{v}1{/v}Hospodine, ty mě zkoumáš a znáš,{x}
{v}2{/v}ty víš, když sedám i_když vstávám.
Poznáváš mé myšlenky již zdálky;{+}
{v}3{/v}ať jdu nebo ležím, ty to určuješ,{x}
všímáš si všech mých cest.
{v}4{/v}Slovo ještě nemám na jazyku:{x}
hle, už je znáš, Hospodine, celé.
{v}5{/v}Obklopuješ mě zezadu i_zpředu{x}
a kladeš na mě svou dlaň.
{v}6{/v}Podivuhodná je pro mě tvá znalost,{x}
vznešená a nepochopitelná.
{v}7{/v}Kam se mohu uchýlit před tvým duchem,{x}
kam až utéci před tvou tváří?
{v}8{/v}I_kdybych vystoupil na nebe, ty jsi tam,{x}
i_kdybych ulehl v_podsvětí, i_tady jsi!
{v}9{/v}I_kdybych si připjal křídla jitřenky{x}
a spočinul na nejzazším moři,
{v}10{/v}i_tam mě povede tvá ruka{x}
a uchopí mě tvá pravice.
{v}11{/v}I_kdybych řekl: „Aspoň temnota mě skryje{x}
a noc mě obklopí místo světla“,
{v}12{/v}ani tma ti nebude tmavá,{+}
noc jako den se rozjasní,{x}
temno je pro tebe tak jako světlo.
{v}13{/v}Tys přece stvořil mé ledví,{x}
utkal jsi mě v_lůně mé matky.
{v}14{/v}Chválím tě, že jsem vznikl tak podivuhodně,{x}
úžasná jsou tvoje díla.
Dokonale znáš mou duši,{x}
{v}15{/v}má podstata ti nezůstala utajena,
když jsem byl tvořen v_skrytu,{x}
spřádán v_hlubinách země.
{v}16{/v}Tvé oči viděly mé skutky{+}
a v_tvé knize jsou zapsány všechny;{x}
dny byly stanoveny dříve, než jediný z_nich nastal.
{v}17{/v}Jak nedostupné jsou pro mě tvé úradky, Bože,{x}
jak nesmírné je jejich množství!
{v}18{/v}Kdybych je měl sečíst – je jich více než písku,{x}
dojdu-li na konec, pořád jsem u_tebe.
{full-text}[{v}19{/v}Kéž bys, Bože, zabil bezbožníka:{x}
Vrahové ať se ode mě vzdálí!
{v}20{/v}Neboť se záludně bouří proti tobě,{x}
zpupně se vyvyšují tvoji protivníci.
{v}21{/v}Což nemám, Hospodine, v_nenávisti ty, kdo nenávidí tebe,{x}
k_tvým odpůrcům necítím odpor?
{v}22{/v}Z_celého srdce je nenávidím,{x}
stali se mými nepřáteli.]
{/full-text}{v}23{/v}Zkoumej mě, Bože, a poznej mé srdce,{x}
zkoušej mě a poznej mé smýšlení!
{v}24{/v}Pohleď, zda jdu cestou špatnou,{x}
a veď mě cestou odvěkou!
Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky