16. květen 2024

Sv. Jana Nepomuckého, kněze a mučedníka,
hlavního patrona Čech

Svátek

Narodil se kolem poloviny 14. století v Pomuku (později Nepomuku) v Čechách. V letech 1369-1380 byl veřejným notářem a zároveň pracoval v úřadě generálních vikářů. Po vysvěcení na kněze byl farářem u sv. Havla (1380-1390) a kanovníkem kapituly u sv. Jiljí (1382-1389) a na Vyšehradě (1389-1393). Arcibiskup Jan z Jenštejna ho jmenoval svým generálním vikářem (1389-1393). Když vyvrcholilo napětí mezi králem Václavem IV. a arcibiskupem, stál na straně arcibiskupa a hájil svobodu a nezávislost církve na králově zvůli, zatímco král se snažil ovládnout církev a získat na svou stranu část vyššího duchovenstva. Byl podroben výslechu a mučení za osobní účasti krále. Jeho tělo bylo 20. III. 1393 vhozeno do Vltavy, potom prozatímně pohřbeno a později (snad 1396) přeneseno k pohřbení do katedrály. V následujících letech se mluvilo o další příčině jeho mučednické smrti, že totiž nechtěl porušit zpovědní tajemství. V roce 1721 byl prohlášen za blahoslaveného a 19.III.1729 za svatého.

Sexta

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Pojďte, sluhové pokorní,

ať vaše rty i nitra zní

chválami jména Božího,

hodnými Nejsvětějšího.

Toť doba, kdy národem svým

rozsudkem nespravedlivým

náš Soudce na smrt vydaný

pněl za nás ukřižovaný.

My s láskou, již mu dlužíme,

a v bázni, které plni jsme,

proti všem svodům, jimiž nás

napadá svůdce zas a zas.

Vzývejme Boha jednoho,

v Trojici Vládce mocného,

Otce i Syna – Krále s ním

společně s Duchem přesvatým. Amen.

ŽALTÁŘ

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

Žalm 118 (119), 113-120
XV – ס (Sámek)

Odpor mám k lidem vrtkavé mysli, *

zato však v lásce mám tvůj zákon.

Ty jsi má ochrana, ty jsi mi štítem, *

s důvěrou spoléhám na tvé slovo.

Odstupte ode mne, zlovolníci, *

zachovám příkazy svého Boha!

Stůj při mně dle svého slibu, ať žiji, *

nedopusť, abych se v naději zklamal!

Dej mi svou pomoc, a zachráněn budu, *

rád se chci držet tvých přikázání.

Zavrhneš ty, kdo tvé vůli se příčí, *

neboť jsou ve svém smýšlení lživí.

Všichni, kdo hřeší, jsou pro tebe struskou, *

proto tvé předpisy já mám v lásce.

Bázní před tebou trne mé tělo, *

v úctě se chvěji před tvými soudy. 

Žalm 78 (79), 1-5. 8-11. 13
Nářek na Jeruzalémem
Kéž bys poznalo i ty, co vede k pokoji! (Lk 19, 42)

Bože, v dědictví tvé vtrhli pohané, †

svatyni tvou hrůzně pošpinili, *

Jeruzalém obrátili v trosky!

Ptákům pohodili těla sluhů tvých, *

mrtvoly tvých věrných divé zvěři.

Jako vodu prolévali jejich krev *

u Jeruzaléma, bez hrobníků.

Terčem urážek jsme pro své sousedy, *

na posměch a hanu pro vůkolní.

Do kdy, Pane, chceš se hněvat? Na věky? *

Má tvé rozhorlení planout ohněm?

Nečítej nám k tíži viny praotců! †

Pospěš k nám už se svým slitováním, *

protože jsme krutě poníženi.

Pomoz nám, ty Bože naší záchrany, *

vysvoboď nás pro své slavné jméno,

zachraň nás a odpusť naše hříchy, *

vysvoboď nás pro své svaté jméno!

Proč by měli pohané se posmívat: *

„Kdepak mají toho svého Boha?“

Na pohanech zjev – nám před očima – *

pomstu za prolitou krev svých sluhů!

Kéž se k tobě donese křik zajatých, *

mocnou paží před smrtí je zachraň!

Kdežto my, tvůj národ, ovce pastvy tvé, †

budeme tě chválit do věčnosti, *

zvěstovat tvou slávu z rodu na rod. 

Žalm 79 (80)
Obnova Boží vinice
Přijď, Pane Ježíši! (Zj 22, 20)

Uslyš nás, ty, jenž paseš Izrael, *

Josefův lid jak svoje stádo vodíš,

ty, který trůníš nad cherubíny, *

ukaž se, ať tě v plné slávě spatří

Efraím, Benjamin i Manasse! *

Vzbuď svoji moc a zachránit nás pospěš!

Povznes nás opět, Pane zástupů, *

rozjasni tvář, a budem zachráněni!

Jak dlouho ještě, Pane zástupů *

míníš se hněvat, když tvůj lid tě vzývá?

Slzavým chlebem jsi jej nasytil, *

slzami napojil jej v plné míře.

Za předmět pře jsi nás dal sousedům, *

až se nám proto nepřátelé smějí.

Povznes nás opět, Pane zástupů, *

rozjasni tvář, a budem zachráněni!

Sám révu z Egypta jsi přenesl, *

sám vyhnals pohany a révu vsadil.

Sám připravil jsi pro ni místa dost, *

vkořenila se, zaplnila zemi.

Svým stínem celé hory pokryla *

a svými ratolestmi Boží cedry.

Až k moři vyhnala své úponky, *

až k Eufratu své čilé letorosty.

Proč jen jsi strhl její ohradu? *

Teď, kdo jde kolem, na ní hrozny sbírá,

teď kanec divočák ji pustoší, *

kdekterá polní zvěř se na ní pase.

Obrať se, Pane zástupů, zas k nám! *

Popatři z výšin nebeských a pohleď!

Svou péčí se zas ujmi révy své, †

zahrady, již jsi vysázel svou paží, *

výhonku, který sám jsi vypěstil.

Ti, kdo ji spálili a zničili, *

ať zhynou hrůzou, zdrceni tvou tváří!

Chraň muže, jenž je po tvé pravici, *

chraň syna člověka, jejž vychoval sis!

Oživ nás, nespustíme se tě již, *

vzývat a chválit budeme tvé jméno!

Povznes nás opět, Pane zástupů, *

rozjasni tvář, a budem zachráněni! 

Ant. Aleluja, aleluja, aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Zj 3, 21

Kdo zvítězí, toho vezmu k sobě na svůj trůn, jak i já jsem zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůně.

Důvěřuji v Boha a nebudu se bát, aleluja,

co mi může udělat člověk? Aleluja.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys vyvolil kněze a mučedníka Jana za obhájce práv církve a za strážce zpovědního tajemství; dej, ať následujeme příklad jeho statečnosti a věrně plníme službu, ke které jsi nás povolal. Prosíme o to skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky