1. prosinec 2025

Sv. Edmunda Kampiána, kněze a mučedníka
nezávazná památka

Narodil se 25. I. 1540 v Londýně. Už na studiích v oxfordské koleji vynikal řečnickým nadáním a dosáhl hodnosti mistra svobodných umění. Jako anglikánský jáhen se při studiu teologie a církevních Otců stal katolíkem. Po krátkém pobytu ve Francii vstoupil v roce 1573 k jezuitům. Studoval v Brně a v Praze, kde byl v roce 1579 vysvěcen na kněze. Tam také založil první českou Mariánskou družinu a působil jako profesor rétoriky, filozofie a teologie. V roce 1580 se vrátil do Anglie, aby tam působil mezi katolíky. Neohroženě hájil svou víru a nezradil ji ani při několikerém mučení. Na rozkaz královny Alžběty byl 1. XII. 1581 oběšen. V roce 1886 byl prohlášen za blahoslaveného a 1970 za svatého.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Věrná duše, radostně

máš Krále přijmouti,

srdce jemu poddati,

co starého, vše obnoviti

a na jeho příchod čekati

a s nadějí vstříc jemu jíti.

Neb on rychle pospíchá

svůj lid navštíviti,

pokoj s sebou přinésti,

zarmoucené obveseliti,

z moci hříchů vysvoboditi,

příbytek svůj u nás najíti.

V světle choďme, nebluďme,

ke Kristu se znejme

a v pravdě jemu služme,

s toužebným hlasem ho žádejme,

aby ráčil nás navštíviti,

svou milostí obohatiti.

Bychom v ní zde společně

vždycky přebývali,

do konce setrvali,

navěky v nebi kralovali,

dej nám to, Kriste přežádoucí,

ó Králi, Pane všemohoucí.

ŽALMY

1. ant. Zachraň mě pro své slitování, Hospodine.

Žalm 6
Vzývání Božího milosrdenství v těžkém soužení
Nyní je moje duše rozechvěna ... Otče, vysvoboď mě od té hodiny. (Jan 12,27)

Hospodine, nekárej mě ve svém hněvu, *

netrestej mě ve svém rozhorlení!

Smiluj se nade mnou, Hospodine, vždyť jsem chorý, *

uzdrav mě, Hospodine, neboť mé kosti se chvějí

a má duše je nadmíru vyděšená; *

ale ty, Hospodine, jak dlouho ještě...?

Obrať se, Hospodine, vysvoboď mou duši, *

zachraň mě pro své slitování,

protože mezi mrtvými nemyslí na tebe nikdo: *

Kdo tě v podsvětí může chválit?

Jsem vysílen od svého nářku, †

noc jak noc pláčem skrápím své lože, *

smáčím své lůžko slzami.

Oko mám zamžené hořem, *

zestárlo vinou všech mých nepřátel.

Pryč ode mě, všichni pachatelé bezpráví, *

neboť Hospodin zaslechl mé hlasité naříkání.

Uslyšel Hospodin mou prosbu, *

Hospodin mou modlitbu přijal.

Ať se všichni moji nepřátelé zastydí, ať se vyděsí, *

ať se kvapně odklidí v hanbě!

Ant. Zachraň mě pro své slitování, Hospodine.

2. ant. Hospodin bude utlačovanému útočištěm v dobách tísně.

Žalm 9 (9 A)
Poděkování za vítězství
Znovu přijde soudit živé i mrtvé.
I (2-11)

Hospodine, chci tě oslavovat z celého svého srdce, *

chci vyprávět o všech tvých podivuhodných skutcích.

V tobě se chci radovat a jásat, *

opěvovat jméno tvé, Svrchovaný,

protože se moji nepřátelé stáhli, *

zhroutili se a zanikli před tvou tváří.

Zjednal jsi mi právo a spravedlnost, *

zasedl jsi na stolec jako spravedlivý soudce,

obořil ses na pohany, bezbožníka jsi potřel, *

navždy jsi vyhladil jejich jméno.

Nepřátelům došly síly, jsou natrvalo zhrouceni, *

rozbořil jsi města, zanikla jejich památka.

Hospodin však trůní věčně, *

stolec svůj postavil k soudu.

Podle práva bude svět soudit, *

podle spravedlnosti vyřkne rozsudek nad národy.

Hospodin bude utlačovanému útočištěm, *

útulkem v dobách tísně.

Budou v tebe důvěřovat, kdo se znají k tvému jménu, *

protože neopouštíš, Hospodine, ty, kteří tě hledají!

Ant. Hospodin bude utlačovanému útočištěm v dobách tísně.

3. ant. Budu tě chválit, Hospodine, ve shromáždění tvého lidu.

II (12-21)

Zpívejte Hospodinu, který sídlí na Siónu, *

rozhlašujte jeho činy mezi národy,

vždyť si na ně vzpomněl jako krevní mstitel, *

nezapomněl na výkřiky ubožáků.

Hospodine, smiluj se nade mnou, †

pohleď na mé soužení, které snáším od svých nepřátel, *

vysvoboď mě z bran smrti,

abych hlásal všechnu tvou chválu u bran siónské dcery, *

ať se rozjásám nad tvou pomocí!

Pohané zapadli do jámy, kterou vykopali, *

noha jim uvázla v léčce, kterou nastražili.

Hospodin se dal poznat, vykonal soud, *

do díla svých rukou se chytil hříšník.

Ať se hříšní stáhnou do podsvětí, *

všichni pohané, kteří nedbají o Boha,

neboť nebude navěky zapomenut chudák, *

naděje ubohých nezajde navždy!

Hospodine, povstaň, ať nezbujní člověk, *

pohané budou souzeni před tvou tváří!

Hospodine, nažeň jim strachu, *

ať si pohané uvědomí, že jsou jen lidé!

Ant. Budu tě chválit, Hospodine, ve shromáždění tvého lidu.

Ukaž nám, Hospodine, své milosrdenství

a dej nám svou spásu.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy proroka Izaiáše

1,21-27; 2,1-5

Odsouzení a záchrana Siónu; příchod národů

Jak se mohlo stát nevěstkou

město věrné, plné práva?

Spravedlnost v něm přebývala,

nyní však vrahové.

Tvé stříbro se stalo struskou,

tvé víno je zředěné vodou;

tvoji vládcové jsou buřiči, společníci zlodějů:

všichni milují dary, honí se za úplatky,

nepomáhají sirotkovi k právu,

pře vdovy se jich netkne.

Proto praví Pán, Hospodin zástupů,

mocný (ochránce) Izraele:

„Ach, zhojím se na svých odpůrcích,

pomstím se na svých nepřátelích!

Vztáhnu na tebe svou ruku,

vypálím jak pec tvou strusku,

vyloučím z tebe všechno nečisté.

Vrátím ti soudce, jak bývali dříve,

a rádce jak za dávných časů.

Budou tě nazývat Spravedlivým městem,

Věrným sídlem.“

Sión bude vykoupen právem;

ti, kdo se (do něho) vrátí, spravedlností.

Obsah vidění Izaiáše, syna Amosova,

o Judovi a Jeruzalému.

Stane se v posledních dnech:

Pevně bude stát hora s Hospodinovým domem

na vrcholu hor,

vyvýšena nad pahorky,

budou k ní proudit všechny národy.

Budou k ní putovat četné kmeny a řeknou:

„Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu,

do domu Jakubova Boha!

Ať nás naučí svým cestám,

choďme po jeho stezkách!“

Ze Siónu vyjde nauka,

z Jeruzaléma Hospodinovo slovo.

Soudit bude národy,

rozsuzovat četné kmeny,

že zkují své meče v radlice

a svá kopí ve vinařské nože.

Nezdvihne již meč národ proti národu,

válce se již nebudou učit.

Jakubův dome, vzhůru,

choďme v Hospodinově světle!

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Mich 4,2; Jan 4,25

Vzhůru, vystupme na Hospodinovu horu, do domu Jakubova Boha! * On nás naučí svým cestám, choďme po jeho stezkách!

Přijde Mesiáš, nazvaný Kristus. Až přijde, oznámí nám všechno. * On nás.

DRUHÉ ČTENÍ

Z dopisu svatého Edmunda Kampiána lordům tajné rady anglické královny

(Dopis psaný anglicky kol. 19. 7. 1580 vydal J. H. Pollen SJ: Campion’s Ten Reasons, London, Roehampton 1914, str. 10-11)

Pro slávu Boží a k prospěchu vašich duší chci vyložit a ospravedlnit víru katolické církve

Když jsem odešel z Německa a z Čech, poslán svými nadřízenými, a odvážil jsem se vstoupit do této ušlechtilé země, mé drahé vlasti, pro slávu Boží a k prospěchu duší, považoval jsem za pravděpodobné, že budu v tomto zvědavém, bdělém a podezřívavém světě dříve či později na své cestě zadržen a zastaven. Proto pro všechny případy a v nejistotě, co se se mnou bude dít, dá-li mi Bůh tu milost, abych trpěl ve vězení, považoval jsem za nutné připravit toto psaní, s přáním dát je Vašim lordstvům k přečtení, abyste dobře poznali můj případ.

Přiznávám, že jsem (třebaže nehodný) kněz katolické církve a Bůh mi dopřál, že jsem mohl těchto posledních osm let zasvětit životu v Tovaryšstvu Ježíšově. Tím jsem na sebe vzal zvláštní způsob služby pod praporem poslušnosti a vzdal jsem se všeho zájmu o dosažení bohatství, poct, požitků a ostatních světských potěšení.

Na rozkaz našeho generálního představeného jsem podnikl cestu z Prahy do Říma a z Říma do Anglie se stejnou radostí, s jakou bych šel, kdybych byl poslán do kterékoli křesťanské nebo pohanské země.

Mým úkolem je nezištně hlásat evangelium, udělovat svátosti, učit neznalé, napravovat hříšníky, vyvracet bludy – zkrátka volat k duchovní pohotovosti proti neřestem a pyšné nevědomosti, jež se zmocnily velkého počtu mých drahých krajanů.

Žádám pro slávu Boží s veškerou pokorou a podle vašich dispozic tři druhy nezaujatého a klidného vyslechnutí: první před Vašimi ctihodnostmi, kde chci rozmlouvat o náboženství, pokud se týká obecného blaha a Vašich vznešeností; druhé, kde chci obšírněji promluvit před doktory a mistry a vybranými muži z obou univerzit a vyložit víru naší katolické církve na základě nesčíslných důkazů z Písma, koncilů, církevních Otců, historie a přirozených i morálních důvodů; třetí před právníky, církevními i světskými, kde chci tuto víru ospravedlnit tím, co vyplývá z dosud platných a uplatňovaných zákonů.

Jestliže tyto mé nabídky budou zamítnuty a mé úsilí nebude mít žádný výsledek, a já, když jsem ujel tisíce mil, abych vám prokázal dobro, budu odměněn krutostí, nemám už nic, co bych řekl, kromě toho, že poroučím tuto vaši a mou záležitost Všemohoucímu Bohu; on zkoumá lidská srdce. Ať nám udělí svou milost a uvede nás ve vzájemnou shodu přede dnem odplaty, abychom mohli být přáteli aspoň v nebi, kde budou všechny křivdy zapomenuty.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Flp 1,20-21

Pevně očekávám a mám naději, že v ničem nedojdu hanby, ale že teď jako vždycky * budu moci svým neohroženým počínáním na sobě oslavit Krista, ať svým životem, ať svou smrtí.

Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. * Budu.

MODLITBA

Modleme se.

Bože, tys vyzbrojil svatého mučedníka Edmunda nezlomnou statečností, aby hájil pravou víru a prvenství apoštolského stolce; vyslyš naše prosby a posiluj nás v naší slabosti, abychom i my až do konce vytrvali v tvé pravdě. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky