Žalm {r:Žl}137 (136), 1-6{/r}
U_babylónských řek
Babylónské zajetí izraelského národa je obrazem duchovního zajetí. (Sv. Hilarius)

{v}1{/v}U babylónských řek, tam jsme sedali a plakali,{x}

když jsme vzpomínali na Sión.

{v}2{/v}Na vrby toho kraje{x}

jsme zavěsili své citery.

{v}3{/v}Neboť tam od nás žádali písně ti, kdo nás odvlekli,{+}

kdo nás sužovali, od nás žádali, abychom se radovali:{x}

„Zpívejte nám ze siónských písní!“

{v}4{/v}Jak bychom mohli zpívat Hospodinovu píseň{x}

v_cizí zemi?

{v}5{/v}Kdybych měl na tebe zapomenout, Jeruzaléme,{x}

ať mi zchromne pravice!

{v}6{/v}Ať se mi jazyk přilepí k_patru,{+}

když na tebe nevzpomenu,{x}

když nedám přednost Jeruzalému před každou svou radostí.

{full-text}

[{v}7{/v}Hospodine, nezapomeň Edomitům{x}

osudný den Jeruzaléma,

kdy křičeli: „Zbořte ho, zbořte{x}

až do základů!“

{v}8{/v}Babylonská dcero, ničitelko,{+}

šťasten, kdo ti odplatí zlo,{x}

které jsi nám způsobila!

{v}9{/v}Šťasten, kdo vezme tvé děti{x}

a roztříští je o_skálu!]

{/full-text}

Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky