28. srpen 2024

Sv. Augustina, biskupa a učitele církve
Svátek
pro dominikány (OP)

Svatý Augustin (354-430) byl biskupem v Hippu v severní Africe. Díky svému velkému teologickému dílu se řadí mezi čtyři velké učitele západní církve. Jedním z jeho spisů, byť ve srovnání s ostatními spisy nepatrným, je řehole s názvem Regula ad servos Dei, která obsahuje pokyny pro společný život komunity řeholníků. Tato řehole se stala zvlášť oblíbenou ve 12. a 13. století. V roce 1215 se v Toulouse vytvořila kolem svatého Dominika komunita šestnácti bratří, kteří se podíleli na Dominikově apoštolském díle. Toulouský biskup Fulco tuto iniciativu podpořil a dovolil všem bratřím kázat v toulouské diecézi. Dominik však chtěl, aby jeho společnost byla schválena samotným papežem. Využil příležitosti, když se jako průvodce biskupa Fulca účastnil 4. Lateránského koncilu v Římě a společně s Fulcem požádali papeže Inocence III., aby společenství potvrdil jako řád. Papež jim dal ústní souhlas, ale nechtěl jednat proti rozhodnutí koncilu, který zakázal zakládání nových řeholí. Proto Dominikovi doporučil, aby si vybral některou z již existujících řeholí. Po návratu Dominika z Říma se bratři na první řádové kapitule na jaře roku 1216 rozhodli pro řeholi sv. Augustina. Na podzim roku 1216 se Dominik znovu vydal do Říma s žádostí o definitivní potvrzení řádu. Inocencův nástupce a pokračovatel Honorius III. pak 22. prosince 1216 vydal bullu, jíž potvrdil toulouský klášter a tím i novou řeholní organizaci. 26. ledna 1217 schválil novátorskou koncepci svatého Dominika a potvrdil jeho společnost jako „řád, který bude nazýván a stane se Řádem kazatelským“.

Sexta

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jsi mocný vládce, věrný Bůh,

sám stanovíš všech věcí řád,

smí slunce vzejít z ranních mlh

a za poledne žhavě hřát.

Ztlum nebratrských různic žár,

zchlaď žhoucí krve temný vír,

ztiš stálý hmoty s duchem svár,

dej zdraví tělu, srdci mír!

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

Nebo:

Teď Pánu chvály zpívejme

z hloubi své duše plamenné,

vždyť k polednímu blízký čas

k modlitbám volá všechny nás.

V něm nabízena věrným jest

té pravé spásy sláva, čest,

oběť Beránka čistého

teď na kříž povýšeného.

Ona paprsky skvoucími

i polední žár zastíní.

Tou Boží září blaživou

proniknout chceme duši svou.

Ať sláva Bohu Otci zní,

i tobě, Synu jediný,

i Duchu, který těší nás,

po všechny věky v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Vůči těm, kdo nejsou křesťané, se chovejte rozvážně a hleďte v té věci využít vhodné příležitosti.

Žalm 122 (123)
Bůh je naděje svého lidu
Dva slepí... začali křičet: „Pane, smiluj se nad námi, synu Davidův!“ (Mt 20, 30)

Pozdvihuji oči k tobě, *

který trůníš na nebi.

Jako oči služebníků †

tkvějí na pánových rukou, *

oči služky na své paní,

tak i naše oči hledí †

k Pánu, jenž je naším Bohem, *

ať nám smilování dá.

Smiluj se, Pane, nad námi se smiluj, *

neboť jsme přesyceni pohanou.

Dávno je naše duše přesycena *

posměchem boháčů a hanou pyšných. 

Žalm 123 (124)
Naše pomoc je ve jménu Páně
Pán řekl Pavlovi: „Neboj se... protože já jsem s tebou.“ (Sk 18, 9-10)

Kdyby se nás nebyl zastal Pán *

– takto ať se vyzná Izrael –

kdyby se nás nebyl zastal Pán, *

když se lidé vrhli proti nám,

pohltili by nás zaživa. *

Proti nám když vzplanul jejich vztek,

vody by nás byly odnesly, *

valil by se přes nás divý proud,

přes nás by se byly valily, *

rozbouřené vody vzedmuté.

Chvála Pánu, že nás nevydal *

jejich dravým zubům za kořist!

Duše vyvázla jak z léčky pták, *

roztrhla se síť, jsme svobodni!

Naše pomoc je ve jménu Páně, *

který stvořil nebesa i zem. 

Žalm 124 (125)
Bůh chrání svůj lid
Pokoj a milosrdenství přijde na pravé Boží Izraelity. (Gal 6, 16)

Důvěru kdo v Pána mají *

jsou jako hora Sión,

která nikdy nekolísá, *

trvá na věky.

Jako hory obklopují *

celý Jeruzalém,

tak Pán objímá svůj národ *

dnes i na věky.

Dědičnou zem spravedlivých *

hříšní nepodrží,

aby ani spravedliví *

po zlu nesáhli.

Dobře, Pane, čiň všem dobrým *

a všem upřímným!

Ty však, co se dají strhnout *

na nerovné cesty,

smeť i se zločinci, Pane! *

Pokoj s Izraelem! 

Ant. Vůči těm, kdo nejsou křesťané, se chovejte rozvážně a hleďte v té věci využít vhodné příležitosti.

KRÁTKÉ ČTENÍ

2 Tim 4, 1-2

Zapřísahám tě před Bohem a před Kristem Ježíšem, který bude soudit živé i mrtvé, při jeho slavném příchodu a království: Hlásej slovo! Přicházej s ním, ať je to vhod či nevhod, usvědčuj, zakazuj, povzbuzuj s všestrannou trpělivostí a znalostí nauky.

Nestydím se za evangelium.

Jím se projevuje Boží moc a přináší spása.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, ve své nevýslovné moudrosti jsi vyvedl svatého Augustina z temnoty bludů ke světlu pravdy evangelia; radujeme se z tvého milosrdenství a prosíme tě: na jeho přímluvu nám dej sílu k nápravě našeho života. Skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky