7. srpen 2024

Sv. Sixta II., papeže, a druhů, mučedníků
nezávazná památka

Císař Valerián vydal (257) příkaz, aby biskupové, kněží a jáhnové byli popravováni bez soudního přelíčení ihned po dopadení. Věřícím laikům měl být zkonfiskován majetek a pokud byli císařskými úředníky, měli být odsuzováni k nuceným pracím. V té době se stal papežem římský kněz Sixtus, o němž jeho současník, sv. Cyprián, napsal, že byl dobrý a mírumilovný. Když 6.VIII.258 slavil bohoslužby v kapli Kalistových katakomb, byl zabit přímo na svém biskupském stolci. Spolu s ním byli sťati také čtyři jeho jáhnové (Januárius, Magnus, Vincenc a Štěpán). Další dva římští jáhnové (Felicissimus a Agapit) byli usmrceni téhož dne v sousedních katakombách a poslední z nich, arcijáhen Vavřinec, po krutém mučení o čtyři dni později. Teprve po roce se odvážili skrývající se římští kněží zvolit nového papeže (Dionýsia) a po císařově smrti (260) nastala pro křesťany doba 40 let poměrného klidu.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce lidstva, Kriste, světa Tvůrce,

Vládce nad vládci, obávaný Soudce,

slyš naše prosby, jež s chválami tvými

laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,

dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,

nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní

nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,

dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,

by každý náš čin sloužil neustále

k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé

svým božským ohněm uchovej nás bdělé,

ať všichni lampy ve svých rukou máme

v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci

i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,

ať také Ducha, rovného jim mocí,

ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,

radosti světa, dobro nekonečné,

přišel jsi krví svou nás vykoupiti

z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,

dej naší víře stále jasně hořet,

nauč nás přinést z čisté lásky k bližním

vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,

přemožen silou, která proudí z tebe,

ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,

seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,

i tobě, Synu, z Otce narozený,

s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí

nad světy všemi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I

Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *

abych se neprohřešil jazykem;

a pokud bude bezbožník stát blízko, *

budu svá ústa držet na uzdě.

Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *

ale má bolest jen se zjitřila,

srdce se v těle prudce rozpálilo. †

Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *

a já jsem musil nahlas promluvit:

„Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †

a jakou míru dní mám před sebou, *

ať poznám tak svou pomíjejícnost.“

Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †

v tvých očích je můj život jako nic, *

a každý člověk jenom jako dech,

jen jako stín se tady člověk mihne, †

jen jako dech je všechno bohatství, *

jež hromadí, a neví pro koho. 

Ant. Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *

Jen k tobě upínám svou naději.

Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *

bláznům mě nenechávej na posměch!

A teď už mlčím, ústa neotevřu, *

protože všechno je tvé řízení.

Odejmi ode mne své navštívení! *

Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

Člověka za hřích postihuješ trestem †

a ničíš jeho nádheru jak mol: *

je každý člověk jenom jako dech.

Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †

nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *

poutník jak všichni moji otcové.

Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *

dříve než odejdu a zaniknu. 

Ant. Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

Co ty tak silácky se chlubíš *

špatností vůči zbožným?

Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *

jazyk máš jako břitvu.

Zlo ti je milejší než dobro, *

lež je ti víc než pravda.

Máš rád jen zraňující slova, *

jazyku pomlouvačný!

Bůh zato zahubí tě navždy, †

ze stanu vyvleče tě, *

ze země živých vytne.

Dobří to spatří plni bázně, *

on sám jim bude pro smích:

„Hle člověk, který nechtěl v Bohu *

hledat své útočiště,

jen v majetek svůj doufal, *

na ničemnosti stavěl.“

Já však se jak strom olivový *

zelenám v domě Božím,

spoléhám vždy a stále *

na Boží slitování.

Navždy ti budu vzdávat díky *

za toto tvoje dílo,

tvé jméno před věrnými chválit *

za tvoji dobrotivost. 

Ant. Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Doufám, Pane, z duše doufám.

Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Amosa

9,1-15

Záchrana spravedlivých

Viděl jsem Pána

stát nad oltářem.

Řekl: „Udeř do hlavice sloupu,

až se zachvějí prahy chrámu;

všem jim rozbij hlavu,

i posledního z nich zabiji mečem;

kdo by z nich chtěl utéci, neuteče,

a kdo by se chtěl zachránit, nezachrání se.

Kdyby sestoupili do podsvětí,

i odtamtud je má ruka vyvede;

i kdyby vstoupili na nebe,

i odtamtud je svrhnu.

I kdyby se skryli na vrcholu Karmelu,

i tam je vyhledám a vezmu;

i kdyby se skryli před mýma očima

v hlubinách moře,

poručím tam hadu, a ten je uštkne;

i kdyby odešli do vyhnanství,

hnáni svými nepřáteli,

poručím tam meči, a ten je pobije;

upřu na ně svůj zrak

k neštěstí, a ne ke štěstí.“

Pán, Hospodin zástupů,

se dotýká země, a ta se třese;

budou na ní naříkat všichni obyvatelé.

Celá jako Nil vystupuje z břehů

a opadává jak egyptská Řeka.

Hospodin staví na nebi stupně svého trůnu,

na zemi zakládá svou klenbu;

volá mořské vody

a vylévá je na zemský povrch

– jeho jméno je Hospodin.

„Synové Izraele,

copak nejste pro mě jako synové Kuše?

– praví Hospodin.

Nevyvedl jsem Izraele

z egyptské země,

Filišťany z Kaftoru

a Aramejce z Kiru?

Hle, oči Pána, Hospodina, se upírají

na hříšné království;

zničím ho

z povrchu země;

ale přece Jakubův dům

nevyhladím docela

– praví Hospodin.

Neboť hle, já poručím

a zatřesu mezi všemi národy Izraelovým domem,

jako se pšenice vytřásá v řešetu,

že ani zrníčko nepadne na zem.

Mečem zahynou všichni hříšníci mého národa,

kteří říkají: 'Nás zhouba nestihne, nepotká!'

V ten den zbuduji

rozpadlou Davidovu chýši,

její trhliny zazdím,

zbořeniny obnovím,

jak za dávných dnů ji vystavím,

aby ovládli to,

co zbylo z Edomu,

a všechny národy,

které jsou nazvány podle mě

– tak praví Hospodin, který to způsobí.

Hle, přicházejí dny

– praví Hospodin –

kdy oráč zastihne žence,

kdo šlape hrozny, zastihne rozsévače,

hory budou oplývat mladým vínem

a všechny pahorky se rozvlní obilím.

Změním osud svého izraelského lidu,

zpustošená města si vystaví a osídlí je,

vysadí vinice a z nich budou pít víno,

založí si zahrady a z nich budou jíst plody.

Zasadím je do jejich země,

nikdo už je nevyrve

z půdy, kterou jsem jim dal!“

– praví Hospodin, tvůj Bůh.

RESPONSORIUM

Srov. Sk 15,17.16.14.15

Budou mě hledat všechny národy, které znají mé jméno. * Vrátím se a znovu postavím Davidovu chýši, praví Pán.

Bůh udělal první krok, když si chtěl z pohanů získat lid pro sebe, jak je psáno: * Vrátím se.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Cypriána, biskupa a mučedníka, biskupu Sukcessovi

(Epist. 80: CSEL 3,839-840)

Víme, že vojáci Kristovi nezahynou, ale dojdou slávy

Že jsem vám ihned nenapsal, nejmilejší bratře, bylo způsobeno tím, že všichni klerici byli vystaveni úderu pronásledování a naprosto nemohli odtud odejít; všichni byli velkodušně odhodláni získat od Boha nebeskou slávu. Sděluji vám však, že se vrátili ti, které jsem poslal do Říma, aby nám přinesli pravdivou zprávu o tom, jaké rozhodnutí bylo o nás učiněno, ať je to cokoli. Koluje totiž mnoho různých nezaručených pověstí.

Pravda je však toto: Valerián poslal senátu výnos, aby byli ihned popraveni biskupové, kněží a jáhni; senátoři, významné osobnosti a římští šlechtici mají ztratit hodnosti a být zbaveni statků, a zůstanou-li i po odnětí majetku křesťany, mají být sťati; ženám z vyšších vrstev se zabaví majetek a budou poslány do vyhnanství; lidem od císařského dvora, kteří se dříve hlásili ke křesťanství nebo se k němu hlásí nyní, se zabaví majetek, sepíše se jejich případ a budou posláni v poutech na císařské statky.

Císař Valerián připojil k svému výnosu také opis dopisu, který o nás poslal představeným provincií. Na příchod toho dopisu denně čekáme; jsme s pevnou vírou připraveni snášet utrpení a doufáme, že s pomocí a milostí Pána dosáhneme koruny věčného života. Vězte, že Sixtus byl popraven 6. srpna na pohřebišti a spolu s ním čtyři jáhni. Na toto pronásledování denně naléhají i římští prefekti; ty, kdo jsou jim předvedeni, dávají popravit, a jejich jmění propadne do císařské pokladny.

Prosím vás, oznamte to také ostatním našim kolegům; ať všude povzbuzují a posilují bratry a připravují je na duchovní zápas, aby žádný z našich nemyslel víc na smrt než na nesmrtelnost. Ať jsou v živé víře ze všech sil oddáni Pánu a spíše ať se při tomto vyznání radují, než aby se báli; vždyť vědí, že vojáci Boží a Kristovi přitom nezahynou, ale dojdou slávy.

Přeji si, bratře nejmilejší, aby ses měl stále dobře v Pánu.

RESPONSORIUM

2 Kor 4,11; Žl 43 (44),23

Jsme stále vydáváni zaživa na smrt pro Ježíše, * aby Ježíšův život byl patrný na našem smrtelném těle.

Pro tebe, Pane, stále nás pobíjejí, jednají s námi jak s jatečním stádem. * Aby.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, tys dal svatému Sixtovi a jeho druhům odvahu a sílu, aby pro zachování věrnosti tvému slovu a pro svědectví o tvém Synu neváhali položit svůj život; prosíme tě, posiluj nás milostí Ducha Svatého, abychom i my tvé slovo s vírou přijímali a statečně vyznávali. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky