Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci i Synu i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky a na věky věků. Amen. Aleluja.
Tento úvod se vynechává, předcházelo-li pozvání k modlitbě.
HYMNUS
Vladaři věčný, nejvyšší,
Vykupitel svých věrných jsi,
smrt zmírá při tvém vítězství,
teď milost tvá se mocně skví.
Ty po Otcově pravici
usedáš na trůn zářící,
a přejímáš moc nad všemi,
jež nemá původ na zemi.
Ať trojí říše tvorů tvých,
jak nebeských, tak pozemských,
tak temná říše pekelná
před tebou sklání kolena.
Andělé trnou v úžase,
co s lidským rodem stává se:
Hřeší člověk, smývá člověk,
vládne Slovo – Bohočlověk.
Buď, Kriste, naší radostí,
co čeká nás v tvé věčnosti,
ty, který řídíš světa říš
a nejvíc blaha přinášíš.
Až zaskvěješ se v onen den
v oblaku Soudce plameném,
smaž dluhy nezaplacené
a vrať nám věnce ztracené.
Proto tě vroucně prosíme:
Odpusť nám, čím kdy zhřešíme,
a milostí svou pozdvihni
nám srdce ve tvé výšiny.
Buď sláva tobě, Ježíši,
jenž vznášíš se už do výší,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Aleluja, Bůh vzkřísil Krista z mrtvých a oslavil ho, aleluja.
Velebit tě budu, Bože můj a Králi, *
tvoje jméno slavit navždy, na věky.
Každodenně budu tebe oslavovat, *
tvoje jméno chválit navždy, na věky.
Pán je veliký a ve všem hodný chval, *
jeho velikost se nedá vystihnout.
Ať rod rodu hlásá chválu skutků tvých, *
o tvých mocných činech dále vypráví,
mluví o tvé slávě, lesku, nádheře! *
Velké divy tvé ať slaví písněmi,
o síle tvých činů s úctou hovoří, *
nesmírnost tvé moci líčí s úžasem!
Chválami ať hýří na tvou dobrotu, *
nad spravedlností tvou ať jásají!
Pán je dobrotivý, on je slitovný, *
shovívavý, plný milosrdenství.
Pán je milostivý vždy a vůči všem, *
jeho láska platí všemu stvoření.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Aleluja, Bůh vzkřísil Krista z mrtvých a oslavil ho, aleluja.
Ant. 2 Aleluja, vyvýšený jsi, Pane, nad všechna nebesa, aleluja.
Ať tě, Pane, chválí všichni tvorové, *
tobě zasvěcení ať tě velebí!
Ať tvou slavnou vládu připomínají *
a tvou mocnou sílu zjevně hlásají!
Ať je lidem známa tvoje velká moc, *
sláva vznešeného tvého království.
Neboť vláda tvá je vládou pro věky, *
nade všemi rody panování tvé.
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Aleluja, vyvýšený jsi, Pane, nad všechna nebesa, aleluja.
Ant. 3 Aleluja, dána je mi vškerá moc na nebi i na zemi, aleluja.
Pán je vždycky věrný ve všech slovech svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
Pán podepře všechny, kdo už klesají, *
všechny ponížené opět pozdvihne.
Oči všech jen k tobě hledí s nadějí, *
ty jim dáváš pokrm v náležitý čas,
ty, jenž otevíráš svoji štědrou dlaň, *
dobrotivě sytíš všechno živoucí.
Pán je spravedlivý na všech cestách svých, *
plný milosti je ve všech skutcích svých.
Pán je nablízku všem, kdo ho vzývají, *
všem, kdo vzývají ho s opravdovostí.
Plní přání těch, kdo pokorně ho ctí, *
slyší jejich prosby, záchranu jim dá.
Pán bdí nade všemi, kdo ho milují, *
všechny bezbožné však stihne záhubou.
Ať v mých ústech stále chvála Páně zní! †
Ať mu dobrořečí každý živý tvor *
vždy a do věčnosti, na věky všech věků!
Sláva Otci i Synu *
i Duchu Svatému,
jako byla na počátku, i nyní i vždycky *
a na věky věků. Amen.
Ant. Aleluja, dána je mi vškerá moc na nebi i na zemi, aleluja.
Mé tělo znovu ožilo, aleluja.
Chci Boha vyznávat, aleluja.
PRVNÍ ČTENÍ
Z prvního listu svatého apoštola Jana
3,18-24
Přikázání věřit a milovat
Děti, nemilujme jen slovem a jazykem, ale činem, doopravdy!
Podle toho poznáme, že jsme z pravdy, a to uklidní před ním naše svědomí, když by nám něco vyčítalo, neboť Bůh ví všechno dokonaleji a lépe než naše svědomí. Milovaní, jestliže nás svědomí neobviňuje, dodá nám to radostné důvěry v Boha a dostaneme od něho všechno, zač prosíme, protože zachováváme jeho přikázání a konáme, co je mu milé.
A to je jeho přikázání: abychom věřili ve jméno jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, jak nám nařídil. Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. A že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, kterého nám dal.
RESPONSORIUM
1 Jan 3,24; Sir 1,9a.10a (řec. 9ac)
Kdo zachovává Boží přikázání, zůstává v Bohu a Bůh v něm. * A že v nás zůstává, poznáme podle Ducha, kterého nám dal, aleluja.
Bůh stvořil moudrost a vylil ji na všechna svá díla. * A že v nás zůstává, poznáme podle Ducha, kterého nám dal, aleluja.
DRUHÉ ČTENÍ
Z homilií svatého Řehoře z Nyssy, biskupa, na Píseň písní
(Hom. 15: PG 44,1115-1118)
Slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim
Jak je psáno, dokonalá láska vyhání strach. Jestliže se tedy strach promění a stane se láskou, pak všechno, co směřuje ke spáse, vytváří nutně jednotu, neboť ve směřování k jedinému a výlučnému dobru jsou všichni navzájem sjednoceni dokonalostí, podobnou holubici, o níž se mluví v Písni písní.
Něco takového totiž vyrozumíváme z následujících slov, která znějí: Jen jediná je má holubička, mé všechno, jedináčkem pro svou matku, miláčkem pro svou rodičku.
A v evangeliu nám to Pán vykládá ještě jasněji: Když totiž s požehnáním svěřuje svým učedníkům veškerou moc a když v modlitbě k Otci dává svatým jiné dobré věci, daruje jim přitom i to, co je korunou všeho dobrého: aby už nikdy nebyli rozděleni na mnoho skupin žádnou růzností volby ani odlišným rozhodnutím o tom, co je dobré, aby srostli s jedním a výlučným dobrem a byli všichni jedno. Aby tak byli, jak praví apoštol, spojeni poutem pokoje skrze jednotu Ducha Svatého, aby se všichni stali jediným tělem a byli téhož ducha, skrze společnou naději, k níž byli povoláni.
Ale lepší by snad bylo uvést slovo od slova, co říká božský hlas evangelia: Ať všichni jsou jedno; jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, tak i oni ať jsou v nás.
Poutem této jednoty je sláva. A že se slávou nazývá Duch Svatý, to nepopře žádný zkušený vykladač, bude-li mít na paměti, co říká sám Pán: Slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim. Vždyť tu slávu svým učedníkům opravdu dal, když jim řekl: Přijměte Ducha Svatého.
Neboť touto slávou, kterou měl, dříve než byl svět, byl oslaven, když na sebe vzal lidskou přirozenost. A když byla tato přirozenost oslavena skrze Svatého Ducha, sláva Ducha Svatého se rozlila na celý jeho rod počínaje od učedníků.
Proto říká: Slávu, kterou jsi dal mně, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno: já v nich a ty ve mně. Tak ať i oni jsou v dokonalé jednotě. Ten, kdo vyrostl z chlapce v dospělého muže do věku rozumové zralosti, je způsobilý pro přijetí slávy Svatého Ducha, neboť již není vydán napospas vášním a uchoval si čistotu. A ten je také onou dokonalou holubičkou, na niž ženich myslí, když říká: Jen jediná je má holubička, mé všechno.
RESPONSORIUM
Srov. Jan 15,15; 14,26; 15,14
Už vás nenazývám služebníky, ale přáteli, protože jste poznali všecko, co jsem vykonal, když jsem byl mezi vámi. * Přijměte Ducha Svatého, Utěšitele, kterého vám Otec pošle, aleluja.
Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám. * Přijměte Ducha Svatého, Utěšitele, kterého vám Otec pošle, aleluja.
HYMNUS Bože, tebe chválíme
Bože, tebe chválíme. *
Tebe, Pane, velebíme.
Tebe, věčný Otče, *
celá země uctívá.
Tobě všichni andělé, *
tobě všechny moci nebeské,
tobě cherubové, tobě serafové, *
bez ustání provolávají:
Svatý, * Svatý, * Svatý, *
Pán, Bůh zástupů!
Plná jsou nebesa i země *
tvé vznešené slávy.
Tebe oslavuje *
skvělý sbor apoštolů,
tebe oslavuje *
velký počet proroků,
tebe oslavují *
bělostné šiky mučedníků,
tebe oslavuje *
církev po širém světě:
tebe, Otce, *
neskonale velebného,
tvého milovaného, *
pravého a jediného Syna,
stejně jako Ducha Svatého, *
Utěšitele.
Ty jsi Král slávy, *
Kriste!
Ty jsi Otcův *
věčný Syn.
Abys vysvobodil člověka, přijals jeho tělo *
a neváhal ses narodit z Panny.
Ty jsi zvítězil nad smrtí *
a otevřel věřícím království nebes.
Sedíš po pravici Boží *
ve slávě Otce.
Věříme, že přijdeš *
jako soudce.
Proto tě prosíme, pomoz svým služebníkům; *
vždyť jsi je vykoupil předrahou krví!
Dej, abychom byli uvedeni k tvým svatým *
do věčné slávy.
* Poslední část (prosby) se může vynechat:
* Zachraň, Pane, svůj lid *
a žehnej svému dědictví.
Kraluj mu *
a vyvyš jej na věky.
Každého dne *
dobrořečíme tobě
a chválíme tvé jméno na věky, *
až na věky věků.
Rač nás, Pane, tohoto dne *
chránit před hříchem.
Smiluj se nad námi, Pane, *
smiluj se nad námi.
Sešli nám, Pane, své milosrdenství, *
jak v tebe doufáme.
V tebe, Pane, doufám, *
nebudu zahanben na věky.
MODLITBA
Modleme se.
Bože, náš nebeský Otče, vyznáváme, že tvůj Syn, Spasitel světa, je s tebou ve tvé slávě; dej, ať také poznáváme, že nás neopouští, ale podle svého slibu zůstává stále s námi. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Nakonec se připojí:
Dobrořečme Pánu.
Bohu díky.
Modlí-li se někdo sám, může toto zvolání vynechat.
Při slavení prodloužené vigilie před nedělí nebo slavností se vsunou před chvalozpěv Bože, tebe chválíme kantika a evangelium, jak je uvedeno v Dodatku (zatím ještě není zpracován pro online breviář).
Předchází-li modlitba se čtením bezprostředně před jinou částí liturgie hodin, může se začínat hymnem z této následující části; na konci modlitby se čtením se vynechá závěrečná modlitba i zvolání Dobrořečme Pánu a následující část začíná bez úvodního verše s odpovědí a Sláva Otci.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky