27. prosinec 2024

Sv. Jana, apoštola a evangelisty
Svátek

Učedník, "kterého Ježíš miloval" (Jan 13, 23). Spolu s Petrem a se svým bratrem Jakubem byl svědkem vzkříšení dcery Jairovy, Ježíšova proměnění i úzkosti v Getsemanské zahradě (Mk 5, 37; 9, 2; 14, 23). Jediný z apoštolů stál pod křížem na Kalvárii a umírající Kristus mu svěřil svou matku (Jan 19, 26-27). Za císaře Domiciána byl poslán do vyhnanství na ostrov Patmos. Konec života strávil pravděpodobně v Efesu. Zemřel ve vysokém věku kolem roku 100.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Ochránce Panny, sám panici ctěný,

věčného Slova hlasateli věrný,

obmyj nám srdce hříchy poskvrněné,

ó svatý Jene.

Z věčného zdroje jak veletok prýštíš,

vyprahlou zemi věčnou vláhou sytíš,

to, co z plného Srdce srdcem čerpáš,

nám v lásce vléváš.

Paprsku z nebe, klenote všech zemí,

pokleskům našim vypros odpuštění.

Pomoz nám vniknout v onu Svátost spásy,

o které psal jsi.

Tajemství Slova Otcova když zkoumáš,

milostí víry naplňuješ svět náš.

Ty, dobrý vůdce, neustaň nás vésti

k věčnému štěstí.

Buď nejvyššímu Kristu úcta vzdána,

zrodila nám jej Maria, vždy Panna.

On s Ohněm svatým stále rovný Otci

vládne svou mocí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Jan vydal svědectví Slovu Božímu a svědectví Ježíši Kristu.

Žalm 18 A (19 A)
Celá příroda chválí Boha, svého stvořitele
Navštívil nás ten, který vychází z výsosti... aby uvedl naše kroky na cestu pokoje. (Lk 1, 78.79)

O Boží slávě vypravuje nebe, †

obloha hlásá díla jeho rukou, *

den dni to říká, noc to šeptá noci.

Není to ani řeč a nejsou slova: *

hovoří takto hlasem nepostižným.

Ten hlas však prostupuje celou zemi, †

zní mluva nebes na sám konec světa, *

až tam, kde slunci vybudoval stan.

Z něho pak slunce vychází jak ženich, *

těší se jako běžec před závodem.

Vychází od jednoho konce nebes †

a běží zas až na opačný konec, *

před jeho žárem nic se neschová.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Jan vydal svědectví Slovu Božímu a svědectví Ježíši Kristu.

Ant. 2 To je ten učedník, kterého Ježíš miloval.

Žalm 63 (64)
Modlitba o pomoc proti nepřátelům
V tomto žalmu se připomíná především utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Uslyš, Bože, moje naříkání, *

před hrůzami nepřátel mě zachraň!

Dej mi úkryt před ničemnou smečkou, *

dorážením těch, kdo pášou křivdy!

Jazyky si brousí jako meče, *

zlými slovy střílejí jak šípy,

ze zálohy stihnou nevinného, *

zasáhnou ho náhle, neviděni.

Odhodlaně kují zhoubné plány, †

kopou jámy, tajně kladou léčky, *

říkají si: „Kdo nás může vidět,

kdo prohlédne utajený záměr?“ †

Prohlédne ho ten, jenž vidí na dno, *

do hlubiny člověkova srdce.

Bůh je věru stihne svými šípy, *

rány zasáhnou je znenadání.

Dá jim padnout za ten jejich jazyk, *

každý nad nimi jen kývne hlavou.

Všichni lidé zachvějí se bázní, †

budou mluvit o zásahu Páně, *

neboť rozpoznají jeho dílo.

Spravedlivý raduje se z Pána, †

utíká se k němu, jím se chlubí *

každý, kdo je upřímného srdce.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. To je ten učedník, kterého Ježíš miloval.

Ant. 3 Toto je Jan, který ležel při večeři na Pánových prsou: šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

Žalm 98 (99)
Svatý je Pán, náš Bůh
Ty jsi nad cheruby, tys změnil náš zlý úděl, když ses stal jedním z nás. (Sv. Atanáš)

Pán je král: a národy se chvějí. *

Nad cheruby trůní: zem se třese.

Veliký je náš Pán na Siónu, *

povznesený nad národy všemi.

Ať tvé velké, hrůzyplné jméno *

všichni slaví, protože je svaté!

Mocný je to král a přeje právu. *

Ty jsi pevně založil řád světa,

ty jsi právní řád a spravedlnost *

ustanovil v lidu Jákobově.

Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †

Poklekněte před podnoží jeho, *

pokloňte se, protože je svatý!

Mojžíš s Áronem jsou z jeho kněží, †

Samuel je z jeho vyznavačů: *

Pána vzývali a vyslyšel je.

Promlouval k nim z oblačného sloupu, †

naslouchali jeho přikázáním, *

zákonům, jež on jim ustanovil.

Vyslyšels je, Pane, ty náš Bože, †

byls jim vždycky Bohem milostivým, *

i když jejich přestupky jsi trestal.

Chvalte Pána, jenž je naším Bohem! †

Klaňte se na jeho svaté hoře, *

protože je svatý Pán, náš Bůh!

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Toto je Jan, který ležel při večeři na Pánových prsou: šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

Chválili Pána a mluvili o jeho síle.

A o jeho podivuhodných skutcích.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Jana

1,1 – 2,3

Slovo života a Boží světlo

O tom, co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli, bedlivě pozorovali a čeho jsme se svýma rukama dotýkali, o Slovu života svědčíme a zvěstujeme vám. Život se zjevil, a my jsme ho viděli, Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste i vy měli s námi společenství. Naše společenství je totiž s Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto píšeme, aby naše radost byla úplná.

To je poselství, které jsme od něho slyšeli a vám zvěstujeme: Bůh je světlo, a tma v něm vůbec není. Když tvrdíme, že máme s ním společenství, ale přitom žijeme ve tmě, lžeme a naše jednání není ve shodě s pravdou. Když však žijeme ve světle, jako on je ve světle, máme společenství mezi sebou a krev jeho Syna Ježíše nás očišťuje od každého hříchu.

Řekneme-li, že hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když však uznáme, že se dopouštíme hříchů, on nám hříchy odpustí a očistí nás ode všeho špatného, protože věrně plní, co slíbil, a protože je spravedlivý. Řekneme-li však, že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.

Moje milé děti! Toto vám píšu, abyste nehřešili. Zhřeší-li však někdo, máme přímluvce u Otce: Ježíše Krista spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za hříchy celého světa.

Podle toho víme, že jsme ho poznali, když zachováváme jeho přikázání.

RESPONSORIUM

1 Jan 1, 2. 4; Jan 20, 31

Zvěstujeme vám Život věčný, který byl u Otce a zjevil se nám. Toto vám píšeme, abyste se radovali, * a vaše radost aby byla úplná.

Toto jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s vírou abyste měli život v jeho jménu. * A vaše radost aby byla úplná.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Augustina, biskupa, na první list Janův

(Tract. 1,1.3: PL 35,1978.1980)

Sám Život se zjevil v lidském těle

Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, vlastníma očima viděli a čeho jsme se vlastníma rukama dotýkali, to vám zvěstujeme: Slovo života. Kdo by se ovšem mohl dotýkat Slova, kdyby se nestalo tělem a nepřebývalo mezi námi?

A toto Slovo, které se stalo tělem, takže se ho bylo možné dotýkat rukama, začalo být člověkem početím v Panně Marii. Samo Slovo však tehdy nezačalo existovat; vždyť jak řekl Jan, co bylo od počátku, to vám zvěstujeme. Nezdá se vám, že Jan slova své epištoly potvrzuje i vlastním evangeliem? Tam jste přece nedávno slyšeli: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha.

Někdo by snad mohl chápat výraz Slovo života tak, že jde o nějaký slovní projev o Kristu, nikoli o samo Kristovo živé tělo, kterého se lidé dotýkali. Hleď, co následuje: A ten život se zjevil. Sám Kristus je tedy Slovem života.

A proč se ten život zjevil? Byl sice od počátku, ale lidem se nezjevoval. Zjevoval se andělům a ti jej poznávali a živili se jím jako chlebem. Ale co říká Písmo? Člověk jedl chléb andělský.

Sám Život se tedy zjevil v lidském těle. Jestliže se něco, co lze vidět pouze srdcem, stane předmětem zjevení, je to viditelné také očima. A Život se dal vidět očima, aby uzdravil srdce. Neboť slovo je vidět jen srdcem, zatímco tělo je viditelné i tělesnému zraku. Vyvstala nám možnost Slovo spatřit: Abychom je mohli vidět, stalo se Slovo tělem. A nejen abychom Slovo viděli, ale byli jím také vnitřně uzdraveni.

A svědčíme o tom a zvěstujeme vám život věčný, jenž byl u Otce a zjevil se u nás, říká Jan. To znamená, že se zjevil mezi námi, nebo ještě jasněji, zjevil se nám.

Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám. Dejme pozor, moji milovaní: Co jsme tedy viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám. Oni viděli Pána stát v lidském těle přímo před sebou, oni slyšeli z úst Páně jeho slova a zvěstovali nám je. Tak jsme tedy i my slyšeli, ale neviděli.

Jsme proto snad méně šťastni než ti, kteří viděli a slyšeli? A jak to, že Jan dodává: Abyste i vy měli s námi společenství? Oni viděli, my nikoli, a přece patříme k nim, protože máme společnou víru.

Naše společenství je totiž s Bohem Otcem a jeho Synem Ježíšem Kristem. Toto vám píšeme, aby vaše radost byla úplná, říká Jan. Míní plnost radosti v tomto společenství, v této lásce, v této jednotě.

RESPONSORIUM

Jan ležel při večeři na Pánových prsou: * šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

Pil přímo z pramene Pánova srdce proud živé vody evangelia. * Šťastný apoštol, jemuž byla zjevena nebeská tajemství.

HYMNUS Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme. *

Tebe, Pane, velebíme.

Tebe, věčný Otče, *

celá země uctívá.

Tobě všichni andělé, *

tobě všechny moci nebeské,

tobě cherubové, tobě serafové, *

bez ustání provolávají:

Svatý, * Svatý, * Svatý, *

Pán, Bůh zástupů!

Plná jsou nebesa i země *

tvé vznešené slávy.

Tebe oslavuje *

skvělý sbor apoštolů,

tebe oslavuje *

velký počet proroků,

tebe oslavují *

bělostné šiky mučedníků,

tebe oslavuje *

církev po širém světě:

tebe, Otce, *

neskonale velebného,

tvého milovaného, *

pravého a jediného Syna,

stejně jako Ducha Svatého, *

Utěšitele.

Ty jsi Král slávy, *

Kriste!

Ty jsi Otcův *

věčný Syn.

Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *

a neváhal ses narodit z Panny.

Ty jsi zvítězil nad smrtí *

a otevřel věřícím království nebes.

Sedíš po pravici Boží *

ve slávě Otce.

Věříme, že přijdeš *

jako soudce.

Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *

vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!

Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *

do věčné slávy.

* Poslední část (prosby) se může vynechat:

* Zachraň, Pane, svůj lid *

a žehnej svému dědictví.

Kraluj mu *

a vyvyš jej na věky.

Každého dne *

dobrořečíme tobě

a chválíme tvé jméno na věky, *

až na věky věků.

Rač nás, Pane, tohoto dne *

chránit před hříchem.

Smiluj se nad námi, Pane, *

smiluj se nad námi.

Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *

jak v tebe doufáme.

V tebe, Pane, doufám, *

nebudu zahanben na věky.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys dal svatému apoštolu Janovi nahlédnout do tajemství svého věčného Slova: ukaž i nám bohatství své lásky, osvěť naši mysl a otevři naše srdce, abychom správně poznávali a ochotně přijímali, co nám o tobě zvěstoval. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky