23. duben 2024

Sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka,
hlavního patrona pražské arcidiecéze

svátek
(hlavního patrona pražské arcidiecéze)

Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).

Modlitba v poledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Prozpěvujme všichni nyní,

slavme Kristovo vzkříšení,

mějme v srdci utěšení

z nesmírného dobrodiní.

Aleluja.

Když náš Pán Ježíš z mrtvých vstal,

mnohým se svatým ukázal,

s nimi společně přebýval,

radostí je naplňoval.

Aleluja.

Jezu Kriste, rač to dáti,

křesťany láskou svázati,

bychom tě svorně chválili,

v pokoji s tebou bydlili.

Aleluja.

Nebo:

V tento nyní polední čas

přijmi, Bože, chvály od nás,

prosby naše, děkování

za všechna tvá dobrodiní.

Ty jsi nám již od svítání

dával svoje požehnání,

v dobrém šťastně prospívati

a k tvé chvále pracovati.

Rač až do večera dáti

dále šťastně pracovati,

svou milostí nás posiluj,

pomáhej nám a při nás stůj.

Jistotně tomu věříme,

že to všechno obdržíme,

pro zásluhy tvého Syna,

Ježíše, našeho Pána.

ŽALMY

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

Žalm 119 (118), 137-144
XVIII (Sade)

Jsi spravedlivý, Hospodine, *

a správné je tvé rozhodnutí.

Se spravedlností jsi uložil svá přikázání, *

s pevností svrchovanou.

Má horlivost mě stravuje, *

neboť moji protivníci zapomněli na tvá slova.

Dokonale se osvědčil tvůj výrok *

a tvůj služebník ho miluje.

Jsem maličký a v nevážnosti, *

nezapomínám však na tvá nařízení.

Tvá spravedlnost je spravedlnost věčná, *

pevný je tvůj zákon.

Dostihly mě úzkost a útisk, *

tvé předpisy jsou mým potěšením.

Spravedlnost tvých přikázání trvá navěky, *

pouč mě, abych mohl žíti.

Žalm 88 (87)
Modlitba těžce zkoušeného člověka
Tohle je vaše hodina a vláda temnoty. (Lk 22,53)
I (2-9)

Hospodine, můj Bože, volám ve dne, *

hořekuji před tebou v noci.

Kéž pronikne k tobě má modlitba, *

nakloň svůj sluch k mému volání!

Neboť bědami je nasycena má duše *

a můj život se blíží podsvětí.

Počítají mě k těm, kdo klesli do hrobu, *

jsem jako člověk bez pomoci.

Mezi mrtvými je moje lože, *

mezi zabitými, kteří leží v hrobě;

na ty už nevzpomínáš, *

jsou vyloučeni z tvé péče.

Položils mě do hluboké jámy, *

do temnot a do propastí.

Doléhá na mě tvůj hněv, *

všechny své přívaly jsi na mě vylil.

Odpudils ode mě známé, †

zošklivil jsi mě před nimi, *

jsem v žaláři, nevyváznu!

II (10-19)

Mé oko hasne utrpením, †

denně k tobě, Hospodine, volám, *

k tobě vztahuji své ruce.

Děláš snad zázraky pro mrtvé, *

či vstanou lidské stíny a budou tě chválit?

Což se dá v hrobě vyprávět o tvé dobrotě, *

o tvé věrnosti v příbytku mrtvých?

Lze poznat tvé divy v temnotách, *

tvou milost v kraji zapomnění?

Já však volám k tobě, Hospodine, *

má modlitba ti přichází vstříc hned ráno.

Proč mě odmítáš, Hospodine, *

a přede mnou skrýváš svou tvář?

Jsem chudák, od dětství zasvěcen smrti, *

vyčerpán snášel jsem tvé hrůzy.

Převalil se přese mě tvůj hněv, *

zahubily mě tvé hrůzy.

Zaplavují mě ustavičně jako zátopa, *

koldokola mě obkličují.

Odcizils mi přítele i druha, *

temnota je mou důvěrnicí.

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 3,21

Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.

Důvěřuji v Boha a nebudu se bát, aleluja,

co mi může udělat člověk? Aleluja.

Modleme se.

Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky