Narodil se 27. IX. 1696 v Marianelle u Neapole. Pocházel z jedné z nejstarších neapolských šlechtických rodin de’Liguori. Měl velké a všestranné nadání i vlohy pro básnictví, hudbu a malířství. V 16 letech dosáhl doktorátu občanského i kanonického práva a stal se vyhledávaným advokátem. Ve 27 letech se dopustil omylu, který se pro něj stal podnětem k přemýšlení o nedostatečnosti lidské spravedlnosti. Po vysvěcení na kněze (1726) začal působit mezi nejnižšími lidovými vrstvami v Neapoli a v okolí. Setkal se s jejich neuvěřitelnou nevědomostí a zanedbaností, a to ho přivedlo k rozhodnutí založit (1732) pro práci mezi nimi kongregaci Nejsvětějšího Vykupitele (redemptoristů). Mnoho času strávil na kazatelně a ve zpovědnici. Jeho asketické a mravoučné spisy vznikaly z praktické potřeby ukazovat, jak správně křesťansky žít. Ve svém nejznámějším díle „Theologia moralis“ se staví proti jansenistické přemrštěné přísnosti a hájí zdravý střed mezi rigorismem a laxismem. Jako biskup v S. Agata dei Goti (1762-75) se staral především o zdokonalení kněží a o lidové misie. Když vyčerpán prací téměř oslepl a ohluchl a trpěl těžkým revmatismem, strávil posledních 12 let života v klášteře v Nocera dei Pagani (jižně od Neapole), kde také 1.VIII.1787 zemřel. V roce 1839 byl prohlášen za svatého, 1871 za učitele církve a 1950 za patrona zpovědníků a moralistů.
Večerní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Všemocný Bože, ty jsi rod
všech živočichů vzešlých z vod,
navrátil zčásti do hlubin
a zčásti zvedl do výšin.
Ty dolní noříš v chladnou tůň,
ty horní zvedáš k nebesům,
ať různá místa naplní,
ač z téhož zdroje zrozeni.
To uděl věrným sluhům svým,
tvou krví hříchů zbaveným,
ať neoctnou se v moci zla,
by krutá smrt je nestihla.
Ať nejsou hříchem sklíčeni,
ať nenadme je chlubení,
by sklíčený duch nezchřadl
a chlubný z výše nespadl.
To splň nám, dobrý Otče náš,
i ty, jenž rovné božství máš,
i Duchu, který těšíš nás
a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.
Chválím tě, Pane, že jsi mě vytáhl z hlubin, *
žes mým odpůrcům nedopřál nade mnou jásat.
Pane, můj Bože, k tobě jsem o pomoc volal *
a tys mně chorému opět navrátil zdraví.
Tys mě, Pane, vyvedl z propasti smrti, *
k životu vrátil z řad těch, kdo k hrobu se kloní.
Pánu zpívejte chvály, kdo jste mu věrni, *
vzdávejte díky jeho svatému jménu!
Hněvá se chvilku a laskav je pro celý život, *
i když z večera pláčeš, ráno už jásáš.
Za dnů, kdy jsem se spoléhal na svoje štěstí, *
myslíval jsem si: však já už nepadnu nikdy.
Držels mě na hoře bezpečí, předobrý Pane; *
jen však jsi zakryl svou tvář a dolehla hrůza.
Tehdy, Pane, jsem začal o pomoc volat, *
ke svému Bohu jsem křičel o slitování.
„Nač ti bude má krev, co získáš mou smrtí? *
může tě velebit prach a hlásat tvou věrnost?
Vyslyš mě, Pane, měj ke mně milosrdenství! *
Jenom ty, Pane, zůstaň mou pomocí stálou!“
A tys můj nářek obrátil v jásavý tanec, *
svlékls můj smuteční šat a oděl mne v radost,
abych ti ze srdce zpíval a neustal nikdy, *
Pane, můj Bože, na věky budu tě chválit. △
Ant. Pane, k tobě jsem o pomoc volal a tys mně chorému opět navrátil zdraví, na věky budu tě chválit.
Ant. 2 Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.
Šťasten, komu odpuštěna nepravost *
a už je přikryt jeho hřích!
Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní *
a v jehož duši není klam.
Když jsem mlčel, byl jsem sžírán do kostí, *
po celé dny jsem bědoval.
Dnem i nocí mě tvá ruka tížila, *
až na troud jsem byl vyprahlý.
Konečně jsem se ti přiznal k špatnosti, *
své bloudění jsem nesmlčel.
Řekl jsem si: „Vyznám před Pánem svůj hřích!“ *
A tys mi vinu odpustil.
Proto ať se každý, kdo tě vyznává, *
jen k tobě modlí v soužení.
Kdyby spousty vod se zvedly v zátopu, *
až k němu nikdy nestoupnou.
Tys mé útočiště, uchráníš mě běd, *
svou záchranou mě rozjásáš.
„Poučím tě, ukážu ti, kudy jít, *
radu i ochranu ti dám.“
Nebuď jak ten hloupý mezek nebo kůň, †
které zkrotí jenom uzda s udidlem, *
jinak je nepřitáhneš blíž.
Bezbožný je vydán mnoha trápením, †
ale toho, kdo má k Bohu důvěru, *
on zahrne svou milostí.
Radujte se z Pána, kdo jste spravedliví, *
jásejte, kdo jste upřímní! △
Ant. Šťastný člověk, jehož Bůh již neviní.
Ant. 3 Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
Zj 11, 17-18; 12, 10b-12a
Díky ti vzdáváme, *
Pane, Bože vševládný,
neboť ty jsi, tys byl a přijdeš, *
a vzal jsi do ruky svou svrchovanou moc a ujal ses vlády.
Národy se rozzuřily, *
ale přišel tvůj hněv a čas soudit mrtvé,
čas odměny tvým služebníkům, prorokům a svatým, *
a těm, kdo ctí tvé jméno, malým i velkým.
Nyní nadešla spása a moc i království našeho Boha *
a vláda jeho Pomazaného,
neboť byl svržen žalobník našich bratří, *
který na ně žaloval před Boží tváří ve dne v noci.
Oni nad ním zvítězili Beránkovou krví *
a slovem svého svědectví,
a svůj život nemilovali tolik, *
že by se zalekli smrti.
Proto se radujte, nebesa *
a kdo v nich přebýváte! △
Ant. Pán mu dal moc a čest i vládu a všechny národy mu budou sloužit.
KRÁTKÉ ČTENÍ
1 Petr 1, 6-9
Budete jásat, i když vás musí trápit teď ještě na krátký čas všelijaké zkoušky, aby se vyzkoušela vaše víra, vzácnější než pomíjející zlato, které přece bývá čištěno v ohni. Až se pak zjeví Ježíš Kristus, bude vám to ke chvále, slávě a cti. Toho milujete, ačkoli jste ho neviděli; v něho věříte, třebaže ho ještě nevidíte. Zato budete jásat v nevýslovné a zářivé radosti, až dosáhnete cíle své víry, totiž spásy duše.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pán nás živí * vzácnou pšenicí. Pán.
Sytí nás sladkostí skalního medu. * Vzácnou pšenicí. Sláva Otci. Pán.
KANTIKUM PANNY MARIE
Ant. ke Kantiku Panny Marie Pán svrhl mocné z trůnu a ponížené povýšil.
PROSBY
Chvalme Boha, neboť on nám pomáhá a v něm spočívá celá naše naděje. Zbožně ho vzývejme:
Bože, pohlédni na své syny.
Tys uzavřel se svým lidem věčnou smlouvu,
povzbuzuj nás, ať neustále uvažujeme o tvých velikých dílech.
Zdokonaluj ve své lásce všechny kněze
a své věřící zachovávej vždy v jednotě ducha a svazku pokoje.
Učiň, ať stavíme město Boží na zemi podle tvého plánu,
aby jeho stavitelé nepracovali nadarmo.
Pošli dělníky na svou žeň,
aby bylo velebeno tvé jméno mezi národy.
Přidruž naše zemřelé příbuzné a dobrodince ke svým svatým
a dej nám jednou účast na jejich blaženosti.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, ty dáváš své církvi v každé době nové příklady k následování; dej, ať v horlivosti o spásu duší jdeme ve stopách svatého biskupa Alfonsa, abychom dosáhli společného cíle v nebi. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky