Křtu Páně

V_neděli po 6. lednu

KŘTU PÁNĚ

Svátek

Překládá-li se slavnost Zjevení Páně na neděli 7. nebo 8. ledna, slaví se svátek Křtu Páně v_následující pondělí, bez prvních nešpor. Tím končí doba vánoční a v_úterý začíná liturgické mezidobí.

MODLITBA SE ČTENÍM

HYMNUS

Když vykonal svůj úkol Jan,

jejž uložil mu Tvůrce sám,

Pán do Jordánu sestoupil

a jeho vody posvětil.

Hlas Otcův zazní do výšin:

„To je můj milovaný Syn!“

A v_holubice podobě

také Duch Svatý při tom je.

Živote, Pravdo, Ježíši,

buď tobě sláva nejvyšší.

Otec ji s_Duchem z_výsosti

zjevuje v_nové jasnosti. Amen.

Jezu Kriste, tys zajisté

Syn pravý Boha Otce.

Z_něhos vyšel, na svět přišel,

abys byl k_spáse vůdce.

Kázal tebe Otec z_nebe

nám všem vždy poslouchati,

slovo tvé zachovati,

jež je živé a pravdivé:

kdo je drží, v_tebe věří,

ten smrti neokusí,

kdo je tupí, tvou čest loupí,

zatracen býti musí.

Jezu Kriste, tys zajisté

prostředník Boží a náš.

Naše viny i_zlé činy

před Otcem vždy vymlouváš.

Otec z_nebe skrze tebe

vzal nás za své dědice,

miloval nás velice.

Tys kořenem, pravým kmenem,

a ratolest, jež v_tobě jest,

nese hojné ovoce

a zvelebí i_na nebi

tvého věčného Otce.

Ant.1 Hospodinův hlas nad vodami! Vznešený Bůh zaburácel hromem. Ant.2 Bože, ať se ti s_radostí koří celá země. Ant.3 Bůh buď veleben, že neodmítl mou prosbu.

To je můj milovaný Syn,

toho poslouchejte.

Z_knihy proroka Izaiáše

{r:Iz}42,1-9{/r}; {r:Iz}49,1-9{/r}

{p}

Tichý Hospodinův Služebník – světlo národů

{v}42,1{/v}Hle, můj služebník, kterého podporuji,

můj vyvolený, v_němž jsem si zalíbil.

Vložil jsem na něj svého ducha;

národům přinese právo.

{v}2{/v}Nebude křičet, nebude hlučet,

nedá se slyšet na ulici.

{v}3{/v}Nalomenou třtinu nedolomí,

doutnající knot neuhasí,

věrně bude ohlašovat právo.

{v}4{/v}Nezeslábne, nezmalátní,

dokud nezaloží na zemi právo.

Ostrovy čekají na jeho nauku.

{v}5{/v}Tak praví Bůh, Hospodin,

který stvořil nebe a roztáhl je,

rozprostřel zemi s_tím, co na ní roste,

lidem na ní dává život

a dech těm, kteří po ní chodí.

{v}6{/v}„Já, Hospodin, jsem tě povolal ve spravedlnosti,

vzal jsem tě za ruku,

utvořil jsem tě a ustanovil tě

(prostředníkem) smlouvy lidu a světlem národů,

{v}7{/v}abys otevřel oči slepým,

abys vyvedl vězně ze žaláře

a z_věznice ty, kdo bydlí ve tmách.

{v}8{/v}Já jsem Hospodin, to je moje jméno.

Svou slávu jinému nedám

ani modlám svou chválu.

{v}9{/v}Dřívější (předpovědi) se už splnily.

Oznamuji věci nové:

dříve, než vyraší, vám je ohlašuji.“

{v}49,1{/v}Slyšte mě, ostrovy, dejte pozor, národy,

které jste v_dáli!

Hospodin mě povolal od matčina lůna,

již v_mateřském životě mě nazval jménem.

{v}2{/v}Z_mých úst udělal nabroušený meč,

ve stínu své ruky mě ukryl.

Ukoval mě v_zaostřený šíp,

ve svém toulci mě schoval.

{v}3{/v}Řekl mi: „Jsi mým Služebníkem,

Izraelem, proslavím se tebou.“

{v}4{/v}Já však jsem pravil: „Nadarmo jsem se namáhal,

naprázdno, zbytečně jsem strávil svou sílu.

Mé právo je však jistě u_Hospodina

a má mzda u_mého Boha.“

{v}5{/v}Avšak nyní praví Hospodin,

který si ze mě utvořil Služebníka již v_matčině lůně,

abych zas k_němu přivedl Jakuba,

abych mu shromáždil Izraele.

Tak jsem ve cti u_Hospodina,

(protože) Bůh můj je mou silou.

{v}6{/v}Řekl mi (tedy): „Nestačí, že jsi mým Služebníkem,

abys obnovil Jakubovy kmeny

a zbytky Izraele přivedl nazpět.

Proto tě dám národům jako světlo,

aby se má spása rozšířila až do končin země.“

{v}7{/v}Tak mluví Hospodin,

Vykupitel Izraele, jeho Svatý,

k_tomu, jehož život je v_potupě,

kterého si lidé oškliví,

k_otroku tyranů:

„Králové uvidí a vstanou,

(uvidí) i_knížata a budou se klanět

kvůli Hospodinu, že je věrný,

(kvůli) Svatému Izraele, který tě vyvolil.“

{v}8{/v}Tak praví Hospodin:

„V_době milosti jsem tě vyslyšel,

v_čase spásy jsem ti pomohl,

chránil jsem tě a ustanovil (prostředníkem) smlouvy lidu,

abys zvelebil zemi

a jako dědictví rozdělil zpustošený úděl,

{v}9{/v}abys řekl vězňům: ‚Vyjděte!‘

–_a těm, kteří jsou ve tmě: ‚Ukažte se!‘

Budou se pást na cestách,

svou potravu (najdou) na holých pahorcích.“

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Mt 3,16.17{/r}; {r}Lk 3,22{/r}

Jakmile byl Ježíš pokřtěn v_Jordánu, otevřelo se nebe a Duch jako holubice spočinul na něm a ozval se hlas Otce: {*} To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení.

Duch Svatý sestoupil na něj v_tělesné podobě jako holubice a z_nebe se ozval hlas: {*} To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení.

Z_promluv svatého Řehoře z_Nazianzu, biskupa

(Oratio 39 in sancta Lumina, 14-16.20: PG 36,350-351.354.358-359)

{p}

Kristův křest

Kristus je ozářen světlem, dejme se spolu s_ním ozářit i_my. Kristus je křtěn, sestupme spolu s_ním, abychom spolu s_ním i_vystoupili.

Jan křtí, Kristus přistupuje: snad i_proto, aby posvětil toho, kdo křtí. Zcela jistě však proto, aby do vody pohřbil starého Adama, dříve než posvětil nás a pro nás Jordán: a jako sám byl duch a tělo, tak aby byl také zasvěcen skrze Ducha a vodu.

Křtitel se zdráhá. Ježíš stojí na svém. Já bych měl být pokřtěn od tebe,{fnr}1{/fnr} říká lampa Slunci, hlas Slovu, přítel Ženichovi: ten, jenž je větší než všichni, kdo se narodili z_ženy, Prvorozenci veškerého stvoření: ten, jenž se zaradoval už v_mateřském lůně,{fnr}2{/fnr} tomu, jenž byl v_mateřském lůně uctíván; nynější i_budoucí předchůdce tomu, který se zjevil a který se bude zjevovat. Já bych měl být pokřtěn od tebe. Dodej: a pro tebe. Věděl totiž, že se mu dostane křtu mučednictví a že mu jako Petrovi nebudou umyty jenom nohy.

Ale to už Kristus vystupuje z_vody. Přitom nese s_sebou vzhůru svět{fnr}3{/fnr} a hledí na rozevřená nebesa, jež byla Adamovi i_jeho potomkům uzavřena stejně jako ohnivým mečem ráj.{fnr}4{/fnr}

Duch dosvědčuje božství, blíží se přece k_sobě podobnému. Z_nebe se ozývá hlas; odtud totiž pochází ten, jemuž se vydává svědectví. A v_podobě holubice, viditelné v_tělesné podobě, prokazuje Duch poctu i_tělu, neboť také ono svou účastí na božství je Bohem; kromě toho před dávnými časy přinášela holubice radostnou zprávu o_vysvobození od potopy.{fnr}5{/fnr}

Prokažme dnešního dne úctu Kristovu křtu a řádně oslavme tento svátek.

Usilujte o_úplné očištění a očišťujte se. Vždyť z_ničeho jiného se Bůh neraduje tolik jako z_nápravy a spásy člověka, jemuž jsou určena všechna (Boží) slova a tajemství. Jako světlo hvězd světu{fnr}6{/fnr} buďte ostatním lidem živoucí silou, stojíce jako dokonalá světla vedle onoho velikého světla, zaplaveni světlem nebeským, ozářeni čistěji a jasněji Trojicí, jejíž jeden paprsek vyzařující z_jediného božství jste nyní částečně přijali v_Kristu Ježíši, našem Pánu, jemuž buď sláva a moc na věčné věky. Amen.{fnr}7{/fnr}

{fn:1}{r}Mt 3,14{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Lk 1,44{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Ef 4,8{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Gn 3,24{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Gn 8,9-12{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}Flp 2,15{/r}.{/fn} {fn:7}Srov. {r}Zj 5,13{/r}; {r}1 Kron 29,11{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Dnes se otevřelo nebe, slané vody moře byly uzdraveny, země jásá, hory a pahorky se radují. {*} Kristus byl pokřtěn od Jana v_řece Jordánu.

Prameny vod byly posvěceny, aby se člověk mohl stát novým stvořením {*} Kristus byl pokřtěn od Jana v_řece Jordánu.

PRO VIGILII: Ant. Když Kristus vstoupil do řeky Jordánu, prameny vod byly posvěceny, aby se člověk mohl stát novým stvořením.

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}3,13-17{/r}

{p}

Jakmile byl Ježíš pokřtěn, viděl Ducha Božího, jak na něj sestupuje

{v}13{/v}Tehdy přišel Ježíš z_Galileje k_Jordánu za Janem, aby se dal od něho pokřtít. {v}14{/v}Ale on se bránil a říkal: „Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?“

{v}15{/v}Ježíš mu však řekl: „Nech tak nyní, neboť je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli.“ A tak mu vyhověl.

{v}16{/v}Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z_vody. A hle – otevřelo se nebe a viděl Ducha Božího jako holubici, jak se snáší a sestupuje na něj. {v}17{/v}A z_nebe se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Marka

{r:Mk}1,6b-11{/r}

{p}

Ty jsi můj milovaný Syn, v_tobě mám zalíbení

Jan {v}7{/v}kázal: „Za mnou už přichází mocnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sehnul a rozvázal mu řemínek u_opánků. {v}8{/v}Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“

{v}9{/v}V_těch dnech přišel Ježíš z_Nazareta v_Galileji a dal se od Jana v_Jordáně pokřtít. {v}10{/v}Hned jak vystupoval z_vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se na něho snáší Duch jako holubice. {v}11{/v}A z_nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v_tobě mám zalíbení!“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Lukáše

{r:Lk}3,15-16.21-22{/r}

{p}

Když byl Ježíš pokřtěn a modlil se, otevřelo se nebe

{v}15{/v}Lid byl plný očekávání a všichni uvažovali o_tom, zdali Jan není Mesiášem. {v}16{/v}Jan jim všem na to říkal: „Já vás křtím vodou. Přichází však mocnější než já; jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek u_opánků. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.

{v}21{/v}Když se všechen lid dával pokřtít a když byl pokřtěn i_Ježíš a modlil se, otevřelo se nebe, {v}22{/v}Duch svatý sestoupil na něj v_tělesné podobě jako holubice a z_nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, v_tobě mám zalíbení!“

PRVNÍ NEŠPORY

HYMNUS jako v ranních chválách.

Ant. 1 Jan Křtitel vystoupil na poušti a hlásal křest pokání, aby byly odpuštěny hříchy.

Žalmy a kantikum jako v_prvních nešporách slavnosti Zjevení Páně.

Ant. 2 Já vás křtím vodou; on vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm.

Ant. 3 Jakmile byl Ježíš pokřtěn, vystoupil hned z_vody. Otevřelo se mu nebe a z_nebe se ozval hlas.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Sk 10,37-38{/r}

Vy víte, co se po křtu, který hlásal Jan, událo nejdříve v_Galileji a potom po celém Judsku: jak Bůh pomazal Duchem Svatým a mocí Ježíše z_Nazareta, jak on všude procházel, prokazoval dobrodiní, a protože Bůh byl s_ním, uzdravoval všechny, které opanoval ďábel.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bože, tys uhasil na poušti žízeň svého lidu; {*} otevři i_nám pramen vody tryskající do života věčného.

Rozmnož víru svých služebníků. {*}

otevři i_nám pramen vody tryskající do života věčného.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bože, tys uhasil na poušti žízeň svého lidu; {*} otevři i_nám pramen vody tryskající do života věčného.

Ant. ke kantiku Panny Marie: Spasitel se dal pokřtít vodou Jordánu, a voda se stala znamením nové spravedlnosti a nového života.

PROSBY

Náš Vykupitel byl od Jana v_Jordánu pokřtěn a Duch Svatý na něj sestoupil. Prosme ho:

Pane, sešli nám svého Ducha.

Kriste, Boží služebníku, Otec o_tobě vydal svědectví a nalezl v_tobě zalíbení,

sešli nám svého Ducha.

Pane, sešli nám svého Ducha.

Kriste, Boží vyvolený, tys nedolomil nalomenou třtinu a neuhasil doutnající knot,

smiluj se nade všemi, kdo se snaží poctivě tě hledat.

Pane, sešli nám svého Ducha.

Kriste, Boží Synu, Otec tě povolal za světlo národů,

buď světlem těch, kdo budou obmyti křestní vodou.

Pane, sešli nám svého Ducha.

Kriste, Spasiteli lidí, Otec tě pomazal Duchem Svatým k_službě spásy,

doveď všechny k_tomu, aby tě poznali a uvěřili, a tak měli věčný život.

Pane, sešli nám svého Ducha.

Kriste, naše naděje, ty nás nenecháváš v_temnotách, ale přivádíš nás ke světlu spásy,

přijmi naše zemřelé bratry a sestry do svého království.

Pane, sešli nám svého Ducha.

Otče náš.

MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys slavnostně prohlásil, že Kristus je tvůj milovaný Syn, když na něj při křtu v_řece Jordánu sestoupil Duch Svatý; dej, ať všichni, které jsi přijal za syny a dal jim nový život z_vody a z_Ducha Svatého, zůstávají v_tvé lásce.

POZVÁNÍ K_MODLITBĚ

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, Božímu Synu; v_něm má Otec zalíbení.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Bože náš, jenžs před věky,

Pane Jezu Kriste,

ty zůstáváš navěky,

neobsáhlý jistě.

Neboť tys Slovo věčné,

tys božské podstaty

a v_Trojici tajemné

Bůh velebný, svatý.

Otec tvůj vyhlašoval,

žes milý Syn jeho,

poslouchat přikazoval

každé tvoje slovo.

Hle, ty jsi slavný posel,

od Otce poslaný,

který pro hříšné přišel,

jsa jim k_službě daný.

Dej nám, Kriste, v_pravdě stát,

jenž máš nade vším moc,

a v_ní šťastně dokonat;

přispěj nám na pomoc.

Ježíš se zaskvěl v_těchto dnech

on, Vykupitel lidí všech.

Věřící v_četných zástupech

pojďte mu zapět chvalozpěv.

Když třicet roků dovršil,

z_ústraní, v_kterém dosud žil,

jde osvěžiti v_lázni křtu

svou nedotčenou čistotu.

Ač šťastný, Jan se bázní chvěl,

když ponořit do řeky měl

toho, jenž může krví svou

smýt z_lidstva vinu veškerou.

Zazní hlas Otcův z_výsosti

o_jeho Božím synovství

a milost Ducha Svatého

proud darů lije na něho.

Prosíme tebe my, lid tvůj:

Stále nás, Kriste, ochraňuj!

Dej naší mysli rosy třpyt

a dej nám vždycky čistě žít.

Živote, Pravdo, Ježíši,

buď tobě sláva nejvyšší.

Otec ji s_Duchem z_výsosti

zjevuje v_nové jasnosti. Amen.

Nebo:

Den křtu našeho Pána v_řece Jordáně

je druhé Zjevení.

Voda se stává svátostí mocí Slova,

jež spojuje se s_ní.

Bůh nahý sestupuje do těch vod

hlubokých, kde jsme pochováni.

Jako nás činí jedno s_ním,

tak jej činí jedno s_námi.

Až do poslední studně na poušti,

do výmolu v_cestě, kde se krátce zatřpytí,

od té chvíle není jediné kapky vody,

jež nepostačí křesťana stvořiti.

Kristus vstupuje do člověčenstva

ve zralém věku svém,

jak žíznivý poutník, jemuž by

nestačila voda všech moří.

Není kapky v_Oceánu, jež nezbytná

mu není a kam se neponoří.

„Viderunt te Aquae, Domine“,

praví Žalm. My jsme tě poznali.

A až se zas vynoříš z_našeho středu

opojený a zsinalý,

bude tvá poslední touha,

ještě než dokonáš,

tvůj poslední výkřik na kříži,

že ještě žízeň máš.

Ant. 1 Služebník křtí Pána, vojín Krále, Jan Spasitele, voda v_Jordánu žasne, holubice vydává svědectví, je slyšet Otcův hlas: To je můj milovaný Syn.

Žalmy a kantikum nedělní z 1. týdne

Ant. 2 Když se Kristus zjevil světu ve slávě, prameny vod byly posvěceny. S_radostí čerpejte vodu z_pramenů spásy. Kristus, náš Bůh, totiž dnes posvětil všechno tvorstvo.

Ant. 3 Bože, náš Spasiteli, všichni tě oslavujeme, neboť ty Duchem Svatým a ohněm v_nás ničíš nákazu hříchu.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Iz 61,1-2a{/r}

Duch Páně, (duch) Hospodinův, je nade mnou, protože mě Hospodin pomazal, poslal mě zvěstovat radostnou zprávu pokorným, obvázat ty, jimž puká srdce, oznámit zajatým propuštění, svobodu uvězněným, hlásat Hospodinovo milostivé léto.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Kriste, Synu živého Boha, {*} smiluj se nad námi.

Ty, který ses zjevil světu, {*}

smiluj se nad námi.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Kriste, Synu živého Boha, {*} smiluj se nad námi.

Ant. k_Zachariášovu kantiku: Kristovým křtem byl posvěcen celý svět; dostalo se nám odpuštění hříchů, protože jsme byli všichni očištěni vodou a Duchem Svatým.

PROSBY

Náš Vykupitel přijal od Jana v_Jordánu křest. Vzývejme ho a volejme:

Kyrie, eleison.

Kriste, ty ses zjevil jako světlo světa,

ať o_tobě vydáváme svědectví a stáváme se světlem pro ty, s_nimiž se dnes setkáme.

Kyrie, eleison.

Tys pokorně přijal křest od svého služebníka a ukázals nám cestu pokory,

dej nám ducha pokory, abychom sloužili svým bližním.

Kyrie, eleison.

Svým křtem jsi nás obmyl od každé viny a učinils nás syny svého Otce,

dej ducha Božího synovství všem, kdo tě hledají.

Kyrie, eleison.

Křtem jsi posvětil své tvory a otevřels přístup k_obrácení těm, kdo mají být pokřtěni,

učiň z_nás služebníky svého evangelia ve světě.

Kyrie, eleison.

Při tvém křtu se nám zjevilo tajemství trojjediného Boha,

obnov ve všech pokřtěných ducha Božího synovství.

Kyrie, eleison.

DRUHÉ NEŠPORY

HYMNUS

Ctěme posla nebeského,

Ježíše, Syna Božího,

jemuž Otec vše v_ruce dal,

poslouchati ho přikázal.

Srdcem jemu ve všem věřme,

skutky jej vždy následujme;

víra je mrtvá bez skutků,

nečiní Božích ctitelů.

Neboť Krista hoden není,

vůli jeho kdo neplní,

tak nám to on sám dosvědčil,

by se v_tom žádný nezmýlil.

Děkujme za dobrodiní,

že jsme k_tomu přivedeni,

bychom Krista poslouchali,

jméno jeho velebili.

Od Otce Jednorozený,

Syn do Jordánu vnořený

nás očišťuje vodou křtu

a věrné křísí k_životu.

Přichází na zem z_výsosti

v_podobě lidské bytosti

dluhopis smrti vyplatit

a věčný život navrátit.

Prosíme, Spasiteli náš,

přijď v_lásce k_nám a svatý jas

Božího světla do srdcí

přines nám s_láskou planoucí.

Živote, Pravdo, Ježíši,

buď tobě sláva nejvyšší.

Otec ji s_Duchem z_výsosti

zjevuje v_nové jasnosti. Amen.

PSALMODIE

Ant. 1 Z_nebe se ozval Otcův hlas: To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení; toho poslouchejte.

Žalmy a kantikum jsou jako ve druhých nešporách slavnosti Zjevení Páně.

Ant. 2 V_řece Jordánu rozdrtil Spasitel hlavu hada a všechny vyrval z_jeho moci.

Ant. 3 Tajemství, které dnes slavíme, je veliké: Ten, který všechno stvořil, nás v_Jordáně očistil z_našich nepravostí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Sk 10,37-38{/r}

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh ustanovil svého Syna prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, {*} a vložil na něj svého Ducha.

Poslal ho, aby přinesl chudým radostnou zvěst, {*}

a vložil na něj svého Ducha.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh ustanovil svého Syna prostředníkem smlouvy lidu a světlem národů, {*} a vložil na něj svého Ducha.

Ant. ke kantiku Panny Marie: Ježíš Kristus nás miluje, svou krví nás zbavil hříchů a udělal z_nás královský národ a kněze Boha, svého Otce; jemu buď sláva a vláda na věčné věky.

MODLITBA UPROSTŘED DNE

ŽALMY

Ant. dopoledne Jan Ježíšovi říkal: Já bych měl být pokřtěn od tebe, a ty přicházíš ke mně?

Ant. v_poledne Ježíš řekl Janovi: Je třeba, abychom zcela splnili Boží vůli.

Ant. odpoledne Jan vydal svědectví: Viděl jsem, jak Duch sestoupil z_nebe jako holubice a zůstal na něm.

Má radost je dovršena;

on musí růst, já však se menšit.

Hle, můj Služebník, kterého podporuji,

můj vyvolený, v_němž jsem si zalíbil.

Vložil jsem na něj svého ducha,

národům přinese právo.

DOPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Iz 11,1-2{/r}

Vyrazí ratolest z_pahýlu Jesse, výhonek vypučí z_jeho kořenů, spočine na něm duch Hospodinův: duch moudrosti a rozumu, duch rady a síly, duch poznání a bázně před Hospodinem.

V_POLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Iz 42,1{/r}

Hle, můj Služebník, kterého podporuji, můj vyvolený, v_němž jsem si zalíbil. Vložil jsem na něj svého ducha, národům přinese právo.

ODPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Iz 49,6{/r}

(Hospodin) mi řekl: „Nestačí, že jsi mým Služebníkem, abys obnovil Jakubovy kmeny a zbytky Izraele přivedl nazpět. Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“

Po svátku Křtu Páně začíná liturgické mezidobí.