někteří současní badatelé však jsou toho názoru, že je to málo pravděpodobné, a poukazují na to, že autor tohoto listu budí dojem, jako by se sám nepočítal mezi apoštoly (Jud 17). Janovo evangelium se o něm zmiňuje jen při líčení Ježíšova rozhovoru s apoštoly při poslední večeři (Jan 14,22). Oba položili život pravděpodobně v Persii. Jejich ostatky jsou dnes uloženy ve svatopetrské bazilice ve Vatikánu (pod dnešním oltářem sv. Josefa). Východní křesťané slaví jejich svátek odděleně (10. V. a 19. VI.).

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

K dílu svému já rád sahám,

Bože, dej, ať ho vždy zmáhám,

posilni mě v pracování,

sám pak přidej požehnání.

Vždyť bez tvého požehnání

marné lidské namáhání,

ty, jenž dobře znáš mou slabost,

neodpírej mi svou milost.

V povolání svém když kráčím,

Bože, dej, ať práci stačím;

cokoliv beru před sebe,

ať mám pomocníka tebe.

Nebo:

V tento nyní polední čas

přijmi, Bože, chvály od nás,

prosby naše, děkování

za všechna tvá dobrodiní.

Ty jsi nám již od svítání

dával svoje požehnání,

v dobrém šťastně prospívati

a k tvé chvále pracovati.

Rač až do večera dáti

dále šťastně pracovati,

svou milostí nás posiluj,

pomáhej nám a při nás stůj.

Jistotně tomu věříme,

že to všechno obdržíme,

pro zásluhy tvého Syna,

Ježíše, našeho Pána.

ŽALMY

1. ant. Blahoslavení jsou ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.

Žalm 119 (118), 41-48
VI (Vau)

Ať se mi dostane tvého slitování, Hospodine, *

tvé pomoci podle tvého slibu,

abych odpověděl těm, kteří mě tupí, *

vždyť důvěřuji v tvá slova.

Neodnímej z mých úst slovo pravdy, *

neboť doufám v tvá rozhodnutí.

Tvůj zákon chci stále střežit, *

navěky a navždy.

Pak si budu volně kráčet, *

protože hledám tvá nařízení.

O tvých přikázáních budu mluvit před králi *

a nebudu se stydět.

Budu se těšit tvými předpisy, *

které miluji.

Pozvednu své ruce k tvým předpisům *

a budu rozjímat o tvých příkazech.

Ant. Blahoslavení jsou ti, kdo slyší Boží slovo a zachovávají ho.

2. ant. Mým pokrmem je konat vůli Otcovu.

Žalm 40 (39), 2-14.17-18
Poděkování a prosba o pomoc
Dary ani oběti jsi nechtěl, ale připravils mi tělo. (Žid 10,5)
I (2-9)

Pevně jsem doufal v Hospodina, *

on se ke mně sklonil a vyslyšel mé volání.

Vytáhl mě z podzemní jámy, z bahnitého kalu, *

na skálu postavil mé nohy, dodal síly mým krokům.

Novou píseň vložil mi do úst, *

chvalozpěv našemu Bohu.

Mnozí to uvidí a nabudou úcty, *

budou doufat v Hospodina.

Blaze tomu, kdo svou naději vložil v Hospodina, *

kdo nic nemá s modláři, s těmi, kdo se uchylují ke lži.

Mnoho divů jsi učinil, Hospodine, můj Bože, *

nikdo se ti nevyrovná v úmyslech, které máš s námi,

kdybych je chtěl hlásat, vypovědět, *

je jich více, než by se dalo sečíst.

V obětních darech si nelibuješ, *

zato jsi mi otevřel uši.

Celopaly a smírné oběti nežádáš, †

tehdy jsem řekl: „Hle, přicházím; *

ve svitku knihy je o mně psáno:

Rád splním tvou vůli, můj Bože, *

tvůj zákon je v mém nitru.“

Ant. Mým pokrmem je konat vůli Otcovu.

3. ant. Já jsem ubožák, ale Pán se o mě stará.

II (10-14.17-18)

Spravedlnost jsem zvěstoval ve velkém shromáždění, *

svým rtům jsem nebránil, ty to víš, Hospodine!

Nenechal jsem si pro sebe tvou spravedlnost, *

o tvé věrnosti a pomoci jsem mluvil,

nezatajil jsem tvou lásku *

a tvou věrnost před velkým shromážděním.

Neodpírej mi, Hospodine, své slitování, *

tvá láska a věrnost ať mě neustále chrání,

neboť mě svírají útrapy bez počtu, *

dostihly mě mé viny, že ani nemohu vidět.

Je jich víc než vlasů na mé hlavě *

a odvaha mi chybí.

Hospodine, prosím, vysvoboď mě! *

Hospodine, na pomoc mi pospěš!

Nechť jásají a v tobě se radují *

všichni, kteří tě hledají,

ti, kteří touží po tvé pomoci, *

ať mohou stále říkat: „Buď veleben Hospodin!“

Já jsem jen chudák a ubožák, *

ale Pán se o mě stará.

Tys můj pomocník, můj zachránce: *

neprodlévej, můj Bože!

Ant. Já jsem ubožák, ale Pán se o mě stará.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Sk 5,12a. 14

Apoštolové konali mnoho znamení a zázraků v lidu. Stále rostl počet mužů a žen, kteří přijímali víru v Pána.

Věřili tomu, co Bůh zjevil,

a zachovávali jeho přikázání.

Modleme se.

Bože, tys poslal své svaté apoštoly, aby přiváděli lidi k poznání spásy; vyslyš prosby své církve a na přímluvu svatého Šimona a Judy shromažďuj svůj vyvolený lid ze všech národů světa. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky