O_SVATÝCH ŽENÁCH

První nešpory

HYMNUS je jako ve druhých nešporách.

ŽALMY

Ant. 1 Velebím Hospodina, neboť mi prokázal své milosrdenství. Aleluja.

Žalm 113

Ant. 2 Jeruzaléme, oslavuj Hospodina: on požehnal tvým synům v_tobě. Aleluja.

Žalm 147,12-20

Ant. 3 V_tobě má Bůh zalíbení, tebe si vyvolil. Aleluja.

Kantikum Ef 1,3-10

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Flp 3,7-8{/r}

V_čem jsem (dříve) viděl pro sebe prospěch, to považuji nyní kvůli Kristu za škodu. Ano, vůbec všecko to považuji za škodu ve srovnání s_oním nesmírně cenným poznáním Krista Ježíše, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Budu se radovat, Bože, {*} budu tě chválit.

Budu se radovat, Bože, {*} budu tě chválit.

Tys na mě shlédl ve svém slitování. {*}

Budu tě chválit.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Budu se radovat, Bože, {*} budu tě chválit.

O_Velikonocích:

Budu se radovat, Bože, budu tě chválit. {*} Aleluja, aleluja.

Budu se radovat, Bože, budu tě chválit {*} Aleluja, aleluja.

Tys na mě shlédl ve svém slitování. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Budu se radovat, Bože, budu tě chválit {*} Aleluja, aleluja.

Antifona ke kantiku Panny Marie: Dejte jí z_výtěžku jejích rukou, neboť u_bran ji chválí její díla. Aleluja.

O_více ženách: Ze srdce ať se radují, kdo hledají Hospodina, ať se honosí jeho svatým jménem. Aleluja.

PROSBY a MODLITBA jako ve druhých nešporách.

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Bohu; on ukazuje svou slávu na svých svatých. Aleluja.

Nebo: Chvalme našeho Boha; o_něm vydávají svědectví jeho svatí. Aleluja.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

O_svaté ženě:

Zpívejte, všichni, zpívejte,

Kristovu nevěstu ctěte,

svatou .. všichni chvalte,

(svatou ... dnes chvalte,)

(svatou .... chvalte,)

ctnosti její následujte.

Bohu vždy zbožně sloužila,

vše dobré si oblíbila,

Krista skutkem, také řečí

následovala vždy s_péčí.

Co bylo k_Boží cti, chvále,

tím se obírala stále,

zahálky se varovala

a hříchů se vystříhala.

Almužny mnohé dávala,

chudým ráda pomáhala,

dnes je její svatá duše

ve slávě Krista Ježíše.

O_více svatých:

Přešťastní jste, všichni svatí

v_nebi přebývající,

s_Kristem Pánem kralovati

v_slávě věčné mající.

Jestliže vás kdy trápila

na tomto světě žalost,

přešťastně se obrátila

v_nebeskou věčnou radost.

Již za svou práci všelikou

odplatu hojnou máte,

neboť rozkoší velikou

v_nebesích oplýváte.

Nad záři slunce jasněji

vždy se budete skvíti

a nejblahoslaveněji

na tvář Boží patřiti.

Prosíme vás, pomozte nám

skrz své orodování,

ať se i_my dostaneme k_vám

po zdejším pracování.

Čest ženě srdce mužného

vzdejme pro její svědectví,

vždyť v_zemích světa širého

ji církev vzpomíná a ctí.

Nebeskou láskou zraněna

odmítla vše, čím klame svět,

milostí Boží oděná

rozkvetla v_čistý, krásný květ.

Své tělo posty tříbila

a ducha stravou modlitby,

k_vrcholům lásky dospěla

a nyní v_nebi s_Kristem dlí.

Ty, Kriste, sílo statečných,

v_nás konáš věci veliké,

slyš nyní vzdechy dětí svých,

když o_pomoc tě prosíme.

Ježíši v_slávě nebeské,

kterého zem i_nebe ctí,

na prosby služebnice své

zahrň i_nás svou milostí. Amen.

Ant. 1Má duše lne k_tobě, tvá pravice mě podpírá. Aleluja.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2Bůh jí dával sílu; bude požehnána navěky. Aleluja.

Ant. 3 Budu se jásavě veselit z_tvého slitování, Hospodine. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 12,1-2

Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: přinášejte sami sebe v_oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh se k_ní sklonil {*} a pomáhal jí.

Bůh se k_ní sklonil {*} a pomáhal jí.

On byl její útočiště. {*}

a pomáhal jí.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh se k_ní sklonil {*} a pomáhal jí.

O_více svatých:

Spravedliví se radují {*} hledí na Boží tvář.

Spravedliví se radují {*} hledí na Boží tvář.

Veselí se, jásají radostí {*}

hledí na Boží tvář.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Spravedliví se radují {*} hledí na Boží tvář.

V_době velikonoční:

Bůh se k_ní sklonil a pomáhal jí. {*} Aleluja, aleluja.

Bůh se k_ní sklonil a pomáhal jí. {*} Aleluja, aleluja.

On byl její útočiště. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh se k_ní sklonil a pomáhal jí. {*} Aleluja, aleluja.

Antifona k_Zachariášovu kantiku: Nebeské království je podobné obchodníku, který hledá vzácné perly. Když najde jednu drahocennou perlu, jde, prodá všechno, co má, a koupí ji. Aleluja.

PROSBY

Spolu se svatými ženami oslavujme našeho Spasitele a volejme:

Přijď, Pane Ježíši.

Pane Ježíši, tys odpustil hříšnici, když dávala najevo, že chce z_lásky k_tobě změnit svůj život;

odpusť i_nám všechny naše hříchy.

Přijď, Pane Ježíši.

Během tvého veřejného působení doprovázely tě zbožné ženy a staraly se o_tebe ze svého majetku;

nauč nás poznávat tě ve svých bližních, kteří potřebují pomoc.

Přijď, Pane Ježíši.

Když jsi přijal pozvání do domu Marie a Marty, jedna usedla u_tvých nohou, aby ti naslouchala, a druhá tě obsluhovala:

otevři naše srdce, abychom rádi slyšeli tvé slovo a s_láskou ti sloužili.

Přijď, Pane Ježíši.

Tys poslal ženy, které tě potkaly po tvém vzkříšení, aby zprávou o_tom potěšily tvé učedníky;

naplň i_nás vnitřní radostí, abychom vydávali svědectví o_tvém vítězství nad smrtí.

Přijď, Pane Ježíši.

ZÁVĚREČNÁ MODLITBA

Pokud není vlastní, říká se následující:

Radujeme se, Bože, z_výroční oslavy svaté N a prosíme tě: nauč nás poznávat a plnit tvou vůli, abychom tak jako ona žili příkladným křesťanským životem.

Nebo:

Bože, tys dal své služebnici N správné poznání a naplnils ji svou láskou; prosíme tě: naplň těmito svými dary i_nás, abychom ti sloužili s_upřímným srdcem jako ona a vydávali o_tobě svědectví svou vírou i_životem.

O_více ženách:

Prosíme tě, všemohoucí Bože, dej nám na přímluvu svaté N. a Nodvahu a sílu, abychom následovali příklad, který nám daly svým životem podivuhodně zapojeným do díla spásy.

O_řeholnici:

Bože, tys povolal svatou N. aby následovala tvého Syna v_jeho chudobě a opkoře; pomáhej i_nám, abychom věrni tvému volání šli cestou, kterou nám Kristus ukázal. Prosíme o_to

O_ženě, která vynikala milosrdnými skutky:

Bože, tys nám zjevil, že láska k_tobě a k_bližnímu je naplněním všech tvých přikázání; pomáhej nám, abychom jako svatá N. koochotně prokazovali milosrdenství, a tak patřili mezi ty, kdo vejdou do tvého království.

O_vychovatelce:

Bože, tys povolal svatou N., aby v_tvé církvi ukazovala cestu ke spáse; dej, ať povzbuzeni jejím příkladem následujeme Krista a jednou i_my dojdeme k_tobě.

Druhé nešpory

HYMNUS

O_svaté ženě:

Oslavme ženu statečnou,

svatými ctnostmi výtečnou,

již v_paměti vždy zachová

uctivě církev Kristova.

Nadšena láskou nebeskou

nestála o_slast pozemskou,

kráčela statně k_věčnosti,

po úzké cestě k_svatosti.

Své tělo postem krotila,

duši modlitbou sytila,

došla z_této pozemskosti

do slávy věčné radosti.

Prameni síly všeliké,

jenž činíš věci veliké,

slyš, Kriste, pro tu světici

své věrné, tebe prosící.

Buď slaven Otec Hospodin,

a Ježíš Kristus, jeho Syn,

buď stejně uctěn Svatý Duch,

na věky věků jeden Bůh.

O_více svatých:

Jak velmi jste oslaveni,

všichni Boží svatí,

jste ze světských zarmoucení

do nebes přijati,

do radosti věčné,

do radosti věčné,

slávy nekonečné.

Co dřív oko nevidělo,

na to vy patříte,

co dřív ucho neslyšelo,

to nyní slyšíte;

nač jste nemyslili,

nač jste nemyslili,

již jste okusili.

Váš jediný den je lepší,

než zde léta mnohá,

život váš nejblaženější

v_milování Boha.

Ta rozkoš nebeská,

ta rozkoš nebeská

je lepší než světská.

Všichni milí Boží svatí,

na nás vzpomínejte,

abychom se k_vám dostati

mohli, pomáhejte.

Pomozte k_spasení,

pomozte k_spasení,

k_slávy dosažení.

ŽALMY

Ant. 1Mé srdce jásá v_Bohu, mém spasiteli. Aleluja.

Žalm 122

Ant. 2Jako pevné základy na skále jsou příkazy Páně v_srdci svaté ženy. Aleluja.

Žalm 127

Ant. 3Bůh jí dával sílu; bude požehnána navěky. Aleluja.

Kantikum Ef 1,3-10

KRÁTKÉ ČTENÍ

Řím 8,28-30

Víme, že těm, kteří milují Boha, všecko napomáhá k_dobrému, těm, kdo jsou z_Boží vůle povoláni. Neboť ty, které si napřed vyhlédl, ty také předurčil, aby byli ve shodě s_obrazem jeho Syna, aby tak on byl první z_mnoha bratří. A ty, které předurčil, také povolal, a ty, které povolal, také ospravedlnil, a ty, které ospravedlnil, také uvedl do slávy.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Bůh si ji vyvolil {*} a uvedl ji do své slávy.

Bůh si ji vyvolil {*} a uvedl ji do své slávy.

Povolal ji svou milostí. {*}

a uvedl ji do své slávy.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh si ji vyvolil {*} a uvedl ji do své slávy.

V_době velikonoční:

Bůh si ji vyvolil a uvedl ji do své slávy. {*} Aleluja, aleluja.

Bůh si ji vyvolil a uvedl ji do své slávy. {*} Aleluja, aleluja.

Povolal ji svou milostí. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Bůh si ji vyvolil a uvedl ji do své slávy. {*} Aleluja, aleluja.

Antifona ke kantiku Panny Marie:Mé srdce jásá v_Bohu, mém spasiteli. Aleluja.

PROSBY

Život svatých žen zjevuje světu Boží lásku, která se projevuje na církvi, a jejich příklad a modlitby nám pomáhají. Spolu s_nimi volejme:

Bože, rozpomeň se na svou církev.

Na přímluvu svatých mučednic, které s_obdivuhodnou statečností obětovaly svůj život,

dej své církvi sílu, aby obstála ve všech zkouškách.

Bože, rozpomeň se na svou církev.

Na přímluvu žen, které svatě žily v_manželství,

dej své církvi, aby věrně plnila své poslání.

Bože, rozpomeň se na svou církev.

Na přímluvu svatých vdov, které modlitbou a péčí o_druhé přemáhaly svou osamělost,

dej své církvi, aby byla světu znamením tvé lásky.

Bože, rozpomeň se na svou církev.

Na přímluvu svatých matek, které své děti nejen přivedly na svět, ale také je vedly k_tobě,

dej své církvi, aby rodila k_životu věčnému a přiváděla do tvého království všechny lidi.

Bože, rozpomeň se na svou církev.

Na přímluvu všech svatých žen, které už mohou hledět tváří v_tvář na tvou krásu,

uděl všem věrným zemřelým, aby se navěky radovali ve světle tvé slávy.

Bože, rozpomeň se na svou církev.

MODLITBA SE ČTENÍM

HYMNUS

Jak velmi jste oslaveni,

všichni Boží svatí,

jste ze světských zarmoucení

do nebes přijati,

do radosti věčné,

do radosti věčné,

slávy nekonečné.

Co dřív oko nevidělo,

na to vy patříte,

co dřív ucho neslyšelo,

to nyní slyšíte;

nač jste nemyslili,

nač jste nemyslili,

již jste okusili.

Váš jediný den je lepší,

než zde léta mnohá,

život váš nejblaženější

v_milování Boha.

Ta rozkoš nebeská,

ta rozkoš nebeská

je lepší než světská.

Všichni milí Boží svatí,

na nás vzpomínejte,

abychom se k_vám dostati

mohli, pomáhejte.

Pomozte k_spasení,

pomozte k_spasení,

k_slávy dosažení.

Pán kráčí izraelskou zemí;

jej věrně následují ženy.

Tiše a prostě, bez gest, frází

jsou pod křížem, kde muži schází,

s_bolestnou Matkou. Hořký boji!

Jak pevně, statečně tam stojí.

Vzkříšený kráčí dějinami;

s_ním ty, co mají oči laní.

Vždyť jemu do služby se daly,

těm, v_nichž je On, se odevzdaly,

nejmenším, chorým, bez přístřeší,

je povzbuzují, léčí, těší.

Je z_čeho dávat. Zdroje Pána

jsou hlubší nežli smutek, rána.

Dnešního jitra kéž se berem

tam, co tři ženy, stejným směrem,

ke kříži, k_hrobu, skále jeho.

Nemůžem minout Vzkříšeného.

Nebo:

Ztiš, Kriste, každý hluk a chvat,

když chystáme se rozjímat

o_světicích, o_ženách těch,

co přetavily pýchu, hněv

ve skvosty velké hodnoty,

pokory, služby, dobroty.

Pro Tebe ve svobodě lásky

s_bohatstvím přetrhaly svazky,

s_mocí, výhodným postavením.

Jen oběť byla jejich jměním,

mírnost, však pravá rozhodnost,

aby byl slaven nebes Host.

Nám před očima dnešní den

jsou svaté ženy průvodem.

Kdo by se před nimi chtěl schovat?

Chcem horoucně je následovat.

Za Mariiným Synem jít,

je maják, cíl, je zdroj a štít.

PSALMODIE

Ant. 1V_moudrosti otvírá svoje ústa, na jazyku má laskavé poučení. Aleluja.

Žalm 18A (19A)

Ant. 2Svaté ženy důvěřovaly v_Boha a z_celého srdce mu zpívaly chválu. Aleluja.

Žalm 44 (45), I

Ant. 3S_radostným jásotem vstupují k_Pánu. Aleluja.

Žalm 44 (45), II

Nechť se ti líbí smýšlení mého srdce, aleluja,

Hospodine, má Skálo, vykupiteli můj! Aleluja.

PRVNÍ ČTENÍ

Vybere se některé vhodné čtení ze společných textů o_svatých mužích.

Z_knihy Moudrosti

{r:Mdr}5,1-15{/r}

Spravedliví jsou praví synové Boží

{v}1{/v}Tehdy spravedlivý stane ve velké důvěře

před těmi, kteří ho sužovali,

jeho trápením jen pohrdali.

{v}2{/v}Až to (hříšníci) uvidí, zneklidní hrozným strachem

a budou bez sebe nad nenadálou spásou spravedlivého.

{v}3{/v}Navzájem si řeknou plni výčitek

a se vzdycháním v_úzkosti duše:

{v}4{/v}„To je ten, jemuž jsme se kdysi posmívali,

stíhali ho svou pohanou.

Jeho život jsme pokládali za bláznovství

a jeho konec za bezectný.

{v}5{/v}Jak byl připočítán k_Božím synům,

se svatými sdílí jejich osud!

{v}6{/v}To my jsme zbloudili z_cesty pravdy,

světlo spravedlnosti nám nesvítilo

a nevzešlo nám slunce.

{v}7{/v}Unavili jsme se na stezkách nepravosti a zhouby,

procházeli jsme neschůdnými pouštěmi

a nepoznali cestu Páně.

{v}8{/v}Co nám prospěla zpupnost,

jaký byl užitek z_bohatství a vychloubání?

{v}9{/v}Přešlo to všechno jak stín,

jako prchavá zvěst,

{v}10{/v}jako loď, která brázdí vlnící se vody:

nelze nalézt stopu po její plavbě

ani ve vlnách cestu jejího kýlu.

{v}11{/v}(Přešlo to všechno) jako pták, který proletí vzduchem,

a nikdo nenajde doklad jeho letu:

proráží lehký vzduch,

bičuje ho nárazem svých křídel,

rozráží ho svištícím rozmachem mávajících perutí,

ale potom se v_něm ani známka po přeletu nenalezne.

{v}12{/v}(Přešlo to všechno) jako šíp, když je vystřelen k_cíli:

rozťatý vzduch se vrátí hned na své místo,

takže se nepozná jeho průlet.

{v}13{/v}Tak i_my, sotva zrození, jsme zmizeli

a nemohli ukázat ani znamení ctnosti,

ba spíše nás pohltila naše nepravost.“

{v}14{/v}Ano, naděje bezbožníka je jako smetí nesené větrem,

jako jemná pěna rozehnaná bouří,

jako dým rozptýlený větrem:

mizí jak vzpomínka na jednodenního hosta.

{v}15{/v}Spravedliví však žijí navěky,

jejich odměna je u_Pána

a Nejvyšší o_ně pečuje.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}1 Jan 3,7.9.10{/r}

Od nikoho se nenechte svést. Kdo žije spravedlivě, je spravedlivý. {*} Kdo se narodil z_Boha, nedopouští se hříchu, neboť v_něm zůstává Boží životní síla.

Podle toho se rozeznají děti Boží a děti ďáblovy. {*} Kdo se narodil z_Boha, nedopouští se hříchu, neboť v_něm zůstává Boží životní síla.

Nebo:

Z_listu svatého apoštola Pavla Filipanům

{r:Flp}1,29 – 2,16{/r}

Mějte v_sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš

(Bratři,) {v}1,29{/v}vám se dostalo té milosti, že smíte v_Krista nejen věřit, ale také pro něj trpět. {v}30{/v}Podstupujete stejný zápas, jaký jste viděli, (že jsem podstupoval) já, a který,jak slyšíte, trvá dosud.

{v}2,1{/v}Jestliže je u_vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké duchovní společenství a trochu srdečné účasti, {v}2{/v}dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, že vás bude (všechny) pojit jedna láska, že budete svorní a jednomyslní. {v}3{/v}Nic nedělejte z_hašteřivosti nebo (touhy) po prázdné slávě, ale z_pokory ať každý z_vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. {v}4{/v}Nikdo z_vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i_na prospěch druhých.

{v}5{/v}Mějte v_sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš:

{v}6{/v}ačkoli má božskou přirozenost,

nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu,

{v}7{/v}ale sám sebe se zřekl,

vzal na sebe přirozenost služebníka

a stal se jedním z_lidí.

Byl jako každý jiný člověk,

{v}8{/v}ponížil se a byl poslušný až k_smrti,

a to k_smrti na kříži.

{v}9{/v}Proto ho také Bůh povýšil

a dal mu Jméno nad každé jiné jméno,

{v}10{/v}takže při Ježíšově jménu

musí pokleknout každé koleno

na nebi, na zemi i_v_podsvětí

{v}11{/v}a každý jazyk musí k_slávě Boha Otce vyznat:

Ježíš Kristus je Pán.

{v}12{/v}A tak, moji drazí, jako jste vždycky (projevovali) poslušnost, tak i_teď pracujte s_úzkostlivou bázní na tom, abyste došli spásy; a to nejen když jsem u_vás, ale hlavně nyní, když jsem daleko. {v}13{/v}Vždyť i_to, že chcete, i_to, že pak jednáte, působí přece ve vás Bůh, abyste se mu mohli líbit.

{v}14{/v}Dělejte všecko bez reptání a váhání. {v}15{/v}Tak z_vás budou (lidé) bezúhonní a bezelstní, Boží děti bez poskvrny uprostřed pokolení špatného a zvráceného, ve kterém vy však budete zářit jako hvězdy ve vesmíru. {v}16{/v}Držte se pevně slova života, abych se mohl chlubit v_onen Kristův den, že jsem neběžel nadarmo ani že jsem se nadarmo nenamáhal.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Flp 2,12-13{/r}; {r}Jan 15,5{/r}

Pracujte s_úzkostlivou bázní na tom, abyste došli spásy. {*} Vždyť i_to, že chcete, i_to, že pak jednáte, působí ve vás Bůh, abyste se mu mohli líbit.

Pán praví: Beze mne nemůžete dělat nic. {*} Vždyť i_to, že chcete, i_to, že pak jednáte, působí ve vás Bůh, abyste se mu mohli líbit.

Z_knihy Zjevení svatého apoštola Jana

{r:Zj}14,1-5{/r}; {r:Zj}19,5-10{/r}

Blaze těm, kdo jsou pozváni k_Beránkově svatební hostině

(Já, Jan,) {v}14,1{/v}měl jsem vidění, a hle – na hoře Siónu stál Beránek a s_ním bylo sto čtyřiačtyřicet tisíc těch, kdo mají na čele napsáno jeho jméno a jméno jeho Otce. {v}2{/v}Uslyšel jsem z_nebe hlas jako hukot velikých vod nebo jako rachot silného hromu. Ten hlas, který jsem slyšel, zněl, jako když zpěváci doprovázejí na citeru svůj zpěv. {v}3{/v}A zpívali před trůnem, před těmi čtyřmi bytostmi a před těmi starci novou píseň.

Nikdo se nemohl té písni naučit než těch sto čtyřiačtyřicet tisíc vykoupených ze země. {v}4{/v}To jsou ti, kdo se neposkvrnili se ženami, neboť jsou panici. Ti následují Beránka, kamkoli jde. Bylil vykoupeni z_lidí jako prvotiny pro Boha a pro Beránka. {v}5{/v}Z_jejich úst nevyšla lež. Jsou bez poskvrny.

{v}19,5{/v}Od trůnu pak vyšel hlas:

„Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte

a kdo se ho bojíte, malí i_velcí!“

{v}6{/v}A tehdy jsem uslyšel, jak volá přečetný zástup – podobalo se to hukotu velkých vod a mocnému dunění hromů:

„Aleluja!

Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království!

{v}7{/v}Radujme se, jásejme a vzdejme mu čest,

neboť nadešla Beránkova svatba,

jeho nevěsta se připravila.

{v}8{/v}Bylo jí dáno, aby se oblékla do skvěle bílého kmentu“ – kmentem jsou dobré skutky věřících.

{v}9{/v}A dále mi řekl: „Zapiš to: Blaze těm, kdo jsou pozváni k_Beránkově svatební hostině!“ Pak ještě připojil: „To jsou pravá Boží slova.“

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. {r}Zj 19,6{/r}; {r:Zj}12,10{/r}; {r:Zj}19,5{/r}

Uslyšel jsem z_nebe hlas jako rachot silného hromu: Pán, náš Bůh vševládný, se ujal království. {*} Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému, aleluja.

Od trůnu vyšel hlas: Chvalte našeho Boha, všichni, kdo mu sloužíte a kdo se ho bojíte, malí i_velcí. {*} Od nynějška patří vítězství, moc a královská vláda našemu Bohu a panování jeho Pomazanému, aleluja.

Z_listu svatého apoštola Pavla Kolosanům

{r:Kol}3,1-17{/r}

Váš život je s_Kristem skrytý v_Bohu

{v}3,1{/v}Když jste s_Kristem byli vzkříšeni, usilujte o_to, co (pochází) shůry, kde je Kristus po Boží pravici. {v}2{/v}Na to myslete, co (pochází) shůry, ne na to, co je na zemi. {v}3{/v}Jste přece už mrtví a váš život je s_Kristem skrytý v_Bohu. {v}4{/v}Ale až se ukáže Kristus, váš život, potom se i_vy s_ním ukážete ve slávě. {v}5{/v}Umrtvěte proto všechno, co je ve vašich údech pozemského: smilství, nečistotu, chlípnost, zlou žádostivost a chamtivost, která je modloslužbou; {v}6{/v}pro tyto věci přichází Boží trest na neposlušné lidi. {v}7{/v}(Tou cestou) jste kráčeli kdysi také vy, když jste v_tom žili.

{v}8{/v}Ale teď i_vy to všechno odložte: hněv, prchlivost, zlobu, nactiutrhačné a ošklivé řeči ze svých úst. {v}9{/v}Neobelhávejte jeden druhého. Svlečte ze sebe člověka starého s_jeho počínáním, {v}10{/v}a oblečte (člověka) nového, který se obnovuje k_(správnému) poznání, aby se podobal svému Stvořiteli. {v}11{/v}Tady už není Řek nebo Žid, obřezaný nebo neobřezaný, barbar, Skyta, otrok nebo člověk svobodný; ale všecko a ve všem je Kristus.

{v}12{/v}Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. {v}13{/v}Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto (odpouštějte) i_vy.

{v}14{/v}A nadto nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. {v}15{/v}Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k_němu jste byli povoláni v_jednom těle. Buďte (za to) vděční. {v}16{/v}Kristova nauka ať je u_vás ve své plné síle: moudře se navzájem poučujte a napomínejte. S_vděčností zpívejte Bohu z_celého srdce žalmy, chvalozpěvy a duchovní písně.

{v}17{/v}Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko (dělejte) ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Gal 3,27-28{/r}; {r}Ef 4,24{/r}

Vy všichni, pokřtění v_Krista, oblékli jste se v_Krista: už není Žid ani Řek. {*} Všichni jste jeden v_Kristu Ježíši.

Oblečte člověka nového, který je stvořen podle Božího vzoru jako skutečně spravedlivý a svatý. {*} Všichni jste jeden v_Kristu Ježíši.

Nebo:

Z_listu svatého apoštola Pavla Římanům

{r:Řím}12,1-21{/r}

Křesťanský život je duchovní bohoslužbou

{v}12,1{/v}Pro Boží milosrdenství vás, bratři, vybízím: přinášejte sami sebe v_oběť živou, svatou a Bohu milou! To ať je vaše duchovní bohoslužba. {v}2{/v}A nepřizpůsobujte se už tomuto světu, ale změňte se a obnovte svoje smýšlení, abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé. {v}3{/v}Protože mi byla dána ta milost, říkám každému z_vás: Nikdo ať si o_sobě nemyslí více, než co se patří myslet, ale skromně ve shodě s_tím, v_jaké míře udělil Bůh každému víru.

{v}4{/v}Jako máme v_jednom těle mnoho údů, ale tyto údy nemají všechny stejnou činnost, {v}5{/v}tak i_my, i_když je nás mnoho, jsme jedním tělem v_Kristu, k_sobě navzájem jsme však údy. {v}6{/v}Máme rozmanité duchovní dary podle milosti, která nám byla dána. Kdo má dar mluvit z_vnuknutí, ať ho užívá úměrně k_vlastní víře. {v}7{/v}Kdo má dar služby, ať ho uplatňuje ve službě. Kdo má dar vyučovat, ať se věnuje vyučování, {v}8{/v}kdo dar povzbuzovat, ať povzbuzuje. Kdo rozdává, ať to dělá velkodušně. Kdo stojí v_čele, ať je horlivý. Kdo prokazuje milosrdenství, ať to činí s_radostí.

{v}9{/v}Láska ať je bez přetvářky. Mějte v_ošklivosti zlo, přidržujte se dobra. {v}10{/v}V_bratrské lásce se navzájem mějte srdečně rádi, v_uctivosti předcházejte jeden druhého. {v}11{/v}V_horlivosti neochabujte, duchem buďte horliví, služte Pánu, {v}12{/v}v_naději se radujte, v_soužení buďte trpěliví, v_modlitbě vytrvalí. {v}13{/v}S_věřícími se podílejte na jejich životních potřebách, ochotně poskytujte pohostinství.

{v}14{/v}Žehnejte těm, kdo vás pronásledují, žehnejte, a neproklínejte. {v}15{/v}Radujte se s_radujícími, plačte s_plačícími. {v}16{/v}Buďte mezi sebou stejného smýšlení. Nedychtěte po věcech vysokých, ale spíše se sklánějte k_věcem obyčejným. Nemyslete si, že jenom vy sami jste moudří. {v}17{/v}Nikomu neodplácejte zlým za zlé. Usilujte o_dobro pro všechny lidi.

{v}18{/v}Jak je to jen možné – pokud záleží na vás – žijte v_pokoji se všemi lidmi. {v}19{/v}Nezjednávejte si svoje právo sami, moji drazí, ale nechte Boha, aby on spravedlivě potrestal. Stojí totiž v_písmu: ‚Mně patří pomsta, já odplatím‘, praví Pán. {v}20{/v}Ale (spíše naopak): ‚Když tvůj nepřítel má hlad, dej mu najíst, když má žízeň, dej mu napít. Budeš-li to tak dělat, nahrneš mu na hlavu žhavé uhlí.‘ {v}21{/v}Nedopusť, aby tě zlo přemohlo, nýbrž přemáhej zlo dobrem.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Řím 12,2{/r}; {r}Ef 4,23-24{/r}

Změňte se a obnovte svoje smýšlení, {*} abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

Stále si obnovujte mysl po její duchovní stránce, {*} abyste dovedli rozeznat, co je vůle Boží, co je dobré, bohulibé a dokonalé.

O_ženě, která žila v_manželství, se může číst:

Z_knihy Přísloví

{r:Př}31,10-31{/r}

Žena, která ctí Boha

{v}10{/v}Řádnou ženu, kdo ji najde?

Větší cenu má než perly.

{v}11{/v}Srdce jejího manžela na ni spoléhá,

o_zisk nemá nouzi.

{v}12{/v}Přináší mu jen prospěch, nikdy škodu,

po všechny dny svého života.

{v}13{/v}Shání vlnu a len,

pracuje radostnou rukou.

{v}14{/v}Je jako obchodní koráb,

zdaleka přiváží pokrm.

{v}15{/v}Ještě za noci vstává,

připravuje jídlo své rodině,

stravu svým služkám.

{v}16{/v}Obhlíží pole a získá ho,

z_výtěžku svých rukou sází vinici.

{v}17{/v}Statečností si opásává boky

a svoje ramena tuží.

{v}18{/v}Pociťuje, že její snaha je výnosná,

v_noci jí nehasne lampa.

{v}19{/v}Svýma rukama sahá po kuželi,

její prsty se chápou vřetena.

{v}20{/v}Svou dlaň otvírá ubožákovi,

své rámě nabízí chudákovi.

{v}21{/v}Nebojí se o_svůj dům, když sněží,

vždyť dvojmo jsou oblečeni všichni z_jejího domu.

{v}22{/v}Zhotovuje si přikrývky,

oděna je v_kment a purpur.

{v}23{/v}Její manžel je u_brány ve vážnosti,

když zasedá s_předními muži města.

{v}24{/v}Tká a prodává jemná roucha,

opasky dodává kupci.

{v}25{/v}Zdobí se silou a vážností,

s_úsměvem hledí vstříc budoucnosti.

{v}26{/v}V_moudrosti otvírá svoje ústa,

na jazyku má laskavé poučení.

{v}27{/v}Bdí nad chováním své rodiny,

v_zahálce nejí svůj pokrm.

{v}28{/v}Její synové se dostávají na přední místa,

a proto ji chválí,

též její muž, a proto jí žehná:

{v}29{/v}„Zdatně si vede mnoho žen,

ty však je předčíš všechny!“

{v}30{/v}Půvab zklame, krása prchne,

zato žena, která ctí Hospodina, zaslouží si chválu.

{v}31{/v}Dejte jí z_výtěžku jejích rukou,

neboť u_bran ji chválí její díla.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. {r}Př 31,17.18{/r}; srov. {r}Žl 46 (45),6{/r}

Hle, statečná žena, oděná Boží silou. {*} Její lampa nikdy nezhasne. Aleluja.

Nikdy nezakolísá, Bůh ji chrání svou přítomností. {*} Její lampa nikdy nezhasne. Aleluja.

Nebo:

Z_prvního listu svatého apoštola Petra

{r:1 Petr}3,1-6.8-17{/r}

Mějte v_srdci posvátnou úctu ke Kristu

{v}1{/v}Ženy ať poslouchají svého muže. Pak i_takoví, kteří nechtějí víru přijmout, budou získáni beze slov chováním své ženy, {v}2{/v}když budou pozorovat, že s_nimi jednáte s_úctou a že žijete čistě. {v}3{/v}Když se zdobíte, nesmí to být jen navenek: že byste si dělaly umělé účesy vlasů, věšely na sebe zlaté šperky a oblékaly si nádherné šaty. {v}4{/v}Spíše (se má krášlit) srdce (ozdobami) nepomíjejícími: dobrotou a tichostí ducha. Tohle má u_Boha cenu! {v}5{/v}Tak se kdysi krášlívaly svaté ženy, které skládaly svou naději v_Boha a byly svému muži podřízeny: {v}6{/v}tak Sára byla Abraháma poslušná, a nazývala ho svým pánem. Jste její dcery, když jednáte dobře a nenecháte se od toho odstrašit.

{v}8{/v}A konečně: buďte všichni jednomyslní, plní zájmu o_druhého, plní bratrské lásky, milosrdní a pokorní. {v}9{/v}Neodplácejte zlo zlem, nadávku nadávkou, ale spíše naopak: přejte dobré. Vždyť k_tomu jste byli povoláni, aby se vám dostalo údělem požehnání.

Neboť {v}10{/v}„kdo chce milovat život

a prožívat krásné dny,

musí dávat pozor na svůj jazyk,

(aby neříkal) nic špatného,

a na své rty, aby nemluvily falešně.

{v}11{/v}Ať se vyhýbá zlu a dělá dobro,

ať hledá pokoj a usiluje o_něj.

{v}12{/v}Neboť oči Páně (jsou obráceny) na spravedlivé

a jeho uši k_jejich prosbám,

ale tvář Páně proti těm, kdo páchají zlo.“

{v}13{/v}A kdo by vám mohl ubližovat, když se budete horlivě snažit, abyste jednali dobře? {v}14{/v}I_kdybyste museli trpět pro spravedlnost, blaze vám! Nebojte se jich, když vám vyhrožují, a nedejte se zneklidnit. {v}15{/v}Mějte v_srdci posvátnou úctu ke Kristu jako k_Pánu a buďte stále připraveni obhájit se před každým, kdo se vás ptá po důvodech vaší naděje, {v}16{/v}ale ovšem s_jemností a skromností. Musíte však mít přitom sami dobré svědomí! Pak se budou muset zastydět za své špatné řeči ti, kdo pomlouvají vaše dobré křesťanské chování. {v}17{/v}Je přece lépe, abyste snášeli utrpení – chce-li to tak Bůh – za to, že jednáte dobře, než za to, že jste udělali něco špatného.

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Flp 2,2.3.4{/r}; {r}1 Sol 5,14-15{/r}

Mějte vzájemnou lásku; z_pokory ať každý z_vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. {*} Nikdo z_vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i_na prospěch druhých. Aleluja.

Ujímejte se slabých, buďte trpěliví vůči všem; usilujte vždycky o_dobro mezi sebou i_ke všem. {*} Nikdo z_vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i_na prospěch druhých. Aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ

Vybere se některé vhodné čtení ze společných textů o_svatých mužích.

Z_homilií svatého Jana Zlatoústého, biskupa, na Skutky apoštolů

(Homilia 20,4: PG 60,162-164)

Křesťanovo světlo nemůže zůstat skryté

Není nic jalovějšího než křesťan, který nedbá o_blaho jiných lidí.

Tady se nemůžeš vymlouvat na svou chudobu, protože by tě usvědčila žena, která hodila do pokladnice svoje dva haléře.{fnr}1{/fnr} Také Petr říkal: Stříbro ani zlato nemám.{fnr}2{/fnr} A Pavel byl tak chudý, že nedostatkem trpěl velice často, takže se mu nedostávalo dokonce nejnutnějšího jídla.

Nemůžeš uvádět svůj prostý původ; vždyť i_apoštolové byli lidé prostí a pocházeli z_prostých rodin. Nemůžeš se schovávat za svoji neučenost, vždyť jim se nedostalo vzdělání. Nemůžeš namítat, že nejsi zdráv; ani Timotej nebyl, ten přece býval často nemocný.

Každý je s_to pomáhat svému bližnímu, jen když chce dělat to, co může a má.

Nevidíte, jak jsou neplodné stromy silné, krásné a urostlé, jak jsou hladké a svou korunu rozpínají do výšky? A přece, kdybychom měli zahradu, jistě bychom v_ní chtěli mít spíš granátové jabloně a úrodné olivy než takové stromy; ty jsou sice pro potěšení, ale ne k_užitku, a je-li z_nich vůbec nějaký prospěch, je nepatrný.

A takoví jsou lidé, kteří si hledí jenom svého. Vlastně ani takoví nejsou, ti se hodí jen k_potrestání. Ty stromy se totiž hodí aspoň ke stavbě domu nebo ohrady chránící majetek. A takové byly ony pošetilé panny:{fnr}3{/fnr} čisté sice, počestné a zdrženlivé, ale nikomu užitečné. Takové stromy se spalují. A to jsou všichni lidé, kteří nedovedou dát Kristu najíst.

Dobře si přitom všimni, že nikdo z_nich není obviňován pro své hříchy, že by sesmilnil nebo křivě přísahal, vůbec ne, nic takového, ale je obviňován proto, že nepomohl někomu druhému. Takový byl ten, který zakopal hřivnu:{fnr}4{/fnr} vedl sice život bezúhonný, ale pro někoho dalšího neužitečný.

Tážu se: Jak může někdo takový být křesťanem? Kdyby kvas zadělaný s_moukou neproměnil všecko v_jednolité těsto,{fnr}5{/fnr} byl by to opravdu kvas? Nebo copak můžeme nazývat voňavkou něco, co nenavoní ty, kdo ji použijí?

Neříkej, že nedokážeš získat jiné lidi. Kdybys totiž byl křesťan, není možné, aby se ti to nepovedlo. Neboť platí-li, že si nemůže odporovat to, co je přirozené, platí i_to, co jsme řekli, protože je to založeno v_samé povaze křesťana.

Boha nesmíš urážet. Řekneš-li, že slunce nemůže svítit, urážíš ho; a řekneš-li, že křesťan nemůže být prospěšný, urazil jsi Boha a prohlásil ho lhářem. Neboť spíše je možné, aby slunce nehřálo a nesvítilo, než aby křesťan kolem sebe nešířil světlo; spíš platí, že světlo je tmou, než že by mohlo dojít k_něčemu takovému.

Neříkej, že je to nemožné, protože nemožný je opak. Nesmíš urážet Boha. Jestliže si správně uspořádáme svoje věci, rozhodně to tak bude a vyplyne to jako něco naprosto přirozeného. Křesťanovo světlo nemůže zůstat skryté, takovou zářivou lampu nelze zastřít.

{fn:1}Srov. {r}Mk 12,42{/r}.{/fn} {fn:2}{r}Sk 3,6{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Mt 25,11{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Mt 25,18{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Mt 13,3{/r}.{/fn}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Ef 5,8-9{/r}; {r}Mt 5,14.16{/r}

Vy jste světlem v_Pánu. Žijete jako děti světla. {*} Ovoce tohoto světla záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v_životě podle pravdy. Aleluja.

Vy jste světlo světa. Ať vaše světlo svítí lidem. {*} Ovoce tohoto světla záleží ve všestranné dobrotě, spravedlnosti a v_životě podle pravdy. Aleluja.

Nebo:

Z_kázání svatého Augustina, biskupa

(Sermo 96,1.4.9: PL 38,584.586.588)

Všeobecné povolání ke svatosti

Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe, vezmi svůj kříž a následuj mě!{fnr}1{/fnr} Co Pán přikazuje, připadá tvrdé a těžké: kdo ho chce následovat, má sebe sama zapřít. Není to ovšem tvrdé a těžké, když to přikazuje ten, kdo nám pomáhá, aby byl příkaz splněn.

Jistě je správné, co se říká v_žalmu: Pro slova tvých úst jsem se držel cest tvrdých.{fnr}2{/fnr} Je však pravda i_to, co říká sám Pán: Mé jho netlačí a mé břemeno netíží.{fnr}3{/fnr} Když je totiž na přikázání něco těžkého, láska to učiní lehkým.

Co znamená: Ať vezme svůj kříž? Aby snášel, co je obtížné, a tak mě následoval. Když mě někdo začne následovat, žít jako já a plnit má přikázání, bude mít jistě mnoho odpůrců, hodně lidí mu v_tom bude bránit a hodně jich ho bude zrazovat, dokonce z_těch, kteří údajně tvoří Kristovu družinu. Také ti, kteří bránili slepci volat o_pomoc,{fnr}4{/fnr} byli z_průvodců Kristových. Chceš-li být Kristovým následovníkem, všechno pokládej za kříž, vyhrožování i_lichocení a všechny možné zákazy; a vezmi to všechno na sebe, snášej to a neklesej!

Nuže, v_tomto světě, svatém a dobrém, s_Bohem usmířeném a zachráněném – nebo přesněji zachraňovaném, ale skrze naději již zachráněném, neboť v_naději se nám dostalo spásy{fnr}5{/fnr} – tedy v_tomto světě, to znamená v_církvi, která jako celek následuje Krista, obecně platí jeho výzva: Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe!

Tato výzva není tedy určena jenom pannám, a provdaným ženám nikoli; ani ji nemají poslouchat jen vdovy, zatímco manželky ne; ani není pouze pro mnichy, ale ne pro muže ženaté, nebo pro všechny osoby duchovní, ale ne pro laiky. Ne, celá církev, veškeré tělo se všemi údy, má následovat Krista, každý podle poslání jemu vlastního a od druhých odlišného.

Celá církev ať Krista následuje, jeho jediná, jeho holubice, jeho nevěsta, jeho vykoupená, mající věnem krev Ženichovu. Své místo tu má jak panenská neporušenost, tak vdovská zdrženlivost, ale i_manželská cudnost.

Všecky tyto složky, mající zde svůj prostor, mají následovat Krista – podle svého rodu, místa i_způsobu: mají se zapírat, to znamená, že si nemají o_sobě myslet víc, než jsou; mají na sebe brát svůj kříž, to znamená, že pro Krista mají na světě snášet všechno, co jim svět naloží na ramena. A mají Krista milovat, neboť jedině on nikdy nepodvede, jenom jeho nelze oklamat a jen on neoklame. Mají ho milovat, protože jeho sliby jsou pravdivé. Protože však nedává vše hned, naše víra kolísá. Buď pevný, vytrvej, všechno snášej, vydrž každý průtah – a už jsi na sebe vzal kříž.

{fn:1}{r}Mt 16,24{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Žl 17 (16),4{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Mt 11,30{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}Lk 18,39{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Řím 8,24{/r}.{/fn}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

Vykonal před Bohem veliké skutky a chválil Pána celým svým srdcem. {*} Ať všem lidem vyprošuje odpuštění hříchů. Aleluja.

Hle, člověk bezúhonný, který upřímně ctil Boha, zdržoval se všeho zlého a vytrval ve své nevinnosti. {*} Ať všem lidem vyprošuje odpuštění hříchů. Aleluja.

Anebo o_ženě, která žila v_manželství:

Z_projevu papeže Pia XII. k_novomanželům

(Discorsi e Radiomessaggi, 11 mart. 1942; 3,385-390)

Žena je sluncem rodiny

Rodina jako by zářila vlastním sluncem, a tím je žena. Poslyšte, co o_ní říká a smýšlí Písmo svaté: Půvab ženy blaží jejího muže. Nad všechen půvab je žena svatá a zdrženlivá. Slunce vycházející na výšinách Páně – to je krása dobré ženy v_uspořádaném domě.{fnr}1{/fnr}

Vskutku, manželka a matka je něco jako slunce rodiny. Je pro ni sluncem svou velkodušností a snahou o_naprosté sebeodevzdání, svou stálou radostností a bdělou a předvídanou ochotou ke všemu, co může učinit život manžela a dětí šťastným. Září z_ní jas a zápal duše. I_když se obvykle říká, že manželství se zdárně rozvíjí tehdy, když oba manželé, kteří do něho vstoupili, nesledují vlastní štěstí, ale štěstí toho druhého, přece jen je toto ušlechtilé smýšlení a odhodlání, byť se týká obou, charakteristické především pro ženu. Ta je totiž od přírody obdařena mateřskými city a jakousi moudrostí a předvídavostí srdce, které způsobují, že i_tehdy, když ženu postihne od druhých něco trpkého, odplácí jim vlídností, a když se jí dostane urážek a potupy, projevuje naopak úctu a vážnost, zrovna jako když slunce rozveselí podmračené ráno svými červánky nebo když při západu osvítí mraky svými zlatými paprsky.

Manželka je slunce rodiny jasností svého pohledu a vřelostí svých slov. Její oko i_hlas totiž proniká sladce až do duše, dovede obměkčit a pohnout i_povzbudit, když vzkypí vášně, umí je utišit, a přivádí muže z_hmotných starostí k_radosti a potěšení láskyplného rozhovoru poté, když musel po celý den vytrvale a často velmi namáhavě pracovat, ať už v_úřadě nebo na poli nebo v_naléhavých obchodních jednáních či v_průmyslovém podnikání.

Manželka je slunce rodiny svou přirozenou ryzí čistotou a velikou prostotou, i_svou vznešenou křesťanskou důstojností. A také soustředěnou přemýšlivostí a poctivou myslí i_vybranými způsoby v_udržování zevnějšku a vkusném oblékání a přitažlivou zdrženlivostí mravů. Jemné city, příjemná, živá tvář, v_mlčení i_smíchu bez jakékoli zloby, každý pohyb hlavy jakoby znamení dobroty, to dodává ženě půvab vybrané, leč prosté květiny, otevírající svůj květ slunci, aby vstřebávala a odrážela všechen jeho jas a jeho barvy.

Kéž byste věděli, jak takový obraz manželky a matky probouzí v_srdcích otců i_dětí ty nejvznešenější city lásky a jak do nich vštěpuje ducha vděčnosti!

{fn:1}{r}Sir 26,16.19.21{/r} (řec. srov. 13-16).{/fn}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Sir 26,16.19.21{/r} (řec. srov. 13-16)

Půvab ženy blaží jejího muže. {*} Řádná žena – to je dobrý úděl. Aleluja.

Slunce vycházející na výšinách Páně – to je krása dobré ženy v_uspořádaném domě. {*} Řádná žena – to je dobrý úděl. Aleluja.

Modlitba uprostřed dne

ŽALTÁŘ

Ant. dopoledne Na své služebníky a na své služebnice vyleji svého Ducha. Aleluja.

Ant. v poledne Mé srdce i_mé tělo s_jásotem tíhnou k_živému Bohu. Aleluja.

Ant. odpoledne Můj miláček patří mně a já jsem jeho. Aleluja.

Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná, aleluja,

kteří kráčejí v_zákoně Hospodinově. Aleluja.

Nalezla jsem toho, kterého miluje má duše, aleluja,

uchopila jsem ho a už ho nepustím. Aleluja.

Chci se ubírat cestou bezúhonnou, aleluja,

chci kráčet v_nevinnosti srdce. Aleluja.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Gal 6,8

Kdo seje do svého těla, z_těla sklidí záhubu. Kdo však seje do ducha, z_ducha sklidí věčný život.

KRÁTKÉ ČTENÍ

1 Kor 9,26.27a

Běžím o_závod, ale ne jen tak bez cíle, zápasím pěstí, ale ne tak, jako bych jen bil do vzduchu. Držím však svoje tělo v_tuhé kázni a podrobuji si ho.

KRÁTKÉ ČTENÍ

Flp 4,8.9

Bratři, mějte zájem o_všechno, co je pravdivé, co je čestné, co je spravedlivé, co je nevinné, co je milé, co slouží dobré pověsti, a o_každou zdatnost nebo (činnost, která si zasluhuje) chvály. Dělejte i_nadále to, čemu jste se ode mě naučili, co jste ode mně převzali, ode mě slyšeli a na mně viděli. A Bůh, (dárce) pokoje, bude s_vámi.

Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky