19. duben 2024

Bl. Isnarda z Chiampa, kněze
pro dominikány (OP)

Narodil se počátkem 13. století v Chiampu [Kiampu] nedaleko Vicenzy [Vičenzy]. Studoval na univerzitě v Boloni, kde se seznámil se svatým Dominikem. Ten jej v roce 1219 osobně přijal do řádu. Isnard pak působil v Miláně, kde se podílel na kázání bratří mezi katary a jinými sektami. Na žádost pavijského biskupa se pak vydal kázat proti katarům do pavijské diecéze. V Pavii založil klášter bratří i klášter mnišek. Kázal po celé diecézi a přes všechna nabezpečí byla jeho činnost velmi požehnaná. Až do posledních chvil svého života usilovně pracoval. Zemřel 19. března 1244 v Pavii a byl pohřben v klášterním kostele. Jeho hrob se stal poutním místem pro obyvatele Pavie i celého okolí. 12. března 1919 potvrdila jeho úctu Posvátná kongregace obřadů.

Modlitba se čtením

Bože, shlédni a pomoz.

Pane, pospěš mi pomáhat.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Toť vskutku pravý Boží den,

zářící světlem blaživým,

Vždyť celý svět byl omyt v něm

přesvatou krví ze svých vin.

On vrátil slepým světla svit

a hříšným naděj znovu vlil,

kdo by se musel strachem chvít,

když Pán i lotru odpustil?

Úžas jal nad tím anděly,

kteří trest těla viděli,

že lotr Krista prosící

směl věčné slávy dosíci.

V tom nesmírné tkví tajemství:

By sňal hřích, který na všech lpí,

a zbavil svět vin veškerých,

vtělený Bůh smyl z těla hřích.

Může být větší vznešenost,

než když hřích milost vyhledá,

žár lásky spálí bázlivost

a když smrt nový život dá?

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčné všechno tvorstvo ctí. Amen.

Ve všední dny po velikonočním oktávu je možné použít následující hymnus:

Ať z výšin nebe radost zní,

ať jásá země, moře s ní,

že po kříži Pán z hrobu vstal

a smrtelníkům žití dal.

Vrací se milostivý čas,

den spásy zjevuje se zas,

v něm Beránkovou krví svět

tmy zbaven září jako květ.

Ta jeho smrt i s mučením

znamená odpuštění vin,

zas bez úhony ctnost se skví,

Pán smrtí dobyl vítězství.

V to skládáme svou naději,

že věřící teď snadněji

uvěří ve své vzkříšení,

jímž vejdou v život blažený.

Proto tu oběť bělostnou

ctěme vždy s myslí radostnou

my, od ní tolik poctění,

vždyť všechno dobré plyne z ní.

Buď věčně, Kriste, věrným svým

plesáním velikonočním.

Nás, milostí tvou vzkříšené,

vem k oslavě své vítězné.

Ježíši, každý tvor tě chval,

neboť jsi slavně z mrtvých vstal,

i Otce, Ducha milosti

ať věčně všechno tvorstvo ctí. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Žalm 68 (69), 2-22.30-37
Horlivost pro tvůj dům mě stravuje
Dali mu pít víno smíchané se žlučí. (Mt 27, 34)
I

Pojď mě zachránit, Bože, *

voda až k hrdlu mi sahá,

bořím se v hlubokém bahně, *

jako by bezedné bylo,

padl jsem do hlubin vodních, *

proud mě strhuje s sebou.

Jsem už vysílen křikem, *

hrdlo mám ochraptělé,

oči mi hleděním slábnou, *

jak čekám na svého Boha.

Víc, než mám na hlavě vlasů, *

je těch, kdo mají mě v zášti,

silnější nežli mé kosti †

jsou, kdo mě stíhají křivě. *

Vrátit mám to, co jsem nevzal!

Ty, Bože, znáš mé pošetilosti, *

prohřešky moje nejsou ti tajny.

Pro mne kéž nedojdou zahanbení, *

kdo, Pane zástupů, doufají v tebe,

ať kvůli mně se nedočká hanby, *

kdo hledá Boha Izraele!

Vždyť já jsem pro tebe potupu snášel, *

pohana ulpěla na mé tváři.

Odcizil jsem se svým vlastním bratřím, *

synům mé matky jsem jako cizí.

Stráven jsem tím, jak pro tvůj dům horlím, *

hanoben těmi, kdo hanobí tebe.

Sebe jsem týral mnohými posty, *

ale i to mi jen k potupě bylo.

V pytli jsem chodil za pokání, *

za to jsem jim byl leda pro smích.

Tlachají o mně, kdo u brány sedí, *

opilci zpívají posměšky o mně. 

Ant. Jsem už vysílen křikem, jak čekám na svého Boha. Aleluja.

Ant. 2 Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

II

Já však se modlím k tobě, Pane! *

Milostiv buď mi a vyslyš mě, Bože,

jak jenom ty se smilovat umíš, *

jak jenom ty jsi v pomoci věrný!

Vyprosť mě z bahna, ať neutonu, *

zachraň mě z bídy a z hluboké tůně,

aby mě proud už nestrhoval, †

aby mě hloubka nepohltila, *

ať propast nade mnou nezavře jícen!

Vyslyš mě, Pane, v své slitovné lásce, *

shlédni ke mně v svém milosrdenství!

Neukrývej se před služebníkem, *

vyslyš mě, pospěš, nenech mě v bídě!

Pojď ke mně blíž a vysvoboď mě, *

zachraň mě navzdor mým nepřátelům!

Ty přece znáš mé ponížení, *

před tebou stojí mí protivníci.

Zahanbení mi zlomilo srdce, *

potupa má je nezhojitelná;

doufal jsem v soucit, ale marně, *

v ty, kdo mě utěší, nenašel jsem je.

Žluč mi kapali do mého jídla, *

v žízni mě octem napájeli. 

Ant. Žluč mi kapali do mého jídla, v žízni mě octem napájeli.

Ant. 3 Hledejte Pána, a budete žít. Aleluja.

III

Já však jsem ubožák v bídě, *

chraň mě svou pomocí, Bože!

Chci jménu Božímu zpívat, *

vděčně je chválit a slavit.

To bude milejší Pánu, *

nad žertvu rohatých býků.

Těšte se, pokorní, z toho: *

Kdo hledá Boha, ten sílí!

Neboť Pán ubohé slyší, *

nezhrdne zajatci svými.

Chval ho nebe i země, *

moře a vše, co v něm žije!

Neboť Bůh zachová Sión, †

zbuduje judská města; *

budou v nich žít a sídlit

potomci těch, kdo mu slouží; †

kdo jeho jméno ctí s láskou, *

najdou v nich navždy svůj domov. 

Ant. Hledejte Pána, a budete žít. Aleluja.

Z tvého zmrtvýchvstání, Kriste, aleluja.

Ať radují se nebe i země, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

10,1-11

Rozvinutý malý svitek

Já, Jan, jsem viděl jiného mocného anděla, jak sestupuje z nebe, zahalen v oblaku, kolem hlavy duhová zář, s tváří jako slunce a s nohama jako ohnivé sloupy. V ruce držel rozvinutý malý svitek. Pravou nohu postavil na moře a levou na zem. Pak vzkřikl silným hlasem, jako když řve lev. Na jeho výkřik zaburácelo sedm hromů. Když těch sedm hromů promluvilo, chtěl jsem se dát do psaní, ale uslyšel jsem z nebe hlas: „Zachovej slova těch sedmi hromů v tajnosti a nepiš je!“

Potom anděl, kterého jsem viděl stát na moři i na zemi, pozdvihl pravici k nebi a přísahal při tom, který žije na věčné věky, který stvořil nebe a všecko, co je v něm, i zem i všechno, co je na ní, i moře i všechno, co je v něm: „Lhůta je u konce! Ale v době, kdy přijde na řadu hlas sedmého anděla, až zatroubí na polnici, dovrší se tajemné Boží rozhodnutí, jak to Bůh oznámil svým služebníkům prorokům.“

Hlas z nebe, který jsem už slyšel, zase na mě promluvil: „Jdi, vezmi ten rozvinutý svitek z ruky anděla stojícího na moři a na zemi!“ Odešel jsem tedy k andělovi a požádal ho, aby mi ten malý svitek dal. Odpověděl mi: „Vezmi ho a spolkni! Způsobí ti v břiše hořko, ale v ústech se ti bude sladce rozplývat jako med.“ Vzal jsem ten malý svitek z andělovy ruky a spolkl ho. V ústech se mi sladce rozplýval jako med, ale když jsem ho spolkl, zhořklo mi to v břiše. Pak mi bylo řečeno: „Znovu musíš prorokovat proti mnoha lidem, národům, jazykům a králům.“

RESPONSORIUM

Zj 10,7; Mt 24,30

Až zatroubí polnice, dovrší se tajemné Boží rozhodnutí, * jak to Bůh oznámil svým služebníkům prorokům, aleluja.

Potom se objeví znamení Syna člověka na nebi a lidé uvidí Syna člověka přicházet na nebeských oblacích s velikou mocí a slávou. * Jak to Bůh.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dekretu 2. vatikánského koncilu o službě a životě kněží

(Presbyterorum ordinis, n. 12)

Povolání kněží k dokonalosti

Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista-Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost mohou a mají usilovat o dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.

O tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s to v každém čase pokračovat v jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.

Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.

Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět, vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v konání dobrých skutků; a tak skrze umučení vstoupil do své slávy. Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v sobě skutky těla a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s to dosáhnout mužné zralosti.

A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti se pevně zakotvují v duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k dokonalosti života.

A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k tomu, aby svou službu konali s užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v důsledku svého důvěrného spojení s Kristem a pro svatost svého života mohou s apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.

RESPONSORIUM

1 Sol 2, 8; Gal 4, 19

Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i vlastní život. * Tak velice jsem si vás oblíbil. Aleluja.

Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. * Tak velice.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, ty zaháníš temnoty nevědomosti světlem své moudrosti; pro zásluhy a na přímluvu blahoslaveného Isnarda rozmnož naši víru a dej, ať žádné pokušení v nás neuhasí plamen tvé milosti. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká dominikánská provincie, 2015 a/nebo Česká biskupská konference, 2018.

© 1999-2023 J. Vidéky