Bože, shlédni a pomoz.
Pane, pospěš mi pomáhat.
Sláva Otci, jako byla. Aleluja.
HYMNUS
Je třetí denní hodina.
Jak jistý řád nás k tomu má,
z hloubi své duše pokorné
o dar tří ctností poprosme.
Aby Duch Svatý, Těšitel,
příbytek v našich srdcích měl,
vždyť apoštolů družinu
navštívil v tuto hodinu.
Pán, který stvořil nebes říš,
zachovávaje sám řád týž
vybavil vše tak nádherně
i k naší věčné odměně.
Ať sláva Bohu Otci zní,
i tobě, Synu jediný,
i Duchu, který těší nás,
po všechny věky v každý čas. Amen.
ŽALTÁŘ
Ant. Proroci předpověděli, že Spasitel se narodí z Panny Marie.
Ty, Pane, ty jsi spravedlivý, *
správná jsou tvoje rozhodnutí.
Právem jsi dal svá přikázání, *
mocně, pevně a spravedlivě.
Sžírá mě hněv k mým nepřátelům, *
že na tvá slova zapomněli.
Věrně se osvědčil tvůj výrok, *
proto tvůj služebník má jej v lásce.
Jsem jen malý a opovržený, *
příkazů tvých však nezapomínám.
Věčně je v právu tvá spravedlnost *
a tvůj zákon je pravdivý provždy.
I když mě postihly útlak a tíseň, *
přesto se těším z tvých ustanovení.
Předpisy tvé jsou na věky správné, *
dej, ať je chápu, a já budu žíti. △
Pane, Bože spásy, volám za dne, *
za noci můj křik se k tobě dere.
Dej, ať modlitba má dojde k tobě, *
nachyl ucho k mému naříkání!
Vždyť má duše už je syta útrap, *
k podsvětí se naklání můj život.
Už mě počítají mezi mrtvé, *
jsem jak ten, v kom všechny síly zhasly.
Mezi mrtvými je moje lůžko, *
mezi padlými, co leží v hrobě,
na které už ani nevzpomeneš; *
ze vší péče tvé jsou vyloučeni.
Uvrhls mě do hluboké jámy, *
do propasti, do nejhlubších temnot.
Leží na mně tíha tvého hněvu, *
všechny vlny tvé mě zaplavují. △
Odehnals mi přátele i známé, *
učinils, že všichni si mě hnusí;
uvězněn jsem, ven se nedostanu, *
oko mé je vysíleno hořem.
K tobě, Pane, běduji den za dnem *
a jen po tobě své ruce vzpínám.
Konáš divy pro ty, kdo jsou mrtvi? *
Mohou stíny vstát a tebe chválit?
Vyprávějí o tvé lásce v hrobech, *
o tvé věrnosti tam v říši mrtvých?
Budou známy v temnotách tvé divy, *
tvoje milost v kraji zapomnění?
Proto, Pane, stále k tobě úpím, *
k tobě stoupá prosba má hned zrána.
Proč mě tedy zavrhuješ, Pane? *
Proč svou tvář mi neustále skrýváš?
Ubožák jsem, z dětství vydán smrti, *
zdrcen tvými hrůzami, jež snáším.
Přese mne se přehnaly tvé hněvy, *
hrůzy tvé mi ústa umlčují.
Stále mě jak vody zaplavují, *
nade mnou se zavírají všechny.
Odcizils mi přítele i druha, *
už se přátelím jen s temnotami. △
Ant. Proroci předpověděli, že Spasitel se narodí z Panny Marie.
KRÁTKÉ ČTENÍ
Iz 4, 2
V onen den se Hospodinův výhonek stane ozdobou a slávou, plod země bude ctí a chloubou těm, kteří se zachrání z Izraele.
Národy budou ctít tvé jméno, Pane.
Tvou slávu všichni králové.
ZÁVĚREČNÁ MODLITBA
Modleme se.
Prosíme tě, Pane Ježíši, pospěš a neprodlévej, ať tvůj příchod posilní a povzbudí všechny, kdo plně důvěřují v tvou lásku. Neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Amen.
Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.
© 1999-2023 J. Vidéky