23. duben 2024

Sv. Vojtěcha, biskupa a mučedníka
Svátek
(hlavního patrona pražské arcidiecéze)

Pocházel z českého knížecího rodu Slavníkovců. Narodil se kolem roku 956 na hradě Libici. Devět let (972-981) strávil v Magdeburku v blízkosti arcibiskupa Adalberta, který mu při biřmování dal své jméno. Roku 981 přijal kněžské svěcení z rukou prvního pražského biskupa Dětmara a po jeho smrti nastoupil na jeho místo (983). Do jeho diecéze patřilo kromě Čech a Moravy také Slezsko, část jižního Polska a dnešního Slovenska. Horlivě usiloval o odstranění různých dobových zlořádů, a tím proti sobě poštval část kléru a některé mocné šlechtice. Proto požádal, aby byl zproštěn úřadu a vstoupil v Římě do benediktinského kláštera (990). Na přání papeže se vrátil do Prahy (992) a založil benediktinský klášter v Břevnově. Při návratu z druhého pobytu v Římě dostal zprávu o vyvraždění svého rodu (995) a odešel hlásat evangelium pohanským Prusům (996). Jeho misionářská činnost však skončila hned na samém začátku: sedm Prusů ho 23. IV. 997 probodlo svými oštěpy. Z Hnězdna, kde byl pohřben, byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy (1039).

Ranní chvály

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Už zasvitl nám vzácný den,

v němž mučedník se slavným stal,

když jako sluncem rozzářen,

pevněji svou vlast s nebem spjal.

Zdráv budiž, reku vítězný,

tys v triumfu byl v nebe vzat

a tam ve sboru blažených

nám neustávej pomáhat.

Svou mocí jako Eliáš

jsi zvlažoval zem vyprahlou.

Milostí, kterou oplýváš,

svlaž naši duši malátnou.

Doprovoď všechny ovce své

na svěží Boží pastviny,

dej, ať kmen révy nebeské

je prohnut plody těžkými.

Zalitá setba potem tvým,

z tvé krve předtím vyrostlá,

dej, ať pod sluncem Otcovým

k radosti Boží Matky zrá.

Když v Bohu tvou čest slavíme

zpěvem, jenž prýští z vděčnosti,

dej ať v tvých stopách kráčíme

a dosáhnem tvých radostí.

To, vlídný Otče, dej nám ty

i Synu stejné podstaty,

jenž s Duchem, který těší nás,

nad světem vládneš v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Objal smrt přítelkyni a rozpjal ruce v podobu kříže, jejž následoval a miloval, aleluja.

Žalm 62 (63), 2-9
Duše žízní po Bohu
Hledá Boha, kdo odkládá skutky temnoty.

Pane, můj Bože, tebe jen hledám, *

po tobě žízní celá má duše,

po tobě umdlévá touhou mé tělo, *

tak jako vyprahlá žíznivá země.

Tolik tě toužím ve svatyni spatřit, *

abych moh’ vidět tvou moc a tvou slávu!

Vždyť tvá milost je lepší než život, *

proto mé rty ti zpívají chválu.

Tak tě chci velebit, co živ budu, *

ve jménu tvém jenom ruce spínat.

Duše má bude jak morkem se sytit, *

jásavě budou tě chválit má ústa.

Když v lůžku za noci na tebe myslím, *

rozjímám o tobě za nočních bdění,

neboť ty stal ses mi pomocníkem, *

v stínu tvých křídel radostně plesám.

Přilnul jsem k tobě celou svou duší, *

ty mě svou pravicí podpíráš mocně. 

Ant. Objal smrt přítelkyni a rozpjal ruce v podobu kříže, jejž následoval a miloval, aleluja.

Ant. 2 Tělo padlo a přimklo se k matce zemi, svatá duše šťastně vešla do říše života, aleluja.

Kantikum
Všechno tvorstvo chválí Boha

Dan 3, 57-88. 56

Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte. (Zj 19, 5)

Velebte Pána, vy díla Páně, *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Velebte Pána, andělé Páně, *

nebesa nebes, velebte Pána!

Velebte Pána, nebeské vody, *

mocnosti všechny, velebte Pána!

Velebte Pána, měsíci, slunce, *

vy hvězdy na nebi, velebte Pána!

Velebte Pána, vy deště a rosy, *

bouře a vichry, velebte Pána!

Velebte Pána, ohni a žáre, *

mrazy a vedra, velebte Pána!

Velebte Pána, lijáky, sněhy, *

ledy a zimy, velebte Pána!

Velebte Pána, sněhy a jíní, *

vy dny a noci, velebte Pána!

Velebte Pána, světlo i temno, *

blesky a mraky, velebte Pána!

Okrsku zemský, zvelebuj Pána, *

věčně jej chval a oslavuj jej!

Velebte Pána, vy hory a vrchy, *

všechno, co na zemi pučí, chval Pána!

Velebte Pána, prameny vody, *

moře a řeky, velebte Pána!

Velebte Pána, zvířata moří, †

jakož i vše, co se ve vodách hýbe, *

nebeští ptáci, velebte Pána!

Pána chval, zvěři divá i krotká, *

rody všech lidí, velebte Pána!

Izrael ať vždy jen velebí Pána: *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Velebte Pána, vy kněží Páně, *

sluhové Boží, velebte Pána!

Chvalte jej, věrní, duší i duchem, *

zbožní a pokorní srdcem ho chvalte!

Velebte Pána, Ananiáši, Azariáši a Misaeli, *

věčně ho chvalte a oslavujte!

Otce i Syna i Svatého Ducha *

velebme věčně a oslavujme.

Pane, tys veleben na klenbě nebes, *

na věky chválen a oslavován.

Na konci tohoto kantika se nepřipojuje zakončení Sláva Otci.

Ant. Tělo padlo a přimklo se k matce zemi, svatá duše šťastně vešla do říše života, aleluja.

Ant. 3 Blažený člověk, jejž objala rajská sláva, aby poznal, co připravil Bůh těm, kdo ho milují, aleluja.

Žalm 149
Jásot svatých
Synové církve, synové nového lidu, ať jásají nad Kristem, svým králem. (Hésychios)

Zazpívejte Pánu novou píseň, *

ať zní jeho chvála v obci zbožných!

Izrael ať raduje se z Tvůrce, *

děti Siónu ať krále chválí!

Slaví jeho jméno v chorovodech, *

na bubny a citery mu hrají!

Pán v svém lidu našel zalíbení, *

vítězstvím on věnčí ponížené.

Ať se věrní mocně zaradují, *

ať i na svých ložích zaplesají!

V hrdle svém ať Boží chválu mají, *

v ruce jílec dvousečného meče,

aby mohli pohanům se pomstít, *

aby vyřkli tresty nad národy,

uvázali v pouta jejich krále, *

do okovů jejich přední muže,

naplnili na nich psané právo. *

To je oslavou všech jeho zbožných. 

Ant. Blažený člověk, jejž objala rajská sláva, aby poznal, co připravil Bůh těm, kdo ho milují, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13, 7

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Svatí vždycky zůstávají spojeni pouty nepřemožitelné lásky s těmi, kdo žijí na zemi. * Aleluja, aleluja. Svatí.

Razí jim bezpečnou cestu ke spáse. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Svatí.

ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM

Ant. k Zachariášovu kantiku Chvalme Krista, našeho Pána, že posiloval svatého biskupa Vojtěcha, aby mu vydával svědectví v utrpení, aleluja.

PROSBY

S vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i příkladem vedli tvůj lid k tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k věčnému životu.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys naplnil svatého biskupa Vojtěcha touhou po spáse duší a posilovals ho, aby svou věrnost potvrdil mučednickou smrtí; na jeho přímluvu pomáhej biskupům a kněžím, aby svědomitě konali svou službu, a lid, kterýs jim svěřil, posiluj, ať ochotně kráčí cestou, kterou ho jeho pastýři vedou. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky