Neděle v_oktávu Narození Páně

Žaltář 1. týdne

SVATÉ RODINY JEŽÍŠE, MARIE A JOSEFA

Svátek

Připadne-li slavnost Narození Páně na neděli, slaví se svátek Svaté Rodiny 30. prosince a nemá první nešpory.

PRVNÍ NEŠPORY

HYMNUS

Kriste, světa Spasiteli,

dřív než vznikl vesmír celý,

tys už zrozen byl, a Otci

roven ve slávě a moci.

Záříš slávou Otce svého,

stálá touho tvorstva všeho;

slyš, jak lid tvůj po všem světě

tebe vzývá, miluje tě.

Pamatuj, že ses nám cele

podobným stal v_lidském těle,

když ses zrodil z_čisté Panny,

Dárce spásy, lidstvu daný.

Dnešní den to znovu hlásá,

že nastala světu spása:

sám jsi přišel k_spáse všeho,

Synu Otce nebeského.

Otce tvého nebe, země,

moře, všechno živé plémě

chválí jásotem a zpěvem

za to, že tě poslal na zem.

Tvůj lid, tebou zachráněný,

svatou krví očištěný,

k_Betlému se šťastně dívá,

nový hymnus vděčně zpívá.

Kriste, Vykupiteli náš,

ty jediný jsi Otcův Syn

a nevýslovný původ máš

před každým jiným stvořením.

Záři a Světlo Otcovo,

odvěká lidstva naděje,

pamatuj služebníků svých,

po celém světě prosících.

Původce spásy, pamatuj,

když jsi se z_Panny narodil,

žes přijal jako úděl svůj

našeho těla podobu.

Uplynul rok a je tu den,

který je pro nás svědectvím,

žes přišel z_domu Otcova

sám jediný spasit náš svět.

Obloha, zem i_oceán

a všechno, cokoli je v_nich,

chválí svou písní jásavou

toho, kdo na zem poslal tě. Amen.

Ant. 1 Jakub byl otec Josefa, muže Marie, z_které se narodil Ježíš, nazývaný Kristus.

Žalmy a kantikum ze společných textů o_Panně Marii.

Ant. 2 Josefe, synu Davidův, neboj se k_sobě vzít svou manželku Marii; vždyť dítě, které počala, je z_Ducha Svatého.

Ant. 3 Pastýři pospíchali do Betléma a nalezli Marii a Josefa i_děťátko položené v_jeslích.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}2 Kor 8,9{/r}

Znáte milost našeho Pána Ježíše Krista: on, ačkoli bohatý, stal se pro vás chudým, abyste vy zbohatli z_jeho chudoby.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Slovo se stalo tělem {*} a přebývalo mezi námi.

Slovo se stalo tělem {*} a přebývalo mezi námi.

Všichni jsme dostali z_jeho plnosti. {*}

a přebývalo mezi námi.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Slovo se stalo tělem {*} a přebývalo mezi námi.

Ant. ke kantiku Panny Marie:

V_roce A Anděl řekl Josefovi: vezmi dítě i_jeho matku a uteč do Egypta.

V_roce B Přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby ho představili Pánu.

V_roce C Chlapec Ježíš zůstal v_Jeruzalémě, a jeho rodiče ho marně hledali mezi příbuznými a známými.

PROSBY

Syn Boží se stal synem lidské rodiny. Klaňme se mu a vyznávejme:

Pane, tys naším vzorem a spasitelem všech.

Kriste, ty ses podřídil Marii a Josefovi,

nauč nás úctě a poslušnosti k_představeným.

Pane, tys naším vzorem a spasitelem všech.

Tys miloval své rodiče a oni měli rádi tebe,

vytvoř ve všech rodinách ovzduší pokoje a vzájemné lásky.

Pane, tys naším vzorem a spasitelem všech.

Tys ve všem hledal slávu svého Otce,

dej, ať je tvůj nebeský Otec uctíván v_každé rodině.

Pane, tys naším vzorem a spasitelem všech.

Rodiče tě s_úzkostí hledali a třetího dne tě nalezli v_chrámě,

nauč všechny hledat především království Boží.

Pane, tys naším vzorem a spasitelem všech.

Tys přijal Marii a Josefa k_sobě do nebeské slávy,

uveď zemřelé do nebeského společenství svých svatých.

Pane, tys naším vzorem a spasitelem všech.

MODLITBA

Posiluj nás, Bože, ať v_každodenním životě následujeme příklad svaté Rodiny a svůj pozemský domov naplňujeme společenstvím lásky, abychom v_nebeském domově dosáhli věčné odměny a radosti.

UVEDENÍ DO PRVNÍ MODLITBY DNE

Ant. Pojďme, klaňme se Kristu, Božímu Synu; on byl poddán Marii a Josefovi.

RANNÍ CHVÁLY

HYMNUS

Cesta k_nebi nová, živá,

od Boha k_spasení daná,

je Kristus ve svém životě,

který vedl v_tomto světě.

Učit se máme od něho

všemu, co chce Otec jeho;

v_naději a s_ochotností

povstaňme k_spravedlnosti.

On se Boha vždycky držel,

vůli jeho neopouštěl,

duchem vroucím snažně ho ctil,

srdcem, ústy, skutkem slavil.

Žádnému zlým neublížil,

k_hněvu ničím nepopudil,

byl vždy příkladem dobrého,

a povzbuzoval každého.

Svou prací s_matkou se živil,

po cizím nikdy netoužil,

ale vždycky s_ochotností

rozdával chudým s_radostí.

Ač byl královského rodu,

vyvolil sobě chudobu,

nechtěl pozemské dědictví,

vždy hledal Boží království.

Kriste, rač v_nás přebývati,

život svůj v_nás vzdělávati,

posvěť všechno a dokonej,

účast na své slávě nám dej.

Od bran, z_nichž slunce vychází,

až tam, kde konec zemský je,

ať zní zpěv Kristu vladaři,

synáčku Panny Marie.

Původce světa blažený

svých sluhů tělo obléká,

by zachránil své stvoření

a tělem spasil člověka.

Zrodil se z_lidské matky Pán,

jejž Gabriel jí zvěstoval.

V_lůně své matky skrytý Jan

radostí nad ním zaplesal.

Zní nebem jásot, chvalozpěv,

zpívají Bohu andělé,

když pastýřům se Pastýř všech

a Tvůrce zjeví ve chlévě.

Buď sláva tobě, Ježíši,

zrozený z_Panny nejčistší,

i_Otci, Duchu milosti,

po všechny věky věčnosti. Amen.

Ant. 1 Ježíšovi rodiče putovávali každý rok do Jeruzaléma na velikonoční svátky.

Žalmy a kantikum nedělní z_1. týdne.

Ant. 2 Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s_ním.

Ant. 3 Jeho otec i_matka byli plni údivu nad slovy, která o_něm slyšeli.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Dt 5,16{/r}

Cti svého otce i_svou matku, jak ti přikazuje Hospodin, tvůj Bůh, abys dlouho žil a dobře se ti vedlo na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Kriste, Synu živého Boha, {*} smiluj se nad námi.

Kriste, Synu živého Boha, {*} smiluj se nad námi.

Ty, kterýs byl poddán Marii a Josefovi, {*}

smiluj se nad námi.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Kriste, Synu živého Boha, {*} smiluj se nad námi.

Ant. k_Zachariášovu kantiku:

V_roce A Když Herodes zemřel, zjevil se v_Egyptě Josefovi ve snu anděl Páně a řekl: Vezmi dítě i_jeho matku a vrať se do izraelské země.

V_roce B Josef a Ježíšova matka Maria byli plni údivu nad slovy, která o_něm slyšeli, aleluja.

V_roce C Dítě, proč jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec i_já jsme tě s_bolestí hledali. Proč jste mě hledali? Nevěděli jste, že já musím být v_tom, co je mého Otce?

PROSBY

Syn Boží se stal synem lidské rodiny. Klaňme se mu a prosme ho:

Ježíši, ať je tvá poslušnost pramenem našeho posvěcení.

Ježíši, věčné Slovo Otcovo, ty ses podřídil Marii a Josefovi,

uč nás pokoře a poslušnosti.

Ježíši, ať je tvá poslušnost pramenem našeho posvěcení.

Ježíši, náš učiteli, Maria uchovávala tvé činy i_tvá slova ve svém srdci,

pomáhej nám, ať i_my slyšíme a uchováváme tvá slova v_srdci čistém a dobrém.

Ježíši, ať je tvá poslušnost pramenem našeho posvěcení.

Ježíši, původce světa, tys chtěl být nazýván synem tesařovým,

nauč nás pracovat vytrvale a svědomitě.

Ježíši, ať je tvá poslušnost pramenem našeho posvěcení.

Ježíši, tys prospíval v_nazaretské rodině moudrostí, věkem a oblibou u_Boha i_u_lidí,

dej, ať neustále vzrůstá naše spojení s_tebou.

Ježíši, ať je tvá poslušnost pramenem našeho posvěcení.

DRUHÉ NEŠPORY

HYMNUS vánoční.

Ant. 1 Po třech dnech Ježíše našli v_chrámě, jak sedí uprostřed učitelů, poslouchá je a dává jim otázky.

Žalmy a kantikum jsou ze společných textů o_Panně Marii.

Ant. 2 Ježíš se s_nimi vydal na zpáteční cestu, šel do Nazareta a poslouchal je.

Ant. 3 Ježíš prospíval moudrostí, věkem a oblibou u_Boha i_u_lidí.

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Flp 2,5-7{/r}

Kristus Ježíš, ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na své vznešenosti, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z_lidí. Byl jako každý jiný člověk.

ZPĚV PO KRÁTKÉM ČTENÍ

Kristus byl vyzkoušen ve všem jako my, {*} a proto má s_námi soucit.

Kristus byl vyzkoušen ve všem jako my, {*} a proto má s_námi soucit.

Stal se člověkem a žil mezi lidmi, {*}

a proto má s_námi soucit.

Sláva Otci i_Synu i_Duchu Svatému.

Kristus byl vyzkoušen ve všem jako my, {*} a proto má s_námi soucit.

Ant. ke kantiku Panny Marie:

V_roce A Usadili se s_Ježíšem ve městě, které se jmenuje Nazaret, aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků: Bude nazýván Nazaretský.

V_roce B Dítě rostlo a sílilo, bylo plné moudrosti a milost Boží byla s_ním.

V_roce C Ježíš se s_nimi vrátil do Nazareta a poslouchal je.

PROSBY a MODLITBA jako v_prvních nešporách.

MODLITBA SE ČTENÍM

HYMNUS

Otce nebeského

chvalme za milosti,

neb nám Syna svého

poslal z_vysokosti,

v_božství sobě rovného

a velmi milého,

který se v_Panně vtělil,

když se čas naplnil,

potom se narodil.

Ti, kdo jej milují

s_ním jsou v_jedné vůli,

skutkem následují,

živi být v_něm chtějí,

to vše od něho mají

z_jeho zasloužení,

za ně sám se přimlouvá,

jejich hříchy smývá,

setrvání dává.

Kriste narozený,

nám na svět poslaný,

rač nás posilniti,

v_dobrém utvrditi,

abychom ctnostně žili,

v_pokoře bydleli,

více tě nehněvali,

věrně pracovali,

milosti žádali.

K_čemus nás přivésti

ráčil svou milostí,

v_tom nám dej i_růsti,

také setrvati;

světlu, jímžs nás osvítil

a v_srdcích roznítil,

nedávej uhasnouti

ani se zatmíti,

dej, ať nám vždy svítí.

Vstávají ze sna pastýři

a diví se a žasnou.

A bez váhání zamíří,

kde vidí hvězdu jasnou.

Nad holým chlévem z_kamení,

co hledí dolů k_městu,

hoří to Boží znamení

a osvěcuje cestu.

Svolává k_chlévu ze všech stran

i_anděle i_lidi.

A kdo má srdce dokořán,

každý to světlo vidí.

A kdo má srdce dokořán,

ten slyší z_nebe zvony.

Sbíhá se, sbíhá ze všech stran

těch srdcí miliony.

A pokud časem bude čas

a srdce otevřená,

budou se sbíhat zas a zas

a padat na kolena

před Králem věků na jeslích

a zpívat s_celým světem:

Buď sláva Bohu v_nebesích

a pokoj Božím dětem!

Nebo:

Děťátko z_věčnosti,

chci nyní zpívat tvé matce:

kéž je má píseň krásná

jako jitřní sníh!

Raduj se, Panno Maria, dcero země,

sestro duše mé, raduj se,

radosti mé radosti!

Jsem putování nocemi,

ty však jsi dům pod hvězdami!

Jsem žíznivá miska,

ty však jsi širé moře Páně!

Raduj se, Panno Maria,

peruti mé země, koruno mé duše.

Raduj se, radosti mé radosti:

Blahoslavím ty, kdo tě blahoslaví.

Nebo:

Co se stalo, nedá se odestat,

a přece Tvým Narozením, ó_Ježíši-Králi,

tolik se mění a odestává, že na všem je to znát

a od Světce i_od hříšníka zasluhuješ chvály.

Jsi nevyslovitelný svou mocí, moudrostí a dobrotou,

a jdem-li se ti dnes poklonit, je to jen splátka díků

vyhnaných synů Evy, chodících žebrotou,

Ty nejštědřejší ze všech almužníků!

Děkujeme Ti, že z_vůle Tvé jako Ty jsme se narodili,

zapjaté články do řetězu Tvého stvoření,

že na této zemi jako Ty jsme byli

proudem milosti Tvé v_život strženi.

Nebo:

Povězte, co jste viděli,

pastýři v_Betlémě?

Boha z_Boha jsme viděli,

spícího na seně.

Povězte, všichni věřící,

co se to stalo dnes

v_úžasném pozdvihování,

když kánon četl kněz?

Boha z_Boha jsme viděli,

jenž stvořil celý svět;

ležel tichý a bezmocný

na oltáři jak květ.

Co do jeslí a na oltář

ho stáhlo z_neznáma?

A ticho odpovídá nám:

To láska – láska má.

Nebo (Kancionál č. 219):

(Při modlitbě bez zpěvu se může text v_závorkách vynechat.)

Jdou zástupy věrných s_jásotem a chválou,

my též do Betléma pospíchejme.

Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Vítejme Pána, Krále andělského,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Od stád v_krajích spících pastýři jsou zváni

k_jeslím, kde spí Dítě nám slíbené.

Též s_nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Též s_nimi spějme poklonit se Pánu,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Hle, sláva věčného Tvůrce všehomíra

všem nám září v_úsměvu Dítěte.

Bůh mezi námi, v_plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Bůh mezi námi, v_plenkách nemluvňátko,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Bůh s_námi je spřízněn, lidský úděl sdílí,

jej chválami vroucími vítejme.

Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému(, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému) zpívejme.

(Láskou za lásku Pánu odpovíme,

Ježíši zrozenému, Ježíši zrozenému,

Ježíši zrozenému zpívejme.)

Nebo:

Ježíšek Panně v_náručí

má vlásky plné světla.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však je tolik tepla!)

Ježíšek Panně u_prsou

má vlásky plné hvězd.

(Ach, krutí, zlí jsou králové,

zde láska chrání dnes.)

Ježíšek Panně na srdci

má vlásky plné ohně.

(Ach, jak je znaven, znaven svět,

zde však má spásy hojně.)

Ježíšek Panně na klíně

má z_vlásků aureolu

a všechny kvítky hledí výš

a všechny hvězdy dolů.

Ant.1 Když rodiče přinesli dítě Ježíše do chrámu, vzal si ho Simeon do náručí a velebil Boha. Ant.2 Mudrci vstoupili do domu a spatřili dítě s_jeho matkou Marií. Ant.3 Josef vstal, vzal dítě i_jeho matku a ještě v_noci se odebral do Egypta.

Blaze těm, jejichž cesta je bezúhonná,

kteří kráčejí v_zákoně Hospodinově.

Z_listu svatého apoštola Pavla Efezanům

{r:Ef}5,21 – 6,4{/r}

{p}

Křesťanský život v_rodině

{v}5,21{/v}Podřizujte se jeden druhému z_úcty ke Kristu. {v}22{/v}Ženy (ať jsou podřízeny) svým mužům, jako kdyby to byl sám Pán. {v}23{/v}Muž je totiž hlavou ženy, podobně jako je Kristus hlavou církve, sám Spasitel svého (tajemného) těla. {v}24{/v}Jako je církev podřízena Kristu, tak i_ženy mají být svým mužům podřízeny ve všem.

{v}25{/v}Muži, (každý z_vás) ať miluje svou ženu, jako Kristus miloval církev a vydal sám sebe za ni, {v}26{/v}aby ji posvětil a očistil koupelí ve vodě a slovem. {v}27{/v}Tím si chtěl církev připravit slavnou, bez poskvrny, vrásky nebo něčeho takového, aby byla svatá a bez vady. {v}28{/v}Tak také muž má mít svou ženu rád jako vlastní tělo. Kdo má svou ženu rád, projevuje tím lásku sám sobě. {v}29{/v}Nikdo přece nemá v_nenávisti vlastní tělo, ale dává mu jíst a přeje mu. Tak i_Kristus (jedná) s_církví, {v}30{/v}protože jsme údy jeho těla. {v}31{/v}Proto opustí člověk otce i_matku a připojí se k_své manželce a ze dvou se stane jen jeden člověk. {v}32{/v}Toto tajemství je veliké; mám na mysli vztah Krista a církve. {v}33{/v}A proto každý z_vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a manželka ať zase svému muži projevuje úctu.

{v}6,1{/v}Děti, poslouchejte své rodiče, jak se to sluší u_křesťanů, protože tak to má být. {v}2{/v}Cti svého otce i_matku – to je první přikázání, (při kterém se slibuje) odměna: {v}3{/v}aby se ti dobře vedlo a abys dlouho žil na zemi. {v}4{/v}A vy, otcové, nedrážděte svoje děti ke hněvu, ale vychovávejte je v_kázni a napomínejte je (z_pověření) Páně.

{p}

ZPĚV PO PRVNÍM ČTENÍ

{r}Ef 6,1-2.3{/r}; {r}Lk 2,51{/r}

Děti, poslouchejte své rodiče, jak se to sluší u_křesťanů, protože tak to má být. {*} Cti svého otce i_matku!

Ježíš šel s_Marií a Josefem do Nazareta a poslouchal je. {*} Cti svého otce i_matku!

Z_promluvy svatého papeže Pavla VI. při pouti do Svaté země

(Allocutio habita Nazareth 5 ianuarii 1964)

{p}

Příklad Nazareta

Nazaretský dům je školou, v_níž začínáme rozpoznávat Kristův život: je tudíž školou evangelia. Zde se totiž nejprve učíme dívat, poslouchat, rozjímat a do hloubky pronikat, jaká vznešená a tajemná síla je ukryta v_tom velmi prostém, velmi pokorném a velmi krásném zjevení Božího Syna. Snad se ho ponenáhlu učíme i_napodobovat.

Zde si vskutku osvojíme způsob a cestu, jak snadno poznat, kdo je Kristus. Zde obzvláště chápeme, jak mnoho je třeba si všímat toho, co nějak souvisí s_jeho pobytem mezi námi a jakoby jej vymezuje: jsou to místa, doba, zvyky, řeč, posvátné obřady a konečně všechno, čeho Ježíš použil k_tomu, aby se stal světu zjevným. Zde všechno mluví, všechno něco znamená.

Zde zajisté, v_této škole, chápeme, proč je třeba zachovávat duchovní kázeň, přeje-li si někdo řídit se učením evangelia a stát se Kristovým žákem.

Jak rádi bychom se chtěli vrátit ke svému nejútlejšímu dětství a znovu se svěřit této pokorné a zároveň vznešené nazaretské škole! Jak mocná je naše touha moci obnovit v_blízkosti Marie své snažení o_pravou životní moudrost a o_získání schopnosti chápat božské pravdy!

Avšak usedli jsme tu jenom jako poutníci a jsme nuceni vzdát se své touhy pokračovat v_tomto domě v_nikdy neukončeném vzdělávání se v_poznání evangelia. Přece však neodejdeme, aniž bychom si ve spěchu a jakoby pokradmu odnesli z_nazaretského obydlí nějaké stručné napomenutí.

Především učí tento dům mlčení. Kéž by v_nás znovu ožila nejhlubší úcta k_mlčení: vždyť je obdivuhodným a potřebným stavem mysli právě pro překotný a bouřlivý život v_našem věku, kdy na nás útočí tolikerý křik, povykování a vřava. Ach, ty nazaretské ticho, nauč nás nastálo se upřít k_dobrým myšlenkám a soustředit se na duchovní nitro, provždy se řádně přichystat k_naslouchání tajemným Božím záměrům a návodům pravých učitelů; nauč nás, nakolik je potřebná a platná příprava, učení, meditace, vlastní vnitřní řád života a modlitba, jíž v_skrytu přihlíží samotný Bůh.{fnr}1{/fnr}

Mimoto tu poznáváme způsob domácího života. Nazaret nám zajisté může ukázat, co je to rodina, co znamená její společenství v_lásce; jak závažná a skvělá je její krása, jak posvátná a neporušitelná je její podstata; může nám ukázat, jak vzácná je v_rodině výchova, již nelze ničím jiným nahradit; může nás poučit o_tom, jaké je vlastní poslání rodiny ve společenském řádu.

Posléze tu poznáváme kázeň při práci. Ty nazaretské sídlo, domove tesařova Syna, zde nejspíše si přejeme pochopit a oslavit sice přísný, leč spásu přinášející zákon lidské práce; obnovit tu důstojnost práce takovým způsobem, aby ji pociťovali všichni; pod touto střechou si přejeme připomenout, že práce nemůže být sama sobě cílem, nýbrž že svou svobodu a své výsadní postavení získává nejen vzhledem k_hospodářským zřetelům, ale i_vzhledem k_tomu, čím je sama vedena ke svému skvělému cíli. Zde chceme konečně zvěstovat spásu dělníkům na celém světě a ukázat jim veliký vzor, našeho Pána Ježíše Krista, božského bratra, který se staví za všechny jejich spravedlivé požadavky.

{fn:1}Srov. {r}Mt 6,4{/r}.{/fn}

{p}

ZPĚV PO DRUHÉM ČTENÍ

{r}2 Kor 13,11{/r}; {r}Ef 5,19{/r}; {r}Kol 3,23{/r}

Žijte radostně, zdokonalujte se, buďte přístupní napomínání, buďte svorní, žijte v_pokoji: {*} ze srdce zpívejte a hrejte Pánu.

Cokoli děláte, dělejte jako pro Pána, a ne pro lidi. {*} Ze srdce zpívejte a hrejte Pánu.

MODLITBA UPROSTŘED DNE DOPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Kol 3,12-13{/r}

Jako od Boha vyvolení, svatí a milovaní, projevujte navenek milosrdné srdce, dobrotu, pokoru, mírnost a trpělivost. Snášejte se a navzájem si odpouštějte, má-li kdo něco proti druhému. Pán odpustil vám, proto (odpouštějte) i_vy.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Ukaž nám své cesty, Hospodine,

pouč nás o_svých stezkách.

V_POLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Kol 3,14-15{/r}

Nade všechno mějte lásku, neboť ona je svorník dokonalosti. Ať ve vašem srdci vládne Kristův pokoj: k_němu jste byli povoláni v_jednom těle. Buďte za to vděční.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Veď nás ve své pravdě, Hospodine,

nepřestáváme v_tebe důvěřovat.

ODPOLEDNE

KRÁTKÉ ČTENÍ

{r}Kol 3,17{/r}

Cokoli mluvíte nebo konáte, všecko (dělejte) ve jménu Pána Ježíše a skrze něho děkujte Bohu Otci.

KRÁTKÉ RESPONSORIUM

Hojný pokoj těm, kdo milují tvůj zákon, Hospodine,

nic zlého je nemůže potkat.

PRO VIGILII: Ant. Opravdu, ty jsi Bůh skrytý, Bůh Izraele, spasitel.

Slova svatého evangelia podle Jana

{r:Jan}20,19-31{/r}

{p}

Po osmi dnech přišel Ježíš

{v}20,19{/v}Navečer toho prvního dne v_týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ {v}20{/v}Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. {v}21{/v}Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i_já posílám vás.“ {v}22{/v}Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha Svatého! {v}23{/v}Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“

{v}24{/v}Tomáš, jeden ze Dvanácti, zvaný Blíženec, nebyl s_nimi, když Ježíš přišel. {v}25{/v}Ostatní učedníci mu říkali: „Viděli jsme Pána!“ On jim však odpověděl: „Dokud neuvidím na jeho rukou jizvy po hřebech a nevložím svůj prst na místo hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, neuvěřím!“

{v}26{/v}Za týden byli jeho učedníci zase uvnitř a Tomáš s_nimi. Ježíš přišel zavřenými dveřmi, stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ {v}27{/v}Potom vyzval Tomáše: „Vlož sem prst a podívej se na mé ruce, vztáhni ruku a vlož ji do mého boku; a nebuď nevěřící, ale věřící.“ {v}28{/v}Tomáš mu odpověděl: „Pán můj a Bůh můj!“ {v}29{/v}Ježíš mu řekl: „Protože jsi mě uviděl, uvěřil jsi. Blahoslavení, kdo neviděli, a (přesto) uvěřili!“

{v}30{/v}Ježíš vykonal před svými učedníky ještě mnoho jiných zázraků, ale o_těch v_této knize není řeč. {v}31{/v}Tyto však jsem zaznamenal, abyste věřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a s_vírou abyste měli život v_jeho jménu.

Anebo evangelium ze mše tohoto svátku, které se toho roku nečte.