Miriam, Bůh tě zvolil za svědka moci své,

zázrak tebe uzdravil po ráně smrtelné

a zázrakem sama ses pak stala,

který Boží moudrost světu dala.

„Malým nic“ nazýváš se, satana přemáháš,

rány Kristovy nosíš, jeho poslušnost máš,

pokoře se učíš u Marie

a vzorem prostoty Josef ti je.

V_extázi Bohu zpíváš, slova máš prorocká,

o_svých darech však nevíš, zůstáváš maličká.

Svatý Duch kéž i_nás obdaruje

pokorou, jíž duše tvá se skvěje.

26. srpna

Probodení srdce sv. Terezie

Památka (mnišky) / Nezávazná památka (bratři)

Texty je možné vzít z_15. října.

MODLITBA

Všemohoucí Bože, ty jsi naši svatou matku Terezii obdivuhodně zapálil ohněm své lásky a posilnil jsi ji, aby pro slávu tvého jména vykonala velká díla; na její přímluvu nám uděl milost, abychom vnitřně zakoušeli sílu tvé lásky a velkodušně pracovali pro tebe.

Modlitba se čtením

HYMNUS

Z_knihy Živý plamen lásky svatého Jana od Kříže

(ŽPA; 2,2-4.8.11.7)

{p}

Zranil jsi mé srdce

V_knize Deuteronomium Mojžíš říká, že Hospodin, náš Bůh, je oheň stravující,{fnr}1{/fnr} to znamená oheň lásky. A protože má nekonečnou sílu, může nepochopitelně stravovat a přetvářet v_sebe duši, které se dotkne. Každou však roznítí a pohltí podle toho, jak ji najde připravenou: jednu více a druhou méně, a to nakolik chce a jak a kdy chce. A protože je to nekonečný oheň lásky, když se chce dotknout duše poněkud hlouběji, žár v_duši se tak vystupňuje, že se jí zdá, jako by hořela víc než všechny ohně světa. A protože tento božský oheň přetvořil celou duši v_sebe, nejenže ho vnímá jako plamen, ale ona se celá stala plamenem mocného ohně. A protože tento božský oheň nyní přetvořil duši v_sebe, cítí nejen jeho výheň, ale sama se stane výhní mocného ohně.

A je obdivuhodné a stojí to za zmínku, že i_když je tento Boží oheň tak mocně stravující, že by mohl snadněji strávit tisíc světů než pozemský oheň jedno lněné vlákno, nestráví a nezničí duše, ve kterých hoří; naopak, podle síly jejich lásky je zbožšťuje a oblažuje, neboť v_nich příjemně hoří pro čistotu jejich ducha. Neboť v_těchto sděleních je jeho úmyslem vyvýšit duši; proto ji nezatěžuje, ale rozšiřuje, neunavuje, ale oblažuje, rozjasňuje a obohacuje, a proto ho duše nazývá sladkým žehem.

A tak blažená duše, která má to velké štěstí, že dospěje k_tomuto plamenu – všechno ví, všechno okouší, úspěšně dělá všechno, co chce, a nikdo ji nepřemůže, nic se jí nedotkne, poněvadž tato duše patří k_těm, o_nichž říká apoštol: Duchovní člověk soudí všechno a nikým není souzen.{fnr}2{/fnr} A na jiném místě: Duch zkoumá všechno, i_hlubiny Boží.{fnr}3{/fnr}

Stává se, že duše zanícená touto láskou cítí, jak do ní vniká seraf s_kopím napuštěným nejžhavější láskou a probodne tento rozpálený popel duše, nebo lépe řečeno onen plamen, a vznešeným způsobem ji sežehne. A tehdy v_tomto zažehnutí ji probodne, plamen vzplane a mocně vyšlehne jako rozpálená pec nebo výheň.

Málo duší dospěje až tak daleko, avšak některé sem dospěly, především ty, jejichž síla a duch se měly přenést na jejich následovníky, protože Bůh dává bohatství a schopnosti hlavám v_prvotinách ducha.

Ó, šťastná ráno, kterou způsobil ten, který umí jen léčit! Ó, šťastná, přešťastná ráno, protože jsi byla způsobena jen pro blaho a rozkoš duše! Veliká je rána, protože veliký je ten, který ji způsobil, a veliké je její blaho, protože oheň lásky je nekonečný a odměřuje se podle její schopnosti. Ó, blaživá ráno, tím vznešeněji blaživá, čím víc oheň lásky zasáhl niterný střed podstaty duše a spálil všechno, co se dalo spálit, aby oblažil všechno, co se dalo oblažit!

{fn:1}{r}Dt 4,24{/r}.{/fn} {fn:2}{r}1 Kor 2,15{/r}.{/fn} {fn:3}{r}1 Kor 2,10{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Dt 6,4-5; 4,24{/r}

Hospodin je náš Bůh. Hospodin je jediný. {*} Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou!

Hospodin, tvůj Bůh, je oheň stravující. {*} Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou!

Ranní chvály

HYMNUS

Ant. na Benediktus:V_mém srdci se stal hořícím ohněm, zavřeným v_mých kostech; snažila jsem se to snést, ale nebylo to možné.

Nešpory

HYMNUS

Ant. na Magnifikat:Pro tvou pomoc ať zaplesá mé srdce, zazpívám Hospodinu, který mě zahrnul dobrem.

1. září

SV. TEREZIE MARKÉTY OD SRDCE JEŽÍŠOVA, PANNY

Památka

MODLITBA

Bože, tys dal svaté Terezii Markétě milost, že čerpala ze zdrojů Spasitelových nevystihlé poklady pokory a lásky; na její přímluvu nám dej, abychom nikdy nebyli odloučeni od lásky Kristovy.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Poďte, klaňajme sa Baránkovi, ktorého nasledujú panny.

Modlitba se čtením

HYMNUS

Z_kanonizačních spisů

(Decr. „super tuto“ – AAS 26 [1934] 105-106)

{p}

Láska Kristova nás pohání

Můžeme říci, že celý život Terezie Markéty, i_když byl velmi krátký, byl neustálým výstupem jejího nevinného srdce k_Bohu.

Její ušlechtilá duše spontánně hledala Boha a byla přesvědčena, že jedině v_něm může spočinout. Nejvyšší čistota duše byla u_ní spojená s_nejhlubší pokorou: zamilovala si být zcela neznámá a považovaná za nic. Ponížení přijímala nejen trpělivě, ale i_s_radostí.

Touto čistotou srdce a pokorou ducha vystoupala až k_nejvyššímu stupni lásky, ve které učinila za krátkou dobu takový pokrok, že plála žárem opravdu serafínským. Tehdy, když začala mluvit o_Bohu, se její tvář jakoby rozzářila plamenem.

Touto božskou láskou vroucně milovala i_své bližní, hlavně hříšníky, za které se ochotně Bohu nabídla jako oběť. Ke svým spolusestrám, zvláště nemocným, přistupovala s_pokornou laskavostí a s_dokonalým sebezříkáním, takže ji považovali za anděla lásky.

Tento plamen lásky posilovala především eucharistickým chlebem, po kterém dychtivě toužila, a zároveň výjimečnou úctou k_Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu, i_když tato plodná úcta byla potlačená jansenistickým bludem, který se šířil po celém Toskánsku. S_vroucí zbožností uctívala také panenskou Matku Boží jako vzor a ochránkyni své panenské čistoty.

Protože byla obdařena darem hluboké kontemplace, sjednocovala se s_Bohem stále úžeji a začala z_ní vyzařovat jakási záře přibližující se věčnosti. S_blížícím se odchodem však ještě měla tato pravá dcera svaté matky Terezie a věrná učednice svatého Jana od Kříže projít mystickým mučednictvím duše, takže se stala živým obrazem svého ukřižovaného Snoubence. Příčinou tohoto mučednictví se pak stala sama síla lásky. Čím vroucnější je totiž láska, tím více duši pohání, aby milovala. Tato láska se však nikdy nevyrovná nekonečné lásce Boží, a tak nesmírná touha po vyšším stupni lásky duši tak souží, že jí připadá, jako by byla ponořená do temné noci a ztratila lásku k_Bohu. Neboť láska, čím je větší, tím si připadá menší.

Tímto vrcholným mučednictvím srdce je duše opravdu přibita s_Kristem na kříž a získává pro sebe i_pro druhé hojné plody vykoupení. Jsou to právě tyto nejčistší a nejušlechtilejší duše v_církvi, které svým utrpením, láskou, modlitbou a mlčenlivým apoštolátem pomáhají všem.

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Dt 6,4-5; 4,24{/r}

Hospodin je náš Bůh. Hospodin je jediný. {*} Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou!

Hospodin, tvůj Bůh, je oheň stravující. {*} Miluj Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou svou silou!

Ranní chvály

HYMNUS

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Kol 3,1-4{/r}

Když jste s_Kristem byli vzkříšeni, usilujte o_to, co pochází shůry, kde je Kristus po Boží pravici. Na to myslete, co pochází shůry, ne na to, co je na zemi. Jste už přece mrtví a váš život je s_Kristem skrytý v_Bohu. Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i_vy s_ním ukážete ve slávě.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Slyš, Hospodine, můj hlas, {*} hledám tvou tvář.

Slyš, Hospodine, můj hlas, {*} hledám tvou tvář.

Mé srdce k_tobě mluví, {*}

hledám tvou tvář.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Slyš, Hospodine, můj hlas, {*} hledám tvou tvář.

Klaňme se Ježíši Kristu, neboť on je branou ke všem tajemstvím Otce, a s_vírou ho prosme:

Pane, ukaž nám Otce.

Ty jsi světlo světa a odlesk Otcovy slávy,

osvěcuj naši cestu, po níž v_temnotě víry jdeme k_Otci.

Pane, ukaž nám Otce.

Kriste, vtělené Slovo, ty jsi povolal svatou Terezii Markétu, aby tě ve víře následovala,

dej, abychom žili s_tebou životem skrytým v_Bohu.

Pane, ukaž nám Otce.

Ježíši, ty jsi byl mezi svými jako ten, kdo slouží,

uč nás, abychom s_pokorou sloužili druhým a tak se líbili Otci, který vidí i_to, co je skryté.

Pane, ukaž nám Otce.

Ježíši, Slovo Boží, jako člověk jsi trpěl za nás,

dej, abychom tě jako Terezie Markéta následovali až na kříž za církev, tvé tajemné tělo.

Pane, ukaž nám Otce.

Ježíši, ty jsi miloval svou Matku a připojil jsi ji k_svému dílu spásy,

na její přímluvu dej, abychom ochotně plnili tvou vůli.

Pane, ukaž nám Otce.

Otče náš.

Ant. na Benediktus:Já jsem cesta, pravda a život; nikdo nepřichází k_Otci než skrze mne.

Nešpory

HYMNUS

Hymnus jako v_ranních chválách nebo v_modlitbě se čtením.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}1 Jan 4,16{/r}

Bůh je láska; kdo zůstává v_lásce, zůstává v_Bohu a Bůh zůstává v_něm.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Zátopy vod {*} nemohou uhasit lásku.

Zátopy vod {*} nemohou uhasit lásku.

Proudy řek ji neodplaví, {*}

nemohou uhasit lásku.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Zátopy vod {*} nemohou uhasit lásku.

Ant. na Magnifikat:Jako Otec miloval mne, tak jsem já miloval vás. Zůstaňte v_mé lásce.

Oslavujme Krista, který nám ukázal, že největším přikázáním je láska k_Bohu a bližnímu. Volejme k_němu a prosme ho:

Pane, daruj nám svou lásku.

Kriste, ve svém Srdci jsi nám zjevil lásku věčného Otce,

dej, ať jsme živými svědky Boží lásky.

Pane, daruj nám svou lásku.

Kriste, ty jsi přišel vrhnout oheň na zem,

zapal nás ohněm té lásky, kterou hořelo srdce svaté Terezie Markéty.

Pane, daruj nám svou lásku.

Ty jsi nás učil dělat to, co se líbí tvému Otci,

dej, abychom zůstávali v_jeho lásce.

Pane, daruj nám svou lásku.

V_našich bližních jsi nám zahalil svou přítomnost jako ve svátosti Eucharistie,

dej, abychom tě poznávali v_našich bratřích a sestrách a v_nich ti sloužili.

Pane, daruj nám svou lásku.

Svatou Terezii Markétu, když byla strávena láskou, jsi rychle povolal k_sobě,

přijmi k_sobě také naše zemřelé bratry a sestry.

Pane, daruj nám svou lásku.

Otče náš.

11. září

BL. MARIE OD JEŽÍŠE, PANNY

Památka

Společné texty o_pannách.

MODLITBA

Bože, ty jsi blahoslavené Marii od Ježíše udělil milost, že směla kontemplovat tajemství tvého Syna a učinil jsi ji živým obrazem jeho lásky; na její přímluvu nám uděl živou vírou, abychom ve všem hledali Ježíše, a skutky lásky vydávali svědectví o_jeho přítomnosti v_nás. Prosíme o_to

Modlitba se čtením

Z_knihy Vnitřní hrad svaté Terezie od Ježíše

(6H 7,10-13; 2H 1,11)

{p}

Nikdo nepřichází k_Otci než skrze mne

Osobně nazývám meditací, když člověk přemítá rozumem, a to tímto způsobem: začneme přemýšlet o_milosti, kterou nám Bůh prokázal, když nám dal svého jediného Syna, ale nezůstáváme u_toho a postupujeme dál k_ostatním tajemstvím jeho slavného života. Nebo začneme modlitbou v_getsemanské zahradě a myšlenkami ho sledujeme až po ukřižování. Nebo si vezmeme nějaký úryvek z_Pašijí, řekněme zatčení, toto tajemství rozebíráme a podrobně uvažujeme o_každé jednotlivé věci, o_které lze přemýšlet nebo ji procítit, jako je Jidášova zrada, útěk apoštolů a všechno ostatní. A je to jistě obdivuhodná a velmi záslužná modlitba.

Není možné, aby duše po tolika milostech, které od Boha obdržela, zapomněla na tolik vzácných důkazů lásky, neboť to jsou žhavé jiskry, jež jsou s_to ji více roznítit v_lásce k_našemu Pánu. Jen se u_nich nezastavuje myslí, poněvadž duše tato tajemství vnímá již dokonalejším způsobem, totiž tak, že jí je rozum zpřítomňuje a ony se jí natolik vtiskují do paměti, že už pouhý pohled na to, jak Pán upadl s_oním děsivým potem v_zahradě, jí postačí nejen na jednu hodinu, ale na mnoho dní.

Život je dlouhý a je naplněný mnohým strádáním. Abychom ho snášely dokonale, potřebujeme hledět na svůj vzor, Krista, jak on utrpení prožíval, i_na jeho apoštoly a světce. Dobrý Ježíš je pro nás natolik dobrou společností, že bychom se od ní nikdy neměly chtít odloučit, a stejně tak i_od společnosti jeho nejsvětější Matky. Velmi si cení, když prožíváme utrpení spolu s_nimi.

Pán sám říká: „Nikdo nevystoupí k_mému Otci, než skrze mne“{fnr}1{/fnr} a „kdo vidí mne, vidí mého Otce“.{fnr}2{/fnr} Jestliže se na něj nikdy nedíváme ani neuvažujeme o_tom, za co mu vděčíme a jakou smrt pro nás vytrpěl, nevím, jak bychom ho mohly znát, ani jaké skutky v_jeho službě bychom mohly konat. Vždyť jakou cenu může mít víra bez nich{fnr}3{/fnr} a bez jejich spojení se zásluhami Ježíše Krista, našeho Dobra? Jakou asi tak hodnotu mohou mít, a kdo nás probudí, abychom tohoto Pána milovaly?

{fn:1}{r}Jan 14,6{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Jan 14,9{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Jak 2,17{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. {r}Kol 2,2.3.6.7{/r}

Vaše srdce se povzbudí, když hluboce pochopíte a plně poznáte Boží tajemství, jímž je Kristus. {*} V_něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.

Tak žijte dále ve spojení s_ním, v_něm buďte zakořeněni a na něm stavějte. {*} V_něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.

Ant. na Benediktus:Buď pochválen Bůh, on nás zahrnul z_nebe rozmanitými duchovními dary, protože jsme spojeni s_Kristem.

Nešpory

Ant. na Magnifikat:Radujte se, že máte účast na utrpení Kristově, abyste také mohli radostně jásat při jeho slavném zjevení.

17. září

SV. ALBERTA JERUZALÉMSKÉHO, BISKUPA A ZÁKONODÁRCE NAŠEHO ŘÁDU

Sviatok

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Pánu, nejvyššímu Zákonodárci.

Modlitba se čtením

HYMNUS

Ant. 1Spravedlivý má zalíbení v_Hospodinově zákoně a přemítá o něm dnem i_nocí.

Žalm 21,2-8. 14

Ant. 2Hospodinův zákon ať je vždy ve vašich ústech.

Žalm 92

Ant. 3Kdo rozjímá o zákoně Páně, ve svůj čas přináší ovoce.

Žalm 92 Veď to, Pane, tvoji protivníci, †...

Přijmi zákon z_Božích úst.

A v_tvých ústech ať jsou jeho slova.

Z_listu svatého apoštola Pavla Efezanům

{r}6,5-8.10-18.23-24{/r}

{p}

Oblečte se do výzbroje Boží

Otroci, poslouchejte svého pozemského pána s_uctivou bázní a upřímně, jako by to byl sám Kristus. Neposlouchejte jenom naoko, abyste se lidem líbili, ale jako služebníci Kristovi, kteří z_celé duše konají vůli Boží. Služte ochotně jako Pánu, a ne lidem. Víte přece, že každý dostane odměnu od Pána za to dobré, co vykonal, ať je to otrok, nebo svobodný.

Nakonec, bratři: Hledejte svou sílu v_Pánu, v_jeho všemohoucnosti. Oblečte se do plné výzbroje Boží, abyste mohli čelit ďáblovým nástrahám. Vedeme přece zápas ne proti nějaké obyčejné lidské moci, ale proti knížatům a mocnostem, kteří mají svou říši tmy v_tomto světě, proti zlým duchům v_ovzduší.

Proto vezměte na sebe plnou Boží výzbroj. Jen tak budete moci odolat, až bude zle, všechno překonat a obstát. Stůjte tedy pevně a za ochranný pás ať vám slouží život podle pravdy, za pancíř spravedlnost, za obuv na nohy odhodlanost, jakou dává evangelium pokoje. Při každé příležitosti se hned chraňte vírou jako štítem. Tak budete moci uhasit všechny ohnivé střely zlého ducha. Vezměte také přilbu spásy a meč Ducha, to je slovo Boží. Vždycky a při každé příležitosti proste a modlete se, jak to vnuká Duch. Buďte v_tom velmi bdělí a vytrvalí!

Bůh Otec a Pán Ježíš Kristus ať bratřím udělují pokoj, lásku a víru. Milost se všemi, kteří milují našeho Pána Ježíše Krista láskou nehynoucí!

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Ef 4,1{/r}; {r}2 Kor 10,5{/r}; {r}Ž 1,2{/r}; {r}2 Pt 4,7{/r}

Žijte životem hodným toho povolání, kterého se vám dostalo. {*} Žijte v_poslušnosti vůči Ježíši Kristu.

Dnem i_nocí rozjímejte o_zákonu Páně a bděte na modlitbách. {*} Žijte v_poslušnosti vůči Ježíši Kristu.

Z_Řehole svatého Alberta Jeruzalémského pro poustevníky na hoře Karmel

(Arch. Vat., Reg. Vat. 21, f. 466r)

{p}

Povzbuzení k_duchovnímu životu

Poněvadž život člověka na zemi je zkouška{fnr}1{/fnr} a všichni, kdo chtějí zbožně žít v_Kristu, trpí pronásledování,{fnr}2{/fnr}a navíc váš protivník ďábel obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil,{fnr}3{/fnr} usilujte se vší pečlivostí obléci zbroj Boží, abyste mohli obstát proti nástrahám nepřítele.{fnr}4{/fnr}

Bedra mějte přepásaná pásem čistoty;{fnr}5{/fnr} hruď ať je obrněna svatými myšlenkami, neboť je psáno: „Svatá myšlenka tě zachová.“{fnr}6{/fnr} Je třeba obléci pancíř spravedlnosti,{fnr}7{/fnr} abyste milovali Hospodina, svého Boha, celým srdcem, celou duší a celou silou a svého bližního jako sami sebe.{fnr}8{/fnr} Při každé příležitosti je třeba vzít štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé střely onoho ničemníka;{fnr}9{/fnr} bez víry se totiž nelze líbit Bohu.{fnr}10{/fnr} Nasaďte si také přilbu spásy,{fnr}11{/fnr} abyste doufali ve spásu od samotného Spasitele, který spasí svůj lid od jeho hříchů.{fnr}12{/fnr} Meč Ducha, jímž je slovo Boží,{fnr}13{/fnr} ať hojně přebývá{fnr}14{/fnr} ve vašich ústech i_v_srdci{fnr}15{/fnr} a cokoliv konáte, ať se to děje podle slova Páně.{fnr}16{/fnr}

Apoštol doporučuje mlčení, když v_něm nařizuje pracovat.{fnr}17{/fnr} A jak svědčí prorok: „Mlčení je úsilím o spravedlnost.“{fnr}18{/fnr} A opět: „V_mlčení a naději bude vaše síla.“{fnr}19{/fnr} Zkušenost neméně učí: „V_mnohomluvnosti se nelze vyhnout hříchu.“{fnr}20{/fnr} A „kdo je nerozvážný v_mluvení, zakusí neštěstí.“{fnr}21{/fnr} Rovněž „kdo užívá mnoha slov, škodí své duši.“{fnr}22{/fnr} A Pán říká v_evangeliu: „Z každého neužitečného slova, jež lidé pronesou, vydají účty v_den soudu.“{fnr}23{/fnr} Ať tedy každý váží svá slova a pevně krotí svá ústa, aby snad nezakolísal a neklesl jazykem a jeho pád nebyl nezhojitelný k_smrti.{fnr}24{/fnr} Ať střeží s_prorokem své cesty, aby se neprovinil jazykem{fnr}25{/fnr} a ať se snaží pilně a obezřetně zachovávat mlčení, jež je úsilím o spravedlnost.{fnr}26{/fnr}

{fn:1}Srov. {r}Job 7,1{/r}.{/fn} {fn:2}{r}2 Tim 3,12{/r}.{/fn} {fn:3}{r}1 Petr 5,8{/r}.{/fn} {fn:4}{r}Ef 6,11{/r}.{/fn} {fn:5}{r}Ef 6,14{/r}.{/fn} {fn:6}{r}Př 2,11{/r}.{/fn} {fn:7}{r}Ef 6,1{/r}.{/fn} {fn:8}{r}Dt 6,5{/r}.{/fn} {fn:9}{r}Mt 19,19; 22,37-39{/r}.{/fn} {fn:10}{r}Ef 6,16{/r}.{/fn} {fn:11}{r}Žid 11,6{/r}.{/fn} {fn:12}{r}Ef 6,17{/r}.{/fn} {fn:13}{r}Mt 1,21{/r}.{/fn} {fn:14}{r}Ef 6,17{/r}.{/fn} {fn:15}{r}Kol 3,16{/r}.{/fn} {fn:16}{r}Řím 10,8{/r}.{/fn} {fn:17}{r}Kol 3,17{/r}; {r}1 Kor 10,31{/r}.{/fn} {fn:18}{r}2 Sol 3,12{/r}.{/fn} {fn:19}{r}Iz 32,17{/r}.{/fn} {fn:20}{r}Iz 30,15{/r}.{/fn} {fn:21}{r}Př 10,19{/r}.{/fn} {fn:22}{r}Př 13,3{/r}.{/fn} {fn:23}{r}Sir 20,8{/r}.{/fn} {fn:24}{r}Mt 12,36{/r}.{/fn} {fn:25}{r}Sir 28,25-26{/r}.{/fn} {fn:26}{r}Ž 38,2{/r}.{/fn} {fn:27}{r}Iz 32,17{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}1 Mak 2,64{/r}; {r}Ž 19,8{/r}

Synové, vzmužte se a buďte silní v_zákoně, {*} neboť v_něm budete oslaveni.

Hospodinův zákon je dokonalý, občerstvuje duši, nezkušenému dává moudrost. {*} Neboť v_něm budete oslaveni.

Ranní chvály

HYMNUS

Ant. 1Vy jste světlo světa. Nemůže se skrýt město položené na hoře.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2Tak ať vaše světlo svítí před lidmi, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v_nebesích.

Ant. 3Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Žid 13,7-9a{/r}

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i_dnes i_navěky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; {*} budou bdít nad mým lidem.

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; {*} budou bdít nad mým lidem.

Ani ve dne ani v_noci nesmějí nikdy mlčet; {*}

budou bdít nad mým lidem.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; {*} budou bdít nad mým lidem.

Chvalme Krista, pastýře a strážce našich duší, neboť on miluje svůj lid. Obraťme se na něj s_důvěrou a prosme:

Pane, ochraňuj svůj lid.

Pane, přijmi naše dobré úmysly a předsevzetí,

jako prvotiny tohoto dne.

Pane, ochraňuj svůj lid.

Dej, ať žijeme v_duchu naší Řehole,

abychom se pro všechny stali hlasateli tvé dobroty.

Pane, ochraňuj svůj lid.

Dej nám sílu, abychom tě celým srdcem milovali

a abychom dobře jednali, a tak tě chválili svým životem.

Pane, ochraňuj svůj lid.

Učiň nás věrnými strážci svého evangelia,

abychom tvé slovo stále uchovávali v_srdci a rozvažovali o_něm.

Pane, ochraňuj svůj lid.

Ukaž nám cestu na vrchol hory Karmel,

abychom ti sloužili s_čistým srdcem a dobrým svědomím.

Pane, ochraňuj svůj lid.

Otče náš.

Ant. na Benediktus:Pojďte za mnou všichni, kdo horlíte pro zákon! A mnozí, kdo hledali právo a spravedlnost, odcházeli na poušť.

MODLITBA

Bože, tys nám skrze svatého Alberta ukázal způsob, jak žít evangelium, abychom dosáhli dokonalé lásky; na jeho přímluvu nám dej, abychom vždy žili v_následování Ježíše Krista a zůstali mu věrni až do smrti. Modlitba uprostřed dne Hymnus a žalmy z_příslušného dne v_týdnu. Dopoledne Ant. Otče, jako jsi mně poslal do světa, tak i_já jsem je poslal do světa.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Lv 20,7-8{/r}

Posvěťte se a buďte svatí, protože já jsem Hospodin, váš Bůh. Dbejte na má nařízení a dodržujte je; já jsem Hospodin, já vás posvěcuji.

Cokoli mluvíte nebo konáte,

všechno dělejte ve jménu Páně.

V poledne Ant. Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo přijímá mne, přijímá toho, který mě poslal.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. {r}2 Tim 3,12.14-15{/r}

Všichni, kdo chtějí zbožně žít v_Kristu Ježíši, budou pronásledováni. Ty se však drž toho, čemu ses naučil a co jsi přijal jako jisté. Víš přece od koho ses tomu naučil! Od dětství znáš svatá písma, ta tě mohou naučit moudrosti, abys dosáhl spásy vírou v_Krista Ježíše.

Jako vzoru zdravé nauky se drž toho, cos ode mě slyšel,

a měj při tom víru a lásku v_Kristu Ježíši.

Odpoledne Ant. Jsme Boží spolupracovníci, vy jste Boží pole, Boží stavba.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Flp 4,8-9{/r}

Bratři, mějte zájem o všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o každou zdatnost nebo činnost, která si zasluhuje chvály. Dělejte i_nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, dárce pokoje, bude s_vámi.

Blahoslavení tvůrci pokoje,

neboť oni budou nazváni Božími syny.

Nešpory

HYMNUS

Ant. 1Dej mi poznat cestu, kterou mám kráčet, neboť k_tobě pozvedám svou duši.

Žalm 15

Ant. 2Synu, zachovávej má přikázání a můj zákon střež jako zřítelnici oka.

Žalm 112

Ant. 3Pán je spravedlivý ve všem, milostivý ve všech svých skutcích.

Kantikum Zjv 15,3-4

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Jak 1,22-25{/r}

To slovo však musíte uvádět ve skutek, a ne abyste ho jenom poslouchali. To byste klamali sami sebe. Neboť když někdo to slovo jenom poslouchá, ale nejedná podle něho, ten se podobá člověku, který pozoruje svůj vzhled v_zrcadle: podívá se na sebe, odejde, a hned zapomene, jak vypadá. Kdo se však důkladně zahledí do dokonalého zákona svobody a přitom vytrvá, kdo není jen posluchač zapomnětlivý, ale skutečně podle toho jedná, ten v_tom jednání najde svou blaženost.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Dobrý pastýř dává život za své ovce {*} a modlí se za ně.

Dobrý pastýř dává život za své ovce {*} a modlí se za ně.

Miluje své bratry {*}

a modlí se za ně.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Dobrý pastýř dává život za své ovce {*} a modlí se za ně.

Ant. na Magnifikat:Kristova nauka ať je u vás ve své plné síle; z_celého srdce s_vděčností zpívejte Bohu.

Kristus smířil svět se svým Otcem a v_jeho jménu i_svatý Albert vykonával službu smíření. Posíleni touto vírou, vzývejme s_důvěrou našeho Pána:

Pamatuj, Pane, na svou rodinu.

Kriste, darem řeholního života jsi nás povolal, abychom následovali tebe, Beránka bez poskvrny,

dej, abychom ti sloužili s_čistým srdcem a dobrým svědomím.

Pamatuj, Pane, na svou rodinu.

Ty jsi nám dal představené, aby byli služebníky bratří a sester,

dej, abychom v_jejich slovech i_příkladu spatřovali tebe.

Pamatuj, Pane, na svou rodinu.

Ty jsi nás povolal, abychom dnem i_nocí rozjímali o_tvém zákoně,

dej, ať tvé slovo přebývá v_našich ústech i_srdcích.

Pamatuj, Pane, na svou rodinu.

Ty nám doporučuješ mlčení, jež je úsilím o_spravedlnost,

dej, abychom pochopili, že v_mlčení a naději je naše síla.

Pamatuj, Pane, na svou rodinu.

Ty jsi řekl, že život člověka na zemi je zkouška,

posiluj malomyslné, přiveď zpět zbloudilé a všechny naplňuj svým Duchem.

Pamatuj, Pane, na svou rodinu.

Tobě svěřujeme zemřelé bratry a sestry, které jsi přidružil k_naší řeholní rodině,

dej, ať tě v_nebi oslavují navěky.

Pamatuj, Pane, na svou rodinu.

Otče náš.

1. října

SV. TEREZIE OD DÍTĚTE JEŽÍŠE A SVATÉ TVÁŘE, PANNY A UČITELKY CÍRKVE

Svátek

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Pánu, našemu Bohu, on se dává poznat maličkým.

Modlitba se čtením

HYMNUS

Ant. 1Tvé milosrdenství mě bude provázet po všechny dny mého života.

Žalm 23

Ant. 2Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil: nejen že se smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme.

Žalm 103

Ant. 3Otec vás miluje, protože vy milujete mne a uvěřili jste ve mne.

Žalm 103 Ako je vzdialený východ od západu, {*} ...

Svítilnou mým nohám je tvé slovo

a světlem mé stezce.

Z_prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

{r:1Kor}12,12.27-31; 13,1-13{/r}

{p}

Jste Kristovo tělo a jeho údy

Jako tělo je pouze jedno, i_když má mnoho údů, ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohromady jediné tělo, tak je tomu také u Krista. Vy jste Kristovo tělo a každý z_vás jeho úd. Bůh ustanovil, aby v_církvi jedni byli misionáři, druzí proroky, třetí učiteli. Někteří mají moc dělat zázraky, jiní dar uzdravovat, pomáhat, řídit, mluvit rozličnými jazyky. Jsou snad všichni misionáři? Jsou všichni proroky? Jsou všichni učiteli? Mají všichni moc dělat zázraky? Mají všichni dar uzdravovat? Mluví všichni jazyky? Umějí všichni ty řeči v_neznámém jazyku pronesené vykládat? Usilujte o_dary lepší. A teď vám chci ukázat mnohem vzácnější cestu.

Kdybych mluvil jazyky lidskými i_andělskými, ale neměl lásku, jsem jako znějící kov a jako cimbál zvučící. Kdybych měl dar prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, ovládal všecko, co se může vědět, a víru měl v_nejvyšší míře, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic. A kdybych rozdal všechno, co mám, a pro druhého do ohně skočil, ale neměl lásku, nic mi to neprospěje.

Láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, nezávidí, láska se nevychloubá, nenadýmá, nedělá, co se nepatří, nemyslí jen a jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se dělá něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Láska vše omlouvá, všemu věří, nikdy nad ničím nezoufá, všecko vydrží. Láska nikdy nepřestává. Dar prorokování pomine, dar jazyků už nebude, dar poznání zanikne. Neboť kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování. Ale až přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je částečné.

Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, usuzoval jsem jako dítě. Když se však ze mě stal muž, všecko dětské jsem odložil. Nyní vidíme jen jako v_zrcadle, nejasně, ale potom uvidíme tváří v_tvář. Nyní poznávám věci jenom nedokonale, potom poznám dokonale, podobně, jak Bůh poznává mne. Nyní trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z_nich je láska.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Jan 12,32{/r}; {r}Pís 1,3-4{/r}

Až budu ze země vyvýšen, {*} potáhnu všechny k_sobě.

Přitahuj mne, a poběžíme po vůni tvých mastí. {*} Potáhnu všechny k_sobě.

Z_Autobiografických spisů svaté Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře

(RkB, 3r-v)

{p}

V_srdci církve budu láskou

Když mě při rozjímání mé touhy při modlitbě doopravdy mučily, otevřela jsem listy sv. Pavla, abych našla nějakou odpověď. Padla mi do očí 12. a 13. kapitola prvního listu Korinťanům.

V_první jsem četla, že všichni nemohou být apoštoly, proroky, učiteli, atd…, že se církev skládá z_různých údů a že oko nemůže být zároveň rukou.{fnr}1{/fnr}

Byla to jasná odpověď, ale neutišila mé touhy ani mi nedodala pokoje.

Jako se Magdaléna pořád nakláněla do prázdného hrobu{fnr}2{/fnr} a nakonec našla to, co hledala, tak jsem se i_já, když jsem se snížila až do hlubin své nicoty, pozvedla tak vysoko, že jsem mohla dosáhnout svého cíle.

Neztrácela jsem odvahu, pokračovala jsem v_četbě a úlevu jsem našla v_této větě: „Usilujte o dary lepší, ale teď vám chci ještě ukázat mnohem vzácnější cestu.“{fnr}3{/fnr} A Apoštol vysvětluje, jak i_ty nejdokonalejší dary nejsou ničím bez Lásky.

Že Láska je dokonalá cesta, která vede bezpečně k_Bohu. Konečně jsem našla klid.

Když jsem uvažovala o tajemném těle Církve, nepoznávala jsem se v_žádném z_údů, jak je popisuje sv. Pavel, nebo spíš jsem se chtěla poznat ve všech.

Láska mi dala klíč k_mému povolání.{fnr}4{/fnr} Pochopila jsem, že jestliže má Církev tělo, složené z_různých údů, nechybí jí ten nejpotřebnější, nejušlechtilejší, pochopila jsem, že Církev má Srdce a že toto Srdce hoří Láskou. Pochopila jsem, že jen Láska udržuje údy Církve v_činnosti, že kdyby Láska pohasla, přestali by Apoštolové hlásat Evangelium, Mučedníci by se zdráhali prolít svou krev.

Pochopila jsem, že Láska v_sobě obsahuje všechna Povolání, že Láska je všechno, že objímá všechny doby a všechna místa, jedním slovem, že je Věčná!

Tu jsem plná šílené radosti zvolala: Ježíši, má Lásko, konečně jsem nalezla své povolání; mým povoláním je Láska!

Ano, našla jsem své místo v_Církvi, a toto místo, můj Bože, jsi mi dal ty, v_srdci své matky Církve budu Láskou, tak budu vším a tak se uskuteční můj sen!!!

{fn:1}{r}1Kor 12,31{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Jan 20,11{/r}.{/fn} {fn:3}{r}1Kor 12,31{/r}.{/fn} {fn:4}{r}1Kor 13{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. {r}Žl 31 (30),8{/r}

Budu se veselit a jásat, Bože, {*} pro tvé milosrdenství.

Ty jsi shlédl na moji bídu, mé duši jsi pomohl v_tísni. {*} Pro tvé milosrdenství.

Nebo:

Z_Autobiografických spisů svaté Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře

(RkC, 11v-12r)

{p}

Pochopila jsem, co je to láska

Pán Bůh mi dal milost, že jsem pochopila, co je láska: je pravda, že předtím jsem to také chápala, ale nedokonale, nepromýšlela jsem do hloubky toto Ježíšovo slovo: „Druhé přikázání je podobné prvnímu: Miluj svého bližního jako sám sebe.“{fnr}1{/fnr} Snažila jsem se především milovat Boha, a s_láskou k_němu jsem pochopila, že se moje láska nemůže projevovat jen slovy, neboť: „Do nebeského království nevejde ten, kdo mi říká: Pane, Pane, ale ten, kdo koná vůli Boží.“{fnr}2{/fnr} Tuto vůli Ježíš ukázal mnohokrát, řekla bych skoro, že ji ukazuje téměř na každé stránce svého evangelia, ale při poslední večeři, když už ví, že srdce jeho učedníků k_němu plane vroucnější láskou pocházející z_toho, že se jim daroval v_nevýslovném tajemství své eucharistie, jim tento milý Spasitel chce dát nové přikázání. S_nevýslovnou něhou jim říká: „Nové přikázání vám dávám: Milujte se navzájem: jak jsem já miloval vás, tak se navzájem milujte i_vy. Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku k_sobě navzájem.“{fnr}3{/fnr}

Jak miloval Ježíš své učedníky a proč je miloval? Ne, ne, nemohly ho přitahovat jejich přirozené vlastnosti: byla mezi nimi nekonečná vzdálenost. On byl vědění, věčná Moudrost, oni byli ubozí rybáři, nevědomí a plní pozemských myšlenek.{fnr}4{/fnr} Přesto je Ježíš nazývá svými přáteli,{fnr}5{/fnr} svými bratry. Chce, aby s_ním panovali v_království jeho Otce,{fnr}6{/fnr} a aby jim toto království otevřel, chce zemřít na kříži, protože řekl: „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.“{fnr}7{/fnr}

Když jsem rozjímala o_těchto Ježíšových slovech, pochopila jsem, jak je moje láska k_mým sestrám nedokonalá, viděla jsem, že je nemiluji tak, jak je miluje dobrý Bůh. Ach, nyní chápu, že dokonalá láska spočívá v_tom, že snášíme chyby druhých, že se nedivíme jejich slabostem, že nás povznášejí i_ty nejmenší ctnostné skutky, které u nich vidíme, ale hlavně jsem pochopila, že láska nesmí zůstat uzavřena na dně srdce: „Když se svítilna rozsvítí,“ řekl Ježíš, „nestaví se pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí všem v_domě.“{fnr}8{/fnr} Domnívám se, že toto světlo představuje lásku, která má osvěcovat a těšit nejen ty, kteří jsou mi nejdražší, ale všechny v_domě bez výjimky.

{fn:1}{r}Mt 22,39{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Mt 7,21{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Jan 13,34n{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Kol 2,3{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Jan 15,15{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}Lk 22,30{/r}.{/fn} {fn:7}{r}Jan 15,13{/r}.{/fn} {fn:8}{r}Mt 5,15{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Jan 13,34-35{/r}

Věrní Boží smlouvě a zákonům otců vytrvali Boží svatí v_bratrské lásce, {*} spojoval je vždy jeden duch a jedna víra.

Hle, jak je dobré a jak milé, když bratři bydlí pospolu, {*} spojoval je vždy jeden duch a jedna víra.

HYMNUS

Bože, tebe chválíme.

Ranní chvály

HYMNUS

Ant. 1Má duše lne k_tobě, tvá pravice mě podpírá.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2Svatí a pokorní srdcem, velebte Pána.

Ant. 3Hospodin miluje svůj národ a pokorné zdobí vítězstvím.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Řím 8,14-17{/r}

Všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží synové. Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však Ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: „Abba, Otče!“ Spolu s_naším duchem to potvrzuje sám Duch Svatý, že jsme Boží děti. Jsme-li však děti, jsme i_dědici: dědici Boží a spoludědici Kristovi. Musíme ovšem jako on trpět, abychom tak mohli spolu s_ním dojít slávy.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Hle, jako řekou {*} zaplavím ji pokojem.

Hle, jako řekou {*} zaplavím ji pokojem.

A slávou národů jako rozvodněným potokem. {*}

Zaplavím ji pokojem.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Hle, jako řekou {*} zaplavím ji pokojem.

Náš Pán Ježíš Kristus nám dal ve sv. Terezii příklad života podle evangelia. Obraťme se k_němu a prosme ho:

Prosíme tě, vyslyš nás.

Pane Ježíši, ty jsi řekl: „Žízní-li kdo, ať přijde ke mně a pije,“

dej, abychom nikdy nepřestali žíznit po tvé lásce.

Prosíme tě, vyslyš nás.

Pane, ty jsi řekl: „Nebudete-li jako děti, nevejdete do nebeského království,“

dej, abychom tě milovali prostým a upřímným srdcem.

Prosíme tě, vyslyš nás.

Pane, ty jsi řekl: „V_nebi bude radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání,“

dej nám odvážnou důvěru v_tvé milosrdenství.

Prosíme tě, vyslyš nás.

Pane, ty jsi řekl: „Kdo činí vůli mého Otce, vejde do království nebeského,“

dej, abychom vždy s_vírou a poslušností plnili tvá přikázání.

Prosíme tě, vyslyš nás.

Pane, ty jsi řekl: „Cokoli jste učinili jednomu z_těchto maličkých, mně jste učinili,“

dej, abychom tě dnes viděli ve všech, s_nimiž se setkáme.

Prosíme tě, vyslyš nás.

Pane, ty jsi řekl: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo; proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň,“

dej nám misijního ducha a touhu po spáse všech lidí.

Prosíme tě, vyslyš nás.

Otče náš.

Ant. na Benediktus:Proste Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.

MODLITBA

Bože, ty otvíráš své království pokorným a maličkým; dej, abychom s_důvěrou následovali svatou Terezii a na její přímluvu dosáhli věčné slávy. Prosíme o_to

Modlitba uprostřed dne Dopoledne

Hymnus a žalmy z_příslušného dne v_týdnu.

Ant.Hospodin tě vyvolil, abys byla jeho; budeš mu chválou, slávou a ctí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}2 Kor 12,9b-10{/r}

Velmi rád se budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. Proto s_radostí přijímám slabosti, příkoří, nouzi, pronásledování a úzkosti a snáším to pro Krista. Neboť když jsem slabý, právě tehdy jsem silný.

Hospodin je má síla a chvála.

V_něj důvěřuji, nebudu zahanbena.

V poledne

Ant.Výklad tvých slov osvěcuje, poučuje prosté lidi.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}1 Jan 4,17-19{/r}

V_tom záleží vyvrcholení lásky v_nás, že s_radostnou důvěrou očekáváme den soudu, protože jaký je Kristus, takoví jsme i_my zde na světě. Strach nemá v_lásce místo, protože dokonalá láska strach vyhání; strach počítá s_trestem, a kdo má strach, není v_lásce přiveden k_dokonalosti. My milujeme Boha, protože on napřed miloval nás.

Ty, Hospodine, jsi náš Otec a náš Vykupitel,

navěky trvá tvé jméno.

Odpoledne

Ant.Hospodin shlédl k_modlitbě chudého, nepohrdl prosbou pokorného.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}1 Jan 3,1-2{/r}

Hleďte, jak velikou lásku nám Otec projevil, že se nejen smíme nazývat Božími dětmi, ale že jimi také jsme! Proto nás svět nezná, že nepoznal jeho. Milovaní, už teď jsme Boží děti. Ale čím budeme, není ještě zřejmé. Víme však, že až se ukáže, budeme mu podobní, a proto ho budeme vidět tak, jak je.

Poběžím po cestě tvých předpisů,

neboť mi rozšiřuješ srdce.

Nešpory

HYMNUS

Ant. 1Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život.

Žalm 113

Ant. 2Pro ně se zasvěcuji, aby i_oni byli posvěceni v_pravdě.

Žalm 131

Ant. 3Ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné.

Flp 2,6-11

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}1 Tim 2,1.3-6a{/r}

První věc, ke které vybízím, je tato: ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i_děkovné za všecky lidi. Tak je to dobré a milé Bohu, našemu spasiteli. On chce, aby se všichni lidé zachránili a došli k_poznání pravdy. Je totiž jenom jediný Bůh, a jenom jediný prostředník mezi Bohem a lidmi: člověk, Kristus Ježíš, který vydal sám sebe jako výkupné za všechny.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Budu vyprávět svým bratřím o_tvém jménu, {*} prostřed shromáždění budu tě chválit.

Budu vyprávět svým bratřím o_tvém jménu, {*} prostřed shromáždění budu tě chválit.

Nepohrdl jsi bídou chudého, {*}

prostřed shromáždění budu tě chválit.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Budu vyprávět svým bratřím o_tvém jménu, {*} prostřed shromáždění budu tě chválit.

Ant. na Magnifikat:Otče, zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal: posvěť je pravdou.

Prosme Boha, milosrdného Otce, za církev i_za všechny lidi a říkejme:

Pane, pamatuj na svou smlouvu.

Na přímluvu svaté Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře

dej nám odvážnou důvěru ve tvou lásku.

Pane, pamatuj na svou smlouvu.

Těm, kdo žijí kontemplativním životem, dej pravdivost a vytrvalost,

aby v_tebe svět uvěřil.

Pane, pamatuj na svou smlouvu.

Dej nám ochotu nést břemena jeden druhého,

abychom byli tvým věrným obrazem.

Pane, pamatuj na svou smlouvu.

Vlij do našich srdcí živého misijního ducha,

aby všichni lidé došli k_poznání Kristovy pravdy.

Pane, pamatuj na svou smlouvu.

Dopřej všem věrným zemřelým radost z_patření na tvou tvář,

aby tam, kde je Kristus, byli i_ti, které jsi mu dal.

Pane, pamatuj na svou smlouvu.

Otče náš.

15. října

SV. TEREZIE OD JEŽÍŠE, PANNY A UČITELKY CÍRKVE

Slavnost

První nešpory

HYMNUS

Ant. 1Výklad tvých slov osvěcuje, poučuje prosté lidi.

Žalm 113

Ant. 2Lidé si vyprávějí o její moudrosti, církev ji nepřestává chválit.

Žalm 146

Ant. 3Bůh jí dal velikou moudrost a poznání, srdce bez hranic jako písek na mořském břehu.

Kantikum Ef 1,3-10

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}1 Kor 2,6-9{/r}

Učíme moudrosti, ale jen ty nejpokročilejší. To však není moudrost tohoto světa ani moudrost těch, kdo tento svět ovládají. Jejich moc je už zlomena. Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. Bůh ji už před lety předurčil k_naší slávě. Nikdo z_těch, kdo vládnou tímto světem, neměl o ní tušení. Protože kdyby o ní něco věděli, nikdy by Pána slávy neukřižovali. Ale – jak stojí v_Písmu – my zvěstujeme to, „co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují“.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Pronesla Boží slovo {*} uprostřed shromáždění.

Pronesla Boží slovo {*} uprostřed shromáždění.

Pán ji naplnil moudrostí a poznáním {*}

uprostřed shromáždění.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Pronesla Boží slovo {*} uprostřed shromáždění.

Ant. na Magnifikat:Svatá matko Terezie, ukaž nám cestu dokonalosti, po které přijdeme s_Kristem do věčných příbytků.

Bože, nejdobrotivější Otče, ty jsi nám dal svého Syna Ježíše Krista jako Přítele, aby provázel náš život svou láskou a slitováním. S_naší svatou matkou Terezií tě prosíme:

Pane, přijď tvé království.

Ty jsi poslal na svět svého Syna, aby všichni, kdo v_něho věří, měli život věčný,

dej, abychom naslouchali jeho hlasu a následovali ho.

Pane, přijď tvé království.

Ty jsi nám svého jediného Syna dal jako učitele svatosti a jako cestu, která vede k_tobě,

dej, abychom šli cestou dokonalosti a nikdy se od něho neodloučili.

Pane, přijď tvé království.

Ty jsi nám prostřednictvím svého Syna přislíbil, že k_nám přijdeš a učiníš si v_nás svůj příbytek,

dej, ať jsme den co den vnímavější k_vanutí Ducha lásky.

Pane, přijď tvé království.

Ty jsi svého Syna ustanovil jako hlavu a základ církve,

dej, ať na něm s_vytrvalostí stavíme svůj život a jsme pevně zakořeněni ve víře a lásce.

Pane, přijď tvé království.

Ty jsi Krista oslavil a posadil po své pravici, aby připravil místo i_nám,

dej zemřelým radovat se z_věčného přátelství s_tebou.

Pane, přijď tvé království.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys osvítil svatou Terezii působením svého Svatého Ducha, aby ukazovala církvi cestu dokonalosti; prosíme tě, dej, ať je nám, kteří ji uctíváme jako učitelku a matku, její nauka pokrmem na této cestě, abychom tak jako ona toužili po opravdové svatosti.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu, on je pramen moudrosti.

Modlitba se čtením

HYMNUS

Ant. 1Má duše žízní po Bohu, po živém Bohu: kdy už smím přijít a spatřit Boží tvář?

Žalm 42

Ant. 2Tvá velikost, Pane, je nevystižná, kdo vypoví tvé divy a nádhernou slávu tvé vznešenosti?

Žalm 145

Ant. 3Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají upřímně, jeho království bude bez konce.

Žalm 145 Pán je vo všetkých svojich slovách pravdivý...

Blízko jsi, Hospodine,

a všechny tvé předpisy jsou věrné.

Z_listu svatého apoštola Pavla Filipanům

{r:Flp}3,8-21{/r}

{p}

Nesmírně cenné poznání Ježíše Krista

Všecko považuji za škodu ve srovnání s_oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista a byl s_ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá zachováváním Zákona, ale tu, která se dává tomu, kdo věří v_Krista, totiž tu, která přichází od Boha a spočívá na víře. Tak na sobě poznám Krista i_moc jeho zmrtvýchvstání a účast v_jeho utrpení; a protože umřel on, i_já mu chci být v_tom podobný. Potom, jak doufám, dosáhnu i_vzkříšení z_mrtvých. Tím neříkám, že už bych toho dosáhl nebo že už jsem dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i_mne samého uchvátil Kristus Ježíš.

Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o_jedno mi jde: nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k_tomu, co je přede mnou. Běžím k_cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.

Tak tedy máme smýšlet my všichni, kdo jsme dokonalí. A smýšlíte-li v_té věci jinak, i_to vám Bůh ukáže v_pravém světle. Jenom je třeba, abychom v_tom, k_čemu jsme už dospěli, šli přímým směrem stejně dále.

Bratři, jednejte všichni tak, jak jednám já, a dívejte se na ty, kdo žijí podle mého příkladu. Často jsem vás na to upozorňoval, a teď to říkám se slzami v_očích, že se jich mnoho chová jako nepřátelé Kristova kříže. Jejich konec je záhuba, jejich bůh je břicho a vychloubají se tím, zač by se měli stydět, mají zájem jenom o věci pozemské. My však máme svou vlast v_nebi, odkud také s_touhou očekáváme spasitele Pána Ježíše Krista. On přemění naše ubohé tělo, aby nabylo stejné podoby jako jeho tělo oslavené. Způsobí to jeho moc, kterou si může podřídit všecko.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Kol 3,3-4{/r}; {r}Řím 8,38-39{/r}

Váš život je s_Kristem skrytý v_Bohu. {*} Až se ukáže Kristus, váš život, potom se i_vy s_ním ukážete ve slávě.

Ani smrt, ani život, a vůbec nic stvořeného nebude nás moci odloučit od Boží lásky v_Kristu Ježíši, našem Pánu. {*} Až se ukáže Kristus, váš život, potom se i_vy s_ním ukážete ve slávě.

Z_Knihy života svaté Terezie od Ježíše

(Ž 22,6-7.12.14)

{p}

Ježíš Kristus na duchovní cestě

Když je přítomen tak dobrý Přítel, když má člověk tak dobrého Kapitána, který jako první na sebe vzal utrpení, všechno se dá snést: On nám pomáhá, posiluje nás a nikdy nás neopustí; je opravdovým Přítelem. A já jasně poznávám – a věděla jsem to již dříve – že jestliže chceme uspokojit Boha a dostat od něj velké milosti, chce nám je dát prostřednictvím tohoto nejsvětějšího Lidství, o_kterém Jeho Majestát řekl, že v_něm má zalíbení.{fnr}1{/fnr} Opravdu mnohokrát jsem si o tom udělala zkušenost a také Pán mi to řekl. Viděla jsem velmi jasně, že máme vstoupit těmito dveřmi,{fnr}2{/fnr} chceme-li, aby nám svrchovaný Majestát odhalil velká tajemství.

Nechtějme tedy hledat jinou cestu, i_kdybychom byli na vrcholku kontemplace; po této cestě se jde bezpečně. Skrze našeho Pána k_nám přicházejí všechna dobrodiní.{fnr}3{/fnr} On nás bude učit. Když budete hledět na jeho život, uvidíte nejlepší vzor. Co můžeme chtít víc, než mít po boku tak věrného Přítele, který nás neopustí v_trápeních a protivenstvích, jak to dělají světští přátelé? Blahoslavený, kdo ho bude opravdu milovat a stále ho mít u_sebe.

Podívejme se na slavného svatého Pavla: zdá se, že měl Ježíše stále na rtech, jako ten, kdo ho měl hluboko vrytého v_srdci. Když jsem toto pochopila, usilovně jsem hledala a zjistila jsem, že ani někteří velcí kontemplativní světci, jako svatý František, svatý Antonín z_Padovy, svatý Bernard a svatá Kateřina ze Sieny nešli jinou cestou.

Po_této cestě je třeba kráčet s_velkou svobodou a úplně se odevzdat do Božích rukou. Bude-li nás Jeho Majestát chtít pozvednout, abychom se stali těmi, kdo jsou uvedeni do_jeho komnat a tajemství,{fnr}4{/fnr} ochotně poslechněme.

Vždy, když myslíme na Krista, rozpomínejme se na_lásku, která ho vedla k_tomu, že nám udělil tolik milostí, a jak velkou lásku nám Bůh projevil, když nám dal takovou záruku lásky k_nám. Láska si totiž žádá lásku.

Proto se snažme mít to stále před očima a probouzejme v_sobě lásku; neboť když nám jednou Pán udělí milost, aby se nám do_srdce vtiskla tato láska, bude nám všechno snadné a uděláme cokoli zakrátko a velmi snadno.

{fn:1}{r}Mt 3,17{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Jan 10,9{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Žid 2,10{/r}; {r}2 Petr 1,4{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Pís 1,3{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Flp 1,21{/r}; {r}2 Kor 12,9{/r}

Život je pro mě Kristus {*} a smrt je ziskem.

Velmi rád se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula Kristova moc. {*} A smrt je ziskem.

Nebo:

Z_knihy Cesta dokonalosti od svaté Terezie od Ježíše

(CDV 40,1-3; 41,7-9)

{p}

Kdo doopravdy milují Boha, milují všechno dobré

Nuže, náš dobrý Učiteli, dej nám nějaký prostředek, jak žít bez přílišného zděšení v_tak nebezpečné válce. Prostředek, který, dcery, můžeme mít, a který nám Jeho Majestát dal, je láska a bázeň: láska totiž působí, že zrychlíme krok, zatímco bázeň nás má k_tomu, že se budeme dívat, kam klademe nohu, abychom neupadly na_cestě. Je toho tolik, oč lze klopýtnout, a v_tomto životě musíme po ní kráčet všichni, avšak takto zcela jistě nebudeme oklamány.

Namítnete mi ale, podle čeho poznáte, že máte tyto dvě tak velké ctnosti. A máte pravdu, protože o_tom nemůžeme mít naprostou jistotu. Kdybychom věděly, že máme lásku, byly bychom si tím zároveň jisté, že jsme v_milosti. Avšak hleďte, sestry, že existují jisté známky, které, jak se zdá, musí vidět i_slepí, a ty nejsou skryté. I_kdybyste jim nechtěly rozumět, ony samy se ozvou, neboť nadělají mnoho hluku. Jelikož není mnoho těch, kdo je mají dokonale, dávají tak o_sobě tím více vědět. Jako by o_nic nešlo: láska a bázeň Boží! Přitom jde o_dvě pevnosti, odkud se vede válka se světem a démony.

Kdo opravdu milují Boha, milují všechno dobré, všechno dobré chtějí, všemu dobrému dávají přednost, všechno dobré chválí, s_dobrými se vždy spojují a dávají jim přednost a brání je; milují jen pravdu a to, co je hodno milování. Myslíte si snad, že je možné, aby ten, kdo doopravdy miluje Boha, miloval také marnosti? Ani toho není schopen, stejně tak jako bohatství, světské záležitosti, potěšení a pocty; nemá ani spory a závist. A to všechno proto, že neusiluje o_nic jiného než uspokojovat Milovaného. Umírají touhou, aby byli milováni, a tak celý svůj život nasazují pro to, aby lépe chápali, jak by se mu více zalíbili.

Je možné tuto lásku k_Bohu skrýt? Jde-li doopravdy o lásku, je to nemožné! Pohleďte na takového svatého Pavla nebo na Magdalénu: během tří dnů bylo každému jasné, že je nemocný láskou. Tak to bylo u svatého Pavla,{fnr}1{/fnr} u_Magdalény to bylo dokonce od prvního dne. Jak velmi byla jejich láska zřejmá! Vlastností lásky jistě je, že bývá větší nebo menší, a tak její síla odpovídá lásce: je-li menší, projevuje se málo, je-li větší, projevuje se hodně; avšak ať už je menší nebo větší, jelikož jde o_lásku Boží, pozná se vždycky.

Takže všude, kde budete moci jednat, aniž byste urazily Boha, se snažte být vlídné a chovat se ke_všem osobám, které se s_vámi budou stýkat, takovým způsobem, aby rozhovory s_vámi milovaly, toužily napodobovat váš způsob života a jednání, a nelekaly se a neděsily ctnosti. Pro řeholnice je velmi důležité toto: čím světější, tím družnější se_sestrami; a i_kdybyste mnohdy pociťovaly smutek nad tím, že ne všechny jejich hovory se budou ubírat, kam byste chtěly, nikdy se jich nestraňte, chcete-li pokročit a být milované. Neboť to je to, oč máme hodně usilovat: být vlídné vůči osobám, s_nimiž jednáme, snažit se jim líbit a potěšit je, a to zvláště své sestry.

Takže se snažte pochopit Boha v_pravdě: totiž že tolik nehledí na maličkostí, jak si myslíte. A nedopusťte, aby se vám duše strachovala a pozbývaly jste odvahu, neboť takto lze přijít o mnoho dober: ryzí úmysl a rozhodnou vůli – jak už jsem řekla – neurazit Boha. Nenechte svou duši zahnat do_kouta, jinak místo úsilí o_svatost jen upadne do mnoha nedokonalostí, které jí démon vnutí nejrůznějšími cestami, a – jak říkám – neprospěje sobě ani druhým tolik, jak by mohla.

Zde vidíte, jak díky těmto dvěma ctnostem – lásce a bázni Boží – můžeme kráčet touto cestou pokojní a klidní.

{fn:1}Srov. {r}Sk 9,9{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. {r}1 Jan 4,16b{/r}; {r}Flp 4,9a{/r}

Bůh je láska; {*} kdo zůstává v_lásce, zůstává v_Bohu a Bůh zůstává v_něm

Co jste ode mě převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli, to dělejte. {*} Kdo zůstává v_lásce, zůstává v_Bohu a Bůh zůstává v_něm.

Ranní chvály

HYMNUS

Ant. 1Má duše po tobě žízní, Bože, prahne po tobě mé tělo.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2Všechna díla Páně, velebte Pána, chvalte ho všichni jeho svatí.

Ant. 3Ve sboru svatých budu zpívat o_tvém milosrdenství, Hospodine.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}2 Kor 4,5-7{/r}

Nehlásáme sebe, ale kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaši služebníci kvůli Ježíši. Neboť Bůh, který řekl: „Ať ze tmy zazáří světlo!“ zazářil i_v_našem srdci, aby osvítil lidi poznáním Boží velebnosti, která je na Kristově tváři. Poklad víry máme v_nádobě hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc připisovala Bohu, a ne nám.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Slyš, Hospodine můj hlas, {*} hledám tvou tvář

Slyš, Hospodine můj hlas, {*} hledám tvou tvář.

Mé srdce k_tobě mluví, {*}

hledám tvou tvář.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Slyš, Hospodine můj hlas, {*} hledám tvou tvář.

Chvalme společně Pána slávy, který nám dává milost oslavovat svatou Terezii, naši matku, a volejme:

Sláva tobě, Pane.

Prameni života a svatosti, ty na svých svatých zjevuješ své nekonečné divy,

dej, ať se svatou Terezií navěky oslavujeme tvé milosrdenství.

Sláva tobě, Pane.

Ty chceš, aby tvá láska jako živý oheň vzplála na celém světě,

dej, abychom se stali strážci a šiřiteli tvé lásky na zemi.

Sláva tobě, Pane.

Ty svým přátelům zjevuješ tajemství svého srdce,

dej, ať smíme zakoušet tvé nevýslovné přátelství.

Sláva tobě, Pane.

Ty jsi řekl: „Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha“,

očisti náš pohled, abychom tě viděli ve všem, a všechno aby nás přivádělo k_tobě.

Sláva tobě, Pane.

Ty se skrýváš pyšným a dáváš se poznat maličkým,

stvoř v_nás pokorné srdce, abychom byli schopni přijmout moudrost, kterou nás chceš obohatit k_užitku celé církve.

Sláva tobě, Pane.

Otče náš.

Ant. na Benediktus:Kdo mě miluje, toho bude milovat můj Otec a také já ho budu milovat a dám se mu poznat.

Modlitba uprostřed dne

Hymnus a žalmy z_doplňovacího cyklu, str. 241; pokud však slavnost připadne na neděli, žalmy nedělní z_1. týdne, str. 238.

Dopoledne

Ant.Když se modlíš, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k_svému Otci, který je ve skrytosti.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Zj 3,20{/r}

Hle, stojím u dveří a klepu. Kdo uslyší můj hlas a otevře dveře, k_tomu vejdu a budu jíst u_něho a on u_mě.

Modlím se k_živému Bohu,

říkám Hospodinu: ty jsi můj štít.

V poledne

Ant.Radujte se stále v_Pánu, opakuji: Radujte se! Pán je blízko.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}1 Sol 5,16-18{/r}

Stále se radujte. Bez přestání se modlete. Ve všech životních podmínkách děkujte Bohu. Tak to Bůh pro vás chce v_Kristu Ježíši.

Ukážeš mi cestu života,

u_tebe je hojná radost.

Odpoledne

Ant.Žijme podle pravdy a v_lásce, a tak porosteme po všech stránkách v_Krista.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}3 Jan 3-4{/r}

Měl jsem velkou radost, když přišli bratři a vydávali svědectví o_tvé pravdě, jak ty žiješ v_pravdě. Není pro mě větší radost, než když slyším, že moje děti žijí v_pravdě.

Služte Bohu v_pravdě,

kdo jedná podle pravdy, jde ke světlu.

Druhé nešpory

HYMNUS

Ant. 1Pán mi ukázal svaté město zářící Boží vznešeností. Jiskřilo jako nejvzácnější kámen.

Žalm 122

Ant. 2Hle, Boží stánek mezi lidmi, Bůh bude přebývat uprostřed nich.

Žalm 127

Ant. 3Na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z_toho prospěch jeho tělo, to je církev.

Porov. Kol 1,12-20

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Jud 20-21{/r}

Milovaní, stavte svůj život na své přesvaté víře, modlete se ve spojení s_Duchem Svatým, uchovejte se v_Boží lásce a očekávejte milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista pro věčný život.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Nepatříte sami sobě, {*} jste chrám živého Boha

Nepatříte sami sobě, {*} jste chrám živého Boha.

Přebývá ve vás Duch svatý, {*}

jste chrám živého Boha.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Nepatříte sami sobě, {*} jste chrám živého Boha.

Ant. na Magnifikat:Ať se vaše srdce nechvěje! V_domě mého Otce je mnoho příbytků. Odcházím vám připravit místo.

Kristus si zamiloval církev a vydal sám sebe za ni. S_důvěrou ho prosme, aby ve všech svých údech byla vždy svatá a neposkvrněná:

Pane Ježíši, pečuj o_svou církev.

Ty jsi hlava církve a neustále ji sytíš a posiluješ,

dej, ať jsou všichni věřící důvěrně spojeni s_tebou skrze víru, naději a lásku.

Pane Ježíši, pečuj o_svou církev.

Ty jsi svou církev zbudoval na Petrovi a apoštolech,

osvěcuj a veď ty, které jsi ustanovil, aby církev řídili.

Pane Ježíši, pečuj o_svou církev.

Ty povoláváš ze svého lidu kazatele, aby hlásali tvé slovo svým bratřím a sestrám,

pošli dělníky na svou žeň.

Pane Ježíši, pečuj o_svou církev.

Ty nepřestáváš povolávat muže a ženy, kteří důvěrněji následují tebe, čistého, chudého a poslušného,

dej, ať všichni řeholníci zůstávají spojeni s_tebou.

Pane Ježíši, pečuj o_svou církev.

Ty svůj lid voláš k_jednotě skrze jednu víru a jeden křest,

na přímluvu svaté Terezie dej tomuto lidu, který jsi vykoupil, aby si uchoval jednotu ducha ve svazku pokoje.

Pane Ježíši, pečuj o_svou církev.

Ty jsi zemřel a vstal z_mrtvých pro naše spasení,

učiň, aby se zemřelí mohli radovat na tvé věčné hostině ve společenství svatých.

Pane Ježíši, pečuj o_svou církev.

Otče náš.

8. listopadu

SV. ALŽBĚTY OD TROJICE, PANNY

Památka

Společné texty o pannách.

MODLITBA

Milosrdný Bože, tys odhalil svaté Alžbětě od Trojice tajemství své přítomnosti v_duši spravedlivého a chtěl jsi, aby se ti klaněla v_duchu a v_pravdě; na její přímluvu dej i_nám, abychom byli skryti v_Kristově lásce a tak se stali chrámem Ducha Svatého ke chvále tvé slávy. Prosíme o_to

Modlitba se čtením

HYMNUS

Ze spisů svaté Alžběty od Trojice

(Scritti; Roma 1967, str. 605-606)

{p}

Trojice, které se klaním

Můj Bože, Trojice, které se klaním, pomoz mi úplně zapomenout na sebe, abych mohla spočinout v_tobě, nehybná a pokojná, tak jako by má duše již byla na věčnosti! Ať nemůže nic porušit můj mír, a způsobit, abych vyšla z_tebe, můj Nezměnitelný, ale ať mě každá minuta unáší dále do hlubin tvého Tajemství!

Upokoj mou duši, udělej si z_ní své nebe, svůj milovaný příbytek a místo svého spočinutí. Ať tě tam nikdy neponechávám samotného, ale ať jsem celá stále tam, úplně bdělá ve své víře, celá v_klanění, úplně oddaná tvému stvořitelskému působení.

Můj milovaný Kriste, z_lásky ukřižovaný, chtěla bych být snoubenkou tvého srdce, chtěla bych tě zahrnout slávou, chtěla bych tě milovat… až k_smrti. Ale cítím svou nemohoucnost, a proto tě prosím, abys mě „oděl v_sebe“, abys mou duši ztotožnil se všemi hnutími své duše, abys mě ponořil v_sebe, abys mě uchvátil, abys mě nahradil sebou tak, že by můj život byl jen vyzařováním tvého života. Vstup do mne jako ten, který se klaní, jako Smírce i_jako Spasitel.

Věčné Slovo, Slovo mého Boha, chci svůj život trávit nasloucháním tobě, chci se stát plně vnímavou tak, abych se od tebe všemu naučila a pak navzdory všem temnotám, prázdnotám, nemohoucnostem stále hleděla jen na tebe a přebývala ve tvém velkém světle. Má Hvězdo milovaná, upoutej mě tak, abych nemohla nikdy opustit tvoji záři.

Stravující Ohni, Duchu lásky, „sestup na mne“, aby se v_mé duši uskutečnilo jakoby vtělení Slova, ať jsem pro něj další lidskou bytostí, v_níž znovu uskuteční celé své tajemství.

Skloň se, Otče, ke svému ubohému tvorečkovi, „ukryj jej do svého stínu“, spatřuj v_něm jen svého „Milovaného, ve kterém jsi nalezl všechno své zalíbení“.

Moji Tři, moje Všechno, má Blaženosti, nekonečná Samoto, Nesmírnosti, v_níž se ztrácím, tobě se vydávám jako kořist, ukryj se ve mně, abych se já mohla ukrýt v_tobě, v_očekávání, že ve tvém světle uzřím propast tvé vznešenosti. Amen.

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. {r}1 Kor 3,16; 6,20{/r}; {r}Ef 1,12{/r}

Jste Božím chrámem a Duch Boží ve vás přebývá. {*} Oslavujte Boha ve svém těle.

K_chvále jeho slávy. {*} Oslavujte Boha ve svém těle.

Ranní chvály

HYMNUS

Ant. na Benediktus: Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k_němu a učiníme si u_něho příbytek.

Nešpory

HYMNUS

Ant. na Magnifikat: Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Zůstaňte v_mé lásce.

14. listopadu

VŠECH SVATÝCH NAŠEHO ŘÁDU

Svátek

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on je synem Panny Marie a pramenem každé svatosti.

Modlitba se čtením

HYMNUS

Ant. 1Blahoslavení, kdo Boží slovo slyší a zachovávají ho.

Žalm 1

Ant. 2Hospodin dá dědictví těm, kdo ctí jeho jméno.

Žalm 61

Ant. 3Přivedu je na svou svatou horu a naplním je radostí ve svém domě modlitby.

Žalm 84

Věčné světlo bude svítit tvým svatým, Pane,

jejich sláva bude zářit na věky věků.

Z_knihy Zjevení svatého apoštola Jana

{r:Zj}19,1-10; 21,1-7{/r}

{p}

Sláva svatých v_novém Jeruzalémě

{v}19,1{/v}Uslyšel jsem jakoby mocný hlas velkého zástupu v_nebi:

„Aleluja!

Vítězství, sláva a moc našemu Bohu,

{v}2{/v}neboť jeho soudy jsou pravdivé a spravedlivé:

vykonal soud nad tou velkou nevěstkou, jež svým smilstvem kazila zemi, a pomstil krev svých služebníků, která lpěla na jejích rukou!“

{v}3{/v}Pak znovu opakovali: „Aleluja! Dým z_něho stoupá na věčné věky!“

{v}4{/v}Tu těch čtyřiadvacet starců a ty čtyři bytosti padli na tvář, klaněli se hluboce před Bohem sedícím na trůně a volali: „Amen, aleluja!“

{v}5{/v}Od trůnu pak vyšel hlas:

„Chvalte našeho Boha všichni, kdo mu sloužíte,

a kdo se ho bojíte, malí i_velcí!“

{v}6{/v}A tehdy jsem uslyšel, jak volá přečetný zástup – podobalo se to hukotu velkých vod a mocnému dunění hromů:

„Aleluja!

Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království!

{v}7{/v}Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest,

neboť nadešla Beránkova svatba,

jeho nevěsta se připravila.

{v}8{/v}Bylo jí dáno, aby se oblékla do skvěle bílého kmentu.“ Kmentem jsou dobré skutky věřících.

{v}9{/v}A dále mi řekl: „Zapiš to: Blaze těm, kdo jsou pozváni k_Beránkově svatební hostině!“ Pak ještě připojil: „To jsou pravá Boží slova.“ {v}10{/v}Padl jsem mu k_nohám, abych se před ním poklonil. Ale on mi řekl: „Chraň se to udělat! Jsem služebník jako ty a tvoji bratři, kteří mají Ježíšovo svědectví. Bohu se klaněj!“ – Ježíšovo svědectví totiž je duch proroctví.

{v}20,1{/v}A viděl jsem nová nebesa a novou zemi – dřívější nebesa a dřívější země zmizely, ani moře už není. {v}2{/v}A uviděl jsem svaté město, nový Jeruzalém, jak sestupuje z_nebe od Boha; bylo vystrojeno jako nevěsta okrášlená pro svého ženicha. {v}3{/v}A uslyšel jsem od trůnu mohutný hlas: „Hle, Boží stan mezi lidmi! Bůh bude s_nimi přebývat; oni budou jeho lidem, a on – Bůh s_nimi – bude jejich Bohem. {v}4{/v}On jim setře každou slzu z_očí: nebude už smrt ani zármutek, nářek ani bolest už nebude, protože co dříve bylo, pominulo.“

{v}5{/v}A ten, který seděl na trůně, řekl: „Hle – všechno tvořím nové!“ Pak dodal: „Napiš! Tato slova jsou spolehlivá a pravdivá.“ {v}6{/v}Také mi řekl: „Stalo se! Já jsem alfa i_omega, začátek i_konec. Tomu, kdo žízní, dám pít z_pramene živé vody zadarmo. {v}7{/v}To bude úděl vítěze; a já budu jeho Bohem a on bude mým synem.“

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Zj 3,5; 21,6{/r}

Kdo zvítězí, bude oblečen do bílých šatů {*} a jeho jméno nevymažu z_knihy života.

Tomu, kdo žízní, dám pít z_pramene živé vody zadarmo {*} a jeho jméno nevymažu z_knihy života.

Z_děl svaté Terezie od Ježíše

(5 H 1,2; C 11,4; Z 14,4; 4,6.7; 29,33)

{p}

Jsme potomstvo svatých

My všechny, které nosíme tento posvátný šat Karmelu, jsme povolány k_modlitbě a kontemplaci, protože to byl náš počátek, z_tohoto rodu pocházíme – totiž od oněch našich svatých otců z_hory Karmel, kteří v_tak velké samotě a s_takovým pohrdáním světa hledali tento poklad, tuto vzácnou perlu.{fnr}1{/fnr}

Pamatujme na naše svaté otce, kteří žili v_minulosti, poustevníky, jejichž život se snažíme napodobovat. Mějme před očima naše skutečné zakladatele, jimiž jsou oni svatí otcové, od nichž pocházíme a o_nichž víme, že díky této cestě pokory a chudoby se nyní radují z_Boha.

Slýchám občas, že se o_počátcích řádů říká, že Pán uděloval těmto našim svatým předchůdcům větší milosti, protože byli jejich základními kameny. Je tomu tak; avšak měly bychom si uvědomit, že my jsme zase základními kameny pro ty, kteří přijdou po nás. Neboť jestliže my, kdo žijeme dnes, se neodchýlíme od toho, co žili naši předchůdci, a ti, kdo přijdou po nás, budou dělat totéž, zůstane budova pevná. Co mi prospěje, že mí svatí předchůdci byli takoví, pokud jsem já, která přicházím po nich, tak ubohá, že svými špatnými návyky budovu ničím? Je přece jasné, že ti, co přijdou, se nebudou příliš rozpomínat na ty, kteří žili před mnoha léty, ale spíše vidět ty, kteří žijí v_současnosti. A bylo by směšné přisuzovat to tomu, že nežiji mezi těmito prvními, když bych si přitom neuvědomovala rozdíl, jaký je mezi životem mým a mezi ctnostmi a životem těch, kterým Bůh udělil tak velké milosti.

Pokud některá vidí, že její řád v_něčem upadá, ať se snaží být takovým kamenem, díky němuž budova začne znovu růst, vždyť Pán jí k_tomu pomůže.

Pro lásku našeho Pána vás žádám, abyste si připomínaly, jak brzy všechno pomine a jakou milost nám prokázal náš Pán, když nás povolal do tohoto řádu, a jak velké trápení zakusí ten, kdo by začal s_nějakým uvolněním. Raději upírejte svůj pohled na rod, z_něhož pocházíme, na ony svaté proroky. Kolik svatých máme v_nebi, kteří nosili tento hábit! Mějme onu svatou troufalost, abychom s_Boží pomocí byly i_my jako oni! Boj trvá krátce, cíl však je věčný.

{fn:1}Srov. {r}Mt 13,44-46{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}2 Kor 6,16{/r}; {r}Lv 26,11{/r}

Budu přebývat a chodit mezi nimi. {*} Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.

Zřídím si svůj příbytek mezi nimi. {*} Budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.

Ranní chvály

HYMNUS

Ant. 1 Tvoji svatí, kteří setrvávali na modlitbách, uvidí, Pane, tvou moc a slávu.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2 Svatí a světice Boží, velebte Pána navěky.

Ant. 3 Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo, co Bůh připravil těm, kdo ho milují.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}1 Petr 2,9-10{/r}

Vy jste rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal ten, který vás povolal ze tmy ke svému podivuhodnému světlu. Kdysi jste nebyli jeho lid, teď však jste lid Boží, žili jste bez milosrdenství, teď však se jeho milosrdenství na vás projevilo.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Radujte se z_Hospodina {*} a těšte se spravedliví.

Radujte se z_Hospodina {*} a těšte se spravedliví.

Jásejte všichni, kdo jste upřímného srdce, {*}

a těšte se spravedliví.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Radujte se z_Hospodina {*} a těšte se spravedliví.

Děkujme Bohu Otci, který nám dnes dopřává oslavovat naše svaté bratry a sestry Karmelu, a spolu s_naší matkou Pannou Marií volejme:

Pane, tebe chválíme.

Ty jsi povolal svůj lid na poušť a uzavřel jsi s_ním smlouvu lásky,

obnov s_námi svou smlouvu v_Kristu Ježíši.

Pane, tebe chválíme.

Ty jsi nám dal výsadu nazývat se Mariinými bratry a sestrami,

dej, abychom v_jejím duchu přijímali a předávali tvé slovo.

Pane, tebe chválíme.

Ty jsi nás po vzoru Eliášově povolal k_důvěrnému přebývání s_tebou,

dej, ať neustále žijeme ve tvé přítomnosti a jsme plni apoštolské horlivosti.

Pane, tebe chválíme.

Tys dal v_církvi vzniknout naší řeholní rodině, aby usilovala o mystické sjednocení s_tebou,

dej, ať jako naši svatí stále hledáme tvou tvář a učíme své bratry a sestry cestě důvěrného přátelství s_tebou.

Pane, tebe chválíme.

Ty jsi inspiroval naše svaté, že pro své bližní neváhali obětovat vlastní život,

dej, ať i_my velkodušně spolupracujeme na díle vykoupení a vydáváme se svým bratřím a sestrám.

Pane, tebe chválíme.

Otče náš.

Ant. na Benediktus: Obklopeni tak velkým zástupem svědků, vytrvale běžme o_závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k_dokonalosti.

Modlitba uprostřed dne Hymnus a žalmy z_příslušného dne v_týdnu. Dopoledne Ant. Kdo zachovává slovo Kristovo, v_tom je Boží láska opravdu přivedena k_dokonalosti.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Ef 6,17-18{/r}

Přijměte přilbu spásy a meč Ducha, to je slovo Boží. Vždycky a při každé příležitosti proste a modlete se, jak to vnuká Duch. Buďte v_tom velmi bdělí a vytrvale se modlete za všechny křesťany.

Svítilnou mým nohám je tvé slovo

a světlem mé stezce.

V poledne Ant. Kdo plní vůli mého nebeského Otce, ten vejde do nebeského království.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Srov. {r}Ef 5,18b-20{/r}

Dejte se naplnit Duchem. Společně zpívejte žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně. Ze srdce zpívejte a hrejte Pánu. Děkujte stále Bohu Otci za všechno ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.

Ať tě chválí, Hospodine, všechna tvá díla

a tvoji svatí ať tě velebí.

Odpoledne Ant. Žádné lidské oko nevidělo, Bože, cos připravil těm, kdo v_tebe doufají.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}2 Kor 4,17-18{/r}

Nynější lehké břemeno utrpení zjednává nám nad každou míru věčnou tíhu slávy, protože nám neleží na srdci věci viditelné, ale neviditelné. Věci viditelné přece pominou, ale neviditelné budou trvat věčně.

Moji vyvolení se nebudou namáhat nadarmo,

jsou pokolením požehnaným od Hospodina.

Nešpory

HYMNUS

Ant. 1V_domě mého Otce je mnoho příbytků, praví Pán.

Žalm 15

Ant. 2Už vás nenazývám služebníky, ale svými přáteli, neboť jsem vám oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

Žalm 112

Ant. 3Uslyšel jsem jakoby mocný hlas velkého zástupu v_nebi: Aleluja! Vítězství, sláva a moc našemu Bohu.

Kantikum Zjv 4,11; 5,9.10.12

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Řím 8,28-30{/r}

Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k_dobrému, těm, kdo jsou z_Boží vůle povoláni. Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s_obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z_mnoha bratří. A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Spravedliví se radují {*} a hledí na Boží tvář.

Spravedliví se radují {*} a hledí na Boží tvář.

Veselí se, jásají radostí {*}

a hledí na Boží tvář.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Spravedliví se radují {*} a hledí na Boží tvář.

Ant. na Magnifikat:Vy, kteří jste opustili všechno a následovali jste mě, stokrát víc dostanete a za podíl budete mít život věčný.

Spolu s_blahoslavenou Pannou Marií, naší Matkou, a se všemi svatými Karmelu, vzývejme našeho Pána:

Pane, posvěť nás pravdou.

Ty jsi nás povolal na Karmel, abychom tě bezprostředněji následovali,

dej, ať v_církvi žijeme podle pravdy a všechno konáme s_opravdovou láskou.

Pane, posvěť nás pravdou.

Ty jsi dal svatým naší řeholní rodiny schopnost zachovávat bratrského ducha,

uchovej pokoj v_našich komunitách a daruj nám jedno srdce a jednu duši.

Pane, posvěť nás pravdou.

Ty jsi chtěl, aby se naši svatí připodobnili životu tvé Matky,

dej, ať stále velkodušněji odpovídáme na tvé volání a zůstáváme věrni našemu způsobu života pod Mariinou ochranou.

Pane, posvěť nás pravdou.

Ty jsi vzbudil v_církvi karmelitánský řád, aby hledal v_modlitbě a v_úplném odevzdání důvěrný vztah s_tebou,

dej, abychom svým životem inspirovali ostatní na jejich cestě modlitby.

Pane, posvěť nás pravdou.

Ty jsi věčnou odměnou svatých a jejich nekonečnou radostí,

dej našim zemřelým bratřím a sestrám, ať se s_tebou radují navěky.

Pane, posvěť nás pravdou.

Otče náš.

MODLITBA

Prosím tě, Bože, ať nám ochrana blahoslavené Panny Marie, naší Matky, a přímluva všech svatých Karmelu pomáhají věrně následovat jejich příklad a sloužit tvé církvi modlitbou a skutky.

15. listopadu

Vzpomínka na všechny zemřelé našeho řádu

Pro připomínku

Texty z_Denní modlitby církve ze dne 2. listopadu a texty za zemřelé.

MODLITBA

Bože, slávo svých služebníků, vyslyš naše prosby za naše zemřelé bratry a sestry, s_nimiž jsi nás spojil křtem a posvátnými svazky Karmelu; následovali Krista a jeho Matku, dopřej jim, aby mohli navěky patřit na tebe, svého Stvořitele a Vykupitele.

19. listopadu

SV. RAFAELA OD SV. JOSEFA, KNĚZE

Památka

Společné texty o duchovních pastýřích.

MODLITBA

Bože, svatého kněze Rafaela jsi naplňoval duchem síly a horlivou láskou usilující o jednotu tvé církve; na jeho přímluvu upevni naši víru a spoj nás v_bratrské lásce, abychom velkodušně spolupracovali na jednotě všech věřících v_Krista.

Modlitba se čtením

Z_duchovní promluvy svatého Rafaela Kalinowského

(C. Gil, Ojciec Rafael Kalinowski, Krakov 1977, 109f)

{p}

Buďte svatí

Nic nám není v_Písmu svatém kladeno na srdce tolik, jako abychom vedli dokonalý a svatý život a pečlivě a svědomitě plnili všechny své povinnosti. Ve Starém zákoně vyučoval náš Pán a Bůh svůj lid slovy: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“{fnr}1{/fnr} Náš Pán Ježíš Kristus, kterého nám věčný Otec dal jako Učitele, Mistra a Vůdce, tato slova Starého zákona potvrdil a vybídnutí ještě zesílil, když nás vyzval, abychom napodobovali svatost Otcovu: „Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“{fnr}2{/fnr}

Co má však dělat ten, kdo chce být svatý a dokonalý? Na to dávají odpověď učitelé církve, kteří dobře znají duše a jsou vůdcové duchovního života: „Chceš-li být dokonalý a svatý, plň věrně své úkoly a povinnosti.“

Mladý poustevník se kdysi ptal jistého otce pouště, které knihy by měl číst, aby pokročil na cestě svatosti, a ten mu odpověděl: „Co se mě týče, znám jen dvě knihy: evangelium, které čtu ráno, a řeholi, kterou čtu večer. První mě učí, jak mám postupovat, abych byl učedníkem našeho Pána Ježíše Krista; a druhá, co mám dělat, abych se stal dobrým řeholníkem. To mi stačí.“

Čtěme tedy Boží příkazy, abychom mohli podle nich žít. „Povedou tě, kamkoli půjdeš, když budeš ležet, budou tě střežit, procitneš a budou s_tebou rozmlouvat.“{fnr}3{/fnr} Kamkoli tedy jdeme nebo kdekoli jsme, ať nás provázejí Boží přikázání a řídí naše kroky. Ať jsou nám nablízku, když uléháme ke spánku; když procitáme, kéž naplňují naši mysl. Jejich volání nás občerství, setřesou z_nás ospalost. S_nimi zvítězíme nad pochybnostmi, přemůžeme překážky a odpor vyplývající z_naší přirozenosti, které oslabují naše síly, působí proti odevzdanosti a podporují naši pohodlnost. Pomohou nám přemoci strach z_imaginárních nebezpečí, abychom mohli bez obtíží kráčet cestou poslušnosti. Kéž jsou s_námi po celý den, abychom v_nich mohli hledat radu a mohli na ně odpovídat a následovat je s_dobrou vůlí a ochotným srdcem.

{fn:1}{r}Lv 11,45b{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Mt 5,48{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Př 6,22{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}1 Petr 1,15-16{/r}; {r}Lv 11,45b{/r}

Jako je svatý ten, který vás povolal, {*} buďte i_vy svatí v_celém svém chování

Stojí přece v_Písmu: Buďte svatí, neboť já jsem svatý. {*} Buďte i_vy svatí v_celém svém chování.

29. listopadu

BL. DIONÝSIA OD NAROZENÍ, KNĚZE A REDEMPTA OD KŘÍŽE, ŘEHOLNÍKA; MUČEDNÍKŮ

Památka

Společné texty o více mučednících.

MODLITBA

Všemohoucí, věčný Bože, tys dal blahoslaveným Dionýsiovi a Redemptovi milost mít účast na Kristově utrpení; přijď na pomoc naší slabosti a jako jsi posiloval je, že neváhali pro tebe podstoupit smrt, tak dej i_nám, abychom tě statečně vyznávali svým životem. Prosíme o_to

Modlitba se čtením

Z_knihy Výstup na horu Karmel svatého Jana od Kříže

(2V 7,5.7-9)

{p}

Kdo se opravdu zapírá, nese Kristův kříž

Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. Neboť kdo by chtěl svůj život zachránit, ztratí ho, kdo však svůj život pro mě ztratí, zachrání si ho.{fnr}1{/fnr}

Kéž by tu teď někdo dokázal vysvětlit, ukázat a dát zakusit, čím je tato rada, kterou nám zde dává náš Spasitel, že se máme popírat, aby duchovní lidé viděli, jak odlišný je způsob, jakým si mají na této cestě počínat, od toho, co si mnozí z_nich myslí! Někteří se domnívají, že stačí jakýkoli způsob ustranění a napravení se ve vnějších věcech; jiní se spokojí s_tím, že se trochu cvičí ve ctnostech, pěstují modlitbu a umrtvují se, ale nedospívají k_obnažení a chudobě nebo k_odcizení či k_duchovní čistotě, což všechno je jedno a radí nám to zde Pán. To proto, že stále ještě spíše krmí a zahrnují svou přirozenost útěchami a duchovními pocity, než aby ji obnažovali a popírali ji v_tom i_onom pro Boha.

Tím se duchovně stávají nepřáteli Kristova kříže,{fnr}2{/fnr} protože pravý duch hledá v_Bohu spíš nepříjemné než příjemné a víc se kloní k_utrpení než k_útěše, k_postrádání všech dober pro Boha než k_jejich vlastnění, k_vyprahlostem a sklíčenostem než k_sladkým sdílením; neboť ví, že toto je následování Krista a popření sebe samého, zatímco tamto je snad jen hledání sebe v_Bohu, a to je zcela v_rozporu s_láskou.

Jestliže se člověk rozhodne podvolit se a nést tento kříž, to znamená, když se opravdu rozhodne, že bude chtít, hledat a snášet ve všem námahu pro Boha, nalezne ve všem velkou úlevu a sladkost.

Neboť prospěch má člověk jen z_následování Krista, který je cesta, pravda a život a nikdo nepřichází k_Otci než skrze něho.{fnr}3{/fnr} Touto cestou je umírání naší přirozenosti.

{fn:1}{r}Mk 8,34-35{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Flp 3,18{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Jan 14,6{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Mt 16,24b.25b{/r}; {r}Jan 15,20{/r}

Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě. {*} Kdo svůj život pro mne ztratí, nalezne ho.

Když pronásledovali mne, budou pronásledovat i_vás. {*} Kdo svůj život pro mne ztratí, nalezne ho.

Ant. na Benediktus:Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně pronásledovat; radujte se a jásejte, neboť máte v_nebi velkou odměnu.

Ant. na Magnifikat:Za svého života milovali Krista a stali se mu podobnými ve smrti; budou s_ním kralovat navěky.

11. prosince

SV. MARIE MARAVILLAS OD JEŽÍŠE, PANNY

Památka

MODLITBA

Pane a Bože náš, ty jsi přivedl svatou Marii Maravillas od Ježíše k_tajemstvím Srdce tvého Syna; dej, abychom na její přímluvu a povzbuzeni jejím příkladem pociťovali útěchu tvé lásky a spolupracovali na tvém díle spásy všech lidí.

14. prosince

SV. JANA OD KŘÍŽE, KNĚZE A UČITELE CÍRKVE

Slavnost

První nešpory

HYMNUS

Ant. 1V_modlitbě otevřel svá ústa, a Pán ho naplnil duchem moudrosti a poznání.

Žalm 113

Ant. 2Pán mu dal skryté poklady a utajená bohatství.

Žalm 146

Ant. 3Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo a na mysl lidskou nevstoupilo, co Bůh připravil těm, kteří ho milují.

Kantikum Zjv 4,11; 5,9.10.12

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Ef 3,14-19{/r}

Klekám na_kolena před Otcem, od_něhož mají původ všechny rody na nebi i_na zemi, a prosím ho: ať vám ze_své bohaté božské dobroty dá to, že ve_vás mocně zesílí skrze jeho Ducha vnitřní člověk, aby Kristus vírou přebýval ve_vašem srdci, abyste zakořeněni a upevněni v_lásce byli schopni pochopit – jako všichni křesťané – celou tu šířku a délku, výšku i_hloubku, poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání a dosáhnout plné míry Božích darů.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh, který řekl: Ze tmy ať zazáří světlo, {*} zazářil i_v_našich srdcích.

Bůh, který řekl: Ze tmy ať zazáří světlo, {*} zazářil i_v_našich srdcích.

Abychom poznali Boží slávu, která září z_tváře Kristovy. {*}

Zazářil i_v_našich srdcích.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh, který řekl: Ze tmy ať zazáří světlo, {*} zazářil i_v_našich srdcích.

Ant. na Magnifikat:Hledal jsem moudrost v_modlitbě a jejím poznáním jsem pro sebe nalezl velké bohatství.

Oslavujme Krista, našeho Spasitele, on povolal svatého Jana od Kříže, našeho otce, aby ho následoval svým životem a mohl kontemplovat jeho slávu:

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kriste, náš Pane, ty jsi svého služebníka Jana učil moudrosti kříže,

zapal ohněm své lásky všechny, které jsi v_církvi povolal k_učitelské a pastýřské službě.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kriste, věčné Světlo, v_noci víry se dáváš poznat chudým v_duchu,

ukaž svou tvář všem, kteří tě v_temnotě tohoto světa hledají s_upřímným srdcem.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kriste, jediný Učiteli, tys nám přišel zjevit tajemství svého Otce,

všem, které jsi povolal, aby tě následovali na Karmelu, daruj hluboké poznání své božské lásky.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Kriste, ty kraluješ v_nebesích, obklopen všemi svatými,

dej našim zemřelým bratřím a sestrám plnost života.

Sláva tobě, Bože, na věky.

Otče náš.

MODLITBA

Bože, tys dal svatému Janu od Kříže, našemu otci, velkou lásku k_ukřižovanému Kristu a schopnost zcela přilnout k_tobě; dej, ať ho v_tom následujeme a spolu s_ním dosáhneme patření na tvou slávu.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, jedinému Slovu Otce.

Modlitba se čtením

HYMNUS

Ant. 1Bůh nás předurčil, abychom byli ve shodě s_obrazem jeho Syna.

Žalm 16

Ant. 2Rozhodl jsem se, že u_vás nechci znát nic jiného než Ježíše Krista, a to Ukřižovaného.

Žalm 34

Ant. 3Pro mě je život Kristus a smrt je pro mě zisk.

II Poďte, deti, čujte ma,...

U_tebe, Hospodine, je pramen života.

V_tvé záři vidíme světlo.

Z_listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

{r:Kol}1,12-29{/r}

{p}

Převedl nás do království svého milovaného Syna

Radostně děkujeme Bohu Otci, že vám dal účast na životě věřících ve_světle. On nás totiž vytrhl z_moci temnosti a převedl do_království svého milovaného Syna. V_něm máme vykoupení a odpuštění hříchů. On je věrný obraz neviditelného Boha, dříve zrozený než celé tvorstvo. V_něm bylo stvořeno všechno na nebi i_na zemi, svět viditelný i_neviditelný: ať jsou to andělé při trůnu, ať jsou to panstva, ať jsou to knížata, ať jsou to mocnosti. Všecko je stvořeno skrze něho a pro něho. Kristus je dříve než všechno ostatní a všechno trvá v_něm. A on je hlava těla, to je církve, on je počátek, prvorozený mezi vzkříšenými z_mrtvých. Tak má ve_všem prvenství. Bůh totiž rozhodl, aby se v_něm usídlila veškerá plnost dokonalosti, a že skrze něho usmíří se sebou všecko tvorstvo jak na_nebi, tak na_zemi tím, že jeho krví prolitou na_kříži zjedná pokoj.

I_vy jste byli kdysi odcizeni Bohu a s_ním pro svoje smýšlení a špatné skutky znepřáteleni. Ale teď on i_s_vámi obnovil dobrý poměr skrze Kristovo lidské tělo vydané na smrt. To proto, abyste byli před ním svatí, neposkvrnění a bezúhonní. Jen musíte vytrvat ve_víře, opřeni o_pevné základy, a nesmíte se nechat odvrátit od naděje, kterou vám přineslo evangelium, jak jste ho slyšeli a jak bylo kázáno všemu tvorstvu pod nebem, a já, Pavel, jsem se stal jeho služebníkem.

Teď sice pro vás trpím, ale raduji se z_toho, protože tím na svém těle doplňuji to, co zbývá vytrpět do plné míry Kristových útrap; má z_toho prospěch jeho tělo, to je církev. Do jejích služeb jsem se dal, jak to bylo ve shodě s_Božím darem, který mi Bůh svěřil, abych vám plně oznámil Boží slovo, totiž to tajemství, které bylo skryté od věků a od pokolení, ale které teď bylo odhaleno jeho věřícím: těm Bůh chtěl oznámit, jaké bohatství božské slávy je pro pohany v_tomto tajemství, že Kristus je ve vás, naděje na_věčnou spásu. O_něm my kážeme, každého člověka napomínáme, každého člověka učíme s_veškerou moudrostí, abychom každého člověka učinili dokonalým ve spojení s_Kristem. O_to usilovně pracuji a zápasím, jak mi on k_tomu dává svou sílu a jak se ona ve_mně mocně projevuje.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Mt 17,5{/r}; {r}Žid 1,1-2{/r}

To je můj milovaný Syn, v_něm mám zalíbení; {*} Toho poslouchejte!

Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil Bůh v_minulosti k_našim předkům skrze proroky. V_této poslední době však promluvil k_nám skrze svého Syna. {*} Toho poslouchejte!

Z_knihy Duchovní píseň svatého Jana od Kříže

(Red. B 5,1.4)

{p}

Stopy Boží krásy ve stvoření

Stvoření, jak říká svatý Augustin, samo o_sobě vydává svědectví o Boží velikosti a vznešenosti. Bůh, který stvořil všechny věci s_neobyčejnou snadností a v_krátké době, v_nich zanechal jakoby stopu toho, čím je On. Nejen tím, že jim dal bytí z_ničeho, ale i_tím, že věci stvořené obdařil nesčetnými půvaby a schopnostmi a zkrášlil je obdivuhodným řádem, kde jedny dokonale závisí na druhých. A všechno to učinil svou Moudrostí, kterou všechno stvořil. A touto Moudrostí je Slovo, jeho Jednorozený Syn.

Jak říká svatý Pavel, Syn Boží je odlesk jeho slávy a výrazná podoba jeho podstaty.{fnr}1{/fnr} Je tedy třeba vědět, že skrze tuto podobu svého Syna Bůh pohleděl na všechny věci, a tak jim dal přirozené bytí. Přitom je obdařil mnoha přirozenými půvaby a dary a učinil je naprosto dokonalými, jak to v_knize Genesis říká těmito slovy: Bůh viděl všechno, co učinil, a bylo to velmi dobré.{fnr}2{/fnr} To, že je viděl jako velmi dobré, znamenalo, že je učinil velmi dobrým skrze Slovo, svého Syna.

A tím, že na ně pohleděl, jim dal nejen přirozené bytí a půvaby, jak jsme si řekli, ale touto podobou svého Syna je zanechal oděné v_krásu tím, že jim udělil bytí nadpřirozené. To bylo tehdy, když se stal člověkem a tak člověka povznesl ke kráse Boží, a skrze něj také všechno stvoření, neboť v_člověku se spojil s_přirozeností všeho tvorstva.

Proto řekl sám Syn Boží: Až budu ze země vyvýšen, potáhnu všechno k_sobě.{fnr}3{/fnr} A tak v_tomto vyvýšení, jímž bylo vtělení jeho Syna a sláva jeho vzkříšení podle těla, zkrášlil Otec tvorstvo nejen zčásti, ale můžeme říci, že je celé zanechal oděné v_krásu a důstojnost.

{fn:1}{r}Žid 1,3{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Gn 1,31{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Jan 12,32{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Modlitba zamilované duše

Neodejmeš mi, můj Bože, co jsi mi jednou daroval ve svém jediném Synu, Ježíši Kristu. {*} V_něm jsi mi daroval všechno.

Moje jsou nebesa a moje je země; moji jsou lidé, moji jsou spravedliví a moji jsou i_hříšníci; moji jsou andělé, i_Matka Boží je moje. {*} V_něm jsi mi daroval všechno.

Nebo:

Z_knihy Duchovní píseň svatého Jana od Kříže

(Red. B, 37,4; 36,13)

{p}

Poznání tajemství skrytého v_Ježíši Kristu

Přestože svatí učitelé odhalili mnoho tajemství a podivuhodných Božích činů a zbožné duše je – nakolik to náš stav umožňuje – pochopily, přesto zůstává mnohem větší část, kterou je ještě třeba vynést na světlo a teprve pochopit.

A tak je třeba sestoupit do hlubin Kristových a jako ve_velmi bohaté štole tam dolovat, neboť tam jsou uloženy hojné a drahocenné poklady. I_když budeš dolovat sebehlouběji, nikdy nedojdeš na konec a nepronikneš všechno; naopak, na všech stranách, v_každé štole nalezneš nové žíly s_novým bohatstvím.

Proto také říká o_Kristu apoštol Pavel: V_něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.{fnr}1{/fnr} Žádný člověk ovšem do nich nemůže vstoupit ani je proniknout, jestliže, jak jsme řekli, neprojde nejprve přes množství vnitřního i_vnějšího utrpení. Protože dokonce ani tam, kam lze do těchto Kristových tajemství v_tomto životě dospět, toho není možné dosáhnout bez mnohého utrpení a bez mnoha intelektuálních a smyslových milostí, jimž předcházelo mnohé duchovní cvičení. Všechny tyto milosti jsou však nižší než moudrost Kristových tajemství, protože všechny jsou jen dispozice k_tomu, aby se k_ní došlo. A toto poznání představuje absolutně nejvyšší moudrost, jíž lze v_tomto životě dosáhnout.

Kéž by bylo možné dát plně pochopit, že je zcela nemožné dojít do plnosti a moudrosti bohatství Božích, která jsou velmi rozmanitá, jinak než tím, že se vstoupí do plnosti rozmanitého utrpení a duše se vzdá své útěchy a svých tužeb. A tak duše, která doopravdy touží po Boží moudrosti, nejprve upřímně touží vejít do plnosti kříže. Právě proto napomínal svatý Pavel křesťany z_Efesu, aby v_soužení neochabovali,{fnr}2{/fnr} byli silní a aby, zakořeněni a upevněni v_lásce, byli schopni pochopit se všemi svatými celou tu šířku a délku, výšku i_hloubku, poznat Kristovu lásku přesahující všechno poznání, a tak se nechali naplňovat plností Boží.{fnr}3{/fnr}

Jedinou branou – a je to brána úzká –, jíž můžeme do tohoto bohatství Boží moudrosti vejít, je kříž. A tak ačkoli velmi mnoho lidí prahne po slastech, ke kterým je možné se touto branou dostat, jen málokdo touží skutečně do ní vstoupit.

{fn:1}{r}Kol 2,3{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Ef 3,13{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Ef 3,17-19{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Srov. {r}1 Kor 2,9-10{/r}

Ani oko nevidělo, ani ucho neslyšelo a člověk nikdy ani nepomyslil na to, {*} co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.

Nám to bylo zjeveno skrze jeho Ducha. {*} Co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.

Ranní chvály

HYMNUS

Ant. 1Opravdu, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, Spasitel.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne

Ant. 2Patří vám všechno, vy však patříte Kristu a Kristus patří Bohu.

Ant. 3Z_celého srdce zpívejte písně Pánu, jak je Duch vnuká ke chvále Páně.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}2 Kor 3,17-18{/r}

Pán je Duch, a kde je Duch Páně, tam je svoboda. My všichni s_nezakrytou tváří odrážíme jako v_zrcadle velebnost Páně, a tak se přetvořujeme stále víc a víc k_zářivé podobě, jako má on. Působí to duch Páně.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Tvé světlo zazáří v_temnotách, {*} noc jako den se rozjasní.

Tvé světlo zazáří v_temnotách, {*} noc jako den se rozjasní.

Hospodin naplní tvou duši světlem, {*}

noc jako den se rozjasní.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Tvé světlo zazáří v_temnotách, {*} noc jako den se rozjasní.

Ant. na Benediktus:Dokud máte světlo, věřte v_to světlo, abyste byli děti světla.

Ježíš Kristus, Hlava a Ženich církve, nám dnes dopřává slavit svátek svého služebníka Jana od_Kříže. Volejme k_němu a vroucně ho prosme:

Ty jsi Král slávy, Kriste.

Jediné Slovo Otce, vyslovené ve_věčném mlčení, tebe přijalo lůno Panny, když přišla plnost času,

dej, ať v_hloubi srdce slyšíme a uchováváme tvá slova.

Ty jsi Král slávy, Kriste.

Moudrosti Otce, svým vtělením a smrtí na kříži jsi nám ukázal svou lásku,

daruj těm, které jsi vykoupil svou krví, jednotu s_tebou.

Ty jsi Král slávy, Kriste.

Dokonalý Obraze Boží, v_tobě nám byla zjevena a darována všechna tajemství věčné lásky,

veď nás v_síle Ducha ke_svému nepřístupnému světlu.

Ty jsi Král slávy, Kriste.

Věčná radosti Otce, v_tobě Bůh s_dobrotivou tváří pohlíží na všechny lidi,

učiň nás obrazem dokonalosti a milosrdenství našeho nebeského Otce.

Ty jsi Král slávy, Kriste.

Prvorozený ze všeho tvorstva, skrze tebe Otec všechno stvořil a obnovil,

dej nám, abychom ve věcech viditelných vnímali tvou neviditelnou krásu.

Ty jsi Král slávy, Kriste.

Otče náš. Modlitba uprostřed dne Dopoledne

Hymnus a žalmy z_doplňovacího cyklu, str. 241; pokud slavnost připadne na_neděli, žalmy nedělní z_1._týdne, str. 238.

Ant.Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Ef 4,23-24{/r}

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce a oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý.

Stvoř mi čisté srdce, Bože.

Obnov ve_mně ducha vytrvalosti.

V poledne

Ant.Kdo přichází k_Bohu, musí věřit, neboť spravedlivý bude žít z_víry.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Řím 5,1-2{/r}

Jestliže jsme ospravedlněni na_základě víry, žijeme v_pokoji s_Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista. Skrze něho totiž máme vírou přístup k_této milosti a pevně v_ní stojíme.

Žiji ve víře v_Božího Syna,

on mě miloval a za_mě se obětoval.

Odpoledne

Ant.V_mlčení a naději bude vaše síla.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Řím 8,24-25{/r}

Naše spása je předmětem naděje. Je-li však předmět naděje vidět, už to není naděje. Co už někdo vidí, jak by v_to mohl doufat? Ale doufáme-li v_něco, co ještě nevidíme, čekáme na to s_vytrvalostí.

Dobrý je Hospodin k_těm, kdo v_něho doufají,

k_duši, která ho hledá.

Nešpory

HYMNUS

Ant. 1Bůh nás miloval svou velikou láskou a přivedl nás k_životu zároveň s_Kristem.

Žalm 15

Ant. 2My jsme poznali lásku, kterou má Bůh k_nám, a uvěřili jsme v_ni.

Žalm 112

Ant. 3Boží láska je nám vylita do_srdce skrze Ducha Svatého, který nám byl dán.

Kantikum Ef 1,3-10

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}1 Kor 13,8-10.12-13; 14,1a{/r}

Láska nikdy nepřestává. Dar prorokování pomine, dar jazyků už nebude, dar poznání zanikne. Vždyť kusé je všecko naše poznání, nedostatečné je naše prorokování. Ale až přijde to, co je dokonalé, zanikne to, co je částečné. V_tomto životě všecko vidíme jen jako v_zrcadle, nejasně, ale jednou to uvidíme tváří v_tvář. Tady na zemi poznávám věci jenom nedokonale, ale jednou budu poznávat dokonale, podobně, jako Bůh poznává mne. Nyní trvá víra, naděje a láska, tato trojice. Ale největší z_nich je láska. Usilujte o_to, abyste měli lásku.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Silná jako smrt je láska, {*} žár její je žár ohně, plamen Hospodinův.

Silná jako smrt je láska, {*} žár její je žár ohně, plamen Hospodinův.

Kdo by nás mohl odloučit od lásky Kristovy? {*}

Žár její je žár ohně, plamen Hospodinův.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Silná jako smrt je láska, {*} žár její je žár ohně, plamen Hospodinův.

Ant. na Magnifikat:Otče, chci, aby tam, kde jsem já, byli se mnou i_ti, které jsi mi dal; aby láska, kterou jsi mě miloval, byla v_nich a abych byl i_já v_nich.

Oslavujme Boha, našeho Otce: skrze svého milovaného Syna nám dal Ducha Svatého, abychom měli účast na jeho Božské přirozenosti a abychom v_církvi vydávali svědectví o_jeho lásce. Modleme se:

Vyslyš nás, Pane, na přímluvu svatého Jana.

Dej své církvi živou víru,

aby všichni lidé byli přivedeni k_důvěrnému spojení s_tebou.

Vyslyš nás, Pane, na přímluvu svatého Jana.

Daruj všem, kteří tě s_důvěrou hledají, nebeskou naději,

která dostane tolik, kolik očekává.

Vyslyš nás, Pane, na přímluvu svatého Jana.

Daruj nám svou lásku,

abychom mohli přinášet lásku tam, kde není.

Vyslyš nás, Pane, na přímluvu svatého Jana.

Dej, abychom se podobali Marii, Matce našeho Řádu,

a ve všem otevři naše srdce vanutí Ducha Svatého.

Vyslyš nás, Pane, na přímluvu svatého Jana.

Naše zemřelé bratry a sestry očisti od každé viny,

aby ti s_tvými svatými navěky zpívali píseň lásky.

Vyslyš nás, Pane, na přímluvu svatého Jana.

Otče náš.