Žalm {r:Žl}102 (101){/r}
Vyhnancova přání a prosby
(Bůh) nás těší ve všech našich souženích. ({r}2 Kor 1,4{/r})
I_(2-12)

{v}2{/v}Hospodine, slyš modlitbu mou{x}

a volání mé ať pronikne k_tobě!

{v}3{/v}Neskrývej tvář svou přede mnou{x}

v_den, kdy je mi úzko.

Nakloň ke mně svůj sluch:{x}

když volám, rychle mě vyslyš!

{v}4{/v}Neboť mé dny jako dým se rozplývají{x}

a mé kosti planou žárem.

{v}5{/v}Mé srdce usychá spálené jako tráva,{x}

zapomínám jíst svůj chléb.

{v}6{/v}Od samého nářku{x}

jsem jen kost a kůže.

{v}7{/v}Podobám se pelikánu na poušti,{x}

jsem jako sova v_zříceninách.

{v}8{/v}Nemohu spát a sténám{x}

jak opuštěné ptáče na střeše.

{v}9{/v}Stále mě tupí moji nepřátelé,{x}

proti mně zuří a proklínají mým jménem.

{v}10{/v}Vždyť popel jím jako chléb{x}

a nápoj mísím s_pláčem

{v}11{/v}pro tvůj hněv a tvé rozhorlení,{x}

neboť jsi mě pozvedl, ale pak odhodil.

{v}12{/v}Mé dny jsou jak dloužící se stín{x}

a já vadnu jako tráva.

II (13-23)

{v}13{/v}Ty však, Hospodine, trváš na věky{x}

a tvé jméno po všechna pokolení.

{v}14{/v}Povstaň a smiluj se nad Siónem,{x}

neboť je čas, aby ses nad ním slitoval, ano, přišel ten čas.

{v}15{/v}Vždyť tvoji služebníci milují jeho kameny,{x}

litují jeho rozvalin:

{v}16{/v}Pohané budou ctít jméno tvé, Hospodine,{x}

a všichni králové země tvou slávu,

{v}17{/v}až Hospodin znovu zbuduje Sión,{x}

až se objeví ve své slávě.

{v}18{/v}Skloní se k_modlitbě opuštěných{x}

a nepohrdne jejich prosbou.

{v}19{/v}Kéž je to zapsáno pro příští pokolení,{x}

aby budoucí národ chválil Hospodina.

{v}20{/v}Neboť Hospodin shlédl ze své vznešené svatyně,{x}

popatřil z_nebe na zem,

{v}21{/v}aby slyšel nářek zajatců,{x}

aby vysvobodil odsouzené k_smrti,

{v}22{/v}aby hlásali na Siónu Hospodinovo jméno{x}

a jeho chválu v_Jeruzalémě,

{v}23{/v}když se spolu sejdou národy{x}

a království, aby sloužily Hospodinu.

III (24-29)

{v}24{/v}Vyčerpal na cestě mou sílu,{x}

ukrátil mé dny.

{v}25{/v}Říkám: Můj Bože, neber mě uprostřed mých dnů,{x}

po všechna pokolení trvají tvá léta.

{v}26{/v}Na začátku jsi položil základ zemi{x}

a nebesa jsou dílo tvých rukou.

{v}27{/v}Ona pominou, ty však zůstáváš,{x}

to vše zetlí jak oděv,

jako šat je vyměňuješ, a mění se.{x}

{v}28{/v}Ty však jsi týž a bez konce jsou tvá léta.

{v}29{/v}Synové tvých služebníků budou bydlet v_bezpečí{x}

a jejich potomstvo potrvá před tebou.


Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky