Narodila se na hradě Metole v Itálii v roce 1287. Už od narození byla slepá a tělesně postižená. Rodiče se za ni styděli a až do jejích šestnácti let ji skrývali doma. O její výchovu se starala chůva a hradní kaplan, který rozpoznal inteligenci dítěte a postupně ji vedl k Božím tajemstvím a k rozhodnutí cele se zasvětit Kristu. Aby se jí rodiče zbavili, zavřeli ji jako rekluzu několik kilometrů od hradu. Později ji odvezli do Città [Čita] di Castello a tam ji opustili. Ujaly se jí některé křesťanské rodiny ve městě a posléze ji mezi sebe přijaly terciářky sv. Dominika. Markéta byla přes všechny své neduhy aktivní – navštěvovala vězně, pomáhala nemocným, utěšovala umírající. Vynikala v modlitbě, naučila se nazpaměť celý žaltář i jiné modlitby. Z modlitby a každodenní účasti na eucharistii čerpala světlo a sílu. Zemřela 13. dubna 1320. Od roku 1424 je její tělo uloženo v kostele sv. Dominika v Citta di Castello. Její kult potvrdil 6. dubna 1675 papež Klement X.
Ranní chvály
Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Jitřenka rdí se růžemi,
nebesa zvučí písněmi,
zní světem jásot vítězný,
úpí jen žalář pekelný.
Vždyť statečný a mocný král,
jenž síly smrti pošlapal
a brány pekel vyvrátil,
nám hříšným viny odpustil.
Ač zavalen byl balvanem
a silnou stráží obklopen,
hle, Vítěz vyšlý ze hrobu
jde v triumfálním průvodu.
Je konec všemu úpění,
bezmocný nářek peklem zní:
Náš Pán už z mrtvých slavně vstal,
jak zářný anděl zvěstoval.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
Ve všední dny po velikonočním oktávu je možné použít následující hymnus:
Ať novým Jeruzalémem
sladce zní nové písně jen,
když ctíme zbožnou účastí,
velikonoční slavnosti.
Vždyť vítězný Lev – Kristus vstal,
řetězy draka připoutal
a hlasem jasně zaznělým
navrátil život zemřelým.
Když vyrval z jícnu podsvětí
kořist, hle z temnot zajetí
vysvobozených sboryjdou
za Kristem v říši zářivou.
tam slaví triumfální vjezd,
s poctami všemi vítán jest,
zdejší vlast s nebes otčinou
sjednotil v obec jedinou.
V pokore mu čest vzdávejme,
jej, bojovníci, vzývejme,
ať v nejjasnějším sídle svém
vykáže místa i nám všem.
Buď věčně, Kriste, věrným svým
plesáním velikonočním.
Nás, milostí tvou vzkříšené,
vem k oslavě své vítězné.
Ježíši, každý tvor tě chval,
neboť jsi slavně z mrtvých vstal,
i Otce, Ducha milosti
ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.
PSALMODIE
Ant. 1 Blažíš mě, Pane, svými skutky, já plesám nad dílem tvých rukou, aleluja.
Dobré je oslavovat Pána, *
opěvat, Nejvyšší, tvé jméno,
zrána tvou milosrdnost hlásat, *
za noci potom tvoji věrnost
s desítistrunnou harfou, s lyrou *
a s chvalozpěvy při citeře.
Blažíš mě, Pane, svými skutky, *
já plesám nad dílem tvých rukou.
Jak, Pane, skvělá jsou tvá díla, *
jak myšlenky tvé přehluboké!
Nerozumný to nepochopí, *
bláhový pro to nemá smysl.
Ať jako plevel bují hříšní, *
ať vzkvétají, kdo pášou křivdy,
to všechno jim je k věčné zkáze: *
ty však jsi navždy svrchovaný!
Neboť hle, tvoji nepřátelé, †
tví nepřátelé, Pane, zhynou, *
bezbožní budou rozprášeni.
Mně jsi dal sílu tuřích rohů, *
olejem čerstvým pomazals mě.
Zvysoka shlížím na odpůrce, *
naslouchám řečem pomlouvačů.
Jak palma vzkvete spravedlivý, *
vzroste jak libanonský cedr.
Kdo vsazeni jsou v domě Páně, *
pokvetou na nádvořích Božích.
Ponesou ovoce i v stáří, *
zůstanou šťavnatí a svěží
a budou svědčit: Pán je věrný, *
je skála má, je právo samo! △
Ant. Blažíš mě, Pane, svými skutky, já plesám nad dílem tvých rukou, aleluja.
Ant. 2 Já život beru i dávám, zraňuji i uzdravuji, aleluja.
Dt 32, 1-12
Poslyšte, nebesa, co chci říci, *
země, naslouchej slovům mých úst.
Ať má nauka padá jak déšť, *
má slova ať kanou jak rosa,
jak lijavec na zeleň, *
jak vláha na trávu;
jméno Páně chci vzývat, *
vzdejte čest našemu Bohu!
Boží díla jsou dokonalá, *
a všechny jeho cesty spravedlivé.
Bůh je věrný, není v něm klamu, *
je spravedlivý a přímý.
Ti, kdo proti němu hřešili, nejsou jeho syny, *
je to pokolení zlé a zvrácené.
Takhle se Pánu odvděčuješ, *
lide pošetilý a nerozumný?
Což on není tvůj Otec, *
který tě učinil, stvořil a vyvolil?
Jen vzpomeň na dávné dny, *
jen pomysli na jednotlivá pokolení!
Ptej se svého otce, a on ti poví, *
ptej se svých starců, a oni ti řeknou:
Když Nejvyšší rozděloval národy, *
když odděloval syny Adamovy,
stanovil hranice národů *
podle počtu synů praotce Izraele;
údělem Páně je jeho lid, *
Jákob je jeho dědičným podílem.
Nalezl ho na poušti, *
na místě hrůzy a v stepní pustině,
zahrnul ho přízní a odchoval, *
opatroval jak zřítelnici svého oka.
Jak orel volá k letu svá mláďata *
a nad nimi poletuje,
tak nad ním široce rozepjal křídla *
a nosil ho na svých perutích.
Pán sám ho vedl *
a nebyl s ním žádný cizí bůh. △
Ant. Já život beru i dávám, zraňuji i uzdravuji, aleluja.
Ant. 3 Slávou a ctí jsi ověnčil svého Pomazaného, aleluja.
Pane, náš vladaři, †
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno, *
velebnost svou jsi rozestřel po celém nebi!
Navzdory odpůrcům †
už v ústech dětí a batolat zjednal sis chválu, *
že musí zmlknout, kdo zná jen záští a pomstu.
Hledím-li na tvá nebesa, dílo tvých prstů, *
anebo na měsíc, na hvězdy, jak jsi je stvořil:
co tu je člověk – a přesto na něho myslíš! *
Co tu je smrtelník – přesto se o něho staráš!
Učinil jsi ho jen o málo menším, než andělé jsou, *
ověnčil jsi ho slávou a ctí;
jeho jsi učinil vládcem nad dílem rukou svých, *
všechno mu k nohám položil:
ovce a dobytek všechen a navíc i polní zvěř, †
na nebi ptáky a v moři ryby a vůbec vše, *
co jen se hemží stezkami vod.
Pane, náš vladaři, *
podivuhodné je po celé zemi tvé jméno. △
Ant. Slávou a ctí jsi ověnčil svého Pomazaného, aleluja.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Řím 14, 7-9
Žádný z nás nežije sám sobě ani neumírá sám sobě. Neboť žijeme-li, žijeme pro Pána, umíráme-li, umíráme pro Pána. Ať tedy žijeme nebo umíráme, patříme Pánu. Vždyť právě proto Kristus umřel a vstal k životu, aby se stal Pánem nad mrtvými i nad živými.
KRÁTKÉ RESPONSORIUM
Pán vstal z hrobu. * Aleluja, aleluja. Pán.
Ten, který pro nás visel na kříži. * Aleluja, aleluja. Sláva Otci. Pán.
ZACHARIÁŠOVO KANTIKUM
Ant. k Zachariášovu kantiku Pokoj vám! To jsem já! Aleluja. Nebojte se! Aleluja.
PROSBY
Kristus nám zvěstoval věčný život. Otevřme mu své srdce a prosme ho:
Pane, kéž nám tvé vzkříšení přinese hojnost milostí.
Věčný Pastýři, pohleď na svůj lid, který se probouzí do nového dne,
a nasyť nás pravým pokrmem svého slova a chleba.
Učiň, ať oddaně nasloucháme tvému hlasu,
aby nás neuchvátil vlk ani nezradil námezdník.
Ty působíš v těch, kdo hlásají tvé jméno, a potvrzuješ jejich slova,
dej, ať svědčíme o tvém vzkříšení celým svým životem.
Buď naší radostí, kterou nám nikdo nevezme,
abychom odložili smutek hříchu a žili nadějí věčného života.
Otče náš.
MODLITBA
Bože, tys blahoslavené Markétě vynahradil světlo přirozené božským světlem vnitřním, aby mohla osvíceným zrakem srdce nazírat tebe jediného; buď, prosíme, světlem našich očí, abychom byli zbaveni temnot tohoto světa a došli do věčného jasu nebeské vlasti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky