22. květen 2025

Sv. Rity z Cascie, řeholnice
nezávazná památka

Žila v 15. století v italské Umbrii. Nejprve byla provdána za násilnického muže, trpělivě snášela jeho hrubosti a smířila ho s Bohem. Později, když její manžel i děti zemřeli, vstoupila do kláštera řádu svatého Augustina. Dávala všem vynikající příklad trpělivosti a zkroušenosti. Zemřela tam před rokem 1457.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nuž, křesťané, radujte se,

vítejte svého Vítěze,

jenž vám kořist mnohou nese.

Pějme aleluja.

Vrací se Pán Kristus z boje,

a již uprostřed vás stoje,

přináší vám zvěst pokoje.

Pějme aleluja.

Mladí, staří, radujte se

a chvalte Krista vítěze.

Buď čest tobě, Boží Synu,

žes odvrátil vinu,

vyvedl ze smrti stínu.

Poslyšte, ó lidé milí,

k jakému Bůh míří cíli,

abychom spaseni byli.

Pějme aleluja.

Život aby navrátil nám,

který ztracen byl v ráji tam,

pramen jeho otevřel sám.

Pějme aleluja.

Poslal Syna jediného,

Beránka to nevinného,

pro vinné aby byl vydán,

od nich na smrt poslán,

a tak za hřích obětován.

Ó přesladký Ježíši náš,

život věčný v sobě ty máš

a svým věřícím jej vléváš.

Pějme aleluja.

Dej, ať i my vždy jsme tvoji,

posilni nás v každém boji,

mocí tvou ať duch náš stojí.

Pějme aleluja.

Od hříchů osvobozeni,

v spravedlnost uvedeni,

dej, ať vždycky s ochotností

žijem v tvé milosti,

pak nás přijmeš do radosti.

ŽALMY

1. ant. Hospodin je záštita mého života. Aleluja.

Žalm 18 (17), 31-51
Poděkování za záchranu a vítězství
Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? (Řím 8,31)
IV (31-35)

Boží cesta je dokonalá, †

Hospodinovo slovo, tříbené ohněm, *

štítem je všem, kdo se k němu utíkají.

Neboť kdo je Bohem kromě Hospodina, *

kdo je skálou kromě našeho Boha?

Bůh, který mě opásává silou, *

činí mé chování dokonalým,

mým nohám dal hbitost jako nohám laní *

a postavil mě na výšiny,

mé ruce vycvičil k boji *

a mé paže k napínání bronzového luku.

Ant. Hospodin je záštita mého života. Aleluja.

2. ant. Hospodine, tvá pravice mě podpírá. Aleluja.

V (36-46)

Dals mi svůj záchranný štít, †

tvá pravice mě podpírala *

a tvá starostlivost mě učinila mocným.

Mým krokům jsi otevřel širokou cestu, *

proto nezakolísaly mé nohy.

Honil jsem své nepřátele a dostihl je, *

nevrátil jsem se, dokud jsem je úplně nezničil.

Potřel jsem je, že se nemohli vzchopit, *

padli mi pod nohy.

Opásals mě statečností k boji, *

pode mě srazils mé protivníky,

Zahnals na útěk mé nepřátele *

a zničil ty, kdo mě nenávidí.

Křičeli o pomoc, ale nikdo jim nepomáhal, *

(volali) k Hospodinu, ale neslyšel je.

Rozdrtil jsem je jako prach na větru, *

jako bláto na ulicích jsem je rozšlapal.

Vyprostils mě, když se lid bouřil, *

vládcem národů jsi mě ustanovil.

Slouží mně lid, který jsem neznal, *

poslouchají mě na jediné slovo.

Cizinci se ucházejí o mou přízeň, *

strachem jsou stiženi, v hrůze opouštějí své tvrze.

Ant. Hospodine, tvá pravice mě podpírá. Aleluja.

3. ant. Ať žije Hospodin, sláva buď Bohu, mému spasiteli. Aleluja.

VI (47-51)

Ať žije Hospodin, požehnána buď moje Skála, *

sláva buď Bohu, mému spasiteli!

Bohu, který mě pověřil odplatou, *

pod moji moc národy sklonil.

Vysvobodil jsi mě od mých nepřátel, †

povýšils mě nad moje odpůrce, *

vyrvals mě z násilníkovy moci.

Proto tě budu, Hospodine, mezi národy chválit, *

opěvovat chci tvoje jméno.

Veliká vítězství jsi popřál svému králi, †

dáváš přízeň svému pomazanému, *

Davidovi a jeho potomstvu navěky.

Ant. Ať žije Hospodin, sláva buď Bohu, mému spasiteli. Aleluja.

Bůh, který vzkřísil Pána Ježíše, aleluja,

vzkřísí svou mocí také nás, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

21,9-27

Vidění nebeského Jeruzaléma, Beránkovy nevěsty

Přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli sedm misek plných sedmi posledních ran. Anděl ke mně promluvil: „Pojď, ukážu ti nevěstu, choť Beránkovu!“ Přenesl mě v duchu na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město, Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha a září Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen, jako křišťálově (průhledný) jaspis. Mělo silné a vysoké hradby s dvanácti branami, na nich dvanáct andělů a jména nadepsaná na nich jsou jména dvanácti izraelských kmenů. Tři brány (ležely) k východu, tři brány k severu, tři brány k jihu a tři brány k západu. Městské hradby mají dvanáct základních (kamenů) a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů.

Ten, který se mnou mluvil, měl zlatý měřicí rákos, aby změřil město, jeho brány a jeho hradby. Město je rozloženo do čtverce: je stejně dlouhé i široké. Tím rákosem změřil město a (napočítal) dvanáct tisíc honů; jeho délka, šířka i výška jsou stejné. Změřil také jeho hradby: sto čtyřiačtyřicet loket lidské míry, které užil i anděl. Stavivem jeho hradeb byl jaspis, město samo však bylo z ryzího zlata podobného čirému sklu. Základy městských hradeb byly vyzdobeny drahými kameny všeho druhu. První kámen byl jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý sardis, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.

A dvanáct bran bylo dvanáct perel: každá brána byla vytvořena z jediné perly. Náměstí ve městě bylo z ryzího zlata, průzračného jako sklo.

Chrám jsem v něm však neviděl, neboť Pán Bůh vševládný a Beránek – to je jeho chrám. A toto město nemá zapotřebí ani slunce, ani měsíce, aby ho osvětlovaly, protože ho ozařuje Boží velebnost. Jeho světlem je Beránek. Národy půjdou v jeho světle, pozemští králové přinesou do něho svoji slávu. Jeho brány nebudou ve dne zavřeny – noc tam totiž (vůbec) není. Slávu a bohatství národů vnesou do něho. Nic poskvrněného však do něho nevejde, žádný, kdo se dopouští ohavnosti a lži, ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize života.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. Zj 21,21; srov. Tob 13,18.11

Tvá náměstí, Jeruzaléme, budou z ryzího zlata a budou v tobě zaznívat radostné písně. * A ve všech tvých ulicích budou všichni volat: Aleluja.

Skvělé světlo bude zářit ve všech končinách země; mnoho národů k tobě přijde z daleka. * A ve všech.

DRUHÉ ČTENÍ

Z výkladu svatého Augustina, biskupa, na Janovo evangelium

(Tractatus 81,4: CCL 36, 531-532)

Kristova slova v nás zůstávají

Zůstanete-li ve mně, říká Kristus, a zůstanou-li ve vás moje slova, můžete prosit, oč chcete, a dostanete to. Jestliže zůstáváme v Kristu, co by kdo mohl chtít než to, co se srovnává s Kristem? A co by kdo mohl chtít, jestliže zůstává ve Spasiteli, než to, co není cizí spáse? Něco jiného totiž chceme, protože jsme v Kristu, a něco jiného, protože jsme dosud v tomto světě. Z přebývání v tomto světě k nám někdy proklouzne, že žádáme něco, o čem nevíme, že nám neprospěje. Jestliže však zůstáváme v Kristu, neexistuje, aby se nám stalo, že by nám, když se modlíme, Kristus učinil něco jiného, než co nám prospívá.

Nuže, zůstáváme v něm, když v nás zůstávají jeho slova. Prosme, oč chceme, a dostaneme to. Protože jestliže prosíme, a nic se neděje, pak neprosíme o nic, co by mělo přebývání v něm, ani co by obsahovala jeho slova, která v nás zůstávají, nýbrž co souvisí se žádostivostí a slabostí těla, jež není v Kristu a v němž ani nezůstávají jeho slova. Zato určitě patří k jeho slovům modlitba, které nás on sám naučil a ve které říkáme: Otče náš, jenž jsi na nebesích. Od slov této modlitby a od jejich významu bychom neměli ve svých prosbách ustupovat, a ať budeme prosit o cokoli, stane se nám to.

Říci, že Kristova slova v nás zůstávají, lze zajisté tehdy, když konáme, co nám přikázal, a milujeme, co slíbil. Když nám ovšem jeho slova zůstávají jen v paměti, ale v našem životě se nenacházejí, nepočítejme se za ratolesti vinného kmene, protože nečerpáme život z kořene. K tomuto rozdílu se vztahuje, co stojí psáno: Abyste si připomínali a plnili všechna má přikázání. Mnozí si totiž přikázání pamatují, ale nedbají jich nebo se jim dokonce posmívají a jim odporují. V takových lidech ovšem Kristova slova nezůstávají: nějak se dotýkají, ale nesouvisejí, a proto jim nebudou ku prospěchu, ale na svědectví proti nim. A jelikož v nich sice nějak jsou, ale nezůstávají v nich, pamatují si je vlastně proto, aby byli na jejich základě souzeni.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. Kaz 4,17a.c

Dej pozor na své kroky, když jdeš do Božího domu, * přicházej v poslušnosti. Aleluja.

Poslušnost je lepší, než oběť darovaná pošetilci. * Přicházej.

MODLITBA

Modleme se.

Prosíme tě, Bože, dej nám moudrost kříže a statečnost, kterými jsi štědře obdařil svatou Ritu; ať všechna svá soužení spojujeme s utrpením Kristovým, abychom dosáhli podílu na jeho velikonočním tajemství. Neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky