Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Už zasvitl nám vzácný den,
v němž mučedník se slavným stal,
když jako sluncem rozzářen,
pevněji svou vlast s nebem spjal.
Zdráv budiž, reku vítězný,
tys v triumfu byl v nebe vzat
a tam ve sboru blažených
nám neustávej pomáhat.
Svou mocí jako Eliáš
jsi zvlažoval zem vyprahlou.
Milostí, kterou oplýváš,
svlaž naši duši malátnou.
Doprovoď všechny ovce své
na svěží Boží pastviny,
dej, ať kmen révy nebeské
je prohnut plody těžkými.
Zalitá setba potem tvým,
z tvé krve předtím vyrostlá,
dej, ať pod sluncem Otcovým
k radosti Boží Matky zrá.
Když v Bohu tvou čest slavíme
zpěvem, jenž prýští z vděčnosti,
dej ať v tvých stopách kráčíme
a dosáhnem tvých radostí.
To, vlídný Otče, dej nám ty
i Synu stejné podstaty,
jenž s Duchem, který těší nás,
nad světem vládneš v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Objal smrt přítelkyni a rozpjal ruce v podobu kříže, jejž následoval a miloval, aleluja.
Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *
po tobě žízní celá má duše,
po tobě umdlévá touhou mé tělo, *
tak jako vyprahlá žíznivá země.
Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *
abych moh’ vidět tvou moc a tvou slávu!
Vždyť tvá milost je lepší než život, *
proto mé rty ti zpívají chválu.
Tak tě chci velebit, co živ budu, *
ve jménu tvém jenom ruce spínat.
Duše má bude jak morkem se sytit, *
jásavě budou tě chválit má ústa.
Když v lůžku za noci na tebe myslím, *
rozjímám o tobě za nočních bdění,
neboť ty stal ses mi pomocníkem, *
v stínu tvých křídel radostně plesám.
Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *
ty mě svou pravicí podpíráš mocně.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Objal smrt přítelkyni a rozpjal ruce v podobu kříže, jejž následoval a miloval, aleluja.
Ant. 2 Tělo padlo a přimklo se k matce zemi, svatá duše šťastně vešla do říše života, aleluja.
Dan 3, 57-88. 56
Velebte Pána, vy díla Páně, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Velebte Pána, andělé Páně, *
nebesa nebes, velebte Pána!
Velebte Pána, nebeské vody, *
mocnosti všechny, velebte Pána!
Velebte Pána, měsíci, slunce, *
vy hvězdy na nebi, velebte Pána!
Velebte Pána, vy deště a rosy, *
bouře a vichry, velebte Pána!
Velebte Pána, ohni a žáre, *
mrazy a vedra, velebte Pána!
Velebte Pána, lijáky, sněhy, *
ledy a zimy, velebte Pána!
Velebte Pána, sněhy a jíní, *
vy dny a noci, velebte Pána!
Velebte Pána, světlo i temno, *
blesky a mraky, velebte Pána!
Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *
věčně jej chval a oslavuj jej!
Velebte Pána, vy hory a vrchy, *
všechno, co na zemi pučí, chval Pána!
Velebte Pána, prameny vody, *
moře a řeky, velebte Pána!
Velebte Pána, zvířata moří, †
jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *
nebeští ptáci, velebte Pána!
Pána chval, zvěři divá i krotká, *
rody všech lidí, velebte Pána!
Izrael ať vždy jen velebí Pána: *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Velebte Pána, vy kněží Páně, *
sluhové Boží, velebte Pána!
Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *
zbožní a pokorní srdcem ho chvalte!
Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *
věčně ho chvalte a oslavujte!
Otce i Syna i Svatého Ducha *
velebme věčně a oslavujme.
Pane, tys veleben na klenbě nebes, *
na věky chválen a oslavován.
Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.
Ant. Tělo padlo a přimklo se k matce zemi, svatá duše šťastně vešla do říše života, aleluja.
Ant. 3 Blažený člověk, jejž objala rajská sláva, aby poznal, co připravil Bůh těm, kdo ho milují, aleluja.
Zazpívejte Pánu novou píseň, *
ať zní jeho chvála v obci zbožných!
Izrael ať raduje se z Tvůrce, *
děti Siónu ať krále chválí!
Slaví jeho jméno v chorovodech, *
na bubny a citery mu hrají!
Pán v svém lidu našel zalíbení, *
vítězstvím on věnčí ponížené.
Ať se věrní mocně zaradují, *
ať i na svých ložích zaplesají!
V hrdle svém ať Boží chválu mají, *
v ruce jílec dvousečného meče,
aby mohli pohanům se pomstít, *
aby vyřkli tresty nad národy,
uvázali v pouta jejich krále, *
do okovů jejich přední muže,
naplnili na nich psané právo. *
To je oslavou všech jeho zbožných.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Blažený člověk, jejž objala rajská sláva, aby poznal, co připravil Bůh těm, kdo ho milují, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Žid 13, 7
Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Svatí vždycky zůstávají spojeni pouty nepřemožitelné lásky s těmi, kdo žijí na zemi. * Aleluja, aleluja.
Svatí vždycky zůstávají spojeni pouty nepřemožitelné lásky s těmi, kdo žijí na zemi. * Aleluja, aleluja.
Razí jim bezpečnou cestu ke spáse.
Aleluja, aleluja.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému.
Svatí vždycky zůstávají spojeni pouty nepřemožitelné lásky s těmi, kdo žijí na zemi. * Aleluja, aleluja.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Chvalme Krista, našeho Pána, že posiloval svatého biskupa Vojtěcha, aby mu vydával svědectví v utrpení, aleluja.
Lk 1, 68-79
Požehnaný buď Pán, Bůh Izraele, *
protože navštívil a vykoupil svůj lid.
A vzbudil nám mocného spasitele *
z rodu Davida, svého služebníka.
Jak slíbil od pradávna *
ústy svých svatých proroků:
že nás zachrání od našich nepřátel *
a z rukou všech, kteří nás nenávidí.
Slitoval se nad našimi otci *
a rozpomenul se na svou svatou smlouvu:
na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi, *
že nám dá,
abychom mu beze strachu *
a vysvobozeni z rukou nepřátel
zbožně a spravedlivě sloužili *
po všechny dny svého života.
A ty, synu, budeš prorokem Nejvyššího, *
neboť půjdeš před Pánem, abys mu připravil cestu
a dal jeho lidu poznat spásu *
v odpuštění hříchů
pro slitování a milosrdenství našeho Boha, *
kterým nás navštívil Vycházející z výsosti,
aby se zjevil těm, kdo jsou ve tmě a v stínu smrti, *
a uvedl naše kroky na cestu pokoje.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. k Zachariášovu kantiku Chvalme Krista, našeho Pána, že posiloval svatého biskupa Vojtěcha, aby mu vydával svědectví v utrpení, aleluja.
PROSBY
S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,
dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,
nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,
ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,
na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.
Pane, buď pastýřem svého lidu.
Otče náš, jenž jsi na nebesích,
posvěť se jméno tvé,
přijď království tvé,
buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
A odpusť nám naše viny,
jako i my odpouštíme našim viníkům,
a neuveď nás v pokušení,
ale zbav nás od zlého.
MODLITBA
Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Pokud nepředsedá kněz nebo jáhen a při recitovaní jednotlivce se modlitba zakončí takto:
Pán nám žehnej,
ode všeho zlého nás ochraňuj
a doveď nás do života věčného.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky