sc_dp

O_DUCHOVNÍCH PASTÝŘÍCH

Modlitba se čtením

HYMNUS

Veliká je milost dána

věřícím od Krista Pána,

by se z_ní těšili

a s_vírou dobře činili;

za tu milost jej milujme,

věrně následujme.

On nám dá nebeské zboží,

neboť jsme synové Boží;

učme se od něho,

berme svatý příklad z_něho,

tak jako on nás miloval

a nám přikazoval.

A všem, kteří jeho jménem

slouží jeho svatým slovem,

proň vše opouštějíc,

těm slíbeno zde stokrát víc;

ty on zvláště opatruje,

láskou zahrnuje.

V_nebi chce jim více dáti,

věčnou ctí korunovati,

tam budou jasnější,

nad všechny hvězdy skvělejší,

budou míti slávu z_něho

ti poslové jeho.

Vizme spolu, všichni věrní,

že práce nadarmo není

pro Krista milého

zde v_následování jeho.

Prosme, ať nás k_ní vzbuzuje

a v_ní posiluje.

Pane žní a nepožatých polí,

Pane stád a ovcí ztracených,

ve všech dobách pastýře si volíš,

sám se světu dáváš poznat v_nich.

Kriste z_večeřadla, Kriste z_kříže,

přijmi dík i_prosby za pastýře.

Ne vy mne, já vybral si vás, bratři,

nechávám vás mezi vlky jít,

jsem však s_vámi, srdce mé vám patří,

dávám víc, než svět vám může vzít.

Kriste z_večeřadla, Kriste z_kříže,

přijmi dík i_prosby za pastýře.

ŽALMY

1. and. Kdo chce být první, ať je ze všech poslední a služebníkem všech. Aleluja.

Žl 21,2-8. 14

2. ant. Až se objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy. Aleluja.

Žl 92, I_(Žl 92,1-9)

3. ant. Služebníku dobrý a věrný, pojď se radovat se svým Pánem. Aleluja.

Žl 92, II (Žl 92,10-16)

Uslyšíš z_mých úst slovo

a budeš mluvit mým jménem.

Ze Skutků apoštolů

{r:Sk}20,17-36{/r}

{p}

Pavlovo napomenutí představeným efeské církevní obce

{v}17{/v}Pavel poslal z_Miléta do Efesu a povolal k_sobě starší z_církevní obce. {v}18{/v}Když k_němu přišli, řekl jim: „Vy víte, jak jsem si u_vás počínal od prvního dne, kdy jsem vstoupil do Asie, i_po celý ostatní čas. {v}19{/v}Sloužil jsem Pánu se vší pokorou, se slzami a ve zkouškách, které mě potkaly pro úklady židů. {v}20{/v}Neopomenul jsem nic z_toho, co by vám bylo k_užitku, ale hlásal jsem vám to a učil vás tomu veřejně i_po domech. {v}21{/v}Vážně jsem kladl na srdce židům i_pohanům, aby se obrátili k_Bohu s_vírou v_našeho Pána Ježíše.

{v}22{/v}A nyní mě to uvnitř všechno nutí k_tomu, abych šel do Jeruzaléma. Co mě tam potká, nevím. {v}23{/v}Jen od města k_městu mi Duch Svatý dosvědčuje a říká, že mě čekají pouta a soužení. {v}24{/v}Ale můj život nemá vůbec pro mě cenu, jen když dokončím svůj běh a úkol, který jsem přijal od Pána Ježíše: vydávat svědectví pro evangelium o_Boží milosti.

{v}25{/v}Konal jsem mezi vámi cesty a hlásal království (Boží). A nyní – já vím, že nikdo z_vás mou tvář už nespatří. {v}26{/v}Slavnostně vám tedy dnes prohlašuji: Zahyne-li někdo, já na tom vinu nemám! {v}27{/v}Nic jsem nezameškal, ale zvěstoval jsem vám všechno, co rozhodl Bůh.

{v}28{/v}Dbejte na sebe i_na celé stádce, v_kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené, abyste spravovali Boží církev, kterou si získal vlastní krví.

{v}29{/v}Já vím, že po mém odchodu vniknou mezi vás draví vlci a že stádce šetřit nebudou. {v}30{/v}Z_vašeho vlastního středu povstanou lidé, kteří se budou snažit převrácenými řečmi strhnout za sebou učedníky. {v}31{/v}Proto buďte bdělí a pamatujte na to, jak jsem já po tři léta ve dne v_noci neustále se slzami každého zvlášť napomínal.

{v}32{/v}A nyní vás tedy odporučím Bohu a slovu jeho milosti, které má moc vzdělávat a zjednat dědictví (ve společenství) všech posvěcených. {v}33{/v}Stříbro, zlato ani šaty jsem od nikoho nežádal. {v}34{/v}Víte sami, že tyhle moje ruce vydělávaly na všechno, co jsem potřeboval já i_moji společníci. {v}35{/v}Ve všem jsem vám dal příklad, jak se takto vlastní prací máme ujímat potřebných a pamatovat tím na slova Pána Ježíše, protože on řekl: Blaženější je dávat než dostávat.“

{v}36{/v}A po těch slovech poklekl a s_nimi se všemi se pomodlil.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. {r}Sk 20,28{/r}; {r}1 Kor 4,2{/r}

Dbejte na celé stádce, v_kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. {*} Starejte se o_Boží lid, vykoupený krví Božího Syna, aleluja.

Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. {*} Starejte se o_Boží lid, vykoupený krví Božího Syna, aleluja.

Z_prvního listu svatého apoštola Pavla Soluňanům

{r:1 Sol}2,1-13.19-20{/r}

{p}

Vzpomínáte si na naši vyčerpávající námahu

{v}1{/v}Bratři, víte sami, že náš příchod k_vám nebyl nadarmo. {v}2{/v}Naopak, po všem tom utrpení a urážkách, které jsme, jak víte, přestáli ve Filipech, odvážili jsme se s_důvěrou v_našeho Boha kázat vám radostnou Boží zvěst i_přes mnohý těžký zápas. {v}3{/v}Když vás totiž povzbuzujeme, nepramení to z_nějakého falešného přesvědčení, z_nějakých nepoctivých úmyslů, ani vás nechceme klamat. {v}4{/v}Ale Bůh nám svěřil evangelium, když nás napřed vyzkoušel, a proto se nechceme svým kázáním dělat pěknými v_očích lidí, ale (chceme se líbit) Bohu, který zkoumá naše srdce. {v}5{/v}A proto, jak sami víte, jsme nikdy neužívali úlisných řečí, ani jsme nic nedělali ze skryté lakoty – Bůh je svědek! {v}6{/v}Nehledali jsme slávu u_lidí, ani u_vás, ani u_jiných, {v}7{/v}ačkoli jako Kristovi apoštolové jsme vám mohli dát pocítit svou moc. Ale my jsme si mezi vámi počínali tak něžně, jako když matka hýčká svoje děti. {v}8{/v}Tak jsme po vás toužili, že bychom vám nejraději nejen odevzdali Boží radostnou zvěst, ale dali za vás i_vlastní život. Tak velice jsme si vás oblíbili.

{v}9{/v}Přece si ještě vzpomínáte, bratři, na naši vyčerpávající námahu: ve dne v_noci jsme pracovali, abychom nikomu z_vás nebyli na obtíž, když jsme vám hlásali Boží evangelium. {v}10{/v}Vy i_Bůh jste svědky, jak jsme se k_vám věřícím chovali náležitě, spravedlivě a bezúhonně. {v}11{/v}Vždyť víte, jak jsme každého z_vás jako otec vlastní děti {v}12{/v}povzbuzovali, pobízeli a zapřísahali, abyste vedli život hodný Boha, který vás povolal do svého království a do své slávy.

{v}13{/v}A proto i_my bez ustání děkujeme Bohu za to, že když jste nás uslyšeli kázat Boží slovo, vzali jste ho ne jako slovo lidské, ale jako slovo Boží – vždyť jím skutečně je. A protože věříte, ukazují se na vás i_jeho účinky.

{v}19{/v}Což nejste i_vy naše naděje, naše radost a naše koruna, kterou se budeme moci chlubit před naším Pánem Ježíšem, až zase přijde? {v}20{/v}Ano, vy jste naše sláva i_radost.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}2 Tim 4,7-8; 1,12{/r}

Dobrý boj jsem bojoval, svůj běh jsem skončil, víru jsem uchoval. {*} Teď už mě čeká věnec spravedlnosti.

Vím, komu jsem uvěřil, a jsem přesvědčen, že on má dost moci, aby mi ochránil to, co mi svěřil. {*} Teď už mě čeká věnec spravedlnosti.

Srov. {r}Sk 20,28{/r}; {r}1 Kor 4,2{/r}

Dbejte na celé stádce, v_kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. {*} Starejte se o_Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. {*} Starejte se o_Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

Z_prvního listu svatého apoštola Pavla Titovi

{r:Tit}1,7-11{/r}; {r:Tit}2,1-8{/r}

{p}

Vlastnosti a povinnosti biskupů

{v}1,7{/v}Církevní představený je Božím správcem, a musí to proto být muž bezúhonný: ne domýšlivý, ne prchlivý, ne oddaný pití, ne útočný, ne lačný špinavého zisku. {v}8{/v}Má však být pohostinný, milovat dobro, umět se ovládat, být spravedlivý, zbožný a zdrženlivý; {v}9{/v}takový, kdo se v_kázání pevně drží spolehlivé nauky, aby byl schopný povzbuzovat ve zdravém učení a také usvědčovat odpůrce.

{v}10{/v}Je totiž mnoho (lidí) nepoddajných, mluvků a svůdců – jsou to zvláště ti, co pocházejí ze židovství. {v}11{/v}Těm je třeba zavřít ústa. Pro špinavý zisk učí věcem, které nejsou správné, a tak rozvracejí celé rodiny.

{v}2,1{/v}Ty uč tomu, co je shodné se zdravým učením: {v}2{/v}že starší muži mají být střídmí, vážní, umět se ovládat, zdraví ve víře, lásce a trpělivosti. {v}3{/v}Totéž platí o_starších ženách, že mají být v_chování důstojné: ne pomlouvačné, v_pití vína umírněné, učitelky v_dobrém; {v}4{/v}mají vést mladé ženy k_tomu, aby měly rády svého muže i_svoje děti, {v}5{/v}aby se ovládaly, byly čisté, o_domácnost pečlivé, dobrotivé a svému muži podřízené, protože jinak by se o_Božím slově mluvilo špatně.

{v}6{/v}Stejně tak napomínej mladé muže, aby se ovládali. {v}7{/v}Ty sám buď ve všem vzorem správného chování: (ukazuj) neporušenost v_nauce, vážnost, {v}8{/v}zdravé učení, jemuž není možné nic vytknout, aby tak o_nás protivník nemohl říci nic špatného a byl zahanben.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. {r}Sk 20,28{/r}; {r}1 Kor 4,2{/r}

Dbejte na celé stádce, v_kterém vás Duch Svatý ustanovil za představené. {*} Starejte se o_Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. {*} Starejte se o_Boží lid, vykoupený krví Božího Syna.

Z_prvního listu svatého apoštola Pavla Timotejovi

{r:1 Tim}5,17-22{/r}; {r:1 Tim}6,10-14{/r}

{p}

Dobrý boj kněze a Božího muže

{v}5,17{/v}Když duchovní zastávají svůj úřad dobře, zaslouží si dvojnásobnou odměnu, zvláště ti, kdo všechny své síly věnují kázání a vyučování. {v}18{/v}Písmo přece praví: „Býkovi, když mlátí, nedáš náhubek“ a „Dělník má právo na svou mzdu“. {v}19{/v}Žalobu proti duchovnímu nepřijímej, leda když (se opírá) o_výpověď dvou nebo tří svědků. {v}20{/v}Ty však, kdo žijí špatně, kárej přede všemi, aby i_ostatní dostali strach. {v}21{/v}Zapřísahám tě při Bohu, při Kristu Ježíši a při vyvolených andělích: zachovávej tato (pravidla) bez předsudků a nic nedělej ze stranickosti. {v}22{/v}Na nikoho nevkládej ukvapeně ruce. Nesmíš mít účast na cizích hříších. Uchovej se čistý.

{v}6,10{/v}Neboť kořenem všeho zla je láska k_penězům; a už mnoho těch, kteří se po nich pachtili, zbloudilo ve víře a připravilo si mnoho bolestí.

{v}11{/v}Ale ty, Boží muži, před tím utíkej! Usiluj o_spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. {v}12{/v}Dobře bojuj pro víru, zmocni se věčného života. K_němu jsi byl povolán, a proto jsi složil před mnoha svědky slavnostní vyznání.

{v}13{/v}Před Bohem, který všemu dává život, a před Kristem Ježíšem, který před Ponciem Pilátem vydal slavnostní svědectví, ti nařizuji: {v}14{/v}Uchovej nauku bez poskvrny a bez úhony až do slavného příchodu našeho Pána Ježíše Krista.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}1 Kor 4,1-2{/r}; {r}Př 20,6{/r}

Ať se každý na vás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. {*} Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. Aleluja.

Mnoho lidí se vychloubá svou oddaností, kdo však nalezne věrného člověka? {*} Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí. Aleluja.

Z_prvního listu svatého apoštola Petra

{r:1 Petr}5,1-11{/r}

{p}

Povinnosti pastýřů a věřících

{v}5,1{/v}Vaše duchovní představené vybízím – já sám duchovní představený jako oni, svědek Kristových utrpení a účastník slávy, která se má v_budoucnu zjevit: {v}2{/v}paste Boží stádce vám svěřené a vykonávejte nad ním dohled, ne proto, že musíte, ale dobrovolně, jak to chce Bůh, ne pro špinavý zisk, ale ochotně; {v}3{/v}ne jako dědiční páni ve svém údělu, ale buďte svému stádci vzorem. {v}4{/v}Až se pak objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy.

{v}5{/v}Podobně vy, věřící: poslouchejte své duchovní představené. Opásejte se všichni ve vzájemném styku pokorou, neboť ‚Bůh se staví proti pyšným, ale dává milost pokorným‘. {v}6{/v}Pokorně se proto skloňte pod mocnou rukou Boží, a on vás povýší, až k_tomu přijde čas. {v}7{/v}‚Na něj hoďte všechnu svou starost,‘ vždyť jemu na vás záleží.

{v}8{/v}Buďte střízliví a bděte, protože váš protivník ďábel jako řvoucí lev obchází a hledá, koho by mohl zhltnout. {v}9{/v}Postavte se proti němu, silní vírou. Víte přece, že vaši bratři po (celém) světě musejí také tak trpět.

{v}10{/v}Když teď nakrátko snesete utrpení, Bůh, dárce veškeré milosti, který vás pro (zásluhy) Krista Ježíše povolal ke své věčné slávě, sám vás zdokonalí, utuží, utvrdí a upevní. {v}11{/v}Jemu patří vláda na věčné věky. Amen.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}1 Kor 4,1-2{/r}; {r}Př 20,6{/r}

Ať se každý na vás dívá jako na Kristovy služebníky a správce Božích tajemství. {*} Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.

Mnoho lidí se vychloubá svou oddaností, kdo však nalezne věrného člověka? {*} Když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.

Z_kázání svatého Lva Velikého, papeže

(Sermo 3 de natali ipsius, 2-3: PL 54,145-146)

{p}

Co Kristus na Petrovi založil, to trvá

Moji drazí, ačkoli shledáváme, že jsme ve výkonu služby vyplývající z_našeho úřadu slabí a liknaví a že nás ochromuje křehkost naší přirozenosti – i_když si přejeme, abychom v_každé záležitosti jednali obětavě a horlivě – přesto jsme si jisti neutuchající milostivostí všemohoucího a věčného Kněze. Ten, ač roven Otci, připodobnil se nám: své božství snížil až k_člověčenství, své člověčenství povznesl až k_božství. A my se z_jeho ustanovení vděčně a synovsky radujeme, neboť přestože péčí o_své ovečky pověřil četné pastýře, ani sám se nikterak nepřestal starat o_své milované stádo.

Z_Kristovy zásadní a věčné svrchovanosti se dostalo ochrany a pomoci i_našemu apoštolskému konání, protože Kristus své dílo nikdy neopouští a pevné základy, z_nichž vyrůstá celá vznešená stavba církve, nepovolí pod nižádnou tíhou chrámu, který na nich stojí.

Vždyť pevnost oné víry Knížete apoštolů, o_které se Kristus vyslovil s_uznáním, trvá navěky. A jako nepřestává to, čemu Petr v_Kristu uvěřil, tak nepřestává ani to, co Kristus na Petrovi založil. Zůstává tudíž při tom, o_čem rozhodla Pravda: blažený Petr zůstává pevný jako skála, jak se mu toho kdysi dostalo, a neopouští kormidlo církve, které mu bylo svěřeno.

Hleďme: Petr je nazýván skalou, je prohlašován za základ,{fnr}1{/fnr} je ustanovován klíčníkem nebeského království, dává se mu moc rozhodovat o_tom, co má být svázáno a co rozvázáno, a dostává se mu příslibu, že rozhodnutí jeho soudu bude platit i_v_nebesích.{fnr}2{/fnr} Tak je Petr postaven před všechny ostatní a my si máme pomocí hlubokého významu jeho pojmenování uvědomit, jak těsně je spojen s_Kristem.

Všechno, čím byl pověřen, provádí ještě plněji a účinněji i_nyní a každou jednotlivou povinnost nebo službu koná v_tom a s_tím, který ho oslavil.

A tak děláme-li my něco dobře nebo rozhodujeme-li správně nebo dosáhneme-li u_milosrdného Boha něčeho svými každodenními modlitbami, je to dílo a zásluha toho, na jehož stolci stále žije jeho moc a září jeho autorita.

Moji milovaní, toto všechno jistě obsahovalo ono vyznání, které vnukl do apoštolova srdce sám Bůh Otec, vyznání, které překročilo veškerou nejistotu lidského myšlení a nabylo pevnosti skály, kterou neotřese žádný náraz.

Vždyť v_celé církvi říká Petr denně: Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha;{fnr}3{/fnr} a každý jazyk, který vyznává Pána, je svlažován učením, obsaženým v_těchto slovech.

{fn:1}Srov. {r}Mt 16,18{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Mt 16,19{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Mt 16,16{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Mt 16,18{/r}; {r}Žl 48 (47),9{/r}

Ježíš řekl Šimonovi: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev {*} a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

Bůh jí dává věčné trvání {*} a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Aleluja.

Z_výkladu svatého Hilaria z_Poitiers, biskupa, na žalmy

(In. ps. 126, nn. 7-10: PL 9,696-697)

{p}

Bůh buduje a chrání své město

Když nestaví dům Hospodin, marně se lopotí, kdo ho stavějí.{fnr}1{/fnr} Vy jste Boží chrám a Duch Boží bydlí ve vás.{fnr}2{/fnr} Tento dům a tento chrám, plný Božího učení a jeho podivuhodných skutků, který je s_to být skrze svatost srdce Božím příbytkem, ten měl na mysli prorok, když dosvědčoval: Svatý je tvůj příbytek, podivuhodný se své spravedlnosti.{fnr}3{/fnr} Svatost, spravedlnost, zdrženlivost člověka, to je Boží chrám.

Tento dům se tedy musí budovat s_pomocí Boží. Bude-li totiž postaven jen lidským přičiněním, nevydrží; neobstojí ani, bude-li zbudován na učení světa; také ho neuchrání naše marné plahočení ani starostlivá péče.

Musí se stavět jinak a také jinak chránit. Především se nemůže se stavbou začít na povrchu nebo na sypkém, sesouvajícím se písku; základy se musí položit na prorocích a na apoštolech.{fnr}4{/fnr}

Stavba musí vyrůstat ze živých kamenů{fnr}5{/fnr} a pohromadě ji musí držet kámen úhelný;{fnr}6{/fnr} posilováním vzájemných vazeb musí být vybudována do mužné zralosti a plnosti těla Kristova{fnr}7{/fnr} a také vyzdobena sličností a krásou duchovních milostí.

Takový dům stavěný Bohem, to znamená podle jeho učení, se nezřítí. A tento dům se nejrůznějšími druhy stavitelské činnosti věřících v_každém z_nás rozroste v_množství domů, k_okrase a velkoleposti onoho šťastného Božího města.

Již dlouho je strážcem tohoto města sám Pán: to on ochraňuje Abraháma na jeho pouti; on zachraňuje život Izákovi, když má být obětován; on štědře obdarovává Jakuba za jeho službu; on činí prodaného Josefa vladařem v_Egyptě; on dává Mojžíšovi odvahu vůči faraonovi; on staví Jozua do čela válečníků; on vysvobozuje Davida ze všech nebezpečí; on dává Šalomounovi dar moudrosti; on stojí při prorocích; on uchvacuje Eliáše; on si vyvoluje Elizea; on sytí Daniela; on svlažuje v_peci mládence a ke třem se přidává jako čtvrtý; to on poučuje Josefa, že Mesiáš se má narodit z_Panny, dodává síly Marii, posílá Jana před sebou, volí si apoštoly a modlí se k_Otci slovy: Otče svatý, zachovej je; dokud jsem byl s_nimi, já jsem je zachovával ve tvém jménu.{fnr}8{/fnr} On sám také posléze po svém umučení slibuje, že věčně nad námi bude držet svou bdělou stráž, když říká: Hle, já jsem s_vámi po všechny dny až do konce savěta.{fnr}9{/fnr}

Taková je tedy věčná stráž onoho blaženého a svatého města, města Božího, které z_mnohosti srůstá vjedno a žije v_každém z_nás. Stavět se musí ovšem s_přispěním Pánovým, aby opravdu rostlo do své plné dokonalosti. Zahájení stavby přirozeně ještě neznamená dokonalost; budováním se však dokonalé dovršení připravuje.

{fn:1}{r}Žl 127 (126),1{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}1 Kor 3,16{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Žl 65 (64),5-6{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Ef 2,20{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}1 Petr 2,5{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}Ef 2,20{/r}.{/fn} {fn:7}Srov. {r}Ef 4,13{/r}.{/fn} {fn:8}{r}Jan 17,11-12{/r}.{/fn} {fn:9}{r}Mt 28,20{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}1 Petr 2,4-5{/r}; {r}Žl 118 (117),22{/r}

Přistupujte ke Kristu, k_živému kameni, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám. {*} On je ten kámen, který se stal kvádrem nárožním. Aleluja.

Staňte se svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. {*} On je ten kámen, který se stal kvádrem nárožním. Aleluja.

Z_kázání svatého Fulgencia, biskupa v_Ruspe

(Sermo 1,2-3: CCL 91 A,889-890)

{p}

Správce věrný a prozíravý

Když chtěl Pán ukázat zvláštnost poslání služebníků, které postavil do čela svému lidu, pravil: Kdo je ten věrný a rozvážný správce, kterého pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim dával včas příděl pšenice? Blaze tomu služebníkovi, kterého pán při svém příchodu najde, že to dělá!{fnr}1{/fnr}

Kdo je, bratři, ten pán? Nepochybně Kristus, ten, který řekl svým učedníkům: Vy mě nazýváte Mistrem a Pánem, a to právem: to skutečně jsem.{fnr}2{/fnr}

A kdopak je to služebnictvo, velká rodina tohoto pána? Tvoří ji přirozeně ti, které sám Pán vykoupil z_rukou nepřítele a učinil svým vlastnictvím. Touto velkou, Bohu zasvěcenou rodinou je obecná církev; dík své nevyčerpatelné plodnosti se šíří po celém světě a smí se honosit, že je vykoupena drahocennou krví svého Pána. Syn člověka přece nepřišel, aby si nechal sloužit – jak sám říká – ale aby sloužil a aby dal svůj život jako výkupné za všechny.{fnr}3{/fnr}

Vždyť on je také dobrý pastýř, který dal život za své ovce.{fnr}4{/fnr} Takže stádo dobrého pastýře je velká rodina Vykupitelova.

A kdo je ten správce, co má být věrný a zároveň rozvážný? To ať nám dosvědčí apoštol Pavel. Když mluví o_sobě a o_svých druzích, prohlašuje: Ať se každý na nás dívá jako na služebníky Kristovy a správce Božích tajemství. A když někdo něco spravuje, požaduje se od něho, aby na něj bylo spolehnutí.{fnr}5{/fnr}

Aby si snad někdo z_nás nemyslel, že těmi správci se stali jenom apoštolové, a proto se nijak nestaral o_službu v_duchovním boji a místo toho, jako líný služebník, bez věrnosti a prozíravosti jen pospával, zase říká svatý apoštol, aby ukázal, že správci jsou také biskupové: Církevní představený je Božím správcem, a musí to proto být muž bezúhonný.{fnr}6{/fnr}

Jsme tedy hospodářovi služebníci, jsme správci našeho Pána a dostali jsme dávku pšenice, ze které vám máme rozdělovat.

A jestliže se ptáme, co ta míra pšenice obnáší, ukáže nám to opět svatý apoštol Pavel. Ten totiž říká: Podle toho, v_jaké míře udělil Bůh každému víru.{fnr}7{/fnr}

Takže to, co Kristus nazývá mírou pšenice, označuje Pavel za míru víry, abychom poznali, že duchovní pšenicí není nic jiného než vznešené tajemství křesťanské víry. Ve jménu Páně vám z_této míry pšenice rozdáváme, kdykoli osvíceni darem milosti Svatého Ducha s_vámi probíráme pravidla pravé víry. A z_téže míry pšenice dostáváte od Pánových správců, když denně nasloucháte slovu pravdy z_úst Božích služebníků.

{fn:1}{r}Lk 12,42-43{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Jan 13,13{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Mt 20,28{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Jan 10,11{/r}.{/fn} {fn:5}{r}1 Kor 4,1-2{/r}.{/fn} {fn:6}{r}Tit 1,7{/r}.{/fn} {fn:7}{r}Řím 12,3{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Mt 25,21.20

Služebníku dobrý a věrný, málo jsi spravoval věrně, mnoho ti svěřím. {*} Pojď se radovat se svým pánem. Aleluja.

Pane, pět hřiven jsi mi svěřil, hle – dalších pět jsem vydělal. {*} Pojď se radovat se svým pánem. Aleluja.

Z_dekretu 2. vatikánského sněmu o_službě a životě kněží

(Presbyterorum ordinis, n. 12)

{p}

Povolání kněží k_dokonalosti

Svátostí kněžství se kněží připodobňují Kristu Knězi. Jsouce služebníky Krista-Hlavy, mají jako spolupracovníci biskupského sboru stavět a budovat celé Kristovo tělo, jímž je církev. Již při křestním zasvěcení dostali jako všichni křesťané dar a znamení takového povolání a milosti, že přes všechnu lidskou slabost{fnr}*{/fnr} mohou a mají usilovat o_dokonalost podle slova Páně: Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.{fnr}1{/fnr}

O_tuto dokonalost mají ovšem usilovat obzvlášť kněží; ti se totiž přijetím kněžství zasvětili Bohu novým způsobem a stali se živými nástroji Krista, věčného Kněze, takže jsou s_to v_každém čase pokračovat v_jeho podivuhodném díle, které svou nebeskou silou obnovilo celé lidské společenství.{fnr}***{/fnr}

Každý kněz tedy představuje svým způsobem samého Krista, a proto se mu také dostává zvláštní milosti, aby mohl ve službě těm, kdo jsou mu svěřeni, a celému Božímu lidu lépe následovat toho, jejž zastupuje, a aby slabost jeho lidské přirozenosti nalézala lék ve svatosti toho, který se pro nás stal veleknězem svatým, nevinným, neposkvrněným, odděleným od hříšníků.{fnr}2{/fnr}

Kristus, kterého Otec posvětil, tj. zasvětil a poslal na svět,{fnr}***{/fnr} vydal sám sebe za nás, vykoupil nás z_každé špatnosti a očistil si nás, abychom byli jeho vlastním lidem, horlivým v_konání dobrých skutků;{fnr}3{/fnr} a tak skrze umučení vstoupil do své slávy.{fnr}****{/fnr} Podobně kněží: posvěceni pomazáním Svatého Ducha a posláni Kristem umrtvují v_sobě skutky těla{fnr}4{/fnr} a cele se dávají do služby lidem; a tak ve svatosti, jíž je Kristus štědře obdarovává, jsou s_to dosáhnout mužné zralosti.{fnr}5{/fnr}

A jsou-li poslušní ducha Kristova, který je oživuje a vede, konáním služby Ducha a spravedlnosti{fnr}6{/fnr} se pevně zakotvují v_duchovním životě. Vždyť samy každodenní posvátné úkony a vůbec celá jejich služba, kterou vykonávají ve společenství s_biskupem a ostatními kněžími, je usměrňují k_dokonalosti života.

A vlastní svatost kněží zase značnou měrou přispívá k_tomu, aby svou službu konali s_užitkem: ačkoli totiž může Boží milost uskutečňovat dílo spásy i_prostřednictvím nehodných služebníků, přece dává Bůh zpravidla přednost tomu, že svoje podivuhodné skutky vyjevuje prostřednictvím těch, kteří jsou otevřenější vůči podnětům a vedení Ducha Svatého a v_důsledku svého důvěrného spojení s_Kristem a pro svatost svého života mohou s_apoštolem říkat: Už nežiji já, ale žije ve mně Kristus.{fnr}7{/fnr}

{fn:1}{r}Mt 5,48{/r}.{/fn} {fn:*}Srov. {r}2 Kor 12,9{/r}.{/fn} {fn:**}Srov. Pius IX., encyklika Ad catholici sacerdotii, 20. prosince 1935: AAS 28 [1936], 10.{/fn} {fn:2}{r}Žid 7,26{/r}.{/fn} {fn:***}Srov. {r}Jan 10,36{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Tit 2,14{/r}.{/fn} {fn:****}Srov. {r}Lk 24,26{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Řím 8,13{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Ef 4,13{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}2 Kor 3,8-9{/r}.{/fn} {fn:7}{r}Gal 2,20{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

1 Sol 2,8; Gal 4,19

Nejraději bych vám nejen odevzdal Boží radostnou zvěst, ale dal za vás i_vlastní život. {*} Tak velice jsem si vás oblíbil. Aleluja.

Moje děti, znovu vás bolestně rodím, dokud nenabudete podoby Kristovy. {*} Tak velice jsem si vás oblíbil. Aleluja.

Z_dekretu 2. vatikánského sněmu o_misijní činnosti církve

(Ad gentes, nn. 4-5)

{p}

Jděte a učte všechny národy

Dřív než Pán Ježíš dobrovolně položil svůj život za svět, zřídil jednak apoštolský úřad a službu, jednak přislíbil seslání Svatého Ducha, aby se to oboje vždycky a všude spojovalo k_účinnému uskutečňování díla spásy.

Po všechny časy sjednocuje Svatý Duch celou církev ve společenství a službě a vybavuje ji různými hierarchickými i_charismatickými dary, přičemž oživuje církevní instituce jako jejich duše a vlévá do srdcí věřících téhož ducha poslání, kterým byl veden sám Kristus. Někdy dokonce apoštolské působení zjevně předbíhá,{fnr}1{/fnr} jinak je různým způsobem neustále provází a řídí.

Pán Ježíš si hned na počátku zavolal k_sobě ty, které sám chtěl, a ustanovil jich dvanáct, aby byli s_ním, protože je chtěl posílat kázat.{fnr}2{/fnr} Tak se apoštolové stali zárodky nového Izraele a zároveň počátkem posvátné hierarchie.

Když potom Pán svou smrtí a svým vzkříšením jednou provždy sám na sobě dokonal tajemství naší spásy a obnovy veškerenstva a získal všechnu moc nad nebem i_zemí,{fnr}3{/fnr} ještě předtím, než byl vzal na nebesa, založil jako svátost spásy svou církev, a stejně jako on sám byl poslán od Otce,{fnr}4{/fnr} poslal do celého světa své apoštoly a přikázal jim: Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i_Syna i_Ducha Svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.{fnr}5{/fnr}

Církvi proto připadá povinnost šířit Kristovu víru a spásu. Vyplývá to jak z_výslovného příkazu, který po apoštolech zdědil biskupský sbor, mající pomocníky v_kněžích, spolu s_Petrovým nástupcem a nejvyšším pastýřem církve, tak ze života, jejž Kristus vlévá do svých údů.

Poslání církve se tedy plně uskutečňuje, když se církev vedená poslušností vůči Kristovu příkazu a puzená milostí a láskou Svatého Ducha stává všem lidem a národům v_plném smyslu slova přítomnou, aby všechny přiváděla příkladem života i_kázáním, svátostmi a ostatními prostředky milosti k_víře, svobodě a pokoji Kristovu. Tak jim otevře volnou a jistou cestu k_plné účasti na Kristově tajemství.

{fn:1}Srov. {r}Sk 10,44-47{/r}; {r:Sk}11,15{/r}; {r:Sk}15,8{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Mk 3,13{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Mt 28,18{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Jan 20,21{/r}.{/fn} {fn:5}{r}Mk 28,19-20{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Mk 16,15-16{/r}; {r}Jan 3,5{/r}

Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! {*} Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen. Aleluja.

Jestliže se nenarodí někdo z_vody a z_Ducha, nemůže vejít do Božího království. {*} Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen. Aleluja.

První nešpory

Hymnus jako v_2. nešporách.

ŽALMY

1. ant. Dám vám pastýře podle svého srdce a budou vás pást rozumně a moudře. Aleluja.

Žalm 113

2. ant. Já budu pást své stádo; budu hledat ztracené, zpět přivedu rozptýlené. Aleluja.

Žalm 146

3. ant. Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Aleluja.

Ef 1,3-10

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 5,1-4

Vaše duchovní představené vybízím – já sám duchovní představený jako oni, svědek utrpení Kristových a účastník slávy, která se má v_budoucnu zjevit: paste Boží stádce vám svěřené a vykonávejte nad ním dohled, ne proto, že musíte, ale dobrovolně, jak to chce Bůh, ne pro špinavý zisk, ale ochotně; ne jako dědiční páni ve svém údělu, ale buďte svému stádci vzorem. Až se pak objeví nejvyšší pastýř, dostanete nevadnoucí věnec slávy.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Kněží Páně, velebte Pána, {*} chvalte a oslavujte ho navěky.

Služebníci Páně, velebte Pána, {*}

chvalte a oslavujte ho navěky.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Kněží Páně, velebte Pána, {*} chvalte a oslavujte ho navěky.

V_době velikonoční:

Kněží Páně, velebte Pána, chvalte a oslavujte ho navěky. {*} Aleluja, aleluja.

Služebníci Páně, velebte Pána. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Kněží Páně, velebte Pána, chvalte a oslavujte ho navěky. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. ke kant. P. M.: O_papeži nebo biskupovi: Ty jsi kněz Nejvyššího, zrcadlo ctností, dobrý pastýř lidu: v_tobě má Bůh zalíbení. Aleluja.

O_knězi: Pro všechny jsem se stal vším, abych stůj co stůj zachránil aspoň některé. Aleluja.

PROSBY a MODLITBA jako ve druhých nešporách.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on je nejvyšší Pastýř církve. Aleluja.

Ranní chvály

HYMNUS

Ó_Otče náš, jenž jsi v_nebesích,

budiž veleben ode všech synů svých,

tebou vyvolených,

že služebníky věrné posíláš církvi své.

Jejich kníže je Kristus, náš Pán,

nejmilejší Syn tvůj, jenž z_lásky nám dán;

jich hlavou je on sám,

který vše ve všech dělá, služby své v_nich koná.

Tys, Kriste, počátek i_konec,

ty jsi vyzdvihl v_poslední tento věk

služebníky nové,

aby věrně sloužili církvi tvé křesťanské.

Blažení jsou ti služebníci,

toho kněžství Kristova účastníci,

jím ustanovení,

aby církvi sloužili vždy v_dobrém svědomí.

Blažený je i_tvůj lid s_nimi,

který je od Boha obdařen jimi

a má v_nich svědectví,

že se tu děje pravé Kristovo poselství.

Pas beránky, mé ovce pas,

řekl jsi, Pane, Petrovi

a tento vzkaz zní zas a zas

a mnohé zve a osloví.

Sám Kristus dobrý pastýř je,

všech pastýřů vzor nejvyšší,

své ovce zná a miluje,

jdou za ním, jen ho uslyší,

Dík za pastýře, za světce

všech dob a stád, všech pastvin tvých,

jež čerpali ti ze srdce

lásku a vůli k_vítězství.

Svůj život dali za ovce,

nezmoh je strach či únava

i_nyní z_nebe slyšet lze

jich hlas, jež stádo svolává

Pastýři Kriste, pomoz nám,

i_vy, pastýři nebeští,

ať církev, ovčín, Boží chrám,

roste a zraje k_plnosti. Amen.

1. ant. Vy jste světlo světa. Nemůže se skrýt město položené na hoře. Aleluja.

2. ant. Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v_nebesích. Aleluja.

3. ant. Boží slovo je plné života a síly, ostřejší než každý dvojsečný meč. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Žid 13,7-9a

Pamatujte na své představené, kteří vám hlásali Boží slovo. Uvažte, jak oni skončili život, a napodobujte jejich víru. Ježíš Kristus je stejný včera i_dnes i_navěky. Nenechte se svést všelijakými cizími naukami.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; {*} budou bdít nad mým lidem.

Ani ve dne, ani v_noci nesmějí nikdy mlčet; {*}

budou bdít nad mým lidem.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; {*} budou bdít nad mým lidem.

V_době velikonoční:

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; budou bdít nad mým lidem. {*} Aleluja, aleluja.

Ani ve dne, ani v_noci nesmějí nikdy mlčet. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné; budou bdít nad mým lidem. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. k_Zach. kant. Nebudete to vy, kdo budete mluvit, ale bude skrze vás promlouvat Duch vašeho Otce. Aleluja.

PROSBY

S_vděčností chvalme Krista, dobrého Pastýře, který dal život za své ovce, a pokorně ho prosme:

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Kriste, ty dáváš církvi pastýře, a jejich službou se ujímáš svého lidu,

dej, ať v_lásce těch, kteří nás vedou, poznáváme, jak nás miluješ.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty stále konáš skrze své zástupce službu pastýře a učitele,

nepřestávej nás nikdy vést prostřednictvím svých služebníků.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty prokazuješ svému lidu skrze jeho pastýře službu lékaře duše i_těla,

ochraňuj náš život a veď nás ke svatosti.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

Ty posíláš své svaté, aby slovem i_příkladem vedli tvůj lid k_tobě,

na jejich přímluvu nás posiluj, abychom vytrvali na cestě, která vede k_věčnému životu.

Pane, buď pastýřem svého lidu.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Pokud není vlastní, říká se následující:

O_papeži:

Všemohoucí, věčný Bože, tys postavil svatého N, do čela své církve, aby jí sloužil slovem i_příkladem; na jeho přímluvu chraň všechny pastýře svého lidu i_společenství věřících svěřené jejich péči a veď je cestou k_věčné spáse. Prosíme o_to

O_biskupovi:

Bože, tys naplnil svatého N, svou láskou, dals mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružils ho k_zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i_nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s_ním účast na tvé slávě.

O_zakladateli místní církevní obce:

Všemohoucí a milosrdný Bože, děkujeme ti, žes našim předkům poslal svatého (biskupa) N, aby jim přinesl světlo evangelia, a prosíme tě: pomáhej nám, ať křesťanskou víru, kterou jsme přijali, vyznáváme nejen ústy, ale i_životem.

O_duchovním pastýři:

Bože, světlo věřících a pastýři svého lidu, tys povolal svatého N, aby sloužil tvé církvi svým kázáním i_příkladem; pomáhej nám, abychom na jeho přímluvu zachovali víru, kterou hlásal, a kráčeli cestou, kterou ukazoval svým životem. Prosíme o_to

Nebo:

Bože, tys naplnil svatého N duchem pravdy a lásky, aby byl dobrým pastýřem tvého lidu; veď nás, abychom i_my podle jeho příkladu rostli ve víře a lásce, a na jeho přímluvu nás provázej svou pomocí. Prosíme o_to

O_misionáři:

Milosrdný Bože, tys poslal svatého N, aby těm, kdo dosud Krista neznali, zvěstoval nevystižitelné bohatství jeho lásky; dej nám, kteří jsme pravdu evangelia už poznali, ať stále roste naše poznání o_tobě a ať přinášíme ovoce dobrých skutků. Prosíme o_to

Druhé nešpory

HYMNUS

Nejvyšší kníže pastýřů,

budiž od nás veleben,

buď, Pane svých služebníků,

mezi námi vyvýšen;

tobě je Otec darem dal,

tys je v_své účastenství vzal,

tak Otce oslavoval.

Oblékals je v_spravedlnost

zákona duchovního,

ve všelikou dokonalost

svou, také Otce svého;

by lidu věrně sloužili,

vůli Otcovu plnili,

tvým vzorem se řídili.

Naplnils je statečností,

by se mocných nebáli,

moudrostí, Bohu věrností,

by horlivě kázali,

zlého se vyvarovali,

tebe vždy následovali,

v_tebe pevně doufali.

Modlitbou jsi je posvětil

i_všechno dílo jejich,

vše jsi krví svou zpečetil,

kdyžs umřel za jejich hřích,

v_smlouvě nové je postavil,

věrnost Boží jim osvědčil,

odplatu zabezpečil.

Tam jsou šťastni tvoji věrní,

kde takové sluhy máš,

že tebe v_nich vždycky vidí

a ty se jim v_nich dáváš;

přešťastní ti služebníci,

lidu v_dobrém pomocníci,

vůdcové nebloudící.

Budiž tobě chvála, Kriste,

že s_námi vždy zůstáváš

a jako dříve sluhy své

tak i_nyní nám dáváš;

tobě za to děkujeme,

v_nich my tebe přijímáme,

to vše k_tvé cti a slávě.

Pastýři, otče horlivý,

děkovnou píseň vyslechni,

jež tím, že tebe velebí,

vzdává čest Bohu na nebi.

Vždyť Velekněz náš, Kristus Král,

smrtelné lidstvo připoutal

zas k_Bohu novou úmluvou,

vrátil mu pokoj, milost svou.

On si tě v_prozíravosti

vyvolil k_dílu milosti,

pro růst Božího království,

pro věčné blaho věrných svých.

O_papeži:

Klíčem ti z_nebe svěřeným

ovčinec Petrův střežil jsi,

činy i_slovem otcovským

dbals o_Kristovo dědictví.

O_biskupovi:

Duch, kterým jsi byl posvěcen,

větší tě mocí vybavil

a jako biskup ovcím všem

jsi svěží pastvy připravil.

O_knězi:

Když vystoupil jsi do výšin

na horu kněžství, vzápětí

slovy a celým žitím svým

byls vůdcem, knězem, obětí.

Nyní ze sídel nebeských

buď svaté církve pamětliv,

ať všechny ovce naleznou

Kristovu pastvu líbeznou. Amen.

ŽALMY

1. ant. Bůh ho svou milostí povolal, aby byl služebníkem evangelia. Aleluja.

Žalm 15

2. ant. Věrný a rozvážný služebník, kterého Pán ustanovil nad svou čeledí. Aleluja.

Žalm 112

3. ant. Moje ovce uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř. Aleluja.

Zj 15,3-4

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Petr 5,1-4

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Dobrý pastýř dává život za své ovce {*} a modlí se za ně.

Miluje své bratry {*}

a modlí se za ně.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Dobrý pastýř dává život za své ovce {*} a modlí se za ně.

V_době velikonoční:

Dobrý pastýř dává život za své ovce a modlí se za ně. {*} Aleluja, aleluja.

Miluje své bratry. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Dobrý pastýř dává život za své ovce a modlí se za ně. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. ke kant. P. M. Svatý N je ten věrný a rozvážný správce, kterého Pán ustanovil nad svým služebnictvem, aby jim rozdával pokrm života. Aleluja.

Nebo: Děkuji ti, Kriste, dobrý pastýři, žes mě dovedl do nebeské slávy; dej, ať na ní spolu se mnou má podíl i_stádce, které jsi mi svěřil. Aleluja.

PROSBY

Kristus byl ustanoven veleknězem a prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Oslavujme ho a pokorně ho prosme:

Pane, dej spásu svému lidu.

Pane Ježíši Kriste, ty posíláš své církvi svaté a moudré učitele,

dávej všem, kdo učí tvůj lid, svou svatost a moudrost.

Pane, dej spásu svému lidu.

Tys odpouštěl hříchy lidu, kdykoli tě svatí o_to prosili jako kdysi Mojžíš,

na jejich přímluvu stále očišťuj a posvěcuj svou církev.

Pane, dej spásu svému lidu.

Ty dáváš sílu Ducha Svatého těm, které sis vyvolil, aby řídili tvou církev,

naplň Svatým Duchem všechny, kdo vedou tvůj lid.

Pane, dej spásu svému lidu.

Ty sám jsi dědičným podílem těch, kdo se zasvětili tvé službě,

nedopusť, aby někdo z_nich přišel o_to, cos pro ně získal prolitím své krve.

Pane, dej spásu svému lidu.

Ty svěřuješ pastýřům své církve službu smíření s_Bohem, aby se neztratil nikdo z_těch, které ti Otec dal ze světa,

shromáždi zemřelé pastýře i_jim svěřený lid, aby byli s_tebou tam, kde jsi ty, a viděli tvou slávu.

Pane, dej spásu svému lidu.

Modlitba uprostřed dne

ŽALTÁŘ

Ant. dopoledne Otče, jako jsi mne poslal do světa, tak i_já jsem je posal do světa. Aleluja.

Ant. v poledne Kdo vás přijímá, mne přijímá, a kdo mne přijímá, přijímá toho, který mě poslal. Aleluja.

Ant. odpoledne Jsme Boží spolupracovníci, vy jste Boží pole, Boží stavba. Aleluja.

Pán si vyvolil svého služebníka, aleluja,

aby vedl a učil jeho lid. Aleluja.

Nestydím se za evangelium, aleluja,

zjevuje Boží moc a přináší spásu. Aleluja.

Když nestaví dům Hospodin, aleluja,

marně se lopotí, kdo ho stavějí. Aleluja.

DOPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Tim 4,16

Dávej si pozor sám na sebe i_na to, čemu učíš. Buď v_tom vytrvalý. Když si tak budeš počínat, povede to ke spáse jak tebe, tak tvé posluchače.

V POLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Tim 1,12

Děkuji tomu, který mi dal sílu, Kristu Ježíši, našemu Pánu, že mě uznal za věrného a vzal mě do služby.

ODPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Tim 3,13

Ti, kdo se osvědčí, získají si vážené postavení a radostnou jistotu ve víře v_Krista Ježíše.

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}9,35-38{/r}

{p}

Žeň je sice hojná, ale dělníků málo

{v}35{/v}Ježíš obcházel všechna města i_vesnice, učil v_jejich synagógách, hlásal radostnou zvěst o_Božím království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. {v}36{/v}Když viděl zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře.

{v}37{/v}Tu řekl svým učedníkům: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. {v}38{/v}Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}16,13-19{/r}

{p}

Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev

{v}13{/v}Když Ježíš přišel do kraje u_Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“

{v}14{/v}Odpověděli: „Jedni za Jana Křtitele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z_proroků.“

{v}15{/v}Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“

{v}16{/v}Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“

{v}17{/v}Ježíš mu na to řekl: „Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec.

{v}18{/v}A já ti říkám: Ty jsi Petr – Skála – a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. {v}19{/v}Tobě dám klíče od nebeského království: co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}23,8-12{/r}

{p}

Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem

Ježíš řekl svým učedníkům:

{v}8{/v}„Nedávejte si říkat ‚mistr‘, jenom jeden je váš Mistr, a vy všichni jste bratři.

{v}9{/v}A nikomu na zemi nedávejte jméno ‚otec‘, jenom jeden je váš Otec, a ten je v_nebi.

{v}10{/v}Ani si nedávejte říkat ‚učitel‘, jenom jeden je váš Učitel – Kristus.

{v}11{/v}Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem.

{v}12{/v}Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}28,16-20{/r}

{p}

Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy

{v}16{/v}Jedenáct učedníků odešlo do Galileje na horu, kam jim Ježíš určil. {v}17{/v}Uviděli ho a klaněli se mu, někteří však měli pochybnosti.

{v}18{/v}Ježíš k_nim přistoupil a promluvil: „Je mi dána veškerá moc na nebi i_na zemi. {v}19{/v}Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i_Syna i_Ducha svatého {v}20{/v}a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal.

Hle, já jsem s_vámi po všechny dny až do konce světa!“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Marka

{r:Mk}1,14-20{/r}

{p}

Udělám z_vás rybáře lidí

{v}14{/v}Když byl Jan Křtitel uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: {v}15{/v} „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!“

{v}16{/v}Když šel podél Galilejského moře, uviděl Šimona a jeho bratra Ondřeje, jak loví v_moři; byli totiž rybáři. {v}17{/v}Ježíš jim řekl: „Pojďte za mnou, a udělám z_vás rybáře lidí!“ {v}18{/v}Ihned nechali sítě a následovali ho.

{v}19{/v}Když popošel o_něco dále, uviděl Zebedeova (syna) Jakuba a jeho bratra Jana, jak na lodi spravují sítě; a hned je povolal. {v}20{/v}Zanechali svého otce Zebedea s_pomocníky na lodi a odešli za ním.

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Marka

{r:Mk}16,15-20{/r}

{p}

Jděte do celého světa a hlásejte evangelium

Když se Ježíš naposled zjevil jedenácti apoštolům, {v}15{/v}řekl jim: „Jděte do celého světa a hlásejte evangelium všemu tvorstvu! {v}16{/v}Kdo uvěří a dá se pokřtít, bude spasen; kdo však neuvěří, bude zavržen.

{v}17{/v}Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: ve jménu mém budou vyhánět zlé duchy, budou mluvit novými jazyky, {v}18{/v}budou brát hady (do ruky), a když vypijí něco smrtelně jedovatého, neuškodí jim to; na nemocné budou vkládat ruce, a uzdraví se.“

{v}19{/v}Tak k_nim Pán Ježíš mluvil. Potom byl vzat do nebe a zasedl po Boží pravici. {v}20{/v}Učedníci pak vyšli a všude kázali. Pán působil s_nimi a potvrzoval jejich slova znameními, která je provázela.

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Lukáše

{r:Lk}5,1-11{/r}

{p}

Na tvé slovo spustím sítě

{v}1{/v}Když Ježíš stál u_Genezaretského jezera, lidé se na něho tlačili, aby slyšeli Boží slovo. {v}2{/v}Tu spatřil u_břehu stát dvě lodě. Rybáři z_nich vystoupili a prali sítě.

{v}3{/v}Vstoupil na jednu z_těch lodí, která patřila Šimonovi, a požádal ho, aby trochu odrazil od břehu. Posadil se a z_lodi učil zástupy.

{v}4{/v}Když přestal mluvit, řekl Šimonovi: „Zajeď na hlubinu a spusťte sítě k_lovení!“

{v}5{/v}Šimon mu odpověděl: „Mistře, celou noc jsme se lopotili, a nic jsme nechytili. Ale na tvé slovo spustím sítě.“

{v}6{/v}Když to udělali, zahrnuli veliké množství ryb, že se jim sítě téměř trhaly. {v}7{/v}Dali znamení společníkům v_druhé lodi, aby jim přišli na pomoc, a ti přijeli. Naplnili obě lodě, až se potápěly.

{v}8{/v}Když to Šimon Petr viděl, padl Ježíšovi k_nohám a řekl: „Pane, odejdi ode mě: jsem člověk hříšný!“ {v}9{/v}Zmocnil se ho totiž úžas – a také všech jeho společníků – nad tím lovem ryb, které chytili; {v}10{/v}stejně i_Zebedeových synů Jakuba a Jana, kteří byli Šimonovými druhy.

Ježíš řekl Šimonovi: „Neboj se! Od nynějška budeš lovit lidi.“

{v}11{/v}Přirazili s_loďmi k_zemi, nechali všeho a šli za ním.

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Lukáše

{r:Lk}10,1-9{/r}

{p}

Žeň je sice hojná, ale dělníků málo

{v}1{/v}Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, {v}2{/v}a řekl jim:

„Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň.

{v}3{/v}Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. {v}4{/v}Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S_nikým se cestou nepozdravujte.

{v}5{/v}Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‚Pokoj tomuto domu!‘ {v}6{/v}Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k_vám.

{v}7{/v}V_tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu.

Nepřecházejte z_domu do domu! {v}8{/v} Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, {v}9{/v}uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: ‚Přiblížilo se k_vám Boží království!‘“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Lukáše

{r:Lk}22,24-30{/r}

{p}

Odkazuji vám královskou vládu, jako mně ji odkázal můj Otec

{v}24{/v}Mezi apoštoly vznikl spor, kdo z_nich je asi největší.

{v}25{/v}Ježíš jim řekl: „Králové vládnou svým národům, a kdo mají nad nimi moc, dávají si říkat ‚dobrodinci‘. {v}26{/v}U_vás však ať to tak není! Ale kdo je mezi vámi největší, ať je jako nejmenší, a kdo je představený, ať je jako ten, kdo druhým slouží.

{v}27{/v}Vždyť kdo je větší: ten, kdo sedí u_stolu, či ten, kdo obsluhuje? Přece ten, kdo sedí u_stolu! Já však jsem mezi vámi jako ten, kdo slouží.

{v}28{/v}Vy jste se mnou až do nynějška vytrvali v_mých zkouškách. {v}29{/v}A já vám odkazuji královskou vládu, jako mně ji odkázal můj Otec, {v}30{/v}takže budete jíst a pít u_mého stolu v_mém království, sedět na trůně a soudit dvanáct izraelských kmenů.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Jana

{r:Jan}10,11-16{/r}

{p}

Dobrý pastýř dává za ovce svůj život

Ježíš řekl:

{v}11{/v}„Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. {v}12{/v}Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, jak vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk – a vlk je uchvacuje a rozhání – {v}13{/v}vždyť kdo je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží.

{v}14{/v}Já jsem dobrý pastýř; znám svoje ovce a moje ovce znají mne, {v}15{/v}jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život.

{v}16{/v}Mám i_jiné ovce, které nejsou z_tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Jana

{r:Jan}15,9-17{/r}

{p}

Vyvolil jsem vás, abyste šli a přinášeli užitek

Ježíš řekl svým učedníkům:

{v}9{/v}„Jako Otec miloval mne, tak já jsem miloval vás. Zůstaňte v_mé lásce. {v}10{/v}Zachováte-li moje přikázání, zůstanete v_mé lásce, jako jsem já zachovával přikázání svého Otce a zůstávám v_jeho lásce. {v}11{/v}To jsem k_vám mluvil, aby moje radost byla ve vás a aby se vaše radost naplnila.

{v}12{/v}To je mé přikázání: Milujte se navzájem, jak jsem já miloval vás. {v}13{/v}Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo za své přátele položí svůj život. {v}14{/v}Vy jste moji přátelé, když děláte, co já vám ukládám.

{v}15{/v}Už vás nenazývám služebníky, protože služebník neví, co dělá jeho pán. Nazval jsem vás přáteli, protože vám jsem oznámil všechno, co jsem slyšel od svého Otce.

{v}16{/v}Ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás a určil jsem vás k_tomu, abyste šli a přinášeli užitek a váš užitek aby byl trvalý. Potom vám Otec dá všechno, oč ho budete prosit ve jménu mém.

{v}17{/v}To vám přikazuji: Milujte se navzájem!“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Jana

{r:Jan}21,15-17{/r}

{p}

Pas mé beránky. Pas moje ovce

{v}15{/v}Když se Ježíš ukázal svým učedníkům a posnídali, zeptal se Ježíš Šimona Petra: „Šimone, synu Janův, miluješ mě více než ti zde?“

Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě miluji.“

Ježíš mu řekl: „Pas mé beránky.“

{v}16{/v}Podruhé se ho zeptal: „Šimone, synu Janův, miluješ mě?“

Odpověděl mu: „Ano, Pane, ty víš, že tě miluji.“

Ježíš mu řekl: „Pas moje ovce.“

{v}17{/v}Zeptal se ho potřetí: „Šimone, synu Janův, miluješ mě?“

Petr se zarmoutil, že se ho potřetí zeptal: „Miluješ mě?“, a odpověděl mu: „Pane, ty víš všechno – ty víš, že tě miluji!“

Ježíš mu řekl: „Pas moje ovce!“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Marka

{r:Mk}3,13-19{/r}

{p}

Zavolal k_sobě ty, které sám chtěl, aby byli s_ním

{v}13{/v}Ježíš vystoupil na horu, zavolal k_sobě ty, které sám chtěl, a (oni) přišli k_němu. {v}14{/v}A ustanovil jich dvanáct, aby byli s_ním, protože je chtěl posílat kázat, {v}15{/v}a to s_mocí vyhánět zlé duchy.

{v}16{/v}(Ustanovil těchto dvanáct:) Petra – to jméno dal Šimonovi, {v}17{/v}Jakuba, (syna) Zebedeova, a jeho bratra Jana – ty pojmenoval Boanerges, to je „Synové hromu“, {v}18{/v}Ondřeje a Filipa, Bartoloměje, Matouše, Tomáše, Jakuba, syna Alfeova, Tadeáše, Šimona Kananejského {v}19{/v}a Jidáše Iškariotského, který ho pak zradil.