Narodil se kolem roku 1175 v kastilské vesnici Calerueze. Jeho rodiče Felix a Jana byli podle tradice považováni za příslušníky významných šlechtických rodin Guzman a z Azy. Svou lásku ke Kristu, který trpí ve všech trpících, předávala blahoslavená Jana svému synovi. Tato láska jej pak vedla k tomu, že jako student v Palencii prodal všechen svůj majetek, aby získal prostředky na pomoc hladovějícím. Později dal Dominik této lásce zcela zvláštní charakter: bez oddechu pracovat pro spásu duší. Asi v roce 1199 vstoupil do katedrální kapituly v Osmě. V letech 1203-1205 doprovázel biskupa Diega de Azevedo na cestách do severní Evropy. Při této příležitosti objevil dvě velká pole působnosti – šířící se bludná učení, především v jižní Francii, a misie mezi pohanskými národy, hlavně mezi Kumány. Na příkaz papeže Inocence III. se s Diegem vydali do jižní Francie mezi sektu albigenských. Už v roce 1206 založil svatý Dominik ženský klášter v Prouille. Postupně vznikalo také společenství bratří, jež bylo 22. prosince 1216 schváleno papežem Honoriem III. jako Řád bratří kazatelů. Do základů svého nového řádu vložil svatý Dominik důležitou zásadu: bratři se mají věnovat apoštolátu v naprosté chudobě, apoštolátu, který nečeká na pozvání, ale sám vyhledává lidi, jimž má zvěstovat pravdu. 15. srpna 1217 rozeslal malou skupinku bratří z Toulouse do světa. Poslední období svého života prožíval neustále na cestách. Navštěvoval své bratry, povzbuzoval je, upevňoval jejich odvahu a po návratu do Říma jim vyprošoval podporu papeže. Při každé příležitosti kázal. Zemřel v Boloni 6. srpna 1221 a byl pohřben v klášterním kostele bratří. Kanonizoval jej 3. července 1234 Řehoř IX. V roce 1267 byly jeho ostatky přeneseny do zvláštní kaple chrámu sv. Dominika.
Tercie
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
K nám, Duchu Svatý, nyní spěj
a znovu naplň naši hruď,
ty pojíš Otce se Synem,
i s námi stále spojen buď!
A srdce, ústa, mysl, cit
rač k Božím chválám roznítit
a rozdmýchej v nás lásky žár,
by oheň náš i bližní hřál.
Nauč nás Boha Otce znát,
líp jeho Syna poznávat
a v tebe, Duchu od obou,
vždy věřit s myslí pokornou. Amen.
Nebo:
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Mějte lásku, buďte pokorní, vaším vlastnictvím ať je dobrovolná chudoba.
Nebo: Nastává den radosti, kdy blažený Dominik vstupuje jako skvělý občan do nebe.
K Pánu jsem volal, když jsem trpěl útiskem, *
a on mě vyslyšel.
„Vysvoboď, Pane, duši od úskočných úst, *
jazyka lživého!“
Co za to dostaneš, co sklidíš nádavkem, *
ty lživý jazyku?
Jen z pevné ruky bojovníka břitký šíp, *
uhlíky z kručinek.
Běda, že mezi Moschy musím přebývat, *
ve stanech kedarských!
Přespříliš dlouho bydlím už sám vprostřed těch, *
kdo nenávidí mír!
Já mluvím o pokoji, mluvím o právu, *
a oni chtějí boj.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
K horám pozvedám oči, *
odkud přijde mi pomoc?
Od Pána přichází pomoc, *
on stvořil nebe i zemi.
On ti klopýtnout nedá, *
nezaspí ten, jenž tě chrání.
Nezaspí, nezdřímne strážce, *
jenž chrání Izraele.
Pán tě střeží a stíní, *
je po tvé pravici stále.
Za dne ti neškodí slunce, *
ani za noci měsíc.
Pán tě od zlého střeží, *
on střeží celý tvůj život.
Střeží tvůj odchod i návrat *
nyní a po všechny věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Zaradoval jsem se, když mi řekli: *
„Vydáme se do Pánova domu.“
Už se naše nohy zastavily, *
Jeruzaléme, v tvých slavných branách.
Jeruzaléme, jsi vybudován *
v pevné město, v sebe uzavřené!
Putují sem kmeny, kmeny Páně; †
tak to káže Izraeli zákon, *
aby jméno Páně oslavoval.
Zde jsou postaveny soudní stolce, *
pevné stolce Davidova domu.
Pokoj vyproste pro Jeruzalém: *
Ať jsou v bezpečí, kdo milují tě!
Ať v tvých hradbách rozhostí se pokoj *
a v tvých domech bezpečí ať trvá!
Pro blaho svých bratří a svých přátel *
stále budu říkat: Pokoj v tobě!
Pro dům Pána, jenž je naším Bohem, *
za tvůj zdar se stále budu modlit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Mějte lásku, buďte pokorní, vaším vlastnictvím ať je dobrovolná chudoba.
Nebo: Nastává den radosti, kdy blažený Dominik vstupuje jako skvělý občan do nebe.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Kor 2, 4-5
Moje mluvení a kázání nezáleželo v přemlouvavých slovech moudrosti, ale v projevování Ducha a moci. To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.
Šťasten, koho učíš ty, Pane.
Vedeš ho ve svém zákoně.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Bože, tys milostivě obohatil svou církev zásluhami a učením tvého vyznavače a našeho otce svatého Dominika; dej, ať jí na jeho přímluvu neschází pomoc ve věcech časných a vždy prospívá ve věcech duchovních. Skrze Krista, našeho Pána.
Amen.
Při společném slavení liturgie hodin se dodá:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky