Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de’Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
HYMNUS
Ty vzore ctností, muži ctný,
teď tuto píseň vyslechni,
jež tím, že tebe velebí,
vzdává čest Bohu na nebi.
Vždyť Velekněz náš, věčný Král
smrtelné plémě připoutal
zas k Bohu novou úmluvou,
mu vrátil s mírem milost svou.
On si tě v prozíravosti
vyvolil k dílu milosti,
jímž se má Otci sláva vzdát
a jeho život lidstvu dát.
Duch, kterým jsi byl posvěcen,
větší tě mocí vybavil
a jako biskup ovcím všem
jsi tučné pastvy připravil.
Nyní ze sídel nadhvězdných
buď svaté církve pamětliv,
ať všechny ovce naleznou
Kristovu pastvu líbeznou.
Buď sláva svaté Trojici,
že tě, jenž vzorně plnil jsi
svůj svatý úřad, odměnou
poctila vpravdě důstojnou. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.
Chválím tě, Pane, že jsi mě vytáhl z hlubin, *
žes mým odpůrcům nedopřál nade mnou jásat.
Pane, můj Bože, k tobě jsem o pomoc volal *
a tys mně chorému opět navrátil zdraví.
Tys mě, Pane, vyvedl z propasti smrti, *
k životu vrátil z řad těch, kdo k hrobu se kloní.
Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrni, *
vzdávejte díky jeho svatému jménu!
Hněvá se chvilku a laskav je pro celý život, *
i když z večera pláčeš, ráno už jásáš.
Za dnů, kdy jsem se spoléhal na svoje štěstí, *
myslíval jsem si: však já už nepadnu nikdy.
Držels mě na hoře bezpečí, předobrý Pane; *
jen však jsi zakryl svou tvář a dolehla hrůza.
Tehdy, Pane, jsem začal o pomoc volat, *
ke svému Bohu jsem křičel o slitování.
„Nač ti bude má krev, co získáš mou smrtí? *
může tě velebit prach a hlásat tvou věrnost?
Vyslyš mě, Pane, měj ke mně milosrdenství! *
Jenom ty, Pane, zůstaň mou pomocí stálou!“
A tys můj nářek obrátil v jásavý tanec, *
svlékls můj smuteční šat a oděl mne v radost,
abych ti ze srdce zpíval a neustal nikdy, *
Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.
Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.
Šťasten, komu odpuštěna nepravost *
a už je přikryt jeho hřích!
Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní *
a v jehož duši není klam.
Když jsem mlčel, byl jsem sžírán do kostí, *
po celé dny jsem bědoval.
Dnem i nocí mě tvá ruka tížila, *
až na troud jsem byl vyprahlý.
Konečně jsem se ti přiznal k špatnosti, *
své bloudění jsem nesmlčel.
Řekl jsem si: „Vyznám před Pánem svůj hřích!“ *
A tys mi vinu odpustil.
Proto ať se každý, kdo tě vyznává, *
jen k tobě modlí v soužení.
Kdyby spousty vod se zvedly v zátopu, *
až k němu nikdy nestoupnou.
Tys mé útočiště, uchráníš mě běd, *
svou záchranou mě rozjásáš.
„Poučím tě, ukážu ti, kudy jít, *
radu i ochranu ti dám.“
Nebuď jak ten hloupý mezek nebo kůň, †
které zkrotí jenom uzda s udidlem, *
jinak je nepřitáhneš blíž.
Bezbožný je vydán mnoha trápením, †
ale toho, kdo má k Bohu důvěru, *
on zahrne svou milostí.
Radujte se z Pána, kdo jste spravedliví, *
jásejte, kdo jste upřímní!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.
Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a
Díky ti vzdáváme, *
Pane, Bože vševládný,
neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády.
Národy se rozzuřily, *
ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým.
Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
a vláda jeho Pomazaného,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci.
Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
a svůj život nemilovali tolik, *
že by se zalekli smrti.
Proto se radujte, nebesa *
a kdo v nich přebýváte!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Petr 5, 1-4
Vaše duchovní představené vybízím – já sám duchovní představený jako oni, svědek utrpení Kristových a účastník slávy, která se má v budoucnu zjevit: paste Boží stádce vám svěřené a vykonávejte nad ním dohled, ne proto, že musíte, ale dobrovolně, jak to chce Bůh, ne pro špinavý zisk, ale ochotně; ne jako dědiční páni ve svém údělu, ale buďte svému stádci vzorem. Až se pak objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Toto je milovník bratří * a mnoho se přimlouvá za lid.
Toto je milovník bratří * a mnoho se přimlouvá za lid.
I svůj život vydal za své bratry.
A mnoho se přimlouvá za lid.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
Toto je milovník bratří * a mnoho se přimlouvá za lid.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie To je ten věrný a rozvážný správce, kterého Pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával včas jídlo.
Nebo: Děkuji ti, Kriste, dobrý pastýři, žes mě dovedl do nebeské slávy, dej, ať na ní spolu se mnou má podíl i stádce, které jsi mi svěřil.
Lk 1, 46-55
Velebí má duše Pána *
a můj duch plesá v Bohu, mém Spasiteli,
že shlédl na svou nepatrnou služebnici: *
Hle, od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení,
že mi učinil veliké věci ten, který je mocný; *
jeho jméno je svaté
a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení *
k těm, kdo se ho bojí.
Prokázal sílu svým ramenem, *
rozptýlil ty, kdo v srdci smýšlejí pyšně,
mocné svrhl z trůnu *
a ponížené povýšil,
hladové nasytil dobrými věcmi *
a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se svého služebníka Izraele, *
pamatoval na své milosrdenství,
jak slíbil našim otcům, *
Abrahámovi a jeho potomkům na věky.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. ke Kantiku Panny Marie To je ten věrný a rozvážný správce, kterého Pán ustanovil nad svou čeledí, aby jim dával včas jídlo.
Nebo: Děkuji ti, Kriste, dobrý pastýři, žes mě dovedl do nebeské slávy, dej, ať na ní spolu se mnou má podíl i stádce, které jsi mi svěřil.
PROSBY
Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:
Pane, dej spásu svému lidu.
Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své církvi svaté a moudré učitele,
dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.
Pane, dej spásu svému lidu.
Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o to prosili jako kdysi Mojžíš,
na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou církev.
Pane, dej spásu svému lidu.
Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou církev,
naplň Svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.
Pane, dej spásu svému lidu.
Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,
nedopusť, aby někdo z nich přišel o to, cos pro ně získal prolitím své krve.
Pane, dej spásu svému lidu.
Ty svěřuješ pastýřům své církve službu smíření s Bohem, aby se neztratil nikdo z těch. které ti Otec dal ze světa,
shromáždi zemřelé pastýře i jim svěřený lid, aby byli s tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.
Pane, dej spásu svému lidu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
MODLITBA
Bože, ty dáváš své církvi v každé době nové příklady k následování; dej, ať v horlivosti o spásu duší jdeme ve stopách svatého biskupa Alfonsa, abychom dosáhli společného cíle v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky