4. září 2024

Středa, mezidobí, 22. týden
2. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

V noci a časně ráno:

Zachránce lidstva, Kriste, světa Tvůrce,

Vládce nad vládci, obávaný Soudce,

slyš naše prosby, jež s chválami tvými

laskavě přijmi.

Pějem ti chvály ještě v noční době,

dopřej, ať jsou vždy milé zvláště tobě,

nás, Zdroji světla, osvěž a zbav tísní

nebeskou písní.

K šlechetným skutkům uděl nám dny přejné,

dej život, jejž nám zlá smrt neodejme,

by každý náš čin sloužil neustále

k věčné tvé chvále.

Zapal nám s ledvím naše nitro celé

svým božským ohněm uchovej nás bdělé,

ať všichni lampy ve svých rukou máme

v nichž světlo plane.

Stejná buď sláva nebeskému Otci

i tobě, dobrý Vládce, Spasiteli,

ať také Ducha, rovného jim mocí,

ctí vesmír celý. Amen.

Během dne:

Kriste, ty světlo, lásko, naše žití,

radosti světa, dobro nekonečné,

přišel jsi krví svou nás vykoupiti

z pout smrti věčné.

Do srdcí vlej nám lásku ohněm živým,

dej naší víře stále jasně hořet,

nauč nás přinést z čisté lásky k bližním

vždy každou oběť.

Ať se už od nás vzdálí zloduch zrádný,

přemožen silou, která proudí z tebe,

ať sídlí stále tvůj Svatý Duch s námi,

seslaný z nebe.

Buď věčná sláva vzdána Bohu Otci,

i tobě, Synu, z Otce narozený,

s nímž vládne Svatý Duch se stejnou mocí

nad světy všemi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Žalm 38 (39)
Prosba těžce nemocného
Tvorstvo bylo podrobeno nicotnosti... kvůli tomu, který ho podrobil. Zůstala však tvorstvu naděje. (Řím 8, 20)
I

Říkal jsem: Dám si na své cesty pozor, *

abych se neprohřešil jazykem;

a pokud bude bezbožník stát blízko, *

budu svá ústa držet na uzdě.

Ztichl jsem, zmlkl, i když nešťasten, *

ale má bolest jen se zjitřila,

srdce se v těle prudce rozpálilo. †

Oheň se vzňal, když jsem tak rozmýšlel, *

a já jsem musil nahlas promluvit:

„Dej mi už, Pane, uvidět můj konec †

a jakou míru dní mám před sebou, *

ať poznám tak svou pomíjejícnost.“

Hle, vyměřils mé dny jen na pídě, †

v tvých očích je můj život jako nic, *

a každý člověk jenom jako dech,

jen jako stín se tady člověk mihne, †

jen jako dech je všechno bohatství, *

jež hromadí, a neví pro koho. 

Ant. Také my uvnitř naříkáme a očekáváme vykoupení našeho těla.

Ant. 2 Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

II

Co tedy, Pane, teď mám očekávat? *

Jen k tobě upínám svou naději.

Zachraň mě od všech křivd a nepravostí, *

bláznům mě nenechávej na posměch!

A teď už mlčím, ústa neotevřu, *

protože všechno je tvé řízení.

Odejmi ode mne své navštívení! *

Vždyť hynu pod tvou pádnou pravicí!

Člověka za hřích postihuješ trestem †

a ničíš jeho nádheru jak mol: *

je každý člověk jenom jako dech.

Slyš můj křik, Pane, vyslechni mou prosbu, †

nemlč k mým slzám, vždyť jsem já tvůj host, *

poutník jak všichni moji otcové.

Odvrať svůj přísný zrak a oddechnu si, *

dříve než odejdu a zaniknu. 

Ant. Slyš můj křik, Pane, nemlč k mým slzám.

Ant. 3 Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Žalm 51 (52)
Proti pomlouvači
Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu. (1 Kor 1, 31)

Co ty tak silácky se chlubíš *

špatností vůči zbožným?

Jen zkázu kuješ, pletichaříš, *

jazyk máš jako břitvu.

Zlo ti je milejší než dobro, *

lež je ti víc než pravda.

Máš rád jen zraňující slova, *

jazyku pomlouvačný!

Bůh zato zahubí tě navždy, †

ze stanu vyvleče tě, *

ze země živých vytne.

Dobří to spatří plni bázně, *

on sám jim bude pro smích:

„Hle člověk, který nechtěl v Bohu *

hledat své útočiště,

jen v majetek svůj doufal, *

na ničemnosti stavěl.“

Já však se jak strom olivový *

zelenám v domě Božím,

spoléhám vždy a stále *

na Boží slitování.

Navždy ti budu vzdávat díky *

za toto tvoje dílo,

tvé jméno před věrnými chválit *

za tvoji dobrotivost. 

Ant. Já vždy a stále spoléhám na Boží slitování.

Doufám, Pane, z duše doufám.

Na tvé slovo vyčkávám.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Jeremiáše

26,1-15

Jeremiáš v nebezpečí smrti, protože předpovídal zkázu chrámu

Na počátku vlády judského krále Jehojakima, syna Jošíjáhova, Hospodin mě oslovil:

„Tak praví Hospodin: Postav se do nádvoří Hospodinova domu a mluv ke všem judským městům, ze kterých přicházejí lidé, aby se klaněli v Hospodinově domě, všecky řeči, které jsem ti přikázal, abys jim řekl; nevynech ani slovo! Snad poslechnou a odvrátí se každý od svého zlého chování, takže mi bude líto seslat neštěstí, kterým je hodlám stihnout pro jejich zlé skutky.

Řekni jim: Tak praví Hospodin: Jestliže mě neposlechnete a nebudete jednat podle mého zákona, který jsem vám dal, nebudete-li poslouchat slova mých služebníků proroků, které k vám ustavičně a usilovně posílám, ale vy je neposloucháte: naložím s tímto domem jako se Silem a toto město vydám jako kletbu všem národům země.“

Kněží, proroci a všichni lidé slyšeli Jeremiáše, když mluvil tato slova v Hospodinově domě. Když pak Jeremiáš domluvil vše, co mu přikázal Hospodin oznámit všemu lidu, chopili ho kněží, proroci a všechen lid s křikem: „Teď musíš umřít! Proč jsi prorokoval v Hospodinově jménu: ‚Jako Silo bude tento dům a město zpustne, že v něm nebude ani jeden obyvatel!‘“

Všichni lidé v Hospodinově domě se srotili proti Jeremiášovi. Když uslyšeli nejvyšší judští úředníci o této věci, odebrali se z královského paláce do Hospodinova domu a posadili se k soudu u vchodu Nové brány Hospodinova domu.

Kněží a proroci pravili nejvyšším úředníkům a všemu lidu: „Tento muž zasluhuje, aby byl odsouzen na smrt, neboť prorokoval proti tomuto městu, jak jste slyšeli na vlastní uši.“

Jeremiáš řekl úředníkům a všemu lidu: „Hospodin mě poslal; abych prorokoval proti tomuto domu a proti tomuto městu všechna slova, která jste slyšeli. Proto nyní napravte své mravy, své skutky a poslouchejte hlas Hospodina, vašeho Boha, a Hospodinovi bude líto seslat neštěstí, kterým vám hrozil. Já sám jsem ve vašich rukou; naložte se mnou, jak za dobré a za správné uznáváte; vězte však, že zabijete-li mě, nevinnou krví zatížíte sami sebe, toto město i jeho obyvatelstvo, neboť mne k vám opravdu poslal Hospodin, abych mluvil do vašich uší všechna tato slova.“

RESPONSORIUM

Jer 26,15; Mt 27,24

Zabijete-li mě, * nevinnou krví zatížíte sami sebe, toto město i jeho obyvatelstvo.

Pilát si před očima lidu umyl ruce a řekl: Nemám vinu na krvi tohoto člověka. * Nevinnou.

DRUHÉ ČTENÍ

Z komentáře kněze Origena k Janovu evangeliu

(Tomus 10,20: PG 14,369-372)

Kristus mluvil o chrámu svého těla

Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím. Zdá se mi, že se tu poukazuje na ty židy, kteří tíhli k tělesným a smyslovým věcem. Ti se velmi rozhořčili, když Ježíš vyhnal penězoměnce, kteří svým počínáním dělali z Otcova domu tržiště. Žádali znamení, z něhož by bylo zřejmé, že božské Slovo, které oni nepřijímají, má právo takové věci činit. Na otázku: Jakým znamením dokážeš, že tohle smíš dělat? Spasitel odpovídá, jako by mluvil o židovském chrámě, přitom však míní své vlastní tělo: Zbořte tento chrám, a ve třech dnech jej zase postavím.

Obojí ovšem, svatyně i Ježíšovo tělo, je podle jednoho z výkladů obrazem církve. Církev totiž bývá nazývána chrámem, neboť je vystavěna z živých kamenů, učiněná duchovním chrámem, svatým kněžstvem, zbudována na základech apoštolů a proroků, a Kristus Ježíš je nárožní kvádr. Také je však řečeno: Vy jste Kristovo tělo a každý z vás jeho úd. A tak i kdyby se zdálo, že pronásledovatelé útočící proti celistvosti chrámu jakoby rozrušují ladnou soudržnost jeho kvádrů a svými piklemi v pronásledováních a souženích rozpojují všechny Kristovy kosti, jak se píše v jednadvacátém žalmu, bude chrám znovu vystavěn a tělo třetího dne zase vstane, po dni zloby, který na ně přijde, i po následujícím dni dokonání všeho.

Neboť třetí den nadejde v novém nebi a nové zemi, až bude přemožena smrt a tyto kosti, všechen dům izraelský, o veliké neděli vstanou z mrtvých. A tak Kristovo vzkříšení po jeho umučení na kříži obsahuje i tajemství zmrtvýchvstání celého Kristova těla. A jako bylo ono viditelné Ježíšovo tělo ukřižováno, pohřbeno a potom vzkříšeno, tak bylo zároveň s ním ukřižováno i celé Kristovo tělo složené ze svatých, a již nežije. Neboť nikdo z nich si, právě tak jako Pavel, nezakládá na ničem jiném než na kříži našeho Pána Ježíše Krista, skrze něhož je on sám pro svět ukřižován a svět pro něho.

Nejenže je však s Kristem přibit na kříž a ukřižován pro svět, ale spolu s Kristem je také pohřben. Byli jsme spolu s Kristem pohřbeni, říká apoštol. A jako by již zakoušel jakousi předchuť vzkříšení, dodává: A vstali jsme spolu s ním z mrtvých.

RESPONSORIUM

1 Kor 6,19-20; Lv 11,43.44

Vaše tělo je chrámem Ducha Svatého, který ve vás bydlí a kterého vám dal Bůh, a proto už nepatříte sami sobě. Byli jste přece koupeni, a to za vysokou cenu. * Oslavujte Boha svým tělem.

Neposkvrňujte se: buďte svatí, neboť já jsem svatý. * Oslavujte.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, v tobě je plnost všeho dobra; vlož do našich srdcí lásku k tvému jménu, rozmnož naši oddanost k tobě a posiluj naši vytrvalost, ať v nás roste a trvá všechno dobré. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky