4. červenec 2024

Sv. Alžběty Portugalské
nezávazná památka

Pocházela z aragonského královského rodu, narodila se v roce 1271 a na křtu dostala jméno své pratety sv. Alžběty Uherské. Ve 12 letech byla provdána za portugalského krále Dionýsia a měla dvě děti. Několikrát zprostředkovala smíření, a tak zabránila válce. Podporovala kláštery a dobročinné ústavy. Po smrti svého manžela (1325) vstoupila do třetího řádu sv. Františka. Zemřela 4. července 1336 v Estremozu a v roce 1625 byla prohlášena za svatou.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.

Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.

HYMNUS

Ta žena hodná pochvaly

a naší úcty pro ctnosti,

tak slaví triumf s anděly,

jak vyniká svou svatostí.

Vzývala s duší horoucí

plna slz Boha v nebesích

a bděla dlouho do noci

při neustálých postech svých.

Pohrdla slávou na světě

a s duší neposkvrněnou

po spravedlivém životě

odešla ve vlast nadhvězdnou.

Svůj domov obohatila

mnohými činy svatými,

aby se věčně sytila

radostmi věčné otčiny.

Trojjedinému dík buď, čest,

že nás na její přímluvy

po skončení všech našich cest

v ráj vezme k svatým za druhy. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Žalm 17 (18), 31-51
Poděkování za záchranu
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8, 31)
IV

Bůh, Boží cesta je dokonalá, †

výroky Páně tříbeny v ohni, *

on je štít všech, kdo v něm hledají spásu.

Vždyť kdo je Bůh nežli jedině Pán, *

kdo nežli sám náš Bůh je skálou?

Bůh, který silou mě opásal, *

cestu mou ochránil od úhony.

Jelení hbitost mým krokům dal, *

on mi dal kráčet po výšinách.

Ruce mé učil bojovat, *

paže mé napínat kovové luky.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Výroky Páně jsou štítem všem, kdo v něm hledají spásu.

Ant. 2 Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

V

Svou pomoc dals mi za můj štít, †

pravice tvá mě podepírá, *

silným mě činí, že ty jsi se mnou.

Volnou cestu mým krokům jsi dal, *

abych si kotník nepodvrtl.

nepřátele jsem dohonil, *

necouvl, až jsem je pobil.

Tak jsem je srazil, že nevstanou víc, *

zůstali ležet u mých nohou.

Tys k boji silou mě opásal, *

podlehnout dals mým protivníkům,

zahnals mé odpůrce na útěk, *

dopřáls mi za jejich záští je zničit.

Nadarmo křičeli o pomoc, *

volali k Pánu, a nevyslyšel je.

Rozdrtil jsem je na pouhý prach, *

rozšlápl jako na cestě bláto.

Tys mě vytrhl z přečetných vojsk, *

tys mi dal vládu nad národy.

Podrobil se mi i neznámý lid, *

poslušni jsou, jen zaslechnou o mně.

Cizinci s bázní mi vzdávají hold, *

s chvěním své hradby opouštějí.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pravice tvá, Pane, mě podepírá.

Ant. 3 Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

VI

Pán žije! Chvála buď Skále mé! *

Veleben budiž Bůh, má spása!

Bůh, jenž mi pomáhá k odplatě *

který mi národy podrobuje!

Před odpůrci mě zachránil, †

vyzdvihl nad všechny nepřátele, *

vytrhl z rukou násilníka.

Zato tě v národech oslavím, *

písněmi, Pane, tvé jméno chci chválit.

Pán svému králi byl milostiv, †

vyvýšil svého pomazaného, *

Davida i jeho potomstvo navždy.

Sláva Otci i Synu *

i Duchu Svatému,

jako byla na počátku, i nyní i vždycky *

a na věky věků. Amen.

Ant. Pán žije! Veleben budiž Bůh, má spása.

Otevř mé oči, Pane, ať sledují bděle.

Podivuhodné zákony tvoje.

PRVNÍ ČTENÍ

Z druhé knihy Samuelovy

6,1-23

Archa úmluvy přenesena do Jeruzaléma

David se znovu se všemi vybranými muži z Izraele, se třiceti tisíci, a s veškerým lidem, který byl s ním, vydal na cestu z Baalímu Judova, aby odtud přivezli Boží archu, při níž se vzývá Jméno, jméno Hospodina zástupů, trůnícího nad ní na cherubech. Vezli Boží archu na novém povozu. Vyzvedli ji z Abinadabova domu na pahorku. Oza a Ahio, Abinadabovi synové, povoz doprovázeli. Oza šel při Boží arše, Ahio před archou. David a všechen izraelský dům tančili ze všech sil před Hospodinem za doprovodu zpěvů, citer, harf, bubínků, chřestítek a cymbálů.

Když přišli k Nachonovu humnu, napřáhl Oza ruku k Boží arše a zachytil ji, protože spřežení vybočilo z cesty. Hospodin vzplanul proti Ozovi hněvem. Bůh ho tam pro neúctu zabil a on tam při Boží arše zemřel. Davida se hluboce dotklo, že se Hospodin obořil na Ozu, a proto nazval to místo Perez-Oza (to je Ozovo zbořenisko); jmenuje se tak dodnes. V onen den pojala Davida bázeň před Hospodinem. Řekl: „Jak by mohla Hospodinova archa vejít ke mně?“ Proto David nechtěl přenést Hospodinovu archu k sobě do Města Davidova. David ji dal tedy dopravit do domu Obed-edoma Gatského. V domě Obed-edoma Gatského zůstala Hospodinova archa tři měsíce. Hospodin Obed-edomovi i celému jeho domu žehnal.

Potom králi Davidovi oznámili, že Hospodin pro Boží archu žehná Obed-edomovu domu i všemu, co mu patří. David dal Boží archu odnést za jásotu z domu Obed-edoma vzhůru do Davidova města. Když ušli nosiči archy šest kroků, obětoval býka a tučné tele. A David, opásán lněným efodem, tančil ze všech sil před Hospodinem. Takto David a celý dům nesli Hospodinovu archu za jásotu a za zvuku trub. Když Hospodinova archa vstupovala do Města Davidova, Michol, dcera Saulova, se právě dívala z okna. Viděla krále Davida, jak se točí a vyskakuje před Hospodinem, a v srdci jím pohrdla.

Přinesli tedy Hospodinovu archu a položili ji na její místo doprostřed stánku, který pro ni David zřídil. Potom David přinesl před Hospodinem celopaly a pokojné oběti. Když David skončil s obětováním celopalů a pokojných obětí, požehnal lid ve jménu Hospodina zástupů. Pak podělil všechen lid, celé množství Izraele, muže i ženy, každému dal chlebovou placku, koláč z datlí a koláč z hrozinek. Potom všechen lid odešel do svého domova.

David se vrátil, aby požehnal svému domu. Tu Michol, dcera Saulova, vyšla Davidovi vstříc se slovy; „Jak se dnes proslavil izraelský král! Před očima otrokyň svých služebníků se dnes odhaloval jako nějaký blázen.“ David Michol odvětil: „Před Hospodinem, který mě vyvolil místo tvého otce a místo celého jeho domu a ustanovil mě vládcem Hospodinova lidu, Izraele, před Hospodinem jsem tak dováděl. I když budu ještě víc zlehčován než teď a budu docela maličký i ve vlastních očích, budu vážen právě u těch otrokyň, o nichž jsi mluvila.“ A Michol, dcera Saulova, neměla děti až do dne své smrti.

RESPONSORIUM

Žl 131 (132), 8.9; 23 (24),7

Vstaň, Pane, vejdi tam, kde budeš dlít, ty i tvá vznešená a slavná archa! * Právo a řád buď rouchem kněží tvých, radostně ať ti jásají tví věrní!

Zvyšte se ještě, vy brány, zvětšte se, pradávné vjezdy, pro příchod slavného krále! * Právo radostně ať ti jásají tví věrní!

DRUHÉ ČTENÍ

Z promluvy připisované svatému Petru Chryzologovi, biskupovi

(De pace: PL 52, 347-348)

Blahoslavení tvůrci pokoje

Blahoslavení tvůrci pokoje, říká evangelista, milovaní, neboť oni budou nazváni Božími syny. Křesťanské ctnosti se ovšem rozvíjejí v tom, kdo s ostatními setrvává v křesťanském pokoji; a nemůže být nazýván Božím synem, koho nelze nazvat tvůrcem pokoje.

Pokoj je to, moji milí, co člověka osvobozuje z otroctví, činí ho svobodným, mění v Božích očích jeho postavení, ze služebníka dělá syna, z otroka činí svobodného. Pokoj mezi bratřími je to, co chce Bůh a z čeho má radost Kristus; je naplněním svatosti, normou spravedlnosti, učitelem vzdělanosti, strážcem mravů a vůbec chvályhodným způsobem chování. Pokoj je naším přímluvcem, když prosíme; je snadnou a účinnou cestou k dosažení toho, zač se modlíme, a k naplnění všech našich tužeb. Pokoj je matkou lásky, poutem svornosti a zřetelným znamením čisté mysli, která od Boha dosáhne toho, co si přeje; ať žádá, oč chce, obdrží všechno, oč prosí. Zachovávat pokoj je příkaz Krále. Vždyť sám Kristus Pán říká: Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám. To znamená: Zanechávám vás v pokoji, v pokoji vás chci znovu nalézt. Když odcházel, chtěl dát, co si přál u všech najít, až se vrátí.

Je božským příkazem uchovat, co dal: Je to totéž, jako by řekl: chci najít, co jsem zanechal. Zakořenit a pěstovat pokoj je dílo Boží; úplně jej vykořenit, je dílo nepřítele. Neboť jako bratrská láska pochází od Boha, tak nenávist je od ďábla. Proto je každá nenávist zavrženíhodná, neboť je psáno: Kdo nenávidí svého bratra, je vrah.

Hleďte tedy, milovaní bratři, proč je třeba milovat pokoj a vážit si svornosti: to obojí rodí a živí lásku. Vězte, že podle Apoštola láska je z Boha; je tedy bez Boha, komu chybí láska.

Zachovávejme, bratři, přikázání, neboť prospívají životu. Bratrství ať je hluboce zakořeněné v pokoji a vzájemná náklonnost ať ho upevňuje léčivým poutem lásky, která přikrývá množství hříchů. Je třeba úplně se oddat lásce, neboť ona působí tolik dobra a tak velkou odměnu. Je třeba chránit pokoj víc než všechny ctnosti, protože v pokoji je vždycky Bůh.

Milujte pokoj a všechno se uklidní: a Boží církev upevněná jednotou pokoje dosáhne dokonalé soudržnosti ve spojení s Kristem.

RESPONSORIUM

Srov. Iz 58, 7-8

Lámej svůj chléb hladovému a popřej pohostinství bloudícím ubožákům. * Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora a před tebou půjde tvá spravedlnost.

Když vidíš nahého, oblékni ho, a neodmítej pomoc svému bližnímu. * Tehdy vyrazí tvé světlo jako zora a před tebou půjde tvá spravedlnost.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty jsi původce pokoje a miluješ projevy dobročinné lásky, tys ozdobil svatou Alžbětu podivuhodnou schopností usmiřovat znesvářené; na její přímluvu dej i nám, ať všude šíříme tvůj pokoj, abychom vytvářeli rodinu Božích dětí. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Nakonec se připojí:

Dobrořečme Pánu.

Bohu díky.

Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.

Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).

Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky