21. květen 2025

Sv. Kryštofa Magallanese, kněze, a druhů, mučedníků
nezávazná památka

Sv. Kryštof se narodil ve vesnici San Rafaél Totatiche v Mexiku roku 1869. V době, kdy proti katolické církvi zuřilo pronásledování, spolu s dalšími 24 kněžími a křesťanskými laiky z různých končin Mexika a různého věku vyznal Krista Krále a roku 1927 podstoupil mučednickou smrt.

Modlitba se čtením

Bože, pospěš mi na pomoc.

Slyš naše volání.

Sláva Otci, jako byla. Aleluja.

HYMNUS

Nuž, křesťané, radujte se,

vítejte svého Vítěze,

jenž vám kořist mnohou nese.

Pějme aleluja.

Vrací se Pán Kristus z boje,

a již uprostřed vás stoje,

přináší vám zvěst pokoje.

Pějme aleluja.

Mladí, staří, radujte se

a chvalte Krista vítěze.

Buď čest tobě, Boží Synu,

žes odvrátil vinu,

vyvedl ze smrti stínu.

Poslyšte, ó lidé milí,

k jakému Bůh míří cíli,

abychom spaseni byli.

Pějme aleluja.

Život aby navrátil nám,

který ztracen byl v ráji tam,

pramen jeho otevřel sám.

Pějme aleluja.

Poslal Syna jediného,

Beránka to nevinného,

pro vinné aby byl vydán,

od nich na smrt poslán,

a tak za hřích obětován.

Ó přesladký Ježíši náš,

život věčný v sobě ty máš

a svým věřícím jej vléváš.

Pějme aleluja.

Dej, ať i my vždy jsme tvoji,

posilni nás v každém boji,

mocí tvou ať duch náš stojí.

Pějme aleluja.

Od hříchů osvobozeni,

v spravedlnost uvedeni,

dej, ať vždycky s ochotností

žijem v tvé milosti,

pak nás přijmeš do radosti.

ŽALMY

1. ant. Miluji tě, Hospodine, má sílo. Aleluja. 

Žalm 18 (17), 2-30
Poděkování za záchranu a vítězství
V tu chvíli nastalo velké zemětřesení. (Zj 11,13)
I (2-7)

Miluji tě, Hospodine, má sílo, *

 Hospodine, má skálo, mé útočiště; zachránce můj!

Můj Bože, má skálo, na niž se utíkám, *

můj štíte, rohu mé spásy, ochrano má!

Budu vzývat Hospodina, jemuž náleží chvála, *

a od svých nepřátel budu vysvobozen.

Obklopil mě smrtící příboj, *

přepadly mě záhubné přívaly,

ovinula mě osidla podsvětí, *

ohrozily mě léčky smrti.

Ve své tísni jsem vzýval Hospodina, *

k svému Bohu jsem volal o pomoc:

Ze své svatyně slyšel můj hlas, *

mé volání proniklo k jeho sluchu.

Ant. Miluji tě, Hospodine, má sílo. Aleluja.

2. ant. Hospodin mě vysvobodil, protože mě má rád. Aleluja.

II (8-20)

Zachvěla se a zatřásla země, †

zakolísaly základy hor *

a zachvěly se, neboť vzplál hněvem.

Vystoupil kouř z jeho chřípí, †

sžírající oheň z jeho úst, *

žhavé uhlí od něho vzplálo.

Nebesa sklonil a sestoupil, *

černý mrak byl pod jeho nohama.

Jel na cherubu a letěl, *

nesl se na křídlech větru.

Jako rouchem se temnotou oděl, *

zahalil se do tmavých vod, do hustých mračen.

Bleskem v jeho dohledu *

vzplálo žhavé uhlí.

Z nebe Hospodin zahřměl, *

Nejvyšší zaburácel svým hlasem.

Vyslal své šípy a rozptýlil je, *

vyslal přemnohé blesky a rozdrtil je.

Tu se ukázala dna oceánů, *

základy země byly obnaženy,

když Hospodin pohrozil, *

když zavanul dech jeho hněvu.

Napřáhl svou ruku z výšin a uchopil mě, *

vyprostil mě ze spousty vod,

vyrval mě mému mocnému nepříteli, *

těm, kdo mě nenáviděli, kdo mě předčili silou.

Přepadli mě v den pro mě osudný, *

ale Hospodin se mě zastal.

Vyvedl mě na volné prostranství, *

vysvobodil mě, protože mě má rád.

Ant. Hospodin mě vysvobodil, protože mě má rád. Aleluja.

3. ant. Hospodin je mé světlo a má spása. Aleluja.

III (21-30)

Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, *

odměnil mě podle čistoty mých rukou.

Vždyť jsem zachovával Hospodinovy cesty, *

nevzdálil jsem se hříchem od svého Boha.

Neboť jsem míval na zřeteli všechny jeho příkazy, *

jeho nařízením jsem se nevyhýbal,

ale byl jsem před ním bez úhony, *

uchoval jsem se bez viny.

Odplatil mi Hospodin podle mé spravedlnosti, *

podle čistoty mých rukou, kterou vidí svýma očima.

K dobrému člověku se chováš dobrotivě, *

s bezúhonným zacházíš láskyplně,

s upřímným jednáš upřímně, *

s vychytralým však obezřetně.

Neboť pokorný lid ty zachraňuješ, *

ale ponižuješ oči zpupných.

Ano, ty Hospodine, zažehuješ mou svítilnu, *

mou temnotu ozařuješ, můj Bože!

S tebou se vrhám na šiky nepřátel *

a hradby ztékám se svým Bohem.

Ant. Hospodin je mé světlo a má spása. Aleluja.

Bůh vzkřísil Krista z mrtvých, aleluja,

když věříte, můžete zároveň v Boha i doufat, aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Z knihy Zjevení svatého apoštola Jana

21,1-8

Nový Jeruzalém

(Já, Jan,) jsem viděl nová nebesa a novou zemi – dřívější nebesa a dřívější země zmizely, ani moře už není. A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle – Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat; oni budou jeho lidem, a on – Bůh s nimi – bude jejich Bohem. On jim setře každou slzu z očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo.“

A ten, který seděl na trůně, řekl: „Hle – všechno tvořím nové!“ Pak dodal: „Napiš! Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.“ Také mi řekl: „Stalo se! Já jsem alfa i omega, začátek i konec. Tomu, kdo žízní, dám pít z pramene živé vody zadarmo. To bude úděl vítěze; a já budu jeho Bohem a on bude mým synem. Ale zbabělci, odpadlíci, nečistí, vrazi, smilníci, čaroději, modláři a všichni lháři dostanou svůj díl v tom močálu, kde hoří oheň a síra – to je ta druhá smrt.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Zj 21,3.4

Hle, Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s nimi přebývat. * On jim setře každou slzu z očí, aleluja.

Nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo. * On jim.

DRUHÉ ČTENÍ

Z kázání svatého Cæsaria Arleského, biskupa

(Sermo 225, 1-2: CCL 104, 888-889)

Kdo vydá svědectví pravdě, bude svědkem a mučedníkem Kristovým

Kdykoli slavíme slavnost mučedníků, drazí bratři, měli bychom myslet na to, že bojujeme pod samým Králem, pod tím Králem, pod nímž směli bojovat a vítězit také oni. Měli bychom myslet na to, že jsme byli spaseni týmž křtem, který zachránil už je, že užíváme týchž svátostí a že nás posilují tytéž svátosti, které bylo dopřáno přijímat také jim, a že nosíme na čele znamení téhož Vládce, jehož znamení slavně nosili i oni.

A proto kdykoli toužíme slavit narozeniny svatých mučedníků, mají blažení mučedníci na nás poznávat alespoň něco ze svých ctností, aby jim bylo potěšením se za nás přimlouvat u milosrdného Boha. Neboť každá duše má ráda toho, kdo se jí podobá. Jestliže se tedy druží podobný s podobným, pak ten, jenž se nepodobá, se odděluje a vzdaluje. Nuže, náš blažený oslavenec, jehož svátek chceme s radostí uctít, byl střízlivý; jak by se s ním mohl spojovat opilec? Jakou družbu by mohl mít pokorný s pyšným, laskavý dobrák se závistivcem, člověk štědrý s hrabivým, s hněvivým člověk tichý a mírný? Blahoslavený mučedník byl nepochybně cudný: jak by se k němu mohl přidat cizoložník? A jestliže slavní mučedníci rozdávali chudým i svoje vlastní potřeby, drazí bratři, jak by se s nimi mohli přátelit ti, kdo kradou a loupí věci cizí? Svatí mučedníci se snažili milovat i své nepřátele: jak se s nimi mohou snášet ti, kteří mnohdy nechtějí ani svým přátelům obětovat cokoli za jejich lásku. Nuže, drazí bratři, nestyďme se následovat svaté mučedníky, jak jen můžeme, aby nám bylo na jejich přímluvu a pro jejich zásluhy dopřáno odpuštění všech hříchů.

Jenže někdo může namítnout: Copak vůbec někdo může svaté mučedníky napodobit? S Boží pomocí to můžeme a máme, když ne ve všem, v mnoha věcech určitě.

Nedokázal bys snášet plameny ohně? Můžeš se vyvarovat rozmařilosti. Nevydržel bys být rozdupáván kopyty koní? Odmítni lakotu svádějící k nekalým obchodům a hanebným ziskům. Neboť jestliže tě zmáhají věci měkké, jak by tě nezlomily ty tvrdé? I mír má svoje mučedníky: vždyť přemoci hněv, vyplivnout závist jako zmijí jed, odmítnout pýchu, vypudit ze srdce nenávist, udržet na uzdě přehnané obžerné choutky, neoddat se opilství, to všechno je velký kus mučednictví.

A kdykoli a kdekoli uvidíš strádat spravedlivou věc a ty vydáš v její prospěch svědectví, budeš mučedník. A protože sám Kristus je pravda a spravedlnost, vystoupíš-li kdekoli podle svých sil na obranu strádající spravedlnosti, pravdy, čistoty, dostane se ti odměny mučedníků. A protože mučedník se řecky a latinsky řekne „martyr“, což v překladu znamená „svědek“, každý, kdo vydá svědectví pravdě, bude nepochybně svědkem a mučedníkem Kristovým.

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Flp 1,21; Gal 6,14

Pro mě život je Kristus a smrt ziskem. * Ať je daleko ode mě, abych se chlubil něčím jiným než křížem našeho Pána Ježíše Krista. Aleluja.

Kterým je pro mě ukřižován svět a já světu. * Ať je daleko.

MODLITBA

Modleme se.

Všemohoucí věčný Bože, tys učinil kněze Kryštofa a jeho druhy věrnými Kristu Králi až k mučednické smrti; na jejich přímluvu dej i nám, abychom vyznávali pravou víru a stále zůstávali v lásce k tobě. Skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků.

Amen.

Text © Česká biskupská konference, 2018

© 1999-2024 J. Vidéky