Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).
Nona
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Teď skví se hodina ta již,
co vyprostila z temnot kříž,
celý svět ze tmy vyvedla
a nové světlo rozžehla.
Toť chvíle, kdy se rozhodl
Pán vzbudit těla ze hrobů
a jim vstát z mrtvých nařídil,
nový dech žití když jim vlil.
V obnovu světa věříme,
v němž zákon smrti pomine
a života dar blažený
potrvá bez omezení.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě.
Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce.
Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy.
I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání!
Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni.
Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění?
Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Zj 19, 7ab. 9b
Radujme se, jásejme a vzdejme čest Bohu, neboť nadešla Beránkova svatba. Blaze těm, kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině!
Kdo sejí v slzách,
žnout budou s jásotem. Aleluja
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky