28. září 2024

SV. VÁCLAVA, MUČEDNÍKA, HLAVNÍHO PATRONA ČESKÉHO NÁRODA,
HLAVNÍHO PATRONA PROVINCIE

Slavnost

Podle staré tradice se narodil kolem roku 907 na Stochově u Libušína jako nejstarší syn vévody Vratislava. O jeho křesťanskou výchovu se starala především jeho babička sv. Ludmila. Naučil se slovanskému písmu, na Budči si osvojil i znalost latiny. Legendy zdůrazňují jeho lásku k eucharistii a k chudým. Když se v roce 925 ujal vlády, snažil se o kulturní i náboženské povznesení země. Jeho křesťanský způsob vlády a spravedlivá přísnost k neukázněné, většinou ještě pohanské šlechtě, i to, že přijal lenní závislost na Jindřichu I., vyvolaly opozici v čele s jeho mladším bratrem Boleslavem, na jehož popud byl 28. IX. 929 (nebo 935) ve Staré Boleslavi zabit. Po třech letech bylo jeho tělo přeneseno do rotundy sv. Víta, kterou on sám založil jako třetí kostel na Pražském hradě. Jeho nejstarší životopis byl napsán staroslověnsky hlaholským písmem brzy po jeho smrti. První kostel mu byl zasvěcen už v roce 972 v Proseku u Prahy. Na začátku 14. století mu byl zasvěcen jeden z oltářů v bazilice sv. Petra ve Vatikánu a od roku 1670 je jeho svátek v celocírkevním kalendáři.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Jasného slunce skvoucí zář

proniká nocí hlubokou.

To se tak, Čechy, kníže váš

zaskvívá láskou nebeskou.

Do noci vstal, bos obchází

chrámy, jež tonou ještě v tmách,

a krev, jež stopy provází

hlásá, kde kráčel v modlitbách.

Pod pláštěm noci pospíchá

do nízkých chýší chuďasů

a dary, jež tam zanechá,

štědrou dlaň chválí v úžasu.

Dík počínání zbožnému

jeho duch nabývá dost sil,

by k boji mučednickému

statečné srdce připravil.

Všech mučedníků výkvěte,

Kriste, nás naplň světlem svým,

když triumf svého knížete

chválíme zpěvem nadšeným.

Dej, ať z tmy nocí do výšin

směřujem s myslí horlivou.

Až projdem ohněm očistným,

naplň nás září blaživou.

To splň nám, dobrý Otče náš,

i ty, jenž rovné božství máš,

i Duchu, který těšíš nás

a vládneš, Bože, v každý čas. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Žalm 2
Mesiáš — král a vítěz
Spolčili se proti tvému svatému služebníku Ježíšovi, kterého jsi pomazal za Mesiáše. (Sk 4, 27)

Proč se bouří kmeny pohanů, *

národy proč snují marné plány?

K boji povstávají králové, †

smlouvají se vládci proti Pánu, *

proti jeho pomazanému.

„Zpřetrhejme jejich okovy, *

shoďme ze sebe ta jejich pouta!“

Směje se jim na nebesích Pán, *

úsměšek má pro ně na svém trůnu.

Potom k nim však s hněvem promluví, *

vyděsí je ve svém rozhořčení:

„Já jsem svého krále dosadil *

na Siónu, na své svaté hoře!“

Rozhodnutí Páně rozhlásím. †

Takto ke mně promluvil můj Pán: *

„Tys můj syn, dnes já jsem tebe zplodil.

Požádej, a národy ti dám, *

zemi budeš vlastnit do všech končin.

Povládneš jim prutem železným, *

jako z hlíny džbán je můžeš rozbít!“

Proto, králové, už prohlédněte, *

poučit se dejte, vládci země!

V bázni služte Pánu, vzývejte ho, *

v rozechvění líbejte mu nohy,

ať se k vaší zkáze nerozhorlí, †

neboť hněvem snadno může vzplanout. *

Blaze všem, kdo důvěřují v něho! 

Ant. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno; ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.

Ant. 2 Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Žalm 10 (11)
Spravedlivý důvěřuje v Boha
Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. (Mt 5, 6)

K Pánu se utíkám! Jak smíte říkat: *

„Raději do hor uleť jako pták.

Hle, hříšníci už napínají luky, †

už přikládají na tětivu šíp, *

střílejí ve tmě proti poctivým.

Jestliže základy jsou otřeseny, *

co spravedlivý tady dokáže?“

Pán však, ten sídlí ve svém svatém chrámě, *

jeho trůn je na nebesích,

jeho oči hledí dolů, *

jeho zrak nás lidi zkoumá.

Pán zkouší bezbožné i spravedlivé: †

Kdo lne k násilí a křivdě, *

toho z duše nenávidí.

Ať na hříšné dští uhlíky a síru, *

žhavý vítr jim dá v úděl!

Protože Pán je vskutku spravedlivý, †

rád má spravedlivé skutky, *

zbožní spatří jeho tvář. 

Ant. Utrpení tohoto času se nedají srovnat s budoucí slávou, která se zjeví na nás.

Ant. 3 Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

Žalm 16 (17)
Chraň mě, Bože, před bezbožníky
V době, kdy jako člověk žil na zemi, přednesl s naléhavým voláním a se slzami vroucí modlitby... a byl vyslyšen pro svou úctu k Bohu. (Žid 5, 7)

Slyš, Pane, Spravedlivý, slyš můj hlas, *

vyslyš mou prosbu ze rtů, které nelhou!

Jen od tebe ať vyjde rozsudek, *

tvé oči samy vidí, co je právo.

Kdybys mé srdce zkoumal za noci, †

zkoumal mě do dna, ohněm tříbil mě, *

nepravost žádnou na mně nenalezneš.

Má ústa nehřeší, jak bývá zvyk, *

já jenom podle slov z tvých rtů se řídím.

Já kráčím po cestě tvých zákonů, *

má noha na tvé stezce nekolísá.

Já k tobě volám, Bože, vyslyš mě! *

Sluch ke mně nakloň, vyslechni mé slovo!

Učiň mi, Pane, div své milosti, †

zachraň ty, kdo se k tobě utíkají, *

před těmi, kdo se vzpouzejí tvé ruce.

Jak zřítelnici v oku svém mě střez, *

a v bezpečí mě ukryj pod svá křídla

před bezbožníky, co mě skličují, *

před nepřáteli, co mě krutě tísní.

Jest jejich srdce tukem zarostlé, *

a ústa mají plna zpupných řečí.

Číhají na mne, obstupují mě, *

očima měří, jak mě svalit na zem;

jako když lev se chystá na kořist, *

nebo lví mládě, které číhá vskrytu.

Povstaň už, Pane, sraz ho, hříšníka, *

svým mečem chraň můj život před rouhačem!

Svou rukou, Pane, chraň mě před lidmi! *

Ať jejich život vezme bídný konec!

Tím, cos jim přisoudil, jim naplň břich, †

ať mají dost i jejich synové *

a ještě zbytky nechají svým dětem!

Já, spravedlivý, spatřím však tvou tvář; *

až procitnu, tvůj zjev mě bude sytit. 

Ant. Pán zkoušel vyvolené jako zlato v tavicím kelímku, jako dokonalá oběť se mu zalíbili.

I když mě postihly útlak a tíseň.

Přesto se těším z tvých ustanovení.

PRVNÍ ČTENÍ

Z prvního listu svatého apoštola Petra

3,8-14a; 4,10-11b.12-13

Jako dobří správcové rozmanité Boží milosti

Buďte všichni jednomyslní, plni zájmu o druhého, plni bratrské lásky, milosrdní a pokorní. Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání.

Neboť ‚kdo chce milovat život

a prožívat krásné dny,

musí dávat pozor na svůj jazyk,

aby neříkal nic špatného,

a na své rty, aby nemluvily falešně.

Ať se vyhýbá zlu a dělá dobro,

ať hledá pokoj a usiluje o něj.

Neboť oči Páně jsou obráceny na spravedlivé,

a jeho uši k jejich prosbám,

ale tvář Páně proti těm, kdo páchají zlo.‘

A kdo by vám mohl ubližovat, když se budete horlivě snažit, abyste jednali dobře? I kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám!

Navzájem si pomáhejte podle míry Božích darů jako dobří správcové rozmanité Boží milosti. Kdo má dar řeči, ať si je vědom, že přednáší slovo Boží. Kdo slouží, ať si je vědom, že pověření k tomu přijal od Boha, aby tak byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista.

Milovaní, vůbec se tomu nedivte, když musíte procházet očistnou výhní, jako by to bylo něco neobvyklého. Spíše se z toho radujte, že tím máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení.

RESPONSORIUM

Lk 6, 27-28; Mt 5, 45

Milujte své nepřátele, prokazujte dobro těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, * modlete se za ty, kdo vám ubližují.

Tak budete syny svého nebeského Otce. * Modlete se.

DRUHÉ ČTENÍ

Ze „Života svatého Václava“

(První staroslověnská legenda o sv. Václavu: Vyd. M. Weingart ve Svatováclavském sborníku I., Praha 1934, str. 974-981)

Trůn krále, který soudí chudáky spravedlivě, bude stát navěky

Když Václavův otec Vratislav zemřel, dosadili Čechové na stolec předků Václava. Ten byl milostí Boží dokonalý ve víře. Všem chudým prokazoval dobrodiní, nahé odíval, lačné krmil, pocestné přijímal podle slov evangelia, vdovám nedal ukřivdit, všechny lidi, chudé i bohaté, miloval, přisluhoval služebníkům Božím, mnohé kostely zdobil zlatem.

Ale čeští muži zpychli a namluvili jeho mladšímu bratru Boleslavovi: „Bratr Václav tě chce zabít a dohodl se o tom se svou matkou a se svými muži.“

Václav jezdíval po všech hradech, když se tam slavil svátek kostela. Vešel i do hradu Boleslavova, v neděli na svátek Kosmy a Damiána. Když vyslechl mši, chystal se, že se vrátí domů do Prahy. Ale Boleslav jej s podlým úmyslem zadržel a řekl: „Proč bys odcházel, bratře?“ A Václav bratrovo pozvání neodmítl.

Když pak nastalo ráno, zvonili na jitřní. A Václav uslyšev zvon řekl: „Chvála tobě, Pane, žes mi dal dočkat se tohoto jitra.“ A vstal a šel na jitřní.

Hned v bráně jej dostihl Boleslav. Václav se na něj ohlédl a řekl: „Bratře, včeras nám byl dobrým služebníkem.“ Boleslavovi se však k uchu sklonil ďábel a rozvrátil jeho srdce. Boleslav vytasil meč a odpověděl: „Teď ti chci být ještě lepším.“ A když to řekl, udeřil jej mečem po hlavě.

Václav se k němu obrátil a řekl: „Co sis to usmyslil, bratře?“ A uchopil ho a srazil k zemi. Tu přispěchal jeden z Boleslavových rádců a ťal Václava do ruky. Ten poraněn na ruce pustil bratra a běžel do kostela. Dva zločinci ho však ubili u kostelních dveří a přiskočil ještě jiný a probodl mu bok mečem. Tu Václav vypustil duši říkaje: Do tvých rukou, Pane, odevzdávám svého ducha.

RESPONSORIUM

Srov. 1 Sam 13, 14; Žl 36 (37), 34; Mt 5, 5

Bůh si vyhledal muže podle svého srdce * a ustanovil ho panovníkem svého lidu.

Doufal v Boha a chodil jeho cestou. Bůh mu dal zemi za dědictví. * A ustanovil ho.

HYMNUS Bože, tebe chválíme

Bože, tebe chválíme.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí, věčný Bože, dej, ať po vzoru svatého mučedníka Václava žijeme moudře a spravedlivě, ať statečně usilujeme o to, co slouží k nastolení tvého pokoje, a přemáháme zlo dobrem. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky