Žalm {r:Žl}41 (40){/r}
Prosba v_nemoci
Jeden z_vás mě zradí; ten, který se mnou jí. ({r}Mk 14,18{/r})

{v}2{/v}Blaze tomu, kdo si všímá chudáka a ubožáka,{x}

za to ho vysvobodí Hospodin v_nouzi.

{v}3{/v}Hospodin ho bude chránit, zachová ho naživu,{x}

učiní ho šťastným na zemi, nevydá ho zvůli jeho nepřátel.

{v}4{/v}Hospodin mu pomůže na bolestném lůžku,{x}

v_nemoci z_něho sejme veškerou slabost.

{v}5{/v}Volám: Hospodine, smiluj se nade mnou,{x}

uzdrav mě, zhřešil jsem proti tobě.

{v}6{/v}Moji nepřátelé zle o_mně mluví:{x}

„Kdy už zemře, kdy zanikne jeho jméno?“

{v}7{/v}Kdo přijde navštívit, jen naprázdno tlachá,{x}

v_srdci si nasbírá špatnost, pak vyjde ven a pomlouvá.

{v}8{/v}Všichni, kdo mě nenávidí, si spolu o_mně šeptají{x}

a vymýšlejí proti mně špatné věci:

{v}9{/v}„Postihla ho nevyléčitelná nákaza!“{x}

nebo: „Kdo tak ulehl, už nevstane!“

{v}10{/v}I_můj přítel, jemuž jsem důvěřoval,{x}

který jídal z_mého chleba, strojil mi úklady.

{v}11{/v}Ty však, Hospodine, smiluj se nade mnou,{x}

postav mě na nohy, ať jim to splatím!

{v}12{/v}Z_toho poznám, že mě máš rád,{x}

když můj sok nade mnou nezajásá.

{v}13{/v}Mne však zachováš bez úhony,{x}

navěky mě postavíš před svou tvář.

{v}14{/v}Požehnaný Hospodin, Bůh Izraele,{x}

od věků až na věky! Staň se, staň se!


Text © Česká biskupská konference, 2018 | HTML © Juraj Vidéky