16. květen 2024

Sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka,
hlavního patrona Čech

svátek

Narodil se kolem poloviny 14. století v Pomuku (později Nepomuku) v Čechách. V letech 1369-1380 byl veřejným notářem a zároveň pracoval v úřadě generálních vikářů. Po vysvěcení na kněze byl farářem u sv. Havla (1380-1390) a kanovníkem kapituly u sv. Jiljí (1382-1389) a na Vyšehradě (1389-1393). Arcibiskup Jan z Jenštejna ho jmenoval svým generálním vikářem (1389-1393). Když vyvrcholilo napětí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem, stál na straně arcibiskupa a hájil svobodu a nezávislost církve na králově zvůli, zatímco král se snažil ovládnout církev a získat na svou stranu část vyššího duchovenstva. Byl podroben výslechu a mučení za osobní účasti krále. Jeho tělo bylo 20. III. 1393 vhozeno do Vltavy, potom prozatímně pohřbeno a později (snad 1396) přeneseno k pohřbení do katedrály. V následujících letech se mluvilo o další příčině jeho mučednické smrti, že totiž nechtěl porušit zpovědní tajemství. V roce 1721 byl prohlášen za blahoslaveného a 19. III. 1729 za svatého.

Modlitba dopoledne

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Zavítej k nám, Duchu Svatý,

s Otcem, Synem též’ podstaty,

a rozlej se v srdcích našich

v darech spasení nejdražších.

Mysl nám vírou osvěcuj

a vůli láskou rozněcuj,

paměť upevňuj v naději,

svědomí v stálém pokoji.

V úmyslu dobrém utvrzuj,

srdce čistotou korunuj,

žádosti řiď svatou bázní,

těla bujnost zkrocuj kázní.

Nad smysly panovati dej,

rouchem ctnosti je odívej,

ať vše, co se tobě líbí,

činí, mluví, slyší, vidí.

Nebo:

Dobrý Pane Ježíši,

nechť má duše uslyší

hned zrána tvůj milý hlas,

že mé práci požehnáš.

Žehnáš všem pracujícím

a vroucně se modlícím,

proto před každou prací

duch se k tobě obrací.

Dej mi, Pane, rozum ten,

bych tak činil každý den,

sloužil tobě upřímně,

svou práci konal věrně.

I dnes žehnej mé práci,

ať svůj smysl neztrácí,

neb bez tvého přispění,

marné vše mé snažení.

ŽALMY

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

Žalm 119 (118), 113-120
XV (Samech)

Nenávidím nestálé lidi, *

miluji však tvůj zákon.

Jsi má ochrana a můj štít, *

důvěřuji tvému slovu.

Odstupte ode mě, zločinci, *

zachovám předpisy svého Boha.

Podporuj mě podle svého slibu, abych byl živ, *

mou naději nezklam!

Pomoz mi, a budu zachráněn, *

tvé příkazy budu mít stále na očích.

Pohrdáš všemi, kdo odstupují od tvých příkazů, *

neboť jejich myšlení je lživé.

Za strusku pokládáš všechny bezbožníky země, *

proto miluji tvá přikázání.

Strachem před tebou se děsí mé tělo *

a bojím se tvých rozhodnutí.

Žalm 79 (78), 1-5.8-11.13
Nářek nad Jeruzalémem
Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19,42)

Bože, pohané vtrhli do tvého dědictví, †

poskvrnili tvůj svatý chrám, *

Jeruzalém proměnili v trosky.

Dali mrtvoly tvých služebníků za pokrm nebeskému ptactvu, *

těla tvých zbožných divoké zvěři.

Jejich krev vylévali jako vodu kolem Jeruzaléma, *

nebylo, kdo by je pohřbil.

Jsme vydáni pohaně svých sousedů, *

na potupu a výsměch svému okolí.

Jak dlouho, Hospodine? †

Budeš se stále hněvat? *

Bude planout tvé rozhorlení jak oheň?

Nepřipomínej nám viny předků, †

tvé milosrdenství ať nám pospíchá vstříc, *

vždyť jsme tak zbědovaní!

Pomoz nám, Bože, náš spasiteli, pro slávu svého jména, *

vysvoboď nás a odpusť nám hříchy pro své jméno.

Proč mají říkat pohané: *

„Kdepak je ten jejich Bůh?“

Ať se ukáže na pohanech – před našima očima – *

pomsta za vylitou krev tvých služebníků.

Ať k tobě přijde vzdychání zajatých, *

mocí svého ramene nech naživu odsouzené na smrt.

My však, tvůj lid a ovce tvé pastvy, †

budem tě chválit navěky, *

po všechna pokolení budem vypravovat o tvé slávě.

Žalm 80 (79)
Obnova Boží vinice
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22,20)

Slyš, Izraelův pastýři, *

který vodíš Josefa jak ovce.

Skvěj se září, ty, který trůníš nad cheruby, *

před Efraimem, Benjamínem a Manassem,

probuď svou sílu *

a přijď nás zachránit!

Bože, obnov nás, *

rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem, *

když se modlí tvůj lid?

Nasytils jej chlebem slz *

a slzami jsi ho napojil vrchovatě.

Dopouštíš, že se kvůli nám sousedé sváří *

a naši nepřátelé se nám posmívají.

Bože zástupů, obnov nás, *

rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Révu z Egypta jsi přenesl, *

vyhnals pohany a zasadils ji.

Připravils pro ni půdu, *

zapustila kořeny a naplnila zemi.

Přikryly se hory jejím stínem *

a jejím větvovím Boží cedry.

Vyhnala své ratolesti až k moři *

a své úponky až k Řece.

Proč jsi dal strhnout její ohradu? *

Všichni ji obírají, kdo chodí kolem.

Pustoší ji kanec z lesa *

a polní zvěř ji spásá.

Bože zástupů, vrať se, *

shlédni z nebe a podívej se, pečuj o tuto révu!

Ochraňuj, co tvá pravice zasadila, *

výhonek, který sis vypěstoval!

Kdo ji sežehli ohněm a posekali, *

ať zhynou hrozbou tvé tváře!

Ať je tvá ruka nad mužem po tvé pravici, *

nad člověkem, kterého sis vychoval.

Už od tebe neustoupíme, *

zachovej nás naživu, a budeme velebit tvé jméno.

Hospodine, Bože zástupů, obnov nás, *

rozjasni svou tvář, a budeme spaseni.

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 2,10

Nic se neboj utrpení, které na tebe čeká: ďábel se chystá k tomu, že některé z vás uvrhne do žaláře, abyste byli vyzkoušení; a budete mít soužení deset dnů. Buď věrný až do smrti, a dám ti za odměnu život.

Bůh obrátil jeho (její) zármutek v radost, aleluja,

a na jeho (její) hlavu vložil korunu slávy. Aleluja.

Modleme se.

Bože, tys vyvolil kněze a mučedníka Jana za obhájce práv církve a za strážce zpovědního tajemství; dej, ať následujeme příklad jeho statečnosti a věrně plníme službu, ke které jsi nás povolal. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2023 J. Vidéky