Sobota po 2. neděli po Seslání Ducha Svatého

Neposkvrněného Srdce Panny Marie

Památka

Hlasatelem úcty k_neposkvrněnému Srdci Panny Marie byl už sv. Jan Eudes (+ 1680). Liturgickou oslavu dovolil Pius VII. (1800-1823) a Pius XII. po zasvěcení celého lidstva tomuto neposkvrněnému Srdci (31. X. 1942) rozhodl, aby se od roku 1944 tento svátek slavil v_celé církvi 22. srpna. Dnešní den byl vybrán proto, že bezprostředně následuje po slavnosti Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Pod symbolem Srdce prokazuje církev úctu lásce Ježíšovy Matky k_Bohu a k_jejímu Synu a zároveň její mateřské lásce k_celému lidstvu.

Společné texty o_Panně Marii.

RANNÍ CHVÁLY

Ant. k_Zach. kant. Mé srdce i_mé tělo s_jásotem tíhnou k_živému Bohu.

MODLITBA

Bože, tys připravil v_srdci blahoslavené Panny Marie důstojný příbytek Ducha Svatého; na její přímluvu přebývej i_v_nás, abychom se stali chrámem tvé slávy.

Modlitba se čtením

Z_kázání svatého Vavřince Justinianiho, biskupa

(Sermo 8, in festo Purificationis B.M.V.: Opera, 2, Venetiis 1751,38-39)

{p}

Maria uchovávala všechno v_srdci

Když Maria promýšlela v_sobě všechno, co poznala četbou nebo co slyšela a viděla, jak rostla její víra, jaká moudrost ji osvěcovala a jaký žár lásky ji stále více pronikal! A prožívala-li znovu nebeská tajemství, na nichž měla účast, vedlo ji to dále kupředu, naplňovalo stále větší radostí, Duch Svatý ji zahrnoval hojností svých darů, celou bytostí tíhla k_Bohu a přitom zase v_sobě zůstávala pokorná. Tak totiž působí Boží milost: z_hlubin pozdvihuje do výše a přetváří člověka k_podobě stále zářivější.

Jistě blažená byla duše Panny Marie: Duch Svatý v_ní přebýval a poučoval ji, a ona byla vždycky a ve všem poslušná Božího Slova. Nenechala se vést vlastním míněním a rozhodováním, ale k_čemu moudrost vnitřně vybízela její víru, to vykonávala s_pomocí těla navenek. A bylo vhodné, aby božská Moudrost, když si budovala dům církve jako svůj příbytek, použila nejsvětější Pannu Marii jako vzor věrného plnění zákona, čistoty srdce, pravé pokory a duchovní oběti.

Napodobuj Marii, křesťane! Abys byl duchovně očištěn a omyt od nákazy hříchů, vstup do chrámu svého srdce. Tam hledí Bůh při všem, co konáme, více na vnitřní smýšlení než na skutek. Proto ať třeba naše mysl dojde při snaze o_rozjímavou modlitbu až do vytržení a věnujeme se jen Bohu, či ať se zcela střízlivě snažíme prospívat ve ctnostech a sloužíme užitečnou prací svým bližním, jednejme vždycky tak, aby nás poháněla jen Kristova láska. Neboť taková oběť duchovního očištění se líbí Bohu. Nedovršuje se v_chrámě zbudovaném lidskýma rukama, ale uvnitř v_srdci, do něhož Kristus Pán rád vstupuje.

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Svatá a neposkvrněná Matko Boží, nedovedu dost velebit tvé panenství, {*} neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.

Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého, {*} neboť tys ve svém lůně nosila toho, kterého nebe nemohlo obsáhnout.


Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky