11. prosinec 2024

Středa, doba adventní, 2. týden
2. týden žaltáře

Nona

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Svět celý v pohyb uvádíš,

ač v sobě trváš beze změn,

sám vodíš slunce oblohou

a v různé doby dělíš den.

Ach, rozsviť jasný večer nám,

až nakloní se žití běh,

a svatou smrtí ke slávě

nás do věčnosti vkročit nech.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Maria se zarazila a řekla: Jaké je to pozdravení? Bez porušení panenství mám porodit Krále.

Žalm 118 (119), 57-64
VIII – ח (Chet)

Pán je můj úděl. Takto jsem slíbil: *

že tvoje slovo uchovám provždy.

Jen po tvé milosti ze srdce toužím, *

smiluj se nade mnou dle svého slibu.

Přemýšlím o cestách, po kterých kráčím, *

řídím své nohy k tvým přikázáním.

Chvatně se snažím a nechci váhat, *

abych tvé předpisy zachovával.

I když mě do léček lapají hříšní, *

já na tvůj zákon nezapomínám.

V půlnoci vstávám, abych tě chválil *

za tvoje spravedlivé soudy.

Jsem přítel všech, kdo mají tě v úctě, *

všech, kdo dbají tvých nařízení.

Země je plna tvé milosti, Pane, *

nauč mě tomu, cos ustanovil. 

Žalm 54 (55), 2-15. 17-24
Proti zrádnému příteli
Ježíše se zmocnila hrůza a úzkost. (Mk 14, 33)
I

Nakloň, Bože, sluch k mé modlitbě, *

nestraň se mých úpěnlivých proseb,

slyš mě pozorně a vyslyš mě, *

neklidný jsem ve své sklíčenosti.

Zděšený jsem křikem nepřátel, *

útiskem a zlobou bezbožníků.

Rozpoutali zhoubu proti mně, *

zuřivě se na mne osopují.

Srdce se mi v prsou tetelí, *

úzkost smrtelná mě zachvátila.

Padá na mě strach a zděšení, *

leží na mně nevýslovná hrůza.

Říkám si: „Mít křídla holubí, *

uletěl bych, až bych došel klidu.“

Uletěl bych rád co nejdále, *

noclehem bych zůstal někde v poušti.

Vyhledal bych si tam útulek †

na ochranu před divokým vichrem, *

před bouřením jejich hrdel, Pane,

před záplavou jejich jazyků. *

V městě vidím násilí a sváry.

Ve dne v noci brousí kolem něj, †

po hradebních zdech je obcházejí, *

uvnitř vládne bezpráví a útisk.

V jeho středu číhá záhuba, *

klam a křivda z tržišť neodchází. 

II

Kdyby potupil mě nepřítel, *

křivdu od něj dovedl bych snášet;

kdyby na mě tak zle dotíral, *

kdo mě nenávidí, schoval bych se.

Tys však to byl, člověk jako já, *

ty, můj blízký důvěrník a přítel!

Slasti přátelství jsme ty a já *

prožívali spolu v domě Páně.

Já však budu k Pánu volat dál, *

Pán se smiluje a zachrání mne.

Večer, za jitra i v poledne *

budu kvílet z hloubi svého srdce.

On mé naříkání vyslyší, *

vysvobodí pokojně můj život.

Neboť lučištníci blízko jsou, *

z blízkosti už na mne dotírají.

Ismael a Jaalam a ti, *

kteří obývají na východě,

na výměnu nepřistupují, *

neboť odmítají bát se Boha.

Každý proti jeho přátelům *

zdvíhá ruku, znesvěcuje smlouvu.

Nad máslo je hladší jeho řeč, *

ale v srdci hotoví se k boji;

slova lahodnější oleje, *

ale jsou to vytasené meče.

Svěř se Pánu ve své nesnázi, †

on tě zachová a nedopustí, *

aby spravedlivý padl navždy.

Je však, Pane, svrhneš do hrobu, *

že se muži krvaví a lstiví

nedožijí půlky života! *

Kdežto já jen v tebe důvěřuji. 

Ant. Maria se zarazila a řekla: Jaké je to pozdravení? Bez porušení panenství mám porodit Krále.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Dan 9, 19

Pane, slyš! Pane, odpusť! Pane, pozoruj a jednej, neváhej: kvůli sobě, můj Bože! Vždyť tvé jméno má tvé město i tvůj lid!

Přijď, Pane, a neprodlévej.

Zbav svůj lid jeho provinění.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, ty nám přikazuješ, abychom připravili cestu našemu Spasiteli; posiluj všechny, kdo toužebně očekávají jeho příchod, aby je nepřemohla únava a duchovní malátnost. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky