Žalm {r:Žl}104 (103){/r}
Chvála Boha, stvořitele
Když se někdo stal křesťanem, je to nové stvoření. To staré pominulo, nové nastoupilo. ({r}2 Kor 5,17{/r})
I_(1-12)

{v}1{/v}Veleb, duše má, Hospodina!{x}

Hospodine, můj Bože, jsi nadmíru velký!

Velebností a vznešeností ses oděl,{x}

{v}2{/v}světlem se halíš jako pláštěm.

Napjals nebesa jak stanovou plachtu,{x}

{v}3{/v}nad vodami jsi zbudoval své síně.

Z_mraků si děláš svůj vůz,{x}

kráčíš na perutích větru.

{v}4{/v}Větry si volíš za své posly,{x}

za své služebníky plameny ohně.

{v}5{/v}Zemi jsi založil na jejích základech,{x}

nezakolísá na věčné věky.

{v}6{/v}Oceánem jsi ji přikryl jako šatem,{x}

nad horami stanuly vody.

{v}7{/v}Utekly před tvou hrozbou,{x}

zděsily se před rachotem tvého hromu.

{v}8{/v}Hory se zvedly, údolí klesla{x}

na místo, kterés jim určil.

{v}9{/v}Vymezil jsi hranici, kterou nesmějí přejít,{x}

aby znovu nepřikryly zemi.

{v}10{/v}Pramenům dáváš stékat v_potoky,{x}

které plynou mezi horami.

{v}11{/v}Napájejí všechnu polní zvěř,{x}

divocí osli hasí svou žízeň.

{v}12{/v}Podél nich hnízdí nebeské ptactvo,{x}

ve větvích švitoří svou píseň.

II (13-23)

{v}13{/v}Ze svých komor zavlažuješ hory,{x}

země se sytí plody tvého díla.

{v}14{/v}Dáváš růst trávě pro dobytek,{x}

bylinám užitečným člověku,

aby dobýval ze země chléb{x}

{v}15{/v}i_víno k_radosti lidského srdce,

aby olejem rozjasnil tvář{x}

a chléb aby posílil srdce člověka.

{v}16{/v}Sytí se Hospodinovo stromoví,{x}

libanonské cedry, které zasadil.

{v}17{/v}Tam si ptáci stavějí hnízda,{x}

jedle jsou domovem čápům.

{v}18{/v}Vysoké hory kozorožcům,{x}

jezevcům jsou útulkem skály.

{v}19{/v}Měsíc jsi udělal, aby určoval čas,{x}

i_slunce ví, kdy má zapadnout.

{v}20{/v}Když přivádíš tmu a nastává noc,{x}

potuluje se v_ní kdejaké lesní zvíře.

{v}21{/v}Lvíčata řvou po kořisti{x}

a žádají od Boha svůj pokrm.

{v}22{/v}Když vychází slunce, stahují se{x}

a uléhají do svých doupat.

{v}23{/v}Tu vychází člověk ke svému dílu,{x}

ke své práci až do večera.

III (24-35)

{v}24{/v}Jak četná jsou tvá díla, Hospodine!{+}

Všechno jsi moudře učinil,{x}

země je plná tvého tvorstva.

{v}25{/v}Zde moře mohutné a široširé,{+}

v_něm nespočetné hemžení{x}

živočichů drobných i_velkých.

{v}26{/v}Po něm plují lodi{x}

i_leviatan, jehož jsi stvořil, aby si v_něm hrál.

{v}27{/v}Všichni čekají od tebe,{x}

že jim dáš obživu v_pravý čas.

{v}28{/v}Ty jim dáváš, a oni sbírají,{x}

otvíráš ruku, a sytí se dobrými dary.

{v}29{/v}Děsí se, když skryješ svou tvář,{+}

hynou, když vezmeš jim život,{x}

a vracejí se do svého prachu.

{v}30{/v}Když sešleš svého ducha, jsou stvořeni,{x}

a obnovuješ tvář země.

{v}31{/v}Nechť věčně trvá Hospodinova sláva,{x}

ať se Hospodin těší ze svého díla!

{v}32{/v}Když pohlédne na zemi, chvěje se,{x}

když se dotkne hor, dýmají.

{v}33{/v}Chci zpívat Hospodinu, pokud žiji,{x}

opěvovat chci svého Boha, dokud budu.

{v}34{/v}Kéž se mu líbí má píseň;{x}

má radost bude v_Hospodinu.

{v}35{/v}Kéž na zemi vyhynou hříšníci,{+}

bezbožní ať už nejsou!{x}

Veleb, duše má, Hospodina!


Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky