Modlitba se čtením
Bože, pospěš mi na pomoc.
Slyš naše volání.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Kdo se líbí Bohu,
žije v šlechetnosti,
ten má úzkost mnohou
a zármutků dosti,
bývá v nenávisti,
jak nás o tom v Čtení
sám Kristus Pán jistí.
Musí na se vzíti
duchovní odění,
trpělivost míti
proti pokušení,
chystat se do boje,
do něhož má jíti
bez tělesné zbroje.
Mějme to za radost
i za pravé zboží,
když na nás kdo žalost
a trápení vloží,
když bude praveno
všecko zlé proti nám
pro Kristovo jméno.
Nemohou žalosti
času pozemského
rovnat se radosti
života věčného,
který Pán Bůh strojí
těm, kteří v zármutcích
pro něho obstojí.
Proto tě prosíme,
ó nebeský Králi,
dej, ať vše snášíme,
jsme v tvé pravdě stálí,
po časné žalosti
rač nás k sobě vzíti
do věčné radosti.
ŽALMY
1. ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
Proč se pohané bouří, *
proč národy strojí marné plány?
Pozdvihují se pozemští králové †
a vladaři se spolu umlouvají *
proti Hospodinu a jeho Pomazanému.
„Rozlámejme jejich okovy *
a odhoďme jejich pouta!“
Směje se ten, který na nebesích trůní, *
jsou Pánu k smíchu.
Potom k nim rozhorlen mluví, *
děsí je svým hněvem;
„Já jsem přece ustanovil svého krále *
na Siónu, na své svaté hoře!“
Vyhlásím Hospodinovo rozhodnutí, †
Pán mi řekl: „Ty jsi můj syn, *
já jsem tě dnes zplodil.
Požádej mě, a dám ti v majetek národy, *
do vlastnictví končiny země.
Můžeš je roztlouci železným prutem, *
jako hliněnou nádobu je můžeš rozbít.“
Nuže, králové, pochopte! *
Dejte si říci, vladaři země!
V bázni se podrobte Hospodinu, *
s chvěním ho poslouchejte,
aby se nerozhněval k vaší zhoubě, *
protože jeho hněv se roznítí rychle.
Blaze všem, *
kdo se k němu uchylují!
Ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.
2. ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
U Hospodina hledám útočiště. †
Jak mi můžete říkat: *
„Uleť na hory jako pták!
Neboť hle, hříšníci napínají luk, †
svůj šíp kladou na tětivu, *
aby ve tmě zasáhli lidi upřímného srdce.
Když se totiž základy řítí, *
co může spravedlivý dělat?“
Hospodin však sídlí ve svém posvátném chrámě, *
na nebesích má Hospodin svůj trůn,
jeho oči pozorují, *
smrtelníky zkoumá jeho zrak.
Hospodin zkouší spravedlivého i bezbožníka, *
miluje-li kdo bezpráví, toho nenávidí z duše.
Sešle na hříšné déšť žhavého uhlí a síry, *
žhoucí vítr bude úděl jejich číše.
Vždyť Hospodin je spravedlivý, †
má rád spravedlivé skutky, *
zbožní uzří jeho tvář.
Ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.
3. ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
Slyš, Hospodine, spravedlivou žádost, †
všimni si mého nářku, *
popřej sluchu mé modlitbě z bezelstných rtů!
Ty sám posuď mou spravedlnost, *
tvé oči vidí, co je správné.
Jestliže zkoušíš mé srdce, zkoumáš mě v noci, tříbíš mě ohněm, *
nenalezneš na mně nepravosti.
Má ústa se neprohřešila, jak lidé mají ve zvyku, *
podle slov tvých rtů jsem dbal na cesty zákona.
Mé kroky pevně setrvaly na tvých stezkách, *
nezakolísaly mé nohy.
Volám k tobě, protože mě vyslyšíš, Bože, *
popřej mi sluchu, slyš mé slovo!
Ukaž mi svou zvláštní milost *
ty, který zachraňuješ před odpůrci všechny, kdo se utíkají k tvé pravici.
Opatruj mě jako zřítelnici oka, †
do stínu svých perutí mě ukryj *
před hříšníky, kteří na mně páchají násilí.
Zuřiví nepřátelé mě obklopují, †
nepřístupným činí své bezcitné srdce, *
zpupně mluví svými ústy.
Už, už mě obkličují jejich kroky, *
oči své upírají, aby mě povalili na zem,
podobají se lvu, který dychtí po kořisti, *
nebo lvímu mláděti, které číhá z úkrytu.
Povstaň, Hospodine, vyraz proti němu a poval ho, †
svým mečem zachraň mou duši před hříšníkem, *
svou rukou mě, Hospodine, (zachraň) před lidmi,
před lidmi, pro které tento život znamená všechno, *
jejichž břicho plníš svými dary.
Jejich synové se dosyta najedí, *
a co zbude, nechávají svým dětem.
Já však ve spravedlnosti uzřím tvou tvář, *
až procitnu, nasytím se pohledem na tebe.
Ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.
Mnozí mě stíhají a tísní,
od tvých přikázání neustoupím.
PRVNÍ ČTENÍ
Ze Skutků apoštolů
6,1-6; 8,1b.4-8
Apoštolové vyvolili sedm jáhnů
Když počet učedníků rostl, začali helénisté projevovat proti Hebrejům nespokojenost, že prý jejich vdovy jsou při každodenním podělování zanedbávány. Dvanáct (apoštolů) proto svolalo (veškeré) množství učedníků a řekli: „Nebylo by správné, abychom my zanedbávali Boží slovo a sloužili při stole. Proto, bratři, vyberte ze svého středu sedm mužů, kteří mají dobrou pověst a jsou plní Ducha a moudrosti, a my je ustanovíme pro tento úkol. My však se chceme nadále věnovat modlitbě a službě slova.“
Ten návrh se zalíbil celému shromáždění. Vyvolili tedy Štěpána, muže plného víry a Ducha Svatého, dále Filipa, Prochora, Nikanora, Timona, Parmena a Mikuláše, proselytu z Antiochie. Postavili je před apoštoly, a oni na ně za modlitby vložili ruce.
V Jeruzalémě se tehdy strhlo veliké pronásledování církevní obce. Všichni kromě apoštolů se rozprchli po judském a samařském kraji.
Ti tedy, co se tak rozprchli, procházeli (zemí) a hlásali slovo evangelia. Tak přišel Filip do hlavního samařského města a hlásal tam Krista. Všichni lidé dávali pozor na to, co Filip mluví, protože slyšeli a viděli, že dělá zázraky. Z mnoha posedlých totiž vycházeli nečistí duchové s velkým křikem. Také bylo uzdraveno mnoho ochrnulých a chromých. Celé město se z toho převelice radovalo.
ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ
Jan 12,26; Mt 10,32
Jestliže mi chce kdo sloužit, ať mě následuje; * a kde jsem já, tam bude i můj služebník.
Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi. * A kde.
DRUHÉ ČTENÍ
Z kázání svatého Augustina, biskupa
(Sermo 304, 1-4: PL 38, 1395-1397)
Byl služebníkem krve Kristovy
Dnes nás zve římská církev k oslavě vítězství svatého Vavřince. Je to den, kdy přemohl běsnění světa, kdy odmítl, čím si ho chtěl svět získat, a tak dvojnásobně zvítězil nad ďábelskými úklady. V římské církvi, jak jste slyšeli, konal jáhenskou službu. Tam byl služebníkem krve Kristovy a tam také pro Kristovo jméno prolil svou vlastní krev. Svatý apoštol Jan zřejmě vysvětluje tajemství večeře Páně, když říká: Jako Kristus za nás položil svůj život, tak také my jsme povinni položit život za své bratry. Svatý Vavřinec to dobře pochopil, bratři; pochopil to a proměnil ve skutek; a co přijal u stolu Páně, to chtěl také dát. Miloval Krista ve svém životě a stal se mu podobným ve své smrti.
I my, bratři, Krista následujme, jestliže ho opravdu milujeme. Neboť nemůžeme vydat lepší ovoce toho, že Krista milujeme, než když dáváme příklad tím, že ho následujeme. Vždyť i Kristus trpěl za vás a zanechal vám tak příklad, abyste šli v jeho šlépějích. Podle tohoto výroku se zdá, jako by apoštol Petr byl přesvědčen, že Kristus trpěl jenom za ty, kteří jdou v jeho šlépějích, a že Kristovo utrpení přináší užitek jenom těm, kteří jdou v jeho šlépějích. Svatí mučedníci šli za ním až k prolití krve, až k podobnosti v utrpení. Mučedníci šli v jeho šlépějích, ale nejen oni. Nebyl stržen most, když po něm přešli, nevyschl pramen, když se z něho napili.
Bratři, v zahradě Páně nejsou jen růže mučedníků, ale i lilie panen, břečťany těch, kdo žijí v manželství, a fialky vdov. A proto, moji milí, ať nikdo v žádném postavení nezoufá, jako by nebyl povolán. Kristus trpěl za všechny. Pravdivě je o něm psáno: On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k poznání pravdy.
Chápejme tedy, jak má křesťan následovat Krista i mimo prolití krve a mimo nebezpečí utrpení. Apoštol říká o Kristu Pánu: Ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu. Jaká je v tom vznešenost! Ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí. Byl jako každý jiný člověk. Jaká poníženost!
Kristus se ponížil. Toho se drž, křesťane. Kristus se stal poslušným. Proč ty se vyvyšuješ? A když Kristus prošel touto cestou poníženosti až do konce a úplně zničil smrt, vstoupil do nebe. Následujme ho. Slyšme, co říká apoštol: Když jste s Kristem byli vzkříšeni, usilujte o to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici.
ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ
Svatý Vavřinec zvolal: Ctím svého Boha a jemu jedinému sloužím; * proto se nebojím tvého mučení.
Mně pomáhá můj Bůh, v něho doufám. * Proto.
CHVALOZPĚV Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys naplnil svatého Vavřince žárem své lásky a dávals mu sílu, aby věrně konal jáhenskou službu a překonal všechny útrapy při mučení; nauč i nás následovat příklad jeho lásky: milovat, co miloval on, a zachovat věrnost tomu, co on svým životem vyznával. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká biskupská konference, 2018
© 1999-2023 J. Vidéky