28. listopad 2024

Čtvrtek, mezidobí, 34. týden
2. týden žaltáře

Sexta

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád,

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír!

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Teď Pánu chvály zpívejme

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní.

Tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. 1 Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Žalm 118 (119), 65-72
IX – ט (Tet)

Dobře jsi činil sluhovi svému, *

Právě tak, Pane, jak jsi to řekl.

Jen ty mě moudrému vědění nauč, *

neboť tvým příkazům důvěřuji.

Než jsem byl pokořen, leckdy jsem bloudil, *

nyní tvých předpisů věrně se držím.

Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš, *

vyuč mě ve svých ustanoveních.

Pyšní mě prolhaně obviňují, *

já jen tvých soudů si upřímně hledím.

Srdce jak v tuku jim otupělo, *

já jen z tvých zákonů vroucně se těším.

Že jsem byl pokořen, bylo mi k dobru, *

abych se učil tvým přikázáním.

Výrok tvých úst je mi milejší mnohem *

nežli tisíce v zlatě a stříbře. 

Ant. Výrok tvých úst je mi milejší mnohem nežli tisíce v zlatě a stříbře.

Ant. 2 V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Žalm 55 (56), 2-7b. 9-14
Důvěra v Boží slovo
Žalm představuje Krista v jeho utrpení. (Sv. Jeroným)

Smiluj se, Bože, člověk mě deptá, *

tísní mě bojovník den co den,

den co den po mně odpůrci šlapou; *

mnoho je těch, kdo proti mně brojí.

Spoléhám na tebe, Svrchovaný, *

na Boha, jehož sliby tak chválím,

v Boha doufám a obavy nemám. *

Co člověk z masa proti mně zmůže?

Celý den na mne se umlouvají, *

snovají záměry proti mně.

Čekají, číhají na mou zkázu, †

bedlivě sledují moje stopy, *

neboť mi o život ukládají.

Ty sám jsi sčetl všechny mé strasti, †

slzy mé všechny sis do měchu slil. *

Že bys je neměl zapsány v knize?

Stáhnou se zpátky mí nepřátelé, †

kdykoliv zavolám na pomoc tebe; *

vždyť přece vím, že se mnou je Bůh!

V Boha, jehož sliby tak chválím, *

v Pána, jehož sliby tak chválím,

v Boha doufám a obavy nemám. *

Co člověk z masa proti mně zmůže?

Tobě jsem, Bože, zavázán slibem; *

rád ti přinesu děkovnou oběť

za to, žes duši mou uchránil smrti, †

mé nohy pádu, že dál mohu kráčet *

před Boží tváří ve světle živých. 

Ant. V Boha doufám a obavy nemám: co proti mně zmůže člověk?

Ant. 3 Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

Žalm 56 (57)
Ranní modlitba v soužení
Tento žalm zpívá o utrpení Páně. (Sv. Augustin)

Smiluj se, Bože, nade mnou se smiluj, *

neboť se k tobě utíkám!

V stínu tvých křídel hledám útočiště, *

až pohroma se přežene.

O pomoc volám k Bohu, Nejvyššímu, *

k Bohu, jenž pro mne činí vše;

ať z nebe zasáhne a pomůže mi, *

mé úkladníky zahanbí!

Svou milostí a věrností *

on zachraňuje život můj.

Já musím spávat uprostřed lvích šelem, *

co dravě lidi hltají.

Jsou jejich zuby oštěpy a šípy *

a jejich jazyk ostrý meč.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *

po celé zemi slávu svou!

Oni mým nohám nastražili léčky, *

oni mou duši sklíčili,

přede mnou přímo kopali mi jámu, *

až do ní sami upadli.

Je odhodláno moje srdce, Pane, †

je odhodláno srdce mé, *

zpívat ti chci a v struny hrát.

Vzhůru má duše! Vzhůru moje harfo! *

Já jitřenku teď probudím.

Slavit tě budu před národy, Pane, *

chválit tě mezi pohany.

Neboť tvá dobrota až k nebi sahá *

a věrnost tvá až do oblak.

Svou vznešenost zjev, Pane, na nebesích, *

po celé zemi slávu svou! 

Ant. Pane, tvá dobrota sahá až k nebi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 5, 16-17

Žijte duchovně a nepropadnete žádostem těla. Tělo totiž touží proti duchu, a duch zase proti tělu. Mezi nimi je vzájemný odpor, takže neděláte, co byste chtěli.

Dobrý jsi, Pane, a dobro konáš.

Vyuč mě ve svých ustanoveních.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale s velkodušnou věrností kráčeli po cestě tvých přikázání. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky