15. únor 2024

Čtvrtek po Popeleční středě, doba postní
4. týden žaltáře

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla.

HYMNUS

Už nadešel čas milosti

nám udělený z výsosti,

jenž lékem střídmosti má z běd

vytrhnout malátný náš svět.

Den naší spásy přichází

s jasem, jenž z Krista vychází,

když srdce hříchem zraněné

postem se k Bohu pozvedne.

Dej, Bože, ať půst držíme

a myslí, tělem střídmí jsme,

než projdem žitím pozemským

k Velikonocům nebeským.

Ať v pokoře tě vesmír ctí,

jediný Bože v Trojici,

též my tě omilostněni

novými ctíme písněmi. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Žalm 43 (44)
Lid v tísni žádá o pomoc
V tom ve všem skvěle vítězíme skrze toho, který si nás zamiloval. (Řím 8, 37)
I

Na vlastní uši jsme slýchali, Bože, *

otcové naši nám vyprávěli

o tom, cos vykonal za jejich dnů, *

v tom dávném čase rukou svou.

Pohany vyhnals, je jsi tam vsadil, *

národy potřels a jim jsi dal růst.

Nedobyli si mečem tu zemi, *

nezvítězilo jejich rámě,

nýbrž tvá pravice, tvoje rámě, *

tvá jasná tvář jen z lásky k nim.

Ty jsi to, ty, můj král a můj Bůh, *

jenž jsi dal zvítězit Jákobovi.

S tebou jsme zdolali nepřátele, *

tvým jménem deptáme protivníky.

Na svém luku si nezakládám, *

nevděčím za vítězství meči:

tys nám dal zvítězit nad nepřáteli, *

pokořils ty, kdo nás nenávidí.

Proto jsme denně se chlubili Bohem, *

povždy jsme chválili tvé jméno. 

Ant. Nezvítězilo jejich rámě, nýbrž tvá pravice, tvá jasná tvář.

Ant. 2 Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

II

Teď jsi nás odvrhl, ponechal v hanbě, *

netáhneš, Bože, už do boje s námi.

Nechals nás utíkat před nepřítelem, *

loupí nás ti, kdo nás nenávidí.

Vydals nás v plen jak jateční stádo, *

mezi pohany rozptýlil jsi nás.

Lacino prodáváš svůj národ, *

pramálo jsi tím prodejem získal.

Sousedům dal jsi nás v opovržení, *

všem kolem dokola k hanbě a smíchu.

Dopustils, že jsme v přísloví vešli, *

pohané nad námi kývají hlavou.

Stále svou hanbu mám před očima, *

studem se celý červenám v tváři,

slyším-li samou hanu a výsměch, *

vidím-li mstivého nepřítele. 

Ant. Pán od vás neodvrátí svou tvář, obrátíte-li se k němu.

Ant. 3 Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

III

A toto všechno dolehlo na nás, †

i když jsme na tebe nezapomněli, *

úmluvu s tebou neporušili,

naše srdce se neodvrátilo, *

nesešly naše kroky z tvé cesty,

a tys nás rozbil v šakalích místech, *

ty jsi nás zastřel temnotami.

Kdybychom bývali zapomněli †

na svaté jméno svého Boha *

a vztáhli ruce k cizímu bohu,

což by to Bůh byl nezpozoroval? *

On přece zná všechny tajnosti srdce.

Pro tebe stále nás pobíjejí, *

jednají s námi jak s jatečním stádem.

Procitni, Pane, proč ještě spíš? *

Vzbuď se a nechtěj nás zatratit navždy!

Proč stále před námi skrýváš svou tvář, *

bídu a strast naši zapomínáš?

Naše duše je sražena v prach, *

na zemi ulpělo naše tělo.

Povstaň už, Pane, na pomoc pospěš, *

v milosti své nás vysvoboď! 

Ant. Vzbuď se, Pane, a nechtěj nás zatratit navždy.

Kdo přemítá o zákoně Páně.

Ovoce nese správně ve svůj čas.

PRVNÍ ČTENÍ

Začátek druhé knihy Mojžíšovy

1,1-22

Útlak izraelského lidu

Toto jsou jména Izraelových synů, kteří s Jakubem přišli do Egypta; každý přišel se svou rodinou: Ruben, Simeon, Levi a Juda, Isachar, Zabulon a Benjamín, Dan a Neftali, Gad a Aser. Všech, kdo pocházeli od Jakuba, bylo sedmdesát lidí; Josef byl už v Egyptě. Potom zemřel Josef i všichni jeho bratři a celé to pokolení. Izraelští synové byli plodní, rozrostli se, rozmnožili a byli velmi zdatní, takže se jimi naplnila země.

V Egyptě se dostal k vládě nový král, který nevěděl nic o Josefovi. Řekl svému národu: „Hle, národ synů Izraele je příliš četný a silný na nás. Jednejme vůči němu obezřetně, aby se nerozmnožil a v případě války se nepřidal k našim nepřátelům, s námi nebojoval a neodešel ze země.“

Ustanovili tedy nad nimi dozorce pro roboty, aby je týrali robotou. Stavěli faraonovi zásobovací města Pithom a Rameses. Čím více však je týrali, tím víc se množili a rostli, takže Egypťané se hrozili synů Izraele. Tyranií si je podrobili, ztrpčovali jim život tvrdou prací s přípravou hlíny, cihel a všelijakou prací na poli, vůbec je dřeli tyransky.

Egyptský král poručil hebrejským porodním pomocnicím, z nichž jedna se jmenovala Šifra a druhá Pua: „Když budete Hebrejkám pomáhat při porodu a zjistíte, že je to chlapec, usmrťte ho, když to bude děvče, ať je naživu!“ Ale porodní pomocnice se bály Boha, nejednaly podle rozkazu egyptského krále a nechávaly chlapce naživu.

Král si zavolal porodní pomocnice a řekl jim: „Copak to děláte, že necháváte chlapce naživu?“ Porodní pomocnice odpověděly faraonovi: „Hebrejky nejsou jako egyptské ženy: Jsou tělesně silné a rodí dříve, než k nim přijde porodní pomocnice.“ Bůh prokazoval porodním pomocnicím dobrodiní a lid se množil a byl velmi zdatný. Protože se porodní pomocnice bály Boha, popřál zdar jejich rodinám.

Ale farao poručil všemu svému lidu: „Každého narozeného chlapce hoďte do řeky Nilu, každé děvče však nechte naživu!“

RESPONSORIUM

Gn 15,13-14; srov. Iz 49,26

Bůh řekl Abrámovi: Tvoji potomci budou žít jako cizinci v zemi, která nebude jejich; budou tam žít v otroctví a v pokoření po čtyři sta let. * Já budu soudit národ, kterému budou otročit.

Jsem tvůj zachránce a vykupitel. * Já budu.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Lva Velikého, papeže

(Sermo 6 de Quadragesima, 1-2: PL 54,285-287)

Duchovní očišťování postem a milosrdenstvím

Nejmilejší, země je plná Hospodinovy milosti. To platí v každé době. Vždyť příroda je každému věřícímu přímo školou uctívání Boha. Nebe i země, moře a vše, co je v nich, dosvědčují dobrotu a všemohoucnost svého původce a podivuhodná krása služebných živlů nutí rozumného tvora k tomu, aby náležitě vzdával Tvůrci díky.

A přesto se nám v těchto dnech, kterým tajemství obnovy člověka vtisklo mimořádný charakter a které podle pevného řádu těsně předcházejí velikonočnímu svátku, zvlášť ukládá, abychom se ještě lépe připravili a duchovně očistili.

Přímo k podstatě velikonočních svátků totiž patří, že se celá církev má radovat z odpuštění hříchů. To platí nejenom pro ty, kteří se znovu rodí ze svátostného křtu, ale i pro ty, kteří již dříve byli přijati za Boží děti.

I když z nás totiž nové lidi zásadním způsobem vytváří koupel znovuzrození, přece se všichni potřebujeme každodenně očišťovat od rezu smrtelnosti. A není mezi námi nikdo, kdo by se na své cestě kupředu neměl snažit, aby byl stále lepší. Celkově je třeba zaměřit všechno úsilí k tomu, aby při oslavě dne vykoupení nebyl nikdo v zajetí svých starých chyb.

Proto tedy, nejmilejší, to, co má dělat každý křesťan v každé době, je nyní třeba dělat ještě horlivěji a zbožněji, aby se apoštolské ustanovení o čtyřicetidenním postu neplnilo pouze újmou v jídle, ale abychom se co nejvíce zdržovali zlého.

Není nic užitečnějšího, než spojit s rozumným a svatým postem skutky milosrdenství. Tímto společným slovem milosrdenstvím rozumíme nejrůznější chvályhodné skutky zbožnosti a lásky, takže i při nestejných možnostech mohou věřící prokázat stejného ducha milosrdenství.

Neboť lásce, kterou jsme zavázáni stejně vůči Bohu i vůči člověku, nikdy nestojí v cestě tolik překážek, že by nemohla svobodně usilovat o dobro. Podle andělských slov: Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle se každý člověk posvěcuje nejen tím, že má dobrou vůli, ale i tím, že uskutečňuje pokoj, když bližním, kteří strádají jakoukoli nouzí, prokazuje účinnou lásku.

Skutky lásky mají značně široké pole působnosti: Opravdovým křesťanům se tu nabízí velké množství možností, takže se na dávání almužny mohou podílet nejen bohatí, kteří žijí v nadbytku, ale i středně zámožní a chudí. Neboť i když nemají pro štědrost stejné hmotné prostředky, jsou přece stejní ve svém smýšlení.

RESPONSORIUM

Srov. 2 Kor 6, 4

Postní doba nám otevřela brány ráje; prožijme ji v duchu modlitby a pokání, * abychom se v den vzkříšení mohli radovat s Pánem.

Jednejme vždycky jako Boží služebníci, * abychom.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí Bože, osvěcuj nás svým vnuknutím a provázej naše jednání svou pomocí, ať konáme všechno od začátku až do konce ve spojení s tebou. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky