21. květen 2024

Sv. Kryštofa Magallanese, kněze, a druhů, mučedníků
nezávazná památka
pro dominikány (OP)

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Ty Králi mučedníků svých,

koruno vyznávajících,

ty vedeš v říši nadhvězdnou,

kdo světskou slávou pohrdnou.

Svůj laskavý sluch nachyl k nám

i k našim snažným modlitbám.

Za chvály palem vítězných

nám hříšným odpusť všechen hřích.

Ty v mučednících vítězíš,

jak šetřit vyznavače víš:

nad hříchy dej nám vítězství

pro svoje milosrdenství.

To uděl, Otče přesvatý,

i Synu stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Žalm 67 (68)
Bůh přichází jako vítěz
Vystoupil vzhůru, odvedl zajatce a dal lidem dary. (Ef 4, 8)
I

Bůh povstal – rozprášeni nepřátelé, *

prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Rozptylují se tak, jak dým se tratí; †

a jako vosk se taví nad plamenem, *

tak hynou hříšníci před Boží tváří.

A spravedliví před Bohem se těší *

a jásají a veselí se blahem.

Zpívejte Bohu, chvalte jeho jméno, †

razte mu dráhu, pouští přichází. *

Jásejte Pánu, radujte se v něm!

Je otcem sirotků a vdovy chrání *

náš Bůh, jenž sídlí ve své svatyni.

Bůh, který dává domov opuštěným, †

zajaté na svobodu vyvádí, *

vzpurníky nechá však žít v pustině.

Bože, když vyšels v čele svého lidu *

a když jsi před ním kráčel po poušti,

země se třásla, nebe roztékalo *

před Bohem, jenž je Bohem Izraele.

V deštích jsi, Bože, dával hojnost vláhy, *

své dědictví, už vadnoucí, jsi vzkřísil.

Tam utábořilo se tvoje plémě, *

z lásky dals, Pane, domov poníženým.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Bůh povstal, prchají před ním, kdo ho nenávidí.

Ant. 2 Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

II

Pán vyřkl svoje všemohoucí slovo: *

„Rozprášil četná vojska Svrchovaný!“

Králové s vojsky běží, utíkají! *

Strážkyně domu rozděluje kořist.

Zatímco vy si mezi stády spíte, *

postříbřila se křídla holubice,

perutě její zaskvěly se zlatem, *

klenoty jako sněhem na Salmonu.

Bašanské hory, to jsou hory mocné, *

bašanské hory, to jsou hory mračné.

Proč vzhlížíte tak závistně, vy hory, †

k vrchu, jejž Bůh si zvolil za své sídlo? *

Sám Pán tam bude sídlit do věčnosti.

Četné jsou vozy Boží, do tisíců: *

Pán ze Sinaje do svatyně vchází.

Vystoupils, Pane, do své vysokosti *

a svoje zajaté jsi vedl s sebou.

Tam pak jsi přijal darem lidi za své, *

i ty, co brání se dlít v domě Páně.

Vzdávejte Pánu každodenně chválu; *

on sám nás nese, je nám pomocníkem.

Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, *

Pán, který ze smrti zná východisko.

Pán hlavu roztříští svým nepřátelům, *

temeno těm, kdo setrvávají v hříších.

„I z Bašanu je přivedu," Pán praví, *

„přivedu ti je třeba z hlubin moře,

ať nohy můžeš umývat si v krvi, *

jazyk tvých psů ať z nepřátel má podíl!“

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Náš Bůh je Bůh, jenž pomáhá a chrání, Pán, který ze smrti zná východisko.

Ant. 3 Zpívejte Bohu, všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

III

My jsme tě, Pane, viděli, jak vcházíš, *

můj král a Bůh jak vchází do svatyně.

Zpěváci vpředu, vzadu hudebníci, *

uprostřed panny do bubínků tlukou.

Velebí Pána v chórech, Pána chválí *

ve slavném shromáždění Izraele.

Benjamin, nejmladší, jde první vpředu, †

pak judská knížata a jejich pokřik, *

knížata Zabulona, Neftaliho.

Zjev, Pane, před nimi svou moc, moc Páně, *

svou moc, již, Pane, ukázal jsi na nás

ze svého chrámu nad Jeruzalémem, *

ať králové ti přinášejí dary!

Zkruš zvíře v rákosí, zkruš zástup silných *

a všechny, kdo jsou pány nad národy!

Zašlápni ty, kdo za stříbrem se honí, *

rozmetej všechny válečnické kmeny!

Jenom ať přijdou mocní z Egypťanů, *

ať ruce k Bohu vztáhnou Etiopští!

Zpívejte Bohu, všechny říše světa, *

jen hrejte na počest a k chvále Pána,

jenž nebem projíždí, tím dávným nebem! *

Slyšte, jak hřmí svým hlasem, strašným hlasem:

„Ctěte moc Páně! Září v Izraeli *

a jeho velká moc až nad oblaky.“

Hrozný je Bůh, jenž sídlí ve svatyni, †

Bůh Izraele dává moc a sílu *

národu svému. Veleben buď Pán!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Zpívejte Bohu, všechny říše světa, jen hrejte na počest a k chvále Pána.

Naslouchat budu, co Bůh nyní poví!

Pán mluví zajisté jen slovy míru k národu svému.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Kazatel

3,1-22

Všechno má svůj čas

Všechno má svou dobu,

každá činnost pod sluncem má svůj čas.

Je čas k narození i čas k umírání,

čas k sázení i čas ke sklízení zasetého.

Je čas k zabíjení i čas k léčení,

čas k boření i čas ke stavění.

Je čas k pláči i čas k smíchu,

čas k nářku i čas k tanci.

Je čas k házení kamenů i čas k jejich sbírání,

čas k objímání i čas k odříkání si objetí.

Je čas k hledání i čas k ztrácení,

čas k schovávání i čas k odhazování.

Je čas k trhání i čas k sešívání,

čas k mlčení i čas k mluvení.

Je čas k milování i čas k nenávidění,

čas k válce i čas k míru.

Jaký užitek ze své námahy má člověk, který pracuje?

Uvažoval jsem o zaměstnání, které dal Bůh lidem, aby se jím zabývali. Všechno činí vhodně ve svůj čas; i zvěst o věčnosti jim vložil do srdce, přece však nemohou proniknout dílo, které dělá Bůh od začátku do konce. Poznal jsem, že člověk nemá jiné dobro, než aby se radoval a měl se v životě dobře. Vždyť přece když někdo jí a pije a má se dobře při vší své námaze – i to je dar Boží. Poznal jsem, že všechno, co Bůh dělá, zůstává na věky. Nic se k tomu nemůže přidat ani ubrat. Bůh však to dělá proto, aby se ho báli. To, co je, bylo už dávno; to, co bude, dávno už je. Bůh obnovuje, co zmizelo.

Ještě jinou věc jsem zpozoroval pod sluncem: místo práva – nespravedlnost, místo spravedlnosti – nepravost. Řekl jsem si pro sebe: „Bůh bude soudit spravedlivého i hříšníka, vždyť čas je určen pro každou činnost a každý skutek.“ Řekl jsem si pro sebe: „Pokud jde o lidi, Bůh je zkouší a ukazuje, že jsou vlastně jen živočichy.“ Neboť osud lidí i zvířat je stejný: umřou jedni jako druzí. Dech života je všem stejný: Nemá přednost člověk před zvířetem, neboť všechno je marnost. Všechno skončí na jednom místě: všechno je z prachu a v prach se všechno vrátí. Kdo ví, zda dech života lidí vystoupí nahoru a dech života zvířat sestoupí dolů, do země? Z toho jsem poznal, že jen to je dobré, aby se člověk radoval ze svého konání, neboť to je jeho úděl. Kdo mu ukáže, co bude po něm?

RESPONSORIUM

1 Kor 7,29.31; Kaz 3,1.20

Čas je krátký. Proto ti, kdo užívají tohoto světa, jako by ho nevyužívali, * neboť tento viditelný svět pomíjí.

Všechno má svou dobu, všechno je z prachu a v prach se všechno vrátí. * Neboť tento viditelný svět pomíjí.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Caesaria Arleského, biskupa

(Sermo 225, 1-2: CCL 104, 888-889)

Kdo vydá svědectví pravdě, bude svědkem a mučedníkem Kristovým

Kdykoli slavíme slavnost mučedníků, drazí bratři, měli bychom myslet na to, že bojujeme pod samým Králem, pod tím Králem, pod nímž směli bojovat a vítězit také oni. Měli bychom myslet na to, že jsme byli spaseni týmž křtem, který zachránil už je, že užíváme týchž svátostí a že nás posilují tytéž svátosti, které bylo dopřáno přijímat také jim, a že nosíme na čele znamení téhož Vládce, jehož znamení slavně nosili i oni.

A proto kdykoli toužíme slavit narozeniny svatých mučedníků, mají blažení mučedníci na nás poznávat alespoň něco ze svých ctností, aby jim bylo potěšením se za nás přimlouvat u milosrdného Boha. Neboť každá duše má ráda toho, kdo se jí podobá. Jestliže se tedy druží podobný s podobným, pak ten, jenž se nepodobá, se odděluje a vzdaluje. Nuže, náš blažený oslavenec, jehož svátek chceme s radostí uctít, byl střízlivý; jak by se s ním mohl spojovat opilec? Jakou družbu by mohl mít pokorný s pyšným, laskavý dobrák se závistivcem, člověk štědrý s hrabivým, s hněvivým člověk tichý a mírný? Blahoslavený mučedník byl nepochybně cudný: jak by se k němu mohl přidat cizoložník? A jestliže slavní mučedníci rozdávali chudým i svoje vlastní potřeby, drazí bratři, jak by se s nimi mohli přátelit ti, kdo kradou a loupí věci cizí? Svatí mučedníci se snažili milovat i své nepřátele: jak se s nimi mohou snášet ti, kteří mnohdy nechtějí ani svým přátelům obětovat cokoli za jejich lásku. Nuže, drazí bratři, nestyďme se následovat svaté mučedníky, jak jen můžeme, aby nám bylo na jejich přímluvu a pro jejich zásluhy dopřáno odpuštění všech hříchů.

Jenže někdo může namítnout: Copak vůbec někdo může svaté mučedníky napodobit? S Boží pomocí to můžeme a máme, když ne ve všem, v mnoha věcech určitě.

Nedokázal bys snášet plameny ohně? Můžeš se vyvarovat rozmařilosti. Nevydržel bys být rozdupáván kopyty koní? Odmítni lakotu svádějící k nekalým obchodům a hanebným ziskům. Neboť jestliže tě zmáhají věci měkké, jak by tě nezlomily ty tvrdé? I mír má svoje mučedníky: vždyť přemoci hněv, vyplivnout závist jako zmijí jed, odmítnout pýchu, vypudit ze srdce nenávist, udržet na uzdě přehnané obžerné choutky, neoddat se opilství, to všechno je velký kus mučednictví.

A kdykoli a kdekoli uvidíš strádat spravedlivou věc a ty vydáš v její prospěch svědectví, budeš mučedník. A protože sám Kristus je pravda a spravedlnost, vystoupíš-li kdekoli podle svých sil na obranu strádající spravedlnosti, pravdy, čistoty, dostane se ti odměny mučedníků. A protože mučedník se řecky a latinsky řekne „martyr“, což v překladu znamená „svědek“, každý, kdo vydá svědectví pravdě, bude nepochybně svědkem a mučedníkem Kristovým.

RESPONSORIUM

Flp 1,21; Gal 6,14

Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. * Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista.

Kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. * Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista>.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí věčný Bože, tys učinil kněze Kryštofa a jeho druhy věrnými Kristu Králi až k mučednické smrti; na jejich přímluvu dej i nám, abychom vyznávali pravou víru a stále zůstávali v lásce k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky