sc_uc

O_UČITELÍCH CÍRKVE

Modlitba se čtením

Ze společných textů o_duchovních pastýřích mimo:

Veliká je milost dána

věřícím od Krista Pána,

by se z_ní těšili

a s_vírou dobře činili;

za tu milost jej milujme,

věrně následujme.

On nám dá nebeské zboží,

neboť jsme synové Boží;

učme se od něho,

berme svatý příklad z_něho,

tak jako on nás miloval

a nám přikazoval.

A všem, kteří jeho jménem

slouží jeho svatým slovem,

proň vše opouštějíc,

těm slíbeno zde stokrát víc;

ty on zvláště opatruje,

láskou zahrnuje.

V_nebi chce jim více dáti,

věčnou ctí korunovati,

tam budou jasnější,

nad všechny hvězdy skvělejší,

budou míti slávu z_něho

ti poslové jeho.

Vizme spolu, všichni věrní,

že práce nadarmo není

pro Krista milého

zde v_následování jeho.

Prosme, ať nás k_ní vzbuzuje

a v_ní posiluje.

Z_prvního listu svatého apoštola Pavla Korinťanům

{r:1 Kor}2,1-16{/r}

{p}

Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství

{v}1{/v}Bratři, když jsem k_vám přišel hlásat svědectví o_Bohu, nepřišel jsem s_nějakou zvláštní výřečností nebo moudrostí. {v}2{/v}Rozhodl jsem se totiž, že u_vás nechci znát nic jiného než Ježíše Krista, a to ukřižovaného. {v}3{/v}Vystupoval jsem u_vás se skleslou náladou, se strachem a obavami. {v}4{/v}A moje mluvení a kázání nezáleželo v_přemlouvavých slovech moudrosti, ale v_projevování Ducha a moci. {v}5{/v}To proto, aby se vaše víra zakládala na moci Boží, a ne na moudrosti lidské.

{v}6{/v}Učíme moudrosti, ale jen ty nejpokročilejší. To však není moudrost tohoto světa ani moudrost těch, kdo tento svět ovládají. Jejich moc je už zlomena. {v}7{/v}Moudrost, které učíme, je od Boha, plná tajemství a skrytá. Bůh ji už před lety předurčil k_naší slávě. {v}8{/v}Nikdo z_těch, kdo vládnou tímto světem, neměl o_ní tušení. Protože kdyby o_ní něco věděli, nikdy by Pána slávy neukřižovali. {v}9{/v}Ale – jak stojí v_Písmu – (my zvěstujeme) to, „co oko nevidělo, co ucho neslyšelo, a nač člověk nikdy ani nepomyslil, co všechno Bůh připravil těm, kdo ho milují.“

{v}10{/v}Nám to Bůh zjevil skrze svého Ducha. Duch totiž zkoumá všecko, i_hlubiny Boží. {v}11{/v}Kdo z_lidí zná lidské nitro? Jen lidský duch, který je v_člověku. Tak ani Boží nitro nezná nikdo, jen Duch Boží. {v}12{/v}My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který vychází z_Boha. Tak můžeme poznat, co všechno nám Bůh dal darem. {v}13{/v}O_tom také mluvíme – ne ovšem slovy, kterým učí lidská moudrost, ale tak, jak tomu učí Duch, takže nauku pocházející od Ducha také vyjadřujeme řečí od něho vnuknutou.

{v}14{/v}Ovšem člověk se schopnostmi pouze přirozenými nepřijímá ty pravdy, které pocházejí od Božího Ducha. Zdají se mu hloupé a nemůže je pochopit, protože ty věci se dají posoudit jen s_pomocí Ducha. {v}15{/v}Ale člověk produchovnělý může vynést úsudek o_všem, sám však nepodléhá úsudku nikoho. {v}16{/v}Neboť kdo poznal myšlenky Páně tak, že by ho mohl poučovat? Avšak naše myšlenky jsou myšlenky Kristovy.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}1 Kor 1,21.23.25{/r}

Bůh uznal za dobré, že ty, kdo věří, zachrání „pošetilým“ kázáním. {*} My kážeme Krista ukřižovaného, aleluja.

Neboť „pošetilá“ Boží věc je moudřejší než lidé a „slabá“ Boží věc je silnější než lidé. {*} My kážeme Krista ukřižovaného, aleluja.

Z_Knihy Moudrosti

{r:Mdr}7,7-16.22-30{/r}

{p}

Moudrost je Boží dar

(Modlil jsem se,) {v}7{/v}a byl mi dán rozum,

prosil jsem, a ducha moudrosti v_úděl jsem přijal.

{v}8{/v}Jí jsem dal přednost před žezly a trůny

a bohatství ve srovnání s_ní jsem pokládal za nic.

{v}9{/v}Nesrovnával jsem s_ní neocenitelný drahý kámen,

protože všechno zlato je vzhledem k_ní jen troška písku

a za bláto lze počítat vedle ní stříbro.

{v}10{/v}Miloval jsem ji nad zdraví a krásu,

chtěl jsem ji mít raději než denní světlo,

poněvadž nehasne její záře.

{v}11{/v}Spolu s_ní se mi dostalo všeho dobra

a skrze ni nespočetného bohatství.

{v}12{/v}Radoval jsem se ze všech věcí,

protože moudrost jim vládne,

ale nevěděl jsem, že je jim matkou.

{v}13{/v}Naučil jsem se jí nezištně, bez závisti se o_ni dělím,

nechci ukrývat její bohatství,

{v}14{/v}vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad.

Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s_Bohem,

poněvadž jsou mu doporučení dary,

které zjednává kázeň.

{v}15{/v}Kéž mi dá Bůh mluvit, jak bych si přál,

myslit podle toho, co mi bylo dáno,

poněvadž on sám je vůdce moudrosti,

ten, kdo řídí moudré.

{v}16{/v}Neboť v_jeho ruce jsme my i_naše slova,

všechna rozvaha a dovednost v_díle.

{v}22{/v}V_moudrosti je duch myslící, svatý,

jedinečný, a přece mnohotvárný, jemný,

hbitý, pronikající, neposkvrněný,

jasný, nepodléhající utrpení, milující dobro, bystrý,

{v}23{/v}nezkrotitelný, blahodárný, nakloněný lidem,

stálý, neklamný, bezstarostný,

všemohoucí, nade vším bdící,

pronikající všechny duchy

myslící, čisté a nejjemnější.

{v}24{/v}Neboť moudrost je pohyblivější než každý pohyb,

svou čistotou všechno proniká a prostupuje.

{v}25{/v}Ona je výdech Boží moci,

čirý výron slávy Všemohoucího,

protože nic poskvrněného se do ní nedostane,

{v}26{/v}neboť je odlesk věčného světla,

neposkvrněné zrcadlo Boží činnosti

a obraz jeho dobroty.

{v}27{/v}Ačkoli je jedna, všechno může,

i_když v_sobě zůstává, všechno obnovuje,

v_průběhu věků vchází do svatých duší

a tvoří z_nich Boží přátele a proroky.

{v}28{/v}Nic není Bohu tak drahé jako ten,

kdo přebývá s_moudrostí.

{v}29{/v}Ona je totiž krásnější nad slunce

a nad všechna seskupení hvězd,

srovnána se světlem vítězí nad ním,

{v}30{/v}neboť po světle následuje noc,

ale zlo nic nezmůže proti moudrosti.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Mdr 7,7-8{/r}; {r}Jak 1,5{/r}

Modlil jsem se, a byl mi dán rozum. {*} Prosil jsem, a dostal jsem v_úděl ducha moudrosti; jí jsem dal přednost před žezly a trůny.

Když je někdo z_vás pozadu v_moudrosti, ať prosí Boha, a bude mu dána, protože Bůh všem dává štědře a bez vyčítání. {*} Prosil jsem, a dostal jsem v_úděl ducha moudrosti; jí jsem dal přednost před žezly a trůny.

Z_Knihy Sirachovcovy

{r:Sir}39,1-14{/r} (řec. 1-10)

{p}

Moudrý znalec Písma

{v}39,1{/v}Kdo se věnuje přemýšlení o_zákoně Nejvyššího,

vyhledává moudrost všech předků

a zabývá se proroctvími.

{v}2{/v}V_paměti chová vyprávění slavných mužů,

vniká do obratů moudrých rčení,

{v}3{/v}bádá v_skrytém smyslu průpovědí,

zabývá se tajemstvími podobenství.

{v}4{/v}Zdržuje se u_velmožů,

před vládci se objevuje,

cestuje krajinami cizích kmenů,

neboť zkoumá dobro i_zlo mezi lidmi.

{v}5{/v}Od rána se celým svým srdcem

obrací k_Pánu, svému stvořiteli,

k_Nejvyššímu zdvihá svoji duši,

v_modlitbě otvírá svá ústa

a prosí za své hříchy.

{v}6{/v}Chce-li to Pán, Svrchovaný,

naplní ho duchem poznání,

on pak jako déšť vylévá svá moudrá slova

a v_modlitbě chválí Pána.

{v}7{/v}Sám pak správně řídí svou vůli i_rozum

a rozjímá o_tajemstvích Páně.

{v}8{/v}Ukazuje, jak vzdělává jeho poučení,

honosí se Zákonem, který Pán dal jako smlouvu.

{v}9{/v}Mnozí budou chválit jeho moudrost,

která až navěky nezanikne.

Neztratí se památka na něj

a jeho jméno bude žít po všechny věky.

{v}10{/v}O_jeho moudrosti vyprávějí národy

a shromáždění hlásá jeho chválu.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

Srov. {r}Sir 15,5.3.6{/r}

Uprostřed shromáždění otevřel mu Pán ústa, {*} naplnil ho duchem moudrosti a rozumu.

Dal mu zakusit radost a oblékl mu roucho slávy, {*} naplnil ho duchem moudrosti a rozumu.

Ze spisu „Zrcadlo víry“ od Viléma, opata kláštera svatého Theodorika (Saint-Thierry)

(PL 180,384)

{p}

Porozumění víře je nutno hledat v_Duchu Svatém

Nuže, věřící člověče, když v_tom, več věříš, začnou na tvou nejistou přirozenost doléhat poněkud hlubší tajemství, vzchop se a řekni si: Kterak se to děje?{fnr}1{/fnr} Nesnaž se přitom přijít vědci na kloub, ale s_láskou jdi za ní.

Ve tvém tázání ať je modlitba a láska, ať je v_něm zbožnost a pokorná touha: abys nezkoumal ve výšinách Boží velebnost, ale abys ve spásných činech Božích hledal štěstí našeho spasení. Podivuhodný rádce{fnr}2{/fnr} ti pak dá odpověď: Až přijde Přímluvce, kterého vám pošlu od Otce, ten vás naučí všemu a uvede vás do celé pravdy.{fnr}3{/fnr} Nikdo totiž neví, co je člověku vlastní, než jeho duch, který je v_něm. A právě tak nepoznal nikdo, co je vlastní Bohu, než Boží Duch.{fnr}4{/fnr}

Nemeškej tedy a hleď si zajistit společenství Svatého Ducha. Když je totiž vzýván, je s_námi, a kdyby s_námi nebyl, ani bychom ho nevzývali. A když na naše volání přichází, přichází s_hojností Božího požehnání. Je jako proud řeky, oblažující Boží město.{fnr}5{/fnr}

A když přijde a shledá, že jsi pokorný a mírný a že s_bázní nasloucháš Božímu slovu, spočine na tobě; a právě tobě zjeví to, co mudrcům a chytrákům tohoto světa odnímá;{fnr}6{/fnr} takže ti začne být jasné, co mohla Moudrost zjevit učedníkům už na zemi, ale co oni nemohli snést, dokud nepřišel Duch pravdy, aby je do celé pravdy uvedl.{fnr}7{/fnr}

Marně bychom čekali, že z_úst nějakého člověka pochytíme nebo se naučíme to, co nebylo možno pochytit nebo se naučit ani ze slov samotné Pravdy. Vždyť sama Pravda říká: Bůh je duch.{fnr}8{/fnr}

A jako se ti, kdo se Bohu klanějí, mají klanět v_duchu a v_pravdě,{fnr}9{/fnr} tak těm, kdo touží dovědět se o_Bohu nebo ho poznat, je užitečné, když budou hledat porozumění víře a smysl ryzí a holé Boží pravdy jen v_Duchu Svatém.

V_temnostech a nevědomosti tohoto života je Svatý Duch zajisté zářivým světlem pro všechny chudé v_duchu, je láskou, která přitahuje, líbezností, která uchvacuje; jenom v_něm má člověk přístup k_Bohu; on je láskou všech milujících, on je oddaností a zbožností všech věřících.

To on věřícím odhaluje Boží spravedlnost, která je z_víry a vede k_víře.{fnr}10{/fnr} Protože dává milost za milostí,{fnr}11{/fnr} dává za víru ze slyšení víru osvícenou.

{fn:1}Srov. {r}Lk 1,34{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Iz 9,6{/r}.{/fn} {fn:3}{r}Jan 15,26{/r}; {r:Jan}14,26{/r}; {r:Jan}16,13{/r}.{/fn} {fn:4}Srov. {r}1 Kor 2,11{/r}.{/fn} {fn:5}Srov. {r}Žl 46 (45),5{/r}.{/fn} {fn:6}Srov. {r}Mt 11,25{/r}.{/fn} {fn:7}Srov. {r}Jan 16,12-13{/r}.{/fn} {fn:8}{r}Jan 4,24{/r}.{/fn} {fn:9}Srov. tamtéž.{/fn} {fn:10}{r}Řím 1,17{/r}.{/fn} {fn:11}Srov. {r}Jan 1,16{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}Mt 13,52{/r}; {r}Př 14,33{/r}

Každý učitel zákona, který se stal učedníkem nebeského království, {*} je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i_staré. Aleluja.

Moudrost přebývá v_srdci rozumného. {*} Je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i_staré. Aleluja.

Nebo:

Z_věroučné konstituce 2. vatikánského sněmu o_Božím zjevení

(Dei verbum, nn. 7-8)

{p}

Předávání Božího zjevení

Kristus Pán, v_němž se dovršuje celé zjevení nejvyššího Boha,{fnr}1{/fnr} dal apoštolům příkaz: evangelium, které bylo už dříve zaslíbeno skrze proroky a které on sám naplnil a vlastními ústy veřejně vyhlásil, měli kázat všem lidem jako pramen veškeré spasitelné pravdy i_celého mravního řádu, a tak jim předávat Boží dary.

To skutečně věrně splnili jednak apoštolové, kteří ústním kázáním, příkladem i_ustanoveními předali to, co přijali z_Kristových úst i_ze styku s_ním a z_jeho činů, i_to, čemu se naučili z_vnuknutí Ducha Svatého, jednak ti apoštolové a apoštolští učedníci, kteří rovněž z_vnuknutí Ducha Svatého zaznamenali poselství spásy písemně.

Aby se však evangelium uchovávalo v_církvi stále neporušené a živé, zůstavili apoštolové své nástupce, biskupy, a těm svěřili svůj vlastní apoštolský úřad. V_tom, co bylo od apoštolů předáno, je zahrnuto opravdu všecko, co pomáhá Božímu lidu vést svatý život a prohlubovat víru; po všechny časy tak církev udržuje svým učením, životem a bohoslužbou všechno, čím sama je, i_všechno, več věří, a předává to všem pokolením.

Tato apoštoly započatá tradice s_pomocí Ducha Svatého v_církvi pokračuje: roste totiž porozumění předaným věcem a slovům, a to jak dík rozjímání a studiu věřících, kteří je uchovávají ve svém srdci,{fnr}2{/fnr} tak dík hlubšímu poznání duchovních skutečností z_vlastní zkušenosti i_dík hlásání těch, kteří s_posloupností biskupského úřadu přijali bezpečné charisma pravdy. Církev totiž během věků neustále směřuje k_plnosti Boží pravdy, až se na ní jednou Boží slova naplní.

Výroky svatých otců dosvědčují oživující přítomnost této tradice, jejíž bohatství se přelévá do činnosti a života věřící a modlící se církve.

Z_této tradice se v_církvi uvádí ve známost úplný kánon posvátných knih a samo Písmo svaté se v_ní chápe pronikavěji a nabývá vždy nové aktuálnosti. Takže Bůh, který promluvil za onoho času, hovoří se Snoubenkou svého milovaného Syna bez přestání a Svatý Duch, skrze něhož živý hlas evangelia zaznívá v_církvi a skrze ni ve světě, uvádí věřící do veškeré pravdy a působí, aby v_nich Kristovo slovo přebývalo v_celém svém bohatství.{fnr}3{/fnr}

{fn:1}Srov. {r}2 Kor 1,20{/r}; {r:2 Kor}3,16 – 4,6{/r}.{/fn} {fn:2}Srov. {r}Lk 2,19.51{/r}.{/fn} {fn:3}Srov. {r}Kol 3,16{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}1 Petr 1,25{/r}; {r}Lk 1,2{/r}

Slovo Páně trvá navěky. {*} Totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno. Aleluja.

Jak nám je odevzdali ti, kdo byli od počátku očitými svědky a služebníky slova. {*} Totiž slovo evangelia, které vám bylo zvěstováno. Aleluja.

PRO VIGILII:

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}5,13-19{/r}

{p}

Vy jste světlo světa

Ježíš řekl svým učedníkům:

{v}13{/v}„Vy jste sůl země. Jestliže však sůl ztratí chuť, čím bude osolena? K_ničemu se už nehodí, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.

{v}14{/v}Vy jste světlo světa. Nemůže se skrýt město položené na hoře. {v}15{/v}A když se svítilna rozsvítí, nestaví se pod nádobu, ale na podstavec, takže svítí všem v_domě. {v}16{/v}Tak ať vaše světlo svítí lidem, aby viděli vaše dobré skutky a velebili vašeho Otce v_nebesích.

{v}17{/v}Nemyslete, že jsem přišel zrušit Zákon nebo Proroky. Nepřišel jsem je zrušit, ale naplnit. {v}18{/v}Amen, pravím vám: Dokud nepomine nebe a země, nepomine jediné písmenko ani jediná čárka ze Zákona, dokud se to všecko nestane. {v}19{/v}Kdyby tedy někdo zrušil jedno z_těchto přikázání – a třebas i_to nejmenší – a tak učil lidi, bude v_nebeském království nejmenší. Kdo se však bude jimi řídit a jim učit, bude v_nebeském království veliký.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}7,21-29{/r}

{p}

Ježíš je učil jako ten, kdo má moc

Ježíš řekl svým učedníkům:

{v}21{/v}„Ne každý, kdo mi říká: ‚Pane, Pane!‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo plní vůli mého nebeského Otce. {v}22{/v}Mnoho z_nich mi řekne v_ten den: ‚Pane, Pane, copak jsme v_tvém jménu neprorokovali? A nevyháněli jsme tvým jménem zlé duchy? A nedělali jsme tvým jménem mnoho divů?‘ {v}23{/v}Ale tehdy jim prohlásím: Nikdy jsem vás neznal. Pryč ode mě, kdo děláte nepravosti!

{v}24{/v}Každý tedy, kdo tato má slova slyší a podle nich jedná, podobá se rozvážnému muži, který si postavil dům na skále. {v}25{/v}Spadl déšť a přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – ale nezřítil se, protože měl základy na skále.

{v}26{/v}Každý však, kdo tato má slova slyší, ale podle nich nejedná, podobá se pošetilému muži, který si postavil dům na písku. {v}27{/v}Spadl déšť, přivalila se povodeň, přihnala se vichřice a obořila se na ten dům – i_zřítil se a jeho pád byl veliký.“

{v}28{/v}Když Ježíš skončil tyto řeči, žasly zástupy nad jeho učením. {v}29{/v}Učil je totiž jako ten, kdo má moc, a ne jako jejich učitelé Zákona.

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}13,47-52{/r}

{p}

Věci nové i_staré

Ježíš řekl zástupům:

{v}47{/v}„Nebeské království je podobné síti, která se spustí do moře a zahrne všechno možné. {v}48{/v}Když je plná, rybáři ji vytáhnou na břeh, posadí se, co je dobré, vyberou do nádob, co však za nic nestojí, vyhodí. {v}49{/v}Tak to bude při skonání věku: Vyjdou andělé, oddělí zlé od spravedlivých {v}50{/v}a hodí je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů.

{v}51{/v}Rozuměli jste tomu všemu?“

Odpověděli: „Ano.“

{v}52{/v}A on jim řekl: „Proto každý učitel Zákona, který se stal učedníkem nebeského království, je jako hospodář, který ze své bohaté zásoby vynáší věci nové i_staré.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Matouše

{r:Mt}23,8-12{/r}

{p}

Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem

Ježíš řekl svým učedníkům:

{v}8{/v}„Nedávejte si říkat ‚mistr‘, jenom jeden je váš Mistr, a vy všichni jste bratři.

{v}9{/v}A nikomu na zemi nedávejte jméno ‚otec‘, jenom jeden je váš Otec, a ten je v_nebi.

{v}10{/v}Ani si nedávejte říkat ‚učitel‘, jenom jeden je váš Učitel – Kristus.

{v}11{/v}Kdo je mezi vámi největší, ať je vaším služebníkem.

{v}12{/v}Kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Marka

{r:Mk}4,1-10.13-20{/r}

{p}

Rozsévač vyšel rozsévat

{v}1{/v}Ježíš začal opět učit u_moře. Shromáždil se u_něho velký zástup. Vstoupil proto na loď na moři a posadil se. Celý zástup stál u_moře na břehu. {v}2{/v}Učil je mnoho v_podobenstvích a ve svém učení jim řekl:

{v}3{/v}„Slyšte! Jeden rozsévač vyšel rozsévat. {v}4{/v}A jak rozséval, padlo některé zrno na okraj cesty; přiletěli ptáci a sezobali ho. {v}5{/v}Jiné padlo na kamenitou půdu, kde nemělo mnoho prsti; hned sice vyklíčilo, protože neleželo v_zemi hluboko, {v}6{/v}ale když vyšlo slunce, spálilo ho, takže uschlo, protože nezapustilo kořeny. {v}7{/v}Jiné zrno padlo do trní; trní vzešlo a udusilo ho, takže nepřineslo plody. {v}8{/v}Jiné však padlo na dobrou půdu, vzešlo, rostlo a přineslo užitek: některé třicetinásobný, jiné šedesátinásobný, jiné stonásobný.“

{v}9{/v}A řekl: „Kdo má uši k_slyšení, slyš!“

{v}10{/v}Když byl později sám, ptali se ho ti, kdo byli s_ním, spolu s_Dvanácti, jaký smysl mají podobenství.

{v}13{/v}A řekl jim: „Nerozumíte tomu podobenství? Jak pak chcete porozumět všem ostatním podobenstvím?

{v}14{/v}Rozsévač rozsévá slovo. {v}15{/v}Těmi na okraji cesty, kde se slovo rozsévá, se rozumějí ti, kteří ho slyší, ale hned přijde satan a obere je o_slovo do nich zaseté. {v}16{/v}Podobně je tomu u_těch, kde se rozsévá na skalnatou půdu: když to slovo slyší, hned ho s_radostí přijmou, {v}17{/v}ale nemají v_sobě kořen, jsou nestálí. Když pak pro to slovo nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadají. {v}18{/v}U_jiných se rozsévá do trní: ti slovo slyší, {v}19{/v}ale světské starosti, záliba v_bohatství a všelijaké jiné vzniklé touhy slovo udusí, takže zůstane bez užitku. {v}20{/v}Těmi pak, u_nichž je zaseto do dobré půdy, se rozumějí ti, kteří slovo slyší a přijímají a přinášejí užitek: třicetinásobný, šedesátinásobný i_stonásobný.“

Nebo kratší text:

Slova svatého evangelia podle Marka

{r:Mk}4,1-9{/r}

{v}9{/v}A řekl: „Kdo má uši k_slyšení, slyš!“

Nebo:

Slova svatého evangelia podle Lukáše

{r:Lk}6,43-45{/r}

{p}

Ústa mluví to, čím přetéká srdce

Ježíš řekl svým učedníkům:

{v}43{/v}„Není dobrý strom, který dává špatné ovoce, ani zase špatný strom, který dává dobré ovoce. {v}44{/v}Každý strom se pozná po vlastním ovoci. Z_trní nesbírají fíky ani z_bodláčí nesklízejí hrozny.

{v}45{/v}Dobrý člověk vydává z_dobré pokladnice svého srdce dobro, ale zlý ze zlého vydává zlo. Jeho ústa mluví to, čím přetéká srdce.“

První nešpory

HYMNUS jako ve druhých nešporách.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Jak 3,17-18{/r}

Moudrost shora je především čistá, dále pokojná, shovívavá, poddajná, plná milosrdenství a dobrých skutků, ne obojetná ani pokrytecká. Ti, kdo usilují o_pokoj, rozsévají v_pokoji (semeno, jehož) plodem je spravedlnost.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Ústa spravedlivého mluví moudře; {*} to, co říká, je správné.

Boží zákon má ve svém srdci; {*}

to, co říká, je správné.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Ústa spravedlivého mluví moudře; {*} to, co říká, je správné.

O_Velikonocích:

Ústa spravedlivého mluví moudře; to, co říká, je správné. {*} Aleluja, aleluja.

Boží zákon má ve svém srdci; {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Ústa spravedlivého mluví moudře; to, co říká, je správné. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. ke Kant. P. M.: Kdo se bude Božími přikázáními řídit a jim učit, bude v_nebeském království veliký, aleluja .

MODLITBA

Pokud není vlastní, říká se následujíci:

Bože, tys dal svatému N. schopnost chápat hloubku tvé pravdy; na jeho přímluvu dej i_nám, abychom se tvé pravdy věrně drželi, a také podle ní žili. Prosíme o_to

Uvedení do první modlitby dne

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, našemu Pánu; on je pramen moudrosti. Aleluja.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Pán bude tak, jak zaslíbil,

své dary, jež nám rozdělil

v_pozemské smrtelnosti,

rozdílně korunovati,

ctí, slávou odměňovati

tam ve věčné radosti.

Ty, kdo ukázali jiným

učením a životem ctným

cestu k_spravedlnosti,

chce ozdobiti nad jiné,

i_nad krásu nebes slavně

povýšiti milostí.

V_této veliké radosti

budou s_Pánem na výsosti

s_jeho vyvolenými,

se všemi, kdo zde na zemi

žili od světa stvoření,

i_s_anděly svatými.

A píseň novou vesele

budou zpívat od té chvíle:

Svatý jsi, svatý, svatý,

Otče, Synu, svatý Duše,

v_třech osobách jeden Bože

nerozdílné podstaty.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Mdr 7,13-14{/r}

Naučil jsem se moudrosti nezištně, bez závisti se o_ni dělím, nechci ukrývat její bohatství, vždyť ona je pro lidi nevyčerpatelný poklad. Ti, kdo ji získají, uzavírají přátelství s_Bohem, poněvadž jsou mu doporučeni dary, které zjednává kázeň.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Lidé si vyprávějí o_moudrosti svatých, {*} jejich jména zůstávají v_živé paměti.

Církev je nepřestává chválit, {*}

jejich jména zůstávají v_živé paměti.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Lidé si vyprávějí o_moudrosti svatých, {*} jejich jména zůstávají v_živé paměti.

O_Velikonocích:

Lidé si vyprávějí o_moudrosti svatých, jejich jména zůstávají v_živé paměti. {*} Aleluja, aleluja.

Církev je nepřestává chválit. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Lidé si vyprávějí o_moudrosti svatých, jejich jména zůstávají v_živé paměti. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. k_Zachariášovu kantiku:Moudří se budou skvít jako zář oblohy a ti, kteří mnohé přivedli ke spravedlnosti, budou zářit jako hvězdy na věčné věky. Aleluja.

MODLITBA

Pokud není vlastní, říká se následujíci:

Bože, tys dal svatému N. schopnost chápat hloubku tvé pravdy; na jeho přímluvu dej i_nám, abychom se tvé pravdy věrně drželi, a také podle ní žili. Prosíme o_to

DRUHÉ NEŠPORY

HYMNUS

Buďte od nás pochváleni,

Boží bojovníci,

již na zemi oslavení

Krista služebníci,

svatí učitelové,

slavní vítězové.

Chvála vám v_církvi Kristově

hvězdy naše skvoucí,

vám, ó_svatí biskupové

láskou Boží vroucí,

svatí kněží, jáhnové,

duchovní správcové.

Vy jste čistě rozsívali

símě Písem svatých,

koukol jste vypleňovali

kacířství, bludů zlých,

vy jste církve podpory,

postrach ďábla vzpoury.

Vy jste před světem vyznali

Krista mučeného,

všem jste cestu ukázali

života věčného.

Mnohým vaše učení

pomohlo k_spasení.

Račte, ó_svatí otcové,

na nás vzpomínati,

ó_věrní Boží sluhové,

račte pomáhati,

ať nás svět nepodvede,

věčně nezavede.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Jak 3,17-18{/r}

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Uprostřed shromáždění otevřel mu Pán ústa, {*} naplnil ho duchem moudrosti a rozumu.

Oblékl mu roucho slávy, {*}

naplnil ho duchem moudrosti a rozumu.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Uprostřed shromáždění otevřel mu Pán ústa, {*} naplnil ho duchem moudrosti a rozumu.

O_Velikonocích:

Uprostřed shromáždění otevřel mu Pán ústa, naplnil ho duchem moudrosti a rozumu. {*} Aleluja, aleluja.

Oblékl mu roucho slávy. {*}

Aleluja, aleluja.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Uprostřed shromáždění otevřel mu Pán ústa, naplnil ho duchem moudrosti a rozumu. {*} Aleluja, aleluja.

Ant. ke Kant. P. M.: Svatý N., učiteli víry a světlo církve, tys čerpal moudrost z_Božího zákona; přimlouvej se za nás u_Božího Syna. Aleluja.

MODLITBA

Pokud není vlastní, říká se následujíci:

Bože, tys dal svatému N. schopnost chápat hloubku tvé pravdy; na jeho přímluvu dej i_nám, abychom se tvé pravdy věrně drželi, a také podle ní žili. Prosíme o_to